Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové Malý slovník abstraktních pojm, kterou v roce 2000 s podporou MK R vydala knihovna msta Police nad Metují, patí do ady ponkud netypických diplomových prací, úprav beletrie pro sluchov postižené dtské tenáe, vznikajících už nkolik let na Katede speciální pedagogiky UP v Olomouci 1. Narozdíl od ostatních diplomových prací se nejedná o zjednodušenou knihu, nýbrž o zcela nov vymyšlený slovník. Slovník autorka rozdlila do dvou ástí: ást I je v eštin, tvoí ji 27 volných list na tvrdém papíe formátu A 4 vložených do tvrdých barevných lesklých desek s chlopnmi (z toho jeden list je titulní strana, jeden úvod a dva závrená testová píloha, zbylých 23 list je vnováno vlastním vysvtlením abstraktních pojm), ást II je videokazeta s pekladem text do znakové ei 23, na níž úinkuje nedoslýchavý absolvent JAMU a uitel v ZŠ pro SP v Brn Pavel Kuera. V úvodu autorka vysvtluje, že tento slovník vznikl, aby pomohl sluchov postiženým dtem pochopit a pivlastnit si slova, pesnji abstraktní pojmy, jejichž význam je tžké vysvtlit. ( ) Aby byl lépe pochopitelný, jsou do slovníku zámrn vybírána tematicky jednotná slova. Což v praxi znamená, že jsou do nj krom slova abstraktní zaazena pouze adjektiva oznaující vlastnost (bezohledný, bystrý, cílevdomý, citlivý, ctižádostivý, dvivý, falešný, hrdý, ješitný, lehkomyslný, lhostejný, lítost 4, odvážný, protivný, písný, sobecký, tvrdohlavý, zdvoilý, zklamaný, žárlivý), pop. stav (bezradný, dojatý). Každé z vlastností písluší jeden list tvrdého papíru, jehož lícová strana je vyhrazena textu (viz obr. 1) a strana rubová doprovodnému ernobílému obrázku (viz obr. 2 a 4). Všechny lícové strany mají jednotné lenní: v záhlaví je jako nadpis uvedena daná vlastnost/stav s uvedením slovn druhové platnosti (slova jsou abecedn seazena a oíslována), pod nadpisem najdeme podkapitolku Slova stejného významu synonyma/slova opaného významu antonyma. Dále následuje rámeek s tun napsanou strunou definicí pojmu 5 a krátké píbhy, jejichž úkolem je objasnit urité slovo na píkladu bžné 1 Více nap. Souralová, E. Zkušenosti s úpravou literárních text. In: Co a jak íst se sluchov postiženým díttem. Praha: FRPSP, 1999, s. 52-55. a dále lánky Souralová, E: Úprava text pro tení s porozumním a Rádlová, E. Zaínající tená se sluchovým postižením a pohádky v tomto ísle DS. 2 Informace z piloženého proužku papíru. 3 Z technických dvod se zde omezím na recenzi pouze papírové ásti slovníku. I pes znané nkolikamsíní úsilí se mi nepodailo zjistit, kdo videokazetu prodává. 4 Jediné substantivum zaazené nesourod mezi samá adjektiva. V podkapitolce Podoby slova v ostatních slovních druzích jsou pak krom jiných ke slovu lítost uvedena i adjektiva lítostivý a lítostný. 5 Takto obsah rámeku vymezila autorka v úvodu slovníku. 1
životní situace 6. Poslední podkapitolka se jmenuje Podoby slova v ostatních slovních druzích. Obr. 1 6 Takto píbhy charakterizovala autorka v úvodu slovníku. 2
Obr. 2 Všechny píbhy, které ve slovníku mžeme najít, se vztahují k rodin Procházkových, jež má pt len: maminku, tatínka, Klárku, Ondru a psa Bena 7. Z autorina úvodního slova ke slovníku lze vytušit, pro se rozhodla použít konkrétní píklady z jedné konkrétní rodiny: Vlastnosti patí k tm pojmm, které pochopíme teprve po opakovaném (a verbáln komentovaném!) osobním prožitku. To autorka nepímo potvrzuje, když konstatuje, že se abstraktní pojmy špatn vysvtlují. Má pravdu. Pokud budeme chtít uit neslyšící dti eštinu, asto jediný jazyk, který jim jsme schopni nabídnout, tj. jediný jazyk, díky nmuž mžou myslet, pouze tak, že jim budeme ukazovat obrázky konkrétních vcí a budeme po nich vyžadovat, aby vci pojmenovaly (rozumj nahlas vyslovily jejich názvy), asi moc úspšní nebudeme. Je smutné, že vtšina eských neslyšících dtí je vyuována práv takto. Pokud už tedy nemžeme abstraktum nakreslit jako jednu konkrétní vc, mžeme zvolit konkrétní píbh konkrétní rodiny a pipojit k nmu konkrétní ilustraci. Práv tak si poínala autorka. Je otázkou, osvojí-li si dít skuten (abstraktní) pojem, nebo se jen zpamti nauí pár (konkrétních) píklad/píbh, které se k vysvtlovanému slovu mohou vztahovat. Autorka uvádí, že funknost slovníku ovovali žáci Stední zdravotnické školy pro sluchov postižené v Beroun a Základní školy pro sluchov postižené v Olomouci. Podle ní žáci vybrali práv tuto koncepci slovníku a práv tyto píbhy (ke každému vysvtlovanému pojmu bylo prý pvodn píbh-píklad více) jako pro n nejsrozumitelnjší a nejjasnjší. Nevím pesn, jak ovování probíhalo, ale myslím si, že žáci se uchýlili k tomuto výbru ne proto, že porozumli vysvtlovaným pojmm (to nemohli posoudit, protože je ped 7 Pedkládané píbhy netvoí dohromady jeden organický píbh vypravování, nýbrž jsou to jen náhodn seazené úelov vymyšlené mikropíbhy bez vzájemné provázanosti. Osobn si ale myslím, že se dti asto (logicky) domnívají, že píklady-píbhy jsou odstavce jedno dlouhého divného vypravování. 3
vysvtlováním vtšinou neznali), ale proto, protože znali skoro všechna slova (pevážn konkrétní) použitá v píbzích! Což ovšem o vlastní funknosti a použitelnosti slovníku neíká vbec nic. Pinejmenším za diskutabilní se dají oznait definice pojm v rámecích. Je jist chválihodné, že se autorka snaží vybrané slovo piblížit dtem z co nejvíce pohled Mže ovšem podle tchto definic vbec nkdo nco pochopit? Vezmme si nap. slovo bystrý (viz obr. 1). Jsem-li natolik inteligentní a pochopím-li, že slovo bystrý má u lovka nco spoleného s rychlostí reakcí (rychle pemýšlí, rychle objeví pravdu), s postehem (detektiv vidí každou drobnost) nebo s inteligencí (lovk se snadno uí nové vci), asi tžko pochopím, jak mže být bystrý, tj. rychlý, inteligentní a s dobrým postehem, potok Bystice 8. Obdobn bezradní mžeme být nap. z definice ke slovu falešný 9 ale i z mnohých dalších. Zdá se, že i zde platí, že mén, je nkdy více. Nkteré definice používají slova, o kterých si autorka myslí, že je uživatelé slovníku neznají, a tak je ješt v definici vysvtluje, nap. u slova dvivý: lovk dvuje tomu, komu ví. Ví, že ho nezradí. Že se bude chovat podle jeho pedstav a pání. lovku, kterému dvujeme, mžeme o sob všechno íct. Radíme se s ním o dvrných vcech (dvrných = soukromých to, co je jen moje vci, o kterých nemá nikdo vdt) a víme, že je nikomu nepoví. Nejastji dvujeme svému nejbližšímu píteli. Dvovat znamená taky vit, že ten druhý má pravdu. Dvra se velmi tžko získává. Proto musíme být opatrní, abychom ji neztratili. Vyzná se nkdo v takto složitém textu? Mže z této definice slova dvivý nkdo nco mít? Ponkud divné mi pipadá vysvtlovat slovo lítost následujícím zpsobem: lovku je líto, když vidí nco moc smutného. Nebo když se mu nco smutného stane. lovku mže být taky líto, když nkomu ublíží. Co je tedy ona v nadpise inzerovaná lítost? Stranou nechám další sporné pípady a zastavím se ješt u definice slova tvrdohlavý. Tvrdohlavý lovk má vždycky svou pravdu. Nikdy neustoupí. Když se rozhodne, že nco udlá, tak to udlá. Možná, že tvrdohlavý lovk by se v eštin takto definovat mohl. Jenže tento slovník je vytvoen pro eské neslyšící uživatele, u nichž se pedpokládá znalost eského znakového jazyka (soudím tak z videokazety, která je jeho souástí). Pak by ale autorka podle mne mla tenáe upozornit na interjazykové a interkulturní rozdíly. V eském znakovém jazyce má totiž slovo tvrdohlavý význam podobný jako eské nechápavý, natvrdlý. Neupozorním-li na to eské neslyšící uživatele slovníku, bude u nich patrn docházet k nežádoucím interferencím mezi eštinou a eským znakovým jazykem. 8 Nemla by tu v tom pípad být i zmínka o horských bystinách? A co liška Bystrouška? 9 Falešný je ten, kdo se petvauje, kdo lže. Ten, kdo dlá jiné vci, než si sám myslí, jen aby se zalíbil druhému lovku. Falešná vc je ta, která má nahradit nebo napodobit vc pravou napíklad pozlacený prstýnek není zlatý prstýnek, falešné zuby nejsou pravé zuby. 4
Nepopírám dležitost znalosti synonym a antonym k vysvtlovaným slovm. Zvolená forma je však ponkud zavádjící a nesystematická (zvlášt mají-li slova v levém a pravém sloupci napsaná na stejném ádku tvoit dvojice) (viz obr. 1 a tab. 1). Domnívám se, že by bylo pínosnjší odkázat tenáe na Slovník eských synonym. abstraktní bezohledný bezradný dvivý falešný Tab. 1 synonyma neskutený nenázorný nehmotný neživotný obecný nešetrný krutý hrubý zmatený popletený rozpaitý naivní pátelský klamný nepravdivý neupímný lživý antonyma konkrétní ohleduplný jistý rozhodný nedvivý podezívavý nepátelský plachý upímný pravý pravdivý Poslední ást lícové strany každého z list papíru tvoí podkapitolka vnovaná podobám slova v ostatních slovních druzích. Je sice pkné, že autorka na slova píbuzná nezapomnla, ale zpsob zpracování je opt pinejmenším podivný (viz obr. 1 a 3 a tab. 2) 10. 10 Slovník prošel jazykovou korekturou (Renata Vyhnánková). 5
Obr. 3 být LÍTO (píslovce) LITOVAT (sloveso) LÍTOSTIVÝ (pídavné jméno) LÍTOSTNÝ (pídavné jméno) LÍTOSTN (píslovce) JEŠITN (píslovce) JEŠITNOST (podstatné jméno) JEŠITA (podstatné jméno) ( = být ješitný) Tab. 2 Je mi moc líto, že jsem tu nebyl. Jana lituje, že udlala chybu. Citlivý lovk bývá lítostivý. Klárka mla lítostný pohled. Jirka lítostn plakal pro polámané letadlo. Ddeek se choval ješitn. Ješitnost brání lovku piznat chybu. Tatínek je ješita = Tatínek je ješitný. Na závr se zastavím u obrázk, které zabírají vždy celou rubovou stranu každého z vysvtlovacích list slovníku. ernobílý obrázek vždy ilustruje jeden z píkladových mikropíph z lícové strany (viz obr. 2). Netroufám si hodnotit, jaká je jejich sdlovací a didaktické hodnota, avšak za skutenou kuriozitu lze oznait obrázek ke slovu abstraktní (viz obr. 4): Klárka šla na výstavu obraz. Klárce se nejvíce líbily ti obrazy. Na prvním obraze byl namalovaný les a slunce, na druhém obraze byli lidé, kteí sklízeli ovoce. Tetí obraz byl pomalován krásnými barvami, malí na obraz nenamaloval žádný pedmt ani lovka ani zvíe ani rostliny. Malí chtl, aby obraz vyjadoval radost. Klárka vdla, že takovému obrazu se íká abstraktní obraz. Shrnu-li vše výše napsané, musím se sama sebe ptát: Komu a k emu má takto koncipovaný Malý slovník abstraktních pojm sloužit? Obávám se, že jeho praktická použitelnost pi výuce eštiny eských neslyšících dtí je tém nulová. 6
Obr. 4 7