Uverzta Pardubce Fakulta ekoomcko-správí ANALÝZA TRESTNÝCH ČINŮ PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ V ČR Moka Papoušková Bakalářská práce 00
Prohlášeí Prohlašuj, že jsem tuto prác vypracovala samostatě. Veškeré lterárí pramey a formace, které jsem v prác využla, jsou uvedey v sezamu použté lteratury. Byla jsem sezámea s tím, že se a moj prác vztahují práva a povost vyplývající ze zákoa č. /000 Sb., autorský záko, zejméa se skutečostí, že Uverzta Pardubce má právo a uzavřeí lcečí smlouvy o užtí této práce jako školího díla podle 60 odst. autorského zákoa, a s tím, že pokud dojde k užtí této práce mou ebo bude poskytuta lcece o užtí jému subjektu, je Uverzta Pardubce oprávěa ode me požadovat přměřeý příspěvek a úhradu ákladů, které a vytvořeí díla vyaložla, a to podle okolostí až do jejch skutečé výše. Souhlasím s prezečím zpřístupěím své práce v Uverztí khově. V Pardubcích de 0. 04. 00 Moka Papoušková
Poděkováí Ráda bych poděkovala Mgr. Pavle Jdrové za odboré vedeí, rady a přpomíky, které m pomohly př zpracováí této bakalářské práce.
ANOTACE Bakalářská práce aalyzuje vybraé tresté čy prot žvotu a zdraví v České republce. Teoretcká část práce je založea a formacích z odboré lteratury týkající se daého tématu. Praktcká část práce je zaměřea a aalýzu vývoje trestých čů prot žvotu a zdraví v čase. KLÍČOVÁ SLOVA trestí právo, tresté čy, prevece, regresí aalýza, vývoj krmalty TITLE The Aalyss of Crmal Offeces Agast Lfe ad Lmb the Czech Republc ANNOTATION Bachelor paper aalyses selected crmal offeces agast lfe ad lmb the Czech Republc. The theoretcal part s based o formato from coected wth the topc. The practcal part s focused o the aalyss of the developmet of crmal offeces agast lfe ad lmb over tme. KEYWORDS crmal law, crmal offeces, preveto, regresso aalyss, the developmet of crme
Obsah OBSAH...7 ÚVOD...9 POJEM A PRAMENY TRESTNÍHO PRÁVA.... TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ A TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ... 3 TRESTNÍ ZÁKON...3 3. TRESTNÝ ČIN...3 3. SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU...3 3.. Objekt trestého ču...3 3.. Objektví stráka trestého ču...4 3..3 Subjekt trestého ču...5 3..4 Subjektví stráka trestého ču...5 3.3 VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI...5 3.4 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST...6 3.5 PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ...7 3.6 ZÁNIK TRESTNOSTI...8 3.7 POJEM A ÚČEL TRESTU...9 3.7. Pojem trestu...9 3.7. Účel trestu...9 3.8 DRUHY TRESTŮ...9 3.9 OCHRANNÁ OPATŘENÍ...0 3.0 ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO ZÁKONA... 3.0. Tresté čy podle Zákoa č. 40/009 Sb., trestí zákoík... 3.0. Tresté čy podle Zákoa č. 40/96 Sb., trestí záko... 3.0.3 Tresté čy prot žvotu a zdraví podle Zákoa č. 40/96 Sb., trestí záko...3 4 PREVENCE KRIMINALITY...5 4. ODBOR MEZINÁRODNÍ POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE...6 4.. INTERPOL...6 4.. SIRENE...7 4..3 EUROPOL...7 4..4 Odděleí pro zahračí styky...7 4..5 Orgazačí odděleí...7 5 ANALÝZA TRENDU TRESTNÝCH ČINŮ PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ V ČR...8 5. REGRESNÍ ANALÝZA TRENDU...8 5.. Leárí tred...9
5.. Parabolcký tred...30 5..3 Ide determace, tervaly spolehlvost a testováí hypotézy o hodotách parametru β...3 5..4 Základí charakterstky časových řad...34 5. VRAŽDA ( 9...35 5.3 UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ (...39 5.4 UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ TĚŽKÁ ÚJMA NA ZDRAVÍ (...43 5.5 UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ Z NEDBALOSTI ( 3...47 5.6 UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ TĚŽKÁ ÚJMA NA ZDRAVÍ Z NEDBALOSTI ( 4...5 6 ZÁVĚR...55 SEZNAM GRAFŮ...57 SEZNAM ZKRATEK...58 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...59 PŘÍLOHA A...60
Úvod Trestí právo je řazeo do odvětví veřejého práva, tz., že se jedá o práví ormy, které upravují vztahy mez státem a fyzckým č právckým osobam. Rozlšujeme dvě odvětví trestího práva, a to trestí právo hmoté a procesí. Základím zákoem upravujícím trestí právo hmoté je trestí záko a trestí právo procesí se řídí trestím řádem. Př podezřeí z trestého ču se vede trestí řízeí, kterého se účastí ěkolk orgáů veřejé moc. Jsou jm polcejí orgá, státí zástupce a soud. Tyto orgáy se azývají tzv. orgáy čým v trestím řízeí. Od. leda 00 abyl účost ový Záko č. 40/009 Sb., trestí zákoík tz., že ahradl starý Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, který pozbyl účost 3. prosce 009. Tématem této bakalářské práce je Aalýza trestých čů prot žvotu a zdraví v ČR. Cílem této aalýzy je zjstt, jak se vyvíjely tresté čy prot žvotu a zdraví v letech 994 008. Podklady pro výpočty a grafcké zpracováí byly získáy ze statstckých ročeek krmalty Msterstva spravedlost. Práce je rozčleěa do čtyř základích celků. Prví část je věováa teoretckému vymezeí pojmu trestí právo a jeho prameům. Ve druhé část je hlavím tématem Záko č. 40/96 Sb., trestí záko. Teto záko je pro tuto prác stěžejí, protože aalýza se týká let 994 008. Jak jž bylo výše uvedeo, tak teto záko byl účý do 3. prosce 009, tz. že tresté čy spáchaé do koce roku 009 se řídí tímto zákoem. V této kaptole jsou vysvětley pojmy jako trestý č, skutková podstata trestého ču, vývojová stáda tresté čost, okolost vylučující protprávost, působost trestích zákoů, zák trestost, pojem a účel trestu, druhy trestů, ochraá opatřeí a v posledí podkaptole jsou vyjmeováy tresté čy ze zvláští část trestího zákoa, jak starého, tak ového. Třetí část se zabývá prevecí krmalty. Prevece krmalty je defováa jako ofezví stratege boje s trestou čostí. 9
Čtvrtá část se věuje aalýze tredu trestých čů prot žvotu a zdraví v České republce. U jedotlvých časových řad, které se týkají trestých čů hlavy sedmé, zvláští část Trestího zákoa č. 40/96 Sb. je vypočítá leárí a parabolcký tred, dey determace pro oba tredy, tervaly spolehlvost a dvě základí charakterstky časových řad, kterým jsou průměrý absolutí přírůstek a průměrý koefcet růstu. Dále je doplě pravděpodobý odhad počtu trestých čů pro další rok pro oba modely, jak leárí, tak parabolcký. 0
Pojem a pramey trestího práva. Trestí právo hmoté a trestí právo procesí Trestí právo hmoté (materálí upravuje podmíky trestěpráví odpovědost fyzckých osob. Jde o vztah mez státem a pachatelem, tj. osobou, která trestý č spáchala. Trestí právo procesí (formálí staoví postup, jakým jsou tresté čy zjšťováy a jejch pachatelé potrestá. Je to vztah mez orgáy čým v trestím řízeí a obvěým, tj. obžalovaým, odsouzeým. Základí trestěpráví ormou je Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů 3. Trestí záko (dále je TrZ se dělí a obecou a zvláští část. Obecá část upravuje základy trestí odpovědost, tresty a ochraá opatřeí. Ve zvláští část jsou uvedey jedotlvé tresté čy a tresty. Účelem trestího zákoa je chrát zájmy společost, ústaví zřízeí České republky, práva a oprávěé zájmy fyzckých a právckých osob. 4 Jedá se o ochrau před trestým čy, které jsou vyjmeováy v trestím zákoě. Prostředky k dosažeí účelu trestího zákoa jsou pohrůžka tresty, ukládáí a výko trestů a ochraá opatřeí. 5 Základí trestěprocesí ormou je Záko č. 4/96 Sb., o trestím řízeí soudím (trestí řád, ve zěí pozdějších předpsů (dále je TrŘ. TrŘ obsahuje apř. MITLÖHNER, M., Učebí tety k trestímu právu hmotému, s. 5. VANTUCH, P., Trestí právo, s. 9. 3 8. leda 009 byl vydá ový trestí záko, a to Záko č. 40/009 Sb., trestí záko, který je účý od. leda 00. 4 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů,. 5 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů,.
zásady trestího řízeí, práva a povost obhájce, poškozeého a zmocěce, úpravu práv obvěého v trestím řízeí, rozhodováí v trestím řízeí a stada trestího řízeí. Účelem trestího řádu je upravt postup orgáů čých v trestím řízeí tak, aby tresté čy byly áležtě zjštěy a jejch pachatelé podle zákoa spravedlvě potrestá. Řízeí přtom musí působt k upevňováí zákoost, k předcházeí a zamezováí tresté čost, k výchově občaů v duchu důsledého zachováí zákoů a pravdel občaského soužtí čestého plěí povostí ke státu a společost. Pomáhat k dosažeí účelu trestího řízeí je právem a podle ustaoveí tohoto zákoa povostí občaů. 6 Fukce trestího práva 7 a Ochraá fukce je založea a posthu trestých čů tz., že se jedá o ochrau společost a jedotlvce. b Regulatví fukce staoví podmíky trestí odpovědost, ukládáí trestů a ochraých opatřeí. c Prevetví fukce spočívá v tom, že zákoé defce trestých čů mají apomáhat př formováí pravdel řádého chováí ve společost tím, že společost ví, které jedáí je tresté a může mu tak předcházet. d Represví fukce směřuje k ochraě společost dvduálím působeím a kokrétího pachatele trestého ču prostředctvím douceí. 6 Záko č. 4/96 Sb., o trestím řízeí soudím, ve zěí pozdějších předpsů,. 7 MITLÖHNER, M., Učebí tety k trestímu právu hmotému, s. 5.
3 Trestí záko 3. Trestý č Trestým čem je pro společost ebezpečý č, jehož zaky jsou uvedey v TrZ. Č, jehož stupeň ebezpečost pro společost je epatrý, eí trestým čem, když jak vykazuje zaky trestého ču. K trestost ču je třeba úmyslého zavěí, estaoví-l TrZ výslově, že postačí zavěí z edbalost. 8 Protspolečeská jedáí čleíme a: 9 a tresté čy pokud se jedá o trestý č spáchaý mladstvím, mluvíme o prověí podle Zákoa č. 8/003 Sb., o soudctví ve věcech mládeže, 6 odst., b správí delkty hlavě přestupky, dscplárí delkty, pořádkové delkty, c občasko práví delkty, d jé protspolečesky ežádoucí čy se škodlvým ásledky, které elze kvalfkovat jako protpráví. 3. Skutková podstata trestého ču Formálí zaky skutkové podstaty trestého ču jsou objekt, objektví stráka, subjekt a subjektví stráka. 3.. Objekt trestého ču Objektem (předmětem trestého ču jsou určté společeské vztahy, hodoty a zájmy chráěé trestím zákoem. 8 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 3. 9 VANTUCH, P., Trestí právo, s. 3. 3
Idvduálí objekt trestého ču ozačuje jedotlvý zájem. Například objektem vraždy je ldský žvot. Některé tresté čy mohou mít dva a více objektů. Od objektu se odlšuje předmět útoku. Například předmětem útoku vraždy je kokrétí žvá osoba. 3.. Objektví stráka trestého ču 0 Objektví stráka trestého ču charakterzuje způsob, jakým byl trestý č spáchá a jeho ásledky. Oblgatorí (pové zaky objektví stráky trestého ču jsou jedáí, ásledek trestého ču a příčý vztah mez jedáím a ásledkem. a Jedáí je projev vůle pachatele ve vějším světě. Jde buď o koáí ebo opomeutí. V 89 TrZ je uvedeo, že: Jedáím se rozumí opomeutí takového koáí, k ěmuž byl pachatel podle okolostí a svých poměrů pove. b Následek může být porucha objektu trestého ču. Př kvalfkac ásledků se rozlšuje těžší ásledek, jý zvlášť závažý ásledek, zvlášť těžký a těžko apravtelý ásledek a škodlvý ásledek. c Příčý vztah mez jedáím a ásledkem trestého ču zameá, že určtá osoba může být trestě odpovědá je tehdy, jestlže svým jedáím ásledek skutečě způsobla. Fakultatví (epové zaky ěkterých skutkových podstat trestých čů, charakterzují objektví stráku, jsou to apř. určeí místa, času, způsobu jedáí a úček. 0 MITLÖHNER, M., Učebí tety k trestímu právu hmotému, s.. VANTUCH, P., Trestí právo, s. 0. 4
3..3 Subjekt trestého ču Subjektem (pachatelem trestého ču je dle TrZ pouze fyzcká osoba, která dovršla patáctý rok svého věku a je v době ču příčetá 3. 3..4 Subjektví stráka trestého ču Oblgatorím zakem subjektví stráky trestého ču je zavěí, a to v podobě úmyslu ebo edbalost. 4 Rozlšujeme zavěí ve formě úmyslu ( 4 TrZ a edbalost ( 5 TrZ: a Úmysl přímý, uvedeý v 4 písm. a TrZ, říká, že pachatel chtěl porušt ebo ohrozt zájem chráěý TrZ. b Úmysl epřímý, v 4 písm. b TrZ, zameá, že pachatel věděl, že svým jedáím může porušeí ebo ohrožeí způsobt, a pro případ, že je způsobí byl s tím srozumě. c Nedbalost vědomá, uvedeá v 5 písm. a TrZ, říká, že pachatel věděl, že může porušt ebo ohrozt zájem chráěý TrZ, ale bez přměřeých důvodů spoléhal, že takové porušeí ebo ohrožeí ezpůsobí. d Nedbalost evědomá, v 5 písm. b TrZ, zameá, že pachatel evěděl, že svým jedáím může porušeí ebo ohrožeí způsobt, ač o tom vzhledem k okolostem a k svým osobím poměrům vědět měl a mohl. 3.3 Vývojová stáda tresté čost 5 Trestý č je dokoá, pokud jsou splěy všechy zaky skutkové podstaty trestého ču uvedeé v TrZ. V ěkterých případech, zejméa u úmyslých trestých čů Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů,. 3 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů,. 4 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 3. 5 VANTUCH, P., Trestí právo, s. 7. 5
prochází trestý č ěkolka stup, tj. vývojovým stádem tresté čost, které se skládá z přípravy, pokusu a dokoaého trestého ču. Příprava k trestému ču je jedáí pro společost ebezpečé, které záleží v orgazováí zvlášť závažého trestého ču, v opatřováí ebo přzpůsobováí prostředků ebo ástrojů k jeho spácháí, ve spolčeí, sroceí, v ávodu ebo pomoc k takovému trestému ču, jestlže edošlo k pokusu a dokoáí trestého ču. 6 Pokus trestého ču je jedáí pro společost ebezpečé, které bezprostředě směřuje k dokoáí trestého ču a jehož se pachatel dopustl v úmyslu trestý č spáchat, je pokusem trestého ču, jestlže k dokoáí trestého ču edošlo. 7 Dokoaý trestý č je apříklad u trestého ču vraždy podle 9 TrZ usmrceí jého člověka. 3.4 Okolost vylučující protprávost Okolost vylučující protprávost, jsou takové okolost, které se svým rysy podobají trestému ču, ale jsou výslově dovoleé v TrZ, tz., že ejsou protpráví, a ejsou pro společost ebezpečé. Jedá se zejméa o utou obrau, krají ouz a oprávěé použtí zbraě. Nutá obraa č jak trestý, kterým ěkdo odvrací přímo hrozící ebo trvající útok a zájem chráěý TrZ, eí trestým čem. Nejde o utou obrau, byla-l obraa zcela zjevě epřměřeá způsobu útoku. 8 Krají ouze č jak trestý, kterým ěkdo odvrací ebezpečí přímo hrozící zájmu chráěému TrZ, eí trestým čem. Nejde o krají ouz, jestlže bylo možo toto ebezpečí za daých okolostí odvrátt jak aebo způsobeý ásledek je zřejmě stejě závažý ebo ještě závažější ež te, který hrozl. 9 6 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 7. 7 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 8. 8 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 3. 9 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 4. 6
Oprávěé použtí zbraě trestý č espáchá, kdo použje zbraě v mezích zmocěí příslušých zákoých předpsů 0. Důvody a rozsah použtí zbraě upravují předpsy, které jsou určey určtým kategorím osob, oprávěých ost a užít zbraň (apř. příslušíc polce, BIS, vězeňská a justčí stráž, vojeská polce. 3.5 Působost trestích zákoů Působost vymezuje rozsah praktckého uplatěí trestího zákoa z časového, místího a osobího hledska. Časová působost trestost ču se posuzuje podle zákoa účého v době, kdy byl č spáchá; podle pozdějšího zákoa se posuzuje je tehdy, jestlže to je pro pachatele přízvější. Působost místí podle zákoa České republky se posuzuje trestost ču, který byl spáchá a území republky. Trestý č se považuje za spáchaý a území republky: a dopustl-l se tu pachatel jedáí, když porušeí ebo ohrožeí zájmu chráěého TrZ astalo ebo mělo astat zcela ebo zčást v czě, ebo b porušl-l ebo ohrozl-l tu pachatel zájem chráěý TrZ ebo měl-l tu alespoň zčást takový ásledek astat, když se jedáí dopustl v czě. Podle zákoa České republky se posuzuje též trestost ču, který byl spáchá mmo území republky a palubě lod ebo letadla, které jsou regstrováy v České republce, ebo Atarktdě. Působost osobí vymezuje výjmky z působost trestího zákoa, odůvoděé osobím postaveím pachatele. 3 0 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 5. Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 6. Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 7. 3 MITLÖHNER, M., Učebí tety k trestímu právu hmotému, s. 8. 7
3.6 Zák trestost Hlavím důvody pro zák trestost jsou: účá lítost, zvláští případ účé lítost, promlčeí trestího stíháí. Zvláštím způsobem záku trestost je smrt pachatele zaká subjekt trestého ču. Zák ebezpečost trestého ču pro společost trestost ču, který byl v době spácháí pro společost ebezpečý, zaká, jestlže vzhledem k změě stuace aebo vzhledem k osobě pachatele pomula ebezpečost trestého ču pro společost. 4 Zák trestost účou lítostí astává pouze u závažých trestých čů, které jsou uvedey v 66 TrZ trestost zaká, jestlže pachatel dobrovolě: a škodlvý ásledek trestého ču zamezl ebo apravl, ebo b učl o trestém ču ozámeí v době, kdy škodlvému ásledku trestého ču mohlo být ještě zabráěo. Ozámeí je uto učt státímu zástupc ebo polcejímu orgáu; voják může místo toho učt ozámeí veltel ebo áčelíku. čí: Promlčeí trestího stíháí trestost ču zaká uplyutím promlčecí doby, jež a dvacet let, jde-l o trestý č, za který TrZ ve zvláští část dovoluje uložeí výjmečého trestu a trestý č spáchaý př vypracováí ebo př schvalováí prvatzačího projektu podle zákoa č. 9/99 Sb., o podmíkách převodu majetku státu a jé osoby, ve zěí pozdějších předpsů, b dvaáct let, čí-l horí hrace trestí sazby odětí svobody ejméě deset let, c pět let, čí-l horí hrace trestí sazby odětí svobody ejméě tř léta, d tř léta u ostatích trestých čů. 5 4 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 65. 5 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 67. 8
Promlčecí doba začíá běžet od spácháí trestého ču. U pachatele, který espáchal další trestý č stejý ebo přísěj trestý, se lze domívat, že se v průběhu promlčecí doby apravl, a proto mu eí třeba ukládat trest. 6 3.7 Pojem a účel trestu 3.7. Pojem trestu Trest je právím ásledkem trestého ču, který vyjadřuje egatví práví hodoceí pachatele a jeho ču. Právím ásledkem trestého ču může být, vedle trestu ebo místo trestu, ochraé opatřeí, povost ahradt způsobeou škodu aj. 3.7. Účel trestu 7 Účelem trestu je chrát společost před pachatel trestých čů, zabrát odsouzeému v dalším pácháí tresté čost a vychovat jej k tomu, aby vedl řádý žvot, a tím působt výchově a ostatí čley společost. Výkoem trestu esmí být poížea ldská důstojost. Účel trestu může být splě je tehdy, bude-l uložeý trest spravedlvý. 3.8 Druhy trestů Zákoé vymezeí druhů trestů, obsažeé v 7 TrZ, vytváří systém trestů. Systém trestů je výčet jedotlvých druhů trestů, jejch uspořádáí a vzájemé vztahy mez m. Pouze záko může staovt druh trestu a podmíky jeho ukládáí. 8 6 VANTUCH, P., Trestí právo, s. 5. 7 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 3. 8 VANTUCH, P., Trestí právo, s. 58. 9
Za spáchaé tresté čy může soud uložt pouze tyto tresty: 9 a odětí svobody ( 39 39b TrZ, b obecě prospěšé práce ( 45 45a TrZ, c ztrátu čestých ttulů a vyzameáí ( 46 TrZ, d ztrátu vojeské hodost ( 47 48 TrZ, e zákaz čost ( 49 50 TrZ, f propadutí majetku ( 5 5 TrZ, g peěžtý trest ( 53 54 TrZ, h propadutí věc ebo jé majetkové hodoty ( 55 56 TrZ, vyhoštěí ( 57 TrZ, j zákaz pobytu ( 57a TrZ. 3.9 Ochraá opatřeí Ochraým opatřeím jsou ochraé léčeí, zabezpečovací detece, ochraá výchova a zabráí věc ebo jé majetkové hodoty. 30 Soud uloží ochraé léčeí v případě uvedeém v 5 odst. (pachatel spáchal trestý č ve stavu zmešeé příčetost ebo ve stavu vyvolaém duševí poruchou a 3 odst. (vzhledem k zdravotímu stavu pachatele, ebo jestlže pachatel ču jak trestého eí pro epříčetost trestě odpovědý a jeho pobyt a svobodě je ebezpečý. 3 Ochraé léčeí elze uložt vedle zabezpečovací detece. Ochraou výchovu lze uložt je mladstvému. Toto ochraé opatřeí je upraveo zákoem č. 8/003 Sb., o soudctví ve věcech mládeže. Zabráí věc ebyl-l ulože trest propadutí věc ebo jé majetkové hodoty uvedeé v 55 odst., může soud uložt, že se taková věc ebo já majetková hodota zabírá. 3 9 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 7. 30 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 7. 3 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 7. 3 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 73. 0
3.0 Zvláští část trestího zákoa Obsahem zvláští část trestího zákoa jsou defce jedotlvých druhů trestých čů (apř. týráí svěřeé osoby, úos, mučeí a jé eldské a kruté zacházeí, krádež, podvod, ublížeí a zdraví, u kterých jsou uvedey sakce staoveé za jejch spácháí. Od. leda 00 je účý ový trestí záko, a to Záko č. 40/009 Sb., trestí zákoík. Z ásledujících dvou kaptol budou patré ěkteré rozdíly zvláští část mez ovým a starým zákoem (Záko č. 40/96 Sb., trestí záko ve zěí pozdějších předpsů. Jde zejméa o rozšířeí a jé uspořádáí trestých čů podle paragrafů. 3.0. Tresté čy podle Zákoa č. 40/009 Sb., trestí zákoík Ve zvláští část trestího zákoíku je v ustaoveích 40 47 Zákoa č. 40/009 Sb., trestí zákoík obsaže taatví výčet všech skutkových podstat trestých čů. Jsou čleěy do 3 hlav: Hlava I. Tresté čy prot žvotu a zdraví ( 40 67. Hlava II. Tresté čy prot svobodě a právům a ochrau osobost, soukromí a lstovího tajemství ( 68 84. Hlava III. Tresté čy prot ldské důstojost v seuálí oblast ( 85 93. Hlava IV. Tresté čy prot rodě a dětem ( 94 04. Hlava V. Tresté čy prot majetku ( 05 3. Hlava VI. Tresté čy hospodářské ( 33 7. Hlava VII. Tresté čy obecě ebezpečé ( 7 9. Hlava VIII. Tresté čy prot žvotímu prostředí ( 93 308. Hlava IX. Tresté čy prot České republce, czímu státu a mezárodí orgazac ( 309 3. Hlava X. Tresté čy prot pořádku ve věcech veřejých ( 33 368. Hlava XI. Tresté čy prot braé povost ( 369 374. Hlava XII. Tresté čy vojeské ( 375 399. Hlava XIII. Tresté čy prot ldskost, prot míru a válečé tresté čy ( 400 47.
3.0. Tresté čy podle Zákoa č. 40/96 Sb., trestí záko Ve zvláští část trestího zákoa je v ustaoveích 9 95 TrZ obsaže úplý výčet všech skutkových podstat trestých čů. Jsou čleěy ve hlavách: Hlava I. Tresté čy prot republce, czímu státu ebo mezárodí orgazac ( 9 5, jsou to apř. vlastzrada, terorstcký útok. Hlava II. Tresté čy hospodářské ( 8 5, apř. eoprávěé podkáí, zkreslováí údajů o stavu hospodařeí a jměí. Hlava III. Tresté čy prot pořádku ve věcech veřejých ( 53 78a, apř. útok a státí orgá, podpláceí, pohrdáí soudem. Hlava IV. Tresté čy obecě ebezpečé ( 79 95, apř. ohrožeí a poškozeí žvotího prostředí, edovoleé ozbrojováí, šířeí tokomae, šířeí akažlvé choroby. Hlava V. Tresté čy hrubě arušující občaské soužtí ( 96 09a, apř. oplství, výtržctví, týráí zvířat, pomluva, eposkytutí pomoc. Hlava VI. Tresté čy prot rodě a mládež ( 0 8b, apř. dvojí maželství, opuštěí dítěte, úos, obchodováí s dětm. Hlava VII. Tresté čy prot žvotu a zdraví ( 9 30, apř. vražda, ublížeí a zdraví, rvačka. Hlava VIII. Tresté čy prot svobodě a ldské důstojost ( 3 46, apř. omezováí osobí svobody, loupež, vydíráí. Hlava IX. Tresté čy prot majetku ( 47 58, krádež, zproevěra, podvod, lchva, zatajeí věc, poškozeí czí věc. Hlava X. Tresté čy prot ldskost ( 59 65, apř. geocdum, mučeí a jé kruté a eldské zacházeí. Hlava XI. Tresté čy prot braost ( 66 7e, apř. mařeí způsoblost k službě, eastoupeí služby v ozbrojeých slách. Hlava XII. Tresté čy vojeské ( 73 95, apř. euposlechutí rozkazu, urážka mez vojáky, zběhutí, esplěí bojového úkolu.
3.0.3 Tresté čy prot žvotu a zdraví podle Zákoa č. 40/96 Sb., trestí záko Naše společost chráí žvot a zdraví jako jedu z ejdůležtějších společeských hodot. Žvot jedce je základí podmíkou pro uplatěí všech jeho práv a svobod. Trestí právo zabezpečuje ochrau žvota a zdraví před všem úmyslým edbalostím útoky. Tresté čy prot žvotu a zdraví jsou uvedey v hlavě sedmé TrZ. Objektem těchto trestých čů jsou žvot a zdraví člověka. Objektví stráka je většou charakterzováa způsobeím smrt ebo poškozeím a zdraví, jedáí může záležet jak v koáí, tak opomeutí. Podle závažost se rozlšuje usmrceí, těžká újma a zdraví a ublížeí a zdraví. Zjšťuje se, hodotí a porovává zdravotí stav před útokem a po útoku. Ublížeím a zdraví je taková újma a zdraví, která zesadňuje poškozeému výko obvyklých čostí, má epřízvý vlv č dopad a způsob žvota a eí zcela přechodého rázu. Pomocým časovým krtérem je doba ejméě sedm dů. Těžkou újmou a zdraví se rozumí je vážá porucha zdraví ebo vážé oemocěí. Jedá se o zmrzačeí, ztrátu ebo podstaté sížeí pracoví způsoblost, ochromeí údu, ztráta ebo podstaté sížeí fukce smyslového ústrojí, poškozeí důležtého orgáu, zohyzděí, vyvoláí potratu ebo usmrceí plodu, mučvé útrapy, ebo delší dobu trvající porucha zdraví. 33 Po subjektví stráce jsou tresté čy prot žvotu a zdraví úmyslé edbalostí úmyslé ublížeí a zdraví ( TrZ a ublížeí a zdraví z edbalost ( 3 4 TrZ. 33 Záko č. 40/96 Sb., trestí záko, ve zěí pozdějších předpsů, 89, odst. 7. 3
Tresté čy prot žvotu a zdraví jsou: a Vražda ( 9 TrZ b Vražda ovorozeého dítěte matkou ( 0 TrZ c Ublížeí a zdraví ( 4 TrZ d Rvačka ( 5 TrZ e Ohrožováí pohlaví emocí ( 6 TrZ f Nedovoleé přerušeí těhoteství ( 7 9 TrZ g Účast a sebevraždě ( 30 TrZ 4
4 Prevece krmalty 34 Hlavím ástrojem kotroly krmalty je bezpečostí poltka státu. Její součástí je prevetví poltka, která využívá metody erepresví, a kterých se podílejí veřejé sttuce a soukromé subjekty. Prevece krmalty je defováa jako ofezví stratege boje s trestou čostí. Účost přjatých opatřeí a udržtelost dosažeých poztvích výsledků je podmíěa dobrou přípravou, kvaltím pláováím a průběžým vyhodocováím. Prevece krmalty zahruje:. Socálí opatřeí zabývá se socálím a ekoomckým problémy.. Stuačí opatřeí zabývá se omezováím příležtostí k pácháí tresté čost. 3. Iformováí občaů a jejch aktvzace zprostředkováí formací o bezpečostí stuac, o formách obray před trestou čostí. 4. Budováí realzačích kapact poslováí systému prevece krmalty. Prevece krmalty je orgazováa a třech úrovích:. Mezárodí úroveň prevetví poltka vlády.. Rezortí úroveň působost jedotlvých msterstev. 3. Místí úroveň orgáy veřejé správy, polce, evládí orgazace aj. Stratege prevece krmalty a léta 008 0 má tato základí východska: Aalýza krmalty a typologe pachatelů a obětí. Postoje veřejost k problematce bezpečost a prevece krmalty. Zkušeost z realzace předchozích strategí prevece krmalty v ČR. Zahračí zkušeost a doporučeí pro oblast prevece. 34 Stratege prevece krmalty a léta 008-0 [ole]. c007, 6. říja 007 [ct. 009-09-9]. Dostupý z WWW: <http://aplkace.mvcr.cz/archv008/dokumet/007/prevece/stratege06.html>. 5
Cílem prevece krmalty je zvyšováí poctu bezpečí občaů a sžováí míry a závažost tresté čost. Prortou je sžováí majetkové a áslé krmalty, elmace krmálě rzkových socálě patologckých jevů, omezováí příležtostí k pácháí tresté čost, zvyšováí rzka pro pachatele, že bude dopade a formováí občaů o legálích možostech ochray před trestou čostí. 4. Odbor mezárodí polcejí spolupráce 35 Odbor mezárodí polcejí spolupráce (dále je OMPS je odborem Polcejího prezda České republky, v jehož kompetec je koordace mezárodí polcejí spolupráce Polce České republky se zahračím partery uskutečňovaé v rámc mezárodích orgazací a sttucí podílejících se a prosazováí práva. OMPS sdružuje: INTERPOL, SIRENE, EUROPOL, Odděleí pro zahračí styky, Orgazačí odděleí. 4.. INTERPOL INTERPOL je mezárodí orgazace krmálí polce. Je ejvětší polcejí orgazací a světě. Zabezpečuje polcejí spoluprác v krmálě-polcejí oblast mez smluvím státy. V současé době sdružuje INTERPOL 84 čleských států. Ke své reprezetac používá dva základí symboly logo a vlajku. 35 Odbor mezárodí polcejí spolupráce [ole]. 005 [ct. 009-09-8]. Dostupý z WWW: <http://aplkace.mvcr.cz/archv008/polce/prezetace/omps.html>. 6
Mez hlaví čost INTERPOLu patří: získáváí a předáváí formací k případům krmálího charakteru, pátráí po osobách a věcech, předáváí pachatelů do zahračí, polcejí dplomace aj. 4.. SIRENE Národí cetrála SIRENE (dále je NC SIRENE je součástí OMPS Polcejího prezda ČR spolu s Národí jedotkou Europolu a Národí ústředou Iterpolu. NC SIRENE zajšťuje epřetržtou službu a je tak eustále k dspozc pro potřeby především orgáů čých v trestím řízeí. Př plěí svých úkolů spolupracuje s polcejím útvary všech úroví v ČR a polcsty v zahračí. V rámc Evropy SIRENE spolu s Schegeským formačím systémem poslují a rozšřují pátráí po hledaých, pohřešovaých a ežádoucích osobách, pátrají po hledaých vozdlech, zbraích, dokladech, bakovkách, předcházejí zeužtí detty apod. 4..3 EUROPOL EUROPOL má za cíl zlepšt účost a spoluprác příslušých orgáů čleských států Ue př předcházeí závažým formám mezárodí tresté čost a boje prot m tam, kde jsou kokrétí zámky, že jde o orgazovaou krmálí strukturu a ejméě dva čleské státy jsou takovou trestou čostí dotčey. Hlavím úkoly jsou: podpora probíhajících vyšetřováí orgazovaé krmalty v jedotlvých čleských státech, reakce a specfcké otázky, operatví práce v oblast boje s orgazovaých zločem aj. 4..4 Odděleí pro zahračí styky Hlaví áplí Odděleí pro zahračí styky je zajšťováí mezárodí spolupráce. Jedá se apř. o zajšťováí zahračích cest představtelů Polce ČR, příprava a orgazace účast Polce ČR a zahračích msích, mezárodí polcejí soutěže, výstavy a veletrhy. 4..5 Orgazačí odděleí Orgazačí odděleí zabezpečuje komukačí spojeí se zahračím, admstratví a materálě techcké zabezpečeí chodu OMPS. 7
5 Aalýza tredu trestých čů prot žvotu a zdraví v ČR 5. Regresí aalýza tredu 36 Závslost hodot jedé proměé a hodotách druhé proměé se v matematce vyjadřuje fukčím vztahem y f(. Dokážeme tak ze zalost kokrétí hodoty přesě určt, jaké hodoty abývá proměá y. Této závslost říkáme fukčí. Na sledovaou velču působí obvykle více ež jeda áhodá velča, tzv. ezávsle proměá X. V takovémto případě eí mez velčam X a Y, tj. závsle proměá, fukčí závslost, ale závslost stochastcká. Stochastcká závslá velča zameá, že změa hodoty jedé áhodé velčy vyvolá změu rozděleí pravděpodobostí druhé áhodé velčy. Pomocí regresí fukce můžeme předpovídat, jaké hodoty abude jeda áhodá velča, když záme hodotu druhé áhodé velčy. Protože Y je áhodá velča, emusí vždy př daé hodotě áhodé velčy X abýt hodoty E(Y, ale bude abývat hodoty rozptýleé okolo í. Hlavím úkolem regresí aalýzy je zjštěí tvaru stochastcké závslost a parametrů regresí fukce. V regresí aalýze se budeme zabývat závslostí áhodé velčy Y a velčě (ezávsle proměé. 36 KUBANOVÁ, J., Statstcké metody pro ekoomckou a techckou pra, s. 08 09. 8
5.. Leárí tred 37 Jedoduchým modelem leárí regrese azýváme takový leárí model, kdy grafem regresí fukce, tj. závslost E(Y, je přímka. Použjeme začeí α a β pro parametry této přímky. Přímka y α + β se azývá regresí přímka, β je její směrce. Úkolem je odhadout ezámé parametry α, β daého modelu za předpokladu, že: 38 a pro kteroukol daou ezávsle proměou X má odpovídající závsle proměá Y středí hodotu (průměr, která je dáa příslušou hodotou a regresí přímce, b opakovaá pozorováí Y př daém X abývají hodot kolem středí hodoty, c jejch rozděleí by mělo být ormálí s ějakým ezámým rozptylem σ. Teto rozptyl by měl být bez ohledu a hodotu X stejý. Bodové odhady parametru α, β budeme začt A, B. Získáme je metodou ejmeších čtverců. Hledáme takové odhady A, B, aby platlo: S( A, B ( y y ( Y A B m Vypočítáme parcálí dervace prvího řádu úpravě dostaeme soustavu ormálích rovc: S ; A S, které položíme rovy 0. Po B ze kterých vypočítáme odhady A, B: A A + B Y, + B Y, 37 KUBANOVÁ, J., Statstcké metody pro ekoomckou a techckou pra, s. 0. 38 ZVÁROVÁ, J., Základy statstky pro bomedcíské obory, s. 8. 9
Y Y B, ( ( A Y ( Y. Odhad parametru α se často uvádí ve tvaru, který plye z prví rovce soustavy, tz. A Y B Y B. ( Regresí přímka, získaá metodou ejmeších čtverců, má tvar Y A + B. (3 Uvedeou rovc lze upravt vzhledem ke vzorc ( a tvar Y Y + B(. 5.. Parabolcký tred 39 Parabolcký tred má tvar Y α + β + γ, (4 kde α, β, γ jsou ezámé parametry a,,, je časová proměá. Bodové odhady parametru α, β, γ budeme začt A, B, C. 39 HINDLS, R., Statstcké metody, s. 59 60. 30
Protože tato tredová fukce je rověž leárí z hledska parametrů, můžeme použít k odhadu parametrů opět metodu ejmeších čtverců. Pro jedoduchost zavedeme časovou proměou tak, aby součet hodot byl rove 0. Musíme rozlšt, zda máme sudý ebo lchý počet pozorováí v časové řadě. V obou případech platí, tedy 0 0 ( k, k, 3, 5 (5 Pokud ově zavedeá časová proměá splňuje podmíku (5, vypočteme parcálí dervace z a řešíme soustavu tří ormálích rovc: m ( (, ( C B A Y y y B A S, + + Y C B A, 3 + + Y C B A, 4 3 + + Y C B A ze kterých vypočítáme odhady A, B, C:, ( 4 4 Y Y A Y B, Y Y C 4 (. (6 3
Parabolcký tred, získaý metodou ejmeších čtverců, má tvar Y A + B + C. (7 5..3 Ide determace, tervaly spolehlvost a testováí hypotézy o hodotách parametru β 40 Podíl vysvětleé část rozptylu k celkovému rozptylu vyjadřuje de determace R. R S S t y. (8 Ide determace určuje, jakou část varablty sledovaých hodot je možé vysvětlt daým modelem. Nabývá hodot z tervalu 0,. Platí S S + S, y t e kde S y je součet objasěé část rozptylu S t (vysvětleý součet čtverců odchylek a eobjasěé část rozptylu S e (rezduálí součet čtverců. S t ( Y y, (9 S y ( y y, (0 S e Y A Y B Y. ( 40 KUBANOVÁ, J., Statstcké metody pro ekoomckou a techckou pra, s. 8 4. 3
33 00 ( α% terval spolehlvost pro parametr β je rove: + rez rez t S B t S B I,, 00( ( ; ( α α α, ( kde ( α určuje pravděpodobost, že parametr leží v tervalu spolehlvost, α je koefcet spolehlvost, t je výraz, α (, α α F, který udává hodotu verzí dstrbučí fukce Studetova rozd í pravd stup volost. Hodotu hledáme v tabulkách t ěle ěpodobostí s 4, rez B A Y S (, (3 de číslo vyjadřuje počet stupňů volost, který je rove počtu ezávslých měřeí 00 ( α% terval spolehlvost pro parametr α je rove: k zmešeý o počet parametrů regresí fukce.,, 00( ( ; ( t S A t S A I rez rez + + + α α α. (4 estováí hypotézy o hodotách parametru β, kdy testujeme hypotézu H 0 : β β 0 prot al T teratví hypotéze H : β β 0, má testovací krtérum: 4 KUBANOVÁ, J.; LINDA, B., Krtcké hodoty a kvatty vybraých rozděleí.
T B β S rez 0 (. (5 Za předpokladu platost hypotézy H 0 má áhodá velča T Studetovo rozděleí pravděpodobostí s stup volost. Krtckou oblastí je moža W { T T }. (6 : > t a, 5..4 Základí charakterstky časových řad 4 Pod pojmem časová řada s představíme uspořádaé srovatelé statstcké formace z časového hledska. Rozlšujeme časové řady tervalové, okamžkové a řady odvozeých ukazatelů. V tervalových časových řadách sledujeme určtý časový úsek. Okamžkové časové řady se vztahují k určtému okamžku. Řady odvozeých ukazatelů jsou údaje, které vzkly statstckým výpočtem. V časové aalýze státího dluhu ČR se jedá o okamžkové časové řady. Předpokládá se shodost vzdáleost mez okamžky zjšťováí, tj. apříklad jede rok. Průměrý absolutí přírůstek Δ y y (7 Průměrý koefcet růstu y k (8 y 4 JAROŠOVÁ, E., Statstka B řešeé příklady, s. 8. 34
Pro aalýzu časových řad jedotlvých trestých čů (dále je TČ z přílohy A použjeme data pro 9,,, 3 a 4 zveřejěé a webových strákách Msterstva spravedlost 43. Tyto hodoty jsou použty proto, že za celé měřeé období, tj. od roku 994 do roku 008 máme k dspozc epřerušeou časovou řadu. Ke zpracováí byl použt program MS Ecel. 5. Vražda ( 9 Z přílohy A, řádek 9 vytvoříme bodový graf graf. Počet trestých čů 400 350 300 50 00 50 00 50 0 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok Počet TČ 9 Graf Vývoj počtu TČ 9 vražda v letech 994 008 00 003 004 005 006 007 008 Nejdříve vyjádříme leárí závslost ve tvaru: Y A + B. Pro výpočet odhadu parametrů A, B použjeme vzorce ( a (. Rovce regresí přímky podle vzorce (3, která popsuje závslost počtu TČ podle 9 a čase je: Y 336,3333 8,000, 43 Ročeky MPs [ole]. 009, [ct. 009-0-3]. Dostupý z WWW: <http://portal.justce.cz/justce/ms/ms.asp?j33&o3&k3397&d4745>. 35
kde za dosazujeme počet let, které uplyuly. 95% terval spolehlvost pro parametr β podle vzorce ( je: I 0,95 <-,0869; -4,3>. S 95% spolehlvostí se parametr β bude acházet v tervalu <-,0869; -4,3>. 95% terval spolehlvost pro parametr α podle vzorce (4 je rove: I0,95 <300,0835; 37,583>, tz., že s 95% spolehlvostí se parametr α bude acházet v tervalu <300,0835; 37,583>. Počet trestých č ů 400 350 300 50 00 50 00 50 0 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok Leárí tred Počet TČ 9 00 003 004 005 006 007 008 Graf Leárí tred TČ 9 vražda v letech 994 008 400 350 300 50 00 50 00 50 0 Odhad dalšího vývoje TČ podle 9 získáme dosazeím hodoty, která odpovídá roku 009, do rovce regresí přímky. Odhad počtu TČ podle 9 vychází pro rok 009 přblžě 07. Ide determace pro leárí tred podle vzorce (8 se rová: R 0,597, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 59,7 % rozptylu sledovaých hodot. 36
Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky: Testujeme hypotézu H : β 0 prot alteratví hypotéze H : β 0, což zameá, 0 že testujeme ulovou hypotézu, že směrce β regresí přímky je ulová prot alteratví hypotéze, že směrce β regresí přímky eí ulová tedy, že regresí přímka je kostatí ebo eí kostatí a v tom případě je klesající ebo rostoucí. Podle vzorce (5 a (6 vypočteme testovací krtérum a krtckou oblast. T -4,389, t 0,05,3,604, T > t 0,05,3. Za platost ulové hypotézy, by měla hodota statstky T s 95% pravděpodobostí ležet v tervalu (-,604;,604. Pro aš e data vyjde T 4,389. Tato hodota je větší ež,604, tz., že hodota testovacího krtéra padla do krtcké oblast. Nulovou hypotézu proto zamítáme. Pro dosažeí vyšší přesost odhadu tredu počtu trestých čů podle 9 ověříme vývoj pomocí parabolckého tredu ve tvaru Y A + B + C. Pro výpočet odhadu parametrů použjeme vzorce (6. Rovce paraboly podle vzorce (7 TČ 9 v závslost a čase se rová: Y 83,7747 8,000 0,6558, kde za dosazujeme časovou proměou podle vzorce (5. 37
Počet trestých čů 400 350 300 50 00 50 00 50 0 400 350 300 50 00 50 00 50 0 994 995 996 997 998 999 000 00 00 003 004 005 006 007 008 Rok Parabolcký tred Počet TČ 9 Graf 3 Parabolcký tred TČ 9 vražda v letech 994 008 Ide determace pro parabolcký tred podle vzorce (8 se rová: R 0,6547, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 65,47 % rozptylu sledovaých hodot. Z grafu 3 vdíme, že počet TČ 9 krátkodobě kolísá, ale v celém sledovaém období je parabolcký tred klesající. Pokud budeme chtít odhadout, jaký bude další vývoj TČ 9 apř. pro rok 009, dosadíme hodotu pro teto rok podle vzorce (5 44 do rovce paraboly a zjstíme, že počet TČ podle 9 by měl být v roce 009 přblžě 77. Př hodoceí, který z tredů vychází lépe, zvolíme tred parabolcký. Ide determace parabolckého tredu je vyšší ež u leárího modelu, a proto vyhovuje více. 44 Pro lchý počet hodot časové řady jsou jedotlvým rokům 994, 995,, 008 přřazey postupě hodoty -7, -6,, -, 0,,, 6, 7. Př odhadu dalšího vývoje se tak roku 009 přřadí hodota 8. 38
Odhad dalšího vývoje vražd podle leárího modelu pro rok 009 vyšel přblžě 07. Stejý odhad u parabolckého modelu vyšel 77. Rozdíl počtu vražd pro odhadovaý rok 009 je 30 vražd. Vypočteím průměrého absolutího přírůstku podle vzorce (7 zjstíme, že počet TČ vraždy v letech 994 008 ročě klesal přblžě o 8 případů. Vzorcem (8 pro průměrý koefcet růstu zjstíme, že průměrý počet TČ klesal ročě přblžě o 3, %. Tím se také potvrzuje směr parabolcké křvky, která dlouhodobě klesá. 5.3 Ublížeí a zdraví ( Z přílohy A, řádek vytvoříme bodový graf graf 4. Počet trestých čů 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 994 995 996 997 998 999 000 00 00 003 004 005 006 007 008 Rok Počet TČ Graf 4 Vývoj počtu TČ ublížeí a zdraví v letech 994 008 Nejdříve zkusíme vyjádřt leárí závslost ve tvaru: Y A + B. Pro výpočet parametru A, B použjeme vzorce ( a (. Rovce regresí přímky podle vzorce (3, která popsuje závslost počtu TČ podle a čase je: Y 8 035,6000 99,750, kde za dosazujeme počet let, které uplyuly. 39
95% terval spolehlvost pro parametr β podle vzorce ( je: I 0,95 <-7,359; -5,9908>, S 95% spolehlvostí se parametr β bude acházet v tervalu <-7,359; -5,9908>. 95% terval spolehlvost pro parametr α podle vzorce (4 je rove: I 0,95 <7 370,005; 8 700,9995>, tz., že s 95% spolehlvostí se parametr α bude acházet v tervalu <7 370,005; 8 700,9995>. Počet trestých čů 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok Leárí tred Počet TČ 00 003 004 005 006 007 008 Graf 5 Leárí tred TČ ublížeí a zdraví v letech 994 008 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 Odhad dalšího vývoje TČ podle se získá dosazeím hodoty, která odpovídá roku 009, do rovce regresí přímky. Odhad počtu TČ podle vychází pro rok 009 přblžě 4 849. Ide determace pro leárí tred podle vzorce (8 se rová: R 0,767, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 7,67 % rozptylu sledovaých hodot. 40
Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky: Testujeme hypotézu H : β 0 prot alteratví hypotéze H : β 0, tz., že 0 testujeme ulovou hypotézu, že směrce β regresí přímky je ulová prot alteratví hypotéze, že směrce β regresí přímky eí ulová tedy, že regresí přímka je kostatí ebo eí kostatí a v tom případě je klesající ebo rostoucí. Podle vzorce (5 a (6 vypočteme testovací krtérum a krtckou oblast. T -5,8797, t 0,05,3,604, T > t 0,05,3. V případě platost ulové hypotézy, by měla hodota statstky T s 95% pravděpodobostí ležet v tervalu (-,604;,604. Pro aše data vychází T 5,8797. Tato hodota je větší ež,604. Hodota testovacího krtéra padla do krtcké oblast, hypotézu H 0 zamítáme pro vývoj TČ podle regresí přímka eí kostatí, parametr β je statstcky výzamý. Pro dosažeí vyšší přesost odhadu tredu počtu trestých čů podle ověříme vývoj pomocí parabolckého tredu ve tvaru Y A + B + C. Pro výpočet odhadu parametrů použjeme vzorce (6. Rovce paraboly podle vzorce (7 TČ v závslost a čase se rová: Y 6 89,638 99,750 ' 4,056 ', kde za ' dosazujeme časovou proměou podle vzorce (5. 4
Počet trestých čů 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok 00 Parabolcký tred Počet TČ 003 004 005 006 007 008 Graf 6 Parabolcký tred TČ ublížeí a zdraví v letech 994 008 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 Ide determace pro parabolcký tred podle vzorce (8 se rová: R 0,889, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 88,9 % rozptylu sledovaých hodot. Z grafu 6 vdíme, že tred v počtu TČ je krátkodobě kolísavý, ale v celém sledovaém období je parabolcký tred klesající. Pokud budeme chtít odhadout, jaký bude další vývoj TČ apř. pro rok 009, dosadíme do rovce paraboly hodotu, která odpovídá roku 009, tj. 8, což je hodota časové proměé pro rok 009 podle vzorce (5 a zjstíme, že počet TČ podle by měl být v roce 009 přblžě 3 758. Za kvaltější model můžeme považovat parabolcký tred, eboť de determace vychází lépe u parabolckého tredu ež u tredu leárího. Odhad vývoje počtu TČ v roce 009 vychází pro leárí tred 4 849. Tetýž odhad pro parabolcký tred vychází 3 758. Rozdíl hodot tedy je 09 TČ ublížeí a zdraví. Velký rozdíl je dá skutečostí, že de determace pro parabolcký model vychází o 5,6 % lépe ež u modelu leárího. 4
Výsledek průměrého absolutího přírůstku podle vzorce (7 ám říká, že v letech 994 008 počet TČ ublížeí a zdraví ročě klesl o 3 případů. Vypočteím průměrého koefcetu růstu podle vzorce (8 víme, že počet TČ klesal ročě v průměru o 3,66 %. To zameá, že TČ pro dlouhodobě klesají. 5.4 Ublížeí a zdraví těžká újma a zdraví ( Z přílohy A, řádek vytvoříme bodový graf graf 7. Počet trestých čů 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 00 0 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok Počet TČ 00 003 004 005 006 007 008 Graf 7 Vývoj počtu TČ ublížeí a zdraví (těžká újma a zdraví v letech 994 008 Nyí vyjádříme leárí závslost ve tvaru Y A + B. Pro výpočet parametru A, B použjeme vzorce ( a (. Rovce regresí přímky podle vzorce (3, která popsuje závslost počtu TČ podle a čase je: Y 56,990 30,8857, kde za dosazujeme počet let, které uplyuly. 43
95% terval spolehlvost pro parametr β podle vzorce ( je: I 0,95 <-44,6583; -7,3>, S 95% spolehlvostí se parametr β bude acházet v tervalu <-44,6583; -7,3>. 95% terval spolehlvost pro parametr α podle vzorce (4 je rove: I 0,95 < 3,5968; 38,043>, tz., že s 95% spolehlvostí se parametr α bude acházet v tervalu < 3,5968; 38,043>. Počet trestých čů 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 00 0 994 995 996 997 998 999 000 Rok Leárí tred Počet TČ 00 00 003 004 005 006 007 008 Graf 8 Leárí tred TČ ublížeí a zdraví (těžká újma a zdraví v letech 994 008 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 00 0 Odhad dalšího vývoje TČ podle se získá dosazeím hodoty, která odpovídá roku 009, do rovce regresí přímky. Odhad počtu TČ podle vychází pro rok 009 přblžě 763. Ide determace pro leárí tred podle vzorce (8 se rová: R 0,6436, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 64,36 % rozptylu sledovaých hodot. 44
Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky: Testujeme hypotézu H : β 0 prot alteratví hypotéze H : β 0, tz., že 0 testujeme ulovou hypotézu, že směrce β regresí přímky je ulová prot alteratví hypotéze, že směrce β regresí přímky eí ulová. Podle vzorce (5 a (6 vypočteme testovací krtérum a krtckou oblast. T -4,8448, t 0,05,3,604, T > t 0,05,3. V případě platost ulové hypotézy, by měla hodota statstky T s 95% pravděpodobostí ležet v tervalu (-,604;,604. Pro aše data vychází T 4,8448. Tato hodota je větší ež,604. Hodota testovacího krtéra padla do krtcké oblast, hypotézu H 0 zamítáme pro vývoj počtu TČ podle regresí přímka eí kostatí. Pro dosažeí vyšší přesost odhadu tredu počtu trestých čů podle ověříme vývoj pomocí parabolckého tredu ve tvaru Y A + B + C. Pro výpočet odhadu parametrů použjeme vzorce (6. Rovce paraboly podle vzorce (7 TČ v závslost a čase se rová: Y 05,34 30,8857 ',90 ', kde za ' dosazujeme časovou proměou podle vzorce (5. 45
Počet trestých čů 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 00 0 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok 00 Parabolcký tred Počet TČ 003 004 005 006 007 008 Graf 9 Parabolcký tred TČ ublížeí a zdraví (těžká újma a zdraví v letech 994 008 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 00 0 Ide determace pro parabolcký tred podle vzorce (8 se rová: R 0,699, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 69,9 % rozptylu sledovaých hodot. Z grafu 9 vdíme, že vývoj v počtu TČ je krátkodobě kolísavý, ale v celém sledovaém období je parabolcký tred klesající. Pokud budeme chtít odhadout, jaký bude další vývoj TČ apř. pro rok 009, dosadíme do rovce paraboly hodotu, která odpovídá roku 009, tj. 8, což je hodota časové proměé pro rok 009 podle vzorce (5 a zjstíme, že počet TČ podle by měl být v roce 009 přblžě 66. Ide determace se výrazě elší u obou počítaých tredů, avšak lépe vychází tred parabolcký, a proto ho můžeme zvolt za lepší model. U leárího tredu vychází odhad vývoje počtu TČ ublížeí a zdraví (těžká újma a zdraví 763 pro rok 009. Stejý odhad u parabolckého tredu je 66. Rozdíl hodot je potom 0. 46
Průměrý absolutí přírůstek podle vzorce (7 vychází -33,93, tz., že v letech 994 008 počet TČ těžké újmy a zdraví ročě klesal přblžě o 34 případů. Vzorcem (8 pro výpočet průměrého koefcetu růstu zjstíme, že průměrý počet TČ klesá ročě v průměru o 3,7 %. 5.5 Ublížeí a zdraví z edbalost ( 3 Z přílohy A, řádek 3 vytvoříme bodový graf graf 0. Počet trestých čů 600 500 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 994 995 996 997 998 999 000 00 00 003 004 005 006 007 008 Rok Počet TČ 3 Graf 0 Vývoj počtu TČ 3 ublížeí a zdraví (z edbalost v letech 994 008 Vyjádříme leárí závslost ve tvaru Y A + B. K výpočtu parametrů A, B použjeme vzorce ( a (. Podle vzorce (3, který popsuje závslost počtu TČ podle 3 a čase, vychází rovce regresí přímky: Y 37,667 36,674, kde za dosazujeme počet let, které uplyuly. 95% terval spolehlvost pro parametr β podle vzorce ( je: I 0,95 <-59,384; -3,9604>, S 95% spolehlvostí se parametr β bude acházet v tervalu <-59,384; -3,9604>. 47
95% terval spolehlvost pro parametr α podle vzorce (4 je rove: I 0,95 < 40,3436; 53,9869>, tz., že s 95% spolehlvostí se parametr α bude acházet v tervalu < 40,3436; 53,9869>. Počet trestých čů 600 500 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 994 995 996 997 998 999 000 00 00 Rok 003 004 005 006 007 008 600 500 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 Leárí tred Počet TČ 3 Graf Leárí tred TČ 3 ublížeí a zdraví (z edbalost v letech 994 008 Dosazeím hodoty, která odpovídá roku 009, do rovce regresí přímky získáme odhad dalšího vývoje TČ podle 3. Odhad počtu TČ podle 3 vychází pro rok 009 přblžě 740. Ide determace pro leárí tred podle vzorce (8 se rová: R 0,4835, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 48,35 % rozptylu sledovaých hodot. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky: Testujeme hypotézu H : β 0 prot alteratví hypotéze H : β 0, tz., že 0 testujeme ulovou hypotézu, že směrce β regresí přímky je ulová prot alteratví hypotéze, že směrce β regresí přímky eí ulová. 48
Podle vzorce (5 a (6 vypočteme testovací krtérum a krtckou oblast. T -3,4884, t 0,05,3,604, T > t 0,05,3. V případě platost ulové hypotézy, by měla hodota statstky T s 95% pravděpodobostí ležet v tervalu (-,604;,604. Pro aše data vychází T 3,4884. Tato hodota je větší ež,604. H 0 zamítáme, protože hodota testovacího krtéra padla do krtcké oblast pro vývoj počtu TČ podle 3 je parametr β statstcky výzamý tz., že přímka eí kostatí. Pro dosažeí vyšší přesost odhadu tredu počtu trestých čů podle 3 ověříme vývoj pomocí parabolckého tredu ve tvaru Y A + B + C. Pro výpočet odhadu parametrů použjeme vzorce (6. Rovce paraboly podle vzorce (7 TČ 3 v závslost a čase se rová: Y 078,6507 36,674 ' 0,4384 ', kde za ' dosazujeme časovou proměou podle vzorce (5. Počet trestých čů 600 500 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 994 995 996 Rok Parabolcký tred Počet TČ 3 997 998 999 000 00 00 003 004 005 006 007 008 600 500 400 300 00 00 000 900 800 700 600 500 400 300 00 Graf Parabolcký tred TČ 3 ublížeí a zdraví (z edbalost v letech 994 008 49
Ide determace pro parabolcký tred podle vzorce (8 se rová: R 0,4845, tz., že leárím modelem lze vysvětlt 48,45 % rozptylu sledovaých hodot. Z grafu 9 vdíme, že vývoj v počtu TČ 3 kolísá v určtých cyklech, ale v celém sledovaém období je parabolcký tred klesající. Vývoj TČ 3 apř. pro rok 009 odhademe, pokud dosadíme do rovce paraboly hodotu, která odpovídá roku 009, tj. 8, což je hodota časové proměé pro rok 009 podle vzorce (5 a zjstíme, že počet TČ podle 3 by měl být v roce 009 přblžě 757. Podle deu determace se jeví leárí parabolcký tred téměř stejě. Nepatrě lépe, tj. o 0, % vychází lépe tred parabolcký. Odhadovaá výše počtu TČ ublížeí a zdraví z edbalost v roce 009 se u obou tredů výrazě elší. U leárího tredu vychází hodota 740 TČ a u parabolckého tredu je to 757 TČ. Rozdíl hodot tedy je 7 TČ ublížeí a zdraví z edbalost. Průměrý absolutí přírůstek podle vzorce (7 vychází -4,50, tz., že v letech 994 008 počet TČ ublížeí a zdraví z edbalost ročě klesal přblžě o 5 případů. Vzorcem (8 pro výpočet průměrého koefcetu růstu zjstíme, že průměrý počet TČ klesá ročě v průměru o 0,7 %. 50
5.6 Ublížeí a zdraví těžká újma a zdraví z edbalost ( 4 Z přílohy A, řádek 4 vytvoříme bodový graf graf 3. Počet trestých čů 5000 4800 4600 4400 400 4000 3800 3600 3400 300 3000 800 600 400 994 995 996 997 998 999 000 00 Rok 00 003 004 005 006 007 008 Počet TČ 4 Graf 3 Vývoj počtu TČ 4 ublížeí a zdraví (těžká újma a zdraví z edbalost v letech 994 008 Nyí vyjádříme leárí závslost ve tvaru Y A + B. Pro výpočet parametru A, B použjeme vzorce ( a (. Rovce regresí přímky podle vzorce (3, která popsuje závslost počtu TČ podle 4 a čase je: Y 4 703,8750 39,8, kde za dosazujeme počet let, které uplyuly. 95% terval spolehlvost pro parametr β podle vzorce ( je: I 0,95 <-68,97; -0,446>, S 95% spolehlvostí se parametr β bude acházet v tervalu <-68,97; -0,446>. 5