FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY UPLATNĚNÍ ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jaromír Tichý Sociální práce a sociální politika Vedoucí práce: doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. Plzeň Červen 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni 28. června 2012.

Poděkování Děkuji vedoucí své diplomové práce paní doc. PaedDr. Marii Kocurové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce. Dále děkuji pracovníkům podpůrných univerzitních center, kteří mně pomohli při realizaci mého výzkumu. Také děkuji všem účastníkům výzkumu, kteří mně ochotně poskytli potřebné informace pro praktickou část mé diplomové práce.

OBSAH Úvod... 1 Teoretická část 1. Definování a klasifikace zrakových postiţení... 2 2. Současný vzdělávací systém... 3 2.1 Současný vzdělávací systém v ČR... 3 2.2 Sluţby středisek zřízených při vysokých školách... 4 3. Postavení zrakově postiţených absolventů vysokých škol na trhu práce... 6 3.1 Historický vývoj a současné trendy v oblasti zaměstnanosti osob se zrakovým postiţením... 6 3.2 Limitující faktory v oblasti zaměstnávání zrakově postiţených absolventů vysokých škol... 7 3.3 Výzkumy popisující postavení zrakově postiţených absolventů vysokých škol na trhu práce... 7 4. Pomoc poskytovaná zrakově handicapovaným na trhu práce... 9 4.1 Legislativa jako nástroj podpory... 9 4.2 Podpora Úřadu práce... 12 4.3 Podpora neziskových organizací a některé významné projekty... 13 4.4 Vyuţití internetových portálů... 17 5. Vyuţití metodiky podporovaného zaměstnávání vypracované v projektu Tyfloemployability... 18 6. Speciální kompenzační pomůcky... 20 Praktická část 7. Cíle a charakter výzkumu... 23 8. Metody výzkumu... 24 8.1 Kazuistika... 24 8.2 Rozhovor... 24 8.3 Dotazník... 25 9. Výzkumný vzorek a realizace výzkumu... 25 10. Výsledky výzkumu... 27 10.1 Kazuistika Zuzana... 27

10.2 Kazuistika Petr... 29 10.3 Kazuistika Lukáš... 30 10.4 Kazuistika Karel... 32 10.5 Kazuistika Jitka... 34 10.6 Rozhovor se sociální pracovnicí Úřadu práce... 35 11. Zhodnocení výzkumu... 41 11.1 Zhodnocení dotazníků... 41 11.2 Zhodnocení rozhovoru... 44 11.3 Zhodnocení kazuistik... 46 11.4 Celkové zhodnocení... 49 12. Závěr... 53 13. Seznam pouţité literatury... 54 14. Resumé... 61 15. Přílohy... 63

Úvod Téma své diplomové práce Uplatnění zrakově postiţených absolventů na trhu práce jsem si vybral proto, ţe jsem sám od narození těţce zrakově postiţený a vím, jaké překáţky jsem musel a stále musím překonávat. Nejsou to jen překáţky týkající se orientačních schopností, ale jedná se často o nepochopení potřeb zrakově postiţených od intaktní společnosti.nezaměstnanost zrakově handicapovaných je dlouhodobým a velmi sloţitým problémem. Ve své práci bych se chtěl zaměřit především na problematiku uplatnění zrakově postiţených absolventů vysokých škol. Tito absolventi vzhledem k úspěšnému dokončení svého studia prokázali, ţe mají motivaci, píli, vytrvalost a ţe chtějí ve svém ţivotě něčeho dosáhnout. V průběhu studia získali zkušenosti, které mohou při hledání pracovního místa vyuţít. Mají také znalosti, které je moţné na trhu práce uplatnit. Zrakově postiţení absolventi vysokých škol by svými zkušenostmi mohli pomoci eliminovat obtíţe, jeţ při zaměstnávání zrakově postiţeného vznikají. Jejich informace by pak bylo moţné předávat dalším uchazečům o zaměstnání, kteří mají zrakový handicap, a tím zlepšit jejich postavení na trhu práce. Kaţdé trvale udrţitelné pracovní místo, které zrakově postiţený absolvent vysoké školy získá, je velkým přínosem i pro ostatní handicapované. Zaměstnavatel by se mohl přesvědčit o tom, ţe zrakově postiţení mohou udělat stejně kvalitní práci jako zaměstnanci bez handicapu. Pokud by tuto zkušenost sdělil ostatním zaměstnavatelům, velmi by tím prospěl tvorbě dalších pracovních míst pro takto handicapované. Zaměstnání má v lidském ţivotě velmi důleţité místo. Neposkytuje člověku jen materiální příjem, ale dává mu moţnost seberealizace. Umoţňuje lidem navazovat nové sociální vztahy, přijímat nové zkušenosti a také se podílet na tvorbě materiálních i nemateriálních hodnot společnosti. To nejdůleţitější, co člověku můţe zaměstnání poskytnout, je moţnost být prospěšný sobě a svému okolí. Doufám, ţe moje diplomová práce alespoň částečně přispěje k tomu, aby se zlepšilo postavení zrakově postiţených absolventů vysokých škol na trhu práce. 1

Teoretická část 1. Definování a klasifikace zrakových postižení Zrak je moţné povaţovat za nejcennější smysl, neboť člověku zprostředkovává 70% aţ 90 % informací o okolním světě. Jeho ztráta či oslabení přináší informační deficit, který handicapovaný musí kompenzovat ostatními smysly, větší pohybovou aktivitou, vyuţitím představ o vnějším světě a svými dosavadními zkušenostmi. [Moravcová, 2004] Zrakové postiţení bychom mohli definovat jako typ zrakového handicapu, který ovlivňuje činnosti v běţném ţivotě postiţeného a který není moţné kompenzovat pomocí běţné optické korekce. Za zrakově handicapovaného nemůţeme povaţovat člověka, který nosí dioptrické brýle a s jejich pomocí poměrně dobře vidí. S brýlemi zvládá bez velkých obtíţí kaţdodenní činnosti, orientaci a samostatný pohyb, pracovní uplatnění apod. Typ zrakového postiţení určuje oční lékař. V průběhu oftalmologického vyšetření se zkoumá zraková ostrost. Ta je vyjádřena vizem, který se udává ve tvaru zlomku. V čitateli je uvedena vzdálenost v metrech, ze které zrakově postiţený přečetl písmeno na optické tabulce u lékaře. Ve jmenovateli je uvedena vzdálenost v metrech, ze které by přečetl stejné písmeno člověk bez zrakového postiţení. [Schindler, Pešák, c2012] Na základě výsledků oftalmologického vyšetření můţeme zrakově handicapovaného člověka zařadit do některé z pěti kategorií zrakového postiţení. [Schindler, Pešák, c2012] Jedná se o střední slabozrakost, silnou slabozrakost, těţce slabý zrak, praktickou slepotu a úplnou slepotu. První dvě kategorie jsou charakterizovány pouze vizem. Třetí a čtvrtá kategorie je charakterizována sníţeným vizem, zúţením zorného pole či kombinací obou faktorů. Pátá kategorie zahrnuje typy zrakového handicapu, které se pohybují od zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí aţ po naprostou ztrátu světlocitu. [Klasifikace zrakového postiţení podle WHO, c2012] Definice zrakového postiţení pouze na základě ostrosti vidění a rozsahu zorného pole nemusí být vţdy zcela dostačující. Pro objektivnější diagnostiku je vhodné zkoumat i další zrakové funkce, mezi které patří např. vnímání hloubky, kontrastní citlivost, rozlišování barev či schopnost lokalizovat předmět a sledovat jej v pohybu. 2

Typologie zrakových vad vydaná světovou zdravotnickou organizací není všude akceptována. V oblasti školství, sociálních věcí i v jiných rezortech se obvykle pouţívají jiné klasifikace zrakového handicapu. Velmi často se také uţívá pojem osoba se zbytky zraku, kterým je označován zrakově postiţený, jehoţ handicap se pohybuje od těţké slabozrakosti aţ po praktickou nevidomost. Vymezení stupně zrakového postiţení neurčuje, do jaké míry ovlivňuje zrakové postiţení běţný ţivot handicapovaného. Neumoţňuje přesně posoudit, v jakých úkonech potřebují zrakově postiţení pomoci, jaké mají problémy a jaká řešení by pro ně byla nejvhodnější. [Schindler, Pešák c2012] 2. Současný vzdělávací systém 2.1 Současný vzdělávací systém v ČR Ţák s těţkým zrakovým postiţením si můţe vybrat, zda zahájí docházku na speciální základní škole, nebo zda se rozhodne pro integraci do školy "běţného" typu. Po skočení povinné školní docházky záleţí na kaţdém zrakově handicapovaném, zda bude pokračovat ve vzdělávání na střední škole. Můţe se rozhodnout, zda bude navštěvovat speciální střední školu, či zda chce být integrován do školy běţného typu. [Zlámalová, 2008] V České republice existují v současné době tyto speciální střední školy: 1. Střední škola Aloyse Klara 2. Gymnázium a Střední odborná škola pro zrakově postiţené Praha 3. Konzervatoř a střední škola Jana Deyla 4. SŠ pro zrakově postiţené Brno 5. SŠ Šumperk [Středoškolské, c2010] Pokud chce zrakově postiţený studovat na vysoké škole, musí vţdy volit školu běţného typu, neboť speciální vysoké školy neexistují. Na základní či střední škole běţného typu můţe zrakově handicapovaný vyuţít pomoci asistenta pedagoga. Na vysokých školách existují podpůrná střediska, která mají za úkol zajistit integraci handicapovaných studentů. Tato střediska ale nejsou zřízena při kaţdé vysoké škole. 3

Ať uţ zrakově postiţený volí jakoukoli vzdělávací dráhu, měla by jej nasměrovat k tomu, aby našel vhodné povolání. To by mu mělo přinášet pocit, ţe je plnohodnotným a právoplatným členem společnosti. [Zlámalová, 2008] 2.2 Služby středisek zřízených při vysokých školách V České republice studuje nejvíce zrakově postiţených na Masarykově univerzitě v Brně. [Másílko, 2008] Pracovníci střediska Teireisiás, které je při této vysoké škole zřízeno, nabízejí zrakově postiţeným studentům dispečink ubytovacích, stravovacích a asistenčních sluţeb. Zajišťují také nácvik prostorové orientace, digitalizaci odborné literatury, zápůjčky speciálního hardwaru a softwaru a konzultace zaměřené na vyuţití speciální výpočetní techniky. Pokud je nějaký předmět z důvodu zrakového postiţení pro handicapovaného studenta těţko zvladatelný, je mu zajištěna speciální výuka. Lektor z řad starších studentů, doktorandů nebo asistentů se v takovém případě věnuje pouze zrakově postiţenému a potřebné materiály mu postupně zpřístupňuje s ohledem na jeho handicap. [Másílko, 2012] Dalším významným střediskem je centrum Tereza. Svým klientům nabízí technické zázemí, neboť je vybaveno speciálním hardwarem a softwarem. Pracovníci centra poskytují zrakově postiţeným studentům výukové kurzy zaměřené na uţívání speciální výpočetní techniky. Poskytují pomoc při řešení některých technických obtíţí a podporu při zvládání studijně administrativních úkonů. Centrum také digitalizuje studijní materiály a zajišťuje pro zrakově postiţené vysokoškoláky individuální formu výuky některých předmětů. [Pomoc, 2005] Na Karlově univerzitě pomáhá zrakově postiţeným studentům především Laboratoř Carolina. Poskytuje kurzy speciální výpočetní techniky pro nevidomé a slabozraké studenty. V prostorách tohoto střediska mohou zrakově postiţení pracovat se speciálním hardwarem a softwarem. [Laboratoř Carolina - O nás, 2008] Pracovníci Laboratoře Carolina také nabízejí zrakově handicapovaným studentům Karlovy univerzity moţnost digitalizace studijních materiálů. [Zdigitalizované knihy, 2009] Při vysoké škole ekonomické v Praze bylo zřízeno Středisko handicapovaných studentů. Pracovníci tohoto centra nabízejí zrakově postiţeným studentům moţnost zápůjček speciálního hardwaru a softwaru. Pro takto handicapované také digitalizují studijní materiály a poskytují jim poradenství a praktickou pomoc v oblasti studia. [Ctibor, 2009]. 4

Na Univerzitě Hradec Králové nabízí zrakově postiţeným studentům podporu středisko Augustýn. Handicapovaným jsou poskytovány kurzy prostorové orientace, různé typy asistenčních sluţeb a pomoc s administrativními úkony. Zrakově postiţení vysokoškoláci mohou vyuţít moţnosti digitalizace studijních materiálů. Pracovníci střediska jim také nabízejí moţnost zaškolení v oblasti speciální výpočetní techniky. [Sluţby pro handicapované studenty - asistence, c2008] Na Technické univerzitě v Liberci je středisko s názvem Akademická poradna a centrum podpory. Toto centrum poskytuje speciálně pedagogické poradenství, podporu při sestavení individuálních vzdělávacích strategií s ohledem na zdravotní postiţení a kontakty na další instituce. [Akademická poradna a centrum podpory na TU v Liberci, c2012] Na Technické univerzitě v Liberci se pravidelně pořádá konference Vysokoškolské studium bez bariér, která má mezinárodní účast. [Aktuality, c2011] Na Ostravské univerzitě pomáhá zrakově postiţeným studentům centrum Pyramida. [Základní informace, c2008]. Poskytuje jim sluţby digitalizace studijních materiálů a poradenství v oblasti studia. Centrum je také vybaveno různými pomůckami a počítači se speciálním softwarem. [Slunečnice - Pyramida (spolupráce), 2009] Na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava působí centrum Slunečnice. [O nás, c2012] Toto středisko můţe zrakově postiţeným zajistit individuální přístup při plnění studijních povinností, zapůjčení kompenzačních pomůcek, vyuţití specializované studovny a také zprostředkování kontaktu s pedagogy. [Nabídka sluţeb, c2012] Centrum Slunečnice také provozuje Knihovnu specifických studijních materiálů, ve které mohou zrakově postiţení najít studijní materiály v digitální podobě. [Studijní materiály, 2007] Na pedagogické fakultě na Univerzitě Palackého je zřízeno Centrum pomoci handicapovaným. Toto středisko nabízí zrakově postiţeným studentům vysoké školy zápůjčky kompenzačních pomůcek, převod materiálů do Braillova písma, studijní poradenství, osobní asistenci a průvodcovské sluţby. Zrakově postiţení studenti zde také mohou vyuţít počítače vybavené speciálním softwarem. [Centrum pomoci handicapovaným, 2012] Zrakově handicapovaní studenti Slezské univerzity se mohou obrátit na Centrum pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Toto středisko jim můţe poskytnout studijní materiály v elektronických formátech, se kterými mohou zrakově postiţení s pouţitím 5

speciálního softwaru pracovat. Pracovníci centra také zajišťují asistenční sluţby, pomoc s obsluhou speciální výpočetní techniky včetně moţnosti zápůjček či individuální výuku. Zrakově handicapovaní vysokoškoláci mají k dispozici studovnu, která je vybavena speciálním softwarem. [Poradenství, c2011] 3. Postavení zrakově postižených absolventů vysokých škol na trhu práce 3.1 Historický vývoj a současné trendy v oblasti zaměstnanosti osob se zrakovým postižením Systematická příprava zrakově postiţených pro výkon určité profese se začala rozvíjet po zaloţení prvních zařízení pro takto handicapované v České republice. Tato zařízení školila zrakově postiţené na povolání manuálního charakteru, mezi které patřil např. kartáčník či čalouník. Zaměřovala se také na výuku vzdělávání v hudební oblasti. Jiţ v té době pracovali v těchto zařízeních zrakově handicapovaní učitelé či vychovatelé, jejichţ intelektuální přínos nelze opomenout. [Zlámalová, 2008] Po druhé světové válce se objevují nová povolání vhodná pro zrakově postiţené. Jednalo se např. o profese masér a telefonista. V této době se také začali objevovat mezi zrakově postiţenými překladatelé a právníci. Na počátku 90. let 20.stol. došlo k mnoha změnám v našem státě, které měly vliv na politiku zaměstnanosti zrakově handicapovaných. Je kladen zvýšený důraz na vzdělávání, především vysoké školy nabízejí zrakově postiţeným nové příleţitosti k profesní přípravě. Mezi zrakově postiţenými byl a stále ještě je velký zájem o humanitní obory. Velmi oblíbené jsou speciální pedagogika, sociální pedagogika, sociální práce, práva či psychologie. Absolventi těchto oborů mohou pracovat jako zaměstnanci různých typů poradenských zařízení, jako jsou např. pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra nebo jako pracovníci v neziskové organizaci. V současné době vzrůstá zájem zrakově postiţených o informatiku a ekonomii. Absolventi těchto oborů mohou získat místo jako lektoři výuky náročných kompenzačních pomůcek. Mohou ale také pracovat jako administrátoři webových stránek, pracovníci internetových poraden či pro firmy vyhledávat potřebné informace z internetu a následně je zpracovávat. [Zlámalová, 2008] 6

Především pro zrakově postiţené, kteří nepatří mezi absolventy vysokých škol, je zde moţnost rekvalifikace. V současné době působí v České republice několik středisek, která se specializují na rekvalifikace osob se zrakovým postiţením. [Rekvalifikace, c2010a] Zrakově handicapovaní, jejichţ zdravotní stav a míra dovedností neumoţňují umístění na trhu práce, mohou hledat pracovní uplatnění v chráněných dílnách. Zatím existuje jen několik pracovišť, která se specializují na manuální činnost lidí se zrakovým handicapem, ale nejedná se o chráněné dílny určené přímo pro zrakově postiţené. [Bubeníčková, 2007] 3.2 Limitující faktory v oblasti zaměstnávání zrakově postižených absolventů vysokých škol Zaměstnávání zrakově postiţených absolventů vysokých škol je velmi komplikované. Hledání pracovního místa můţe být ovlivněno především těmito limitujícími faktory: Prvním limitujícím faktorem jsou předsudky většinové společnosti. Lidé bez handicapu nemají dostatek informací o tom, jakým způsobem se můţe těţce zrakově postiţený člověk zapojit do pracovního procesu. Neumějí si představit, ţe je zrakově handicapovaný schopen přijít bez pomoci vidících do zaměstnání, samostatně se orientovat v prostředí pracoviště a v jeho nejbliţším okolí či plnit pracovní úkoly zadané zaměstnavatelem. Druhým limitujícím faktorem je skutečnost, ţe většina zaměstnavatelů poţaduje v současné době velmi vysoké výkony, flexibilitu a adaptabilitu zaměstnanců, dlouhou pracovní dobu a také dynamické pracovní tempo. Pro zrakově postiţené je často velmi problematické vzhledem k jejich handicapu splnit všechny tyto nároky. Třetím limitujícím faktorem je vysoká nezaměstnanost ve společnosti. Změny, které proběhly v první polovině 90. let, ovlivnily míru nezaměstnanosti v České republice. Pracovní místa, která byla mezi zrakově postiţenými vyhledávána, zanikla kvůli modernizaci průmyslové výroby. Například práci telefonního spojovatele, kterou dříve vykonávali zrakově postiţení, dnes zajišťují plně automatizované telefonní ústředny. [Zlámalová, 2008] 3.3 Výzkumy popisující postavení zrakově postižených absolventů vysokých škol na trhu práce Informace o postavení zrakově postiţených absolventů vysokých škol na trhu práce můţeme získat z výzkumu, který v rámci své diplomové práce zmapovala nevidomá 7

studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Zlámalová. Její rozsáhlý výzkum měl dva základní tematické okruhy, z nichţ kaţdý se dělil přibliţně do tří samostatných otázek. První byl zaměřen na popis specifik studia těţce zrakově postiţených na moravských univerzitách. Druhý byl zaměřen na moţnosti uplatnění zrakově handicapovaných absolventů vysokých škol na trhu práce. Výzkumu se zúčastnily čtyři subjekty: 1. Samotní těţce zrakově postiţení studenti a absolventi moravských univerzit 2. Pracovníci podpůrných univerzitních center 3. Zaměstnanci TyfloCenter 4. Agentury podporovaného zaměstnání Jednalo se o smíšený výzkum, neboť zde byly kombinovány prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data byla získávána prostřednictvím rozhovoru i vyplněním dotazníkových formulářů. Byla srovnána obsahovou analýzou podobností a kontrastů jednotlivých výpovědí s důrazem na jejich interpretaci. Výzkum ukazuje, ţe si všichni zrakově postiţení absolventi vybrali humanitní obor. Volbu svého studijního zaměření většina z nich zvaţovala s ohledem na moţnosti pracovního uplatnění. Dva absolventi byli zaměstnáni jiţ v průběhu studia externě ve dvou firmách, ostatní hledali zaměstnání aţ po ukončení studia. Při hledání pracovního místa mohli všichni absolventi uvést jako svoji přednost znalost dvou jazyků, úspěšně ukončené vysokoškolské studium a schopnost empatie, která vyplývala z vlastních zkušeností ţivota s handicapem. Všichni absolventi získali či si udrţeli po ukončení studia zaměstnání, někteří z nich však nenašli uplatnění ve svém oboru. Dva se rekvalifikovali na tradiční povolání pro zrakově postiţené, neboť si udělali masérský kurz. Při hledání pracovního uplatnění vyuţili respondenti pomoc TyfloCentra a agentur podporovaného zaměstnání, obraceli se také na pomoc svých přátel a rodiny. Respondenti většinou uvádějí, ţe škola poskytuje spíše teoretické vědomosti, k doplnění praktických znalostí dochází aţ v zaměstnání. Ve výzkumu byli osloveni pracovníci podpůrných center, jeţ působí při moravských univerzitách. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe se ţádné středisko nesoustřeďuje na podporu uplatnění zrakově handicapovaných absolventů vysokých škol na trhu práce. Pracovníci těchto center se specializují na digitalizaci studijních materiálů, kurzy prostorové orientace a na další asistenční sluţby důleţité pro průběh studia. Pouze středisko Pyramida chce do budoucna zavést poradenství v oblasti pracovního uplatnění. Výzkumu se neúčastnilo 8

středisko Teiresiás, a proto se z praktické části diplomové práce nemůţeme dozvědět, jakým způsobem toto centrum podporuje zrakově postiţené absolventy Masarykovy univerzity při hledání pracovního uplatnění. Z výzkumu vyplývá, ţe se na TyfloCentra obracejí zrakově postiţení absolventi vysokých škol většinou aţ po ukončení svého studia, neboť v jeho průběhu vyuţívají pomoc podpůrných univerzitních center. Někteří absolventi se účastní projektů TyfloCenter, které si kladou za cíl pomoci zrakově handicapovaným při hledání pracovního uplatnění. Do těchto projektů se zapojují kromě absolventů vysokých škol také zrakově handicapovaní, kteří mají základní či středoškolské vzdělání. Projekty jsou většinou financovány z Evropské unie a v jejich průběhu jsou navazovány kontakty s potenciálními zaměstnavateli. Výzkum uvádí, ţe většina zrakově postiţených klientů projekt úspěšně dokončila a získala díky němu pracovní uplatnění. Ve výzkumu bylo osloveno šest agentur podporovaného zaměstnání na Moravě. Tyto agentury pomáhají všem občanům, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce. Jejich podporu vyuţili i zrakově postiţení absolventi vysokých škol a byli s jejich sluţbami spokojeni. Výzkum potvrzuje, ţe tyto agentury zatím provádějí v tomto směru spíše doplňkovou úlohu, neboť se na zrakově handicapované nespecializují. Ze závěru výzkumu vyplývá, ţe si všichni zrakově postiţení absolventi vysokých škol zaměstnání našli. Hledání pro ně ale bylo obtíţné, někteří z nich se dokonce setkali s diskriminací ze strany zaměstnavatelů s ohledem na jejich postiţení. Současná společnost stále nemá důvěru ve schopnosti a v úroveň kvalifikace zrakově postiţených. Obtíţně akceptuje, ţe zrakově postiţení chtějí vykonávat profese, které pro ně byly dříve neobvyklé. Mezi ně např. patří sociální pracovník, sociálně právní poradce či advokát. [Zlámalová, 2008] 4. Pomoc poskytovaná zrakově handicapovaným na trhu práce 4.1 Legislativa jako nástroj podpory Při hledání pracovního místa na otevřeném trhu práce můţe zrakově postiţeným absolventům vysokých škol pomoci legislativa. Ta jim poskytuje podporu a předepisuje pravidla, podle kterých mají jednat instituce pomáhající zrakově handicapovanému. 9

Velmi důleţitou právní normou je zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tento zákon uvádí, ţe státní politika zaměstnanosti je v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a splňuje podmínky, které umoţňují čerpat pomoc z Evropského sociálního fondu. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, ale podílejí se na ní i další subjekty činné na trhu práce. Mezi ně patří také různá sdruţení osob se zdravotním postiţením. Zákon definuje, kdo je osoba se zdravotním postiţením a jakým způsobem je nutné tuto skutečnost doloţit. Garantuje zdravotně handicapovaným zvýšenou ochranu na trhu práce a uvádí, ţe zdravotně postiţený má právo na zprostředkování zaměstnání, které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Pokud je to moţné, měla by nabízená pracovní pozice odpovídat také kvalifikaci handicapovaného, době, po kterou byl doposud zaměstnán, a dalším důleţitým okolnostem. Zákon ukládá zdravotně postiţeným uchazečům o zaměstnání různé povinnosti. Kaţdý zdravotně handicapovaný musí Úřadu práce poskytnout údaje o svém zdravotním stavu a další informace, které jsou potřebné pro vyhledání vhodného zaměstnání, zajištění rekvalifikace či pro pracovní rehabilitaci. Zákon také uvádí, jaké dohody musí zdravotně postiţený s Úřadem práce a s dalšími subjekty uzavřít, a definuje jejich náleţitosti. Stanovuje, jaké formy finanční pomoci můţe zdravotně postiţený uchazeč o zaměstnání získat. Zákon o zaměstnanosti ukládá Úřadu práce povinnost poskytnout zdravotně postiţeným uchazečům o zaměstnání poradenství, které by jim mělo pomoci s volbou vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Na základě dohody mezi krajskou pobočkou Úřadu práce můţe být poradenství zabezpečeno i prostřednictvím jiných zařízení. Mezi ně patří např. pedagogicko-psychologická poradna či pracoviště bilanční diagnostiky. Zákon také uvádí, ţe Úřad práce zřizuje pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postiţením. Zákon stanovuje pravidla, na základě kterých vypracovává krajská pobočka Úřadu práce individuální akční plán. Při vytváření jeho obsahu se musí vycházet ze zdravotního stavu uchazeče. Pracovníci Úřadu práce musí podle tohoto zákona u kaţdého volného pracovního místa evidovat, zda je toto místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postiţením. Zákon definuje pravidla, podle kterých Úřad práce vyplácí zdravotně postiţeným podporu v nezaměstnanosti. Vymezuje také pravidla, na základě kterých můţe Úřad práce kontrolovat, zda zaměstnavatelé plní své povinnosti vůči osobám se zdravotním postiţením. 10

V zákoně je definován pojem příprava k práci. Uvádí se, kde a za jakých podmínek je moţné přípravu k práci uskutečnit. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním handicapem, můţe Úřad práce uhradit náklady, které byly vynaloţeny na přípravu k práci zdravotně postiţeného. Zákon také definuje pojem pracovní rehabilitace. Tu musí zrakově handicapovaným zabezpečit krajská pobočka Úřadu práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo s jinou právnickou osobou. V zákoně je také definován pojem rekvalifikace. Je uvedeno, ţe při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace je nutno vycházet ze zdravotního stavu uchazeče. Pro zdravotně postiţené mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Zákonem je zaměstnavatelům uloţena povinnost přizpůsobovat podle jejich moţností pracovní místa a pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postiţením. Vymezuje oblasti, ve kterých jsou zaměstnavatelé povinni spolupracovat s Úřadem práce. Zákon definuje formy přímé i nepřímé diskriminace, kterých se zaměstnavatel nesmí dopustit. 81 zákona o zaměstnanosti ve svém prvním odstavci stanovuje, ţe Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4% [Zákon o zaměstnanosti, 2004] V tomto paragrafu je také uvedeno, ţe kromě přímého zaměstnávání zdravotně handicapovaných můţe zaměstnavatel plnit tuto povinnost dalšími způsoby. Můţe např. odebírat výrobky nebo vyuţívat sluţby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více neţ 50 % handicapovaných zaměstnanců. Můţe také odvádět finanční prostředky do státního rozpočtu. Tyto způsoby je moţné kombinovat. Zákon vymezuje pojem chráněné pracovní místo a pravidla pro jeho vytváření a pro finanční podporu zaměstnavatele, který chráněné pracovní místo vytvoří. Chráněné pracovní místo je moţné vytvořit i na základě dohody se zdravotně postiţeným, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost. [Zákon o zaměstnanosti, 2004] Dalším důleţitým legislativním pramenem je vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění. Definuje obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postiţením a vymezuje, co patří do nákladů při jejím uskutečňování. 11

Vyhláška stanovuje náleţitosti chráněného pracovního místa a pravidla pro jeho vytváření. Uvádí, co patří do nákladů na chráněné pracovní místo, které bylo vytvořeno s osobou se zdravotním postiţením samostatně výdělečně činnou. Ve vyhlášce jsou uvedeny různé formy poradenství. Patří mezi ně skupinové, individuální či pracovní poradenství a také bilanční diagnostika. Vyhláška dále stanovuje, ţe při zařazování fyzické osoby do jednotlivých forem poradenství se vychází zejména z jejího zdravotního stavu, ale důleţité jsou také její dosavadní pracovní a ţivotní zkušenosti, dosaţená kvalifikace a stupeň vzdělání. [Vyhláška č. 518, 2004] Dalším důleţitým legislativním pramenem je vyhláška č. 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání. Tato vyhláška stanovuje, ţe rekvalifikace uchazečů o zaměstnání se uskutečňuje ve vzdělávacích programech, které jsou určené pro uchazeče o zaměstnání, jimţ se věnuje zvýšená péče na trhu práce. Ve vyhlášce je uvedeno, ţe v průběhu rekvalifikace osoby se zdravotním handicapem, při níţ je nezbytná účast jiné fyzické osoby, se zahrnují do nákladů spojených s rekvalifikací i náklady spojené s účastí této jiné fyzické osoby při rekvalifikaci. [Vyhláška č. 519, 2004] 4.2 Podpora Úřadu práce Zrakově postiţení absolventi vysokých škol se mohou obrátit při hledání pracovního místa na Úřad práce. Ten poskytuje absolventům pomoc při hledání vhodného zaměstnání, zprostředkovává poradenství a poskytuje informace o pracovních příleţitostech. Zrakově postiţenému můţe také poskytnout podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek. [Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání, 2012] Jednou z forem podpory, kterou můţe zrakově postiţený absolvent vyuţít, je příprava k práci. Jedná se o zapracování osoby se zdravotním postiţením na vhodné pracovní místo, které probíhá na základě dohody s Úřadem práce. Přípravu k práci je moţné provádět s podporou asistenta a trvá nejdéle 24 měsíců. Na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce je moţné vytvořit chráněné pracovní místo. Musí být provozováno nejméně po dobu dvou let. Zaměstnavateli, který pro handicapovaného absolventa chráněné pracovní místo vytvoří, můţe Úřad práce uhradit náklady, které byly vynaloţeny na vytvoření tohoto pracovního místa. 12

V případě, ţe zrakově postiţený absolvent vysoké školy nemůţe dlouhodobě najít pracovní místo, můţe vyuţít moţnost pracovní rehabilitace. Tu je moţné definovat jako souvislou činnost, která je zaměřená na získání a udrţení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postiţením. Úřad práce hradí všechny náklady, které jsou s ní spojené. Handicapovaný můţe také vyuţít specializované rekvalifikační kurzy, které se uskutečňují za stejných podmínek jako jiné typy rekvalifikace. Úřad práce můţe zrakově postiţeným absolventům vysokých škol poskytnout příspěvek na zvláštní pomůcku, kterou tito absolventi potřebují k pracovnímu uplatnění, k získávání informací, k dalšímu vzdělávání či ke styku s okolím. Zákon stanovuje míru spoluúčasti na základě ceny pomůcky i na základě finanční situace ţadatele. Seznam těchto zvláštních kompenzačních pomůcek je obsaţen ve vyhlášce. Příspěvek se handicapovanému poskytuje i na pomůcku, která není ve vyhlášce uvedena. Krajská pobočka Úřadu práce musí v takovém případě posoudit, zda je srovnatelná s některou z pomůcek, která ve vyhlášce uvedena je. Úřad práce můţe také poskytnout zápůjčku speciální kompenzační pomůcky. Ta je uskutečňována na základě smlouvy, kterou s absolventem jménem státu krajská pobočka Úřadu práce uzavře. Handicapovaný můţe také získat příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky, pokud nemá dostatek finančních prostředků. Spoluúčast zrakově postiţeného však v takovém případě činí vţdy minimálně 1000 Kč. Zrakově postiţení absolventi vysokých škol si mohou na Úřadu práce zaţádat o různé sociální dávky, které jim mohou pomoci k tomu, aby našli dobré pracovní uplatnění. Jedná se například o příspěvek na mobilitu. Úřad práce také vydává průkaz osob se zdravotním postiţením, který nahrazuje papírové karty TP, ZTP a ZTP/P. Průkaz osob se zdravotním postiţením zajišťuje svému drţiteli různé výhody. Zrakově postiţení absolventi vysokých škol, kteří byli dříve drţiteli průkazu ZTP a ZTP/P, mohou především vyuţít bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy nebo uplatnit přednost při osobním projednávání své záleţitosti, pokud toto jednání vyţaduje delší dobu čekání. [Zdravotní postiţení, 2012] 4.3 Podpora neziskových organizací a některé významné projekty Zrakově postiţení absolventi vysokých škol mohou při hledání pracovního uplatnění vyuţít pomoci neziskových organizací. Neziskové organizace mohou zrakově postiţeným 13

poskytnout odborné rady, praktickou pomoc či kontakty na zrakově handicapované, kteří pracovní uplatnění jiţ našli. Neziskové organizace v současné době realizují různé projekty, jejichţ cílem je podpora zaměstnanosti zrakově handicapovaných. Ţádný z těchto projektů není zatím zaměřen výhradně na zrakově postiţené absolventy vysokých škol, mnohé z nich jsou však přínosné i pro tuto cílovou skupinu. Zrakově postiţení absolventi vysokých škol se při hledání pracovního místa mohou obrátit na Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých České republiky. Jedná se o občanské sdruţení s celostátní působností. Posláním organizace SONS je hájit zájmy nevidomých a těţce zrakově handicapovaných občanů. Zrakově postiţeným absolventům vysoké školy by tato organizace mohla poskytnout především sociálně právní a pracovně právní poradenství. Handicapovaní mohou vyuţít technické poradenství při výběru pomůcek, které jsou určené pro zpracování informací. [Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, c2012] V současné době SONS zahájila projekt Vyuţití moderních technologií při integraci osob se zrakovým postiţením na trh práce. Hlavním cílem projektu je vytvořit nový typ pracovního místa, které se nazývá operátor digitálního přepisovacího systému. V rámci projektu bude účastníkům poskytována komplexní podpora při hledání zaměstnání, jejíţ součástí by měla být motivace účastníků, diagnostika předpokladů pro výkon zaměstnání, příprava na zaměstnání, samotný rekvalifikační kurz na profesi operátora digitálního přepisovacího systému, podpora hledání zaměstnání a také práce na zkoušku. [Vyuţití moderních technologií při integraci osob se zrakovým postiţením na trh práce, c2012] Zrakově postiţený absolvent vysoké školy, který by se účastnil tohoto kurzu, by mohl vzhledem ke svým vědomostem zajišťovat přepis i odborných dokumentů. Praktickou pomoc můţe zrakově handicapovaným absolventům vysokých škol poskytnout obecně prospěšná společnost Tyfloservis. Tato nestátní nezisková organizace poskytuje terénní a ambulantní formu sociální rehabilitace zrakově postiţených po celém území České republiky prostřednictvím sítě krajských středisek. Jejím posláním je podpora integrace nevidomých a slabozrakých lidí do společnosti intaktních, která je uskutečňována prostřednictvím intervencí, jeţ jsou zaměřené přímo na nevidomé a slabozraké. [Základní údaje o Tyfloservisu, c2011] 14