Návrh koncepce výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí na období 2011 2017 Úvod Cílem předkládaného materiálu je identifikovat potřeby aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí a vymezit v obecné rovině hlavní tematické okruhy, na něž by se měl v střednědobém časovém horizontu (do roku 2015) zaměřit. Předpokládá se, že uvedené náměty budou dále rozpracovány v střednědobém plánu výzkumu VÚPSV, v. v. i., a VÚBP, v. v. i., a promítnuty do účelově orientovaného výzkumu formou jednotlivých výzkumných úkolů definovaných odbory MPSV v příštím období. Materiál se nezabývá základním výzkumem, z jehož výsledků však aplikovaný výzkum bude čerpat. Rolí aplikovaného výzkumu je tyto výsledky dále prohloubit a specifikovat, zejména s ohledem na vazbu k roli, možnostem, formám a účinkům sociálně-politických opatření v oblasti práce a sociálních věcí. Při zpracování tohoto podkladu autoři vycházeli z výsledků relativně široké a kvalifikované odborné diskuse k úkolům aplikovaného výzkumu, která je vedena v odborných kruzích, zejména ze Střednědobého programu výzkumu a vývoje v resortu MPSV pro roky 2008 2010 z července 2007, jehož autory jsou V. Krebs a kol. (VŠE), z Cestovní mapy zadávání projektů výzkumu a vývoje v resortu MPSV, kterou ke stejnému datu zpracovali J. Jílková. a kol. (VŠE), a z pracovní verze materiálu Dlouhodobé základní směry výzkumu ve společensko-humanitní oblasti. Priority rozvoje české společnosti ve znění k 16. 10. 2008, zpracované Oborovou komisí pro společenské a humanitní vědy Rady vlády pro vědu a výzkum. 1. Kontext a obecné potřeby aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí Dynamika změn české společnosti se po ekonomické a společenské transformaci (přechod k tržní demokracii, restrukturace ekonomiky, změna charakteru sociální diferenciace, proměny životního stylu a hodnot populace) nijak nezvolňuje. Ekonomické, ale zejména sociální změny jsou naopak akcelerovány dalšími procesy, např. globalizací, zapojením do evropských struktur a přechodem ke společnosti vědění. Veřejná politika (Ministerstvo práce a sociálních věcí - MPSV) se musí vyrovnat s důsledky tlaků na konkurenceschopnost ekonomiky, dynamiku na trhu práce a v oblasti pracovních podmínek, se stárnutím populace, proměnami rodinného chování či rostoucí pracovní migrací. Reakce na tento vývoj bude vyžadovat multidisciplinární přístup a komplexní a koordinovaná řešení, vycházející z analýz kvalitních a průběžně aktualizovaných dat. Uplatňovaná politika musí vycházet z reflexe výsledků dosavadních sociálněpolitických řešení a průběžného vyhodnocování účinnosti jednotlivých opatření, a to jak z hlediska jejich sociálních dopadů (social impact assessment), tak i z hlediska ekonomických dopadů, udržitelnosti, efektivity správy a případně dalších hledisek (integrated impact assessment). Také zapojení České republiky do tvorby politik EU a implementace agend koordinovaných na úrovni EU vyžaduje posílení kapacit k získávání poznatků a hodnocení politik v oblasti práce a sociálních věcí. Probíhající společensko ekonomické změny vyvolávají ve společnosti napětí, které se přenáší i do oblasti zaměstnanosti a sociální politiky. Požadavky na flexibilitu trhu práce a konkurenceschopnost například vyžadují na jedné straně efektivní 1
investice do rozvoje lidských zdrojů (do vědy, vzdělávání prvotního i návazného, politiky zaměstnanosti, širokého spektra sociálních služeb), na straně druhé předpokládají i kontrolu růstu nákladů na pracovní sílu a zdanění práce, tj. kladou zřejmé limity růstu sociálních výdajů. Zvyšování konkurenceschopnosti v tržní soutěži zase vede k diferenciaci společnosti a spolu s oslabením instituce rodiny či migrací vyvolává riziko sociálního vyloučení, případně jeho přenos mezi generacemi. Eliminace takových rizik pak vyžaduje relativně komplexní a dlouhodobé, a proto i implementačně náročné strategie. Stárnutí společnosti pak má vliv na udržitelnost financování důchodového systému (v současné době téměř polovina sociálních výdajů) a podobný tlak způsobuje i v oblasti zdravotní a sociální péče. V důsledku zavádění nových technologií, pracovních postupů i organizace práce vznikají i nová rizika ohrožení zdraví při práci. Zmíněné tlaky vyvolávají potřebu reformy systému sociální politiky, zejména jeho financování, přitom je však třeba zachovat konsenzuálně definované sociální standardy, aby bylo eliminováno riziko sociálního vyloučení a současně dostatečně podpořeny rozvoj lidského kapitálu, kvality života a sociální soudržnost. Evropská unie formuluje cestu k překonání uvedených tenzí jako potřebu modernizace v oblasti sociální politiky a vzájemnou synergii strategie konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti. Hledání takové cesty je však nesnadný úkol a i přes jisté společné principy takového řešení bude probíhat na úrovni národních států a v závislosti na jejich specifických vnitřních podmínkách. Právě důkladné prozkoumání možných sociálně-politických řešení - včetně jejich dopadů a modelování dopadů případných opatření - může vést k nalezení vhodných a účinných řešení, ekonomické výkonnosti a konkurenceschopností na jedné straně a rozvoji lidského a sociálního kapitálu, sociální ochrany, ochrany zdraví při práci a sociální soudržnosti na straně druhé. Potřeba aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí je vyvolávána rovněž postupnou proměnou systému veřejné správy ( vládnutí /governance). V poslední době se v praxi začíná prosazovat model vládnutí, který je mnohoúrovňový (zahrnuje evropskou, národní, regionální/lokální úroveň), při přípravě opatření využívá i nestátní (soukromý, ziskový i neziskový) sektor a stále více se v něm prosazuje horizontální síťování aktérů, a to na všech úrovních (roste přitom význam lokálních partnerství aktérů). Uplatňují se nové nástroje řízení a správy, mění se struktury a funkce veřejného sektoru a obsahy veřejných politik. Vzhledem k vyšší účasti občanů a odborníků na veřejném životě, rostoucí úloze médií a komunikace ve veřejném prostoru obecně je třeba se vedle definování oblastí, v nichž je třeba řízení a správu změnit, návrhů změn a ověřování jejich účinnosti v praxi vypořádat i s úkolem zvýšit legitimitu vládnutí jako takového. Zavádění nepřímých forem řízení ve veřejné správě bude proto vyžadovat analýzu dopadů jednotlivých opatření i procesu jejich implementace zúčastněnými stranami veřejného, neziskového i soukromého sektoru a různými úrovněmi řízení/správy. 2. Specifické požadavky kladené na aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí Z dlouhodobého a komplexního, vnitřně rozporného charakteru problémů, které bude třeba -při respektování nutnosti kontinuity i inovativnosti přijímaných řešení (založené na evaluaci dosavadních řešení) a posunů ve způsobu řízení/správy a implementace opatření (multilevel governance) - v střednědobém časovém horizontu řešit (viz výše), vyplývají specifické požadavky na aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí: 2
a) dlouhodobě a permanentně zkoumat klíčové otázky v řadě oblastí, přičemž bude využívána relativně stabilní, ale přitom kontinuálně rozvíjená metodika (příkladem může být monitorování/sledování procesů migrace, rizika chudoby a sociálního vyloučení, pracovních podmínek a rizik, predikce vzdělávacích potřeb, evaluace specifických opatření, jako jsou opatření v oblasti trhu práce atp.); b) syntetizovat poznatky získané v jednotlivých výzkumných úkolech, respektive dílčích oblastech s poznatky jednotlivých disciplín a uplatňovat syntetický, multidisciplinární přístup k průřezovým tématům, a to za využití poznatků základního výzkumu (například zkoumání otázky dlouhodobé fiskální udržitelnosti systému sociálního zabezpečení a sociálních služeb nebo formování koncepce účinné rodinné politiky, kultury bezpečnosti a řízení rizik atp.); c) reflektovat v aplikovaném výzkumu potřeby praxe (tedy brát ohled na záměry a výsledky postupně realizovaných opatření ve vazbě na celkový společenský kontext a řešené problémy), což by se mělo projevit nejen v tematickém zaměření, ale také v společné formulaci požadavků na výzkum (společně pracovníky v resortu práce a sociálních věcí s výzkumníky v aplikovaném výzkumu v této oblasti) a v asistenci výzkumníků při interpretaci výsledků výzkumu a jeho využití pro potřeby praxe. Při projektovém zadávání jednotlivých dílčích krátkodobých výzkumných úkolů mohou být výše zmíněné požadavky naplněny jen v malé míře. Prosazeny mohou být spíše dlouhodobou spoluprací MPSV s výzkumnými institucemi, které k tomu mají potřebné odborné zázemí. Za zvláště významné z hlediska aplikovaného výzkumu jsou v současné době považovány tyto skutečnosti: - propojení základního a aplikovaného výzkumu: dlouhodobá pozornost je věnována zjištěním základního výzkumu a jejich uvedení do kontextu sociálně politických a ekonomických opatření; - spolupráce se zadavateli (MPSV a jeho odbory) při formulaci úkolů pro aplikovaný výzkum (podle názorů odborníků je evidentním deficitem naší decizní sféry omezená schopnost formulovat zadání pro základní i aplikovaný výzkum a využívat jejich zjištění). Tento aspekt může být za zastávajícího stavu veřejně politické sféry naprosto klíčový. V současné situaci však většina resortů nemá dostatečné povědomí o tom, jaké druhy výzkumu jsou běžně aplikovány v zemích praktikující moderní formy přípravy regulace a vládnutí obecně. Většina resortů neumí svou poptávku po AVaV dostatečně dobře artikulovat. Proto všechny prioritní oblasti, ale především oblast (v), zahrnuje i takové výstupy AV, které přispějí k lepšímu chápání užití a role výsledků AVaV při tzv. evidence based tvorbě regulace. Část potenciálních uživatelů AVaV SHV se nachází v neziskovém sektoru, který se zabývá sociální problematikou kterou z různých důvodů neřeší stát a dále různé demografické skupiny obyvatel, jejichž zájem na AVaV nezprostředkovává žádný resort (Dlouhodobé, 2008: 3); - přímý vliv MPSV a jeho odborů (prostřednictvím Rady výzkumných ústavů jím zřizovaných a ve spolupráci s jejich vědeckými radami) na tematický plán výzkumu výzkumných institucí v resortu práce a sociálních věcí; - dopracování zjištění, získaných aplikovaným výzkumem, do úrovně doporučení či metodik, neustálá reflexe případného uplatnění výsledků výzkumu v praxi; - dlouhodobé zaměření na významná témata řešená resortem práce a sociálních věcí; 3
- zajištění výměny informací a know-how formou workshopů a seminářů, proškolení pracovníků MPSV v aktuálních otázkách řešených sociální politikou; - dlouhodobé sledování opatření uplatňovaných v jednotlivých oblastech sociální politiky v zemích EU a zpracování komparativních studií s cílem identifikovat specifiku problémů sociálně politických opatření v České republice. Pro decizní sféru jsou přínosem zejména komparativní studie zaměřené na problémy a specifika ČR ve vztahu k ostatním zemím EU, stejně jako komparativní studie přijímaných opatření v různých oblastech sociální politiky; - průběžné a dlouhodobé sledování veřejně politických agend a výzkumných studií OECD a EC k specifickým otázkám sociální politiky a jejich využití k identifikaci pozice České republiky, jejích specifických problémů a možností jejich řešení. Z tohoto důvodu je třeba dlouhodobě monitorovat výstupy EUROSTATU a analýzy a hodnocení předkládané Evropskou komisí v specifických oblastech (Lisabonská strategie, Evropská strategie zaměstnanosti, Strategie sociální ochrany a sociálního začleňování atd.) a dopracovávat národní, případně i regionální indikátory pro sledování rozvoje v zmíněných oblastech; - dlouhodobé monitorování zaměření a účinnosti opatření sociální politiky v řadě oblastí s využitím jak standardně shromažďovaných administrativních dat, tak i dat ze specifických periodických šetření ČSÚ (databáze příjemců dávek SSP, hmotné nouze, data ze systému OKpráce), která jsou shromažďována za účelem evidence vynaložených finančních prostředků, aniž by byla využita k hodnocení efektivnosti opatření v těchto oblastech. V tomto směru byly provedeny určité analýzy a navrženy metodické kroky, které by umožnily tyto databáze využívat ke zhodnocení stavu v dané oblasti a k formulaci efektivních opatření. 3. Hlavní tematické okruhy aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí V delším časovém horizontu bude celkový rozvoj české společnosti ovlivňován vývojem ve dvou oblastech, jimiž jsou reprodukce a rozvoj lidského potenciálu a řízení a správa. Na ty by se měl tematicky zaměřit aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí. 3.1. Reprodukce a rozvoj lidského potenciálu Reprodukce a rozvoj lidského potenciálu jsou jedním z klíčových faktorů úspěšného vývoje jakékoliv společnosti. Je proto třeba zkoumat trendy v porodnosti, úmrtnosti, pracovní nemocnosti, pracovní úrazovosti a migraci, utvářející strukturu české populace (věkovou, etnickou, vzdělanostní atd.), která ovlivňuje fungování společnosti a předurčuje možnosti její budoucí existence. Lidský potenciál (kvantita, kvalita a struktura) ovlivňuje trh práce, dynamiku vývoje ekonomiky a strukturu investic, stav veřejných financí, zdravotnictví, veřejných sociálních služeb i chování voličů. Proto je nutné zkoumat, jak se v současné české společnosti lidský potenciál vytváří, jaké faktory ho ovlivňují, jaké jsou důsledky jeho reprodukce či jaké jsou podmínky a mechanismy rozvoje jeho kvalit. Potřebné je také zjistit, jak a s jakými výsledky různé veřejné politiky (především politika trhu práce, sociální, rodinná, vzdělávací, migrační, zdravotní a důchodová) ovlivňují podmínky reprodukce a rozvoje lidského potenciálu, a to z hlediska kvantity, kvality a struktury. 4
Půjde například o identifikaci faktorů ovlivňujících reprodukční strategie mladé české populace, umožňujících úspěšnou harmonizaci rodiny a zaměstnání, ovlivňujících integraci imigrantů do české společnosti a identifikaci rizik spojených s otevřeností české společnosti vůči imigračním vlnám, o identifikaci rizik sociálního vyčleňování, možných důsledků stárnutí obyvatelstva, identifikaci vlivu změn pracovních podmínek a rizik identifikaci faktorů bránících a naopak napomáhajících rozvoji celoživotního vzdělávání. Souběžně s hodnocenými faktory a riziky je třeba sledovat specifickou roli aktuálních veřejných politik ve všech oblastech a možnosti jejich zlepšení. K rozvoji konkurenceschopnosti české společnosti přispívají zejména kvalifikovaná a flexibilní pracovní síla, pružné institucionální prostředí, prostupný a nediskriminující vzdělávací systém a sociálně soudržné prostředí omezující sociální vyloučení. To vše je předpokladem dosažení vysoké úrovně zaměstnatelnosti lidských zdrojů a jejich plného a efektivního zapojení na trhu práce. Aplikovaný výzkum by se měl zaměřit na to, nakolik se daří uvedené kvality lidských zdrojů a institucionálního prostředí dosahovat. Může jít například o takové projekty, jako je model sloužící k předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce, nebo o hodnocení efektů politik zaměstnanosti, dopadů změn právních předpisů na bezpečnost práce atd. 3.2. Řízení a správa Návrhy na uplatnění nových forem vládnutí, přizpůsobení politického systému a veřejné správy aktuálním a budoucím potřebám české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace by měly vycházet z analýz a ověřování nových způsobů vládnutí/governance. Aplikovaný výzkum se proto zaměří na výzkum konkrétních procesů vládnutí, formování práva, politického systému, veřejné správy a mechanismů tvorby a uplatnění veřejných politik v ČR. Na základě takto zjištěných skutečností pak může formulovat konkrétní návody a postupy optimalizace těchto procesů v oblasti práce a sociálních věcí, a to včetně specifických nástrojů řízení, formování a realizace společných politik EU. Přínosem může být jak dlouhodobý pozitivní multiplikační efekt přenosu poznatků do řídicí praxe, tak otevření nových rozvojových možností i případné rozpočtové úspory. 3.3. Hlavní témata výzkumu 1. Integrace ČR do evropských a globálních struktur v kontextu změn skladby společnosti, rozvoje lidského potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky: a) kontext konkurenceschopnosti a rozvoje lidského potenciálu dopady vstupu do EU na trh práce, zpružňování trhu práce; důsledky implementace společných politik na trh práce a sociální situaci; příspěvek veřejných politik k naplňování cílů Lisabonské strategie; příspěvek sociální politiky k rozvoji lidského kapitálu a konkurenceschopnosti celkový a ve specifických oblastech, jako je vzdělávání prvotní a návazné, trh práce, regionální politika, sociální služby, bytová politika; socio ekonomické dopady pracovních rizik; b) kontext změn skladby společnosti a její integrace 5
analýza významu různých faktorů pro změny společenské struktury; změny v příjmovém rozložení a jejich determinanty, vliv zdanění energií a ekologické daňové reformy na životní náklady domácností, dopady sektorových politik a regulací souvisejících vstupem ČR do EU na domácnosti; dopady deregulace nájemného na nízkopříjmové skupiny a skupiny ohrožené sociálním vyloučením, dopady na geografickou mobilitu pracovní síly, zmírnění sociálních dopadů deregulace prostřednictvím dávkového systému; příspěvek různých oblastí sociální politiky (včetně agendy sociálního začleňování) k zmírnění chudoby a sociálního vyloučení, snížení sociálních napětí a k posilování sociální soudržnosti; změny sociální struktury v důsledku imigrace, problematika sociální integrace imigrantů; tvorba komplexního monitorovacího systému migrace a integrace cizinců zahrnující jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele (demografické charakteristiky, informace o migraci do ČR, vzdělání, kvalifikace a schopnosti, ekonomická soběstačnost, orientace ve společnosti, vztahy cizince s členy majoritní společnosti), imigrační politika; analýza dopadů nových forem práce, technologií a nových rizik na kvalitu pracovního života; modernizace sociálních a zdravotních služeb v celoevropském kontextu včetně jejich příspěvku ke zvyšování zaměstnanosti a s ohledem na posilování sociální soudržnosti a stability regionů, institucionální změny při poskytování těchto forem veřejných služeb v zájmu jejich pružnější reakce a větší předvídavosti v jednotlivých regionech; reforma sociálních služeb z pohledu optimalizace jejich územní struktury (centrální vs. lokální zabezpečování, resp. produkce) a způsobu poskytování (soukromý vs. veřejný sektor, hybridní formy např. PPP), řešení kvalitativních a kvantitativních standardů poskytovaných sociálních služeb, otázky zdravotně postižených osob; udržitelnost a sladění sociálních, ekonomických a environmentálních cílů a jejich vazby na evropské politiky, např. v oblasti regionálního rozvoje, vazeb na energetickou stabilitu a na sociální a ekonomické dopady evropských politik. 2. Sociálně ekonomické dopady stárnutí populace v evropském a globálním kontextu a reforma důchodového systému stárnutí populace a související změny ekonomického prostředí (kvantitativní a kvalitativní změny v poptávce po zboží a službách a odpovídající restrukturalizace sektorů, utváření mezd a nákladů práce jako zdroje koupěschopné poptávky a financování sociálního a zdravotního systému, motivace k ekonomické aktivitě pracovníků do 30 let věku, flexibilita pracovníků nad 50 let věku, systém celoživotního vzdělávání); dopady stárnutí populace na sociální a zdravotní systémy z hlediska dlouhodobě udržitelného rozvoje (finanční udržitelnost systémů, dopady reforem sociálních systémů na míru chudoby a přerozdělování, interakce navrhovaných změn s daňovým a dávkovým systémem a jejich dopady na trh práce, vazba navrhovaných změn na podporu aktivního stáří); reforma důchodového systému jako součást udržitelných veřejných financí, mezinárodní komparace různých přístupů a příklady dobré praxe, analýza 6
užitků a nákladů souvisejících se zavedením druhého a třetího důchodového pilíře, analýza mezigenerační solidarity a podílu generací na financování důchodového systému; dopady stárnutí populace na funkce rodiny - změny sociálně ekonomických funkcí rodiny, smysluplnost řešení dopadů stárnutí populace prostřednictvím propopulačních a promigračních politik, populační politiky a promigrační politiky zemí EU. 3. Pracovní trh v kontextu odstranění bariér mobility a Evropské strategie zaměstnanosti, genderová rovnost a sociální dialog analýza faktorů ovlivňujících nezaměstnanost, zejména faktorů, které nejvíce přispívají k chronické nezaměstnanosti, a návrhy na omezení jejich vlivu včetně návrhů opatření k omezení nelegální práce; analýza dopadu systému sociálních dávek a daňově-pojistného systému na zaměstnanost (včetně analýzy specifických příjmových a věkových skupin a rodinných statusů); analýza zaměstnanosti v rodinách s dětmi a návrhy opatření k jejímu zvýšení včetně zajištění principu rovnosti ve společenském uplatnění a v odměňování; utváření ceny práce (nákladů práce), sjednocování národních cenových hladin vč. mzdových; vzdělání a jeho vztah k flexibilitě na trhu práce, problémy a identifikace možných opatření ve všech segmentech trhu práce, a to z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska; analýza a sběr dat o vývoji a dopadech legislativních změn, měření rozsahu genderové nerovnosti v přístupu k různým typům škol, načasování vzniku genderových platových rozdílů v průběhu kariéry a vliv mateřství, identifikace skupin pracujících vystavených největší genderové nerovnosti, nepřímé testování genderové diskriminace na základě propojení dat o mzdách s údaji o ekonomické úspěšnosti firem; vztahy mezi vzdělávacím systémem a trhem práce, účinnost přípravy na budoucí povolání, zapojení dospělých do rekvalifikačních kursů a dalšího vzdělávání dospělých, získání dat o vazbě vzdělávacího systému a trhu práce, nesoulad mezi nabídkou a poptávkou (profesní a teritoriální) po jednotlivých typech, oborech a úrovních vzdělání, kariérní determinace; hodnocení dopadů programů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) - kvantifikované odhady dopadů programů APZ na klíčové cílové ukazatele; právní instituty evropského a českého trhu práce (přibližování institucionálního rámce českého a evropského trhu práce, ochrana evropského trhu práce v českých podmínkách); motivace pracovníků k migraci v rámci EU, aplikace a rozvoj principů Evropského výzkumného prostoru (ERA), české systémy v Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES) a Center mobility výzkumných pracovníků (ERA MORE), konvergence vzdělávacích systémů; zvyšování kultury bezpečnosti, prevence rizik, negativních jevů na pracovištích (úrazy, násilí, neúměrná psychická zátěž) a zlepšování celkové kvality pracovního života (včetně monitorování a pravidelných šetření); 7
postavení zaměstnanců, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a nové formy organizace a způsoby práce, profesní rozvoj, sladění pracovního a mimopracovního života; aktéři ovlivňující pracovní prostředí, zvyšování kvality řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na všech úrovních, ekonomické aspekty (efektivnost opatření, náklady a ztráty z titulu pracovních úrazů, nemocí z povolání); vývoj a ověření vhodných způsobů organizace práce včetně vytváření pracovních podmínek přispívajících k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména migrantů, žen, mladistvých pracovníků a pracovníků starších věkových skupin; způsoby ovlivňování postojů k bezpečnosti a ochraně zdraví (rozvoj informovanosti zejména prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií, systém celoživotního vzdělávání, osvěta a propagace); sociální dialog - úloha kolektivních smluv jako regulačního mechanismu nákladů práce na úrovni podniků a odvětví i při transpozici evropského práva, kapacita sociálních partnerů z hlediska sociálního dialogu, úloha sociálních partnerů při formulování a následně uplatňování jednotlivých státních politik. 4. Rodina a vzdělání v evropském a globálním kontextu změny rodiny a rodinné chování, analýza faktorů ovlivňujících sňatečnost a porodnost, role veřejných politik; vliv vzdělání na ekonomické a sociální postavení; vztah vzdělávací politiky a politiky trhu práce; harmonizace rodiny a zaměstnání, změny v přípravě na povolání a přechodu ze školy do zaměstnání, profesní dráhy a celoživotní vzdělávání; role zaměstnavatelů a sociálních partnerů při harmonizaci rodiny a zaměstnání; mezigenerační vztahy a solidarita, vzájemná pomoc uvnitř rodin; dělba domácí práce a péče o děti, možnosti veřejných politik ovlivnit ji; chudoba a výchova dětí v sociálně znevýhodněném prostředí, vliv změn v hodnotové sféře na rodinné chování a profesní kariéry žen a mužů; celková role rodinné politiky v 21. století. 5. Nové formy vládnutí a česká sociální politika analýza a prognóza vývoje potenciálu ČR zapojit se do formování a realizace sociálních politik na úrovni EU (např. vliv organizační struktury a režimů řízení státní správy, úroveň zpracování a implementace strategických dokumentů řídicí praxe, rozsah kompetencí a dovedností řídících pracovníků na úrovni krajů a měst a představitelů komerčního a občanského sektoru v procesu přípravy a realizace těchto politik) v mezinárodním srovnání; prognózování vývoje v takových oblastech, jako jsou demografický vývoj, sociální aspekty globalizace a budoucí vazby mezi jednotlivými sociálními, ekonomickými a environmentálními subsystémy společnosti; 8
studium vzájemného ovlivňování evropského a českého sociálního modelu z hlediska ideově programového, institucionálního i sociálních efektů: vymezení oblastí, v nichž lze předpokládat shodu cílů i nástrojů a pozitivní vliv evropských politik na vývoj v ČR, a oblastí, v nichž ke shodě nedochází a kde může docházet k disharmonickému vývoji, případně napětí. Analýza jednotlivých oblastí bude vycházet ze znalosti širších souvislostí a budou při ní vymezeny i alternativní způsoby řešení; analýza možností a mezí uplatnění nových podob vládnutí v české sociální politice víceúrovňové vládnutí, síťování, pluralizace aktérů, strategické programování, řízení podle cílů atp. Zvláštní pozornost si zaslouží procesy implementace a hodnocení politik a veřejných programů; analýza procesu a jednotlivých fází uplatňování evropských sociálních agend prostřednictvím Otevřené metody koordinace (OMC) a nalezení efektivního způsobu jejího uplatňování v České republice. 9