Kult života. Mysli. Jednej. Žij. neomezená četnost vyšetření. použitelná po 1. menstruaci 0 % radioaktivity 0 % záření nebolestivé

Podobné dokumenty
Karcinom prsu (zhoubný nádor prsu)

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy

Program screeningu karcinomu prsu v datech

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Pomáháme při prevenci rakoviny děložního hrdla (čípku)

Ilona Zajíčková, DiS. Barbora Kamencová, DiS.

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. Informovanost žen o riziku postmenopauzální osteoporózy. Lenka Smutná

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

CT screening benefit vs. riziko

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Informace o ektopickém těhotenství

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Cervikální screening NHS. Pomoc při rozhodování

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?

KARCINOMY PRSU FERTILNÍCH ŽEN. MUDr Miroslava Skovajsová, PhD BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Plánujete miminko? Připravte se včas

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Informační hodnota core cut biopsií mammy. I. Julišová, Trnková M., Juliš I. Biolab Praha V. Pecha DTC Praha

Hodnocení adresného zvaní občanů do screeningových programů v ČR

Rakovina vaječníků Rakovina vaječníků a její léčba příručka pro novináře

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Program screeningu karcinomu děložního hrdla v datech

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

HYPERTENZE VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

Kvalita českého mamárního screeningu v praxi

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ

Rizikové faktory v mamografickém screeningu. Monika Kratochvílová, Daniel Klimeš

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Principy adresného zvaní do screeningov!ch program" v#$r a metodika jeho vyhodnocení

PERSONALIZACE INDIVIDUALIZACE DIAGNOSTIKY A LÉČBY NOVINKA V MEDICÍNSKÉM UVAŽOVÁNÍ

Informační podpora screeningového programu

Zůstaňte fit a snižte riziko nadváhy po menopauze

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

O sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě

Karcinom endometria - prognosticky významné markery

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře

Neinvazivní test nejčastějších chromosomálních vad plodu z volné DNA

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Patologie nádorů v 21. století problémy a úskalí diagnostiky a úhradového systému

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČR: DOSAVADNÍ VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY PROJEKTU

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Rakovina prostaty: nezbývá než zachytit ji včas! Komu hrozí nejvíc?

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Samovyšetření prsní žlázy

Jak podpo it tvorbu mléka

Nové možnosti posílení screeningu karcinomu děložního hrdla

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Péče o ženu v ambulanci gynekologa

NA PRAŽSKÝCH ARKÁDÁCH SE MOHOU ŽENY NAUČIT SAMOVYŠETŘENÍ PRSU

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

!"#$#%&#''"()*$+%,'-"./''!*.0($#%1'2(2*3"(4#'$'2(225"%12'.&"##%+%3/''!"#$"%&'()"*+,-.%/0+)"123+,"%*2)+4*'42% % 5"6"72*+%8+%93+:2$(;%<=>?

3. Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

POPIS POLOŽEK VALIDAČNÍHO REPORTU

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

MAMOGRAFICKÝ SCREENING BENEFITY A RIZIKA. Seminář ČSOZ

Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní

MUDR. Miroslava Skovajsová, PhD. BREAST UNIT PRAGUE Mamma centrum Háje

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

Důkazy dopadu sociálních faktorů a rovnosti (equity) na efektivní akci zaměřenou na nepřenosná onemocnění

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017

Antitrombotická terapie u kardiovaskulárních onemocnění

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Rakovina děložního čípku Co by měly pacientky vědět

Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK X UŽÍVAT

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

Přehled základních faktů k tvorbě Národní strategie Zdraví 2020 Pohybová aktivita

Screening prsou u NHS. Pomoc při rozhodování

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

NEJČASTĚJŠÍ MÝTY O ANTIKONCEPCI

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Včasně zachycený karcinom prsu nemusí být ještě výhra - co dál?

Operační léčba karcinomu prsu

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

PŘEDNEMOCNIČNÍ TROMBOLÝZA PŘI KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI

Štítná žláza v těhotenství

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

Transkript:

Kult života Měření, zobrazování, vyhodnocování, sledování a ovlivňování procesů ve tkáni ženského prsu vedoucích k nežádoucím projevům. neomezená četnost vyšetření Mysli použitelná po 1. menstruaci 0 % radioaktivity 0 % záření nebolestivé Jednej neinvazivní mobilní pro těhotné i kojící vyšetření vleže i vestoje Žij libovolná velikost prsu mnoholetý informační náskok Prvním a důležitým znakem vysokého rizika vývinu nežádoucího projevu v těle ženy je abnormální nález hormonálních procesů v prsu. Estrogenové dominance. Jeho důležitost je mnohem vyšší než rodinná historie onemocnění. Prevence je naše schopnost sledovat v počátečním stadiu procesy vedoucí v dalších letech k nežádoucím projevům. Normalizace rovnováhy hormonu v prsu může být prvním a nejefektivnějším krokem. Nalezneme metabolické procesy v prsu, o kterých víme, že způsobují nevratné následky a doporučíme způsob jejich ovlivnění.

METODA BYLA VYVINUTA PRO ŽENY PO 1. MENSTRUACI, KTERÉ DOPOSUD NEBYLY VYŠETŘENY Z TĚCHTO SUBJEKTIVNÍCH A OBJEKTIVNÍCH DŮVODŮ: věkové omezení neexistence přesné přístrojové zobrazovací metody bez omezení četnosti jejího použití odpor k radiačním metodám vyšetření nespokojenost s navrhovaným řešením nálezu nedůvěra v průkaznost samovyšetření neexistence diagnostiky zobrazující procesy v prsu, která by vedla ke včasnému zahájení preventivních a přijatelných opatření nevyhovující diagnostika i terapie osobní důvody nutnost absolvovat vyšetření vstoje malá prsa velká prsa prsa s hustou strukturou fibrocystická prsa těhotenství kojení dostatek informací nedostatek informací imobilita ObŁanskØ sdruen Ambulatorium Masarykova 1019, 664 42 Modłice tel.: 731 507 258 www.ambulatorium.cz top@ambulatorium.cz

Nádor m že r st až 10 let do velikosti zjistitelné mamografem. V tšin žen je doporu ováno mamografické vyšet ení ve v ku 40 let. 5 10% nádor je z d vod d di ných nebo genetických dispozic. 10% nádor zp sobuje radiace z r zných zdroj. 15% nádor se vyskytuje ve v ku 20 44 let. 70% nádor prsu nezávisí na rodinné dispozici. 23% nádor je ve v ku pod 49 let. 90% nádor je doposud diagnostikováno až v hmatatelné velikosti. O 77% zvýšené riziko karcinomu prsu p i úmrtí partnera. O 61% se zvýší pravd podobnost zjišt ní nádoru, užije li se kombinace vyšet ovacích metod. P es 90% žen diagnostikované mamografem v prvním stadiu žije 5 let, pouze 58% nádor je zjišt no v tomto ranném stadiu. Nej ast ji zp sobuje nádor úmrtí mezi 35 54 rokem. Nejagresivn jší a nejzhoubn jší je ve v ku pod 50 let. Zvýšené riziko nádoru je u žen bezd tných a u žen, které mají d ti po 30. roku života. Obézní ženy jsou náchyln jší k rakovin prsu, onemocn ní je diagnostikováno pozd ji, dochází ast ji k falešným záv r m. Ženy s d ív jší diagnózou rakoviny prsu by m ly být následn kontrolovány pravideln v krátkých intervalech. Jako reakci na studii, p i které bylo 100 000 žen b hem 9 let odborn vedeno k samovyšet ení prsu bez následného snížení úmrtnosti z d vodu rakoviny prsu lze íct,že samovyšet ení odhalí rakovinu prsu v mizivém procentu p ípad! Lars Holmberg, stanovisko švédských onkolog, Regionální onkologické centrum v Uppsale. V Evrop ro n p ibude 346 000 nových p ípad karcinomu prsu. V R žije 40 000 žen s diagnózou rakoviny prsu a ro n zem e p ibližn 2000 ze 6000 nov, pozd diagnostikovaných žen.

Prvním a d ležitým znakem vysokého rizika vývinu prsního nádoru je abnormální nález hormonálních proces v prsu ženy. Estrogenové dominance. Jeho d ležitost je mnohem vyšší než rodinná historie onemocn ní. Normalizace rovnováhy hormonu v prsu m že být první a nejefektivn jší krok v prevenci vzniku nádoru.. Nalezneme a doporu íme zp sob ovlivn ní hormonálních proces v prsu zp sobujících jako kone né stádium vznik nádoru. O d ležitosti informace vypovídají následky plynoucí z její absence V tšina nádor prsu není doposud odhalena v as. Procesy podmi ující vznik nádor nejsou doposud zobrazovány. Schopnost ovlivn ní podmínek v ranné vývojové fázi zvyšuje pravd podobnost vylé ení na 95%. Rannou fází je v našem chápání prevence to období, ve kterém vznikají vhodné podmínky. Procesy rozpoznáme,m íme, zobrazujeme, ovliv ujeme. Pouze kombinace vyšet ovacích metod m že odhalit procesy vedoucí ke vzniku nádoru nebo nádor samotný. Rakovina prsu není výlu n ženskou záležitostí. Všechny ženy jsou ohroženy rakovinou prsu. U každé osmé ženy se vyvine rakovina prsu. R st nádoru do velikosti 1 cm trvá až 10 let. Do velikosti 3,5 cm roste už jen 1,5 roku. T etina doposud zjišt ných nádor je nalezena ve velikosti do 1 cm. Dv t etiny nádor jsou v tší než 1 cm. Ostatní nejsou nalezeny v bec. Ve v kové skupin žen do 50 let zdvojnásobí sv j objem za 80 dní. Ve v kové skupin nad 50 let zdvojnásobí sv j objem za 157 dní V posledních 30 letech se výskyt rakoviny prsu zdvojnásobil. V posledních 40 letech nepoklesla úmrtnost. V tšina nádor zobrazená mamografem je zobrazena opožd n. Pr vodní znaky ranných stádií rakoviny prsu nelze zjistit mamografem. 20% nádor nem že být ani po letech r stu zobrazeno mamografem. Mnohé typy rakoviny nemohou být z r zných p í in nalezeny mamografem v bec.

Rizikové faktory rakoviny prsu Pohlaví Rasa Hormonální substitu ní terapie Antikoncep ní pilulky Abnormální biopsie Hustota prsní tkán Osobní historie rakoviny prsu Rodinná historie Menstrua ní historie Menopauza T hotenství Kojení Radiace Konzumace alkoholu Cvi ení Obezita Stravování V k 1. ACS - Breast Cancer Guidelines and Statistics, 2005-2006. 2. Rossouw JE, Anderson GL, Prentice RI, et al. Risks and benefits of estrogen plus progestin in healthy postmenopausal women: principal results from the Women's Health Initiative randomized controlled trial. JAMA. July 17 2002;228(3):321-333. 3. Collaborative Group on Hormonal Factors in Breast Cancer. Breast Cancer and breastfeeding collaborative reanalysis of individual data from 47 epidemiological studies in 30 countries, including 50,302 women with breast cancer and 96,973 women without the disease. Lancet. July 20 2002;360(9328):187-195.

4. Kumle M, Weiderpass E, Braaten T Perrson I, Adami HO, Lund E. Use of oral contraceptives and breast cancer risk: The Norweigian-Swedish Women's Lifestyle and Health Cohort Study. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. Nov 2002; 1(11):1375-1381. 5. Gram IT, Funkhouser E, Nordgard L, Tabar L, Ursin G. Oral contraceptive use and mammographic patterns. Eur J Cancer Prev. Jun 2002;11(3);265-270. 6. International Agency for Cancer Research (IARC). IARC Handbook of Cancer Prevention. Volume 6: Weight control and physical activity. Lyon: IARC Press; 2002. 7. Bianchini F Kaas R, Vainio H. Weight control and physical activity in cancer prevention. Obes Rev. Feb 2002;3(1):5-8. 8. McTiernan A, Kooperberg C, White E, et al. Recreational physical activity and the risk of breast cancer in postmenopausal women: the Women's Health Initiative Cohort Study. JAMA. Sep 10 2003;290(10):1331-1336. 9. Fentiman IS. Fixed and modifiable risk factors for breast cancer. Int J Clin Pract. Oct 2001;55(8):527-530. 10. Hamajima N, Hirose K, Tajima K et al. Alcohol, tobacco and breast cancer - collaborative reanalysis of individual data from 53 epidemiological studies, including 58,515 women with breast cancer and 95,067 women without the disease. Br J Cancer. Nov 18 2002;87(11):1234-1245. 11. Tamimi RM, Hankinson SE, Campos H, et al. Plasma Carotinoids, Retinol and Tocopherols and Risk of Breast Cancer. Am J Epidemiol. 2005 Jan 15;161(2):153-160.