ARCHITEKTURA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
na počátku 20. století ještě v některých významných realizacích doznívá historismus (Sacre Coeur v Paříži) v řadě evropských zemí sílí tendence k odklonu od opakování neslohových forem a k úplně novému výtvarnému a architektonickému výrazu tento trend je v rakouských zemích včetně Čech nazýván SECESÍ (v Německu Jugendstil, ve Francii Art Noveau)
jeho praktické uplatnění v architektuře se zpravidla omezilo na pokrytí průčelí novou ornamentikou, aniž vyžadovalo změnu konstrukčních principů k výjimkám z tohoto pravidla patří např.: Palais Stoclet v Bruselu (Josef Hofmann) výjimečné dílo Antonio Gaudího (chrám Sagrada Familia v Barceloně) pavilon Secese ve Vídni (J.M.Olbrich) Paříž - vstupy do metra (H.Guimard)
z českých realizací patří k nejvýznamnějším Obecní dům v Praze (Ant. Balšánek, Osvald Polívka) zcela charakteristickou tvorbu ovlivněnou karpatskou lidovou architekturou přinesl Dušan Jurkovič (Vila v Bubenči)
podobně osobitá byla tvorba Josipa Plečnika vnášející do českého prostředí inspirace ze středomořských kultur kostel Srdce Páně na Nám. Jiřího z Poděbrad v Praze
ekonomicky prosperující a ideově dynamické prostředí první československé republiky přineslo širokou škálu námětů na nová řešení v architektuře kromě reakcí na různé směry ze zahraničí vznikal i výrazný místní projev zejména v kubismu (Josef Gočár - Dům u Černé Matky Boží) městem nejvýrazněji akceptujícím ve svém rozvoji nové architektonické podněty se stal Hradec Králové, nazývaný salonem republiky.
rychlý rozvoj stavebních technologií vedl k převratné změně zejména v architektuře severoamerické typickým příkladem je stavba mrakodrapů (Chrysler Building, Empire State Building) a technických staveb (Golden Gate Bridge) specifický moderní projev stavitelství je utvářen tzv. Chicagskou školou architekt Frank Lloyd Wright tvoří netradiční díla usilující o kontextualitu s přírodním prostředím
v evropském prostředí patří k nejčistším projevům podobné stavební kultury technických staveb dílo Petera Behrense - AEG Turbinenfabrik směrem odmítajícím principiálně zdobnost fasád je funkcionalismus - odmítá pokrývání fasád ornamentem a zaměřuje se na konstrukční řešení podřízené funkci stavby k předním ideologům a tvůrcům tohoto směru patřil Adolf Loos (dům na Michalplatz ve Vídni, Mullerova vila v Praze) k nejvýznamnějším dílům patří vila Tugendhat v Brně projektovaná Ludwigem Mies van der Rohe
centrem vzdělávání v architektonických a řemeslných dovednostech moderní architektury se stal Bauhaus v Dessau, ovlivňovaný zejména tvorbou W. Gropia hlavním teoretikem funkcionalismu se stal architekt Jeanneret, který si zvolil přízvisko Le Corbusier - k jeho významným realizacím patří např. vila Savoy u Poisy budova Centrosojuzu v Moskvě
Le Corbusier formuloval principy funkcionalistické architektury: Dům na sloupech Volný půdorys Pásové okno Volné průčelí Zelená střecha
DĚKUJI ZA POZORNOST