Školský zákon (první kapitola) Vzdělávání je první národní prioritou. Veřejná služba vzdělávání je koncipována a organizována tak, aby sloužila žákům a studentům. Přispívá rovnosti šancí a boji proti sociálním a teritoriálním nerovnostem, souvisejícím s úspěchem ve škole a ve vzdělávání. [ ] Uznává, že všechny děti sdílejí schopnost učit se a zlepšovat se. Bdí nad zapojením všech dětí bez rozdílu do školní docházky. Rovněž bdí nad sociální koedukací veřejnosti vzdělávané na půdě vzdělávacích institucí[ ] ]
Školský zákon (první kapitola) Právo na vzdělání je garantováno každému za účelem umožnění osobního rozvoje, zvýšení úrovně počátečního a dalšího vzdělání, zapojení se do sociálního a profesního života, uplatnění svého občanství. [ ] Aby bylo toto právo s ohledem na rovnost šancí zaručeno, je žákům a studentům pomoc přiznávána podle jejich zdrojů a jejich zásluh. Rozdělení prostředků veřejné služby vzdělávání zohledňuje rozdíly podle situace, zejména v souvislosti s ekonomickou a sociální situací. [ ]
Dvě data, dva originální systémy 1802 1881-1882 Založení lyceí Napoleonem Bonaparte Někdejší elita národa Vyhrazeno chlapcům Založení«dívčích lyceí» v 1880 Jules Ferryho zákony Bezplatná škola, povinná a laická od 6 do 13 let (ale napoleonský model je uchován pro střední školství)
Dvě data, dva originální systémy Jules Ferryho zákony Všeobecné pozvednutí úrovně vzdělávání pro hospodářství Šíření republikánských idejí a boj proti idejím socialistickým a anarchistickým Rozšíření používání francouzštiny do všech regionů Rozvoj patriotizmu a národního cítění směřujícího k přípravě pomsty Německu
Vstříc sjednocení obou systémů 1959 1963 Debrého zákon Smlouvy mezi státem a soukromými institucemi Finanční pomoc v případě respektování programů veřejného vzdělávání Berthoinova reforma Povinná školní docházka do 16 let Všeobecný 2. stupeň a "malé lyceum"("petit lycée )" Fouchet-Capelleova reforma Postupné zmizení malých lyceí, které se stávají 2. stupněm základních škol (Collèges d'enseignement secondaire) V 15ti letech rozhodnutí o zaměření na studia krátká nebo dlouhá
Vstříc sjednocení obou systémů 1975 Habyho reforma Vytvoření jednotných college (2. stupeň základní školy) Zmizení "malých lyceí" přijetí všech dětí do šestnácti let, aby se účastnily přípravy na dlouhé studium Masové působení a různorodost Neúspěšní žáci většinou pocházejí ze znevýhodněných poměrů Rozdíly mezi školami se prohlubují
Rozlišení jednotného 2. stupně a masovění lycea 1982-1984 Savaryho reforma Vytvoření oblastí přednostního vzdělávání: více prostředků pro znevýhodněné školy Nárůst autonomie škol Chevènementova reforma Vytvoření maturity (baccalauréat professionnel) Cíl 80% na úrovni baccalauréatu Neúspěch sjednocené veřejné služby: soukromé vzdělání je stabilizováno
Centralizovaný a decentralizovaný systém Škola Collège Lyceum Vzdělávací programy Stát Stát Stát Ověřování diplomů Stát Stát Zaměstnání pedagogů (přijímání, vzdělávání, přidělování, odměňování) Investice (stavba, renovace, vybavení) Stát Stát Stát Obec Okres Stát/Kraj Výdaje za školy Obec Okres Kraj
Organizace školní docházky Společný základ znalostí, schopností a vzdělání Připravit přístup k vyššímu vzdělávání, k navázání na studia, vstup do aktivního života
Organizace školní docházky Mateřská škola Mateřská škola Základní škola (v české vzdělávací soustavě odpovídá 1. stupni ZŠ) Collège (v české vzdělávací soustavě odpovídá 2. stupni ZŠ) Gymnázium, střední odborná škola a střední oborné učiliště Děti ve věku od 3 do 6 let Vyučování Osvojit si jazyk a naučit se číst a psát Stát se žákem Jednat a umět se vyjadřovat vlastním tělem Objevovat svět Pozorovat, cítit, představovat si, tvořit Délka 3 roky Upozornění fakultativní Ve věku 3 let vzdělávat 9 z 10 dětí 15
Organizace školní docházky Základní škola Mateřská škola Základní škola (v české vzdělávací soustavě odpovídá 1. stupni ZŠ) Collège (v české vzdělávací soustavě odpovídá 2. stupni ZŠ) Gymnázium, střední odborná škola a střední oborné učiliště Děti ve věku 6 až 11 let Vyučování 2. cyklus: vzdělání (6 až 8 let) 3. cyklus: prohlubování (8 až 11 let) Upozornění Individuálně přizpůsobená pomoc žákům Podpora vzdělávání Délka 5 let 16
Organizace školní docházky Collège Mateřská škola Základní škola (v české vzdělávací soustavě odpovídá 1. stupni ZŠ) Collège (v české vzdělávací soustavě odpovídá 2. stupni ZŠ) Gymnázium, střední odborná škola a střední oborné učiliště Délka 12 až 16 let 4 roky Přístupné všem bez přijímací zkoušky Vyučování 6. ročník, adaptační cyklus: sjednotit znalosti nabyté na základní škole 5. a 4. ročník, centrální cyklus: umožnit žákům prohloubit své znalosti, nové předměty: fyzika a 2. živý jazyk 3. ročník, cyklus určení zaměření: příprava na vzdělání všeobecně zaměřené, odborné nebo na učilištích. Získání tzv. diplôme national du brevet (DNB) státní osvědčení Upozornění Sekce přizpůsobené pro znevýhodněné žáky (SEGPA) 17
Organizace školní docházky Mateřská škola Základní škola (v české vzdělávací soustavě odpovídá 1. stupni ZŠ) Collège (v české vzdělávací soustavě odpovídá 2. stupni ZŠ) Gymnázium, střední odborná škola a střední oborné učiliště Gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště (1/3) Délka 15 až 18 let 3 roky Zaměření Všeobecné gymnázium: dlouhodobé studium 3 specializace střední odborná škola: další pokračování ve vyšším odborném vzdělání (vyšší odborné vzdělání nebo bakalářské nebo magisterské s technickým zaměřením) 7 specializací střední odborné učiliště: Příprava na státní učňovské zkoušky po dobu tří let na středním odborném učilišti 400 odborných specializací Příprava na tzv. certificat d aptitude professionnelle (CAP) výuční list po dobu dvou let v jednom z tzv. Centre de Formation d Apprentis (CFA) odborné učiliště 18
Organizace školní docházky Gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště(2/3) Mateřská škola Základní škola (v české vzdělávací soustavě odpovídá 1. stupni ZŠ) Collège (v české vzdělávací soustavě odpovídá 2. stupni ZŠ) Gymnázium, střední odborná škola a střední oborné učiliště Vyučování 2. ročník gymnázia a střední odborné školy: Rozhodující ročník společné všeobecné znalosti Nové obory z oblasti literatury, ekonome, věd a technologií 1. a závěrečný ročník : závěrečný cyklus Příprava na státní maturitní zkoušku (upozornění na opačné číslování ročníků od vyššího k závěrečnému, pozn. překladatele) 19
Sociální reprodukce Znevýhodnění žáci Silný kontrast Definice: Žáci jejichž zákonní zástupci patří do jedné ze znevýhodněných tříd ze socioekonomického hlediska 5 tříd Velmi zvýhodnění Zvýhodnění prostřední Znevýhodnění Silně znevýhodnění Silné nerovnosti, které přetrvávají Část s vynikajícím prospěchem a vysoká míra neúspěšnosti Stále silný sociální determinismus
Sociální reprodukce «spádové školy» Definice: zápis do školy je vázán na adresu trvalého bydliště zákonných zástupců Otázka sociální koedukace Obcházení zápisu do spádové školy změnou nebo zápisem na soukromou školu Živé diskuze ohledně spádových škol, které se staly politickým tématem: zmírnění, zrušení nebo zanechání
Zemědělci, řemeslníci, obchodníci a podnikatelé Manažeři a vyšší intelektuální profese Zprostředkovatelská povolání Zaměstnaní Dělníci Důchodci a výdělečně nečinní Neinformovaní Sociální reprodukce Dostupnost vyššího vzdělání Míra dostupnosti vyššího vzdělání dle sociální třídy studenti 10,1% 30,7% 12,0% 11,6% 10,6% 11,6% 13,5% Francouzi od 18 do 23 let 13,2% 17,0% 17,7% 9,4% 29,5% 7,1% 6,2%
Sociální reprodukce Ukončené vzdělání bez odborné kvalifikace Vývoj míry ukončení vzdělání bez odborné kvalifikace 16 15 14 13 12 11 10 Evropské srovnání Suède Pays-Bas (p) Finlande Hongrie Allemagne (p) France UE Royaume-Uni Italie Sorties précoces 2012 Sorties précoces 2007 Předčasné ukončení 2012 Předčasné ukončení 2007 9 Espagne 8 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Hommes Femmes Ensemble 0 10 20 30 40
Zemědělci a nezávislí Dělníci Zaměstnanci Zprostředkovatel ská povolání Manažeři Sociální reprodukce Ukončen vzdělání bez odborné kvalifikace Poměrné rozdělení ukončených vzdělání bez odborné kvalifikace podle sociálního rozdělení (situace 3 roky po opuštění vzdělávacího systému) 2% 55% 25% 16% 2%
Zemědělci, řemeslníci, obchodníci a podnikatelé Manažeři a vyšší intelektuální profese Zprostředkovatelská povolání Zaměstnaní Dělníci Důchodci a výdělečně nečinní Neinformovaní Sociální reprodukce Přípravné třídy Poměrné rozdělení žáků do přípravných tříd na vysoké školy (Grandes Écoles) podle sociálního rozdělení studenti 9,2% 30,4% 12,8% 12,3% 10,7% 13,1% 11,5% Francouzi od 18 do 23 let 13,2% 17,0% 17,7% 9,4% 29,5% 71,0% 62,2%
Sociální reprodukce Přípravné třídy Srovnání nákladů přípravných tříd vysokých škol a univerzity Přípravné tř.vš 15 080,00 Univerzita 10 770,00 VŠ 11 630,00
Sociální reprodukce Předčasný neúspěch u mužů Výkon v začátcích čtení podle pohlaví (2009) chlapci dívky Velmi efektivní 59% 70% Výsledky státních osvědčení (DNB) z "collège», které přijímá žáky ze socioekonomicky slabších tříd chlapci dívky 63,3% 79,7% Nerovnost pohlaví Podíl udělených diplomů ženám % ženy Všechny typy maturit 53% Bakalář 59% Magistr 57% Doktorát 44,8
Sociální reprodukce Nerovnost pohlaví Platová nerovnost: V zaměstnání na plný úvazek vydělávají muži o 16 % více než ženy. Porovnáme-li veškeré typy pracovních dob dohromady, rozdíl činí 31 %. Rozdělení podle odvětví: Procento žen pracujících v odvětví školstvízdravotnictví-sociální činnost je 74,9 %, ale pouze 9,1 % žen působí ve stavebnictví. Ženy často zůstávají u zaměstnání typických pro ženy.
Sociální reprodukce Možnosti vzdělání Sociálně-hierarchické vnímání mezi možnostmi vzdělávání Všeobecné a technické vzdělání vede k dlouhodobému procesu studií, odborně zaměřené vzdělání ke krátkodobému. Nízké společenské uznání "manuálních" prací ve francouzské společnosti. De facto existuje určitá hierarchie mezi všeobecnými a technicky zaměřenými kategoriemi Všeobecně zaměřené kategorie> Technicky zaměřené kategorie Kategorie přírodních věd > Kategorie literární a lingvistická > Kategorie ekonomická a sociální
Sociální reprodukce Zaměření Stále diskriminující úroveň na konci "collège" GT * Pro** Red 1997 59% 34% 7% 2013 65% 32% 3% * gymnázium, střední odborná škola ** střední odborné učiliště Se sociálním rozvrstvením Manažeři 89% 91% Zaměstnanci 43% Nevýděleční 36% 36% Odlišné ambice podle sociální třídy Mají-li žáci velmi dobré výsledky, 98% dětí manažerů volí gymnázium nebo střední odbornou školu, zatímco pouze 80% dětí rodičů z dělnických tříd bez kvalifikace. Příklad ze dvou "collèges" z Nice GT Pro Louis Nucéra 48% 38% Henri Matisse 83% 7%
Faktory neúspěchu spojené se Školou «Stres» ze školy Hodnocení Chybné postavení: překážka ve vzdělání Francouzští žáci patří mezi méně riskující, protože se bojí špatně zvolené odpovědi, místo toho, aby ji považovali za opěrný bod v hledání řešení Tradiční systém hodnocení si žádá reformu Známkování od 1 do 20 nedostatečně ukazuje úspěchy. Hodnocení založené na schopnostech žáka se připravuje.
Od konstatování po analýzu Konstatování Téměř jedno dítě z pěti je ve škole sociálně slabé. Téměř 140 000 mladých lidí jsou v situaci, kdy se vzdají a odcházejí každý rok ze vzdělávacího systému bez kvalifikace. Úspěšnost ve škole stále velmi závisí na rodinném a sociálním prostředí. Neúspěch ve škole je velmi nerovnoměrně rozložen: sociální nerovnost je také nerovností zeměpisnou. Nerovnosti jsou také spojeny s pohlavím.
Od konstatování po analýzu Analýza Příčina neúspěšnosti ve škole se hledá jinde než ve škole, ale Škola svým fungováním správně nehraje roli sociálního výtahu. Škola a její podíl odpovědnosti na neúspěchu některých žáků. Potíže, se kterými se někteří žáci setkávají, by se měly řešit uvnitř Školy tím, že se znovu prozkoumají její struktury a způsoby řízení.
Od konstatování po analýzu Úspěch ve vzdělání je definován jako hledání harmonického rozvoj dítěte a mladého člověka. Úspěch ve vzdělání je rozsáhlejší a obsáhlejší než samotný úspěch ve škole a snaží se sladit osobní rozvoj, vztahy s ostatními a úspěch ve škole. To umožňuje skloubení veškerého času dítěte a mladého člověka a má za cíl umožnit jim plně se začlenit do společnosti. Zaměřuje se zejména na ty, kteří to nejvíce potřebují a na ty, kteří pocházejí ze znevýhodněných oblastí. To se týká hodnot a cílů mezinárodní úmluvy o právech dítěte z roku 1989. Pakt o úspěchu ve vzdělání George Pau-Langevin Ministryně pověřená zajištěním školní úspěšnosti Vincent Peillon Ministr národního školství George Pau-Langevin Ministryně pověřená školní úspěšnosti
Priority vzdělávací politiky Zónování Vyšší prostředky Forma pozitivní diskriminace za účelem poskytnutí více prostředků a autonomie institucím, které přijímají sociálně znevýhodněné obyvatelstvo. Financování uzpůsobené podle výše počtu sociálně znevýhodněných žáků v jedné zóně: příklad porovnání dotace na vyučovací hodiny na 2 collèges v Nice (jedno se sociálně velmi slabými žáky, druhé sociálně velmi silnými) Collèges Collège Louis Nucéra 1,29 Taux H/E Collège Henri Matisse 1,07
Priority vzdělávací politiky Doprovodná opatření Předškolní vzdělávání Zavedení scholarizace před 3. rokem dítěte za účelem podpory lepšího přístupu k jazyku "Více učitelů než tříd" na základní škole Pomocný učitel Učitelé jako referenti Pomocní učitelé k dispozici vzdělávací síti : individuální doprovod žákům, prevence předčasnému odchodu, podpora pedagogické inovace,spojení mezi školou collège a collège-lyceum,
Priority vzdělávací politiky Doprovodná opatření Síť škola-collège Zavedení sítě škol a collèges v jedné zóně za účelem zachování kontinuity vzdělávání Postupné zavedení rady škola-collège výhradně za pedagogickým účelem Spojení collège-lyceum Zvláštní pozornost věnovaná zaměření na konci collège za účelem podpory ambicí žáků: zaměření se na aktivní politiku na všeobecných gymnáziích, snížení četnosti opakování ročníku, podpora žáků schopných zvolit dlouhodobá studia
Priority vzdělávací politiky Sjednocení skupin Míra iniciativy? Přidělování zkušených a motivovaných pracovníků je prioritou. Dva typy opatření: zjednodušit proveditelnost změny po určitém časovém období a zkrátit funkční období Iniciativa k týmové práci vzájemné pozorování učitelů Vzdělávací skupiny vedené zkušenými pedagogy, rady a podpora skupiny učitelůreferentů Podpora a upřednostňování týmové činnosti
Priority vzdělávací politiky Obnova pedagogiky Individualizace Snížení skupin-tříd, skupiny podle potřeb, individuální pomoc Přizpůsobení školnímu rytmu při vstupu na collège: sekvence delší a méně početné Aktivní přístup k učení, změna organizace a vyučovacích metod Globalizování vědeckého vzdělávání založeného na základě zkoumání "Spirálový" postup v matematice
Priority vzdělávací politiky Obnova pedagogiky Výzkum-Opatření Silnější podpůrné skupiny včetně univerzit a výzkumů: spolupráce mezi školami, collèges a univerzitními týmy na vypracování potřebné lexikální vybavenosti Testování Organizace třídy týkající se zavádění návrhů Serge Boimara: práce na vybudování znalostí, autonomie a zrušení inhibice týkající se pohádky a mýtů o zakladatelích
Priority vzdělávací politiky Míra iniciativy Internátní školy pro žáky s vynikajícími výsledky Poskytovat lepší prostředí a blízkou pomoc žákům, kteří nežijí v příznivých podmínkách. Zkušenosti s kvóty Procento míst rezervovaných žákům, kteří pocházejí ze sociálně slabého prostředí do jedné z přípravných tříd na vysoké školy ( Grandes Écoles"), a nebo na samotných vysokých školách («Sciences Po»)
Priority vzdělávací politiky Cíle Svazky úspěchu Podporovat úspěšnost mladých lidí ze sociálně slabého prostředí ve vyšším vzdělání, a zejména v odvětvích vysoké kvality Smazat překážky, které stojí v pokračování ve vyšších studiích Příklady Podporovat žáky z odborných učilišť v pokračování na vyšších odborných studiích Podporovat maturanty s technickým zaměřením ve vstupu do přípravných tříd ekonomického/obchdního vzdělávání
Priority vzdělávací politiky Příklady Svazky úspěchu iniciovat a podporovat projekt zaměřený na vyšší studia s vynikajícími výsledky nebo na vědecké kariéry u žáků lyceí a colléges, kteří pocházejí ze sociálně slabého prostředí Příklady Motivovat žáky ze sociálně slabého prostředí z druhých a posledních ročníků vědecky a technicky zaměřených, aby se vydali na cestu za úspěchem podporovat vypracování skutečného projektu, který by zajistil pokračování ve studiu žáků maturitního ročníku na učilištích na BTS (Vysvědčení o vyšší technické kvalifikaci)
Boj proti předčasnému odchodu Cíle Boj proti předčasnému odchodu ze vzdělávacího systému Pozorování a prevence předčasného odchodu ze vzdělávacího systému Reintegrace žáků starších 16 let, kteří opustili školní vzdělávací systém bez výsledného řešení Metody preventivní skupiny na předčasný odchod ze vzdělávacího systému podněty k remobilizaci a k další přípravě na zkoušky Výsledky V roce 2011 92% znovu započatých odborně zaměřených studií, buď na středním odborném učilišti, nebo na učňovském středisku
Boj proti předčasnému odchodu Mentonovo " mikrolyceum " Cíle Dát další šanci mladým lidem, kteří se nacházejí v situaci, kdy neuspěli, nebo jsou descholarizování. Podporovat chuť učit se pomocí nově zaváděných pedagogických metod. Umožnit integraci s jejich vrstevníky navzdory rozdílným životním stylům, aktivitám v kultuře a/nebo sportu. Umožnit jim uspět a dovést je tak ke státní maturitní zkoušce během dvou let
Boj proti předčasnému odchodu Mentonovo " mikrolyceum " Úspěchy (2012-2013) 14 přijatých žáků, 11 absolvovalo celý školní rok, 3 studií zanechali. Integrace uvnitř lycea, ve třídě a mimo ni, včetně žáků s agorafobií Problémy Zeměpisná vzdálenost, která vyústila v koncentraci rozvrhů hodin Problémy psychologické, rodinné a sociální, které příliš prodlužovaly dobu adaptace Na začátku příliš velká ambice, která žáky uvedla do nejistoty.
Snižování nerovností mezi muži a ženami Boj proti sexismu "Rovné příležitosti ve vzdělávání" Spojení od rovných příležitostí vzdělávání po rovnost vůči pracovníkům je uvedeno v akademickém plánu o vzdělávání "Capital filles" (Společnost pro podporu rovných příležitostí pro ženy) "Marrainage" vůči mladým dívkám ze sociálně slabého prostředí Girls'day - boy's day Nechat dívky a chlapce objevovat obory, které jsou tradičně určené pro druhé pohlaví Závod «1, 2, 3, Rovnost» Oceňovat činnosti a vzdělávací projekty, které upřednostňují rovnost a smíšení dívek s chlapci při výběru zaměření.
Změnit model L'âne qui n'a pas soif (S tvrdohlavým nic nesvedeš) Strategie, která se skládá z toho dát «více», «dříve» ze «stejné věci» žákům, kteří jsou «znevýhodněni ve vzdělání», má bez pochyby své limity, pokud není bezprostředně zavedena více inkluzivní výuka.
Změnit model Napětí mezi logikou kompenzace/znovu zprostředkování a potřebou vytvářet nové výukové metody zaměřené více na inkluzi (dát «více» a/nebo dát«jiným způsobem»), mezi úředně daným přístupem a logikou, která je založena na mobilizaci a mezi schopností vybudovat místní skupiny s příslušnými metodami (v rámci rozvoje jejich autonomie).