CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Současná situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky Zorjana Pryjmak Vedoucí práce: Mgr. Jan Mochťák Olomouc 2015

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v seznamu literatury. V Olomouci dne 29.4.2015 Podpis

Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce Mgr. Janu Mochťákovi, za odborné vedení, cenné rady a pomoc při zpracování mé absolventské práce na téma Současná situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky

OBSAH ÚVOD.6 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 8 1.1. Migrace... 8 1.2. Emigrant, Imigrant... 9 1.3. Důvody migrace... 9 1.4. Trh práce a jeho členění... 11 2. MIGRACE Z UKRAJINY DO ČESKÉ REPUBLIKY SE ZAMĚŘENÍM NA UKRAJINSKÉ ŢENY... 15 2.1. Současný stav migrace na území ČR... 15 2.2. Historie migrace z Ukrajiny od r. 1989... 16 2.3. Současný stav migrace z Ukrajiny... 17 3. TRH PRÁCE A JEHO SOUČASNÁ SITUACE... 22 3.1. Subjekty a příslušné nástroje trhu práce v ČR... 22 3.2. Současný stav na trhu práce... 23 3.3. Naplnění legislativních podmínek cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce 3.4. Situace cizinců ze třetích zemí na trhu práce... 26 4. POSTAVENÍ A ROLE UKRAJINSKÝCH MIGRANTEK NA TRHU PRÁCE27 4.1. Oblasti zaměstnanosti ukrajinských ţen... 27 4.2. Zaměstnávání ukrajinských ţen a související témata/problematika... 27 4.2.1. Transnacionální mateřství... 28 4.2.2. Gender aspekty... 30 4.2.3. Vzdělání... 30 4.2.4. Jazyková bariéra... 31 ZÁVĚR...33 SEZNAM LITERATURY... 35 Literatura: 35

Internetové zdroje:... 37 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK... 38 Seznam grafů... 38 Seznam tabulek... 38 ANOTACE... 39 ABSTRACT... 40

ÚVOD Ve své absolventské práci se budu zabývat současnou situaci ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. V současné době vzrůstá rozdíl mezi těmi, kteří migrují, a mezi těmi, kteří si migraci nemohou dovolit. Podle sociologa Zygmunta Baumana, se mobilita v současné době stává jedním z důleţitých stratifikačních faktorů. Mít moţnost pohybovat se po světě, většinou znamená mít moţnost zlepšit svoji kvalitu ţivota. I mezi těmi, kteří se fyzicky pohybují po světě, existují obrovské rozdíly v tom, co jim migrace přináší a jaké mají moţnosti volby. To znamená, ţe migrace velmi významně mění charakter ţivota na mnoha místech světa. Pohyblivý kapitál vede k neustálému přemisťování výroby do míst s levnější pracovní sílou, kam jsou lákání další příchozí. Ve chvíli, kdy je na obzoru nové výhodnější pracovní místo, zanechává po sobě tisíce nezaměstnaných v lokalitách se špatnými příleţitostmi k obţivě. To je často důvodem Ukrajinských obyvatel k další migraci. (Klvaňová 2007:14-16) Téma práce jsem zvolila proto, ţe jako Ukrajinka mam kolem sebe spoustu lidí, kteří z Ukrajiny cestuji za prací právě do České republiky. Chtěla jsem více nahlédnout do oblastí migrace a vůbec jaké důvody k ní vedou právě lidí z Ukrajiny. Zároveň jsem si na základě odborné literatury chtěla ověřit, zda to co proţívají mojí příbuzní při hledání práce v České republice, je shodné s jíţ zjištěnými poznatky. Hlavním cílem této absolventské práce je popis současné situace ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. Pro snazší orientaci ve své absolventské práci věnuji první kapitolu vymezení základních pojmů, které budu v textu často vyuţívat. Tatopráce je svojí povahou teoretická. Metodou práce je kompilace existujících poznatků o současné situaci ukrajinských migrantek na trhu práce na území České republiky. Za tímto účelem v této práci čerpám informace z odborné literatury a dalších dostupných zdrojů, které se věnují migraci. Velkou část aktuálních informací o migraci jsem zjišťovala především z dostupných zdrojů Ministerstva vnitra České republiky a Českého statistického úřadu. Další potřebné informace jsem čerpala z různých dostupných zdrojů odborné literatury. Toto téma je v Českém prostředí velmi aktuální, a proto jsem k napsání této práce vyuţívala českou odbornou literaturu. 6

Tato práce je členěná do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se zabývám migraci a souvisejícími pojmy. Zaměřují se na vyjasnění pojmů migrace a těch, kteří migrují. Dále se tu zabývám obecnými důvody migrace a poslední část této kapitoly je věnována trhu práce a jeho členění. Druhá část práce je zaměřená na současný stav migrace na území České republiky, dále na historický vývoj migrace z Ukrajiny do České republiky a poslední část je věnována současnému stavu migrace z Ukrajiny do České republiky. Ve třetí kapitole představují trh práce a jeho současnou situaci. Zde se věnují subjektům a příslušným nástrojům trhu práce v ČR, současnému stavu na trhu práce. Závěr kapitoly je věnován legislativním podmínkám cizinců ze třetích zemí pro vstup na trh práce. Závěrečná kapitola představuje postavení a role ukrajinských migrantek na trhu práce. Jsou zde zahrnuty oblasti jako zaměstnanost Ukrajinských ţen, související témata/problematika, transnacionální mateřství, gender aspekty, vzdělání a jazyková bariéra. 7

1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1. Migrace Migrace je jedním z fenoménu lidské společnosti a je jejím základním a přirozeným projevem, který nelze vnímat pouze jako jev související výhradně s naší současnosti. Na jedné straně je tu skutečnost, ţe migrace je něco zcela tradičního, coţ neodmyslitelně patří ke způsobu ţivota lidské společnosti. Na straně druhé výraz migrace skrývá velké mnoţství podob, které souvisejí s proměnami lidské společnosti v čase. (Hamplová 2011:15-17) Z demograficko-sociologického hlediska lze migraci charakterizovat jako přesun či změnu. Demografie vnímá migraci jako změnu geografického rozmístění obyvatelstva. Sociologie migraci chápe jako komplexní a zdlouhavý proces, kdy se člověk nepřesouvá pouze fyzicky, ale jde i o přesun pomyslného středobodu svého ţivota v rámci společnosti. (Hamplová 2011:15-17) Migraci lze v širším slova smyslu definovat jako geografickou změnu rozmístění obyvatelstva, prostorový pohyb či prostorovou mobilitu obyvatelstva. Zároveň je hlavní formou změny obyvatelstva, se kterou souvisí trvalá změna pobytu. (Hamplova 2011:15-17) Současná migrace je pevně spjata s globalizací, protoţe propojováním světa prostřednictvím komunikačních technologii, sociálních sítí a zjednodušením přepravy se migrace stala dostupnou většímu počtu lidí, neţ tomu bylo dříve. Z tohoto vyplývá, ţe migruje stále pestřejší sociální spektrum lidí a také z míst, ze kterých se dříve nemigrovalo v takové míře. Skrze moderní komunikační technologie a média, se síří do stále většího počtu míst na světě obrazy, které vykreslují představy o ţivotě na různých místech světa. Takto vykreslené představy mají velký vliv na uvaţování o migraci jako strategické volbě v určité ţivotní situaci. Zejména představy o tom, kam se mohu přestěhovat, a jak by tam mohl vypadat nový ţivot, se stávají konkrétnějšími. Nakonec však často nemusí vůbec odpovídat realitě. (Klvaňová 2007:14-16) Základní součástí definice migrace je dlouhodobost. Tento termín chce poukázat na to, ţe dlouhodobost se odvíjí od tvrzení, ţe člověk je v důsledku migrace nucen opustit stávající sociální místo působnosti a adaptovat se na nové prostředí. Z toho lze usoudit, ţe čím déle přemístění ţivotního středobodu trvá, tím více se od migrujících osob očekává, ţe musí upravit jednotlivé oblasti lidského ţivota. (Hamplová 2011:21) 8

Z hlediska charakteristiky migrace jako změny trvalého pobytu, můţeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Co se týče mezinárodní migrace, jde o změnu obvyklého pobytu za hranice státu. V rámci mezinárodní migrace jsou důleţité ekonomické, politické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady na emigrační, tranzitní a také imigrační země. Naopak vnitřní migrace představuje pohyb obyvatel v rámci jedné země. (Dohnalová 2012:7-8) 1.2. Emigrant, Imigrant Migrace jako taková, můţe mít dvojí podobu. V jednom případě jde o imigraci, tehdy mluvíme o přistěhování obyvatelstva a za aktéry imigrace povaţujeme imigranty. V případě druhém se jedná o emigraci, která představuje vystěhování obyvatelstva ze země. Zde se jedná o takzvané emigranty. Migraci lze také rozdělit dle toho, zda jde o migraci nucenou či dobrovolnou. Obvykle je obtíţné je od sebe odlišit. Důvodem vynucené migrace bývá zejména válečný stav, nastolení diktatury, či zhoršení ţivotních podmínek. (Dohnalová 2012:7-8) 1.3. Důvody migrace Těmi nejčastějšími důvody migrace jsou často hluboké disproporce v bohatství jednotlivých oblastí, síle jednotlivých ekonomik a ţivotní úrovní daných společností. Často jsou také důvodem mezinárodní migrace rozdíly v míře demokracie a politické stabilitě země původu. (Šišková 2001:19) Pro charakteristiku mezinárodní migrace, OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu. V tom případě tedy hovoří o mezinárodní migraci. (Dohnalová 2012:7-8). Hlavní trendy světové mezinárodní migrace jsou ovlivňovány specifickými vlivy, které jsou označovány jako push a pull faktory. (Dohnalová 2012:7-8) Prostřednictvím těchto faktorů lze mezinárodní migraci rozdělit na migraci politickou a ekonomickou. Push faktory jsou takové, které nutí lidi, aby se stěhovali ze svých domovů. Mezi push faktory paří zejména ekonomická nestabilita, změna ţivotních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboţenské a národnostní konflikty a v neposlední řadě zhoršování kvality ţivotního prostředí ve vlastní zemi. Na druhou stranu pull faktory přitahují migranty především do rozvinutých zemí. Jde například o politickou stabilitu, vysoký ţivotní standard, ekonomickou perspektivu, svobodu a moţnost seberealizace v zemi cílové. (Dohnalová 2012:7-8) 9

Co se týče pracovní migrace, na kterou se budu více zaměřovat, motivy pracovní migrace často bývají hlavním faktorem, který ovlivňuje postavení migrantů na trhu práce. Tyto motivy většinou určuje socioekonomická vyspělost pracovní migrace zdrojové země ve srovnání se zemí cílovou. (Pořízková 2009:48) V případě kategorie pracovní migrace lze tuto rozdělit na migraci dobrovolnou, nucenou, legální a nelegální a je třeba zdůraznit, ţe většinou nejde o neměnné kategorie, které se nemusejí, ale mohou v čase proměňovat. Například nenucená migrace se promění v migraci nucenou. (Čiţinský a kol. 2014:28-29) Pracovní migrace dobrovolná znamená, ţe cizinec se rozhoduje sám na základě vlastního subjektivního rozhodnutí za účelem navýšení svých zisků, získání nových zkušeností nebo jiných výhod. U migrace nedobrovolné chybí zejména prvek dobrovolnosti. Mezi kategorie nucené pracovní migrace lze zařadit obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování či zneuţívání domácích pracovních sil. (Čiţinský a kol. 2014:28-29) Jako další kategorizaci pracovní migrace lze uvést migraci legální či nelegální (neregulérní). Nelegální migrace je neoprávněný vstup na území státu nebo jeho neoprávněné opuštění. To znamená nelegální překročení vnější schengenské hranice České republiky, i neoprávněný pobyt na tomto území. Respektive pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění. O legálním pobytu hovoříme tehdy, pokud cizinec má právo pobývat na území ČR, pokud ale zároveň splňuje zákonem stanovené podmínky. (Čiţinský a kol. 2014:24). Za jednu z dalších významných bariér, která ovlivňuje mezinárodní migraci, lze povaţovat migrační politiku cílových zemí. Tyto země se často různými způsoby pokoušejí regulovat příliv imigrantů na území svého státu. (Šišková 2001:19). Další faktory, které ovlivňují migraci, lze rozčlenit na základě tří rozdílných perspektiv. Můţeme zde mluvit o individualistické perspektivě a systémové perspektivě, které se navzájem doplňují. Jako třetí lze zmínit vliv komunikace a informací na migraci. (Hamplová 2011:23-30) Individualistická perspektiva zahrnuje faktory, jako jsou pohlaví a věk. Výsledky výzkumu, které zveřejnil Killisch v roce 1979 nám dokazují, ţe celková četnost migrace se výrazně mění v závislosti na věku. Dalším faktorem v rámci individualistické perspektivy jsou socioekonomické faktory, kam řadíme zejména rodinný stav. Rozhodující v tomto momentě je to, zda je člověk svobodný a relativně bez závazků, nebo jestli má závazky vůči své rodině. Na základě toho se rozhoduje, zda 10

opustí dosavadní působiště. Další skupinou jsou psychologické faktory. Často člověk, který uvaţuje o migraci, je vystaven situací, která pro něj znamená vytrţení ze sociálních sítí. Můţe jít o rodinu, přátele či prostředí, na které je zvyklý. V takové chvíli jedinci často uvaţují o obavách z nového neznámého prostředí, uvědomují si nesounáleţitost s místními obyvateli v cílovém státě. (Hamplová 2011:23-30) Systémová perspektiva se často zaměřuje na úroveň hospodářské rozvinutosti hostitelské země a důraz je téţ kladen na ekonomickou úroveň daného regionu. Významným faktorem, který v rámci této perspektivy ovlivňuje migraci, je současný stav oborů v rámci jednotlivých sektorů národního hospodářství. Zda konkrétní odvětví prosperují, nebo jsou naopak v úpadku. Velice specifickým faktorem, který můţe ovlivňovat rozhodnutí jednotlivce, zda opustí dosavadní místo působení, je takzvaný brain drain. Jde o výraz, který pochází z angličtiny a v překladu znamená odliv mozků. Jde o problém, se kterým se setkáváme především u mezinárodní migrace. Mluvíme tedy o odchodu lidského kapitálu, zejména osob s kvalitním vzděláním. Pro hostitelské země to znamená nárůst kvalifikovaných pracovních sil. Na druhou stranu pro zemí původu to můţe znamenat ztrátu investic do vzdělání lidských zdrojů. (Hamplová 2011:23-30) Je dobré se také zmínit o vlivu komunikace a informace na migraci jako o dalším faktoru, který migraci ovlivňuje. Právě mnoţství a přesnost informací má často velký vliv na to, zda se motivace migrovat bude posilovat nebo naopak oslabovat. Obvykle jde o informace od příbuzných či blízkých přátel, kteří o hostitelské zemi mluví. Právě to je často pro jedince jednou z motivací pro migraci. Při získávaní informací o hostitelské zemi si často porovnáváme vlastní přání a očekávání s aktuálními příleţitostmi v cílovém regionu. Pokud jsou jedincova očekávání naplněna, jsou informace jedním z rozhodujících faktorů migrace. (Hamplová 2011:23-30) 1.4. Trh práce a jeho členění Trh práce je trhem primárního výrobního faktoru a jde o trh jako kaţdý jiný, přesto je něčím zvláštní. Určitá schopnost pracovat je vázána na člověka. Lidé jsou jedinečnými bytostmi, kaţdá má jiné schopnosti, talent a nadání a také jiné ţivotní a pracovní zkušenosti. Kaţdý člověk jako vlastník výrobního faktoru práce nabízí sluţbu práce na trhu práce. Výrobci si sluţbu práce zároveň se sluţbami ostatních výrobních faktorů najímají, aby následně mohli vyrábět zboţí. (Broţová 2003:13) 11

Základním mechanismem, který v dnešní moderní společnosti spojuje nabídku pracovní síly s její poptávkou, je trţní ekonomika a trh práce. Pracovní trh zprostředkovává systému produkce pracovní sílu, která je strukturovaná na základě jeho poţadavků na výrobní procesy a činnosti. Zajišťuje také pracovní síle finanční a sociální prostředky, které jsou pro její přeţití ve společnosti nezbytné. Jde tedy o mzdu a sociální status. (Hofírek 2011:36-37) Ne vţdy všichni lidé, kteří jsou schopni se na trhu práce uplatnit, na něj ve skutečnosti vstupují. Určitá část populace na něj vstupuje nedobrovolně. Důvodem tohoto aktu je fakt, ţe jím podpora ze strany státu či jiných privátních institucí, umoţňuje fungovat ve společnostibez toho, aniţ by do trhu práce byli zapojeni. Tedy bez toho aniţ by prodávali svou pracovní sílu zaměstnavatelům. Ze strany státu jde o podporu formou sociálních dávek a v případě privátních institucí mluvíme o rodině či charitě. V takovémto případě mluvíme o lidech, kteří nejsou ekonomicky aktivní a nepracují v zaměstnání, či za tuto práci neodstávají odměnu. Řadíme sem seniory, osoby dlouhodobě nemocné, jedince mentálně či fyzicky nezpůsobilé k práci, studenty a také ţeny v domácnosti. Jednou z další kategorii osob mimo pracovní trh jsou také lidé, kteří zůstávají mimo trh práce vynuceně. Často nemají schopnost se na trhu práce vůbec uplatnit, či na druhou stranu jim ve vstupu na trh práce brání jejich zvyklosti nebo státní instituce. (Hofírek 2011:36-37) Co se trhu práce týče, neexistuje pouze jediný trh práce, to znamená, ţe není homogenní, ale je členěn podle geografických oblastí, odvětví a profesí. Takovéto trhy práce jsou od sebe oddělovány a mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle mezi nimi vzájemně téměř nedochází k nějaké konkurenci. Jde tedy o teorii duálního trhu práce (duallabour market), který dělí trh práce na primární a sekundární složku. Tuto teorii rozvinuli v USA v 70. letech Peter Doeringer a Michael Piore. Jde o "InternalLabourMarkets and ManpowerAnalysis, 1970. (Hofírek 2011:36-39) Primární trh práce se často vyznačuje vysokými příjmy, jistotou zaměstnání, dobrými vyhlídkami pro vzestupnou mobilitu a zaměstnaneckými benefity. Tento typ trhu práce se vyznačuje tím, ţe zde můţeme nalézt lepší a výhodnější pracovní příleţitosti, zaměstnání s vysokou prestiţí, dobré podmínky výkonu práce poskytující dobré moţnosti profesního růstu. Primární trh práce lze také rozdělit na vyšší primární sektor a niţší primární sektor. V prvním případě se jedná o sektor, který zahrnuje dlouhodobě působící zaměstnance, kteří postupují ve svých pozicích v závislosti na počtu odslouţených let. V případě druhém niţší primární sektor, který se plní převáţně 12

modrými límečky (jde o označení pro dělníky, kteří vykonávají manuální práci odměňovanou hodinovou mzdou, odlišují se od bílých límečků, jejichţ práce není povaţována za manuální, jde spíše o práci kancelářskou), vykonávající stabilní kvalifikovanou práci. (Hofírek 2011:36-39) Sekundární trh práce je charakteristický nízkou mzdou, krátkodobými pracovními úvazky, nejistotou zaměstnání, malým či ţádným výhledem na kariérní postup a také nepřítomností zaměstnaneckých výhod. Takovýto pracovní trh nabízí méně stabilní pracovní příleţitosti. Zároveň je pro něj charakteristická vysoká fluktuace pracovníků a střídání období zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Nachází se zde zejména nekvalifikované či nízko kvalifikované pracovní pozice ať uţ manuální (jde například o stavební dělníky, číšníky) či nemanuální (niţší úředníci). Co se vstupu a výstupu ze sekundárního trhu práce týče, jsou snazší a rychlejší neţ je tomu u primárního sektoru. Mluvíme-li o přechodu ze sekundárního do primárního sektoru je výrazně obtíţný a mobilita mezi těmito dvěma segmenty je velmi malá. (Hofírek 2011:36-39) Takovéto dělení trhu práce má i své důsledky. Přítomnost určitých bariér v pohybu pracovní síly mezi oběma segmenty má za důsledek koncentraci některých typů pracovníků v jednotlivých segmentech. Pro sekundární sektor je charakteristické, ţe se zde setkáváme častěji se ţenami, velmi mladými či naopak velmi starými jedinci, nekvalifikovanými nebo handicapovanými osobami. Často jsou to také imigranti či příslušníci etnických menšin. Rozdělení primárního a sekundárního trhu práce jasně reflektuje mocenskou strukturu společnosti. (Hofírek 2011:36-39) Včetně klasického dělení trhu práce na primární a sekundární sektor, jej můţeme rozdělit na trh práce formální a neformální. Neformální trh práce je charakteristický tím, ţe nespadá pod kontrolu a regulaci ze strany společenských institucí, které slouţí k regulaci ekonomiky (daňové úřady). Můţeme sem zařadit například samozásobování, domácí práce, přátelské výpomoci, ale zejména sem patří různé formy neregulérního a nelegálního podnikání. Pokud jde o ekonomické aktivity migrantů, je moţné do neformálního trhu práce zahrnout například vyuţívání "klientského systému" nebo "švarcsystému" při jejich zaměstnávání. (Hofírek 2011:36-39) Klientských systém se pouţívá k označení organizovaného zaměstnávání imigrantů (především z Ukrajiny). Cílem systému je zprostředkovat pracovní místa imigrantům na lokálním trhu práce. Klientský systém můţeme zobrazit jako pyramidu hierarchických vztahů, kde na její základně jsou zahraniční pracovníci. Jsou to 13

pracovníci, kteří část svých výdělků odvádějí za zprostředkování zaměstnání a další sluţby výše postaveným aktérům systému. (Hofírek 2011:36-39) Švarcsystém je spojován s podnikatelem Miroslavem Švarcem, který v době, kdy to ještě nebylo nezákonné (tedy do konce roku 1991), své zaměstnance změnil na osoby samostatně výdělečně činné a tím výrazně ušetřil na platbách sociálního a zdravotního pojištění. Takto se nechala inspirovat i řada dalších zaměstnavatelů, a proto došlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti k 1.1.1992. Tato novelizace zákona takzvaný švarcsystém téměř zakázala. (Hofírek 2011:36-39) 14

2. MIGRACE Z UKRAJINY DO ČESKÉ REPUBLIKY SE ZAMĚŘENÍM NA UKRAJINSKÉ ŽENY 2.1. Současný stav migrace na území ČR K 31.12.2014 je v České republice evidováno 451 923 tisíc cizinců. Přechodně je zde200 581 cizinců a 251 342 cizinců trvale usazených. Na území ČR je nejvíce občanů z Ukrajiny (celkem 104 388), Slovenska (96 222), Vietnamu (56 666), Ruska (34 684) a Polska (19 626). (Cizinci s povoleným pobytem) 300000 250000 200000 150000 100000 Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů Trvalé pobyty 50000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 90 dní Grafč.1:Vývoj počtu cizinců s pobyty trvalými a dlouhodobými pobyty nad Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky Po pádu takzvané železné opony 1 a otevření hranic se Česká republika stala tranzitní zemí pro velké mnoţství migrujícího obyvatelstva, ať uţ pracujícího před válečnými konflikty, nebo hledající lepší ţivotní podmínky v západní Evropě. S postupem času a zejména po vstupu České republiky do Evropské Unie se ČR stala zemí cílovou. To tedy znamená, ţe mnoho migrantů se přichází do České republiky trvale usadit. (Polovina cizinců ) Jiţ od roků 2008 počet cizinců z Ukrajinyv České republice nepřibývá. Postupem času se zvyšuje zastoupení osob ze zemí Evropské Unie a zároveň se mění struktura pobytů. V posledních letech počet cizinců v ČR stagnuje. Zároveň dochází ke změně 1 Rok 1989 revoluce vznik Československé republiky. Následně otevření hranic a konec komunistického řízení. Nastolení demokracie-vznik demokratického státu. Z hlediska migrace a nastavení migrační politiky je významný rok 1993- tedy vznik České republiky. 15

struktury cizinců podle státního občanství a typy jejich pobytů. Z důvodu sníţení poptávky po pracovní síle v důsledku ekonomické krize a částečnému omezení přístupu k pracovním povolením pro osoby ze zemí mimo Evropskou unii, počet ekonomických migrantů z těchto zemí výrazně ustal. (Polovina cizinců ) Kaţdoročně dochází k poklesu počtu cizinců ze zemí mimo EU, především z tradičních zdrojových zemí pracovní migrace (Ukrajiny, Vietnamu a Moldavska). Naopak postupně přibývá občanu z Evropské Unie a to zejména Slováků. Z velké části nahrazují na trhu práce cizince ze zemí mimo EU. (17.2.2014) (Polovina cizinců ) 2.2. Historie migrace z Ukrajiny od r. 1989 Jiţ během 20. století a zejména po druhé světové válce Ukrajina několikrát změnila své hranice, kdy šlo spíše o nucené přesuny obyvatel. V tomto období byla pro Ukrajinu typická především ekonomicky motivovaná migrace. Za prací jezdili obyvatelé západní části Ukrajiny uţ od 19. století, a to do industriálních částí Německa, do Ameriky a nejvíce do Slezska. Tehdy šlo o migraci cirkulační, tedy sezonní nebo dlouhodobější. Tento způsob migrace pokračoval i ve 20. století. (Trlifajová 2011:20-22) V roce 1920 došlo k připojení Ukrajiny k Sovětskému svazu a k posunu ukrajinsko-polské hranice po druhé světové válce, coţ vedlo k znemoţnění obyvatel cestovat mimo území SSSR. (Trlifajová 2011:20-22) V druhé polovině 80. let 20. století došlo k určitému uvolnění reţimu a moţnosti vyjet z Ukrajiny do Ruska. Šlo zejména o sezónní, polo-legální a polo-soukromě organizovanou práci. Nejčastěji šlo o skupiny brigádníků pod vedením jedné osoby, která na základě svých zkušenosti a kontaktů zajišťovala práci a ubytování. Způsoby těchto cest se staly základem pro pozdější pohyb pracovních migrantů a jeho organizaci. (Trlifajová 2011:20-22) Počátkem 90. let 20. století lze na území Zakarpatské Ukrajiny zaznamenat vznik klientského systému (viz předchozí kapitola), který představoval vznik jedné ze strategie Ukrajinské migrace. V rámci vývoje klientského systému jej lze na území ČR rozlišit na tři etapy. První etapa neboli ţivelné období (počátek 90. let 20. století aţ do roku 1996) byla charakterizována liberálním postojem státních orgánů k přílivu pracovníků z ciziny. Tato situace vyvolala potřebu řízení pracovní migrace. Toto období je charakteristické vytvářením prvních neformálních organizovaných vztahů. Druhou etapu představuje takzvané transformační období (1996-2000), kdy docházelo ke 16

zhoršujícímu se stavu českého hospodářství. To také vedlo zaměstnavatele k nutnosti omezit náklady na výrobu. Součástí této etapy je přístup organizovaného zločinu na trh s levnou pracovní sílou. Šlo zejména o různé formy organizování pracovní migrace (zprostředkovatelny práce, druţstva, apod.) Z důvodu zhoršující se ekonomické situace začali zaměstnavatelé pouţívat levnou pracovní sílu, aby ušetřili na nákladech. Třetí etapa etapa stabilizace (současnost) je povaţováno za období dovršení vývoje klientského systému. (viz předchozí kapitola). (Fryčová 2011:79-80) V dalším období, a to v první polovině 90. let 20. století je pro Ukrajinu charakteristická rozsáhlá etnická a politická migrace. Ukrajinu opouštěli především Rusové a Bělorusové, naopak do Ukrajiny přicházeli občané ukrajinské národností z jiných postsovětských republik (z Pobaltí, krymští Tataři, uprchlíci z Kavkazu, střední Asie a Podněstří). Tyto rozsáhlé imigrační vlivy vedly k tomu, ţe v roce 1993 měla Ukrajina rekordně nejvyšší počet obyvatel, a to přes 52 milionů. (Trlifajová 2011:20-22) Roku 1994 byl přijat Zákon o volném pohybu občanů a poprvé po mnoha desetiletích bylo moţné oficiálně opustit zemi, bez toho aniţ by bylo potřeba svolení státu. Také došlo ke vzniku organizací, které byly zaměřeny na zprostředkování práce v zahraničí. V souvislosti se stále se zhoršující ekonomickou situaci na Ukrajině, tak byla otevřena cesta růstu krátkodobé pracovní migrace. Základem pro masovou pracovní migraci v tomto období bylo utváření nových sítí a kontaktů. (Trlifajová 2011:20-22) V druhé polovině 90. let 20. století převládala zejména ekonomická migrace, a to emigrace ukrajinských občanů do zahraničí a také transitní migrace osob, které směřovaly dále do Evropy. (Trlifajová 2011:20-22) 2.3. Současný stav migrace z Ukrajiny Pro rok 2014 bylo na území České republiky zaznamenáno celkem 104 388 cizinců u Ukrajiny. Z toho 30 357 přechodně usazených a 74 031 trvalé usazených. Přechodně usazených ţen je evidováno 12 398 a muţů 17 959. Trvalé usazených ţen je 36 332 a muţů 37 699. (Cizinci s povoleným pobytem) Ukrajinci představují v České republice nejpočetnější migrační komunitu. Ukrajinská migrace do České republiky má zejména ekonomický charakter. Z toho je zřejmé, ţe většina ukrajinských migrantů je ekonomicky aktivní. Právě Ukrajinci na území ČR vlastní největší počet pracovních povolení. Do ČR jezdí z Ukrajiny 17

především mladí muţi v produktivním věku, kteří sem přicházejí z důvodu výdělku, který pouţijí na uţivení rodiny nebo blízkých příbuzných, kteří zůstávají doma. (Leontiyeva a kol. 2006 34-36) 140000 120000 100000 80000 60000 40000 Počet Ukrajinců na území ČR v průběhu let 2008-2014 20000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Graf č. 2: Vývoj počtu Ukrajinců na území ČR v průběhu let 2008-2014 Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky 2014 Stejně jako muţi tak i ukrajinské ženy jsou aktéry migrace. To tedy znamená, ţe nejsou pouhými osobami pasivně doprovázející muţe, ale i ony mají své specifické potřeby a zájmy. Často bývají ohroţeny genderově specifickými riziky. Většinou volí jiné strategie a potýkají se s odlišnými překáţkami a problémy. (Krchová a kol. 2008:2) V dřívějších dobách měla migrace odlišný význam pro ţeny i pro muţe. Od ţen se očekávalo, ţe se postarají o dům a rodinu, zatímco muţi odjíţděli za prací. Někdy docházelo k tomu, ţe se muţi v jiném státě usadili a ţeny je následovaly i s rodinou. Postupem času se ale tato situace změnila. Dnes jiţ migruje čím dál větší počet ţen a také se změnila jejich role při migraci do jiného státu. I nadále ţeny migrují z důvodu sloučení s manţelem, ale také nezávisle. Obvyklé hledají práci nebo samy ţiví rodinu, která zůstala v domovském státě. Cizinci ze třetích zemí, kteří na území České republiky pobývají na základě dlouhodobého pobytu, jsou zde za účelem studia, vědeckého výzkumu, zaměstnání, podnikání a sloučení rodiny. (Občané třetích zemí) Co se týče rodičovství, resp. mateřství ţen a s tím spojené závazky, ovlivňují do velké míry migrační, pobytové a ţivotní plány a strategie ţen. Tedy to, jakým způsobem svůj ţivot organizují. V průběhu samotné migrace a integrace hraje rodičovství 18

významnou roli v jednotlivých obdobích a fázích těchto procesů. Při uvaţování a rozhodování k migraci (odchodu do zahraničí), při pobytu v ČR i při zvaţování návratu či rozhodování zůstat v hostitelské zemi a trvale se zde usadit, ţeny zvaţují a zohledňují své rodičovství, povinnosti a závazky s tím spojené. Zodpovědnost a závazky spojené s rodičovstvím jsou často součástí komplexu motivů a důvodů vedoucích k rozhodnutí migrovat do zahraničí (především v případě pracovní migrace). K odchodu za prací do jiné země často vede nezbytnost finančně zajistit své děti (nebo rodiče či jiné členy rodiny). Dalším motivem bývá sloučení rodiny, pokud jiný člen (členové) rodiny odjel dříve (partner, manţel, rodiče, děti, atd.) nebo společná migrace celé rodiny. Obvykle migrace a pobyt v ţivotních podmínkách v jiné zemi dopadají na rodinný ţivot a rodičovství ţen migrantek. Komplikace je spatřována v nutnosti kombinace pracovních povinností s péčí o děti při absenci tradičních sociálních sítí a zdrojů pomoci (jde o prarodiče, sourozence a jiné blízké osoby ţijící v zemi původu). Kdyţ dojde k rozdělení rodiny, často je to zapříčiněno okolnostmi, které ţeny nemohou ovlivnit. Sloţitá a nákladná administrace a legalizace pobytu, časová náročnost související s pracovními podmínkami v zaměstnání v ČR a nedostatek času pro soukromý ţivot, finanční zátěţ společenského ţivota celé rodiny v emigraci, pracovní vytíţení imigrantek a zároveň nedostatek soukromých zdrojů pomoci a podpory při péči o děti v ČR jsou překáţkami, které brání ve společné migraci rodiny. Někdy se podaří podmínky pro pozdější příchod děti zajistit, a jde o podmínky získání práce a bydlení a vytvoření zázemí a pocitu jistoty abezpečí.otázka rodičovství je u ţen migrantek rozhodující při uvaţování o návratu do země původu, nebo při rozhodnutí trvale se usadit v ČR. Jsou tu různé situace, které tuto otázku spojenou s rodičovstvím ovlivňují. Jde o situace jako narození dítěte v ČR, manţelství s Čechem a narození dítěte, vybudování rodinného zázemí, přání, aby děti vyrůstaly a studovaly v ČR a zohlednění jejich začlenění do české společnosti. Zásadní skutečnost při hodnocení zejména počátku ţivota ţen v ČR ovlivňuje přítomnost dalších členů rodiny či jiných známých, nebo blízkých osob ze země původu, kteří v ČR jiţ delší dobu ţijí. (Krchová, Viznerová, Kutálková 2008:8-9) 19

Podíl žen a mužů 46.68% 53.32% muži ženy Graf č. 3:Podíl ukrajinských žen a mužů na území ČR k 31. 12. 2014 Pramen: Ministerstvo vnitra České republiky 2014 Nejčastěji do České republiky přicházejí Ukrajinci ze západních regionů, především ze zakarpatské oblasti. Tento region se vyznačuje nejvyšší nezaměstnaností. V průběhu let se migrační pásmo posunulo na východ Ukrajiny a za výdělkem do Česka jezdí obyvatelé z centrálních a východních části teto země. (Šulha 2002 in Leontiyeva a kol. 2006:34) Jednou ze strategií ukrajinské migrace, jak vstoupit na český trh práce je začlenění do organizovaného systému, takzvaného klientskýsystém. Tento název se odvíjí od slova klient čímţ se označuje zákazník či chráněnec. V případě ukrajinské migrace tento termín označuje člověka, který organizuje ukrajinskou pracovní sílu a za účelem vlastního výdělku ji nabízí na českém pracovním trhu. Klientský systém je tvořen dvěma základními stupni mocensky nerovných vztahů a třemi typy aktéru. Na nejvyšším stupni pomyslné pyramidy moci je organizovaný zločin ukrajinská mafie. Na spodním stupni jsou imigranti, kteří celý systém sytí ekonomickými prostředky svou mzdou. Mezi těmito aktéry stojí jako hlavní mediátoři klienti. Právě pro mafii jsou hlavními partnery a jejich vztah lze označit jako druhý stupeň klientského systému. Tedy vztah mezi imigrantem pracovníkem a klientem je označen jako stupeň první. První stupeň klientského systému vznikl v reakci na podmínky trhu práce, českou legislativu a její provádění v praxi. Je také reakcí na rizika a kapitálovou nákladnost mezinárodní migrace a nabízí řešení ve formě zprostředkování potřebného vědění, peněz i sluţeb. Na trhu práce Ukrajinci nabízejí vysoce flexibilní pracovní sílu a klienti pak přistoupí na síťové uspořádání ekonomických vztahů. Tyto strategie se doplňují a pro české podnikatele představují externalizaci nákladů. Coţ následně zvyšuje atraktivitu takto organizované pracovní síly. Ten druhý stupeň klientského 20