KONCEPCE VEDENÍ A ÚDRŽBY DIGITÁLNÍHO SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ. Václav ada 1

1 KONCEPCE VEDENÍ A ÚDRŽBY DIGITÁLNÍHO SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ CONCEPT OF MAINTENANCE AND UPDATING OF DIGITAL FILE OF GEODETIC INFORMATION Václav ada 1 Abstract It is necessary to finish up the process of digitalisation of cadastral maps in the near future and complete with a unified, technically and legally acceptable technology of maintenance and updating of digital cadastral maps in order to fulfil the requirements of a broad spectrum of their users. Need of changing the priorities of digitalisation as well as some amendments of the law are fundamental prerequisites and limits of this process. 1 Úvod Tvorba digitálního souboru geodetických informací (D-SGI) novým mapováním, pebíráním výsledk pozemkových úprav nebo podle technologie [7] v lokalitách sáhových map je pouze úvodní etapou nutného cílového ešení sjednoceného vedení a údržby D-SGI jako zásadní souásti katastrálního operátu (KO), s možností dalšího mnohostranného využití nejen pro úely katastru nemovitostí (KN). Metodika vedení D-SGI by mla vycházet z jednotných, všeobecn akceptovatelných zásad, a nikoliv vytváet technologie vedení KO prioritn odvozené od typu stávající katastrální mapy, které se technologie údržby a vedení bude pizpsobovat. Pedevším musí vedení a údržba D-SGI probíhat jednotn v závazném referenním souadnicovém systému S-JTSK tak, aby nedocházelo ke znehodnocování výsledk zemmických inností pro KN, a k rozdílné interpretaci evidovaných právních vztah v KN na zemský povrch a tím znejistní vlastnických vztah k nemovitostem. Z tohoto pohledu jsou Pokyny ÚZK. 30 [12] a vyhlášení katastrálních území (kú) s povinností mit zmny v S-JTSK správným systémovým opatením. Zvýšené nároky na terénní mické práce spojené s tímto opatením by mly být vyvážené spolehlivostí pi rozhodování a volb identických bod tím, že pro zpracovatele zmny bude k dispozici mapa v digitální form zobrazující vlastnické vztahy (nejastji mapa pozemkového katastru) v souvislém zobrazení (vyrovnané katastrální hranice), lokalizovaná v S-JTSK s relevantní informací o kvalit a pesnosti tohoto výchozího zdroje. Naopak, je nutno postupn zvyšovat technické a kvalitativní parametry vedeného KO. Dnes nejvíce diskutovanou problematikou, stále ekající na rozhodnutí, jsou lokality KO sáhového mítka. Postup a ešení, jak vést a udržovat KO sáhových map, známe z historie KN (resp. EN) celou adu, od velice akních (zámr kompletní náhrady sáhových map novým mapováním) pes ešení technické (fotogrammetrická obnova a údržba FÚO), až po postupy, které vlastn ešením ani nejsou, a problematiku kvalitního SGI pouze odsouvají 1 Václav ada, Ing.. CSc., Západoeská univerzita v Plzni, fakulta aplikovaných vd, katedra matematiky, tel. 377632678, e-mail: cada@kma.zcu.cz

do vzdálené budoucnosti (pedpis zmn pro budoucí íselné zpracování, stávající návrhy íselného zamování zmn s pizpsobením grafické nebo digitalizované map). Je zejmé, že pro technicky a právn nejlepší ešení tohoto problému, tj. vyhotovení KO novým katastrálním mapováním s šetením stávajících vlastnických vztah, se bohužel v dohledn historicky krátké dob nenajdou pedevším finanní prostedky napjatého státního rozpotu. Tato skutenost je okrajov dána i tím, že fiskální politika státu není a již nikdy nebude zásadním zpsobem závislá na pozemkové dani, jako tomu bylo nap. v dob zakládání stabilního katastru. Na kvalitu právních a technických aspekt KN bude v budoucnu kladen draz pedevším ze strany majitel nemovitostí. Zásadní budou požadavky budovaných informaních systém veejné správy. Katastr nemovitostí, jehož role se tím bude postupn mnit, musí tyto modifikované požadavky akceptovat. Proto je pedevším z nákladových hledisek postup kompletní náhrady KO novým mapováním využitelný pouze tam, kde je chybovost KO vysoká, opravy obtížn ešitelné nebo v tch lokalitách, kde je pro tuto metodu drazná spoleenská objednávka (mapování intravilán lokalit komplexních pozemkových úprav, významný pohyb a zmny majetkoprávních vztah apod.). V ad lokalit je naopak etnost a náronost zmn KO minimální. Ale i v tchto lokalitách je nezbytné stanovit režim vedení a údržby KO tak, aby byly výsledky tchto zmn do KN zavedeny a evidovány v maximální stanovené kvalit (nap. pesnost polohového urení hranice nemovitostí s KKB3) se závaznou garancí v ase pi souasném vyešení návazných, zmnou nedotených nemovitostí. Zásadní podmínkou je požadavek vydávání jednotných a katastrem nemovitostí garantovaných podklad pro ešení veškerých budoucích majetkoprávních zmn formou geometrických plán (GP). Není možné do budoucna pipustit širokou variantnost ešení zmn, subjektivn závislou nap. na volb pipojovacích bod v daném prostoru zmny. 2 2 Stávající platná metodika vedení a údržby DKM 2 2.1 Vyhláška. 190/1996 Sb. Základní rámcové zásady vedení a údržby jsou obsaženy ve Vyhlášce.190/1996 Sb. [1], která však obsahuje nkolik rozporuplných ustanovení s ohledem na vyšší právní normy [4] a [5], jež psobí zásadní problémy nejen pi tvorb digitální KM, ale pedevším v procesu údržby a vedení KO. Jedná se o ustanovení 13 písmenu c), ve kterém se pipouští vznik katastrální mapy rzného typu (formy) v ucelených ástech. Jestliže mže mít toto dlení opodstatnní z hlediska terminologického (s ohledem nap. na vznik analogové mapy, pesnost, zpsob údržby apod.), je nevhodné z hlediska dalšího využití u nov tvoeného digitálního státního mapového díla velkého mítka. Tím dochází k rezignaci na možnost sjednocení kvalitativních parametr jediného státního mapového díla velkého mítka, kterými katastrální mapy v 2 Naízení vlády. 116/1995 Sb. jsou vyjmenované. 2 Pro další výklad bude definována digitální katastrální mapa (DKM) s nkterými atributy odlišn než uvádí dosud platné legislativní pedpisy. Pedpokládejme, že DKM se vytváí v S-JTSK ve vztažném mítku 1:1000 (pro zobrazení text a mapových znaek). Vede se jako spojitá a bezešvá mapa pro území celé eské republiky prostedky ISKN. Forma a obsah DKM jsou stanoveny v 13 Vyhlášky [1]. U podrobných bod DKM se uvádí KKB 3 až 8 podle bodu 12.15 pílohy k Vyhlášce, který se jim piadí s ohledem na doložitelnou kvalitu každého jednotlivého bodu podle hodnoty základní stední souadnicové chyby doložitelné podle zpsobu tvorby DKM nebo podle výsledk ovovacího mení. Pro zavedení DKM do ISKN a pro poskytování výstup obsahu DKM z ISKN se používá výmnný formát podle zvláštního pedpisu.

Další problematické ustanovení obsahuje 57 odst. 5, který stanoví, že u grafických map obnovených pepracováním na KM-D nedochází ke zmn souadnicového systému, ve kterém tato mapa pvodn vznikla. Takto nedochází ke sjednocení dalšího zásadního technického parametru vytváených digitálních KM, ale naopak k dalším komplikacím pi jejich vedení. Nezanedbatelné komplikace psobí tato nejednotnost lokalizace tvrcm a uživatelm informaních systém (IS), ve kterých je digitální KM využívána jako základní lokalizaní zdroj (IS pozemkového datového modelu). Pro veškeré práce na metodice vedení a údržby D-SGI je naprosto zásadní požadavek jednotná a jednoznaná definice pojmu geometrické a polohové urení katastrálních území a nemovitostí. V 5 odst. 1 písm. a) až c) popisován v závislosti na typu katastrální mapy. Bohužel na katastrální mapu není možné ani v budoucnu pohlížet jako na naprosto homogenní dílo stejných kvalitativních parametr. Tato skutenost je dána platnými postupy vedení a údržby KM v minulosti. Domnívám se, že systémov správná definice geometrického a polohového urení katastrálních území a nemovitostí by mla být založena na kódu charakteristiky kvality podrobného bodu (KKB), který by ml garantovat doložitelnou pesnost urení polohy podrobného bodu, a nikoliv pouze vazbu na jeho pvod. Pi takto definované kvalit jednotlivých podrobných bod by bylo možné stanovit jednoznaná pravidla pro kvalitu odvozených veliin, jakou je nap. výmra, omrná míra, dopustná odchylka v poloze bodu pi kontrolním mení, jako funkci pesnosti podrobných bod. Údaje grafického souboru KM-D nejsou geometrickým a polohovým urením nemovitostí podle zmiovaného paragrafu, kterým i do budoucna zstává manuál zemmických inností (geometrický plán, ZPMZ apod.). Pro hodnocení kvality výsledk zemmických inností pebíraných do KN je problematické a asto i nemožné nastavit pravidla hodnocení kvality tak, aby tato pravidla byla jednoznaná, doložitelná a kontrolovatelná. Bohužel, již nkolikaletá praxe takto stanovených pravidel ve stávající Vyhlášce.190/1996 Sb. jasn ukazuje, že formáln pebírané výsledky zemmických inností v jednotlivých dílích souadnicových soustavách, bez možnosti kontroly vazeb podle vyšetitelné skutenosti v terénu, nesplují ve významném procentu pípad [6] onu deklarovanou polohovou závaznost. Jsou posuzovány pouze relativní vazby (vzdálenosti sousedních bod dokládané kontrolními omrnými) a pípadn závazná geometrie objekt (pravoúhlost budov) místo toho, aby byla testována kvalita pipojení celé zmny na jednotlivých identických bodech metodami vyrovnání, nap. dosaženými stedními odchylkami. Vlastní zmna musí mít pedem ovenou požadovanou vnitní pesnost. Podle ustanovení 5 stávající Vyhlášky.190/1996 Sb. je závazné geometrické urení katastrálních území a nemovitostí s menší stední souadnicovou chybou (resp. s vyšším KKB). Pro vyhotovitele geometrických plán (GP) z tohoto ustanovení vyplývá, že jakýkoli dotený dosavadní stav evidovaný v KN by ml být pebírán a urován z asto velice složit návazných záznam podrobného mení zmn. Pomineme-li problematické technické aspekty dosažitelnosti tchto manuál vyplývající evidence a archivace na katastrálních pracovištích, aspekty týkající se kvalitativní stránky nkterých manuál a mnoho dalších skuteností, je tento postup v praxi bžn obcházen a jako dosavadní stav pebírán zákres poskytovaný z katastrální mapy. Domnívám se, že nejen z tchto dvod vyplývá oprávnný požadavek tvoit digitální katastrální mapy se závazným geometrickým urením nemovitostí jako základním kvalitativním parametrem. V pípad pijetí této koncepní zásady a postupu tvorby D-SGI v lokalitách katastrálních map podle metodiky navržené autorem by bylo možné údaje KM-D považovat za závazné geometrické a polohové urení nemovitostí i u parcel, jejichž pvod je 3

4 v pozemkovém katastru a které nebyly doteny žádnou následnou zmnou i pes to, že jejich urující lomové body jsou v KN vedeny s KKB 8. Pro koncepní ešení metodiky vedení a údržby KO je nezbytné ve Vyhlášce.190/1996 Sb.upravit ustanovení týkající se zjišování prbhu hranic ( 49 až 51) tak, aby výsledky zemmických inností pro úely KN (geometrické a polohové urení hranic katastrálních území, pozemk, obvod budov a dalších prvk polohopisu katastrální mapy, vytyení hranic pozemk) mlo stejnou právní relevanci jako zjišování prbhu hranic pro obnovu katastrálního operátu. Vyhláška [1] ani Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí [11] neumožuje zpesnní geometrického a polohového urení hranic katastrálních území, pozemk, obvod budov a dalších prvk polohopisu katastrální mapy, jestliže tyto byly vyznaeny prokazateln jiným zpsobem než v dob pvodního urení. Urující souadnice pi kontrolním mení mají stejný KKB a diference na bodech zjištné hranice jsou v dopustných odchylkách. V tchto pípadech není možné aplikovat ustanovení 46. 2.2 Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu pepracováním souboru geodetických informací a jeho vedení Koncepce vedení DKM podle odst. 3.3 Prozatímního návodu [2] nejen neumožuje zpesování katastrální mapy, ale navíc pizpsobuje dobré terénní mení zkreslenému zákresu polohopisu v digitalizované map (varianta závazná mapa gumová zmna). Je postupováno obdobn jako v Instrukci B, a tím vytváena její obdoba, i když v digitální podob. Tímto zpsobem vedení KM-D neúmrn narstá objem databáze bod vedených pro zobrazení jednotlivých zmn 3 a jejich pizpsobení do KM-D. V prozatímním návodu nejsou ošeteny ani pípady jednoznané vazebnosti a posloupnosti zpracování ZPMZ využívaných pro navazující zmny. Pro sjednocení pedchozích souadnicových soustav do soustavy ešeného ZPMZ pípadn i pro lokalizaci ZPMZ do S-JTSK se asto volí afinní transformace. Dsledkem tohoto postupu dochází ke zmnám nap. ze souadnic vypotených výmr v pvodních místních soustavách jednotlivých ZPMZ a výmr ze souadnic ovlivnných transformací. K obdobným závrm dospjeme, zvolíme-li jinou posloupnost zpracování jednotlivých zmnových nárt nebo pi subjektivní, pípadn selektivní volb vazebných identických bod pro pepracování jednotlivých zmnových nárt. Tyto virtuální zmny polohy hranic parcel mají však zásadní vliv na veliinu z tchto souadnic odvozenou plochu takto definovaného objektu, kterou v lokalitách íseln urených vydáváme v KN za výmru parcely. Není korektní se odvolávat ani na proces námitkového ízení, protože pepracováním nedochází ke kvalitativní zmn vlastnické hranice. Zmna výmry je relevantní pouze v pípadech, kdy dojde: ke skutenému zpesnní urení výmry (zmna zpsobu urení výmry v posloupnosti grafickyíselnze souadnic S-JTSK), k zpesnní polohy všech urujících bod hranice (KKB8KKB3), k odstranní hrubé chyby pi pedchozím urení výmry (grafická výmra opravená v procesu digitalizace KO). Tyto zásady mají obecnou platnost a soulad SPI a SGI mže být testován v procesu vedení KO pomocí promnné plochy. Plocha parcely je urena výpotem ze souadnic lomových bod hranic parcely a je promnná v závislosti na KKB lomových bod. Výmra je informace 3 Každý jednoznan identifikovatelný bod v terénu mže být v KO evidován n- dvojicemi místních rovinných souadnic, vyskytuje-li se takový bod v n- ZPMZ.

5 vedená v KN a poskytována jako nezávazný údaj o parcele. Výmra a plocha se liší v dopustných odchylkách v závislosti na: velikosti parcely, potu a konfiguraci lomových bod parcely KKB lomových bod parcely. Plocha a výmra se limitn ztotožní, když veškeré lomové body parcel budou ureny s KKB 3, a tím informace o ploše parcely zaniká. 3 Návrh koncepního ešení údržby DKM v pechodném období Je zejmé, že složitost procesu údržby DKM bude závislá na úrovni (typu) pepracované digitální katastrální mapy. Cílovým ešením je dosažení jednotné úrovn DKM vedené v prostedí ISKN. asový horizont tohoto stavu pedevším v lokalitách s katastrální mapou grafickou, jejíž obnovu není možné provést pepracováním podle 57 odst.1 až 4 [1] však není reálný v nkolika píštích letech, a proto je navrhováno postupovat etapov tak, aby byla prioritní záležitostí pedevším jednotnost metodiky údržby a pebírání výsledk zemmických inností pro KN s garantovanými parametry pesnosti i garancí majetkoprávních vztah. Proto je navrženo pro lokality s katastrální mapou grafickou, dosud vedených v souadnicových systémech stabilního katastru (S-SK) vytvoit DKM hybridní. Tato DKM hybridní v sob spojuje pednosti katastrální mapy pevedené do digitální formy ale pedevším možnost uplatnní stejných zásad pro údržbu a pebírání výsledk zemmických inností pro KN. Hybridní DKM není cílovým ešením, ale umožní v libovoln dlouhém pechodném období vést geometrické a polohové urení nemovitostí závazným zpsobem nov pebíraných zmn v jednotném mapovém díle a nikoli ve form dílích ZPMZ. 3.1 Shromáždní využitelných podklad Pro následné vedení DKM má zásadní význam rozdlení archivovaných výsledk zemmických inností do následujících kategorií tak, aby se eliminovaly pípady, kdy je: nezbytné v dokumentaci výsledk zemmických inností trvale oznait chybný ZPMZ tak, aby nebyl nadále využíván jako podklad ve smyslu 64 odst.3 Vyhlášky, obtížné prokázat a doložit chybu zpracovatele a jednoznaným zpsobem úedn oznait výsledek zemmické innosti za chybný, nemožné pevzetí chybných výsledk zemmických inností pro KO, chybných ZPMZ pi tvorb a vedení DKM, nutné ešit postup katastrálního úadu vi vlastníkm pozemk, jejichž hranice byly chybn geometricky a polohov ureny a v terénu chybn trvale oznaeny a provedeny pípadné majetkoprávní pevody dle takových manuál. Základním kritériem rozdlení manuál do jednotlivých kategorií by mlo být splnní technických parametr: Manuály využitelné komplexn Do této kategorie zaadíme manuály, které prokazateln splují pro všechny body KKB 3, jsou lokalizovány v S-JTSK a identifikace dosavadního stavu evidovaného v KN nevykazuje chyby. Jedná se o manuály typu zamení stavby uvnit jediného vlastnictví až po zamení rozsáhlých staveb investiní infrastruktury (dálnice apod.). Využití výsledk tchto manuál pro KN je bezproblémové a nevyžaduje žádné terénní šetení, domování ani kontrolní ovení.

6 Manuály s využitelným novým stavem Jedná se o pípady, kdy jsou splnna kritéria pesnosti a parametry pro mení nového stavu, ale bylo nap. chybn provedeno šetení dosavadního stavu nebo špatná volba pipojovacích bod nebo identifikace dosavadního stavu. U tchto manuál bude pevzat obsah nového stavu a institutem opravy chyby v katastru zmnn pvodní stav. Manuály bez lokalizace v S-JTSK Velice astý je pípad výsledk zemmických inností vyhovující dívjším pedpism pro grafickou údržbu a vedení katastrálních map, kdy se mení pizpsobovalo obsahu grafické mapy, ale nikoliv souasným kritériím pesnosti. U tchto manuál se nikoli výjimen setkáváme s úpravou mených dat tak, aby bylo vyhovno kritériím dopustných odchylek nap. délky mické pímky a vzdálenosti pipojovacích bod odmené na map. Úrove využitelnosti tchto manuál je závislá na provedeném místním šetení a domení alespo pipojovacích bod v S-JTSK a též na pípadném kontrolním mení. Manuály využitelné pouze ásten Tato kategorie manuál obsahuje výsledky zemmických inností, které nelze ani po provedeném místním šetení zaadit do kategorie vyšší z dvodu neexistence nap. pvodních pipojovacích bod v terénu nebo z dvodu nemožnosti nalezení chyb v pvodním mení apod. V tchto pípadech je možné využít pouze dílí výsledky jako nap. kontrolní omrné, konstrukní míry, identifikace tvaru objektu apod. Je zejmé, že do této skupiny zaadíme i výsledky zemmických inností vykonávaných pro poteby informaních systém územní samosprávy (LIS, MIS), zamování inženýrských sítí, zamení skuteného provedení staveb apod. V pípadech, kdy jsou tyto výsledky garantovány oprávnnými pracovníky nebo když pesnost výsledk prací bude ovena kontrolním mením, mžeme je také zaadit do této skupiny. Je nutné zdraznit, že tato mení negarantují skutené majetkoprávní vztahy v daném prostoru, protože pro tyto innosti neprobíhá šetení vlastnické držby. Manuály nevyužitelné nebo chybné Tato skupina bude obsahovat manuály, které ešily pvodní zaniklý nebo zmnný stav na základ novjších výsledk zemmických inností nebo manuály prokazateln chybné, které by ani v budoucnu nemly být využívány pro další návazné práce. Mly by být z KO vyloueny a nemlo by se s nimi pracovat ani pi vyhotovení pehledu ZPMZ. 3.2 Rekonstrukce map PK (SK, pídlových plán) Rekonstrukce mapových list obsahuje eliminaci srážky jednotlivých mapových list aplikací geometrického plátování - celkový rastr ML 4 a vytvoení digitálního rastrového obrazu ostrovního zobrazení jednotlivých katastrálních území - celkový rastr k.ú. 5. Vyrovnávací transformací, pro níž jsou zdrojovou soustavou digitalizované body katastrální hranice celkového rastru k.ú. a cílovou soustavou body na vyrovnané katastrální hranici, je dosaženo souvislého zobrazení - souvislý rastr v S-SK 6. Jako vedlejší produkt tvorby souvislého rastru zpsobem vzniku, nikoli svým významem, dostáváme podrobnou analýzu a kritéria pro hodnocení pesnosti výchozích podklad jak po stránce kartografické (síla áry kresby, itelnost a úplnost polohopisné 4 celkový rastr ML - je rastrový soubor rekonstruovaného ML s eliminovanou srážkou. 5 celkový rastr k.ú. - je rastrový soubor zobrazující celé jedno katastrální území v S-SK, s eliminovanou srážkou zdrojových rastr a se spojitou kresbou na styku ML. 6 souvislý rastr v S-SK - je rastrový soubor zobrazující katastrální území v souvislém zobrazení s vyrovnanou polohopisnou kresbou na hranici katastrálního území v souadnicových systémech SK.

kresby, prbh srážky jednotlivých mapových list), tak po stránce geodetické (geometrická a polohová pesnost objekt). Geodetická pesnost je v této technologické fázi zkoumána na objektech katastrálních hranic zobrazených duplicitn v sousedních souvislých rastrech S-SK a na objektech pvodní triangulace SK. 3.3 Souvislé zobrazení v S-JTSK Souvislého zobrazení v S-JTSK je dosaženo aplikací globálního transformaního klíe, který je sestaven z identických bod íselného polohového bodového pole v S-SK a S-JTSK. Tento globální klí je sestaven samostatn pro souadnicový systém gusterbergský i svatoštpánský tak, aby byl dodržen jednotný pevod nejen v celém prostoru jednotlivých souadnicových soustav, ale i na jejich styku. Globální klí je implementován do interaktivního grafického systému WKokeš v.5. Tímto technologickým krokem dostáváme souvislý rastr v S-JTSK 7 Z hlediska následného vedení a údržby KO obdržíme kvalitativn vyšší mapové dílo, jehož kvalitu mžeme poprvé objektivn konfrontovat se skuteností v terénu bu pomocí existujících výsledk zemmických inností, nebo pesn cílených kontrolních mení. Dležitým výsledkem této etapy je identifikace prostor a mapových podklad nevyhovující pesnosti a objektivní rozhodnutí o nutných opateních k náprav tohoto stavu od opakovaného skenování analogových mapových podklad, volby a využití starších mapových operát až po volbu atypických režim doasného vedení, nebo pímo rozhodnutí o nutnosti nového mapování v tchto nevyhovujících lokalitách. Výsledkem této etapy bude jednotný lokalizaní mapový podklad zobrazující výchozí majetkoprávní vztahy v digitální form, ze kterého bude možné vycházet pro veškeré práce v KN. S tímto mapovým podkladem je možné zahájit jednotný sbr dat a sjednotit pedevším výsledky zemmických inností pro KO. 3.4 Pepracování stávajících lokalit KM-D v S-SK m do S-JTSK Stav digitalizace SGI k datu 30.9. 2002 vykazuje asi na 6 % území státu již KM-D vedenou podle [2]. Režim údržby a využitelnost tchto dat jsou však velice problematické s ohledem pedevším na zvolený souadnicový systém S-SK m a zpsob zpracování nových zmn. Proto byla vypracována technologie [8], asov a nákladov nenároná, která by tyto lokality pevedla do formy DKM. 3.5 Vedení hybridní digitální katastrální mapy Soubory souvislých rastr v S-JTSK a výsledky pepracovaných manuál využitelných podklad uložené v databázi pevných bod (DB PB) tvoí základ DKM hybridní. Pro zpesnní lokalizace objekt zobrazených v souvislých rastrech je možné využít tyto závazné výsledky zemmických inností garantované pesnosti a navíc je konfrontovat se souvislým rastrem. Pomocí zpesujících nereziduálních transformací je možné ztotožnit identické objekty tak, že zstane zachována jejich vazba a neporuší se ani relativní pesnost souvislého rastru. Užití tchto zpesujících transformací a jejich výsledky je možné kontrolovat s ortofotografickým zobrazením R. Tato technologická etapa však již pedpokládá urité terénní práce (šetení a mení). Postup šetení by ml zahrnout pedevším zachované hraniní znaky (mezníky katastrálních a vlastnických hranic). Dále by toto šetení mlo reflektovat výsledky kategorizace manuál. Práv na základ analýzy výsledk kategorizace manuál, kapacitních možností provádcího 7 7 souvislý rastr v S-JTSK - je rastrový soubor zobrazující katastrální území v souvislém zobrazení s vyrovnanou polohopisnou kresbou na hranici katastrálního území v souadnicovém systému S-JTSK.

8 pracovišt, finanních zdroj na tyto práce, kvality a pesnosti souvislého rastru v S-JTSK apod. mže nastat široká variantnost dalšího postupu od možnosti komplexního šetení a mení limitn celého nebo ásti katastrálního území až po situaci, kdy bude vlastní zamení vázáno na postupn ešené zmny v KO. Pípady mapování celých k.ú. nebo jejich velkých ástí však nastávají spíše výjimen v situacích velice nekvalitního KO (pídlové plány IV. a V. typu) nebo naopak pi domování intravilán lokalit s dokonovanými pozemkovými úpravami, v pípadech obtížn lokalizovaných chyb pvodního mení apod. Rozhodnutí o volb varianty následného vedení musí však vždy být podloženo seriózním rozborem dosažených výsledk stávajících etap pepracování a v žádném pípad nesmí být omezením postupu digitalizace SGI. Prokáže-li se jako vhodné domení nap. pipojovacích bod pro manuály bez lokalizace v S-JTSK, nebo je-li intravilán významn ovlivnn systematickými chybami (hodnoty systematických chyb jsou vtší než trojnásobek apriorn odvozené stední souadnicové chyby), mohou být práce provedeny v zásad tmito dvma postupy: šetení a zamení potebných objekt v procesu tvorby DKM šetení a zamení potebných objekt v procesu vedení hybridní DKM. První postup je souástí technologie tvorby DKM a je popsán v [7]. Výhodou tohoto ešení je kompletní zpracování celé lokality jednorázov až do stavu, kdy bude DKM importována do prostedí ISKN a zde standardními prostedky veden a udržován SGI. Druhý zpsob je založen na postupném shromaž ování a využívání výsledk zemmických inností, tvorb a vedení hybridní DKM. Tento postup je navržen tak, aby umožnil rychlou digitalizaci katastrálních map, užití jednotné technologie šetení a mení zmn v KN, postupné zpesování technických parametr DKM pi okamžité znalosti kvality a pesnosti D-SGI, a tím minimalizoval náklady na geodetické innosti v terénu katastrálních úad v etap tvorby DKM. Hybridní DKM je navržena jako kombinace prbžn zpesovaného celkového rastru v S-JTSK na základ výsledk zemmických inností pro KN a vektorových dat vedených ve výmnném formátu DKM veškerých pepracovaných i nov ešených ZPMZ na ástech katastrálního území. Nový stav po procesu zápisu do KN postupn nahrazuje polohopis celkového rastru. Vedení této hybridní DKM je navrhováno na pechodné období, bhem kterého dojde ke sjednocení pesnosti polohopisu celkového rastru na úrove grafické pesnosti pvodní analogové mapy, tj. 0.6 až 1 m. Pechodné období vedení hybridní DKM až do etapy námitkového ízení a vyhlášení KO mže být výhodné z hlediska možnosti zjednodušeného režimu ešení oprav KO. S hybridní DKM je možné pracovat jako se závazným operátem v místech, kde již byly pepracovány manuály závazného geometrického a polohového urení nemovitostí, nebo tam, kde bylo provedeno šetení a existují nové platné ZPMZ. Návazná kresba polohopisu katastrálních map je pizpsobena zpesující transformací na body databáze pevných bod (DB PB) tak, aby nedocházelo k porušení relativních vztah v okolí ešené zmny. Protože je režim vedení hybridní DKM mimo prostory provedených závazných zmn shodný s analogovým režimem vedení katastrální mapy, není nutné (mimo pípady odstraování hrubých chyb v KO) ohlašovat vlastníkm zmny KO (nap. výmr parcel). V pechodném období vedení hybridní DKM je také podstatn zjednodušen proces pebírání a ovování výsledk návazných zemmických inností (nap. zákres PBPP na objektech podle pedávaných výsledných souadnic) a ZPMZ. V nov aktualizovaných rezortních pedpisech je možné jednoduše pedepsat poet a kvalitu požadovaných kontrolních bod, pipojení zmn mimo území ovlivnné systematickými chybami apod.

Nevýhodou tohoto ešení je nutnost vyšší úrovn koordinovanosti inností KÚ a zpracovatel výsledk zemmických inností pro KN od úvodní etapy poskytování informací a podklad až po etapu kontroly a pebírání výsledk. Dále je nutné doplnit stávající programové vybavení pro práci s rastrovými daty. 3.6 Vektorizace platného obsahu KM a pechod na standardní režim vedení DKM v prostedí ISKN Tato závrená technologická etapa je z asového i technického hlediska nejnáronjší, ale zásadní. Proto je uvažováno o možnosti vést po pechodné období mapový operát v hybridním tvaru rastr vektor, provést výslednou vektorizaci podle poteby jednotlivých KÚ (v závislosti na etnosti zmn v daném katastrálním území) a v závislosti na kapacitních možnostech jednotlivých pracoviš. Obsah DKM pepracovaný z manuál závazného geometrického a polohového urení má atribut KKB 3 nebo 4, obsah pebíraný z celkového rastru je veden s KKB 8. Limitní situace nastává v okamžiku, kdy je veškerý obsah katastrální mapy získán z výsledk zemmických inností pro KN (pebírané výsledky pozemkových úprav, výsledky vytyování neznatelných hranic nebo výsledky šetení a mení nového stavu v KN). Tím veškerý obsah DKM má KKB 3, mže být bezproblémov importován do prostedí ISKN a zde standardními prostedky dále veden. 9 4 Návrh databáze pevných bod Návrh databáze pevných bod vychází z poteby vytvoit nástroj pro správu, evidenci, kontrolu a optimalizované využití všech výsledk zemmických inností v daném území pedevším pro tvorbu digitálních katastrálních map v lokalitách sáhových mítek, jejich vedení a údržbu v pechodném období, než bude možné pejít na standardní režim vedení a údržby v prostedí ISKN. DB PB má sloužit pro integraci dat pevných bod polohopisného obsahu katastrální mapy vznikajících v procesu tvorby DKM a jako zdroj závazných informací pro veškeré navazující zemmické innosti zejména pro KN. Základní funkcí této DB je ešení výše zmiované koordinace prací v pechodném období vedení a údržby hybridní DKM. Tato DB PB je prbžn plnna jednak v procesu tvorby DKM pepracováním, pi vyhledání a zamení identických bod v terénu, ale pedevším v procesu vedení a údržby DKM. Využití této databáze je navrženo jednak jako zdroje dat závazného polohového urení pro mení v terénu, dále pro vyrovnávací transformaci polohopisu DKM, ale i jako zdroje pro kontrolu kvality globálního klíe, a pípadné jeho zpesnní. Nezastupitelnou roli má tato DB PB v procesu testování kvality a pesnosti nových zmn pi aktualizaci KO z výsledk zemmických inností. Režim správy a aktualizace DB PB musí zajistit bezkonfliktní a identický stav D-SGI na katastrálních hranicích nejen v prostoru územní psobnosti jednotlivých katastrálních úad (resp. detašovaných pracoviš), ale i na styku hranic kraj. Protože je tento operát katastrálních hranic jako nejmenších správních jednotek územního lenní využitelný pro aktualizaci nap. i Základní báze geografických dat, bylo by vhodné uvažovat i o možnosti širšího využití vybrané kategorie DB PB. Pi naplování takto funkní DB mohou být využity a konfrontovány rzné zdroje dat (pvodní grafické mapy, mické manuály, nová mení, digitální ortofotomapy apod.). Pro každý podrobný bod je vedena charakteristika pesnosti (KKB). Tvorba D-SGI je takto sjednocena a mže následovat jednotné vedení a obnova D-SGI s tím, že bude docházet k postupnému zpesování celého katastrálního operátu.

Výhodou DB PB je ešení problematiky historického vývoje zmn KO a možnost návratu nebo vylouení chybné zmny. Jednotlivé technologické kroky jsou kontrolovány systémem následných analýz, jejichž protokolární výsledky jsou nedílnou souástí technické dokumentace zpracovávané lokality a jsou navrženy tak, že je v pípad nevyhovujících výsledk každý postupný krok vratný. Prbžn provádnými rozbory je možné urovat i základní charakteristiky pesnosti pepracovávané lokality. 4.1 Kategorie bod DB PB DB PB tvoí nkolik kategorií bod, které mají specifické funkce jak v procesu tvorby, tak i v procesu aktualizace. Jednotlivé kategorie bod mají pesn popsané vlastnosti a úlohu závislou pedevším na KKB tak, aby vedení a údržba DKM mohla být jednotn, jednoduše a jednoznan popsána v metodických pedpisech a smovala k postupnému zpesování DKM a zvyšování celkové technické úrovn D-SGI. Veškeré výsledky geodetických prací pro KN by mly být pipojovány na body polohových bodových polí (kategorie 1). Protože tyto body jsou souástí obsahu DKM, je zejmé, že budou využity i v DB PB. Body základního polohového bodového pole budou pebírány z centrálních databází Zemmického úadu (ZÚ), body PBPP z dokumentací KÚ, kde jsou vedeny a podle jednotných pedpis spravovány. Do této kategorie bod je nutné zaadit i souadnice identických hraniních znak státní hranice R, transformované do S- JTSK. Tyto body mají zásadní význam pro tvorbu DKM hraniních katastrálních území. Naplování DB PB podrobnými body polohopisného obsahu DKM je kontinuální proces zaínající v pípravné etap inventarizací využitelných výsledk zemmických inností [7]. Výpotem tchto manuál v závazném souadnicovém systému S-JTSK je vytvoena základní kostra bod, které jsou souástí závazného geometrického urení nemovitostí v právním smyslu vedeného katastrálního operátu. Pi výpotu je nezbytné klást draz nejen na bezchybnost výpotu souadnic (systém kontrol výpotu), ale i na korektní urení KKB. Tohoto cíle je možné dosáhnout nap. vyrovnáním MN. Vzniká tak další kategorie bod - podrobné body výsledk zemmických inností závazného polohového urení - evidovaných v dokumentaci KÚ (kategorie 2). Souadnice nkterých tchto bod bude možné pevzít po kontrole KKB z aktualizovaných registr evidence souadnic (RES), vedených v dokumentacích KÚ. U tchto bod mžeme oekávat KKB od 3 až do 7. Do této kategorie bod je možné zaadit po ovení i body z výsledk zemmických inností nap. pro správce inženýrských sítí, z mených podklad územních projekt apod. V tchto pípadech je však nezbytné vedle ovení pesnosti výsledk provést šetení souladu vlastnických hranic zobrazených v katastrální map a zamených objekt. Další body vznikají v procesu tvorby souvislého rastru v S-JTSK. Jedná se o body významných lomových znak katastrálních hranic (kategorie 3) zvolené pro výpoet shlukové analýzy na katastrálních hranicích. Souadnice tchto bod vznikají vyrovnáním dvojic kartometrických souadnic rastr sousedních katastrálních území, pevedených do S-JTSK globálním transformaním klíem (GTK). Body této kategorie mohou mít pouze KKB 8. Poslední kategorii tvoí body, které budou nov vyšeteny, geodeticky zameny a identifikovány s platným polohopisem katastrální mapy, nebo jako identické body volené pro pipojení ZPMZ v místních souadnicových soustavách, nebo body nového stavu. Jedná se o body urené ve standardním režimu aktualizace KO ZPMZ identické body ZPMZ (kategorie 4), u kterých je platnými pedpisy vyžadována pesnost urení KKB 3 a stabilizace bodu trvalým zpsobem (budovy, ploty, mezníky). Do této kategorie jsou zaazeny veškeré body šetené a mené v procesu tvorby DKM pepracováním, pedevším tehdy, jestliže nebyly dodrženy dopustné odchylky v procesu tvorby souvislého zobrazení v S-SK. 10

První ti kategorie bod jsou v dané etap tvorby DKM vždy uzavenými množinami, body kategorie 4 budou prbžn a kontinuáln doplovány 8. Je zejmé, že funkce DB PB skoní v moment vyhlášení platnosti nového KO a pechodem do režimu vedení KO v ISKN, kdy budou pípadné nesoulady ešeny v režimu oprav chyb KO. 4.2 Využití DB PB pro zpesující transformace polohopisu DKM Polohopis celkového rastru k.ú., nebo vektorová kresba KM-D transformovaná do S-JTSK pomocí GTK jsou analyzovány na identických bodech DB PB. Identickým bodm DB PB je piazena kartometrická souadnice s KKB 8. Tato analýza provedená na dostateném potu identických bod dává objektivní informace nejen o kvalit procesu tvorby souvislého zobrazení, ale i o kvalit stávajících analogových katastrálních map. Získané diference v jednotlivých souadnicích d y, d x na analyzovaných bodech je vhodné rozlišit v závislosti na kategorii bodu a poloze bodu. Pípadný výskyt systematických chyb na bodech vyšetených a zamených katastrálních hranic v prostoru nkolika katastrálních území mže lokáln zpesnit GTK nebo taková katastrální území, na nichž nebyly pi vyrovnání katastrálních hranic splnny dopustné odchylky. Obvyklé systematické chyby v intravilánech obcí odstraní zpesující nereziduální transformace. Je však nutné zahrnout do transformaního klíe pouze takové body, které nebyly ovlivnny nap. chybným zákresem zmn v prbhu vedení a údržby katastrální mapy. Lokalizace výskytu tchto hrubých chyb je možná pomocí dostupných ortofotomap. Takovéto pípady je nezbytné ešit individuáln podle závazných mických manuál. Pro zpesující transformaci zdrojovou soustavou jsou kartometrické souadnice bod DB PB získané z rastrových soubor (resp. vektorové kresby KM-D) s KKB 8, cílovou soustavou souadnice bod DB PB se stejným nebo nižším KKB. Do transformaního klíe jsou pedevším zaazeny body kategorie 1 body polohových bodových polí, jsou-li voleny na trvalých objektech. Jedná se nap. o body íselné a grafické triangulace zobrazené na mapách PK (SK) a také o body PBPP na objektech, jsou-li stávající objekty v polohopisu rastrových soubor (resp. vektorové kresb KM-D) identifikovatelné. Dležitými body jsou identické body hraniních znak státní hranice R. Do klíe zpesující transformace jsou dále zahrnuty analýzou potvrzené body kategorie 2 a 4. Jestliže se nkteré body tchto kategorií týkají vyšetených a zamených bod katastrální hranice a je potvrzena jejich identita, nahrazují body v cílové soustav kategorie 3 s KKB 8. Po úspšn provedené zpesující transformaci jsou v DB PB kartometrické souadnice všech bod (KKB 8), zaazených do transformaního klíe, nahrazeny souadnicemi bod cílové soustavy. Tyto body jsou takto automaticky zaazovány do všech následných zpesujících transformací a jejich poloha se mže v následném procesu aktualizace zmnit pouze v pípad zpesnní polohy bodu pi zlepšení KKB. 4.3 DB PB jako zdroj závazných informací navazujících zemmických inností Body DB PB budou vydávány jako závazný podklad pro pipojování navazujících zemmických inností. Podle kategorie a KKB je okamžit zejmé, kterých bod je možné využít jako bod pipojovacích, které body byly zvoleny do klíe zpesujících transformací, a které body jsou ureny jako nový platný stav. Doplnním šetených a zamených identických podrobných bod polohopisu do DB PB je možné exaktn stanovit mezní 11 8 Teoretický limitní cílový stav úplného naplnní DP PB by nastal v okamžiku, kdy DB PB bude obsahovat veškeré podrobné body polohopisu KM s KKB 3 (body vlastnických hranic oznaené trvalými stavbami budovy, ploty - zameny, hranice pevzaté vytyeny a zameny).

hodnoty diferencí na identických bodech pro použití zpesující transformace a urit, kdy je možné a vhodné pejít na standardní režim vedení a údržby DKM v ISKN. Optimální okamžik pechodu do tohoto režimu nastane, pokud nebudou diference na identických podrobných bodech polohopisu vtší než grafická pesnost sáhové mapy, tj. 0,6 až 0.8 m. Zpesující transformace polohopisu DKM na souasný platný stav a pokojnou držbu, vyšetenou pímo v terénu, eliminuje nkdy i znané systematické chyby v souasném zákresu polohopisu katastrálních map, pedevším v intravilánech obcí vedených již v S-JTSK, v prostorech, kde se kumuluje vtšina nových geometrických plán. Z návrhu DB PB je zejmý i režim aktualizace a postupného zpesování KO. Souadnice bod již jednou urené s KKB 3 se považují za správné, neprokáže-li se zemmickou inností v terénu opak. Výsledky navazujících zemmických inností pro obnovu a údržbu KO je možné nahradit, a tím zpesnit polohu podrobných bod polohopisu s nižším KKB body s vyšším KKB. Poloha bod s KKB 3 mže být upesnna pouze v pípad prokazatelné chyby v prvotním urení polohy tchto bod. 12 5 Závr Na základ zkušeností s obnovou operátu pepracováním provádnou podle stávajících platných pedpis, a nových zkušeností, získaných úastí na pilotním projektu k ovení pedložené technologie na lokalitách po celém území R, je možné tvrdit, že je k dispozici technologie, jejíž aplikací je možné vytvoit digitální katastrální mapu kvalitativn vyšší úrovn než dosud, s modern stanovenými parametry požadovanými širokým spektrem uživatel (souvislé zobrazení, závazný a jednotný souadnicový systém) a souasn eliminovat subjektivní postupy. V procesu vedení takto vytvoené DKM je kladen draz na kvalitu šetení a zamování vyšetených skuteností a spolen s odpovdným doplnním veškerých pepracovatelných výsledk, ímž se kontinuáln zvyšuje technická a právní spolehlivost katastrálního operátu. Aby byly výsledky digitalizace využitelné v dohledn krátké dob pro veškeré zemmické innosti, které ze stávajícího KO vycházejí nebo na tento operát navazují, pípadn jej aktualizují, je navrženo etapové ešení digitalizace s prioritním drazem na vytvoení souvislého zobrazení map PK na celém území státu, zamování zmn v S-JTSK a vedení DKM ve form hybridní digitální katastrální mapy, která umožní kontinuální zpesování obnoveného operátu KN. Zásadní je návrh vytvoení a plnní DB PB pro širokou škálu inností. Nesmírn dležitá je snaha o vytvoení takového prostedí, které bude komerní sféru zabývající se innostmi v katastru nemovitostí, motivovat a nikoli ji od prací v lokalitách s KM-D odrazovat. Pokud nebudou uskutenna taková opatení, je zbytené vkládat do tvorby DKM tolik prostedk a úsilí. Pro nákladným procesem tvoit mapy, do kterých nelze vložit závazné rozdlení pozemku podle výsledku zemmických inností? Takto vedené mapy budou za nkolik let považovány za nevyhovující a v následné etap pepracování katastrálních map zaneme opt od zaátku.

Literatura [1] Vyhláška. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných vcných práv k nemovitostem, ve znní zákona. 210/1993 Sb. a zákona. 90/ 1996 Sb., a zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve znní zákona. 89/1996 Sb., ve znní vyhlášky. 179/1998 Sb., vyhlášky. 113/2000 Sb. a vyhlášky. 163/2001 Sb. [2] Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu pepracováním souboru geodetických informací a jeho vedení. ÚZK.j. 5238/1998-23. Praha 1998. [3] Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna 1997. ÚZK.j. 21/1997-23, ve znní dodatku. 1 ze dne 21. prosince 1998.j. 5239/1998-23. [4] Zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve znní zákona. 89/1996 Sb., zákona. 103/2000 Sb., zákona. 120/2000 Sb. a zákona. 220/2000 Sb. [5] Naízení vlády R.116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenní systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. [6] Zápis II. pilotního projektu. ÚZK, Praha 2003. [7] ADA,V.: Návod pro obnovu katastrálního operátu pepracováním ze systému stabilního katastru. ÚZK, Praha 2001. [8] ADA,V.: Návod postupu transformace lokalit KM-D do S-JTSK. Ovení na lokalit Mladíkov (okr. Prachatice). Interní dokument ÚZK, Praha 2002. [9] Struktura a výmnný formát digitální katastrální mapy, katastrální mapy digitalizované a souboru popisných informací katastru nemovitostí eské republiky a digitálních dat BPEJ verze 1.3.j. 5270/1999-22 ze dne 24.11.1999. [10] ÚZK.j. 2957/2000-1 ze dne 28. ervna 2000 v aktuálním znní (nový výmnný formát). [11] Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. eský úad zemmický a katastrální. Praha 2001. [12] Pokyny. 30 eského úadu zemmického a katastrálního ze dne 25. února 2004.j. 6114/2003-22 k poskytování podklad pro vyhotovení geometrických plán a pebírání výsledk mení u geometrických plán vyhotovených ve stanovených prostorech, ve kterých jsou podrobné body urovány v S-JTSK povinn. ÚZK. Praha 2004. 13