I ~ I II.. 1(1 e otazky a odpovedi existují pro investory nejaká omezení? vyrostou na Karoline. mra kodra py? kdy bude území zastaveno?
~.~.. d~... ~~ ~~ ;- -:;: ~~ ;: == ~.---..- -:~... ;f - :::;.:-.~~ ~..~--..::;ji / ::-;: wp-/.... ::... \ ~,,#L "'-'- "'II" 111
~-- - Vážení obcané, otevíráte osmistránkový barevný dokument mapující vývoj jednoho z nejsledovanejších území Ostravy poslední doby. Jde o Karolinu a zejména pak o vyhlášení souteže na vyhledání zájemce o koupi pozemku za úcelem jejich zastavení. Príprave této souteže jsme vensnali opravdu hodne úsilí. Podíleli se na ní architekti i právníci. Nekolikrát byla podrobne, a nekdy i dost vzrušene, probírána na zasedáních zastupitelstva.. Máme zájem nalézt formou souteže takového kupce pro pozemky na Karoline, který bude ochoten a schopen zajistitjejich stavební využitíve shode s požadavky mesta. Nevynechat žádné duležité hledisko a na nic nezapomenout nám v prubehu prípravy souteže pomáhala i pomerne velká pozornost verejnosti a médií, s címž pocítáme i y.záverecné etape vyhodnocení. V každém ohledu chceme dosáhnout toho, aby se území Karoliny po ukoncení dekontaminace v lonském roce co nejdríve zmenilo ze zelené louky na soucást celomestského centra Ostravy. V minulých letech se nám podarilo získat pozemky v tomto území do vlastnictví. Tímse nám do rukou dostal i velmi úcinný nástroj, jak ovlivnit jejich budoucí využití. A práve tady se nabízí príležitost pro opravdu zodpovedné správce vecí verejných, za jaké se pokládáme, aby se pri výberu nejvhodnejšího kupce nerídili pouze nejprimitivnejším kritériem "kdo dá víc", ale aby se možných budoucích kupcu také ptali, k cemu hodlají pozemky využít a jaké urbanistické usporádání a architektonické formy na nich hodlají realizovat. Možnosti tohoto zpusobu regulace jsme si úspešne vyzkoušeli v posledních dvou letech už dvakrát. Sice u menších, ale ne méne zajímavých lokalit v centru mesta. Na základe získaných a prakticky overených zkušeností jsme se podobným zpusobem rozhodli rešit i prodej mestských pozemku na Karoline. ~Ing. Aleš Zedník primátor mesta Ostravy
Jak se z koksovny Karolina stala zelená louka... Lili Prumyslový areál Karolina se vyvíjí mezi ríšskou cestou z Opavy do Tešína (pozdeji ulice 28. ríjna) vedoucí na jižním okraji stredovekého jádra Ostravy o historickým centrem Vítkovických železáren. Lili Prumyslovácinnost u ríšské cesty zacíná krátce pred vstupem vídenského bankovního domu Rothschildu (1843) do Ostrovy. Dul Karolina je vybudován roku 1842 o Šalomoun roku 1845. V blízkosti dolu Karolina vzniká ve 2. polo-vine 19. století místní prumyslové centrum, které patrí Vítkovickému hornímu o hutnímu težírstvu. Lil No težbu uhlí o zpracování železo v blízké Rudolfove o Anselmove huti navozuje ve 2. polovine 19. století vznik koksovny Karolina (1858) o vznik hutních provozu - Schulerova huf (osi 1865) o Žofínská huf (1871-1873). Lil V dobe vrcholné grunderské konjunktury hutnictví v 19. století je za úcasti kapitálu Rothschildu, Gutmannu o hrabete Andrassyho ustaveno Rakousko - Uherská vysokopecní spolecnost. To nechává stavet no jih od jámy Karolina první vysokou pec skotského typu o obsahu kolem 300 m3 v Žofínské huti. která je zafoukána v cervenci 1873. Z duvodu krize je po pul roce odstaveno. Po stabilizaci pomeru je provoz hute v roce 1880 obnoven. Lili Útlumprumyslovéhoareálu Karolina- Žofínskáhuf - Šalomounzacíná po roce 1970snahou o zlepšení životního prostredí v centru mesto o získáníunikátního uceleného území pro rozvoj centra jižním smerem. Definitivní konec prumyslové cinnosti v areálu prichází s odstavením koksových baterií v cervnu 1985 o uhelného prádlo v prosinci 1986. Lili Pevné odpady (strusko) jsou po celou dobu hutní cinnosti no Karoline ukládány no odvol v severním okraji areálu. No zarovnaném, ponekud vyvýšeném prostranství bývalé Žofínské hute je po zastavení hutní výroby provozováno nejdríve kapacitní parkovište o poté tržište.... jak ze zelené louky vyroste moderní soucást centra Ostravy Lil Mestská cást respektuje historické centrum. Lil Je vytvoreno komfortní propojení nové zástavby s Masarykovým námestím pomocí atraktivních tras s minimálním krížením dopravního provozu s chodci. Obchodní pasáž nad Místeckou ulicí o kolejištem frýdlantské dráhy propojuje centrum Karoliny s lokalitou v západním smeru. Lil Nádraží Ostrava-stred je zprístupneno prímo z území Karoliny. Lil Je pripraveno pokracování nové Karoliny no jih od bánské dráhy k areálu národní kulturní památky Dolní Vítkovice. Lil No Karolíne jsou umísteny stavby pro bydlení. Lili Vyrostly zde objekty mimorádného architektonického rešení - dominanty o symboly nové Karolíny. Lili Verejné prostory oživují výtvarná dílo. Lili Je zachován volný pruhled od križovatky ulic 28. ríjna - Podebradova no památkove chránené objekty dvojhalí o bývalé zámecnické dílny v jižní cásti území. Lili Výsadbo verejné zelene v huste zastavených centrálních cástech území rostou stromy, trávníky se objevují spíše v okrajových cástech. Lili Parkovací o odstavné plochy nabízejí dostatek príležitostí pro krátkodobá stání vozidel návštevníku i pro delší odstavení vozidel rezidentu.
Jaké duvody vedly mesto pozemku na Karoline? k vyhlášení souteže pro zájemce o koupi Zastupitelstvo mesta se snaží dosáhnout toho, aby se území Karolinypromenilo v integrální soucást celomestského centra Ostravy. Jde o to, aby na 30 hektarech byla vybudována nová dopravní a inženýrská infrastruktura, která propojí území s okolním mestským prostredím. Takto vytvorenou inženýrskou kostru naplní mestským obsahem. A to vše ve smyslu regulativu územního plánu, který vetší cásti území prirazuje funkci "jádrové území". Soucasne je zájem vytvorit vše s espritem a citelnou mestotvornou myšlenkou tak, aby nešlo jen o prosté zvýšení poctu ulic a domu v centru. Duležité je jít cestou, která nebude vyžadovat dotace z mestského rozpoctu. Statutární mesto Ostrava totiž není a v budoucnu ani nehodlá být investorem nové výstavby na území Karoliny. Proc nebyla zvolena soutež architektonická? Ostrava nehledá architekta pro projektovou prípravu jedné nebo více staveb, ale kupce pozemku, který bude ochoten a schopen zarucit jejich využití ve smyslu požadavku mesta. V této souvislosti je treba odmítnout narcení z toho, že KAROLlNA2006 je skrytou, neregulérní architektonickou souteží. Architekt je ve vyhlášené souteži smluvním spolupracovníkem developera. Ten je jeho klientem a svou objednávkou urcuje, nebo prinejmenším významne ovlivnuje výsledek architektovy práce. Architekt zde tedy nesouteží sám za sebe se svým názorem, ale prostrednictvím smluvne poskytnuté služby pomáhá developerovi najít pro nej optimální rešení. Developer do souteže vstupuje na svou vlastní zodpovednost s projektem, ve kterém musí být práce architekta doplnena o další požadované prílohy. Proc mesto opustilo cestu využití území Karoliny z roku 2000? Je treba zduraznit, že rešení architektu z Gliwic, které zvítezilov mezinárodní architektonické souteži, nikdo nezpochybnuje. Vítezné rešení, které bylo vybráno z devadesáti soutežních návrhu, nebylo mestem nikdy "smeteno ze stolu". Ceny v souteži byly vyplaceny. Architekti poté v roce 2003 odevzdali studii, kterou si u nich mesto objednalo. Za jejich práci jim byla vyplacena dohodnutá smluvní cena. Mezi týmem architektu a mestem nejsou dnes žádné pohledávky. Od doby, kdy bylo mestem formulováno zadání mezinárodní souteže, už ale uplynulo více než šest roku a behem nich se zmenily nekteré podmínky v území. Puvodní zadání zestárlo a stalo se neaktuální zejména v techto bodech: Lili Zmajetkových i uživatelských duvodu není možno v soucasné dobe pocítat s využitímjižní cásti území. Také východní cást kolem budovy divadla je už stabilizovaná a není zde z urbanistického hlediska co rešit. Dnes naopak proti puvodnímu zadání vznikla potreba a možnost rozšíritrešení Karolinyzápadním smerem a pokusit se tak o prekonání urbanistické bariéry, kterou tvorí ctyrpruh Místecké ulice se soubežnou frýdlantskou dráhou, a která nevhodne oddeluje Karolinu a nove vzniklou obchodní zónu na ploše nekdejšího Ústredního autobusového nádraží. Lili Stavební program souteže z let 1999-2000není dnes aktuální. Regionální administrativa, se kterou se puvodne pocítalo na území Karoliny, byla od té doby už umístena jinde, po nadregionálních správních úradech není žádná poptávka, totéž se týká kulturních zarízení celomestského a nadmestského významu. LIIIIIIBylozjišteno, že územním plánem predpokládané vymístení bánské dráhy, která prochází napríc územím Karolinya delí je na severní a jižnícást, je v horizontu nejbližších 25 let nemožné. Tento limitje (na rozdíl od predpokladu ze zadání mezinárodní urbanistické souteže) nutné prozatím v území respektovat. Na druhou stranu není treba jako nedotknutelný limitrespektovat elektrorozvodnu vedle vítkovického dvojhalí. Zastupitelstvo mesta proto v kvetnu 2005 rozhodlo neporizovat dále regulacní plán podle studie architektu z Gliwic navazující na vítezný soutežní návrh. Neaktuální prvky rešení, které se opírají o šest let staré zadání, by se tím totiž zafixovaly do podoby závazné územne plánovací dokumentace. Místo podpory rozvoje území by vznikl závazek, který by brzdil aktuální potreby a aktivity mesta i investoru.
Kdo vlastní pozemky na KaroUne? Vetší cást Karoliny je dnes na rozdíl od roku 2000 ve vlastnictví mesta. To znamená, že Ostrava má nyníjako vlastník v ruce docela jiné možnosti a nástroje k ovlivnení výstavby a využitíkaroliny. Existujípro investory ze strany mesta nejaká omezení? Jiste, a není jich zrovna málo. Kdo by se o nich chtel dovedet víc, najde je v podkladech k developerské souteži, které jsou zverejneny na internetových stránkách: www.ostrava.cz Na území Karoliny nesmí vzniknout nové centrum mesta jako konkurent, který by oslabil centrum stávající. Zástavba Karoliny musí naopak rozšírita posílit soucasné celomestské centrum. Mesto dále požaduje, aby na Karoline krome obchodu a kancelárí vzniklytaké nové byty, aby byla venována pozornost verejné zeleni i dotvorení verejných ulicních prostor výtvarnými díly. Vyhlašovatel souteže, tedy mesto Ostrava, si rovnež vymínil,že na území Karolinynebudou zrízeny herny a sex-shopy. ",m Lil Mohou na Karoline vyrust i mrakodrapy? ÚzemíKarolinyje soucástí mestské památkové zóny Moravská Ostrava. Toto území však nebylo v celé historiimesta až do dneška nikdy soucástí mestské struktury. Bylozde umísteno pouze nekolik prumyslových závodu. Proto na tomto území není predbežne uplatnována plošná regulace jeho budoucího využitíz hlediskastátní památkové péce. Jinýmislovy, prípadné situování výškových budov, pokud se k nemu nekterý ze soutežících rozhodne, bude nutné individuálne posoudit, ale rozhodne není predem vylouceno, že na Karolíne vyroste i mrakodrap. Co se stane se dvema památkove chránenými halami na Karoline? Jde o objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek. Pro jakékoliv nakládání s nimi platí zákon c. 20/1987 Sb., v platném znení. Po úcastnících developerské souteže se proto požaduje: Zapojení památkove chránených objektu do nové urbanistické strukturys durazem na ponechání dostatecného prostoru kolem techto staveb. Lili Rešení nové zástavby takovým zpusobem, aby urbanisticky nekonkurovala kulturním památkám a aby její kompozice využila možnosti uplatnení hal jako "point de vue" ve smeru od historického jádra mesta. Lil Pohledové respektování panoramatu dolu Hlubinaa vysokých pecí Vítkovickýchželezáren se zachováním volných pruhledových koridoru z centra mesta.