Aktuální situace v chovu koz v ČR Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Příspěvek se zabývá aktuální situací v chovu koz a uvádí přehled o cenách za produkty chovu koz placených chovatelům, spotřebitelských cenách, produkci kozího masa a mléka, zahraničním obchodě a o vývoji struktury chovu koz v ČR. Chov koz je v ČR charakterizován nízkou průměrnou velikostí stád. Z údajů Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. vyplývá, že 78,8 % podniků s méně než 10 kozami chovalo 25,2 % koz, podniků s 11 až 100 kozami bylo 19,7 % (48 % koz). Podíl podniků nad 100 koz byl zanedbatelný (1,5 %), ale tato velikostní slupina měla významný podíl na počtu chovaných koz (26,8 %) tabulka 1. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo vykázáno k 1.4.2007 16 tisíc koz a kozlů a stavy koz a kozlů se v letech 2003 až 2007 pohybovaly mezi 12 až 16 tisíci kusů (graf 1). Druhým informačním zdrojem jsou údaje o početních stavech koz a kozlů v ústřední evidenci, které se od údajů Českého statistického úřadu liší. Rozdíly jsou dány odlišnou metodikou sběru dat, kterou používá Český statistický úřad a Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Podle údajů z ústřední evidence bylo k 31.12.2007 evidováno 13 393 kusů koz a 2 961 kusů kozlů. Podíl koz v kontrole užitkovosti (KU) se tak podle obou informačních zdrojů pohyboval v posledních letech na úrovni nižší než 30 % (odhad z údajů Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. a Českého statistického úřadu). V roce 2007 bylo zapojeno do kontroly užitkovosti 3 157 kusů koz. V letech 2003 až 2007 se stavy koz v kontrole užitkovosti zvýšily o 530 kusů a 20,2 %. Z údajů v kontrole užitkovosti je patrná tendence zvyšování podílu chovaných koz ve větších stádech a pokles podílu koz v malých chovech. Podíl koz chovaných ve stádech s velikostí nad 10 kusů na celkových početních stavech koz v kontrole užitkovosti se zvýšil ze 49,1 % v roce 2003 na 75,7 % v roce 2007. I přes tento trend přetrvávají i v kontrole užitkovosti malá stáda. Průměrná velikost stáda v kontrole užitkovosti dosáhla v roce 2007 pouze 12,5 kusů. Zastoupení podniků v kontrole užitkovosti podle průměrné velikosti stáda je uvedeno v grafu 2. Chov koz se vyznačuje v ČR výraznou sezónností, jak je patrné z grafu 3. Z grafu 3 vyplývá, že nejvyšší podíl narozených kůzlat byl vykázán v měsících lednu (11,5 %), únoru (29,9 %), březnu (25,0 %) a dubnu (13,1 %). Naopak nejnižší počet narozených kůzlat byl zaznamenán v měsících srpnu (1,0 %), listopadu (0,6 %) a září (0,3 %). Tab. 1 Zemědělské podniky s chovem koz 1) Počet koz Počet (kusů) chovů n % % 2) 1 až 10 1 218 78,8 25,2 11 až 20 167 10,8 15,0 21 až 50 119 7,7 24,2 51 až 100 19 1,2 8,8 nad 100 22 1,5 26,8 Celkem 1 545 100,0 100,0 1) z údajů ústřední evidence Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., červen 2007; 2) podíl zvířat z jejich celkových stavů. Požadavky spotřebitelů, produkce masa a kozího mléka Při rozhodování o budoucí orientaci chovu koz je nutné sledovat poptávku po jednotlivých produktech, požadavky zákazníků a obchodníků a přizpůsobit se podmínkám trhu. Možnosti exportu kozího masa jsou dány spotřebou masa a jeho samozásobením v jednotlivých členských státech EU. V České republice přetrvává nízká spotřeba kozího masa a mléka a existuje prostor pro uplatnění jatečných kůzlat a produktů z kozího mléka na trhu. U jatečných kůzlat je patrný výraznější vliv spotřebitele v porovnání se situací u jatečných jehňat. Nejvyšší poptávka po jatečných kůzlatech je v období velikonočních svátků a kůzlata se v období Velikonoc nakupují v cca 7 až 14 kg živé hmotnosti. Po skončení velikonočních svátků se poptávka po jatečných kůzlatech výrazně snižuje, s kůzlaty se mimo období Velikonoc obchoduje omezeně a za nízké ceny. Tab. 2 Porážky koz včetně odhadu domácích porážek v ČR Rok Počet kusů Jatečná hmotnost (t) Živá hmotnost (t) 2006 13 501 105 238 2007 13 548 104 240 Zdroj: Český statistický úřad.
Celkový počet porážek kůzlat a koz (domácích porážek a porážek na jatkách) je uveden v tabulce 2. Z tabulky 2 je patrné, že v roce 2007 došlo k nárůstu počtu poražených zvířat o 47 kusů a 0,3 %. Z údajů o celkovém počtu porážek lze odhadnout jatečnou výtěžnost koz na cca 43 až 44 %. V tabulkách 3 až 5 jsou uvedeny výsledky měsíčního šetření o porážkách hospodářských zvířat Českého statistického úřadu. Výkaz předkládají všechny provozy porážek v České republice bez ohledu na výrobní kapacitu. Porážky zahrnují všechna jatečná zvířata bez ohledu na to, zda jsou tuzemského původu nebo byla dovezena ze zahraničí. Nutné porážky jsou započítány do jatečné hmotnosti jen v případě, že je maso použito pro lidskou spotřebu. V souladu s legislativními předpisy Evropské unie byla v roce 2007 provedena změna metodiky stanovení hmotnosti jatečně upravených těl. V této souvislosti byla data za rok 2006 přepočítána novým koeficientem. Z tabulky 3 je patrné, že v roce 2006 bylo poraženo na jatkách pouze 3,7 % (501 kusů) koz z celkového počtu koz, který je uveden v tabulce 2. V roce 2007 došlo k mírnému nárůstu poražených koz na jatkách na 4 % (548 kusů). Produkce kozího masa na jatkách se pohybovala v letech 2003 až 2007 na úrovni 4 až 5 tun (tabulka 4). Tab. 3 Porážky koz v ČR na jatkách Rok Počet kusů JH (t) 1) PJH (kg) 2) ŽH (t) 3) PŽH (kg) 4) 2006 501 4 8,6 9 18,8 2007 548 5 8,9 11 19,9 1) jatečná hmotnost v tunách; 2) průměrná jatečná hmotnost v kg; 3) živá hmotnost v tunách; 4) průměrná živá hmotnost v kg. Zdroj: Český statistický úřad. Tab. 4 Porážky koz v ČR na jatkách Území, kraj Jedn. 2003 2004 2005 2006 2007 Středočeský ks 90 96 148 145 17 Jihočeský ks 31 29 18 25 3 Plzeňský ks 3 x 11 x 4 Karlovarský ks x x x x x Ústecký ks 61 73 65 102 207 Liberecký ks 5 2 16 45 41 Královéhradecký ks 96 71 19 59 35 Pardubický ks 89 87 60 9 17 Vysočina ks 174 20 9 13 6 Jihomoravský ks 5 9 35 97 199 Olomoucký ks x x x x x Zlínský ks x x 12 6 18 Moravskoslezský ks x x x x 1 Česká republika ks 554 387 393 501 548 Výroba kozího masa v ČR na jatkách Výroba masa 1) tuny j.h. 5 4 5 4 5 1) výroba kozího masa v tunách jatečné hmotnosti. Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo zemědělství ČR. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v České republice existují výrazné regionální rozdíly v počtu porážek a výrobě kozího masa a že produkce kozího masa na jatkách byla ve všech krajích ČR nízká. V ČR se produkovala v roce 2007 jatečná kůzlata a kozy o průměrné živé hmotnosti 19,9 kg (při rozmezí 12,7 kg až 52,5 kg v jednotlivých krajích ČR). Průměrná porážková hmotnost kůzlat a koz se v letech 2003 až 2007 pohybovala na úrovni 18,8 až 26,6 kg. V letech 2003 až 2007 došlo k poklesu průměrné porážkové hmotnosti při významné variabilitě v jednotlivých letech a v jednotlivých krajích ČR (tabulka 5). Tab. 5 Průměrné porážkové hmotnosti koz v ČR (kg živé hmotnosti) Ukazatel Jednotka 2003 2004 2005 2006 2007 Porážková hmotnost kg 21,4 21,0 26,6 18,8 19,9 Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo zemědělství ČR. Z údajů uvedených v tabulce 6 vyplývá, že v letech 2003 až 2007 byla vykázána nízká spotřeba kozího mléka (0,1 litru na obyvatele a rok) a je patrný nárůst produkce kozího mléka a produkce kozích sýrů.
Tab. 6 Výroba kozího mléka a produkce kozích sýrů v ČR Ukazatel Jedn. 2003 2004 2005 2006 2007 1) Mléko tis. litrů 775 990 1 100 1 150 1 250 Sýry tuny 78 99 110 115 120 Spotřeba kozího mléka v l 2) 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 1) předběžné údaje, odhad; 2) litrech na obyvatele a rok. Zdroj: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR a MZe, 2007 (za rok 2007 jsou uvedeny pouze předběžné údaje). Vývoj nákupních a spotřebitelských cen Z tabulky 7 je patrné významné kolísání nákupních cen kůzlat v průběhu roku 2007. Nejvyšší ceny jsou dosahovány v období Velikonoc a mimo toto období dosahují nižší úrovně. Poptávka po mase kůzlat je nejvyšší o Velikonocích. V jiných ročních období je zanedbatelná. Cena za 1 kg jatečné hmotnosti kůzlete se podle zmasilosti pohybuje na úrovni 80 až 95 Kč za kg jatečné hmotnosti, v období Velikonoc dosahuje až 110 Kč za kg jatečné hmotnosti. Kůzlata se obvykle vykupují mezi 12 až 18 kg jatečné hmotnosti, s výjimkou zákazníků z arabských zemí, kteří požadují jatečnou hmotnost v intervalu 7 až 8 kg. Tab. 7 Nákupní ceny placené zemědělcům v roce 2007 1) Kateg. Cena v Kč za kg jat. hmotnosti 2) Porážková jatečná hmotnost v kg Kůzlata 80 až 95 (Velikonoce až 110) 12 až 18 (7 až 8 kg pro arabské zákazníky) 1) orientační údaje; 2) jatečné hmotnosti, vyšší cena v intervalu je dosahována v období Velikonoc, nižší mimo období Velikonoc. Zdroj: průzkum ČMSCH, a.s. Chov koz je v současné době orientován na produkci mléka a sýrů. Zpracování kozího mléka se provádí přímo na farmách. Jak je patrné z tabulky 8, ceny kozích sýrů se pohybují v posledních letech na úrovni 170 až 200 Kč za 1 kg. V praxi je možné se setkat v některých obchodních případech s vyšší cenou, zejména při výrobě specialit a v některých oblastech ČR jsou dosahovány vyšší ceny za kozí sýry. Údaje v tabulce 8 představují průměr za ČR. Tab. 8 Ceny kozích sýrů (Kč/kg) Ukazatel 1990 2003 2004 2005 2006 2007 1) Ceny sýrů 80 170 180 190 200 200 1) předběžné údaje. Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007 (za rok 2007 jsou uvedeny pouze předběžné údaje). Tab. 9 Spotřebitelské ceny kozího masa v roce 2007 1) Ukazatel Cena v Kč za 1 kg masa kůzlat Plec 168 Kýta 180 Hřbet 164 Krk 128 Hrudí 55 1) orientační údaje, ceny v období Velikonoc jsou o 5 až 10 % vyšší. Zdroj: Bucek a kol., 2008. Významné rozdíly byly vykázány v roce 2007 v cenách kůzlečího masa pro spotřebitele. Tyto rozdíly byly také výrazné mezi cenami masa jednotlivých částí jatečných trupů. Ceny kýty u kůzlat dosáhly 180 Kč za kg masa, naopak ceny hrudí u kůzlat byly pouze 55 Kč za kg masa (tabulka 9). V některých oblastech a obchodních případech byly dosaženy vyšší ceny. Tabulka 9 uvádí průměrné ceny v ČR. V ČR je velice rozšířená praxe, kdy se vykupuje kůzlečí maso za stejné ceny jako jehněčí. Porovnáme-li kůzlečí a kozí maso s jehněčím a skopovým, můžeme zjistit celou řadu podobných vlastností. Kůzlečí maso je podobné jehněčímu. Kůzlečí maso lze poznat zejména podle světlejší barvy v porovnáním s jehněčím a také podle lepkavého podkožního vaziva, na které se někdy nalepí při stahování kozí chlupy. Kůzlečí maso není protučnělé, protože se tuk ukládá zejména v dutině břišní a kolem ledvin. Pod kůží a mezi svalstvem je poměrně nízký výskyt tuku. Kozí maso je křehké, má jemnou vláknitou strukturu a je lehce stravitelné. Tuk kůzlat a koz má vysoký bod tání a je hůře stravitelný. Kuchyňská úprava kůzlečího a kozího masa je obdobná jako u skopového. Ceny uvedené v tabulce 9 odráží využitelnost jednotlivých částí jatečného těla pro kuchyňskou úpravu. Nejhodnotnější částí je kýta, která se upravuje jako pečená nebo dušená, nebo na řízky a steaky. Kvalitní maso lze získat i z hřbetu. Maso z hřbetu
se využívá pro grilování na roštu. Plecko a šrůtku lze využít pro výrobu kozlečího ragů a považuje se za méně kvalitní. Nejméně hodnotné jsou krk a bok, které se využívají pro vaření nebo dušení, popřípadě mletí. Zahraniční obchod V tabulce 10 jsou údaje o zahraničním obchodu s živými zvířaty, které publikovalo Ministerstvo zemědělství ČR v komoditních zprávách. Z tabulky 10 vyplývá, že v období let 2003 až 2007 docházelo ke značným výkyvům v zahraničním obchodu s živým zvířaty. Při sledování zahraničního obchodu je nutné zohlednit skutečnost, že Celní úřad prováděl v některých případech zpětné revize údajů zahraničního obchodu a údaje o zahraničním obchodu uváděné jednotlivými institucemi se liší (Celní úřad, databáze ústřední evidence ČMSCH, a.s.). Ve všech letech bylo dosaženo kladného salda obchodní bilance s živými zvířaty. Zahraniční obchod s kozími kůžemi je uveden v tabulce 11. V tabulce 12 je uveden zahraniční obchod se skopovým a kozím masem. Obě komodity jsou v oficiálních statistických výkazech Ministerstva zemědělství ČR a Českého statistického úřadu sledovány společně. Z tabulky 12 je zřejmé, že v období let 2003 až 2007 byly realizovány vývozy pouze v malé míře. Ve sledovaném období došlo k nárůstu dovozu skopového a kozího masa ve finančním a v hmotnostním vyjádření. Ve všech letech byla vykázána negativní bilance zahraničního obchodu se skopovým a kozím masem. V roce 2007 se na dovozu kozího a skopového masa podílely zejména tyto země: Austrálie, Belgie, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Slovensko, Dánsko, Irsko, Uruguay, Francie, Argentina, Velká Británie a Španělsko. Vývoz kozího a skopového masa z ČR byl v letech 2004 až 2007 uskutečněn zejména na Slovensko, do Rakouska, Švýcarska, Německa, Maďarska a Irska. Tab. 10 Vývoz a dovoz živých zvířat (kozy v kusech) Rok Dovoz Vývoz 2003 2 113 2004 x 17 2005 x 24 2006 x 45 2007 x 42 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR. Tab. 11 Zahraniční obchod s kůžemi Rok Kůže koz a kůzlat 1) dovoz tuny vývoz tuny 2003 43 x 2004 7 0,4 2005 13 x 2006 6 301 2) 294 2) 2007 x x 1) surové, čerstvé, solené; 2) v kusech. Zdroj: MZe ČR. Tab. 12 Vývoz a dovoz skopového a kozího masa Rok Objem (tuny) Objem (mil. Kč) Cena za kg (Kč) dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz 2003 201 x -201 29,6 x 147,59 x 2004 214 19-195 43,2 2,7 202,38 193,30 2005 446 36-410 60,4 5,9 135,63 162,42 2006 461 36-425 51,4 6,6 111,34 185,08 2007 545 51-494 59,6 9,9 109,26 195,37 Zdroj: MZe ČR.
Graf 1 Stavy koz a kozlů podle údajů ČSÚ 17 16 15 Stavy koz a kozlů v tis. ks 14 13 12 11 10 9 8 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Graf 2 Zastoupení podniků podle počtu chovaných koz v KU (2007) 21 až 50 kusů koz 8% stád více než 50 kusů koz 6% stád 11 až 20 kusů koz 12 % stád 6 až 10 kusů koz 13 % stád do 5 kusů koz 61 % stád
Graf 3 Podíly narozených kůzlat v roce 2006 (Zdroj: ČMSCH, a.s.) 35 30 25 Podíl narozených kůzlat v % 20 15 10 5 0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Měsíce roku 2006