ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, info@mze.cz +420 221 811 111 Praha 2013 ISBN 978-80-7434-112-0

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

2 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2008

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 3 Úvodní slovo ministra Vážení tená i, je již dlouholetou tradicí Ministerstva zem d lství vydávat každoro n soubornou publikaci obsahující aktuální ucelené informace o stavu lesa a lesního hospodá ství naší republiky v daném roce. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodá ství eské republiky v roce 2012, kterou jste práv otev eli, Vám poskytne údaje o výsledcích lesního hospodá ství, hlavních produk ních initelích, faktorech ovliv ujících lesní hospodá ství, ekonomice, trhu se surovým d ívím, navazujících odv tvích a v neposlední ad se dozvíte i o mezinárodních aktivitách a nových legislativních a koncep ních dokumentech v lesním hospodá ství. Uvád ná data m žete srovnávat v asových adách a sledovat dlouhodobé vývojové trendy, ukazující na praktickou stránku prosazování trvale udržitelného rozvoje. Cílem hospoda ení v lesích eské republiky je zachování lesa, pé e o les a obnova lesa jako národního bohatství, zajišt ní pln ní všech funkcí lesa a podpora trvale udržitelné hospoda ení v n m. eská republika se v rámci svých mezinárodních aktivit zavázala napl ovat záv ry panevropského ministerského procesu o ochran les v Evrop a Lesnické strategie Evropské unie. Údaje uvedené v této publikaci slouží k doložení a srovnání výsledk eského lesního hospodá ství se zahrani ím. Z pohledu ochrany lesa lze rok 2012 adit k obdobím spíše p íznivým. Objem nahodilých t žeb v porovnání s p edchozím rokem poklesl o 15 % a inil 3,34 mil. m 3, což je nejnižší hodnota od roku 2001. Vzhledem ke klimatickým podmínkám daného roku došlo v d sledku dlouhotrvajícího sucha k mnoha lesním požár m, z nich nejv tší a nejrozsáhlejší za posledních 15 let byl likvidován v oblasti moravské Sahary na Bzenecku. V lesích eské republiky bylo ve sledovaném období vyt ženo celkem 15,061 mil. m 3 surového d íví. Výše t žby d eva nep ekro ila celkový pr m rný p ír st, což znamená, že je dlouhodob udržitelná. Celkové zásoby d eva v lesích se zvyšují. V ím, že se publikace Zpráva o stavu lesa a lesního hospodá ství eské republiky v roce 2012 stane hodnotným zdrojem informací pro všechny, kte í cht jí znát objektivní informace o jedné z nejd ležit jších složek životního prost edí. Ing. Miroslav Toman, CSc. ministr zem d lství Vým ra les v eské republice se neustále mírn zvyšuje, a to v d sledku p evažující vým ry nov zalesn ných p vodn nelesních pozemk nad vým rou pozemk, které jsou z r zných d vod z lesa odnímány. Pokud jde o obnovené lesní porosty, jejich plocha klesla oproti p edchozímu roku o 1 366 hektar na 25 464 hektar. Ve srovnání s p edchozím rokem je nižší kv li zalesn ní po nižších t žbách.

4 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 5 OBSAH Úvodní slovo ministra 1 Rámcové makroekonomické podmínky v R a postavení lesního hospodá ství v národním hospodá ství 7 1.1 Makroekonomické rámce hospodá ství R 7 1.2 Vlastnická struktura les R 9 2 Legislativní a koncep ní innost na úseku les, myslivosti, rybá ství a v ela ství 13 2.1 Legislativní innost na úseku les, myslivosti, rybá ství a v ela ství 13 2.2 Koncep ní innost na úseku les, myslivosti, rybá ství a v ela ství 13 2.2.1 Národní lesnický program II 13 2.2.2 Zásady státní lesnické politiky 2.2.3 Podpora využití koní pro práci v lese 14 3 Výsledky lesního hospodá ství 17 3.1 Zdroje reproduk ního materiálu lesních d evin 17 3.1.1 Uznané zdroje reproduk ního materiálu 17 3.1.2 Lesní semená ství 18 3.1.3 Lesní školka ství 21 3.2 Obnova lesa a zales ování 24 3.3 Výchovné zásahy 25 3.4 T žba d eva 25 3.5 Ochrana lesa 26 3.5.1 Preventivn ochranná opat ení 26 3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým initel m 26 3.5.3 Ozdravná opat ení v lesích postižených imisemi vápn ním a hnojením lesních porost 26 3.5.4 Lesní ochranná služba 27 3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodá ství 27 3.6 Zdravotní stav les 29 3.6.1 Monitoring zdravotního stavu les 29 3.6.2 Škodliví initelé a jejich následky 36 3.7 Biotechnologie v lesním hospodá ství 41 3.8 Netržní produkce lesa a návšt vnost lesa 42 3.9 Certi kace trvale udržitelného hospoda ení v lesích 45 3.10 Vodní hospodá ství, meliorace a hrazení byst in 45 4 Hlavní produk ní initelé 51 4.1 Vývoj vým ry les 51 4.2 P írodní, r stové a hospodá ské podmínky les 52 4.3 Kategorie les z hlediska jejich funkcí 52 4.4 Druhové složení les 53 4.5 V kové složení les 55 4.6 Porostní zásoby d eva a p ír sty 57 4.7 Národní inventarizace les 60 5 Faktory prost edí ovliv ující lesní hospodá ství 63 5.1 Pr b h po así 63 5.2 Zne išt ní ovzduší 64 5.3 Zatížení lesních ekosystém imisními látkami 64 6 Ekonomika v lesním hospodá ství 67 6.1 Ekonomická situace vlastník lesa 67 6.2 Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodá ství 70 6.3 Sociální situace v lesním hospodá ství 71 6.3.1 Stav na trhu práce 71 6.3.2 Vývoj pr m rných mezd 71 6.3.3 Ochrana zdraví a bezpe nost p i práci 72 6.4 Finan ní prost edky z národních ve ejných zdroj pro lesní hospodá ství 72 6.4.1 Finan ní povinnosti státu vyplývající z lesního zákona 72 6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospoda ení v lesích 73 6.4.3 Finan ní p ísp vky 74 6.4.4 Podpory z Podp rného a garan ního rolnického a lesnického fondu, a. s. 79 6.5 Finan ní podpory spolu nancované EU v rámci Programu rozvoje venkova R na období 2007 2013 80 6.6 Finan ní podpory a pomoci na zm nu struktury zem d lské výroby zalesn ním 83 7 Trh se surovým d ívím 85 7.1 Trh se surovým d ívím v tuzemsku 85 7.1.1 Ceny d íví 85 7.1.2 Vývoz a dovoz surového d íví 88 7.2 Trh se d eva skými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika 89 7.2.1 Pr myslové surové d evo jehli naté a listnaté 89 7.2.2 ezivo jehli naté a listnaté 93 8 Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s ve ejností 99 8.1 Informa ní st ediska pro odv tví lesního hospodá ství 99 8.2 Lesnický výzkum 100 8.3 Propagace a edi ní innost, audiovizuální po ady 103 8.4 Vzd lávání d tí a mládeže v oblasti lesního hospodá ství, myslivosti, rybá ství a v ela ství 104 8.5 Nadace D evo pro život 104 8.6 Spolupráce s nevládními lesnickými organizacemi 106 8.7 D evorubecké sout že 111 9 Navazující innosti a odv tví 113 9.1 Les a ochrana p írody 113 9.2 Les a ochrana klimatu 117 9.3 Myslivost 118 9.4 D evozpracující pr mysl 119 9.5 Celulózo-papírenský pr mysl 120 9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky 121 10 Mezinárodní aktivity lesního hospodá ství 127 10.1 P íprava nové lesnické strategie EU 127 10.2 21. zasedání Výboru pro lesnictví FAO (COFO-21) 127 10.3 Workshop pro zem východní Evropy a st ední Asie 127 10.4 Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop 128 10.5 Lesy v zelené ekonomice 128 11 Vysv tlivky zkratek v textu 129 Seznam autor 132

6 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 7 1 RÁMCOVÉ MAKROEKONOMICKÉ PODMÍNKY V R A POSTAVENÍ LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁ STVÍ General Macroeconomic Conditions and Forestry Position in National Economy 1.1 Makroekonomické rámce hospodá ství R General Macroeconomic Conditions of the National Economy Vývoj národního hospodá ství V roce 2012 došlo v R k poklesu hrubého domácího produktu (HDP), který meziro n ve stálých cenách inil 1,2 % a vyst ídal mírný r st v roce 2011. V pr b hu roku se pokles hospodá ské výkonnosti postupn prohluboval. Pokles HDP byl v R hlubší, než vykázaly státy EU 27 jako celek, jakož i v porovnání s eurozónou (17 stát 1 ). Podle propo t z p edb žných údaj Eurostatu dosáhla v roce 2012 R 80 % pr m rné úrovn objemového indexu HDP na obyvatele v parit kupní síly za EU 27. P i p epo tu b žným sm nným kurzem iní tento pom r 57 %. Na poptávkové stran se na celkovém ekonomickém poklesu v roce 2012 ve stálých cenách po sezónním o išt ní podílely p edevším výdaje domácností, které se snížily meziro n o 3,5 %. Tvorba hrubého xního kapitálu se meziro n snížila o 1,6 %, naopak zahrani ní obchod ovlivnil HDP pozitivn p i meziro ním zvýšení vývozu zboží a služeb o 4,1 % a dovozu o 2,1 %. Na nabídkové stran ekonomiky poklesla hrubá p idaná hodnota (HPH) ve stálých cenách po sezónním o išt ní o 1,1 %, p i emž nejvíce poklesla HPH zem d lství, lesnictví a rybá ství, a to o 13,6 %. HPH zpracovatelského pr myslu se meziro n tém nezm nila a p edstavovala 99,9 % úrovn roku 2011. Obchodní bilance R celkem v roce 2012 dosáhla op tovn kladné hodnoty a skon ila nejvyšším p ebytkem v historii samostatné R ve výši 145,8 mld. K p i meziro ním zvýšení o 55,5 mld. K 2. Této bilance bylo dosaženo p i meziro ním nár stu vývoz o 168 mld. K a sou asném r stu dovoz o 113 mld. K. Obecná míra nezam stnanosti se v roce 2012 zvýšila na 7,0 % a byla o 0,3 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2011. Nezam stnanost mírn poklesla ve druhém tvrtletí, ale v dalších tvrtletích se zvyšovala. Pr m rná míra nezam stnanosti z stává v R nižší než pr m r všech lenských stát EU (10,5 %) i eurozóny (11,4 %), kde v roce 2012 došlo k nár stu míry nezam stnanosti o 0,8 p. b. (EU 27), resp. o 1,2 p. b. (eurozóna) proti roku 2011. Pr m rná hrubá nominální m sí ní mzda 3 dosáhla v roce 2011 úrovn 25 101 K, ímž se meziro n zvýšila o 2,7 %. P i zohledn - 1 Eurozónu se spole nou m nou tvo ilo v roce 2012 sedmnáct stát EU Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko, ecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko a Estonsko. 2 Na základ údaj NB o platební bilanci za I. IV. Q 2012. Podle statistiky zahrani ního obchodu se zbožím, vykazované SÚ podle p edpis EU na základ celních statistik a ocen ní vývoz v cenách FOB a dovoz v cenách CIF, dosáhla bilance v roce 2012 hodnoty 309 mld. K p i meziro ním zvýšení o 118 mld. K. Vývoz se podle údaj SÚ zvýšil o 186 mld. K a dovoz o 68 mld. K (p edb žné údaje). 3 Na p epo tené po ty zam stnanc v celém národním hospodá ství. ní míry in ace však reálné mzdy poklesly o 0,6 %. V podnikatelské sfé e se pr m rná nominální mzda p itom zvýšila o 2,8 %, ale reáln poklesla o 0,5 %. V nepodnikatelské sfé e došlo k menšímu nár stu pr m rné nominální mzdy o 2,2 %, ímž se reálná mzda snížila o 1,1 %. De cit sektoru vládních institucí vyjád ený podílem na HDP se v roce 2012 meziro n zvýšil o 1,13 p. b. Míra in ace za rok 2012 inila 3,3 %, ímž meziro n vzrostla o 1,4 p. b. Cenový r st byl nejvyšší v oblasti zdraví (o 9,3 %) a dále u potravin a nealkoholických nápoj (o 6,9 %), v oblasti bydlení, vody, energie a paliv (o 5,0 %) a stravování a ubytování (o 3,8 %). Pod mírou in ace byl nár st cen v doprav, u alkoholických nápoj a tabáku, v oblasti vzd lávání a ostatního zboží a služeb. K poklesu cen došlo nejvýrazn ji u odívání a obuvi (o 3,1 %), dále v oblastech pošt a telekomunikací, bytového vybavení, za ízení domácností a oprav a rekreace a kultury. Úrokové sazby korunových úv r poskytnutých ne nan ním podnik m v pr m ru klesly o 0,25 p. b. Pr m rný nominální devizový kurz eské koruny v roce 2012 proti roku 2011 poklesl v i euru o 2,3 % a v i dolaru o 10,7 %. Kurz koruny v i euru i dolaru se v pr b hu roku pohyboval ve vlnách, relativn nejsiln jšího kurzu dosáhla koruna v b eznu a v zá í, naopak nejslabší byla koruna v i ob ma m nám v ervnu a v ervenci.

8 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 Tabulka 1.1.1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodá ství 1) Macroeconomic indicators of national economic development 1) Ukazatel/National economy MJ/Unit 2011 2012 Hrubý domácí produkt b. c. GDP in current prices Hrubý domácí produkt s. c. roku 2005 (sezónn neo išt no) GDP in constant prices 2005 (not adjusted for season variations) mld. K bill. CZK meziro ní index year-on-year index meziro ní index year-on-year index 3 841,4 3 843,5 101,1 100,1 101,9 98,8 Úrove HDP na obyvatele 2) EU 27 = 100 80 80 Relative GDP per capita 2) EU 15 = 100 73 73 Pr m rná m sí ní mzda (nominální) 3) Average monthly earnings (nominal) 3) Pr m rná míra in ace Average in ation rate Pr m rné úrokové sazby z úv r ne nan ním podnik m 4) Mean interest rates on bank credits 4) Obchodní bilance Trade balance B žný ú et platební bilance Current account of balance of payments Saldo státního rozpo tu Balance of the state budget Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí 5) Consolidated gross debt in the sector of state institutions 5) De cit sektoru vládních institucí 5) De cit in the sector of state institutions 5) Dluh sektoru vládních institucí 5) Debt in the state institutions sector 5) K /CZK 24 436 25 101 meziro ní index year-on-year index 102,4 102,7 % 1,9 3,3 % 3,94 3,69 mld. K bill. CZK mld. K bill. CZK mld. K bill. CZK mld. K bill. CZK % HDP % GDP % HDP % GDP 90,3 145,8-104,0-94,0-142,8-101,0 1 569,0 1 758,9-3,25-4,38 40,84 45,75 Obecná míra nezam stnanosti (pr m r) 6) % 6,7 7,0 Unemployment rate (mean) 6) Devizový kurz nominální (pr m r) K / Parity (mean) K /$ K CZK K CZK 24,566 25,143 17,688 19,583 Poznámky: 1) Tabulka obsahuje údaje zve ejn né do 2. 4. 2013. 2) P epo et pomocí parity kupní síly; pro rok 2012 vypo ítáno z p edb žných údaj Eurostatu. 3) Pr m rná hrubá m sí ní nominální mzda na p epo tené po ty zam stnanc v celém národním hospodá ství. 4) Úrokové sazby korunových úv r stav obchod ; pr m r za 12 m síc. 5) Saldo sektoru vládních institucí podle metodiky Evropského systému národních ú t (ESA 1995). 6) Podíl po tu nezam stnaných na celkové pracovní síle (zam stnaní spolu s nezam stnanými), kde itatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních de nic a doporu ení Eurostatu a ILO. Notes: 1) Data published by 2 April 2013. 2) Purchasing power parity, preliminary data for 2012(Eurostat). 3) Average monthly gross nominal earnings on a full-time equivalent number of employees in the national economy. 4) Interest rates - situations of trades, 12-month average. 5) Balance in the sector of state institutions (ESA 1995). 6) Share of unemployed persons in total labor force by Eurostat and ILO. Pramen: SÚ, NB, Eurostat Source: Czech Statistical Of ce, Czech National Bank, Eurostat

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 9 Tabulka 1.1.2 Podíl zem d lství 1), lesnictví 2), rybolovu 3) a potraviná ského pr myslu 4) na hrubé p idané hodnot v základních cenách (%) Share of agriculture 1), forestry 2), shery 3) and food industry 4) on the GVA in basic prices (%) Rok Year B žné ceny/current prices Zem d lství Agriculture Lesnictví Forestry Rybolov Fishery Potraviná ský pr mysl Food industry 2006 1,63 0,80 0,018 2,73 2007 1,66 0,71 0,014 2,45 2008 1,66 0,63 0,012 2,38 2009 1,38 0,52 0,015 2,73 2010 1,05 0,59 0,015 2,43 2011 1,41 0,72 0,020 2,38 2012 1,32 0,73 0,019 2,29 Stálé ceny roku 2005/Constant prices of 2005 2006 1,47 0,74 0,022 2,95 2007 1,02 0,62 0,016 2,52 2008 1,02 0,69 0,015 2,38 2009 1,51 0,64 0,018 2,34 2010 0,95 0,59 0,020 2,30 2011 0,82 0,61 0,025 2,30 2012 0,67 0,59 0,023 2,11 Poznámky: 1) V etn myslivosti a souvisejících inností. 2) V etn souvisejících inností. 3) V etn chovu ryb a souvisejících inností. 4) Výroba potraviná ských výrobk a nápoj, výroba tabákových výrobk. Notes: 1) Including game management and related activities. 2) Including related activities. 3) Including sh culture and related activities. 4) Production of food and beverages, and tobacco products. Pramen: SÚ, údaje tvrtletních národních ú t ; revidované údaje Source: Czech Statistical Of ce, quarterly accounts results; revised data 1.2 Vlastnická struktura les R Forest Ownership Structure Rok 2012 stejn jako p edchozí roky nep inesl žádné významné zm ny ve vlastnické struktu e porostní plochy pozemk. Nejvíce % zaujímají L R a to málo p es 50 %, další významný podíl tvo í soukromníci, obce a m sta. Ostatní vlastníci les jsou zastoupeni menším procentem. K významným zm nám vlastník již v poslední dob nedochází. Za zmínku stojí velmi pozvolný pokles majetk ve vlastnictví státu. Pozvolna roste vým ra les AOPK a Armády R, kte í si postupn nechávají za izovat LHP na svých majetcích v rámci kraj. P vodní státní postupn mizí s novým za ízením ( bývalé státní zahrnují lesy, kde nelze v LHP jednozna n rozlišit, komu opravdu les pat í, za ízen a schválen byl jako státní majetek, majetky se postupn vydaly a soukromníci hospoda í dle výpisu LHP). Nové LHP si nechají zpracovat až p i obnov lesního hospodá ského celku. Mírn klesající trend v zastoupení lesních družstev a spole enství se zastavil. Restitu ní proces je až na výjimky ukon en, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ješt pozvolna zmenšuje. U n kterých právn komplikovaných p ípad dosud rozhodují o oprávn nosti restitu ních nárok v odvolacím ízení i mimo n j soudy. Obecn lze konstatovat, že vlastnická struktura bude vždy doznávat ur itých zm n. Rozt íšt né majetky je zájem slu- ovat a u velkých vlastník probíhají aronda ní programy. K v tším procent m zm n ve vlastnické struktu e by však dojít v následujících obdobích p i sou asné legislativ nem lo. V dalších letech lze o ekávat zm ny vzhledem k návratu majetk církvím.

10 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 Tabulka s grafem 1.2.1 Vlastnické vztahy 2012 v lesích R Forest ownership structure in the Czech Republic 2012 Vlastnictví Ownership Státní lesy State forests z toho of which L R, s. p. Forests of the Czech Republic, State Enterprise Vojenské lesy a statky R, s. p. Military Forests and Farms, State Enterprise MŽP (NP) Ministry of the Environment (National Parks) krajské lesy (st ední školy aj.) regional forests (secondary schools and other) ostatní other MŽP (AOPK) Ministry of the Environment (Nature Conservation Agency) p vodní státní (*) originally state forests Právnické osoby Legal persons Obecní a m stské lesy Communal and municipal forests Lesy církevní a náboženské spole nosti Forests owned by church and other religious entities Lesní družstva Forest cooperatives Lesy ve vlastnictví fyzických osob Forests owned by individuals Ostatní (neza azené) lesy Other forests(not listed elsewhere) CELKEM Total Poznámka: * p vodní velké LHP ve státním vlastnictví platnost od 1981 do 1996, áste n platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospoda í dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až p i obnov LHP Porostní plocha Area of forest stands (ha) % 1 553 086 59,80 1 305 591 50,27 124 164 4,78 94 893 3,65 2 823 0,11 22 311 0,86 1 195 0,05 2 110 0,08 74 654 2,87 435 951 16,79 1 476 0,06 30 502 1,17 501 514 19,31 4 0,00 2 597 186 100,00 Note: * original large FMPs owned by state validity from 1981 1996, partly from 1997; private owners and municipalities manage their forests under an abstract from FMP and will have new FMPs upon their renewal.

Pramen: ÚHÚL Source: FMI ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 11

12 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 13 2 LEGISLATIVNÍ A KONCEP NÍ INNOST NA ÚSEKU LES, MYSLIVOSTI, RYBÁ STVÍ A V ELA STVÍ Legislative and Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector 2.1 Legislativní innost na úseku les, myslivosti, rybá ství a v ela ství Legislative Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector Byl p ijat zákon. 18/2012, kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o Celní správ eské republiky, s ú inností od 1. 1. 2013, který m ní: zákon. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní pozd jších p edpis, zákon. 149/2003 Sb., o uvád ní do ob hu reproduk ního materiálu lesních d evin lesnicky významných druh a um lých k íženc, ur eného k obnov lesa a k zales ování, a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin), ve zn ní pozd jších p edpis, zákon. 99/2004 Sb., o rybníká ství, výkonu rybá ského práva, rybá ské stráži, ochran mo ských rybolovných zdroj a o zm n n kterých zákon (zákon o rybá ství), ve zn ní pozd jších p edpis. Byl p ijat zákon. 237/2012 Sb., kterým se m ní zákon. 99/2004 Sb., o rybníká ství, výkonu rybá ského práva, rybá ské stráži, ochran mo ských rybolovných zdroj a o zm n n kterých zákon (zákon o rybá ství), ve zn ní pozd jších p edpis, a zákon. 200/1990 Sb., o p estupcích, ve zn ní pozd jších p edpis, který nabyl ú innosti dne 1. 9. 2012. Byl p ijat zákon. 501/2012 Sb., kterým se m ní zákon. 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm n n kterých souvisejících zákon (rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis, a n které další zákony, který m ní zákon. 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, a to s ú inností od 1. 1. 2014, zákon. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní pozd jších p edpis, a to s ú inností od 1. 1. 2013, zákon. 99/2004 Sb., o rybníká ství, výkonu rybá ského práva, rybá ské stráži, ochran mo ských rybolovných zdroj a o zm n n kterých zákon (zákon o rybá ství), ve zn ní pozd jších p edpis, a to s ú inností od 1. 1. 2013. Byl p ijat zákon. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém ú adu a o zm n n kterých souvisejících zákon, který s ú inností od 1. 1. 2013 m ní zákon. 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis. V roce 2012 byly p ijaty i zm ny p edpis Evropské unie, a to: v oblasti reproduk ního materiálu lesních d evin: 1. Doporu ení Komise. 2012/90/EU týkající se pokyn pro uvád ní údaj umož ujících ur ení oddíl reproduk ního materiálu lesních d evin a údaj, které mají být uvedeny na etiket nebo v dokumentu dodavatele, které v eské republice bude implementováno do formulá pr vodních list v rámci novelizace vyhlášky. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon. 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis, v druhé polovin roku 2013. 2. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. 1104/2012/EU, kterým se m ní rozhodnutí Rady 2008/971/ES, pokud jde o zahrnutí reproduk ního materiálu lesních d evin kategorie kvali kovaný a aktualizaci názv orgán p íslušných pro schvalování a kontrolu produkce; novela vnitrostátní právní úpravy respektující tuto zm nu byla v roce 2012 navržena a je p edložena Parlamentu eské republiky k projednání. V ela ství Provád cí na ízení Komise (EU). 1212/2012 ze dne 17. 12. 2012, které m ní na ízení (ES). 917/2004 a upravuje požadavky na obsah v ela ských program a požadavky na p edávání n kterých údaj Komisi. V souvislosti s tímto na ízením není nutné provád t zm ny vnitrostátních právních p edpis. 2.2 Koncep ní innost na úseku les, myslivosti, rybá ství a v ela ství Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector 2.2.1 Národní lesnický program II National Forest Programme II Koordinace realizace Národního lesnického programu pro období do roku 2013 (NLP II) pokra ovala i v roce 2012. V R byl v roce 2008 vládou schválen již druhý Národní lesnický program. Na jeho zpracování se podílela ada odborník z mnoha institucí, profesních organizací, asociací a sdružení, ale i nevládních ekologických hnutí a iniciativ. NLP jsou strategickými dokumenty, koncepcemi, kterými státy vymezují sm ování své lesnické politiky v budoucnosti. Jednotlivé cíle a opat ení mají být zapracovány do souvisejících resortních politik a vládní usnesení doporu uje zohlednit zám ry NLP p i realizaci st edn dobých politik kraj. Realizace NLP II je spole ným úkolem MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími zainteresovanými resorty a kraji. Inicia ní a ídící roli v procesu realizace plní Koordina ní rada NLP II, jmenovaná v roce 2009 nám stkem ministra zem d lství, která je složená ze zástupc hlavních organizací a zainteresovaných zájmových skupin. Za pomoci expertních skupin Koordina ní rada p ipravuje a ministerstv m p edkládá návrhy opat ení a kroky pot ebné k realizaci NLP II. Organiza ní a technickou koordinací inností spojených s rozpracováním zám r a opat ení NLP byl pov en

14 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 ÚHÚL. Dne 24. ledna 2012 byl ve spolupráci s eskou lesnickou spole ností uspo ádán již pravidelný seminá, informující zájemce o postupu prací p i realizaci NLP II v p edešlém roce. Koordina ní rada se sešla v roce 2012 celkem sedmkrát. B hem prvního p l roku bylo uzav eno šest zbývajících klí ových akcí (KA), které byly rozpracovány z let minulých: KA 2 Podpo it výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru. KA 7 Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích. KA 10 Snížit dopady starých i sou asných ekologických zát ží. KA 12 Podporovat zlepšení sociální situace pracovník v LH. KA 13 Zvýšit p ínos les a lesnictví pro rozvoj venkova. KA 15 Zlepšit informovanost ve ejnosti o skute ném stavu les a pot ebách LH. Druhá polovina roku byla v nována identi kaci p ípadných st et mezi jednotlivými doporu eními a formálnímu uspo- ádání jednotlivých, mnohdy nesourodých záv r. Výsledkem jednání je dokument Záv ry a doporu ení Koordina ní rady k realizaci Národního lesnického programu II, který je vydán v analogové podob, ale také jej lze nalézt, stejn jako všechny další materiály na www.uhul.cz/nlp. 2.2.2 Zásady státní lesnické politiky Principles of National Forest Policy Koncep ní dokument Zásady státní lesnické politiky p ijala vláda svým usnesením. 854 ze dne 21. listopadu 2012. Zásady státní lesnické politiky navazují na Základní principy státní lesnické politiky schválené usnesením vlády R. 249 z 11. 5. 1994 a dopl ují Národní lesnický program na období do roku 2013 schválený usnesením vlády R. 1221 ze dne 1. 10. 2008. Zásady obsahují nejd ležit jší teze v oblasti lesního hospodá ství. De nují základní poslání lesa. P es obecná východiska s možnostmi uplatn ní ve ejné moci v lesích stanovují dlouhodobé cíle státní lesnické politiky. V záv ru jsou obsažena hlavní opat ení, kterými by se dlouhodobých cíl m lo dosáhnout. Cílem není p esn de novat jednotlivé innosti v lesích, ale ur it sm r, kterým by se lesní hospodá ství m lo v budoucnu ubírat tak, aby les mohl i nadále plnit všechny své funkce. S celým obsahem Zásad státní lesnické politiky se lze seznámit na http://eagri.cz, sekce lesy/ lesnictví/koncepce a strategie. Zásady státní lesnické politiky vymezují nový p ístup k uplat ování ve ejné moci v lesním hospodá ství, mimo jiné to znamená, že: k uspokojování de novaných ve ejných zájm jsou ur eny p edevším lesy ve vlastnictví státu, ve ejná moc p sobí svými nástroji na vlastníky les pouze tehdy, pokud k napln ní ve ejných zájm sledovaných státní lesnickou politikou neposta uje p irozené úsilí t chto vlastník o zajišt ní ádné pé e o majetek a o jeho zvelebení, nástroje, jimiž ve ejná moc v i vlastník m les p sobí, musí být zp sobilé naplnit požadovaný ú el. P ipadá-li v úvahu použití více r zných nástroj, musí být voleny ty, které p edstavují nejmenší a sou asn p im ený zásah do práv vlastník les. Dlouhodobé cíle státní lesnické politiky 1. Zajistit zachování lesa a lesní p dy pro budoucí generace. 2. Zvyšovat konkurenceschopnost lesního hospodá ství. 3. Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu. 4. Posílit význam lesa a lesního hospodá ství pro ekonomický rozvoj venkova. 5. Posílit význam školství, výzkumu a inovací v lesním hospodá ství. 2.2.3 Podpora využití koní pro práci v lese Supporting to use of horses for work in forests V roce 2012 probíhaly na MZe aktivity vedoucí k podpo e vyššího využití koní v lesním hospodá ství. Úsek lesního hospodá ství v p íloze. 9 k zákonu o státním rozpo tu p izp sobil pro rok 2013 v rámci Závazných pravidel poskytování nan ních p ísp vk na hospoda ení v lesích výplatu nan ního p ísp vku na vyklizování nebo p ibližování d íví kon m v lesním porostu z prost edk Ministerstva zem d lství. Uvedený krok bude garantovat vyplácení této podpory pro všechny lesy v p sobnosti Ministerstva zem d lství bez rozdílu krajské p íslušnosti. Další aktivity v podpo e využití koní pro práci v lese byly realizovány v rámci p ípravy Programu rozvoje venkova na období 2014 2020, kdy byl nákup chladnokrevného kon zahrnut mezi navrhované zp sobilé výdaje v souladu s lánkem 27 návrhu na ízení Evropského parlamentu a Rady o podpo- e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 15 Pro stanovení po tu koní využitelných pro práci v lese byly použity podklady Oblastních plán rozvoje les terénní a technologické typizace. Vychází se z terénní a technologické typizace autor Mack -Popelka-Simanov. Z nich byl vybrán technologický typ k, kde je využití kon nejvhodn jší a technologický typ kolové podvozky s o- ta ními nízkotlakými pneumatikami, kde je využití kon možné. Technologický typ k Celková vým ra v ha 225 556,45 Ro ní t žba v R v m 3 16 370 199,00 Podíl technologického typu na celkové vým e les v % 8,31 Disponibilní zásoba v m 3 dle technologického typu 1 360 363,54 Denní výkon kon v m 3 /den* 4 6 10 ro ní výkon kon 217 pracovních dní v m 3 868 1302 2170 Pot eba koní v terénech ur ených pro kon v ks 1 567 1 045 627 Technologický typ ota ní pneumatiky Celková vým ra v ha 879 595,46 Ro ní t žba v R v m 3 16 370 199,00 Podíl technologického typu na celkové vým e les v % 32,42 Disponibilní zásoba v m 3 dle technologického typu 5 307 219,00 Denní výkon kon v m 3 /den* 4 6 10 ro ní výkon kon 217 pracovních dní v m 3 868 1302 2170 Pot eba koní v jiných možných terénech v ks 6 114 4 076 2 446 Poznámka: * Denní výkon stanovený empiricky na základ informací z praxe, ale také výkonových tabulek. Za pr m rných podmínek je denní výkon kon dle výkonových norem p i pr m rné p ibližovací vzdálenosti 200 m 9,1 m 3 /den. Pramen: ÚHÚL

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 17 3. VÝSLEDKY LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ Forest Sector Overview 3.1 Zdroje reproduk ního materiálu lesních d evin Sources of Forest Reproductive Material 3.1.1 Uznané zdroje reproduk ního materiálu Recognised sources of forest reproductive material Úst ední evidenci uznaných zdroj reproduk ního materiálu lesních d evin eské republiky vede pov ená osoba (ÚHÚL) v Rejst íku uznaných zdroj reproduk ního materiálu, p i emž u každé uznané jednotky eviduje druh d eviny, kategorii reproduk ního materiálu, typ zdroje, eviden ní íslo, polohu, nadmo skou výšku nebo výškové pásmo, plochu, p vod a v p ípad testovaného reproduk ního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modi kovaný organismus. Rejst ík uznaných zdroj reproduk ního materiálu je ve ejn p ístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA evidence reproduk ního materiálu aplikace. Zdroje identi kovaného reproduk ního materiálu Nejnižší stupe kvalitativní selekce p edstavuje kategorie zdroje reproduk ního materiálu identi kovaný. Za zdroj identi kovaného reproduk ního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porosty za azené do fenotypové t ídy C. Za zdroj identi kovaného reproduk ního materiálu je možné uznat také porosty fenotypové t ídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reproduk ního materiálu. K 15. 12. 2012 je evidováno 70 950,40 ha redukované plochy d eviny (RPD) zdroje typu porost v 6 611 uznaných jednotkách a 427 uznaných jednotek zdroje typu zdroj semen. Ve srovnání s rokem 2011 po et zdroj typu porost vzrostl o 0,62 % a po- et zdroj typu zdroj semen vzrostl o 13,87 %. Významn jší je však nár st po tu strom ve zdrojích semen, a to o 22,36 %. Významn jší informací, než po et uznaných jednotek typu zdroje zdroj semen, je po et strom v nich. Byl zaznamenán nár st po tu strom ve zdrojích semen, a to o 44,4 %. Vzhledem k nekvalit tohoto typu zdroje je jejich po et v jedné uznané jednotce vysoký. Jedná se vesm s o uznané jednotky, které jsou pestrou sm sí jedinc rostoucích na r zných místech, v n kolika katastrálních územích, v r zných nadmo ských výškách. Reproduk ní materiál použitý pro obnovu lesa nebo zales ování pocházejících z t chto zdroj je pro vlastníka lesa tou nejhorší investicí. Množství identi kovaných zdroj v posledních letech trvale nar stá, zejména na úkor množství selektovaných zdroj reproduk ního materiálu. Vzhledem k faktu, že se jedná o z hlediska kvality zdroj o nejmén vhodnou kategorii zdroj, je tento trend nežádoucí. Zdroje selektovaného reproduk ního materiálu Nejrozší en jším a nej ast ji využívaným zdrojem osiva lesních d evin používaného k obnov lesa je zdroj reproduk ního materiálu kategorie selektovaný. Za zdroj selektovaného reproduk ního materiálu se uznává pouze porost za azený do fenotypové t ídy A nebo B, který vyhovuje požadavk m na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanovišt. Podle p vodu, objemové produkce, morfologických znak a zdravotního stavu se porost p i fenotypové klasi kaci za azuje do fenotypových t íd, a to A, B, C nebo D. Porosty fenotypové t ídy A jsou hospodá sky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo nejsou-li autochtonní, vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky i odolností. Porosty fenotypové t ídy B jsou porosty nadpr m rné objemové produkce a morfologických znak a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové t ídy B je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné p írodní lesní oblasti, stejného lesního vegeta ního stupn, téhož druhu d eviny a téhož vlastníka zdroje slou it do jedné uznané jednotky. Porosty fenotypové t ídy A se neslu ují, a proto jeden porost tvo í vždy jednu uznanou jednotku. K 15. 12. 2012 je evidováno 75 890,96 ha redukované plochy d eviny zdroje typu porost v 7 458 uznaných jednotkách. Porost fenotypové t ídy A je 9 312,09 ha, což znamená oproti roku 2011 pokles o 857,72 ha, tzn. o 8,43 %. Porost fenotypové t ídy B je uznáno 66 578,87 ha, což je oproti roku 2011 pokles o 5 308,38 ha, tzn. o 7,38 %. Zdroje kvali kovaného reproduk ního materiálu Za zdroj kvali kovaného reproduk ního materiálu lze uznat pouze semenný sad, rodi ovský strom, klon nebo sm s klon, který vyhovuje požadavk m na postup p i založení zdroje a p i jeho dalším udržování, jakož i požadavk m na jeho genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a který spl uje podmínku vhodnosti stanovišt. Rodi ovské stromy/klony K 15. 12. 2012 je v databázi Rejst íku uznaných zdroj reproduk ního materiálu evidováno celkem 9 334 kus klon. Z toho je 6 310 ks jehli nan, tj. 67,61 % a 3 024 ks listná, tj. 32,39 %. Celkem jsou registrovány klony pro 32 druh d evin, z toho 10 jehli natých a 22 listnatých druh. Celkov po et klon v databázi oproti roku 2011 stoupl o 15 ks, což p edstavuje nár st o 0,16 %. Po et klon jehli nan se zvýšil o 101 kus a po et klon listná se snížil o 116 kus. Hlavním d vodem pro uznávání klon je zakládání semenných sad. Proto je v návaznosti na projekty zakládání nových semenných sad provád no uznávání tohoto typu zdroje. V roce 2012 nebyly uznány žádné nové klony. D vodem je z ejm malá aktivita vlastník lesa v oblasti zakládání semenných sad. Podobná je situace u typu zdroje rodi ovský strom (ve vyhlášce používaný pojem rodi rodiny), protože jedinec uznávaný jako klon se v souladu se sou asnou platnou legislativou uznává zárove jako rodi ovský strom.

18 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 Semenné sady Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené pov enou osobou. Za zdroj kvali kovaného reproduk ního materiálu ho lze uznat pouze pokud je jeho stav v souladu se zaregistrovanou a schválenou dokumentací, tzn. aby mimo jiné z stal zachován pot ebný po et a skladba klon s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve v ku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpolovi ní v tšina zastoupených klon. Semenné sady je nutné obhospoda ovat tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. Od založení semenného sadu do fáze jeho uznání jako zdroje kvali kovaného reproduk ního materiálu uplyne pom rn dlouhá doba, proto jsou v databázi ERMA evidovány i neuznané, avšak v souladu s platnou legislativou a podle u pov ené osoby zaregistrované a schválené dokumentace založené semenné sady. K 15. 12. 2012 je v Rejst íku uznaných zdroj evidováno celkem 142 uznaných semenných sad o celkové ploše 320,72 ha. Semenné sady jsou založeny pro 9 jehli natých a 13 listnatých druh d evin. Jehli naté d eviny s plochou 260,14 ha p edstavují 81,11 % z celkové plochy sad, plocha semenných sad listnatých d evin iní 60,58 ha. V roce 2012 prob hla registrace ty semenných sad v databázi pov ené osoby. Sm si klon V roce 2012 bylo v eské republice evidováno celkem 29 uznaných sm sí klon pro 6 druh d evin jilm drsný (1 ks), topol osika (1 ks), smrk ztepilý (18 ks), topol erný (5 ks), topoly šlecht né (2 ks) a vrba bílá (2 ks), o celkové ploše 23,08 ha. V roce 2012 nebyla uznána a ani pov enou osobou zaregistrována žádná sm s klon. Zdroje testovaného reproduk ního materiálu V roce 2005 byl uznán první zdroj reproduk ního materiálu kategorie testovaný. Jedná se o sm s klon rodu topol ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca založenou a spravovanou VÚLHM, Výzkumnou stanicí Kunovice. Užití tohoto testovaného zdroje reproduk ního materiálu je možné po celé eské republice podle p írodn klimatických podmínek. Z tohoto p vodního zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reproduk ního materiálu šlecht ných topol. V roce 2012 byly podány t i žádosti o odborný posudek, poprvé na lesnicky významné d eviny, a to borovici lesní a olši lepkavou. Vlastník jmenovaných zdroj byl pov enou osobou požádán o dopln ní dokumentace testování. Podrobn jší informace o zdrojích reproduk ního materiálu v eské republice je možné najít v Informaci o nakládání s reproduk ním materiálem lesních d evin eské republiky za rok 2012 uve ejn né na www.uhul.cz. 3.1.2 Lesní semená ství Forest seed management Produkce semenného materiálu Rok 2012 byl charakterizován nadpr m rnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého a významn nadpr m rnou produkcí žalud dubu letního, jehož produkce tém ty ikrát p evýšila orienta ní ro ní pot ebu. S ohledem na vymrznutí lo ských síjí žalud je p edpoklad úplné spot eby i takto vysokého sklizeného množství. V kontrastu s rokem 2011 naopak nastala úplná neúroda bukvic, op t v d sledku jarních mraz. Neúroda se týká i semenného materiálu jedle b lokoré, kdy sklizené množství nedosáhlo ani poloviny orienta ní ro ní pot eby. Údaje o produkci semenného materiálu jsou uvedeny v tabulce íslo 3.1.2.1. Tabulka 3.1.2.1 Produkce semenného materiálu Production of seed material Rok Year Jednotka Unit Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine Jedle b lokorá Silver r Buk lesní European beech Dub letní English oak Dub zimní Sessile oak Pramen: ÚHÚL Source: FMI 2010 2011 2012 kg Orienta ní ro ní pot eba šišek/semen (kg) Estimated annual need of cones/seeds 99 753,00 18 940,10 64 554,50 46 000 85 978,30 62 095,20 35 949,25 40 000 42 120,10 59 012,75 30 504,00 65 000 31 263,30 141 428,44 9 923,00 56 000 83 365,00 287 695,14 312 154,00 85 000 30 572,00 173 558,03 76 114,50 55 000 Údaje o produkci semenného materiálu jsou erpány z Rejst íku vystavených potvrzení o p vodu. U jehli nan se jedná o údaj o množství sklizených šišek a jejich orienta ní ro ní pot eby, u listná se jedná o množství semen. Rejst ík vystavených potvrzení o p vodu je ve ejn p ístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA evidence reproduk ního materiálu aplikace. Kontrola získávání reproduk ního materiálu lesních d evin (RMLD) Výkon kontroly získávání reproduk ního materiálu ze selektovaných, kvali kovaných a testovaných zdroj mají za povinnost jednak obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností nebo pov ená osoba na základ zmocn ní obecního ú adu obce s rozší enou p sobností. Kontroly získávání reproduk ního materiálu byly provád ny dle zákona. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zákona

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 19. 500/2004 Sb., správní ád, zákona. 149/2003 Sb., o obchodu s reproduk ním materiálem lesních d evin a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatel. Výstupem kontrol byly vždy Protokoly o kontrole, kde byly zaznamenány zjišt né skute nosti a byly následn podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o p vodu. V pr b hu roku 2012 vykonala pov ená osoba ve smyslu 31 odst. 4 zákona. 149/2003 Sb. povinnost být p ítomna p i sb ru semenného materiálu, odb ru ástí rostlin nebo vyzvedávání z p irozeného zmlazení z uznaných zdroj kategorie selektovaný, kvali kovaný nebo testovaný celkem 360 kontrol dodavatel reproduk ního materiálu lesních d evin. V roce 2012 bylo ve zkušební laborato i L 1175 Semená ská kontrola (VÚLHM, Výzkumná stanice Kunovice), akreditované eským ú adem pro akreditaci, zpracováno 1 195 vzork a provedeno 4 231 zkoušek kvality semen 71 druh lesních d evin. Nejv tší podíl zpracovaných vzork semen tvo il buk lesní (46 %), smrk ztepilý (10 %), dub (8 %), jedle b lokorá (7 %) a borovice lesní (6 %). Pr m rná klí ivost semen smrku od roku 2006 nedosahuje 80 % (graf 3.1.2.1) a tomu také odpovídá klí ivost osiva z posledního roku zrání 2011 (graf 3.1.2.2). Pr m rná klí ivost semen borovice hodnocená v roce 2012 byla mírn nadpr m rná (graf 3.1.2.3) a podílely se na tom vzorky erstvého osiva z roku zrání 2011 (graf 3.1.2.4). U mod ínu bylo zpracováno pouze 14 vzork semen s celkov podpr m rnou klí ivostí (graf 3.1.2.5), na které se podílelo i erstvé semeno z roku 2011 (graf 3.1.2.6). Kvalita semen jedle (životnost a plnost) byla nejnižší od roku 2001 (graf 3.1.2.7). Dobrá úroda bukvic na podzim 2011 se odrazila v nadpr m rné životnosti i klí ivosti (graf 3.1.2.8). Graf 3.1.2.1 Energie klí ení a klí ivost semen smrku rozborovaných v letech 1995 2012 Germination energy and germination capacity of Norway Spruce seeds tested in 1995 2012 Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf 3.1.2.2 Energie klí ení, klí ivost a po et vzork semene smrku z r zných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and number of Norway Spruce samples from different years of ripening (tested in 2012) Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf 3.1.2.3 Energie klí ení a klí ivost semen borovice rozborovaných v letech 1995 2012 Germination energy, and germination capacity of Scots Pine seeds tested in 1995 2012 Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

20 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 Graf 3.1.2.4 Energie klí ení, klí ivost a po et vzork semene borovice z r zných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and number of Scots Pine samples from different years of ripening (tested in 2012) Graf 3.1.2.7 Životnost a podíl plných semen jedle rozborovaných v letech 1995 2012 Viability and proportion of lled seeds of Silver Fir tested in 1995 2012 Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf 3.1.2.5 Energie klí ení, klí ivost a podíl plných semen mod ínu rozborovaných v letech 1995 2012 Germination energy, germination capacity and proportion of lled seeds of European Larch tested in 1995 2012 Graf 3.1.2.8 Životnost a klí ivost bukvic rozborovaných v letech 1995 2012 Viability and germination capacity of seeds of European Beech tested 1995 2012 Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Graf 3.1.2.6 Energie klí ení, klí ivost a podíl plných semen mod ínu z r zných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and proportion of lled seeds of European Larch from different years of ripening (tested in 2012) Tabulka 3.1.2.2 Stav zásob semene a sebrané semenné suroviny v kg Pure and raw seed material stock (kg) D evina Species Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine Mod ín evropský European larch Jedle b lokorá Silver r Buk lesní European beech isté semeno Pure seed Semenná surovina Raw seed material 4 151 100 2 315 7 018 318 0 1 391 0 8 808 0 Pramen: L R Source: Forests of the Czech Republic, State Enterprise Pramen: VÚLHM Source: FGMRI V roce 2012 bylo v Semená ském závod v Týništi nad Orlicí strati kováno 2 300 kg semene, zejména buku a bylo zpracováno 58 tun semenné suroviny, z toho 27 tun šišek jehli nan a 18 tun žalud. V d sledku jarních mraz nebyla v roce 2012 úroda buku ani smrku.

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 21 3.1.3 Lesní školka ství Forest nursery practice Licence Základním p edpokladem pro nakládání s reproduk ním materiálem lesních d evin je vlastnictví licence k této innosti. K 31. 12. 2012 bylo v úst ední evidenci dodavatel Ministerstva zem d lství registrováno celkem 596 držitel t chto licencí, p i emž 316 držitel jsou fyzické osoby a 280 držitel jsou osoby právnické. Oproti roku 2011 byl zaznamenán pokles po tu držitel licencí pro nakládání s RMLD o 24. Rejst ík držitel licencí pro nakládání s RMLD je ve ejn p ístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA evidence reproduk ního materiálu aplikace. Na základ údaj p edkládaných pov ené osob (ÚHÚL) vlastníky licencí pro uvád ní RMLD do ob hu lze konstatovat, že školka skou inností se v roce 2012 zabývalo 266 právnických a fyzických osob, což oproti roku 2011 znamená nár st o 15 školka ských subjekt. Plocha školek Celková plocha školka ských provoz uvád jících RMLD do ob hu ke dni 31. 12. 2012 byla 1 809,68 ha, z toho bylo 1 438,12 ha produk ní plochy. Mimo venkovních produk ních ploch bylo evidováno 4,01 ha skleník, 19,01 ha fóliovník a 7,426 ha pa eniš. Tabulka 3.1.3.1 Plocha lesních školek Area of forest nurseries Roky Years Fóliovníky Plastic greenhouses Skleníky Glass greenhouses Pa eništ Hotbed Volné plochy Open area Produk ní plocha celkem Total production area Celková plocha školek Total nursery area 2011 2012 ha 16,058 19,007 2,674 4,009 9,115 7,426 1 275,854 1 407,678 1 303,710 1 438,12 1 595,317 1 809,676 Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA. Pramen: ÚHÚL Source: FMI Rozp stovaný sadební materiál Množství rozp stovaného sadebního materiálu ve školka ských provozech dle d evin a v ku jednoho resp. dvou let v roce 2012 je uvedeno v tabulce. 3.1.3.2. Tabulka 3.1.3.2 Rozp stovaný sadební materiál Planting stock in cultivation Rok Year V k materiálu Age Jednotka/Unit Smrk ztepilý Picea abies Borovice lesní Pinus sylvatica Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehli naté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehli naté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total Jednoletý one-year-old 2012 Orienta ní ro ní pot eba sazenic Dvouletý two-years-old Kusy/pcs Estimated need of seedlings 75 582 874 47 976932 38 000 000 35 847 832 25 858 338 25 500 000 11 259 410 8 417 332 6 000 000 6 015 895 2 521 169 4 000 000 33 401 689 31 741283 38 000 000 10 057 730 16 354 290 12 000 000 4 581 070 10 391 603 10 000 000 15 886 525 12 620 054 8 000 000 128 706 011 84 773 771 73 500 000 63 927 014 71 107 230 68 000 000 192 633 025 155 881 001 141 500 000 Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA, orienta ní ro ní pot eba sazenic je ur ena z plochy obnovy lesa a zalesn ní v etn nezdar a z minimálních hektarových vyhláškou. 139/2004 Sb., daných po t sazenic. Pramen: ÚHÚL Source: FMI V p ípad hlavní hospodá ské jehli naté d eviny smrku ztepilého je množství rozp stovaného sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování v odpovídajícím množství a má rostoucí tendenci. U borovice lesní je množství rozp stovaného jednoletého sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování v lesních školkách pro um lou obnovu lesa a zales ování také odpovídající. U hlavních listnatých d evin buku lesního a dubu letního jsou patrné výkyvy v množství rozp stované produkce, v zásad kopírující úrody semenného materiálu. Poslední údaje ukazují množství rozp stované produkce pod úrovní požadovanou lesním hospodá stvím v R, a to u obou hlavních listnatých d evin. Kontrola dodavatel ve smyslu zákona. 149/2003 Sb. K výkonu kontroly a dozoru v oblasti nakládání s RMLD jsou kompetentní ve smyslu zákona. 149/2003 Sb., v platném zn ní, jednak orgány ve ejné správy tzn. Ministerstvo

22 ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁ STVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 zem d lství, krajské ú ady, obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, eská inspekce životního prost edí a celní orgány a také pov ená osoba. Pov enou osobou je od 13. 12. 2005 Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem. V roce 2012 vykonala pov ená osoba ve smyslu 31 odst. 1 zákona. 149/2003 Sb., v platném zn ní, celkem 52 kontrol dodavatel. Tabulka 3.1.4.1 Produkce sadebního materiálu Production of planting stock Druh dokumentu Type of document Pr vodní list (dle sm rnice Rady 1999/105/ES) the supplier s label List o p vodu (dle vyhl.. 82/1996 Sb.) master certi cate of identity Celkem (za d evinu) total 3.1.4 Uvád ní reproduk ního materiálu do ob hu Marketing of forest reproductive material Produkce sadebního materiálu Po dobu platnosti p echodného ustanovení v zákon. 149/2003 Sb., kdy je reproduk ní materiál shromážd ný p ed ú inností zákona možné uvád t do ob hu do 31. 12. 2015, je reproduk ní materiál uvád n do ob hu bu s pr vodním listem (RMLD shromážd ný dle zákona) nebo s listem o p vodu (RMLD v režimu p echodného ustanovení). Množství reproduk ního materiálu uvád ného do ob hu školka skými subjekty v podmínkách eské republiky za rok 2012 je uvedeno v tabulce 3.1.4.1. Uvedená ísla p edstavují množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu pouze subjekty provozujícími školka skou innost a neobsahují množství reproduk ního materiálu uvedené do ob hu následn rmami provád jícími služby vlastník m lesa obnovu lesa a zalesn ní. Jednotka/Unit Smrk ztepilý Picea abies Borovice lesní Pinus sylvestris Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehli naté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehli naté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total Kusy/pcs 36 505 881 6 259 635 42 765 516 21 169 562 692 558 21 862 120 5 478 826 242 809 5 721 635 2 484 189 100 410 2 584 599 36 446 862 4 575 36 451 437 13 336 680 1 170 13 337 850 10 035 794 0 10 035 794 9 878 718 9 784 9 888 502 65638458 7295412 72 933 870 69698054 15529 69 713 583 135 336 512 7 310 941 142 647 453 Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA, dle sm rnice Rady 1999/105/ES znamená reproduk ní materiál vzniklý dle zákona. 149/2003 Sb., v platném zn ní, dle vyhlášky. 82/1996 Sb., znamená reproduk ní materiál vzniklý p ed ú inností zákona. 149/2003 Sb., v platném zn ní, který je možné uvád t do ob hu do 31. 12. 2015. Pramen: ÚHÚL Source: FMI Z uvedených ísel je z ejmé, že s blížícím se rokem 2015 postupn dochází ke zmenšování podílu reproduk ního materiálu vzniklého p ed ú inností zákona, zejména je tento trend patrný u listnatých d evin, kde vzhledem k celkovému objemu tento materiál tém vymizel. Naopak u jehli natých d evin je podíl reproduk ního materiálu vzniklého p ed ú inností zákona relativn vysoký, což je vzhledem k technologii zpracování semenného materiálu pochopitelné. Reáln však hrozí, že tento materiál nebude do roku 2015 spot ebován, a dále nebude možné jej uvád t do ob hu. Údaje o držitelích licencí, plochách školek, množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu a množství rozp stovaného sadebního materiálu jsou erpány z datového skladu ERMA vedeného pov enou osobou. V tomto datovém skladu jsou ukládána data, která dodavatelé p edkládají dle požadavk zákona. 149/2003 Sb. v platném zn ní a jeho provád cího p edpisu, vyhlášky. 29/2004 Sb., v platném zn ní, každoro n pov ené osob. Uvedené výstupy jsou tedy agregovanými daty dodavatel.