STRATEGIE PRO TRANSFORMACI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KAMENNÝ VRCH STRATEGIE Sídliště budoucnosti si představuji tak, že lidé budou vytvářet užší sousedská společenství založené na sdílení. Tato společenství se budou zajímat o dění ve svém okolí. Tím ubrání veřejný prostor se stromy, trávníky a hřišti před rozšiřováním parkovišť. Práce ukazuje možnou strategii jak zacházet se sídlištními celky u nás. A že statické a jednotvárné sídliště může být fungující a flexibilní strukturou. Strategie ukazuje jeden z možných přístupů k transformaci sídlištní struktury. Jde o návrat k tradiční blokové zástavbě a tím docílení městského charakteru bydlení a využití výhod, které tato struktura nabízí. Doplněním městotvorných prvků, se stává sídliště čitelné. Těmi prvky jsou např. ulice, náměstí a městský blok. Jsou jasně definované dopravní a pěší trasy. Je zřejmé, který prostor je veřejný a který soukromý. Stratifikace prostorů (veřejné, poloveřejné, polo-soukromé, soukromé) je dalším principem, který pomáhá definovat charakter místa a vytváří zdravější vztahy obyvatel k okolnímu prostoru. Na následujících schématech je znázorněn tento princip hledání nové formy pro současné sídliště. Jde o spojení silných stránek modernistického a tradičního města do podoby moderního kompaktního města s důrazem na variabilitu a blízké sousedství. Běžné městské prostředí se člení na opakující se typické prvky (místa, místnosti, domy, bloky, lokality, čtvrti). Prostorová struktura sídlišť většinou řadu těchto mezilehlých prvků postrádá. V této práci se snažím tuto posloupnost doplnit. Na sídliště Kamenný vrch se dívám ve třech měřítcích. V měřítku velkého sídlištního celku, který nazývám čtvrť nebo lokalita, se zaměřením na tvorbu bloků. Dále v měřítku jednoho vytvořeného bloku s důrazem na klidné a privátní prostředí. Nakonec se zabývám úpravou jednoho domu, kde vysvětluji náplň a funkce jednotlivých podlaží a úpravu parteru. SWOT Klíčovou věcí pro systematickou práci se sídlištěm je zjištění silných a slabých stránek, a také příležitostí a hrozeb. Na základě analýzy jsem pro tuto práci vytipoval hlavní klady a příležitosti pro sídliště Kamenný vrch. Jde především o blízkost zeleně a její systematická údržba, jak ve veřejném tak soukromém vlastnictví. Dále potenciál parteru domů a možnost vytvoření menších komunit vázaných na jednotlivé domovní vchody. Na druhou stranu je nezbytné počítat s hrozbami a ty co nejvíce oslabit. Jedná se hlavně o nedostatek parkovacích míst a občanské vybavenosti. TOOLBOX Pro systematickou práci jsem si vytvořil sadu 15 nástrojů, které se dají aplikovat na sídliště. V kombinaci se strategií, kalkulací nákladů a fázováním tvoří základní nástroje pro transformaci
sídliště. Vše je nutné vždy aplikovat s ohledem na sociální aspekty. Urbanisté by měli vždy myslet na to, že pracují s lidmi. Nástroje jsou univerzální, ale vždy je nutné je aplikovat v souvislostech daného sídliště. 1. BOURÁNÍ vs. ZAHUŠŤOVÁNÍ: Jedná se o rozebírání vrchních pater panelových domů a tím snižování jejich výšky. Zamýšlím postupnou náhradu panelového systému za nové konstrukční soustavy, především skelety. Tento radikální zásah s sebou přináší výhody ve zvýšení typologické variability a atraktivity bytů. To zvyšuje nabídku bydlení. Odbourávání vrchní pater snižuje zastínění nově vzniklých vnitrobloků a tím zvyšuje jejich atraktivitu a pohodu prostředí. Další výhodou je posílení sociálního kontaktu, který se odehrává zhruba do výšky 5 podlaží. V neposlední řadě se odbouráním několika pater snižuje celkové statické zatížení spodních konstrukcí. Úpravy tohoto typu jsou velkým zásahem do provozu sídliště. Je velmi pravděpodobné, že zásahy takového typu se setkají s odporem obyvatel, neochotou ke změně a nepochopením. S problémy tohoto typu se musí počítat a zapojit obyvatele do společného plánování formou participace. Je nutné zmínit i velkou finanční náročnost takovýchto zásahů. Druhou částí tohoto nástroje je zahušťování současného sídliště. Nové vestavby a přístavby nebo řadových rodinných domů mezi stávajícími paneláky. Smyslem je nabídnout různorodé bydlení a snížit plochy rozlehlých veřejných prostranství. Jedná se rovněž o zásah společensky spíš nepopulární. 2. BEZBARIÉROVOST: Dostupnost domů, bytů i veřejného prostoru lidem s omezením pohybu (invalidé, děti, důchodci, nevidomí, kočárky) je nezbytným požadavkem na námi vytvořené životní prostředí v demokratické společnosti. 3. DISPOZIČNÍ VARIABILITA (FLEXIBILITA BYDLENÍ): Úpravy dispozic bytů. Spojování bytových jednotek. Úpravy panelových domů a bytových jednotek by měly směřovat k rozmanité typologické nabídce. To rovněž podporuje sociální rozmanitost. Ideálem je i byt s možnými dispozičními úpravami (posuny příček apod.) 4. NÁSTAVBY A DOSTAVBY: Dostavování panelových domů do výšky. Přístavby v podobě předsazených konstrukcí. Přistavěné nebo rozšířené prostory v parteru domu. 5. ŽIVÝ PARTER (NOVÉ FUNKCE V PŘÍZEMÍ): Služby pro obyvatele nebo veřejnost v přízemí domu. Obchody, restaurace, kavárny, kadeřnictví. Vytvořením služeb a příležitostí pro obyvatele, které mohou využívat v blízkosti svého bytu, zvyšuje počet aktivit ve veřejném prostoru.
6. TEŽIŠTĚ SÍDLIŠTĚ: Systém veřejných prostranství a polo-soukromých vnitrobloků s těžištěm hlavních funkcí. Stejně jako v tradičním městě existují jasně definované veřejné prostory, stejně tak mohou existovat i v nově vytvořené struktuře panelového sídliště. 7. KONKRÉTNÍ FUNKCE ZELENĚ: Zeleň určená k dělení prostoru, k vytvoření stínu, zelené plochy k rekreaci, zahrádky k pěstování plodin. 8. VÝRAZNÝ VSTUP: Hmotové nebo barevné zvýraznění vstupních částí domu. Je to jeden z nástrojů určený ke zlepšení orientace obyvatel. 9. VYUŽITÍ STŘECH: Vybudování střešních teras pro odpočinek, společenské akce nebo pěstování potravin. Střechy domů nabízejí velký potenciál pro využití jeho obyvateli. 10. ZAHUŠTĚNÍ ŽIVÝMI A TICHÝMI MÍSTY: Přeměna rozlehlých veřejných prostranství na místa, kde se koncentrují aktivity a lidé se potkávají a místa klidná pro odpočinek. 11. INTERAKCE MEZI BUDOVOU A VEŘEJNÝM PROSTOREM: Měkký přechod mezi soukromým a veřejným prostorem. Předzahrádky, sociální fasáda, balkóny. 12. BLÍZKOST GARANTOVANÉHO PARKOVÁNÍ: Dostupnost parkovacích míst. V parkovacích zálivech na ulici. V carportech před domy. V parkovacích domech. 13. BLÍZKOST KVALITNÍ ZELENĚ: Princip bydlení v zeleni by měl být stále zachován. Udržovaná zeleň v okolí domů by měla být nezbytnou kvalitou. 14. ZAHRADNIČENÍ (URBAN FARMING): Zahrádky, terasy, balkóny pro pěstování potravin a zeleniny. Je stále větší poptávka 15. POZVOLNÁ TRANSFORMACE: Důležitá je etapizace zásahů ve stávající struktuře. Jakékoliv zásahy, ať už malé nebo velké, vyžadují podrobné rozplánování a seznámení obyvatel s těmito záměry. DOPRAVA A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ Z celkové analýzy sídliště je pro mou práci nejpodstatnější analýza dopravy. Doprava na Kamenném vrchu je správně vyřešena v hierarchických vztazích. Je však potřeba omezit průjezdnou dopravu sídlištěm. Nejlépe výrazným zpomalením dopravy na hlavním tahu, které by přimělo řidiče zvolit jinou trasu. Největším problémem je nedostatek parkovacích stání a tudíž zúžení ulic a jejich obestavění automobily z obou stran a to obzvláště v oblasti mezi vysokými domy. Tento fakt je potřeba redukovat. Je tedy potřeba vybudovat lépe řešená parkovací stání s ohledem na záběr volné plochy. Již postavený parkovací dům v jihozápadní části nefunguje, jelikož jeho vzdálenost od středu sídliště je značná.
Paralelně s řadami domů vznikají nové obytné ulice napojené na sběrnou komunikaci procházející severně od řešeného území. Obytné ulice i sběrná komunikace jsou příčně propojené pěšími trasami. MĚŘÍTKO ČTVRŤ (LOKALITA) Základním principem uplatňovaným v této strategii je vytváření polouzavřených vnitrobloků, kde je nynější veřejný prostor rozdělen mezi obyvatele okolních domů. Toho je dosahováno dostavbou malých forem bydlení, především řadových rodinných domů. Nová struktura zdůrazňuje, vytváří a jasně definuje veřejné ulice. Zahuštěná zástavba musí nevyhnutelně navazovat na rozsáhlejší veřejné prostory, náměstí, nebo větší park. Dalším uplatňovaným a poměrně radikálním zásahem je snižování výšky panelových domů. MĚŘÍTKO BLOK Původní struktura sídliště Kamenný vrch je na pomezí mezi volnou zástavbou a myšlenkami tradičního města. Řady panelových už svých charakterem vedou k uličnímu systému. Navázat tedy formou blokové zástavby se tady přímo nabízí. Prostor nově vytvořeného vnitrobloku je polo-veřejného charakteru, je volně přístupný. Svou strukturou však vytváří určitou intimitu. V uličním parteru jsou navrženy komerční funkce pro veřejnost i samotné obyvatele. Pro vytvoření vnitrobloků je nezbytné vestavění nových struktur. Nové formy bydlení jsou rodinného charakteru. Jedná se převážně o domy řadové. Nová zástavba uzavírá stávající strukturu domů a vytváří soukromé a polo-veřejné prostory. PARKOVÁNÍ Parkování je veřejností obecně vnímáno jako velký problém na současných sídlištích. Stejně jako tradiční město má problém s parkovacími místy, stejně tak tomu je i u sídliště. Na kamenný vrch navrhuji parkovaní v krytých carportech ve svahu, nad nimiž se nachází terasy. Rovněž parkování podél cest. Řešení problému s parkováním však spatřuji především ve změně myšlení. V dobrém napojení na MHD a především v možnosti carsharingových služeb. Cyklistická doprava nebo bikesharing je rovněž vhodnou alternativou. HIERARCHIE MÍRY SOUKROMÍ Hlavním problémem, který vidím na současných sídlištích je velká rozloha veřejného prostoru, který patří všem a tedy nikomu. Velmi nepříjemná je tvrdá hranice mezi soukromým a veřejným prostorem. Současné velké plochy veřejných prostranství jsou velmi těžko dlouhodobě udržitelné. Přinejmenším jsou velkou zátěží pro obecní rozpočet. Prostor mezi budovami dělím na soukromý, polo-soukromý, polo-veřejný a veřejný. Kromě snížení nákladů na údržbu z veřejného rozpočtu to vytváří zdravější vztah obyvatel k okolnímu prostoru. Jde o to vytvořit prostory, o které se budou starat přímo obyvatelé. Tím si k nim vytvoří daleko větší osobní
vztah. Soukromé vlastnictví je předpokladem pro zájem a investici majitelů do tohoto prostoru. Jde o to také vytvořit plynulejší přechod mezi soukromým a veřejným. Ostrou hranici mezi soukromým a veřejným změkčuji vsazením komerčních funkcí v parteru domů (veřejným prostorem) a vytvořením předzahrádek u vstupů do bytů (polo-soukromým prostorem). První dvě patra by měla většinou být věnována službám obyvatel a komerčním aktivitám převážně ve sféře služeb. VEŘEJNÉ PROSTORY: Prostory okolních ulic obklopující vnitroblok a komerční funkce v parteru panelových domů POLOVEŘEJNÉ PROSTORY: Prostory vlastněné sdružením vlastníků jednoho vnitrobloku. Jsou veřejně přístupné, svým charakterem však navozují privátní charakter. POLOSOUKROMÉ PROSTORY: Prostory soukromě vlastněné a veřejnosti nepřístupné. Přesto je pocit soukromí omezen vizuálním kontaktem z prostoru veřejného. Nebo jde o prostory sdílené určitou skupinou obyvatel. Jde především o předzahrádky a komunitní prostory. SOUKROMÉ PROSTORY: Prostory s velkou mírou soukromí. Soukromé zahrady a prostory bytů. Řešené území je ve svahu. Svažitý terén vytváří mnohem zajímavější prostory a potenciál pro transformaci. Výškové úrovně mohou být na jednu stranu omezením společenské interakce, na druhou stranu nabízejí mnohem pestřejší prostředí a rovněž rozmístění samotných výškových domů ve svahu snižuje vzájemné zastínění. V řezu jsou vyznačeny polohy slunečních paprsků v nejhorším a v nejlepším možném případě, tedy v době jarního a zimního slunovratu. Pro aktivaci společenských vztahů je důležité vytvoření vztahu lidí k místu. Kamenný vrch je velmi mladé sídliště, přesto se zde již vytvořil dobrý základ obyvatel, kterým záleží na jeho rozvoji. Pro posílení rozmanitosti zde, kromě nového prostorové uspořádání, aplikuji tři podobné druhy společného bydlení. Jsou tím sekce přizpůsobené pro klasické bydlení se základním vybavením pro jeho obyvatele, blízké sousedské bydlení neboli cohousing a typ domu, jehož rekonstrukce nebo výstavba vzniká společným úsilím majitelů, tzv. baugruppe. Podpora komunity vede k tomu, že sídliště budou místy, kde se lidé budou znát, zdravit se, bude je těšit, že se potkávají a společně budou své domovy zvelebovat.
Hlavním transformačním proudem bude úprava stávajících bytových jednotek k větší variabilitě a různorodosti. To vše by mělo podpořit různorodé složení bytů a tím rozmanitost obyvatel. Cohousing je vědomě budované sousedské společenství, které klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy a současně zachovává a podporuje osobní nezávislost. Každá domácnost má k dispozici plně zařízenou a zcela soběstačnou soukromou bytovou jednotku, stejně v běžném bydlení. Užitková plocha bytu je ovšem výrazně rozšířena o společné prostory (interiéry i exteriéry), které sdílí stejnou měrou všichni obyvatelé komunity. Velmi důležitý je fakt, že se obyvatelé aktivně podílí na fungování sousedského společenství (a většinou také iniciují projekt i vznik komunity). Cohousing je reakcí na běžné anonymní formy bydlení a z pragmatických důvodů - participace, spolupráce a vzájemná výpomoc mezi lidmi přináší konkrétní pozitiva (např. projekty na míru, identifikaci s prostředím a z toho vyplývající pocit bezpečí, efektivnější využití času, sdílení vybavení a prostředků, dostatek sociálních kontaktů i jiných inspirativních podnětů, různé formy pomoci, které není v současné době schopna zajistit vlastní rodina, jako hlídání dětí, podpora seniorů, apod.). Specifickým typem souvisejícím s cohousingem je baugruppe. Baugruppe je skupina lidí, kteří spojí své finance a síly, aby si postavili cenově výhodný bytový dům podle svých představ. Tento postup může být aplikován na cohousingový projekt i na běžné bydlení. Hlavním transformačním proudem bude úprava stávajících bytových jednotek k větší variabilitě a různorodosti. To vše by mělo podpořit různorodé složení bytů a tím rozmanitost obyvatel.