NEDOSTATKY, VADY A NEMOCI VÍN pednáška na lenské besed VBO dne 29.4.2009 Ing. Svatopluk Kalábek metodik oboru víno, Státní zemdleská a potravináská inspekce Nedostatky jsou zmny v kvalit vína, které se dají poznat senzoricky a projevují se nap. zmnami vzhledu, barvy, vn nebo chuti vtšinou související s neharmoniností. Píiny bývají nedostatená pée ve vinici (mén vhodná odrda, nevhodná poloha, velká zátž ke nedostatená zralost hrozn). Vína pak mají nízký obsah alkoholu, neharmonické kyseliny (nízké nebo vysoké), nedostatené vyhranní barvy, buketu a tla vína. Vtšinou se dá tmto nedostatkm pedcházet doslazením, odkyselením a dalšími opateními. Vady jsou zpsobené nesprávnými postupy pi produkci hrozn (stres ze sucha, nedostatek prvk N,K) pi sklizni (pevoz hrozn, prostoje, octovatní, píchu po iodiu) pi zpracování (mechanická zátž erpadly, zanesením kovu nebo neistot do vína) nebo pi kvašení (uvaením, píchu po esterech atp.). Vady jsou chemicko-fyzikální procesy zpsobené vtšinou špatnou hygienou a sanitací, nedoléváním nádob, špatným síením vína, kdy se do vína bhem tchto proces dostanou cizí látky (zvtralá pachu, vlákovatní, plíse, korek, styren). Vadná vína vykazují nepíznivé senzorické vjemy. Jednoznaná píina vzniku není snadná. Mezi vady a nedostatky vína patí hlavn: oxidáza, myšina, pachut, zákaly, staina, sirka (ta bývá asto azena mezi nemoci). Nemoci jsou zpsobené mikroorganismy, které tvoí produkty látkové pemny (kyselina octová, etylfenoly, diacetyl) ale i zniení pvodních látek ve vín (glycerol, kyselina vinná, kys. citronová). Nemocná vína pak mají neatraktivní optické i fyzikální vlastnosti (zákaly, nahndlý odstín, vlákovatní). U nemocí nejsou zmny ukoneny a dále pokraují a jejich následkem bývá, že se víno stává zcela nepoživatelným, pokud se mikroorganismy nezlikvidují. Hlavn bakterie, tyto ve velmi krátkém ase dokáží víno zcela znehodnotit. Mezi nemoci vína patí zejména: kísovatní, octovatní, mléné kvašení, máselné kvašení, hoknutí, vlákovatní, sirka. Jako preventivní ochrana ped vadami a nemocemi vína je úzkostlivá hygiena a sanitace technologie a výrobních prostor; odkalení moštu ped kvašením. Dále udržování dávky volného oxidu siiitého ve vín tj. 20 mg/l 40 mg/l a vasné doplování nádob. Pehled jednotlivých nedostatk, vad a nemocí vína: VÍNA ZE ZVADLÝCH HROZN Píina a popis: nedostatené zásobení pdy ve vinicích draslíkem v kombinaci s houbovými chorobami a pebytek hoíku v podorniní vrstv. Projeví se zmnou zabarvení list a pedasným zavadáním hrozn nízký obsah barviv, cukr a draslíku mají za následek vysoký obsah kyselin a hokých látek ve vín. Prevence: rozbor pdy a dostatené vyhnojení minerálních látek. Zavadlé hrozny nesklízet (probírka). Již 5% hrozn má vliv na senzorické vlastnosti kvalitního vína. Ošetení: Hoká píchu se zcela neodstraní ani použitím iicích prostedk. 1
MRAZOVÁ PÍCHU Píina a popis: psobením mrazu na nezralé bobule dohází k roztržení bunných stn uvnit bobule a tím k negativním zmnám. Hrozny jsou nevzhledné zbarvené dohnda až fialova, snižuje se jejich hmotnost. Mošt a víno psobí chlorofylov, nasládle a má nahndlou barvu. Prevence: Nevyzrálé hrozny nesklízet (probírka). Ošetení: mošt - aktivním uhlí (10 - max. 100 g/hl), víno - modrým iením dle obsahu železa (dle pedešlé zkoušky, Fe musí být pítomno ve vín!). VADY KVAŠENÍ (UVAENÍ, ZPOMALENÍ KVAŠENÍ vlivem CO 2, nedostatku N, H 2 SO 3, dsledkem pípravk na ochranu) Kvašení je nejdležitjší proces pro kvalitu budoucího vína, kdy se cukr z moštu mní na etanol, CO 2, teplo a primární a sekundární vedlejší produkty. Primární vedlejší produkty: meziprodukty kvašení a produkty pi cyklu kys. citronové (kys. pyrohroznová, acetaldehyd, kys. 2-ketoglutarová, glycerin, kys. mléná, kys. octová, kys. jantarová a kys. citronová). Sekundární vedlejší produkty: sloueniny, které se syntetizují z produkt odbourávání (2,3- butandiol, acetoin, diacetyl, vyšší alkoholy, estery, aldehydy, ketony a metanol). Píina a popis: pi zvýšené teplot únik aroma a alkoholu. Pi psobení CO 2, nedostatku N, H 2 SO 3 nebo dsledkem pípravk na ochranu kvasinky klesají na dno a mošt neprokváší stává se irým. Prevence: teplota kvašení (do 20-22 C), odkalení moštu, promíchání kvasícího moštu, pídavek amonného komplexu, nízká hodnota SO 2, dodržení ochranné lhty postik. PÍCHU PO PLÍSNI (HNILOBNÝ TÓN) Píina a popis: zpsobují to houbové plísn (Penicillium a Aspergillus), šíení z poškozených hrozn nebo nedostatenou hygienou ve sklep. Projevuje se ostrou vní po plísni nebo zatuchlosti až octovosti stejný dojem je i v chuti. Prevence: istota veškerého zaízení, které pichází do styku s moštem a vínem (skladování hadic, filtraního materiálu, pípravk k ošetení vína v suchém prostedí) dále vtrání sklepa, nutná konzervace nádob a odstraování vinného kamene z tank. Ošetení: aktivním uhlí (10 - max. 100 g/hl), ale zbavíme se i pozitivních aromatických látek! Nejlépe kombinovat nižší dávku cca 25 g/hl aktivního uhlí s tosilem a želatinou nebo bentonitem. PROBLÉMY BARVY U ERVENÉHO VÍNA Píina a popis: slabá intenzita barvy má vliv na ztrátu ervenofialové barvy a následn dochází k žlutohndému odstínu tzv. madeirizace. Vína jsou zpoátku svtlejší asto dlouho kalná s trávovým nebo zvtralým aroma, chu bývá kratší bez tla. Píinou jsou 2 hlavní faktory 1) nedostatená zralost hrozn a 2) chyby bhem výroby 2
Prevence: vhodná volba pozemku, odrdy probírka hrozn, ástené odlistní spodní zóny v 2/2 srpna, sbr po dešti naední, hniloba, poškození hrozn, iení bentonitem, prostoje mezi zpracováním naoctovatní, co nejrychlejší rozkvašení rmutu, makrooxidace. Ošetení: enzymatické preparáty, enologické taniny, isté kultury kvasinek, teplota kvašení 25-30 C, frekvence promíchávání každé 3-4 hodiny, výchozí cukernatost moštu min. 22 NM, délka kvašení a vyluhování rmutu 4.-6. den max. hodnoty intenzity barviva. Uskladnní v tradiním devných sudech má kladný vliv na intenzitu barvy vína, také zrání v barrique sudech zvlášt v nových (polymerizace barviv, kondenzace s acetaldehydem). Dolévání nádob, aby se zabránilo oxidaci barviv. Poznámka: JMF snižuje obsah barviv ve vín (kritická hodnota pod ph 3,2), tak jako každé ošetení vína (odkyselení CaCO 3, iení ). PELAGONIOVÝ TÓN Píina a popis: je zpsobena odbouráváním kyseliny sorbové bakteriemi na krotonaldehyd (vn po pelargóniích). Chu i vn zemito-kvtnatá hoká po pelargóniích. Prevence: nepoužívat kyselinu sorbovou, sterilní plnní po pípadném použití kys. sorbové. V nádobách, kde byla použita kyselina sorbová hrozí nebezpeí zavleení i do dalších vín. Ošetení: tuto vadu nelze odstranit ani pedávkováním aktivním uhlí!!! CIZÍ TÓNY (MEDICIÁLNÍ TÓN, PACHU PO ROZPOUŠTDLECH, PO FILTRECH, PO UMLÉ HMOT A OLEJI) Píina a popis: vliv na vinici (vosk na bobulích jímá pachynaležením pechází do moštu), chybná ošetení nebo nevhodné nádoby a pípravky na ošetení vín. Cizí tóny jsou vn a chuti, které nejsou primárn zpsobené pírodními látkami z bobulí (mimo navázání na vosk). Používáním istících prostedkchemické tóny po chlóru atp. Píchu po styrolu z narušených nádrží se zpístupní vrstvy pryskyice, používání erpadel, které bžely naprázdno nebo pi plnní za horka píchu po umlé hmot nebo gum. Prevence: odkalení mošt, vasné nátry nádob14 dn zaschnutí, vhodné uskladnní pípravk v suchých vtratelných prostorách, nová nenaatá balení, promití filtraních deseknásledná ochutnávka na zaátku filtrace, isté vhodn uskladnné degustaní skleniky. Ošetení: ošetení moštovým bentonitem 150 g/hl nebo aktivním uhlí 20-40 g/hl PÍCHU PO SO 2, NAHOKLÉ TÓNY STÁRNUTÍ, VYSOKÁ BARVA Píina a popis: nedostatek nebo naopak nadbytek síry má vliv na senzorické vlastnosti vína (barva je vodová nebo až nahndlá, vn štiplavá po síe nebo aldehydická, chu nahoklá po stárnutí). Prevence: prbžné a pravidelné sledování obsahu síry volné i vázané Ošetení: obsah SO 2 30 mg/l až 40 mg/l u bílých ervená o 10 mg/l mén. Pesíené víno scelit. Nahoklý tón se dá odstranit aktivním uhlí, lépe pedcházet preventivn. 3
SIRKA Píina a popis: zápach po kapust, cibuli až zkažených vejcích. a) sirovodíková vzniká bhem kvašení pi látkové pemn síry a dusíku b) merkaptanová vzniká reakcí H 2 S s etanolem Další skupina látek, které vyvolávají tón po sirce jsou sulfidy a disulfidy (skladováním vína se jejich obsah zvyšuje, nebezpené jsou pi redukci kvasinkami na merkaptany). Faktory, které ovlivují vznik sirky: zbytky postikových prostedk (elementární síra), kmeny kvasinek (enzymy v kvasné buce redukují sulfit na sulfid), obsah AK v moštu, nedostatek dusíku, obsah kal a délka ležení na kalech (vyšší množství kal zvyšující se tvorba sirky), výška nádoby (u vyšších nádob se nevymývá sirovodík CO 2 ), kovy (reakce kovu s kyselinou vzniká vodík a ten redukuje kys. siiitou na sirovodík), odkapávání síry pi suché konzervaci. Prevence: dodržení koncentrace postik, šetit sírou ped kvašením, odkalení moštu, nižší kapalinové sloupce pi kvašení, rychlé stoení kal, vyiení mladého vína. Ošetení: ihned provzdušnit 2 H 2 S + O 2 2 H 2 O + 2 S odstraní lehkou sirku v poátku, nkdy pomže zasíení 2 H 2 S + SO 2 2 H 2 O + 3 S nebo pídavek CuSO 4 1g/hl (limit mdi je 1 mg/l, ale hrozí nebezpeí zákal). NETYPICKÉ TÓNY STÁRNUTÍ Píina a popis: nkterá bílá vína rychle stárnou vlivem 2-acetoinacetofenon, který vzniká enzymaticky nebo psobením mikroorganizm z AK tryptofanu. Píinou jsou stresované hrozny z nedostatku vody, živin nebo vysoké zatížení na kei a brzká sklize hrozn i pesíení mladého vína. Vína mají bledou barvu se zastenou vní po naftalínu, mýdle nebo lišin a chutí zatuchlou po kži, nahoklou. Prevence: pimené zatížení ke, sklize zdravých (nezavadlých) hrozn, výživa pro kvasinky a pimené síení. Ošetení: tém nenapravitelná vada, dá se zmírnit iením bentonitem, ošetením zdravými kvasnicemi nebo vysoká dávka aktivního uhlí. TÓN PO ALDEHYDU, KÍS, OXIDATIVNÍ TÓN Píina a popis: všechny 3 souvisí s pístupem vzdušného kyslíku. Barva je vyšší u kísu na povrchu plave bílý povlak, vn je zvtralá, aldehydová pipomínající jablíka, chu prázdná zvtralá až po žluklém másle. Píinou je pístup kyslíku a nízký obsah SO 2, kdy kísové kvasinky prodýchávají etanol a vytváí bílou pokožku, která je základem pro octové bakterie. Acetaldehyd (etanal) je pedstupnm etanolu a v poátku rstu kvasinek je koncentrace až 200 mg/l po dokvašení bžn mezi 20-35 mg/l. Prevence: kvašení istou kulturou kvasinek bez síení pro klidný prbh kvašení, pravidelné doplování nádob nebo ochranná atmosféra(dusík, CO 2 ), kontrola obsahu SO 2, JMF u ervených vín Ošetení: vyplavení kísu, dosíení na 30-50 mg/l. 4
OCTOVATNÍ Píina a popis: vznik inností octových bakterií, které za pístupu kyslíku produkují kyselinu octovou asto již na vinici (poškozené hrozny od vos atd.). Víno asto mívá kísovou kožku, mírný zákal a vysokou barvu. Vn i chu je kyselá, ostrá po octu. Dalšími tvrci tkavých kyselin jsou mléné bakterie (zvlášt u vín se zbytkem cukru pi JMF) a divoké kvasinky Apiculatus. Prevence: - zpracovávat zdravé hrozny (napadené ásti ostíhat na zem) -hygiena a dezinfekce pi zpracování (zbytky jsou živnou pdou pro bakterie) -síení rmutu na 25 40 mg/l utlumí innost baktérií a divokých druh kvasinek -odkalení moštu -rychlé zakvašení istou kulturou kvasinek -plné nádoby (pravideln 1x týdn doplovat objem zmna vlivem teploty) Ošetení: nevratná vada!!! pípadné scelování po sterilní filtraci, aby se odstranily baktérie a kvasinky (odkyselením nebo iením aktivním uhlím se neodstraní). TÓN PO KYSELIN MLÉNÉ, MÁSELNÉ, HOKÝ TÓN Píina a popis: enzymatickou pemnu kyseliny L-jablené na mlénou bakteriemi doprovází další procesy: snížení iont H a tím vzestup ph s následnou zmnou chuti na mén kyselou biologická stabilizace vína (JMF pak již nehrozí v láhvích) Pi JMF jsou i zmny nežádoucí za vzniku vedlejších produkt jako kys. octové, acetoinu a vyšších alkohol: octovatní (zb. cukr, limit 1,1 g/l bílá 1,2 g/l ervená vína) diacetyl máselný tón (víno chutná nasládle-kysele po zelí) manit (tvoí se z fruktózy ve vínech s nízkým obsahem kyselin a alkoholu) vzniká nahoklý tón Prevence: ízená JMF, hodnota ph mezi 3,3 a 3,4, teplota kolem 22 C, kvasniní kal a živiny (bunné stny), obsah SO 2 do 10 mg/l (nad 30 mg/l ukoní JMF). VLÁKOVATNÍ Píina a popis: bakterie mléného kvašení petváí cukr na viskózní polysacharidy. Nejastji jsou napadena vína s nízkým obsahem kyselin a alkoholu (pod 11%). Víno je zakalené vystupují bublinky CO 2 pi nalévání se víno táhne, vn je zvtralá až octová chu varná, viskózní, unavená. Prevence: síení po vykvašení, sterilní filtrace, JMF jen u vín bez zbytkového cukru, uskladnní v chladu. Ošetení: víno rozšlehat pes sprchu (erpadlem ), zasíit a 2x pefiltrovat (2. sterilní filtrace); víno scelit s vínem s vyšším obsahem alkoholu a kyselin. 5
MYŠINA Píina a popis: píinou jsou jednak bakterie kmenu Lactobacillus a kvasinky kmenu Brettanomycetes, které napadají vína, která prokváší delší dobu a mají zbytkový obsah cukru a nízký obsah kyselin. Víno je pak zakalené, oxidativní škrabavé chuti pipomínající myší mo. Chu vzniká v ústech až po nkolika vteinách. Prevence: odkalení moštu, urychlení vyiení vína a síení mladých vín. Ošetení: v poátcích postaí zvýšit obsah SO 2 na 70 mg/l a následná filtrace, v pokroilejším stádiu je teba víno pesíit na 120 mg/l a následn scelovat. Zmírnit se dá ošetením aktivním uhlí 20-100 g/hl nebo erstvými mladými kvasnicemi. BRETTANOMYCETES TÓN PO KOSKÉM SEDLU Píina a popis: kvasinky druhu Brettanomycetes produkují tkavé fenoly (4-etylfenol a 4- etylguajakol), které v malém množství podporují aroma (vn po hebíku, koui), ale pi vyšší koncentraci zpsobují vadu. Víno má pak nasládlou vni pipomínající dehet nebo pot, chu je živoišná až špeková asto naoctlá. Prevence: pedpokladem pro potlaení této vady je sklepní hygiena (hlavn u píjmu hrozn) a obsah volného SO 2 nad 40 mg/l (po JMF nebo hned po píjmu hrozn SO 2 se vyváže), kdy dochází k zastavení vývoje kvasinek. Doplování sud (barrique) a sterilní plnní do láhví (pop. pisíení vína). Ošetení: menšího vylepšení se dá dosáhnout iením bílkem, kaseinem nebo želatinou s následnou sterilní filtrací (pozor na trvalé formy i druhá sterilní filtrace!). VADY PI IENÍ, TÓN PO PÍPRAVCÍCH Píina a popis: nesprávný prostedek nebo jeho nesprávné použití. Pípravky jako bentonit, aktivní uhlí mají velkou adsorpní sílu a jsou-li skladovány ve špatném prostedí natáhnou nepíjemné pachy, které pejdou do vína. Dále prostedky nap. želatina, vyzina, kasein se mohou zkazit díky obsahu proteinu. Nesprávné použití (teplota) nebo nedokonalé promíchání mají za následek, že zstane použití prostedku bez úinku. Prevence: skladování v isté, suché a pachov nezávadné místnosti. Zkouška promíchání ve vod a po usazení piichnutím a ochutnáním posoudit závadnost. Neskladovat dlouho otevená balení, držet se návod na obale. Ošetení: provádt hned po pidání do malého množství, aby se úinek projevil v celém objemu vína. ZBARVENÍ VÍN DO RŽOVA Píina a popis: barva v bílých vínech (zvlášt odrda Svg) dostane naržovlý nádech. Tento v poátku nemá vliv na senzoriku vína, ale mže pejít v oxidaci. Tón vzniká když víno vyrábné za siln reduktivních podmínek dojde do styku s kyslíkem (patrn vliv do té doby bezbarvých fenol tíslovin). 6
Prevence: zabránit delšímu kontaktu se slupkou (vyluhování labilních fenol) v pípad poteby zesílení aroma nutná ochrana ped oxidací SO 2 na 30 mg/l, pidání 50-100 mg/l kyseliny askorbové nebo iení PVPP(polyvinylpolypyrrolidon). Ošetení: iení redukujících tíslovin PVPP nebo kaseinem, tosilem. PACHU PO KORKU Píina a popis: 2,4,6-trichlorasinol (TCA) používaný díve pi blení korku H 2 O 2 dále je rozhodující vývoj plísní bhem rstu korku a skladování kry korkového dubu. Chu a vn vína je zatuchlá, chemická po plísni. Prevence: chemické ošetení pi pstování korkového dubu. Ošetení: tolerance do 2%, práh rozeznání 0,01 mg/l TCA u bílých a 0,05 mg/l TCA u ervených vín. KRYSTALICKÉ SRAŽENINY Píina a popis: krystalky vinan (Ca - L, DL formy, K) nebo slizanu vápenatého (enzymatická pemna hroznového cukru za úasti botrytidy u pívlastk) na dn láhve, Prevence: urychlení krystalizace podchlazením (-4 C) + kontaktní vinný kámen, udržovat nižší hodnoty ph pod 3,6 vyšší obsah alkoholu vyšší pravdpodobnost výskytu krystal (jsou rozpustné ve vod, ne v alkoholu). Ošetení: pídavek kyseliny metavinné max. 100 mg/l (mimo vína s pívlastkem), arabská guma. KOVOVÁ PÍCHU, KOVOVÉ ZÁKALY Píina a popis: kovov nahoklá chu, nepirozené zbarvení (modrav zelené nebo modrav erné zákaly). Píinou je nedbalost pi sklizni (hrozny spadlé na zem, kontakt s neizolovanými materiály) koroze na vanách nebo jiném zaízení, nadmrné používání chem. prostedk na ochranu rostlin. Prahové hodnoty kovových zákal: Fe 10 mg/l Cu Zn 2 mg/l (max. 1 mg/l dle NK1493/1999) 5 mg/l Prevence: nepoužívat materiály obsahující tyto kovy, opatrné hnojení kompostem, kaly po odkalení, fungicidy bez kov v závru vegetace a hlavn vyvarovat se korodujících míst, které by mohly dojít ke styku s hrozny pop. vínem. Odkalení moštu, zvážení možnosti modrého iení (jen v pípad, že je obsaženo Fe). Ošetení: ošetení arabskou gumou, kyselinou citronovou (max. do 1 mg/l dle NK1493/1999). BIOLOGICKÉ ZÁKALY Píina a popis: množením kvasinek a bakterií v láhvích dochází k opalizujícím zákalm, srážení kalových ástic, unikání CO 2, víno má kvasný moštový buket po CO 2 s ostrou neharmonickou chutí. Píinou je nesterilní plnní nebo neisté láhve u vím se zbytkem cukru. 7
Prevence: sterilní filtrace, ádná hygiena plnící linky a volný obsah SO 2 mezi 30 50 mg/l. Ošetení: po vyprázdnní lahví se víno peií, pisíí a dále steriln pefiltruje do láhví. BÍLKOVINNÉ ZÁKALY Píina a popis: nedostateným iením se mohou pi teplotách nad 20 C inklinovat a vysrážet bílkoviny na dn láhve, které se projevují jako bílý nerozpustný sediment (pi zvednutí láhve dnem vzhru závoj). Znna tzv. izoelektrického bodu (uritá hodnota ph), kdy aminokyseliny jejich ionty vytváí soli a tedy viditelné zákaly. Prevence: používání bentonitu po pedešlé zkoušce vhodné dávky, zkouška tepelným testem ped lahvováním (2 hodiny pi 80 C). Ošetení: víno se zákalem vyiit bentonitem a znovu pefiltrovat. Celkový pehled jednotlivých nedostatk, vad a nemocí vína: VÍNA ZE ZVADLÝCH HROZN MRAZOVÁ PÍCHU VADY KVAŠENÍ (UVAENÍ, ZPOMALENÍ KVAŠENÍ vlivem CO 2, nedostatku N, H 2 SO 3, dsledkem pípravk na ochranu) PÍCHU PO PLÍSNI (HNILOBNÝ TÓN) PROBLÉMY BARVY U ERVENÉHO VÍNA PELAGONIOVÝ TÓN CIZÍ TÓNY (MEDICIÁLNÍ TÓN, PACHU PO ROZPOUŠTDLECH, PO FILTRECH, PO UMLÉ HMOT A OLEJI) PÍCHU PO SO 2, NAHOKLÉ TÓNY STÁRNUTÍ, VYSOKÁ BARVA SIRKA MYŠINA BRETTANOMYCETES TÓN PO KOSKÉM SEDLU VADY PI IENÍ, TÓN PO PÍPRAVCÍCH ZBARVENÍ VÍN DO RŽOVA PACHU PO KORKU KRYSTALICKÉ SRAŽENINY KOVOVÁ PÍCHU, KOVOVÉ ZÁKALY BIOLOGICKÉ ZÁKALY BÍLKOVINNÉ ZÁKALY NETYPICKÉ TÓNY STÁRNUTÍ TÓN PO ALDEHYDU, KÍS, OXIDATIVNÍ TÓN TÓN PO KYSELIN MLÉNÉ, MÁSELNÉ, HOKÝ TÓN VLÁKOVATNÍ 8
Píloha. 5 k vyhlášce. 323/2004 Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vn, chuti a perlení ZNAK NEGATIVNÍ HODNOCENÍ SENZORICKÝ VJEM vzhled neodpovídající, plovoucí neistoty pevné ástice a neistoty ve vín neodpovídající, zakalené, opalizující vykazující mlhavý až mléný zákal, víno postrádá jiskrnost neodpovídající, sediment na dn láhve usazenina na dn láhve barva netypická, neodpovídající oznaení a jakosti barva vína je jiná než je typické pro víno a deklarovanou jakost neodpovídající, nahndlý odstín nahndlý odstín zpsobený oxidací, pípadn jinými nežádoucími biochemickými pochody ve vín vn cizí, netypická pro víno vyrobené z hrozn révy jiná než uruje tato vyhláška, a charakteristika pro vinné víno, nap. po aromatech, kovu, ropných produktech, filtraním materiálu netypická, neodpovídající oznaení jiná než uruje tato vyhláška a charakteristika pro danou odrdu netypická, po nežádoucích tkavých látkách ostrá, štiplavá po octu, kyselin octové a acetonu chu netypická, po nežádoucích biologických procesech neodpovídající, po myšin neodpovídající, po oxidu siiitém neodpovídající, oxidativní neodpovídající, po plísni neodpovídající, po korku neodpovídající, po pelargonii cizí, netypická pro víno vyrobené z hrozn révy vinné neistá, po živoišných, jogurtových a máselnomléných tónech, zkažených vejcích, mléné, máselné, druhotná fermentace, sirka po myších výkalech až vypeeném toastu štiplavá po kyselin siiité navtralé až jablené tóny bez aroma vína po oxidaci, až aldehydické tóny tóny plesnivého chleba napadeného zelenou plísní Penicilium a trouchnivlého starého deva, sudu po korku, korek tóny po listu pelargonie, muškátu jiná než uruje tato vyhláška, a charakteristika pro danou odrdu nap. po aromatech, kovu, ropných produktech, filtraním materiálu netypická, neodpovídající oznaení jiná než uruje tato vyhláška, a charakteristika pro danou odrdu netypická, po nežádoucích tkavých látkách ostrá, štiplavá po octu, kyselin octové a acetonu netypická, po nežádoucích biologických neistá, po živoišných, jogurtových a máselnomléných procesech tónech, po žluklém másle, zkažených vejcích, druhotná fermentace, sirka neodpovídající, po myšin po myších výkalech až vypeený toast neodpovídající, po oxidu siiitém štiplavá po kyselin siiité neodpovídající, oxidativní navtralé až jablené tóny bez aroma vína po oxidaci až aldehydické tóny neodpovídající, po plísni tóny plesnivého chleba napadeného zelenou plísní Penicilium a trouchnivlého starého deva, sudu neodpovídající, po pelargonii tóny po listu pelargonie, muškátu neodpovídající, po korku po korku, korek neodpovídající, prázdná dochu vodová, bez extraktu neodpovídající, neharmonická, nevýrazná jiná než uruje tato vyhláška, mén píjemná až nepíjemná perlení neodpovídající oznaení (u šumivého a perlivého vína) jiná než uruje tato vyhláška, bez perlení, slabé perlení vykazující známky tichého vína u šumivého nebo perlivého vína, hrubé, krátkotrvající 9