ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP IVANČICE 2. úplná aktualizace 2012

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP IVANČICE 2. úplná aktualizace 2012 ZADAVATEL: ZPRACOVATEL: MĚSTO IVANČICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MÚ IVANČICE LISTOPAD 2012 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: emc@ekotoxa.cz

AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Bc. Veronika Frélichová Eva Krásenská Mgr. Miroslava Baranová Jana Vaňková Lucie Rašovská Gabriela Hřivnáčová Mgr. Pavla Škarková Mgr. Hana Trávníčková Ing. Eva Brhelová Daniel Bartoň koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim hygiena životního prostředí zemědělský půdní fond a PUPFL hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů GIS podpora pro témata problémy, střety, výkresová dokumentace, problémový výkres servisní práce, korektury kompletace zprávy dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady, komunikace se zákazníkem urbanistické, dopravní a hygienické závady zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů Ing. arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Ivo Dostál Mgr. Jiří Dužár Mgr. Vladan Hruška veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Ivančice Ing. Pavel Červený zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem Starostové všech obcí ORP Ivančice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků

OBSAH 1 ÚVOD... 9 1.1 Základní informace... 9 1.2 Podklady pro rurú údaje o území... 10 1.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v so orp ivančice... 10 1.4 Použitá metodika rurú... 11 1.4.1 Výchozí informace právní stav... 11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Ivančice... 12 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 14 2.1 Základní údaje řešeného území SO ORP Ivančice... 14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY... 15 3.1 Horninové prostředí a geologie... 16 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území... 16 3.1.2 Těžba nerostných surovin... 19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území... 19 3.1.4 Indikátory... 21 3.1.5 SWOT analýza... 22 3.1.6 Problémy k řešení... 23 3.2 Vodní režim... 24 3.2.1 Sklonitá orná půda... 25 3.2.2 Povodňová charakteristika... 27 3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod... 29 3.2.4 Indikátory... 32 3.2.5 SWOT analýza... 35 3.2.6 Problémy k řešení... 36 3.3 Hygiena životního prostředí... 37 3.3.1 Ovzduší... 37 3.3.2 Staré ekologické zátěže... 40 3.3.3 Hlukové znečištění... 40 3.3.4 Indikátory... 40 3.3.5 SWOT analýza... 43 3.3.6 Problémy k řešení... 43 3.4 Ochrana přírody a krajiny... 44 3.4.1 Chráněná území... 44 3.4.2 Významné krajinné prvky... 47 3.4.3 Územní systém ekologické stability... 48 3.4.4 Koeficient ekologické stability krajiny... 49 3.4.5 Indikátory... 49 3.4.6 SWOT analýza... 51 3.4.7 Problémy k řešení... 51 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 52 3.5.1 Zemědělský půdní fond... 52 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa... 54 3.5.3 Indikátory... 55 3.5.4 SWOT analýza... 58 3.5.5 Problémy k řešení... 58 3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 59 3.6.1 Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje... 59 3

3.6.2 Dopravní infrastruktura... 60 3.6.3 Technická infrastruktura... 69 3.6.4 Indikátory... 75 3.6.5 SWOT analýza... 79 3.6.6 Problémy k řešení... 80 3.7 Sociodemografické podmínky... 81 3.7.1 Populační vývoj... 81 3.7.2 Věková struktura obyvatelstva... 84 3.7.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva... 85 3.7.4 Naděje dožití... 87 3.7.5 Školy a školská zařízení... 87 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče... 88 3.7.7 Indikátory... 90 3.7.8 SWOT analýza pro územní plánování... 94 3.7.9 Problémy k řešení... 94 3.8 Bydlení... 96 3.8.1 Základní údaje o domech a bytech... 96 3.8.2 Domovní fond... 97 3.8.3 Bytový fond... 99 3.8.4 Indikátory... 101 3.8.5 SWOT analýza... 105 3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování... 106 3.9 Rekreace... 107 3.9.1 Turistická atraktivita... 107 3.9.2 Ubytovací kapacity... 113 3.9.3 Turisticko-rekreační zařízení... 115 3.9.4 Indikátory... 116 3.9.5 SWOT analýza pro územní plánování... 120 3.9.6 Problémy k řešení... 120 3.10 Hospodářské podmínky... 122 3.10.1 Daňová výtěžnost... 122 3.10.2 Nezaměstnanost... 122 3.10.3 Podnikatelská struktura... 125 3.10.4 Indikátory... 129 3.10.5 SWOT analýza... 132 3.10.6 Problémy k řešení... 132 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 133 4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů... 133 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře... 135 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře... 137 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře... 139 4.1.4 Celkové hodnocení obcí... 141 5 ZÁVĚR... 145 5.1 Hodnocení metodiky RURÚ... 145 6 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI... 146 6.1 Závady a ohrožení v území... 146 6.1.1 Dopravní a hygienické závady v území... 146 6.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území... 149 6.2 Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích... 151 7 LITERATURA... 169 4

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 (pouze v digi podobě) Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice... 18 Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice... 20 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice... 22 Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice... 24 Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice... 25 Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q 100 na území SO ORP Ivančice... 28 Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod... 30 Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod... 31 Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice... 32 Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy... 34 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100... 34 Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010... 39 Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší... 42 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012... 46 Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice... 47 Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice... 48 Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012... 50 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany... 53 Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa... 55 Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012... 57 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Ivančice... 61 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti v území SO ORP Ivančice... 62 Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti ve městě Ivančice... 63 Obrázek č. 3.6.4: Železniční tratě ve SO ORP Ivančice... 66 Obrázek č. 3.6.5: IDS JmK ve SO ORP Ivančice a systém integrovaných linek veřejné dopravy... 68 Obrázek č. 3.6.6: Rozvod a zásobování plynem v SO ORP Ivančice... 71 Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou v SO ORP Ivančice... 72 Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích... 74 Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Ivančice 78 Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Ivančice... 78 Obrázek č. 3.7.1: Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)... 92 Obrázek č. 3.7.2: Index stáří pro obce SO ORP Ivančice... 92 Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob se vzděláním maturitním a vyšším na osobách ve věku 15 a více let v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)... 93 Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001 2011... 104 Obrázek č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2007-20011... 104 Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Ivančice... 110 Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice.... 118 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obcí v SO ORP Ivančice.... 118 Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2.... 119 Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Ivančice v období 2007 až 2011... 124 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011... 130 Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011... 130 Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011... 131 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř... 136 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř... 138 5

Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř... 140 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Ivančice... 142 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení... 143 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice... 14 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice... 19 Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik... 21 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice... 26 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí... 27 Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice... 28 Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů... 33 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010... 38 Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012... 40 Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP dle dat z roku 2010... 41 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice... 50 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012... 52 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí... 54 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF... 55 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012... 56 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Ivančice využívané pro osobní dopravu... 65 Tabulka č. 3.6.2: Vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou... 69 Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Ivančice dle typu a instalovaného výkonu v MW... 70 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)... 75 Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou... 76 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti... 76 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury... 77 Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu SO ORP Ivančice... 81 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2001 2011... 83 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2006 2011... 84 Tabulka č. 3.7.4: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Ivančice k 31.12.2011... 85 Tabulka č. 3.7.5: Struktura obyvatelstva obcí SO ORP Ivančice patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2011... 86 Tabulka č. 3.7.6: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Jihomoravského kraje mezi roky 2005-2009... 87 Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011... 88 Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011... 89 Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů... 91 Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Ivančice... 96 Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2001... 97 Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2011... 98 Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Ivančice... 99 Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání... 100 Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005 2011... 101 Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001 2011... 102 Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005 2009 a 2007 2011... 103 Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice... 108 Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity... 112 Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Ivančice... 113 6

Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012... 114 Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Ivančice... 115 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálu rekreační plochy a indikátoru turisticko-rekreačních zařízení... 117 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč)... 122 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011... 123 Tabulka č. 3.10.3: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo... 124 Tabulka č. 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011)... 125 Tabulka č. 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011)... 126 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.)... 128 Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity... 129 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů... 133 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 134 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Ivančice... 134 Tabulka č. 4.1.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty... 141 Tabulka č. 4.1.5: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů... 144 SEZNAM ZKRATEK: AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální 7

OKEČ ORP OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 8

1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Ivančice zpracovaný v roce 2008 a 2010. Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Ivančice ze dne 26.3.2012. Konečným zákazníkem celého projektu je Městský úřad Ivančice. Jedná se o verzi 01, která již obsahuje zapracované připomínky k verzi 01 (spojená témata) a k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Ivančice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 - pouze v digitální podobě Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) 9

1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Ivančice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP IVANČICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. Poznámka: Jistou specifikou pro celý Jihomoravský kraj je skutečnost, že v době zpracování poslední aktualizace RURÚ kraj nemá právně platnou ZÚR, jako základní územně plánovací dokument. Předpoklad obnovení právního stavu v této oblasti se předpokládá v průběhu roku 2013. 10

1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od 1.1.2013 a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020. 11

1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Ivančice Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 a 2010. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny (téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce 2011. Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory a v další části jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD za celé území SO ORP po jednotlivých obcích strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně 12

generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:25 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše). 13

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP IVANČICE Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice Obec Počet obyvatel Rozloha (km2) Hustota (počet obyvatel/km2) Biskoupky 189 5,82 32 Čučice 438 8,20 53 Dolní Kounice 2 454 8,97 274 Hlína 316 8,34 38 Ivančice 9 555 47,61 201 Ketkovice 616 9,55 65 Kupařovice 267 3,33 80 Mělčany 495 7,43 67 Moravské Bránice 988 8,16 121 Němčičky 323 4,59 70 Neslovice 905 5,77 157 Nová Ves 782 11,53 68 Nové Bránice 709 6,23 114 Oslavany 4 662 18,71 249 Pravlov 574 2,93 196 Senorady 413 9,59 43 Trboušany 351 5,53 63 SO ORP Ivančice 24 037 172,26 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2011 14

3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je vyhodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Ivančice, ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP 15

3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Na území SO ORP Ivančice se nachází geomorfologické celky Křižanovská vrchovina (jejíž součástí je Bítešská vrchovina), Jevišovská pahorkatina (Znojemská pahorkatina), Boskovická brázda (jejíž součástí je v dané lokalitě Oslavanská brázda), která společně s Bobravskou vrchovinou (Lipovská pahorkatina a Leskounská vrchovina) tvoří největší plochu území. Na území SO ORP se naházejí dva přírodní parky Střední Pojihlaví a Bobrava, jejichž účelem je především chránit estetický ráz krajiny. Boskovická brázda přestavuje významný geomorfologický celek v Brněnské vrchovině (s nejvyšším místem Nad Amerikou 553 m n. m), je 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinou SSV JJZ směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Pánev původně zasahovala směrem k SZ až do okolí Náměště nad Oslavou. Na JV hraničí s brněnským masivem, na SZ sousedí s horninami moravika. Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy, a to zejména v úseku rosicko-oslavanském a letovickém, které jsou v současnosti navzájem odděleny tzv. tišnovským prahem. Od poorlického permu je boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily částečný přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika případně jejich sedimentární pokryv (např. kulmský flyš). Geologický profil v Oslavanech se nachází při západním okraji boskovické brázdy. Podloží západního úseku sedimentační pánve budují krystalinické horniny moravské svorové zóny vystupující na řadě odkryvů JZ. od Oslavan. V nich jsou zastoupeny zejména svory a kvarcity, lokálně jsou přítomny granátové svory, šedé krystalické vápence a tmavě šedozelené amfibolity. Svorový komplex bývá pronikán biotitovými rulami, dvojslídnými rulami a pegmatity. Ve větších hloubkách jsou horniny moravské svorové zóny vystřídány horninami olešnické skupiny (fylity, grafitové fylity, kvarcity a krystalické vápence). Ve východní polovině brázdy se předpokládá částečné překrytí uvedených podložních jednotek kulmskými sedimenty, které v minulosti vytvářely pokryv brněnského masivu a západomoravského krystalinika. Paleozoická sedimentace je v boskovické brázdě představována nepřerušeným ukládáním jezerních a říčních sedimentů o mocnosti přes 2000 m. Bazální sedimentace vyrovnala členitý reliéf starších podložních jednotek a projevila se uložením až 300 m mocného spodního červeného souvrství rozšířeného zejména v západní části sedimentační pánve. Jedním z litologicky nejnápadnějších členů bazálního souvrství jsou balinské slepence. Jde o petromiktní slepence s typicky červeným zbarvením tmelu. Na složení valounového materiálu se podílejí horniny podložního moldanubika a moravika (fylity, krystalické vápence, pararuly, serpentinity, bítešské ortoruly, kvarcity, kulmské droby, břidlice a červeně zbarvené pískovce). Mineralogicky zajímavý je výskyt malachitu tvořícího součást tmelu balinských slepenců. Směrem do nadloží přechází slepencový vývoj bazálního souvrství do červených pískovců tvořených silně porušeným a nevytříděným materiálem. Bazální sedimenty jsou výraznou, ostrou hranicí odděleny od spodního šedého pásma vystupujícího v jejich nadloží. Jde o šedé jemnozrnné křemenné pískovce a prachovce, lokálně se nacházejí i tufitické jílovce a šedé drobnozrnné slepence tvořené valouny kulmských drob, kvarcitů, fylitů, svorů a bítešských ortorul. Mocnost slepencových poloh se snižuje směrem k S za současného úbytku kulmských drob ve valounovém materiálu. Sedimenty charakterizuje výrazná vrstevnatost. Křemenné pískovce spodního šedého pásma byly historicky využívány jako stavební materiál oslavanského zámku, kláštera, některých objektů v Ivančicích a jejich okolí. Součástí spodního šedého pásma je hlavní uhlonosný slojový vývoj rosicko-oslavanského souvrství s bohatými fytopaleontologickými nálezy a syngenetickým pyritovým zrudněním. Ze svrchních poloh spodního šedého souvrství vychází odvodňovací Dědičná štola jako historický doklad bývalé těžby černého uhlí. Rosicko-oslavanské uhlonosné souvrství je překryto středním červeným souvrstvím, které statigraficky odpovídá tzv. padochovskému souvrství. Je tvořeno jílovci, prachovci a pískovci, které se střídají ve 16

dvoufázových cyklech. Červené zbarvení souvisí s přítomností jemných zrn hematitu. Červená souvrství se ukládala v období střídání humidních period s delšími periodami aridními. Svrchní šedé pásmo vystupující v nadloží středního červeného souvrství je tvořeno řadou horninových typů (šedé pískovce, šedé prachovce, šedé jílovce s vložkami vápenců a slínovců, bituminózní slínovce). Na pestrosti litofaciálního vývoje se uplatnila členitá strukturní stavba podložních jednotek a oživení starších tektonických směrů v období variské tektogeneze. V průběhu sedimentace docházelo ke zdvihu a nasunování východní okrajové jednotky Brněnského masivu a jeho pokryvu tvořeného devonskými vápenci a spodnokarbonskými drobami. Nadloží svrchního šedého pásma představuje souvrství arkózových pískovců, arkóz a slepenců oslavské facie. Arkózové pískovce a arkózy sloužily v minulosti jako významný zdroj stavebního kamene. Těženy byly v lomech v Řeznovicích, Hrubšicích, Oslavanech, Padochově a Zbýšově. Tyto sedimenty byly využity při výstavbě historicky významných sakrálních objektů v oblasti západní Moravy (bazilika sv. Prokopa v Třebíči, kostel v Řeznovicích), městských a zámeckých objektů v Ivančicích, Rosicích, Moravském Krumlově, Hrubšicích a báňských staveb v samotné rosicko-oslavanské pánvi. Široké využití zaznamenal tento stavební kámen také na objektech budovaných v 19. stol. v Brně. Nejvyšším místem Jevišovské pahorkatiny je Zadní hora, která má výšku 633 m n.m. Jevišovická pahorkatina je členitá pahorkatina z krystalických břidlic a žul, rozčleněná hlubokým údolím Dyje a jejích přítoků. Člení se na Bítovskou pahorkatinu (mimo území SO ORP), Jaroměřickou kotlinu (mimo území SO ORP) a Znojemskou pahorkatinu. Geologické podloží tvoří horniny krystalinika biotitické ortoluly, cordieritické ruly, granity a syenity, často na povrchu pokryté mocnými zvětralinami. Místy se ostrůvkovitě vyskytují vložky amfibolitů, krystalických vápenců a serpentinitů. Bobravská vrchovina je geomorfologický celek v Brněnské vrchovině. Nejvyšší je Lipová hora s 478 m n.m. Je to členitá vrchovina tvořena hlubinnými vyvřelinami brněnského masivu granodiority, diority a diabasy. Člení se na podcelky: Leskounská a Lipovská vrchovina a Řečkovickokuřímský prolom (mimo území SO ORP). Křižanovská vrchovina spadá k Českomoravské vrchovině, jedná se o plochou vrchovinu z krystalických břidlic moldanubika, s typickými zalesněnými hřbety. Člení se na Bítešskou a Brtnickou vrchovinu a Dačickou kotlinu. Nejvyšší horou je Harusův kopec (741 m n.m.) 17

Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2008) Legenda granitoidy assyntské (zuly, granodiority) - diority a gabra,assyntské a variské - tercierní horniny (písky, jíly) proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) - kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) - ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku - permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) - jednotvarná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity) - ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku 18

3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Ivančice a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o štěrkopísky, stavební kámen (granodiorit a diorit) a bentonit. Tři z těchto ložisek jsou plošně významnější (Bratčice, Ivančice Němčice a Neslovice) a mají pro ochranu budoucí těžby vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice Obec Název Plocha Subregistr Těžba Surovina Nerost CHLÚ ložiska (ha) Němčičky Bratčice B - bilancovaná ložiska (výhradní) 3 - současná povrchová štěrkopísky písek, štěrk, živec 113,7 Ano Dolní Kounice Ivančice Ivančice Dolní Kounice Ivančice- Němčice Ivančice- Réna B - bilancovaná ložiska (výhradní) B - bilancovaná ložiska (výhradní) B - bilancovaná ložiska (výhradní) Neslovice Neslovice B - bilancovaná ložiska (výhradní) Zdroj: Data ÚAP (2012) 3 - současná povrchová C - dřívější povrchová C - dřívější povrchová 6 - dosud netěženo stavební kámen granodiorit, diorit 14,1 Ne štěrkopísky písek, štěrkopísek, živec 149,5 Ano bentonit bentonit, jíl 5,27 Ne cihlářská surovina hlína, jíl, prachovec, sprašová hlína, spraš 56,9 Ano Na území SO ORP Ivančice je evidován jeden dobývací prostor těžený (Medlov), který zahrnuje většinu ložiska Bratčice a zasahuje sem z území vedlejšího SO ORP Židlochovice. 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Ivančice se nachází několik poddolovaných území plošně většího rozsahu. Jsou lokalizovány nejvíce do obcí Čučice (celkem 77,1 ha), Oslavany (475 ha), Nová Ves (79,2 ha) a Ivančice (9,2 ha). Obec Padochov je situována v poddolovaném území. Velká část města Oslavany leží na poddolovaném území (oblast je na západě omezena linií ul. Novoveská nám. Republiky stadion a na východě linií ul. Letkovská bývalá elektrárna). Na poddolovaném území je situována také většina obce Čučice s výjimkou severozápadní (okolí hlavní ulice od domu čp. 102 směrem z obce) a severovýchodní části (okolí hlavní silnice směrem z obce za domem čp. 124). Jedná se zejména o zbytky po těžbě paliv (uhlí) a rud. Z hlediska sesuvů je území ORP Ivančice geologicky stabilní, sesuvy jsou rozmístěny nepravidelně. Většina sesuvů je malého nebo bodového rozsahu, největší se nachází v k. ú. obce Ivančice a má rozlohu 4,5 ha. Do zástavby zasahují sesuvy v Oslavanech v ulici 1. máje (zdroj: data ÚAP), v ulici Havířská (zvětralá skála zajištěná opatřením), V Gruntech (není třeba opatření; zdroj: dotazník 2012). Na katastru města Dolní Kounice se nachází tři místa, kde hrozí svahové pohyby (zvětralé skály). Nejkritičtější lokalita je na ulici Rybárna, která je v současné době stabilizována ochranou sítí s kotvami (dotazníky). Další dvě jsou na ulici Ivančická (skála a svah na parcele č 1358) a Skalní (skalní stěna na parcele č 1314), pro zhodnocení je potřeba provést minimálně statický posudek (zdroj: dotazník 2012). Podle dotazníkového šetření (2012) jsou sesuvné plochy také v Moravských Bránicích na parcelách 850/1, 850/4, 1054/30, 852. Do bezprostřední blízkosti zástavby zasahuje sesuv ve svahu nad říčkou Rokytná v obci Ivančice část Budkovice (zdroj: data ÚAP). 19

Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP (2012) 20

3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik Obec Plocha obce (km 2 ) Indikátor Biskoupky 5.82 2 Čučice 8.20-2 Dolní Kounice 8.97-2 Hlína 8.34 2 Ivančice 47.61 0 Ketkovice 9.55 2 Kupařovice 3.33 2 Mělčany 7.43 2 Moravské Bránice 8.16-1 Němčičky 4.59 1 Neslovice 5.77 2 Nová Ves 11.53 0 Nové Bránice 6.23 2 Oslavany 18.71-2 Pravlov 2.93 2 Senorady 9.59 2 Trboušany 5.53 2 21

Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice Zdroj: EKOTOXA, 2012 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nízký výskyt sesuvných území malé omezení pro rozvoj obcí. Ochrana hlavních ložisek nerostných surovin zajištěna stanovením CHLÚ. PŘÍLEŽITOSTI Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou. SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra poddolovaných území a výskyt sesuvných území na katastrálním území obcí Oslavany, Čučice, Moravské Bránice, Dolní Kounice, Nová Ves a Ivančice může omezovat rozvoj obcí. Na území obcí Oslavany a Čučice zasahují poddolovaná území pod současnou zástavbu. U obce Nová Ves pak do bezprostřední blízkosti zástavby. Ložiska surovin se mohou dostat do střetu s jinými zájmy na využití území. Výskyt sesuvných území v blízkosti zástavby na území obcí Oslavany, Dolní Kounice, Moravské Bránice, Ivančice - Budkovice. HROZBY 22

3.1.6 Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území, jejich posouzení a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu (Oslavany, Ivančice, Čučice, Nová Ves). 23

3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Ivančice zasahují do povodí Dyje. Na území SO ORP je 7 hydrologických povodí 3. řádu Šatava, Jihlava, Bobrava, Balinka, Oslava, Chvojnice a Rokytná. Hlavními toky pro území SO ORP jsou Jihlava (délka 180,8 km; rozloha povodí 2996,5 km 2 ) a Oslava (délka 99,24 km; rozloha povodí 867,03 km 2 ). Jihlava je pravostranný přítok Svratky a jejím největším přítokem (levostranným) je Oslava, která se do Jihlavy vlévá u Němčic. Největším přítokem Oslavy je Balinka (31,1 km). Na území SO ORP se nevyskytují významné vodní plochy, největší jsou vodní plochy v okolí Ivančic. Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Čučice, která zasahuje do území obcí Čučice, Ketkovice, Senorady a Nová Ves. Významné podzemní zdroje představuje také niva řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské Bránice). V obcích Čučice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Senorady jsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů. S kvalitou pitné vody mají podle dotazníkového průzkumu v obci Dolní Kounice (dusičnany) a Oslavany (mělo by být vyřešeno do konce roku 2012). V Ivančicích je problém s kvantitou pitné vody. 24

Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Území povodí Dyje zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu, který zaujímá západní, severní a střední část, i Západních Karpat na jihovýchodě území. Mezi zvláštní geologické znaky z hlediska hydrogeologie lze řadit přítomnost krasových terénů se specifickým vodním režimem a relativně mohutné nánosy pleistocenních toků a jezer. Většina území povodí náleží k oblastem chudým na podzemní vody. Oblast Českomoravské vrchoviny je převážně tvořena krystalickými horninami, které jsou pro vytváření zásob podzemní vody krajně nepříznivé. Roční úhrny srážek v této oblasti přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech. Oběh podzemních vod je velmi mělký, vázaný na nepříliš hlubokou puklinovou zónu, zvětralinový plášť a sutě. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od 3 do 5 l.s -1.km -2 a místy klesají i pod 3 l.s -1.km -2. Hustota říční sítě v západní části Dyjskosvrateckého úvalu je jedna z nejnižších v celé ČR. Důležitou roli hrají rašeliniště a rašelinné louky v desítkách lokalit podél vrcholové rozvodnicové čáry hlavního evropského rozvodí. Jejich celková plocha je asi 850 ha. Retenční význam mají i vodní nádrže budované na většině řek stékajících z Českomoravské vrchoviny (Dyje, Jihlava, Oslava, Svratka). 3.2.1 Sklonitá orná půda Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především velkovýrobními způsoby hospodaření, pro něž jsou charakteristické některé projevy: vysoký podíl orné půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 25

Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice Obec Plocha orné půdy (ha) Plocha sklonité orné půdy (ha) Podíl sklonité orné půdy na veškeré orné půdě (%) Biskoupky 215,7 22,9 10,6 Čučice 138,1 11,4 8,3 Dolní Kounice 102,7 5,0 4,9 Hlína 112,4 34,7 30,8 Ivančice 1784,7 216,9 12,2 Ketkovice 368,7 13,5 3,7 Kupařovice 257,1 0,0 0,0 Mělčany 649,8 41,8 6,4 Moravské Bránice 235,2 64,7 27,5 Němčičky 291,7 7,7 2,6 Neslovice 280,0 24,3 8,7 Nová Ves 686,0 52,1 7,6 Nové Bránice 353,2 48,0 13,6 Oslavany 598,9 68,8 11,5 Pravlov 77,0 0,2 0,2 Senorady 445,6 10,4 2,3 Trboušany 421,5 9,6 2,3 SO ORP Ivančice 7018,4 631,7 9,0 Zdroj: Data ÚAP, 2012 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Ivančice a to 216,9 ha. Toto množství činí 12 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Oslavany (68,8 ha) a Moravské Bránice (64,7 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tak nebezpečí vzniku lokální povodně. Pouze v případě obcí Pravlov a Kupařovice lze konstatovat, že v těchto územích je dosaženo přijatelného stavu z hlediska množství sklonitých orných pozemků. Vodní erozí jsou dle dotazníkového průzkumu ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Kupařovice (u řeky v severní části obce). Přívalové srážky dle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Ivančice (Mřenkový potok), Ketkovice, Kupařovice (výjimečně od SZ, od Krumlovského lesa kvůli ucpané propusti pod cestou), Mělčany (nejvíce v lokalitě Veselá hora, dále nad ZD ze severovýchodu), Nové Bránice, Oslavany. Podle dotazníkového průzkumu jsou dokončeny KPÚ v Dolních Kounicích a Pravlově, zahájeny měly být v Trboušanech (doposud není vybrána firma) a v Nových Bránicích. Žádat o KPÚ budou v Moravských Bránicích (po schválení ÚP). 26

3.2.2 Povodňová charakteristika Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Ivančice zasahují záplavové území Q 100 tří vodních toků Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Záplavové území Jihlavy zasahuje do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy zasahuje do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové území Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Na Jihlavě a Rokytné je stanovena také aktivní zóna záplavového území, na Oslavě zatím aktivní zóna vyhlášena není. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodněmi jsou ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka), Kupařovice, Oslavany, Pravlov a Trboušany (po zimě, od Krumlovských lesů). Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Biskoupky Jihlava 18,1 2,8 14,5 Čučice Oslava 24,0 0,001 0,004 Dolní Kounice Jihlava 41,3 6,4 7,3 Hlína - - - - Jihlava 330,9 73,4 15,9 Ivančice Oslava 64,2 6,9 1,5 Rokytná 56,0 0,7 0,2 Ketkovice Oslava 9,7 0,2 0,3 Kupařovice Jihlava 102,0 2,2 12,9 Mělčany - - - - Moravské Bránice Jihlava 82,8 2,2 3,0 Němčičky Jihlava 122,4 1,9 3,5 Neslovice - - - - Nová Ves Jihlava 5,8 - - Oslava 20,1 - - Nové Bránice Jihlava 44,5 1,4 3,8 Oslavany Jihlava 18,5 0,3 0,2 Oslava 89,4 36,3 17,1 Pravlov Jihlava 69,4 10,2 27,5 Senorady Oslava 26,8 0,08 0,2 Trboušany - - - - Zdroj: Data ÚAP, 2012 27

Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice Obec plocha aktivní zóny (ha) plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) plocha aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ (%) Biskoupky 15,7 0,9 5,7 Dolní Kounice 35,0 2,3 6,6 Ivančice 192,2 7,9 4,1 Kupařovice 50,4 - - Moravské Bránice 47,2 1,5 3,1 Němčičky 110,8 0,9 0,8 Nová Ves 5,3 - - Nové Bránice 19,9 0,3 1,6 Pravlov 34,1 2,2 6,3 Zdroj: Data ÚAP, 2012 Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q 100 na území SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012 V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Dyje 2010-2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Ivančice nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Podle dotazníkového průzkumu je v Kupařovicích plánována výstavba protipovodňového valu v SZ části obce a v Nových Bránicích je v záměru poldr (jižně od obce). V Pravlově je vydáno stavební povolení na protipovodňové hráze. 28

Ve 14 obcích je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Senorady a Trboušany. Jedná se o vodní díla Mostiště a Dalešice 3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci nahromadění škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Ivančice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice a Oslavany jsou všechny útvary povrchových vod rizikové, v obcích Nová Ves a Ivančice jsou některé útvary povrchových vod rizikové a některé potencionálně rizikové, v ostatních obcích jsou všechny útvary povrchových vod potencionálně rizikové. V celém SO ORP jsou vodní útvary podzemních vod klasifikovány jako nevyhovující (viz následující obrázky). Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. 29

Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod 30

Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Ivančice nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice. 31

Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 3.2.4 Indikátory 3.2.4.1 Plocha sklonité půdy Celkem se v SO ORP Ivančice nachází 631,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Ivančice (7 018 ha) tyto nevhodné pozemky činí 9 %. Pouze ve dvou obcích Kupařovice a Pravlov je nulové nebo nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav pro ostatní katastry na území SO ORP. Tím je dosaženo z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přiblížení přirozenému vodnímu režimu v krajině tzn. snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Ivančice, Oslavany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice a Mělčany, kde se vyskytuje nadměrné množství těchto rizikových pozemků, a je potřeba tento neuspokojivý stav řešit. Hodnocení indikátoru plochy sklonité půdy: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 40 60 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy 32

3.2.4.2 Záplavové území Q100 Na území SO ORP je stanoveno záplavové území Q 100 v obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice a Senorady. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Hodnocení indikátoru záplavové území Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce -1 10 24,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Sklonité orné pozemky Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnocení Biskoupky 22,9 0 14,5-1 Čučice 11,4 1 0,004 1 Dolní Kounice 5,0 1 7,3 0 Hlína 34,7 0-0 Ivančice 216,9-2 17,6-1 Ketkovice 13,5 1 0,3 1 Kupařovice 0,0 2 12,9-1 Mělčany 41,8-1 - 0 Moravské Bránice 64,7-2 3,0 1 Němčičky 7,7 1 3,5 1 Neslovice 24,3 0-0 Nová Ves 52,1-1 mimo ZÚ 2 Nové Bránice 48,0-1 3,8 1 Oslavany 68,8-2 17,3-1 Pravlov 0,2 2 27,5-2 Senorady 10,4 1 0,2 1 Trboušany 9,6 1-0 Zdroj:EKOTOXA s.r.o., 2012 33

Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 34

3.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v obcích s nulovým či nepatrným (Kupařovice a Pravlov) výskytem sklonité orné půdy. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. V obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice a Senorady je stanoveno záplavové území Q 100. Záplavové území ve všech těchto obcích zasahuje do zastavěného území kromě Nové Vsi. Nepřijatelný stav povrchových vod na území obcí Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice, Oslavany, Ivančice a Nová Ves a nepřijatelný stav podzemních vod na území všech obcí SO ORP. Vyhlášené zranitelné oblasti v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy především na území obcí Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. Narušení vodních zdrojů či ochranných pásem v obcích Ivančice, Moravské Bránice, Čučice, Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany. 35

3.2.6 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž,...). Jedná se především o obce Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Mělčany a Oslavany. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším investicím do nových nákladných protipovodňových opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku) - Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice, a Senorady. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody - Ivančice, Moravské Bránice, Čučice, Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech území obcí SO ORP, ve kterých ještě nebyla tato opatření realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti - Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice (stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů). 36

3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí, projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 3.3.1.1 Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí v daném roce Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO 2, PM 10, NO 2, benzen. Překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Pro SO ORP Ivančice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM 10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). V roce 2010 byly imisní limity opět překročeny. Konkrétně byl překročen imisní limit pro 24hodinové imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 na 6 % území SO ORP, cílový imisní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren na 4,1 % území So ORP a cílový imisní limit pro troposférický ozón na území obce Ketkovice. Zde je nutno dodat, že se jedná o data zjištěná pomocí rozptylového modelu a je nutno je chápat jako modelové. Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V roce 2010 byla situace naopak oproti roku 2008 horší, stále však lepší než v roce 2006. V případě PM 10 bylo v roce 2006 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 67 % území SO ORP, v letech 2008 zjištěno nebylo, v roce 2010 zde překročení bylo zjištěno 6 % území. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen ani v letech 2006, 2008 ani 2010. V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisního limitu pro benzen. V případě BaP došlo v roce 2006 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 7 % území SO ORP, v letech 2008 imisní limit překročen nebyl, v roce 2010 došlo k překročení na 5 % území. 37

Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 byly překročeny pouze na území obce Ketkovice. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 Obec SO ORP Ivančice % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO PM 10 (24h) B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Biskoupky 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čučice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Dolní Kounice 11,8 11,8 0,0 11,8 11,8 Hlína 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Ivančice 8,4 8,4 0,0 8,4 8,4 Ketkovice 0,0 0,0 5,0 0,0 0,0 Kupařovice 49,3 0,0 0,0 49,3 0,0 Mělčany 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Moravské Bránice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Němčičky 16,8 0,0 0,0 16,8 0,0 Neslovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nová Ves 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nové Bránice 15,2 15,2 0,0 15,2 15,2 Oslavany 5,4 5,4 0,0 5,4 5,7 Pravlov 28,3 0,0 0,0 28,3 0,0 Senorady 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Trboušany 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 SO ORP Ivančice 6,0 4,1 0,3 6,0 4,1 Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 38

Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010 3.3.1.2 Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). V roce 2010 k překročení došlo na 98,8 % území. Imisní limity pro SO 2 a NO x nebyly v hodnocených letech na území SO ORP prakticky překročeny, v roce 2010 došlo k překročení imisního limitu pro Nox na území města Ivančice. 3.3.1.3 Hodnocení kvality ovzduší v rámci dotazníkového šetření Kvalita ovzduší byla řešena také v rámci dotazníkového šetření. Ovzduší není nikde považováno za výrazně znečištěné, v obcích Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Senorady a Trboušany je uváděno jako mírně znečištěné. Jako zdroj znečištění jsou zde všude uváděny domácnosti, v obcích Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nové Bránice a Oslavany je jako další zdroj uváděna doprava, v Moravské Bránici také ze zemědělské výroby. V některých obcích je uváděno také pachové znečištění. Jedná se o obce Ivančice (Ekotex), Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat). 39

3.3.2 Staré ekologické zátěže V rámci dat ÚAP je na území SO ORP Ivančice uváděno 11 starých ekologických zátěží. V převážné většině se jedná o skládky odpadů. Jedná se o tyto: Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012 Obec Stará ekologická zátěž Obec Stará ekologická zátěž Biskoupky skládka Biskoupky Moravské Bránice skládka M. Bránice (prům. o. ) Čučice skládka Čučice I. Neslovice skládka TKO Neslovice Ivančice skládka TKO Ivančice Nová Ves skládka NováVes Ivančice skládka Hrubšice Oslavany Oslavany - bývalé Dehtochema Ketkovice skládka Ketkovice II. Oslavany Palivo Trans s.r.o. areál Moravské Bránice Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 M. Bránice - U nádraží V rámci dotazníkového šetření byly uváděny další menší ekologické zátěže, a to v Trboušanech, kde se nachází skládka na suť v prostoru bývalé cihelny. 3.3.3 Hlukové znečištění V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (z dopravy), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlov (z dopravy a z lomu) a Senorady (z dopravy). 3.3.4 Indikátory 3.3.4.1 Kvalita ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory: HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Tyto indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. 40

Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru. Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP dle dat z roku 2010 Obec Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a Hodnocení indikátoru ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Biskoupky 0 1 1 Čučice 0 1 1 Dolní Kounice 2 1-2 Hlína 0 1 1 Ivančice 2 2-2 Ketkovice 1 1 1 Kupařovice 1 1-1 Mělčany 0 1 1 Moravské Bránice 0 1 1 Němčičky 1 1-1 Neslovice 0 1 1 Nová Ves 0 1 1 Nové Bránice 2 1-2 Oslavany 2 1-2 Pravlov 1 1-1 Senorady 0 1 1 Trboušany 0 1 1 Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 41

Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 42

3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny Na území všech obcí byl v letech 2006, 2008 i hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu SO 2, NO 2, benzen, kadmium, arzen a prakticky zdraví lidí pro troposférický ozon. významněji ani imisní limity pro ochranu V roce 2010 byly překročeny imisní limity pro ekosystémů pro SO 2 a NO x. suspendované částice frakce PM 10 a benzo(a)pyren na cca 5 % území So ORP. V obcích Biskoupky, Čučice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a Oslavany se nachází staré ekologické zátěže. Mírně znečištěné ovzduší v obcích Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Senorady a Trboušany (především z domácností a dopravy). Pachové znečištění v obcích Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat). Hlukové znečištění v obcích Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (doprava), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlově (z dopravy a z lomu) a Senoradech (z dopravy). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. 3.3.6 Problémy k řešení Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. (Dolní Kounice, Ivančice, Moravské Bránice, Pravlov, Senorady). Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. Identifikovat staré ekologické zátěže a najít pro dané plochy vhodné využití. 43

3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, jež je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněna veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality (EVL). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především území se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazené např. do červených seznamů či spadající pod NATURA 2000. Kromě nich se na těchto územích často nalézá řada obecných druhů, které však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany přírody by měla zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy nenacházely příliš daleko od sebe, nebo aby nebyla zmenšena pod kritickou mez jejich rozloha. 3.4.1.1 Chráněná území v SO ORP Ivančice Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani NATURA 2000 ptačí oblast. Mezi maloplošně zvláště chráněná území patří tyto: PR Údolí Oslavy a Chvojnice - Kaňonovitá údolí dvou toků se skalnatými svahy a teplomilnými porosty. Rozloha 2309,87 ha, katastrální území Čučice, Ketkovice. PR Biskoupský kopec - Lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 7,6 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PR Velká skála - Zachovalé reliktní bory, teplomilné doubravy a doprovodná xerotermní společenstva, prudce se střídající se společenstvy stinných skalních roklí. Bohatý výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 60,43 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PR Nad řekami - Hadcové skály s typickými společenstvy. Rozloha 6,6 ha, katastrální území Hrubšice. PP Biskoupská hadcová step - Skalnatá stepní stráň se vzácným rostlinstvem. Rozloha 2,2 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. PP Bouchal - Ostrůvek teplomilných společenstev. Rozloha 2,6 ha, katastrální území Letkovice. PP Pekárka - Skalnatá stráňka s teplomilnou květenou. Rozloha 9,5 ha, katastrální území Alexovice. PP Rybičková skála - Paleontologická lokalita (otisky ryb). Rozloha 0,19 ha, katastrální území Padochov. PP Patočkova hora - Zbytek stepní vegetace, především koniklece velkokvětého. Rozloha 1,2 ha, katastrální území Neslovice. 44

PP V olších - Zbytek lužního porostu s bohatou avifaunou. Rozloha 2,1 ha, katastrální území Trboušany. V rámci dat ÚAP je zde dále uváděn návrh maloplošně zvláště chráněného území přírodní památky Červené stráně na území obce Nové Bránice. Vyskytuje se zde populace kriticky ohroženého hvozdíku moravského a biotop této vzácné rostliny, reprezentovaný vegetací silikátových skal a drolin svazu Asplenion septentrionalis. Mezi evropsky významné lokality patří tyto, které se částečně překrývají s maloplošně zvláště chráněnými územími EVL Biskoupský kopec - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 8,2 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě. Plošně téměř odpovídá PR stejného názvu. EVL Červené stráně - lokalita hvozdíku moravského. Rozloha 6,2 ha, katastrální území Nové Bránice. EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy - subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, nížinné až horské vodní toky s vegetací, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Rozloha 12,3 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice. Plošně téměř odpovídá PR Nad řekami. EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence - kontinentální opadavé křoviny, vápnité nebo bazické skalní trávníky, subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, lokalita chráněných druhů rostlin a živočichů. Celková rozloha činí 99,3 ha, v SO ORP Ivančice 12,1 ha. Katastrální území Budkovice. EVL Krumlovský les - panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum, lokalita čolka velkého. Celková rozloha činí 1945,5 ha, v SO ORP Ivančice 234,3 ha. Katastrální území Budkovice. EVL Pekárka - lokalita hvozdíku moravského, koniklece velkokvětého. Rozloha 12,8 ha, katastrální území Alexovice. Plošně se kryje s PP Pekárka. EVL Řeka Rokytná - lokalita hrouzka běloploutvého, velevruba tupého. Celková rozloha činí 123,7 ha, v SO ORP Ivančice 15,1 ha, katastrální území Budkovice, Kounické Předměstí, Němčice u Ivančic. EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy nově zařazeno nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009. Subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, nížinné až horské vodní toky s vegetací, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Celková rozloha činí 12,3 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice. EVL Údolí Oslavy a Chvojnice - lokalita přástevníka kostivalového, dvouhrotce zeleného, jazýčku jaderského, koniklece velkokvětého a kovaříka. Původní rozloha byla 2183,5 ha, v SO ORP Ivančice 518,0 ha. Rozloha byla změněna nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009 (2339,1 ha). Katastrální území Čučice, Ketkovice. Plošně se kryje s přírodní rezervací stejného názvu. EVL Žebětín - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 1,45 ha, katastrální území Dolní Kounice. 45

Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012 Zdroj: Data ÚAP, 2012 3.4.1.2 Přírodní parky Na území SO ORP Ivančice se nacházejí 4 přírodní parky Bobrava, Niva Jihlavy, Oslava a Střední Pojihlaví. Přírodní park Bobrava zasahuje do východní části k.ú. Neslovice a Hlína u Ivančic. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1982 a má rozlohu 3100 ha. Park má zachované luční porosty a zbytky přirozených lesů, které se rozprostírají na svazích v celé oblasti. V údolí stojí do dnešní doby několik starých větrných mlýnů. Přírodní park Niva Jihlavy zasahuje do části k.ú. Pravlov, Němčičky a Kupařovice. Rozkládá se v široké údolní nivě Jihlavy, která je jedinečnou ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandrující říčními nánosy. Typickými krajinotvornými prvky jsou drobné mozaiky lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů. Tyto biotopy patří spolu s vlastním neregulovaným tokem řeky k nejcennějším lokalitám tohoto přírodního parku. Přírodní park Oslava zabírá velkou část k.ú. Ketkovice, Čučice, Nová Ves u Oslavan a menší část k.ú. Oslavany. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1997. Rozkládá se mezi Náměští nad Oslavou na severozápadní straně a Oslavanami na jihovýchodní straně. Území o rozloze téměř 2 200 ha je tvořeno členitou pahorkatinou a náleží k nejzajímavějším územím na okraji Českého masivu po geomorfologické i geologické stránce. Osou celého území jsou hluboké údolí řek Chvojnice a Oslavy. Přírodní park Střední Pojihlaví - zabírá celé k.ú. Biskoupky, velkou část k.ú. Nová Ves u Oslavan, Hrubšice a malou část k.ú. Řeznovice. Přírodní park je ukázkou vývoje středních toků 46

moravských řek. Rozkládá se na území Třebíčska, Znojemska a Brněnska a zaujímá poslední nezatopený úsek středního kaňonovitého toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Ivančicemi. V lesnaté krajině s pestrým výčtem chráněných rostlin se nacházejí nejsevernější místa výskytu teplomilné vegetace jižní Evropy. Bukové, habrové, javorové a lipové porosty doplňují až 150 metrů vysoké skály. 3.4.2 Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled a přispívá k udržení její stability. Ve správním území SO ORP Ivančice je vymezena řada registrovaných významných krajinných prvků viz mapa. Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012 47

3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí. Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP Ivančice se nachází celkem 12 regionálních biocenter a k nim jsou zde další navržené. Největší z nich je navržené RBC Ketkovice v severozápadní části území. Na ně navazují regionální a lokální biokoridory. Regionální systém ÚSES je doplněn systémem lokálního ÚSES. 48

3.4.4 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní. 3.4.5 Indikátory Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru KES vlastní klasifikace: -2 KES pod 0,4 území nestabilní -1 KES 0,4 0,89 území málo stabilní 0 KES 0,9 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní 49

Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice Obce KES Hodnocení indikátoru Obce KES Hodnocení indikátoru Biskoupky 1,06 0 Němčičky 0,20-2 Čučice 1,97 0 Neslovice 0,35-2 Dolní Kounice 1,31 0 Nová Ves 0,55-1 Hlína 3,76 1 Nové Bránice 0,53-1 Ivančice 0,80-1 Oslavany 1,10 0 Ketkovice 1,18 0 Pravlov 1,11 0 Kupařovice 0,05-2 Senorady 0,93 0 Mělčany 0,12-2 Trboušany 0,09-2 Moravské Bránice 1,12 0 SO ORP Ivančice 0,80-1 Zdroj: Data ÚAP, 2012 V ORP Ivančice se nachází 17 obcí. Polovina z nich spadá do území ekologicky málo stabilního, další polovina má území ekologicky mírně stabilní. Celkově z hlediska ekologické stability lze tedy považovat území za málo stabilní. Vysoký stupeň indikátoru ekologické stability se nachází v obci Hlína (KES = 3,76). Je to způsobeno vysokým podílem lesů z celkové plochy obce (76,7%). V rámci ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Němčičky a Trboušany. Vůbec nejnižší KES je v obci Kupařovice (KES = 0,05). Je zde vysoké procento zemědělské půdy z celkové rozlohy (88,9%) a z ní je téměř všechna orná, navíc malý podíl lesů. Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 50

3.4.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Ekologicky stabilní území v katastru obce Hlína. Ekologická stabilita území je malá (polovina území ekologicky málo stabilního, polovina ekologicky mírně stabilní). Vymezení významných krajinných prvků na celém Nízká ekologická stabilita v obcích Kupařovice, území SO ORP. Mělčany a Trboušany. Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES. Relativně zachovalý stav přírody a krajiny a velké množství chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. 3.4.7 Problémy k řešení Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. V rámci územního plánování respektovat migračně významná území a migrační koridory a v místech střetů s rozvojovými záměry vymezit opatření, která zajistí prostupnost území i do budoucna (podchody, přechody, úpravu mostků...). U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. 51

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. V oblasti Ivančicka má zemědělství díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám bohatou tradici. Obhospodařuje zde dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2012 plochu 9351,8 ha zemědělské půdy, což představuje 54 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 7740,1 ha (82,7 %), což je výrazně vyšší než republikový průměr. Trvalé travní porosty s výměrou 526,8 ha zaujímají pouze 5,6 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem k charakteru území představuje významnou část zemědělské výroby vinohradnictví. Vinice zaujímají plochu 492,8 ha (5,4 %) a představují i významný krajinotvorný prvek. I když ovocné sady zabírají pouze 179,8 ha, jsou tradiční kulturou a jsou významné rovněž z hlediska krajinného rázu. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012 Název obce Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) TTP (ha) Zemědělská půda (ha) Podíl ZP na celkové výměře (%) Biskoupky 580,5 216-5 4 38 262 45,1 Čučice 819,2 228-10 10 42 290 35,4 Dolní Kounice 897,1 212 206 88 98 17 621 69,2 Hlína 834,0 138-9 4 6 158 18,9 Ivančice 4757,0 2059 28 117 22 191 2418 50,8 Ketkovice 955,1 379-21 2 12 414 43,3 Kupařovice 330,7 292-1 - 1 294 88,9 Mělčany 742,5 617 37 10-2 665 89,6 Moravské Bránice 818,1 280 53 26 6 26 391 47,8 Němčičky 457,6 281 35 4-7 326 71,3 Neslovice 582,9 380-8 - 5 393 67,5 Nová Ves 1155,0 662-17 9 35 723 62,6 Nové Bránice 621,3 360 16 11-1 389 62,6 Oslavany 1868,3 639-53 22 62 776 41,5 Pravlov 291,7 79 108 14 1 6 209 71,7 Senorady 967,7 442-11 1 75 528 54,6 Trboušany 554,9 476 10 7 2 1 496 89,4 SO ORP Ivančice 17233,9 7740,8 492,8 411,6 179,8 526,8 9351,8 54 Zdroj: ČSÚ, 2012 3.5.1.1 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 52

Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v jižní části území v obcích Trboušany, Mělčany a Kupařovice, ve střední části v obcích Nová Ves, Senorady a Ivančice. Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP, 2012 53

3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 3.5.2.1 Plochy lesa ORP Ivančice je průměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 33,6 %. Lesnatost je nižší v jižní a střední části, v SO ORP jsou z velké části lesy zvláštního určení. Nejvíce lesnatou obcí je Hlína (76,7 %), což je vzhledem k uvedenému průměru Jihomoravského kraje velmi vysoký údaj, dále Čučice (57,1 %), Ketkovice (49,9 %) a Oslavany (43,1 %). Nejméně lesnatou částí je obec Kupařovice (2,4 %) a Trboušany (4,5 %). Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Biskoupky 581 241 41,5 Čučice 819 467 57,1 Dolní Kounice 897 75 8,4 Hlína 834 640 76,7 Ivančice 4757 1658 34,8 Ketkovice 955 476 49,9 Kupařovice 331 8 2,4 Mělčany 743 28 3,8 Moravské Bránice 818 302 36,9 Němčičky 458 26 5,6 Neslovice 583 137 23,5 Nová Ves 1155 330 28,6 Nové Bránice 621 187 30,1 Oslavany 1868 805 43,1 Pravlov 292 16 5,5 Senorady 968 366 37,8 Trboušany 555 25 4,5 SO ORP Ivančice 17234 5785 33,6 Zdroj: ČSÚ, 2012 3.5.2.2 Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Ivančice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 35 Předhoří Českomoravské vysočiny a PLO 33- Jihomoravské Úvaly). PLO 35 - Předhoří Českomoravské vrchoviny. Do této PLO patří jihovýchodní část území, zejména obce Mělčany, Němčičky, Kupařovice, Trboušany, Pravlov a část Dolních Kounic. V této PLO se smrk nachází jen ve velmi malém množství, je zastoupen jen 0,5 %, převažuje borovice, modřín, dub. Jsou zde problémy s přirozenou obnovou dubu z důvodu rozšíření semenožravého hmyzu. 54

PLO 33 - Jihomoravské úvaly. Do této PLO patří cca 75 % území, v podstatě všechny obce nejmenované v PLO 35. V SO ORP Ivančice se nachází několik větších lesních komplexů (Ivančice, Hlína, Oslavany, Nová Ves), ale převažují spíše drobné lesíky. Limitujícím faktorem jsou biotičtí činitelé, námraza, vítr, v poslední době sucho a zvěř. Z důvodu rozšíření smrku na nepůvodních stanovištích hrozí potenciální nebezpečí druhotných škůdců v období horka. I přes vysoké zastoupení listnatých stromů není skladba dřevin příliš pozitivní, je zde vysoký podíl akátu. Blízkost města Brna zdůrazňuje rekreační funkci těchto porostů. Ke střetům zájmů dochází mezi lesními hospodáři a intenzivním chovem zvěře, ochranou přírody (zejména v oblasti nepůvodních dřevin) a zájmy rekreačními (vysoký počet jezdeckých klubů, narůstající podíl cykloturistů). Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, 2012 3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 2012) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31. 12) a 2012 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF Oblast Rozloha ZP k 31.12.2005 (ha) Rozloha ZP k 30.6.2012 (ha) Úbytek ZP (%) R 4259000 4 238 975-0,9 SO ORP Ivančice 9438 9351,8-0,9 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012 55