Krystalová struktura

Krystalová struktura

Charakteristika Zlato latinsky Aurum Au protonovéčíslo 79 relativní atomová hmotnost 196,96655 Paulingova elektronegativita 2,54 teplota tánít 1337,33 K, 1064,18 C teplota varu 3129 K, 2856 C skupina I.B perioda 6 skupenství (při i 20 C) pevné oxidačníčísla ve sloučenin eninách I, III

Elektronová konfigurace [Xe]] 4f 14 14 5d 10 6s 6s 1

Výskyt V přírodp rodě se zlato vyskytuje převp evážně v ryzí formě, ale můžm ůže e se nacházet v menší míře e i ve sloučenin eninách. Velké množstv ství zlata pochází z křemenných k hornin, ve kterých je rozptýleno, a z anodických kalů při rafinaci mědi. Zlato takéčasto asto provází stříbro a někdy n i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množstv ství. Je také obsaženo i v mořsk ské vodě,, ale zatím m bohužel není znám m vhodný způsob jeho těžt ěžby z tohoto jistě významného zdroje.

Vlastnosti Zlato je měkký m a ušlechtilý u kov žluté barvy, který je velmi málo m reaktivní. Nereaguje ani s kyslíkem kem ani se sírou. Je také odolné vůči i hydroxidům m i kyselinám Rozpouští se pouze v lučavce královsk lovské a v roztocích ch kyanidů za přítomnosti p kyslíku ku.

Průmyslov myslová výroba Postupným rozpadem a zvětr tráváním m hornin a minerálů se zlato dostalo do řek a potoků, které vytvořily nánosy n nosy zlatonosného písku. p Nejstarší a nejjednodušší způsob těžt ěžby zlata je rýžov ování,, při p i kterém m se tento zlatonosný písek p přeséval a vybíraly se maléčáste stečky zlata. V dnešní době jsou však v téměřt všechna významná rýžovi oviště vyčerp erpána a zlato se musí těžit z hornin na obsah zlata velmi chudých.

průmyslová výroba Nejdříve se tyto horniny rozdrtí a poté se z nich zlato izoluje rtutí nebo kyanidem. Pomocí prvního způsobu se zlato převede p na amalgám,, ze kterého se zlato získz ská následující destilací rtuti,, která se poté vrací zpět t na začátek procesu a reaguje s další ším m zlatem. Druhý způsob výroby zlata je založen na jeho rekci s roztokem kyanidu (většinou kyanid sodný - NaCN nebo kyanid draselný - KCN) za přístupu p vzduchu. 4Au + 8NaCN + O 2 + 2H 2 O -> > 4Na[Au(CN) 2 ] + 4NaOH

průmyslová výroba Výsledný roztok obsahující kyanozlatanové anionty dále reaguje se zinkem za vzniku elementárn rního zlata, které se dále d čistí a odděluje se od něho n stříbro bro, měď a někdy n i platina. 2[Au(CN) 2 ]- + Zn -> > [Zn[ Zn(CN) 4 ] 2 - + 2Au Tyto dvě metody na výrobu zlata jsou sice účinné,, ale při i neuvážen eném m používání,, což není dnes výjimkou, bohužel velmi drastické k přírodp rodě a životnímu prostřed edí.

Použit ití Zlato se používá hlavně ve formě slitin na výrobu různých šperků nebo ozdobných předmp edmětů,, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz z a dále d například v elektrotechnice. Tyto slitiny obsahují různé množstv ství zlata, jehož obsah je nejčast astěji udáván n v karátech tech. Čistému zlatu odpovídá 24 karátů,, ve šperkařství často používan vané zlato je 14-ti karátov tové (z 24 dílůd slitiny je 14 dílůd zlata). Nejčast astěji se zlato používá ve slitině se stříbrem brem.

Kde všude v se uplatní zlato?

Sloučeniny zlata H[AuCl 4 ] - kyselina tetrachlorozlatitá vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem Na[Au(CN) 2 ] - dikyanozlatnan sodný meziprodukt při p i výrobě zlata kyanidovým způsobem Au 2 O 3 - oxid zlatitý AuCl 3 - chlorid zlatitý vzniká rozpouštěním m zlata v lučavce královsk lovské má dimérn rní strukturu (AuCl 3 ):

Reakce zlata 1. Reakcí zlata s lučavkou královskou vzniká chlorid zlatitý a téžt oxid dusnatý Zápis souhrnnou rovnicí Au + 3HCl + HNO 3 -- AuCl 3 + NO + 2H 2 O II. Systémem dvou rovnic (přes chlorid nirosylu vzniklým reakcí kyselin chlorovodíkov kové a dusičné) a) 3HCl + HNO 3 -- Cl 2 + NOCl + 2H 2 O b) Au + Cl 2 + NOCl + 2H 2 O -- AuCl 3 + NO + 2H 2 O 2. Reakcí zlata s lučavkou královskou (při i přebytku p HCl) ) vzniká kyselina tetrachlorozlatitá a téžt oxid dusnatý I. Zápis Z souhrnnou rovnicí Au + 3HCl + HCl + HNO 3 -- H[AuCl 4 ] + NO + 2H 2 O II. Systémem dvou rovnic (přes chlorid nirosylu vzniklým reakcí kyselin chlorovodíkov kové a dusičné) a) 3HCl + HNO 3 -- Cl 2 + NOCl + 2H 2 O b) Au + HCl + Cl 2 + NOCl + 2H 2 O -- H[AuCl 4 ] + NO + 2H 2 O

reakce zlata 3. a) Zlato se rozpouští v koncentrovaných roztocích ch kyanidů alkalických kovů za přítomnosti kyslíku. ku. Vzniká dikyanozlatnan. 4Au + 8CN -1 + O 2 + 2H 2 O -- 4[Au(CN) 2 ] -1 + 4OH -1 b) Zlato se rozpouští v koncentrovaném m roztoku kyanidu draselného za přítomnosti p kyslíku. ku. 4Au + 8KCN + O 2 + 2H 2 O -- 4K[Au(CN) 2 ] + 4KOH 4. Zlato lze vyrobit redukcí dikyanozlatnanu draselného zinkem (tzv. cementace). 2K[Au(CN) 2 ] + Zn -- 2Au + K 2 [Zn(CN) 4 ] 5. Oxid zlatný vzniká hydrolýzou silně alkalického vodného roztoku chloridu zlatného. 2AuCl + 2OH -1 -- Au 2 O + 2Cl -1 + H 2 O 6. Oxid zlatný při p i vyšší šších teplotách disproporcionuje. 3Au 2 O -- 4Au + Au 2 O 3 7. Hydroxid zlatitý lze získat z z roztoků tetrachlorozlatitanů alkalickou hydrolýzou. [AuCl 4 ] -1 + 3OH -1 -- Au(OH) 3 + 4Cl -1 8. Oxid zlatitý lze získat z opatrrnou dehydratací hydroxidu zlatitého. 2Au(OH) 3 -- Au 2 O 3 + 3H 2 O

Zlaté pravidlo o pravdě Pravdu mám ten, kdo mám zlato!