Periferie počítače (vstupní a výstupní zařízení počítače) Vstupní zařízení klávesnice a její typy myš (základní typy myší, technologie snímání pohybu) trackball, touchpad, trackpoint skener (ruční, stolní, bubnový, filmové, 3D) haptická rukavice (virtuální realita), dotyková obrazovka, tablet herní zařízení (joystick, gamepad, volant) zařízení snímající obraz a zvuk (webová kamera, mikrofon, čtečka čárových kódů, čtečka magnetických karet) digitální fotoaparát Výstupní zařízení LCD monitor plasmový display dataprojektor tiskárny (jehličkové, inkoustové, laserové), DPI plotter zvukový výstup (reproduktory, sluchátka) Vstupní zařízení Klávesnice Klávesnice je počítačová periferie, která slouží pro vkládání znaků do počítače a pro jeho ovládání. Klávesnice tak spadají do kategorie polohovací zařízení. Klávesnice pro počítače mají podobný vzhled jako ty u psacích strojů. Klávesnice jsou vybaveny tlačítky (klávesami), které odpovídají znakům abecedy. Klávesnice má pod klávesami kontakty, které stisknutím klávesy spojíte. Do počítače se posílají jen souřadnice stisknuté klávesy a zobrazení příslušného písmene je už věcí operačního sytému. Ten pak může určité klávese přiřadit libovolný znak. Klávesnice a standardy QWERTY/QWERTZ Rozložení znaků na jednotlivých klávesách klávesnic odpovídá zažitým standardům z dob psacích strojů. V angloamerických zemích se používá uspořádání kláves typu QWERTY, u nás je zažitý standard QWERTZ. Klávesnice a klávesy Klávesnice disponují kromě tlačítek určených pro psaní základních znaků (alfanumerické klávesy) také dodatečné klávesy. Klávesnice mají zpravidla samostatný numerický blok, pro snadné psaní číslic, a tak zvané funkční klávesy označené F1 F12, které slouží pro řízení programů. Posledním blokem tlačítek každé klávesnice jsou speciální klávesy. Jedná se o klávesy typu Enter pro potvrzení voleb, 1
Escape pro opuštění programů, kurzorové šipky pro pohyb a další. Vybavenější klávesnice mají navíc dodatečné klávesy pro ovládání multimédií či pro snadnější hraní her. Rozdělení klávesnic Na trhu existují různé druhy klávesnic. Nejběžnějším typem je klávesnice se základní výbavou, tj. se standardními tlačítky a numerickým blokem. Pak je možné tuto základně vybavenou klávesnici doplnit o multimediální funkční klávesy, o podsvícení anebo zploštělý tvar. Existuje také jen numerická klávesnice, která se prodává samostatně. Rozlišují se i klávesnice drátové a bezdrátové. Drátové klávesnice se k počítači připojují přes konektor USB nebo starší PS/2, které lze navzájem kombinovat pomocí redukcí. Bezdrátové klávesnice se připojují také přes USB konektor, ale ten je přítomen u malého přijímače, se kterým bezdrátová klávesnice komunikuje. Ergonomický design - je to tvar klávesnice, který není standardní, ale něčím se odlišuje. Klávesnice může být např. odlišena velikostí, tvarem nebo stylem. Klávesnice je tvarována tak, aby při dlouhém psaní co nejvíce omezovala únavu rukou a zabraňovala nepřirozenému držení rukou. Existují i speciální herní klávesnice, které jsou přizpůsobeny pro hráče počítačových her. Druhy klávesnic podle typu připojení - PS/2, USB z hlediska kabelového - drátové, bezdrátové běžné dělení - klávesnice s běžnými klávesami, multimediální klávesnice (multimediální tlačítko může být např. tlačítko pro hlasitost, mohou to být tlačítka pro ovládání zvuku, tlačítka pro ovládání či rychlé spuštění internetu, různé rychlé volby pro spuštění různých programů ), numerický blok klávesnice z hlediska podsvícení nepodsvícená, podsvícená (pro práci ve tmě nebo za šera) podle výšky kláves - standardní klávesy, ploché klávesy (zvýší rychlost psaní, pokud píšeme všemi deseti ultraúzká klávesnice) Myš Myš je počítačovou periferií, kterou používáme pro přímou komunikaci s počítačem nebo notebookem. Alternativou pro myš je trackball, trackpoint a touchpad. Myš obsahuje na své spodní straně snímač, který přenáší pohyb po podložce na pohyb ukazatele na obrazovce. Dnes je většinou založen na optickém principu myš svítí paprskem pod sebe a jeho odraz od podložky snímá. Základní dělení kabelové bezdrátové připojení přes miniaturní USB přijímač nebo pomocí bluetooth 2
Podle typu senzoru Hlavní rozdíl mezi nimi je v citlivosti senzoru. Čím citlivější senzor bude, tím s námi myš bude lépe komunikovat, bude přesnější s lepším ovládáním. Přitom laserové a bluetrack myši využijete na různých typech povrchů Optické myši využívají tradiční červené LED světlo pro snímání pohybu. Jsou nástupcem myší s kolečkem, které se musely používat pouze s podložkou, aby správně fungovaly. Optické myši je lepší používat v kombinaci se speciálními podložkami pod myš. Laserové myši se vyznačují vyšší přesností a lepší možností snímání povrchu na lesklých površích a na površích, které jsou nevhodné pro optické myši. Ty nejlepší myši využívají snímač s rozlišením až 2500 dpi. Některé typy laserových myší umožňují přepínat citlivost v rozmezí od 600 až 2500 dpi. Bluetrack myši využívají technologie BlueTrack, která je založena na snímacím prvku, jehož základem je modrá LED dioda, ta umožní osvícení skoro 4x větší plochy než klasický optický snímač. Díky této vlastnosti je možné používat myš na většině povrchů, takže by už neměl být problém s materiály jako je saténové povlečení či koberec. Podle konektoru: PS/2 USB Podle tlačítek: standardní levé a pravé tlačítko včetně rolovacího kolečka standardní tlačítka včetně doplňkových a multimediálních tlačítek Trackball Jedná se o větší kuličku, která je zabudovaná v zařízení a ovládá se přímo prstem. Stejně jako myš má na boku tlačítka, která slouží k obyčejným kliknutím. Toto polohovací zařízení bylo původně určeno pro přenosná zařízení, některá ho měla přímo integrovaný v těle přístroje. Kromě přenosných počítačů se dnes využívá hlavně tam, kde není dostatek místa pro klasickou myš anebo je trackball používán jako doplněk, i když obyčejnou myš vlastníme. Někteří lidé ho preferují, protože s ním dosahují vyšší přesnosti než s myší. Trackpoint S trackpointem se můžete setkat v případě klávesnic u notebooků. Je to bod, který je umístěn zhruba uprostřed klávesnice a ovládá se s ním kurzor. Nyní u některých notebooků stále přetrvává, ale bývá doplněn novějším touchpadem. V podstatě se jedná o malý joystick umístěný mezi klávesami G, H a B. Jeho nakláněním do stran pohybujete kurzorem myši po pracovní ploše. Samotný trackpoint nemá funkci tlačítek. Ta jsou umístěna pod klávesnicí. Spolu s touchpadem nahradil trackball. 3
Touchpad Touchpad je speciální dotyková plocha u notebooku nebo v externím provedení, určená pro ovládání kurzoru pomocí prstu. Pohybem po ploše touchpadu určujeme pozici kurzoru na monitoru, ťuknutím nahrazujeme kliknutí. Mimo toho jsou vedle citlivé plochy umístěna většinou dvě tlačítka, která mají podobnou funkci jako na myši a případně i dvojtlačítko nahrazující funkci otočného kolečka na myši. V závislosti na ovladačích v systému je také možné využívat např. scrollování dokumentů pouhým pohybem prstu po okraji citlivé plochy a různé další funkce usnadňující práci s touchpadem. Skener Je hardwarové vstupní zařízení umožňující převedení fyzické 2D nebo 3D předlohy do digitální podoby pro další využití. Základním prvkem skeneru je snímací prvek, schopný převádět odražené světlo na elektrický signál. Skener většinou obsahuje tzv. snímač CCD, což je citlivý elektronický obvod, ve kterém dopadající světelné paprsky vyrážejí elektrony, a tím vytvářejí elektrický signál. Skenery vytvářejí barevný obraz v režimu RGB. Druhy skeneru ruční - pohyblivé zařízení, kterým uživatel obrazovou předlohu "přejede"ky vy a ta se převede do elektronické podoby. Jejich výhodou jsou především malé rozměry a nevýhodou naopak nízká kvalita a malá šíře snímacího mechanismu. Pomocí takových skenerů lze velmi obtížně sejmout předlohu větší než fotografie. Ruční skenery kladou rovněž nároky na způsob ovládání, neboť uživatel musí táhnout skener přes předlohu naprosto přesně a konstantní rychlostí. protahovací skenery - snímají dokument na podobném principu jako většina běžných faxových přístrojů (v nichž je vlastně jednoduchý skener vestavěn) - do vstupního zásobníku vložíme papír a ten je protažen snímacím mechanismem. Takové skenery jsou převážně určeny pro formát papíru nejvýše A4. Výhodou těchto zařízení jsou malé nároky na místo na stole a nevýhodou je nemožnost skenování z časopisu či knihy (protože jako předlohu lze použít pouze jednotlivé listy papíru, fotografie, karty apod.) stolní plošné skenery - nejrozšířenější kategorii. Snímají předlohu, která je položena na skleněnou desku, přičemž pod touto deskou se pohybuje snímací mechanismus. Poskytují vysoce kvalitní výstup při snímání tištěných předloh. Jejich nevýhodou jsou větší nároky na místo. Plošné skenery se v masovém měřítku vyrábějí pro předlohy do formátu A4, méně potom pro A3. filmové skenery umožňují skenování negativů, diapozitivů, jejich úkolem je zvětšit předlohu o velikosti obrázku kinofilmu do vysokého rozlišení a vyžadují proto naprosto jinou technologii snímání. Někdy bývá zaměňován termín dia-nástavec pro plošné skenery se skenerem diapozitivů. Pomocí dia-nástavce pro plošné skenery však nelze převést do elektronické podoby předlohu o velikosti kinofilmu příliš kvalitně. 4
bubnové - používají pro profesionální snímání. Předloha je nalepena na rotujícím válci a je snímána paprskem. Jejich nevýhodou je velká cena, a proto jsou využívány zejména pro snímání velmi velkých předloh. 3D - nová technologie umožňující pomocí laserových paprsků nasnímat i trojrozměrný objekt. Velice nákladná technologie pouze pro profesionální využití. Haptická rukavice (virtuální realita) Virtuální realita je napodobenina reálného prostoru a činností člověka v něm, pomocí počítačových zařízení. Uživatel by měl být do tohoto prostředí co nejvíce vtažen (ponořen). 3 typy pasivní, aktivní, interaktivní (nejdokonalejší stupeň. Systém nám dovoluje dokonce prostředí měnit, např. uchopit předměty a pracovat s nimi (listování ve virtuální knize), věci přemísťovat, tvarovat, atd.) Zařízení pro virtuální realitu se skládá ze zobrazovacího zařízení, kterým mohou být virtuální brýle nebo helma a ovládacího zařízení, kterým může být 3D myš, joystick nebo rukavice. Princip funkce je docela jednoduchý a vychází z přirozeného zrakového vnímání světa. Na to, aby mozek dokázal složit prostorový obraz, potřebuje dva nepatrně rozdílné pohledy, z nichž potom prostor skládá. Proto má člověk dvě oči. S jedním bychom například nedokázali, s přesností úměrnou lidským schopnostem, ani odhadnout vzdálenost. Stejný princip využívají i virtuální brýle. Před každým okem je umístěn malý display o velikosti úhlopříčky obvykle kolem jednoho palce. Přitom jsou promítané obrazy vzájemně mírně posunuty takovým způsobem, jako by tomu bylo ve skutečnosti. Náš mozek je tímto způsobem ošálen a "donucen" k vytvoření virtuálního prostoru. Rukavicí jako vstupních zařízení může být několik druhů. Od nejjednodušších, které snímají jen pohyby zápěstí a prstů až po rukavice, které plně simulují dotyky ve virtuálním světě. Jiná polohovací zařízení jako jsou 3D myši jsou většinou upravené verze zařízení pro dvojrozměrný prostor. Pohybu ve třetím rozměru se dosahuje např. pohybem nahoru či dolů nebo speciálním kolečkem Dotyková obrazovka Dotyková obrazovka je monitor nebo LCD displej s takovou technologií, která umožňuje dotekem prstu ovládat počítač. V řadě případů umožňuje nahradit klávesnici. Displej reaguje na změnu kapacity v místě dotyku prstu. Těmito obrazovkami je vybavena řada veřejných terminálů, PDA, mobilních telefonů a mnoha dalších elektronických přístrojů. Tablet Tablet je vlastně nejpřirozenějším polohovacím zařízením. Je určeno hlavně pro práci s grafikou a práce s ním nejvíce připomíná kreslení tužkou na papír. Tablet je tedy velká citlivá plocha podobná touchpadu, ale je odolnější a přesnější. Navíc je pro nás práce s perem mnohem přirozenější než třeba s myší a tím je šetřeno naše zápěstí, kreslení je pohodlnější, přesnější a je možné měnit tloušťku a charakter čáry v závislosti na tlaku na hrot pera. Existují i tzv. LCD tablety. Jde v podstatě o tablet fungující zároveň jako monitor. Takže se při ovládání počítače nedíváte na monitor, ale přímo na tablet, přes který počítač ovládáte. Tablety jsou užitečná 5
zařízení, která se hodí pro rychlý přístup k internetovému obsahu, čtení elektronických knih, sledování filmů, prohlížení fotografií a celé řadě dalších činností. Parametry velikost displeje - ty nejmenší začínají na 5 palcích, ty největší 14 palců. Ideální rozměr se liší v závislosti na potřebách uživatele, avšak mezi nejčastěji používané tablety se řadí ty s úhlopříčkou v rozmezí 7 až 10 palců. rozlišení - 800 480 px nebo 1024 768 px. Pro tato rozlišení je optimalizována většina aplikací, ale vždy záleží také na podpoře ze strany operačního systému Herní zařízení Joystick patří mezi herní zařízení. Tato zařízení byla vyvinuta, protože polohovací zařízení typu myš se pro hraní některých her příliš nehodí. Typickým příkladem jsou letecké simulace, kde se ovládání letadla velmi přibližuje skutečnosti. Významné uplatnění v praxi nalezly joysticky v ovládání robotů. Základním dílem je tyčka upevněná kolmo do podložky. Vychýlení tyčky vyvolá odpovídající pohyb objektu na obrazovce. Některé moderní joysticky jsou vybaveny několika tlačítky a doplňkovými ovládacími prvky s programovatelnou funkcí. Gamepad a herní volant je vstupní zařízení k ovládání počítače nebo herní konzole, používané především při hraní počítačových her a videoher (RPG, sportovní hry, automobilové závody). Zařízení snímající obraz a zvuk Webkamery Slouží pro digitální snímání obrazu za účelem přenosu obrazu prostřednictvím internetu. Stejně jako u fotoaparátu se i u webkamer uvádí rozlišení, ve kterém snímají obraz. Čím vyšší rozlišení, tím vyšší kvalita obrazu. Pro komunikaci s kamarády postačí 0.1 či 0.3 MP, pro provozování profesionální videokonference rozlišení co nejvyšší. Rychlost snímání videa určuje, kolik snímků za sekundu je webkamera schopna pořídit. Lidské oko je schopné zaznamenat zhruba 25 snímků za sekundu. Z toho vyplývá, že obraz s vyšší obrazovou frekvencí vnímáme jako plynulý. Proto je pro videokonference zapotřebí alespoň 30 sn/s. Pokud bude mít webkamera nižší rychlost snímání videa, bude se nám záznam jevit trhaně. Pokud ovšem webkameru využíváme pro jiné účely, než je videokonference, tak nám nízká obrazová rychlost nevadí. Webkameru můžeme dokonce využít pouze pro snímání fotek s určitou frekvencí, která může být daleko nižší než jeden snímek za sekundu. 6
Mikrofon Mikrofon je zařízení pro přeměnu akustického signálu na signál elektrický. Modely mikrofonů ruční - využíván jako mikrofon do ruky, používají ho zpěváci při koncertech, řečníci nebo reportéři rádií a televizí. klopák - malý, nenápadný (kravatový) mikrofon. Používá se hlavně v televizních pořadech, na šatech ho mají třeba moderátoři hlavních zpravodajských relací. stolní mikrofony - pokládají se na stůl a nacházejí se mezi nimi mikrofony k počítačům, ale i mikrofony vhodné pro projevy. Připojení - snadné připojení k PC nebo dalším přístrojům - Jack 3,5 mm, USB port. Čtečka čárových kódů Čárové kódy se využívají hlavně pro rozlišování a identifikaci určitých druhů výrobků. Např. ve výrobních provozech nebo velkých obchodních centrech, nicméně čárové kódy se již staly standardem a je jimi označován obal každého nového výrobku. Princip identifikace výrobku je v tom, že v kódu je uložena číselná hodnota, podle které je výrobek nalezen v databázi. Čtení kódů probíhá pomocí laserového paprsku. Čtečka magnetických karet Do kategorie vstup dat patří také čtení magnetických a čipových karet. Tento princip vstupu dat je využíván většinou pro akce, které vyžadují nějaké zabezpečení, člověk totiž nevidí, co je na kartě uloženo. Typickým příkladem využití mohou být např. bankomaty, kde je podle naší karty identifikován účet, nebo zabezpečené podnikové pracovní stanice, které nelze používat bez vložení správné karty do čtečky. V případě čipových karet jsou informace uloženy uvnitř čipu, ke kterému je přístup na povrchu karty, v případě magnetických jsou data na magnetickém proužku, taktéž na povrchu karty. Magnetické karty mají oproti čipovým několik výhod i nevýhod. Za hlavní lze považovat, že magnetické karty mají větší možnou kapacitu pro uložení dat, nevýhodou může být větší náchylnost na poškození, protože při poškrábání magnetické vrstvy, což se může stát velice snadno, se karta stane nečitelnou a je nutné ji vyměnit. Digitální fotoaparát Digitální fotoaparát je fotoaparát, zaznamenávající obraz v digitální formě, takže může být okamžitě zobrazen na zabudovaném displeji nebo nahrán do počítače. Základní dělení digitálních fotoaparátů Z konstrukčního hlediska lze digitální fotoaparáty rozdělit do tří skupin: 7
kompaktní fotoaparáty - fotoaparáty s jednoduchým ovládáním, dostatečným množstvím automatických programů a zoomem s malým rozsahem (3x-5x), který je pro tento způsob fotografování nejvhodnější. Nespornou výhodou kompaktů jsou také jejich malé rozměry, díky kterým můžete mít foťák stále u sebe. kompakty s výměnným objektivem (bezzracadlovky) digitální zrcadlovky - pro pokročilé amatéry a profesionály, kteří fotografují nejrůznější rychlé akce a sporty, nebo mají vysoké nároky na kvalitu výsledných snímků, jsou určeny tzv. pravé digitální zrcadlovky. Ty jsou někdy označovány také jako DSLR (z anglického Digital Single Lens Reflex). Zrcadlovky získaly svůj název podle zrcadla, které odráží obraz z objektivu do optického hledáčku. Vidíte tedy přesně to, co objektiv, bez jakéhokoliv zpoždění a zkreslení. Snímací prvek (CCD snímač) snímá scénu před objektivem, kterou převádí do počítačového souboru. Parametry rozlišení - v MPx, je vynásobení výšky a šířky snímku v obrazových bodech (tedy z kolika milionů bodů je snímek složen). Oblíbenou mýlkou uživatelů je, že kvalitativní růst je zajištěn s přibývajícími megapixely. Daleko víc se však na kvalitě snímků podílí poměr velikosti čipu a množství buněk, tedy hustota. Zhruba platí, že větší čip s méně megapixely znamená i lepší snímky. Pro běžné uživatele pak postačují hodnoty okolo 6 MPx. Každý fotoaparát má své maximální rozlišení, ale samozřejmě můžete kdykoliv nastavit rozlišení nižší. Tím šetříte paměť na kartě, čím vyšší rozlišení, tím více místa vám každý snímek zabere. zoom - přiblížení Optický zoom - zajišťují ho čočky, které se nacházejí v objektivu fotoaparátu. Jednoduše řečeno se jedná o schopnost optického přiblížení vzdáleného objektu. Je potřeba jej důsledně odlišovat od digitálního zoomu, na rozdíl od kterého nedochází při optickém přiblížení ke snížení kvality obrazu. Pozor ovšem na to, že u přiblížení 6x a výše je prakticky nemožné vytvořit ostrý snímek bez stativu. Čím větší přiblížení, tím více rozostření způsobí roztřesená ruka. Digitální zoom - zvětšení výřezu fotografie, což se projeví sníženou kvalitou fotografie. Jako rozhodovací kritérium jej naprosto ignorovat. 8
Výstupní zařízení Všechny moderní operační systémy pracují v grafickém režimu, kdy se obrazovka skládá z velkého počtu jemných bodů, které mohou mít libovolnou barvu. Těchto bodů je minimálně 1280 x 1024. Celkem se na ploše obrazovky nachází cca 1,3 mil. drobných bodů a více. Počet bodů obrazovky LCD monitoru, plasmové televize, dataprojektoru je velmi důležitý údaj, podle kterého se hodnotí kvalita panelu (např. rozdíl mezi HD a Full HD panely je právě v použitém počtu bodů) LCD monitor LCD (Liquid crystal display). Jednotlivé obrazové body jsou tvořeny tekutými krystaly. V zadní části panelu je umístěn zdroj velmi silného světla (tzv. podsvícení), tekuté krystaly jsou umístěny před ním, a podle přivedeného elektrického pole mění svoji průhlednost a odkrývají nebo zakrývají světlo pod sebou. Velikost úhlopříčky Úhlopříčka se udává v palcích. Např. 17" monitor má úhlopříčku 17 palců (1 palec je 2,54 cm). Do kanceláří jsou vhodné úhlopříčky 17 a 19 palců, na sledování filmů a hraní je dobré se poohlédnout po modelech s úhlopříčkou od 21 palců výše. Poměr stran V dnešní době si můžeme vybrat z poměru stran 16:9 (širokoúhlé) nebo 4:3 (klasické). Doba odezvy Udává, jak rychle jsou schopny jednotlivé obrazové body změnit svojí barvu. Na monitoru máme černý text na bílém pozadí. Nyní tento text o kousek posuneme. Monitor tedy musí na místě, kde text byl původně, změnit barvu bodů z černé na bílou a na cílovém místě opačně. Když to neudělá dost rychle, bude nám obraz při přesouvání připadat rozmazaný, neboť místo, odkud jsme text posouvali, bude tmavé ještě chviličku po té, co už je text jinde. Doba obnovení se pohybuje v řádech ms (milisekund). U monitorů pro běžnou kancelářskou práci je dostačující kolem 8 ms, ale pro hraní her, sledování videa apod. je třeba ještě o něco nižší (4 ms a méně). Obecně lze říci čím menší tím lepší. Kontrast Velmi důležitým parametrem LCD monitoru je tzv. kontrastní poměr. Je definován jako poměr svítivosti nejsvětlejší (bílá) a nejtmavší barvy (černá), které je monitor schopen zobrazit. Čím vyšší tento poměr je, tím lépe. Význam tohoto poměru je vidět především při zobrazování černé - při nízkém kontrastním poměru LCD vypadá černá spíš jako hodně tmavá šedá, což samozřejmě zhoršuje kvalitu (především ostrost) obrazu. Pro kancelářskou práci dostačuje 400-900 a pro hraní her a sledování filmů 1500 a více. Jas udává hodnotu svítivosti a kontrast schopnost zobrazit sytou černou a jasnou bílou barvu. Čím vyšší hodnoty jsou, tím jsou barvy sytější a obraz se stává ostřejší. 9
Připojit se lze pomocí VGA (analogový vstup s označením D-SUB), DVI nebo HDMI konektorů. Záleží na grafické kartě. DVI je vhodnější volba vzhledem k tomu, že poskytuje mnohem stabilnější obraz s věrnějšími a živějším barvami. Analogové VGA kabely jsou také náchylnější k rušení více než DVI. Plazmový displej Mezi přední skleněnou deskou a zadní stěnou přístroje jsou umístěny jednotlivé obrazové buňky. V každém bodě je nepatrná komůrka, ve které různou intenzitou dochází k ionizaci plynu (vzniku plazmy). Ta rozsvítí tzv. luminofor (svítící látku) a výsledkem je intenzivně zářící bod. Výhody veliká úhlopříčka (až 300 cm) displej je poměrně tenký (asi 80 mm) dobrá čistota barev vysoká rychlost odezvy pixelů velký pozorovací úhel (> 160 ) velmi malá citlivost na okolní teplo Nevýhody horší jas a kontrast problémy s miniaturizací vysoký příkon (400 W) zahřívání nízká životnost (cca 50% oproti klasickým CRT) vysoká cena (způsobena velikým odpadem při výrobě) Dataprojektor Dataprojektor je zařízení, které se používá pro projekci (promítání) počítačového výstupu (toho, co by normálně bylo vidět na monitoru) na nějakou plochu (plátno). Slouží tedy k prezentaci informací většímu množství lidí třeba při přednáškách apod. Parametry rozlišení - SVGA (800 600), XGA (1024 768), SXGA (1280 1024) světelný výkon - udává se v lumenech, čím je vyšší, tím je promítaný obraz jasnější a kvalitnější, např. 4 000 lumenů Tiskárna Tiskárna je výstupní zařízení určené k převedení digitální vizuální informace do tištěné formy (nejčastěji na papír). Jedná se tedy o zařízení, které nám umožní umístit na papír to, co vytváříme. 10
Starší tiskárny se k počítači připojují přes paralelní port LPT1, v současné době se využívá především portu USB. Jehličková tiskárna Jedná se o nejstarší technologii mezi tiskárnami. Způsob, jakým tisknou, se podobá klasickým psacím strojům. Tisková hlava s jehličkami se pohybuje do strany a jehličky naráží do papíru přes barvící pásku. Tím vzniká text nebo jednoduchá grafika složená z bodů. Tiskárny se dělí podle počtu jehliček na tiskové hlavě, s 9 nebo 24 jehličkami. Počet jehliček pak následně ovlivňuje nejen rychlost a kvalitu tisku, ale i hlučnost. 9 jehličkové tiskárny jsou jednodušší, takže i spolehlivější a robustnější, 24 jehličkové zase mají kvalitnější tisk a tišší chod. Jehličkové tiskárny jsou velmi vhodné do firem nebo provozů, kde upřednostňují nízké náklady tisku (sklady, pokladny, účetní oddělení apod.) a velkou životnost. Další výhody jsou možnost tisku zároveň originálu i kopií přes průklepový papír, což jiné typy tiskáren nedokážou, nebo tisk na nekonečný papír. Výhody: levný tisk, tisk nekonečný (perforovaný papír), přes kopírovací papír možno vytisknout až 4 kopie Nevýhody: pomalý, nekvalitní tisk, nevhodné pro tisk obrázků Inkoustová tiskárna V současnosti jsou v domácnostech nejrozšířenější. Princip funkce: používají inkoust, který speciální tisková hlava vystřikuje z velice jemných trysek na papír. Používají minimálně čtyři tiskové hlavy se základními barvami v režimu CMYK. Tyto tiskárny nabízejí velmi široké možnosti uplatnění. Inkoustové tiskárny jsou vhodné pro domácnosti a firmy s menšími objemy tisku. Kvalita tisku je vysoká, za velmi příznivé pořizovací náklady. Výhody: vysoká kvalita tisku, nízká pořizovací cena, možnost barevného tisku, fotografií Nevýhody: vyšší cena spotřebního materiálu Laserová tiskárna Princip: Jemný laserový paprsek vykresluje přes soustavu pohyblivých zrcátek obraz na světlo citlivém válci, který je nabit elektrickým nábojem. Na povrch tohoto válce se pak nanese jemný prášek - toner, který se uchytí jen na těch místech, které byly předtím osvětleny laserem. Válec s uchyceným tonerem se obtiskne na papír a toner se nakonec na papíru tepelně fixuje, zažehlí. Laserové tiskárny nachází své uplatnění ve firmách s větším objemem tisku při zachováni velké kvality a zároveň nízkými provozními náklady. 11
Výhody: vynikající kvalita tisku, rychlost Nevýhody: vyšší pořizovací cena, vysoká cena toneru DPI Počítače zobrazují obrázky a texty na monitoru i na tiskárně jako množinu jemných teček bodů. Počtu bodů na jednotku délky se říká rozlišení a značí se DPI, jeho jednotkou je počet bodů na palec (2,54cm). Kvalita tisku/rozlišení: udává maximální rozlišení tisku; jednotkou je dpi (dots per inch = obrazových bodů: pixelů na palec). 300dpi stačí pro tisk běžného kancelářského textu bez grafiky, Plotter Je reprezentován jako velkoformátové vektorové grafické výstupní zařízení. V dnešní době je jediným rozdílem mezi plottrem a tiskárnou velikost tiskové plochy. Plottery se využívají k velkoplošnému tisku a vyřezávání reklam a potisků z fólií. Klasický plotter kreslí obraz pomocí tužky nebo pera. Existují ale i varianty s inkoustovou tiskovou hlavou podobnou klasické tiskárně, případně řezací plottery, kde místo pera je nástroj na řezání (reklamní folie na auta). Medium (papír) může být pohyblivé v jedné ose nebo je pevně umístěno a pohybuje se pouze pero. Použití je převážně na technické výkresy, které díky rozměrům nelze na běžné tiskárně vytisknout. Plotter byl dříve základním výstupním zařízením pro typické CAD aplikace (AutoCAD apod.), neboť je uzpůsoben především pro kreslení vektorové grafiky, která je pro použití těchto programů typická. Naopak dnešní plottery jsou schopné zpracovávat jak vektorový, tak bitmapový popis stránky. V současné době se můžeme setkat s několika různými technologiemi činnosti plotterů, které se od sebe navzájem odlišují jak cenově, tak i oblasti nasazení. Zatímco např. pérové plottery jsou určeny především pro výstup z klasických CAD aplikací, plottery inkoustové nebo laserové je možno využívat i jako velkoplošnou tiskárnu. Oblast nasazení plotterů vyřezávacích se od ostatních technologií odlišuje velmi významně a tyto plottery jsou určeny především pro nasazení v oblasti reklamy. Jsou v zásadě pouze variací na téma perový plotter, od kterých se odlišují pouze tím, že místo pera jsou vybaveny speciálním vyřezávacím nožem. Podle mechanismu posuvu po kreslící ploše lze plottery rozdělit do dvou skupin: stolní - papír se umísťuje celý na kreslící plochu. Nad touto plochou je umístěna jakási obdoba portálového jeřábu s kreslící hlavou, která se pohybuje jednak po kolejničce uvnitř ramene napříč kreslící plochou a jednak s celým kreslícím ramenem po kolejnici podél kreslící plochy. Od deskových plotterů se v poslední době upouští (především u plotterů větších rozměrů), neboť jimi zastavěná plocha bývá neúnosně velká. Také je u nich limitován rozměr obou směrů obrazu velikostí kreslící plochy. stojanový - posunuje kreslící hlavu pouze v jednom směru - napříč papírem. Celá kreslící plocha také není umístěna na desce, ale papír volně visí po obou stranách plotteru. Pohyb papíru bývá zajišťován přítlačnými válečky podobně jako u mandlu. Stojanový plotter 12
odstraňuje obě zásadní nevýhody deskových plotterů, velkou zastavěnou plochu a omezení délky obrazu, proto je v současné době více rozšířen. Hlavním záporem je poměrně složitý mechanismus pro posun papíru, který musí zabezpečit, že i při několikerém posuvu se papír nepohne a bod s určitými souřadnicemi bude ležet na stále stejném místě papíru. Reproduktory Reproduktory jsou elektro-akustické měniče, tj. zařízení, které přeměňují elektrický proud na zvuk. Obvykle se skládají z membrány, vyrobené z plastu nebo papíru, a z elektromagnetu, do něhož je přiváděn vstupní signál. Zvláštním případem reproduktoru jsou sluchátka. Kvalitu a použití reproduktoru určují následující vlastnosti: frekvenční rozsah (odezva) - udává, které složky frekvenčního spektra reproduktor přenáší. Obvykle je udán rozmezí dvou frekvencí (od-do) a tolerancí v decibelech (db). Obecně platí, že čím je rozsah frekvenčního spektra větší tím je zvuk podán věrohodněji. Rozsah lidského sluchu se pohybuje v rozmezí od 16 Hz do 20 khz. Jednotlivá frekvenční spektra se dělí na basy (16 300 Hz), středy (300 Hz 2500 Hz), výšky (2500 Hz a vyšší). výkon - určuje, jak velký výkon je reproduktor schopen bez zkreslení zpracovat, obvykle je v jednotkách až stovkách wattů. citlivost - určuje minimální výkon, který reproduktor potřebuje k vybuzení. Z hlediska frekvenčního rozsahu se vyrábějí reproduktory hlubokotónové (basové), středotónové a vysokotónové. Z těchto reproduktorů se sestavují reproduktorové soustavy, také zvané reprobedny (tradičně se soustavy umisťují do dřevěných skříní), které obsahují reproduktory a tzv. výhybky (elektronické filtry, pásmové propusti). Celek je nastaven tak, aby pokryl celé akustické pásmo. Plastové reproduktory malé, levné, nekvalitní zvuk, zašuměný Prostorový zvuk - reprosoustavy 1 velký dřevěný reproduktor - subwoofer na hluboké tóny (basy, nejsou směrové), menší reproduktory (satelity) na vysoké tóny (směrové). Sluchátka Sluchátka jsou párem speciálních malých reproduktorů, které se umisťují přimo na hlavu nebo do uší posluchače. Obvykle bývají připojitelná pomocí konektoru jack. Připojují se k zařízením, jako jsou walkman, mobilní telefon, CD přehrávač, digitální audio přehrávač (MP3 přehrávač), počítač a další. Některá sluchátka v sobě integrují přijímač rádia. Existují i bezdrátová sluchátka, využívající rádiových vln (analogové FM, digitální bluetooth, Wi-Fi) nebo infračerveného světla ke komunikaci se "základnou". 13