Náklady v podniku členění nákladů analýza bodu zvratu
Výkony Výkon je výsledek práce lidi, při které dochází ke spotřebě nebo opotřebení výrobních činitelů (materiál, stroje, pracovníci) VSTUPY VÝSTUPY x 1 x 2 x 3... x a Výrobní proces výkon Y (stavební dílo) Zásobování (opatřování) Výroba Odbyt (ekonomická realizace)
Členění nákladů podniku podle vztahu k výkonu - kalkulační podle vztahu k objemu produkce - kapacitní podle druhu nákladů -druhové podle místa vzniku a odpovědnosti podle hlediska času...
Druhové členění nákladů Dle účtové osnovy třída 5 Náklady 50 Spotřebované nákupy 51 Služby 52 Osobní náklady 53 Daně a poplatky 54 Jiné provozní náklady 55 Odpisy 56 Finanční náklady 57 Rezervy a opravné položky 58 Mimořádné náklady 59 Daně z příjmu
Kalkulační členění nákladů Dle příslušného oborového kalkulačního vzorce např. Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie
Kapacitní členění nákladů Rozlišení nákladů dle jejich závislosti na objemu produkce: Fixní náklady Variabilní náklady (FN) (VN)
Fixní náklady Náklady, které se nezávisí na rozsahu produkce a v krátkém období se většinou nemění. Patří k nim značná část režijních nákladů (mzdy vedoucích pracovníků, nájemné, nákladové úroky, pojištění a některé druhy odpisů dlouhodobého majetku)
Variabilní náklady Náklady, které jsou závislé na objemu produkce. Mezi variabilní náklady patří: přímý materiál přímé mzdy - úkolová mzda příplatky za práci přes čas Závislost na může být lineární nebo nelineární.
Nákladové funkce Využívají kapacitního členění nákladů pro stanovení závislosti mezi náklady a objemem produkce. Dlouhodobé Krátkodobé
Krátkodobé nákladové funkce Charakterizují průběh celkových nákladů za krátké časové období (měsíce) v závislosti na objemu produkce. lineární průběh variabilních nákladů nelineární průběh variabilních nákladů
Lineární průběh variabilních nákladů Pro vyjádření závislosti objemu produkce a celkových nákladů platí: CN = FN + VN CN = FN + PVN * q, Kde: CN celkové náklady FN fixní náklady VN variabilní náklady PVN průměrné variabilní náklady na jednotku produkce
Fixní náklady (FN) zůstávají do určitého rozsahu změn při zvyšující se produkci stálé. Variabilní náklady (VN) rostou s objemem produkce. N náklady v Kč CN VN = PVN * q FN q objem produkce
Průměrné celkové náklady Pokud chceme vyjádřit průměrné celkové náklady za předpokladu lineárního průběhu variabilních nákladů. PCN = FN/q + PVN, kde PCN průměrné celkové náklady
Průměrné celkové náklady se pak stejně jako průměrné fixní náklady hyperbolicky snižují, variabilní náklady zůstávají beze změny. N/q náklady na jednotku produkce v Kč PCN PVN PFN q objem produkce
Nelineární průběh variabilních nákladů V reálu se variabilní náklady obvykle s rostoucím objemem produkce do určitého okamžiku snižuji (úspory z rozsahu) a poté zase zvyšují. Úkolem je pak najít tento optimální rozsah produkce, při kterém průměrné celkové náklady minimální.
Při rozdílném objemu produkce se mění poměr mezi průměrnými variabilními a fixními náklady, a tím se mění i průměrné celkové náklady. N/q náklady na jednotku produkce bod minimálních nákladů PCN PVN PFN q objem produkce
Analýza bodu zvratu Analýza bodu zvratu nebo také Break-Even Point (BEP) Nástroj krátkodobého rozhodování Modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce
Analýza bodu zvratu Vyhází z kapacitního členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: Kritického množství produkce Minimální prodejní ceny Maximálně přípustných nákladů
Analýza bodu zvratu Primární rozhodnutí kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly. Kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku (tzn. z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk).
BEP výpočet Při lineárním růstu nákladů a tržeb se vychází z těchto veličin q... množství výrobků/počet jednotek produkce p... prodejní cena jednoho výrobku PVN... průměrné variabilní náklady na jednotku produkce FN... fixní náklady podniku za rok
BEP výpočet Platí, že při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby T vyvíjejí podle vztahu: T = p * q a celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN * q Dále platí, že zisk Z je rozdílem mezi tržbou T (výnosy) a celkovými náklady: Z = T - CN
BEP výpočet T > CN vzniká zisk (v opačném případě vzniká ztráta). Když T = CN, nevzniká ani zisk ani ztráta tj. bod zvratu - množství výrobků q 0, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby.
BEP výpočet kritického množství T = CN p. q 0 = FN + PVN. q 0 q 0 = FN / ( p - PVN ) (p - PVN ) příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. tj. rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady/jednotkovými variabilními náklady V praxi jej aproximujeme tzv. hrubým rozpětím.
Bod zvratu při lineárním růstu nákladů a tržeb N náklady v Kč CT zisk CN CN = CT bod zvratu VN ztráta FN q k kritický objem produkce (výkonu) q objem produkce Po dosažení bodu zvratu vzniká zisk, který při neměnné ceně a variabilních nákladech je tím vyšší, čím více výrobků vyrobíme a prodáme.
Body zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech N náklady v Kč bod zvratu 2 CN CN = CT bod zvratu 1 zisk CT ztráta CN = CT ztráta Q k2 q k2 q objem produkce při měnící se ceně a nelineárních nákladech neplatí, že čím více se vyrobí a prodá, tím je větší zisk
Příklad 1 Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Příklad 2 Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Příklad 3 Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku
Příklad 1 - Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Podnik plánuje vyrábět a prodávat určitý druh tvarovek. Předpokládejme, že: průměrné variabilní náklady (PVN) na jednu tvarovku činí 50 Kč/kus celkové fixní náklady za rok (FN) včetně odpisů a úroků činí 21 000 Kč/rok prodejní cena tvarovky bude (p) 90 Kč/kus Příklad řeší následující otázky: a) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat pro dosažení bodu zvratu b) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat, aby se dosáhlo 20% zisku před zdaněním c) grafické řešení Tento příklad celý problém zjednodušuje. Otázku optimálního rozsahu podnikání nelze řešit bez souvislosti se zdaňováním. Podnikatele přirozeně zajímá efekt jeho podnikatelského úsilí, tj. čistý zisk po zdanění.
a) kritické množství, které je třeba prodat k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CT = FN + PVN q p. qk = FN + PVN qk qk = FN / ( p - PVN ) qk = 21000 / (90-50 ) qk = 525
Graf ukazuje i předpoklad zisku nebo ztráty při jakémkoliv množství produkce. Při stejných nákladech, ale různých cenách bude různý i bod zvratu. 90 000 Kč 80 000 Kč 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč variabilní náklady fixní náklady celkové náklady tržby Bod zvratu Kč 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč - Kč 0 100 200 300 400 500 600 700 800 ks
b) množství, které je třeba prodat k dosažení 20% rentability z tržeb CT = FN + PVN q + 0,20 CT 90 q = 21000 + 50 q + 0,20 90 q q = 21000 / ( 90 50 0,20 90) q = 910
Příklad 2 - Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Podnik plánuje v daném roce ztrátu a v tomto roce předpokládá následující: tržby (CT) 500 000 Kč/rok náklady celkem (CN) 600 000 Kč/rok z toho variabilní náklady (VN) 350 000 Kč/rok fixní náklady (FN) 250 000 Kč/rok ztráta 100 000 Kč/rok Za předpokladu, že podíl variabilních nákladů z tržeb se nemění a) jak vysokou tržbou dosáhneme bod zvratu, jestliže se fixní náklady zvýší o 100 000 Kč? b) jak vysokou tržbou dosáhneme 50 000 Kč zisku při zvýšených fixních nákladech o 100 000 Kč?
a) výpočet kritické tržby CTk k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CTk = VN / CT CTk + FN CTk = 350000 / 500000 CTk + 250000 + 100000 CTk = 0,7 CTk + 350000 CTk = 1 166667
b) výpočet tržby CTz na vytvoření zisku 50 000 Kč CTz = VN / CT CTz + FN + zisk CTz = 350000 / 500000 CTz + 350000 + 50000 CTz = 0,7 CTz + 400000 CTz = 1 333333 Část tržeb v korunách určená na pokrytí FN a na tvorbu zisku (zde 30% ) se vypočítá odečtením míry VN/CT od 100%. Může se vyjádřit v korunách jako rozdíl mezi celkovou tržbou a variabilními náklady při jakémkoliv objemu. Využití při stanovení ceny kalkulací s neúplnými náklady viz kap.8 Hospodaření podniku
Příklad 3 - Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku Podnikatelský záměr vychází z následujících předpokladů: - prodejní cena výrobku [p] 2000 Kč/kus - plánovaný objem výroby [q] 200 Ks/rok - průměrné variabilní náklady [PVN] - spotřeba materiálu 520 Kč/kus - ostatní náklady 680 Kč/kus - celkové průměrné variabilní náklady 1200 Kč/kus - fixní náklady [FN] 40000 Kč/rok Výpočet s využitím analýzy bodu zvratu: Náklady - variabilní náklady 1200 200 = 240000 Kč - fixní náklady 40000 Kč - náklady celkem 240000 + 40000 = 280000 Kč Tržby Zisk před zdaněním Rentabilita 2000 200 = 400000 Kč 400000 280000 = 120000 Kč R = zisk / CN 100 = 120000 / 280000 100 = 0,43 43% Kritické množství produkce, nebo-li kritická mez (bod zvratu) q k = FN / (p PVN) = 40000 / (2000 1200) = 50 ks
Při lineárním růstu nákladů a tržeb vychází z těchto veličin a vzorců: q množství výrobků p prodejní cena jednoho výrobku PVN průměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jeden výrobek - jednotkové variabilní náklady) FN fixní náklady podniku za rok Při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby CT vyvíjejí podle vztahu: CT = p q Celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN q Zisk Z je rozdílem mezi tržbou a náklady: Z = CT - CN Je zřejmé, že zisku je dosaženo, když CT > CN (v opačném případě vzniká ztráta). Je-li CT = CN, tj. bod zvratu (nulový, mrtvý) při jehož dosažení nevzniká ani zisk ani ztráta. Množství výrobků qk, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby qk. Výpočet kritického množství vychází z: CT = CN p. qk = FN + PVN qk qk = FN / ( p - PVN ) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (p - PVN) je rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady.