Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace Koloběh hmoty
Ekosystém Společenstvo a abiotické podmínky - propojeno tokem energie a koloběhem hmoty - schopnost homeostáze udržení stálého vnitřního prostředí - problém se stanovením hranic Společenstvo X ekosystém tradiční rozdělení - v praxi téměř vždy do studií společenstev zahrnujeme abiotické prostředí, ve kterém organismy žijí.
Tok energie v ekosystému Hlavním zdrojem energie pro biosféru sluneční záření (X hydrotermální venty) - transformace energie záření do energie chemických vazeb
Hydrotermální venty Calyptogena Riftia pachyptila (Vestimentifera - Pogonophora)
Hydrotermální venty
Primární produkce, primární produktivita hrubá (GPP) - energie (uhlík) vázaná(ý) fotosyntézou za jednotku času = intenzita fotosyntézy čistá (NPP) = hrubá minus respirace = množství vyprodukované biomasy za jednotku času (na jednotku plochy (objemu)) = rychlost tvorby biomasy respirace: energie vynaložená na metabolismus NPP = GPP - R kompenzační bod: fotosyntéza = respirace (veškerá produkce jde na udržovací metabolismus) okamžitá biomasa (standing crop): biomasa v okamžiku pozorování/sklizně
Jednotky energie Joule (J) - energie vynaložená použitím síly 1N na vzdálenost 1m kalorie (cal) = 4.2 J Watt = 1 J. s -1 v kvantových jednotkách (hustota toku fotonů) mol m -2 s -1 nebo µe m -2 s -1 (E = Einstein) pro fotosynteticky aktivní záření (PAR, PhAR) 1 µe m -2 s -1 = 0.2 0.25 W m -2 Pro produkci 1 molu (16g) kyslíku potřeba 9 E.
Solární konstanta 33 % - odraz od atmosféry = 8,37 J. cm -2. min -1 16 % - absorbce + PhAR 390-710 nm 24 % - přímé záření 27 % - difuze 4 % - odraz od povrchu -zbývá47 %
Sluneční záření ve vodním prostředí
Měření primární produkce Vstupy a výstupy fotosyntetické reakce: 6CO 2 + 12H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6 H 2 O čistá produkce NPP - jednoduše jako přírůstek biomasy za čas uhlík (= 39 kj na 1 g C) (glukosa 40% C 15.6 kj. g -1 ; při spalování v kalorimetru 17.6 kj. g -1 ) sušina chlorofyl (výhodný ve vodním prostředí) hrubá produkce GPP (zahrnuje i respiraci) bilance CO 2 (změny množství v okolním vzduchu za čas) bilance O 2 (výhodná ve vodním prostředí - princip tmavé a světlé lahve) použití radioizotopů uhlíku ( 14 C) - přidáním známého podílu
Měření primární produkce ve vodním prostředí Metoda světlých a tmavých lahví light bottle dark bottle photosynthesis and respiration - respiration = photosynthesis net photosynthesis plankton community respiration gross photosynthesis
Změna poměru čisté produkce vůči biomase vegetace během sukcese
Faktory omezující primární produktivitu suchozemských společenstev - sluneční záření není využíváno účinně nejvyšší účinnost v kulturách až 10 % PAR, obvykle o řád méně - ale produkci určují zpravidla jiné faktory
Nedostatek vody Vztah mezi NPP lesních ekosystémů a ročními srážkami - v suchých oblastech stoupá NPP s rostoucím množstvím srážek téměř lineárně
Teplota Vztah mezi NPP lesních ekosystémů a teplotou - s rostoucí teplotou roste GPP, ale stoupá i respirace a transpirace
= hodnota NPP maximální při teplotách mnohem nižších než jsou teploty vhodné pro GPP
Interakce teploty a srážek
Délka vegetačního období - vztah mezi NPP a délkou veg. období opdavých lesů Severní Ameriky
Nedostatek minerálních zdrojů produktivita vždy nízká ve společenstvech bez půdního podkladu nebo když je půda chudá na minerální živiny nejdůležitější vázaný dusík produkt fixace atmosférického dusíku mikroorganismy
Faktory omezující primární produktivitu vodních společenstev produktivita nejčastěji omezena nedostatkem žívin, světla a intenzitou pastvy býložravci Redfieldův poměr C : N : P 106 : 15 : 1 atomární poměr odchylka limitace idealizovaný poměr, různý pro různá společenstva, slouží jako první odhad, který z prvků je limitující ve vodním prostředí nejčastěji limitující fosfor
Vysoká primární produktivita v oceánech 1/ Pobřežní výstupné proudy na Z pobřeží kontinentů se na povrch dostávají živinami bohaté vody intenzivní biologická aktivita 2/ Oblast pobřežního šelfu - řeky
Světlo produktivita se mění s hloubkou v důsledku slábnoucí intenzity světla kompenzační hloubka nad ní NPP pozitivní
Světlo čím je vodní prostředí na živiny bohatší, tím je eufotická zóna mělčí samozastínění Ve vodních ekosystémech mluvíme o eufotické zóně, což je vrstva vody nad kompenzačním bodem 1% intenzity slunečního dopadajícího záření. Navíc je fotosyntéza při vysoké radiaci inhibována.
Výše NPP jako důsledek interakce koncentrace živin a dostupnosti světla v pobřežní zóně
Vliv sezónnosti na NPP NPP určena souhrnným vlivem světla, živin a spásání
Sekundární produkce, sekundární produktivita rychlost produkce nové biomasy heterotrofními organismy baktérie, houby a živočichové svou hmotu odvozují od NPP přímo nebo nepřímo (konzumací jiných heterotrofů) mezi primární a sekundární produktivitou obecně pozitivní vztah sekundární produktivita asi o řád nižší
Potravní řetězce Model trofické struktury a toku energie v suchozemském společenstvu pyramida pastevního systému, rozkladný systém energie může procházet mnoha alternativními cestami
Účinnost přenosu energie Lindeman 1942 poměr hrubých produkcí trofických hladin - Lindemanova účinnost 3 kategorie účinností přenosu: konzumační účinnost - kolik % čisté celkové produkce je zkonzumováno následující trofickou hladinou (býložravci průměr 5 % lesy, 25 % travinná společenstva, 50 % voda) asimilační účinnost - kolik je z pozřené potravy metabolizováno u býložravců a detritovorů nízká (20-50 %), pro masožravce až 80 % produkční účinnost - jak je využita asimilovaná potrava na čistou produkci, zbytek ztracen respirací vysoká u mikroorganismů (10 %) nízká u endotermních obratlovců (1 %)
Účinnost přenosu energie regulace počtu trofických úrovní (v přírodě typicky mezi 2 a 5)