Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Seminární práce z předmětu Metodologie bakalářské práce Téma: Nejčastější druhy zranění v judu Vedoucí práce: Mgr. Radim Pavelka, Ph.D., Katedra technických a úpolových sportů Vedoucí metodologie BP: RNDr. Jan Hendl, Csc. Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Vypracoval: Jan Ječmínek Obor: Tělesná výchova a sport Ročník: 3. Studijní rok: 2012/2013
Obsah Abstrakt...3 1) Úvod...3 2) Teoretická východiska práce...3 3) Cíl práce a hypotézy...4 4) Metody a postup řešení...4 5) Rozsah platnosti...4 6) Požadavky na výdaje...5 7) Literatura...5
Abstrakt Od útlého věku se věnuji judu, proto jsem se při výběru práce zaměřil právě na tento sport. Za svou kariéru jsem se setkal se spoustou zranění a úrazů. Některá se stala konkrétně mně, některá mým kolegům. Doposud se nikdo detailně nevěnoval právě tomuto tématu a proto jej chci rozebrat. Judistická zranění jsou hodně specifická a dovolím si tedy tvrdit, že naměřená data budou velice zajímavá. Spousta judistů skončí vrcholovou kariéru právě kvůli zranění a tímto výzkumem se zaměřím na ty nejčastější a možnosti jejich předcházení. Klíčová slova: Judo, judista, vrcholový trénink, úraz, sport 1) Úvod Judo dělám od svých šesti let, od sedmnácti let ho dělám vrcholově a od dvaceti dokonce i profesionálně. Za tuto dobu jsem se setkal s nespočtem zranění, které sportovcům ovlivnily kariéru, ale co je závažnější, dokonce i zastavily. Úrazy při tréninku či závodech jistě prostupují celým sportovním světem, ale právě pro tuto práci budou zajímavější úrazy, které se dějí pouze v malé skupině sportů. Jako například zápas či ragby. Velkou měrou se v úpolových disciplínách objevuje ušní hematom, neboli krvácení do ušní chrupavky. Toto ojedinělé zranění se nikde jinde neobjevuje tak často, jako právě v judu, zápase nebo thajském boxu (Zetaruk, 2005). Já sám jsem zatím měl, co se zranění a úrazů týče, štěstí. Celkově jsem byl vlivem zranění bez vrcholového tréninku přibližně třičtvrtě roku, to ovšem není nic v porovnání s jinými zraněnými sportovci. Úrazovost v judu se pohybuje v rozmezí od 2,5 až 12% za zápas (Pekárek, 2011). 2) Teoretická východiska práce Publikací, týkajících se zranění v judu je velice málo, na českém území ještě méně. Před rokem vznikla na půdě Brněnské Masarykovo univerzity bakalářská práce nesoucí název Četnost úrazů při vrcholových závodech v džudó (Pekárek, 2011). Práci považuji za velice zdařilou a vhodnou k citacím, jelikož se mému tématu podobá a také proto, že její vedoucí byl Zdenko Reguli, vážený metodik českého svazu juda. Další z kniha, která se z části věnuje zraněním v úpolech obecně je Fyziologie člověka a tělesných cvičení (Bartůňková, 2006). Důležitá část mé bakalářské práce je věnována předcházení zraněním, jelikož na počtu zranění se podílí jak vyspělost závodníků, způsob vedení boje rozhodčími, kvalita zápasiště, tak i únava a psychologické okolnosti v době zápasu (Minkoff, 1988) a léčení zranění. K tomuto tématu jsem čerpal spoustu informací z knihy Základní prostředky k regeneraci sil sportovce (Jirka, 1986). Zbytek článků z odporných časopisů uvádím v seznamu literatury a pomáhají mi ke zvýšení odbornosti mé práce. Věřím, že touto prací pomohu závodníkům, ale i trenérům v prevenci zranění. A sportovci nebudou muset končit z toho důvodu s kariérou.
Dále bych se chtěl dozvědět, jestli jsou zranění v různých sportech diametrálně rozdílná, nebo jestli najdu nějakou korelaci s dalšími úpolovými sporty, jako je například zápas, taekwondo, či MMA. Tuto část práce považuji za nejzajímavější pro laickou veřejnost. Rozdílná bojová umění mají rozdílné rozdělení zranění, nejsou větší rozdíly v zranění mezi muži a ženami, sportovci mladší osmnácti let mají výrazněji menší počet zranění (Zetaruk, 2005). 3) Cíl práce a hypotézy Zaměřuji se na nejčastější zranění, která se ve vrcholovém tréninku juda vyskytují a příčiny vzniku. Velkou měrou se na četnost úrazů kloubu podepisuje jeho citlivost. Koleno začne bolet až když je na hranici zranění. Na rozdíl od lokte, kteří judisté smějí páčit, je četnost zranění kolene až třikrát vyšší (Březina, 1990). Na četnost těchto zranění v komunitě a jejich specifičnost pro judo. K nejčastějším úrazům přidám možnosti jejich předcházení ze zkušenosti ostatních judistů, z vlastních poznatků z předmětů Sportovní trénink a Fyziologie a z odborných publikací. Hypotézy: 1. Předpokládám, že některé typy zranění se v judu budou vyskytovat opakovaně. 2. Předpokládám, že judistická zranění budou typově jiná, než v jiných sportech. 3. Předpokládám, že protahování a uvolňovací cvičení budou mít účinek na prevenci proti zraněním. 4. Předpokládám, že účelná rehabilitace má vliv na rychlost uzdravení sportovce. 4) Metody a postup řešení 1) Vytvoření základu práce. 2) Vytvoření a rozdání dotazníku co největšího vzorku judistické veřejnosti. 3) Zpracování získaných dat. 4) Vyhodnocení výsledků a zpracování závěrů. 9.1) Objekt výzkumu Objektem výzkumu budou čeští judisté, kteří se sportu aktivně věnují. 9.2) Výzkumná část Po zpracování teoretické části bakalářské práce, se budu věnovat kvantitativním výsledkům především na základě dotazníků, který rozdám ve svém oddílu a rozešlu i do dalších klubů v České republice. Doufám, že se mi zpět vrátí výsledky alespoň z padesáti respondentů. S vybranými jedinci následně provedu interview pro detailnější analýzu zrostředkovaných dat. Výsledky vyhodnotím a sestavím z nich přehlednou grafickou podobu. K závěru práce přiložím možnosti jak se těmto zraněním vyhnout.
9.3) Analýza dat Data získaná z dotazníku převedu do grafické podoby, vytvořím přehledné grafy s četností zranění a s korelací s ostatními bojovými sporty. 5) Rozsah platnosti Práci budou moci využít všichni, které bude problematika zajímat. Od trenéry, kteří budou účelně předcházet zraněním, závodníkům, kteří budou chtít vědět, na co si dát pozor, ale i pro širší veřejnost, kteří se budou chtít dozvědět více o judu. 6) Požadavky na výdaje Jediné výdaje budou na tisk dotazníku a výdaje spojené s vypůjčením knih. 7) Literatura BARTŮŇKOVÁ, S. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum 2006. BŘEZINA, J. Trenér juda, Metodický spis ČSTV, Praha 1990. FETTO, F. Sports injuries: Mechanisms, prevention, treatment, Judo and karate-do 1994: 455 68. GREEN, M. Injuries among judokas during competition, Scand J Med Sci Sports 2007: 17 205-210. JIRKA, Z. Základní prostředky k regeneraci sil sportovce, Olomouc 1986. KOS, B. Protahovací cvičení v moderní gymnastice, ČSTV 1987. MINKOFF, L. Martial arts: A perspective on their evolution, injuries, and training formats, Orthop Rev 1988;17:208 21. OLIVEIRA, T. Frequency of articulation injuries in judo practising, Fit Perf J 2008: 7 375-9. PEKÁREK, M. Četnost úrazů při vrcholových závodech v džudó, Bakalářská práce, Brno 2011. REGULI, Z. Judo na Olympijských hrách, Disertační práce, Brno 2011. ZETARUK, M. Injuries in martial arts, Sports Med 2005: 39 29-33.