SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU Stock holding of a concrete company Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Antonín STEHLÍK, CSc. Autor: Eva BÍLÁ Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BÍLÁ Eva Podnikové hospodářství SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU Stock holding of a concrete company Zásady pro vypracování Cíl práce: Analyzovat, zhodnotit a navrhnout systém skladového hospodářství v podniku, za účelem sníţení oběţných aktiv v zásobách. Postup práce a pouţité metody: 1. Úvod- uvedení do problematiky, zdůvodnění výběru tématu práce a provedení literární rešerše - vymezení hlavního cíle a dílčích cílů. 2. Teoretická část - vymezení základních pojmů, ukazatelů a jejich definice - přístupy k analýze a k návrhům systému skladového hospodářství - specifikace a zhodnocení nástrojů pouţívaných ve skladovém hospodářství s důrazem na profil podniku. 3. Praktická část - zařazení podniku dle OKEČ - analýza vybraného podniku s vyuţitím poznatků uvedených v teoretické části - výsledky analýzy (především metoda ABC a řízený rozhovor) a doporučení pro distribuční systémy. 4. Závěr - zhodnocení naplnění cíle a dílčích cílů práce - uvedení stěţejních závěrů a doporučení ke zlepšení práce ve skladovém hospodářství vybraného podniku.

Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: LAMBERT, DOUGLAS M. - STOCK, JAMES R. - ELLRAM, LISA M. Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1. PERNICA, PETR. Logistický management : teorie a podniková praxe. Praha: Radix, 1998. 660 s. ISBN 80-86031-13-6. SCHULTE, CHRISTOF. Logistika. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2. STEHLÍK, ANTONÍN - KAPOUN, JOSEF. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, s. r. o., 2008. 266 s. Ekonomie, 2/08. ISBN 978-80-86929-37-8. STEHLÍK, ANTONÍN. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu. Brno: Studio Contrast, 2002. 236 s. ISBN 80-238-8332-1. Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010

Jméno a příjmení autora: Eva Bílá Název bakalářské práce: Skladové hospodářství konkrétního podniku Název práce v angličtině: Stock holding of a concrete company Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Skladové hospodářství konkrétního podniku je analýza a zhodnocení systému skladového hospodářství v konkrétním podniku. V první části jsou popsány teoretické poznatky z oblasti logistiky, skladování a zásob. Druhá, praktická část, je zaměřena na skladové hospodářství ve vybraném podniku. Na základě získaných dat je proveden popis a zhodnocení současného stavu skladového hospodářství podniku a popsána opatření k jeho zlepšení. Annotation The object of the bachelor thesis Stock holding of a concrete company is analysis and evaluation of stock holding in concrete company. In the first part, there is description of theoretical knowledge from the field of logistics, warehousing and inventory management. The second, the practical part is focused on stock holding of the concrete company. On the basis of obtained information there is the characteristic and evaluation of current situation of the company stock holding and there are also suggestions how to improve this situation. Klíčová slova Logistika, skladové hospodářství, sklad, zásoby, obrat zásob, ABC analýza. Keywords Logistics, stock holding, stock, inventory, inventory turnover, ABC analysis.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Skladové hospodářství konkrétního podniku vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Antonína Stehlíka, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. 6. 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. a zaměstnancům společnosti za spolupráci a informace, které mi poskytli.

OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1. LOGISTIKA... 10 1.1 VÝVOJ LOGISTIKY... 10 1.2 DEFINICE A CÍLE LOGISTIKY... 11 1.3 LOGISTICKÉ SYSTÉMY... 13 1.4 LOGISTICKÝ ŘETĚZEC... 14 2. SKLADOVÁNÍ... 15 2.1 FUNKCE SKLADOVÁNÍ... 15 2.2 DEFINICE SKLADU... 15 2.3 VELIKOST, POČET A ROZMÍSTĚNÍ SKLADŮ... 16 2.4 DRUHY SKLADŮ... 17 2.4.1 DĚLENÍ PODLE KONSTRUKCE SKLADU... 18 2.4.2 DĚLENÍ PODLE TECHNOLOGICKÉHO VYBAVENÍ SKLADU... 19 2.4.3 DĚLENÍ PODLE PRŮTOKU ZBOŢÍ SKLADEM... 19 2.4.4 DĚLENÍ PODLE FUNKCE SKLADU... 19 2.4.5 DĚLENÍ PODLE VLASTNICTVÍ SKLADU... 19 2.5 TYPY SKLADŮ PRO KUSOVÉ ZÁSOBY... 19 2.5.1 BLOKOVÉ A ŘÁDKOVÉ SKLADY... 19 2.5.2 SKLADY S PŘÍHRADOVÝMI REGÁLY (POLICEMI)... 20 2.5.3 PALETOVÉ REGÁLOVÉ SKLADY... 20 2.5.4 SPECIÁLNÍ PODSTAVCE/REGÁLY... 20 2.6 MĚŘENÍ PRODUKTIVITY SKLADOVÝCH OPERACÍ... 21 3. ZÁSOBY... 21 3.1 KLASIFIKACE ZÁSOB... 21 3.1.1 BĚŢNÁ ZÁSOBA... 22 3.1.2 POJISTNÁ ZÁSOBA... 23 3.1.3 DALŠÍ DRUHY ZÁSOB... 24 3.2 NÁKLADY NA ZÁSOBY... 24 3.3 OBRAT ZÁSOB... 26 4. ŘÍZENÍ ZÁSOB... 26 4.1 ABC ANALÝZA... 27 4.1.1 POSTUP ZHOTOVENÍ ABC KLASIFIKACE... 28 4.1.2 VYUŢITÍ ABC KLASIFIKACE... 29 PRAKTICKÁ ČÁST... 30 5. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI... 30 5.1 HOSPODÁŘSKÁ SITUACE SPOLEČNOSTI... 31 5.2 INFORMAČNÍ SYSTÉM SPOLEČNOSTI... 32 6. SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ SPOLEČNOSTI... 33

6.1 CHARAKTERISTIKY SKLADU HUTNÍHO MATERIÁLU... 34 7. ZÁSOBY SPOLEČNOSTI... 35 7.1 OBRAT ZÁSOB... 36 8. ABC ANALÝZA... 37 9. ZHODNOCENÍ SKLADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ... 40 ZÁVĚR... 42 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ... 43 SEZNAM OBRÁZKŮ... 45 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 45 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK... 45 SEZNAM PŘÍLOH... 46

ÚVOD Skladové hospodářství jako nedílná součást logistiky zahrnuje poměrně širokou škálu problémových oblastí. Vedle samotného skladování a správy skladů patří mezi ty nejdůleţitější okruhy skladového hospodářství zásoby a jejich řízení. Podniky oprávněně věnují skladovému hospodářství velkou pozornost, neboť nejen ţe zajišťuje plynulost výrobního procesu a tvoří spojovací článek mezi výrobou a distribucí, ale navíc optimální řízení zásob vede ke sniţování nákladů a k uvolnění finančních prostředků, které jsou v nich umrtveny a které tak mohou být pouţity jiným způsobem pro dosaţení většího zisku. Téma bakalářské práce Skladové hospodářství konkrétního podniku jsem si vybrala především z důvodů rozšíření obzorů v této oblasti logistiky. Pojednání o skladovém hospodářství bývá ve větší či menší míře součástí většiny monografií věnovaných logistice. Z vybrané pouţité literatury lze zmínit Logistiku 1 od D. M. Lamberta, J. R. Stocka a L. M. Ellramové či Logistiku 2 od Christofa Schulteho. Zajímavé články o problematice skladového hospodářství obsahují i internetové portály o logistice. Jedním z nich je například informační logistický portál Eulog.cz 3, který přináší ekonomické a profesní aktuality z této oblasti. Z odborných časopisů věnovaných logistice lze uvést Systémy logistiky, časopis pro podporu spedice a logistiky, který vydává společnost ATOZ GROUP 4. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit stav skladové hospodářství vybraného podniku a navrhnout opatření, která povedou k jeho zlepšení. Dílčím cílem je navrhnout, jak lze v podniku dosáhnout sníţení finančních prostředků vázaných v zásobách a tím sníţit dobu obratu zásob. Na základě zvolených cílů jsem stanovila následující výzkumnou otázku: Povede aplikace navrhovaných opatření ke snížení doby obratu zásob společnosti? Hlavními metodami pouţitými pro řešení praktické části bakalářské práce jsou ABC analýza a řízený rozhovor, který se uskutečnil se zaměstnanci společnosti. Další uplatněnou metodou je pozorování, které probíhalo během dní, které jsem v podniku strávila. V teoretické části je uplatněna popisná metoda, vedle poznatků o skladování a zásobách, jsou zde zmíněny i základní pojmy logistiky, neboť skladové hospodářství je s ní neodmyslitelně spjato. 1 LAMBERT, D. M. - STOCK, J., R. - ELLRAM, L. M. Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. 2 SCHULTE, Ch. Logistika. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. 3 Eulog.cz: Informační logistický portál. [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné na: <http://www.eulog.cz/> 4 ATOZ GROUP. [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné na: <http://www.atoz.cz/cz/atoz_publishing/systemy_logistiky/medialni_informace/charakteristika-publikace/> 9

TEORETICKÁ ČÁST 1. LOGISTIKA Slovo logistika pochází z řeckého logos (pojem, rozum). V dnešní době patří logistika mezi hojně uţívané pojmy a reprezentuje samostatnou vědní disciplínu. Nadcházející podkapitoly se zabývají vývojem logistiky, její definicí a logistickými cíli, dále jsou zde zmíněny logistické systémy a definován pojem logistický řetězec. 1.1 Vývoj logistiky Termín logistika se původně pouţíval ve vojenství v souvislosti s plánováním dodávek zásob vojenským jednotkám a zajištěním jejich pohybu. Většího významu se logistice dostalo během druhé světové války v USA, především kvůli potřebě zajistit dobré zásobování námořnictvu, kde byla vyţadována koordinace zásobovacího řetězce na dlouhé vzdálenosti. Od počátku 60. let se pojem začíná uplatňovat i v oblasti civilního hospodářství. Průkopníkem byly Spojené státy, kdy v roce 1955 podnikl pravděpodobně první pokus o zaloţení všeobecné teorie logistiky Oskar Morgenstern. 5 Po Evropě docházelo k rozšiřování poznatků logistiky aţ v 70. letech. Důleţitým mezníkem byl rok 1964, kdy v USA na půdě dnešního Council of Logistics Management (CML) vznikla první skutečná definice logistiky. 6 Pernica 7 člení vývoj podnikové logistiky do následujících čtyř fází: První fáze vrcholí v 60. letech. Důraz byl kladen na distribuci, ostatním aspektům logistiky nebyla věnována velká pozornost. Druhá fáze probíhala od 70. let do počátku 90. let. Podniková logistika se jiţ neomezovala jen na distribuci, ale postupně pokryla i zásobování a řízení výroby, jednalo se zatím o izolovaný způsob aplikace logistiky na jednotlivé podnikové funkce. Významným impulsem k dalšímu rozvoji logistiky byl pokrok ve výpočetní technice a tím i vzniklé moţnosti analýzy dat v reálném čase, díky kterým se hlavním hlediskem v následném vývoji logistiky stalo hledisko času. Na počátku 90. let dochází k integraci podnikových funkcí a toto období je označováno jako renesance logistiky. 5 STEHLÍK, Antonín - KAPOUN, Josef. Logistika pro manažery. 2008, s. 15. 6 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 35. 7 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 38-41. 10

Pro třetí fázi, která probíhá v dnešní době, je charakteristická tzv. integrovaná logistika (The Total Supply-Chain). Vznikají ucelené logistické řetězce a systémy, které jsou propojené s odběrateli a dodavateli. Podniky se zaměřují na koordinaci a synchronizaci procesů, jako na prostředky zvyšování jejich pruţnosti a tím konkurenceschopnosti. Poslední, čtvrtá fáze představuje nejsloţitější problém a to optimalizaci integrovaných logistických systémů. Historii, současnost a perspektivu rozvoje logistiky dle Líbala zobrazuje Obrázek č. 1. Obrázek č. 1: Vývoj a perspektiva rozvoje logistiky Pramen: LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 107. 1.2 Definice a cíle logistiky Logistika se jako vědní disciplína opírá o tři hlavní pilíře 8 : - techniku - informatiku - ekonomiku 8 STEHLÍK, Antonín. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu. 2002, s. 29. 11

Ačkoli nejsou definice logistiky sjednocené, většina vymezení logistiky jako vědní disciplíny zahrnuje snahu o komplexnost a nejčastěji zastupovanými pojmy a kategoriemi v definicích jsou ty, které souvisejí s pojmem řízením. 9 Kubát 10 shrnuje hlavní společné znaky definic logistiky takto: Obsahem logistiky je integrální řízení veškerého materiálového toku podnikem (včetně toku od dodavatelů a toku k odběratelům) jako celku a příslušného informačního toku. Posláním logistiky je vytvářet předpoklady a starat se o to, aby byly k dispozici správné materiály, ve správném čase, na správném místě, se správnou jakostí a s příslušnými informacemi, a to s přijatelným finančním dopadem 11 Cíle podnikové logistiky by měly vycházet z celopodnikové strategie a měly by napomáhat ke splnění celopodnikových cílů. Dále je důleţité, aby zabezpečovaly poţadovanou úroveň zákaznického servisu při minimalizaci celkových nákladů. Hlavním cílem podnikové logistiky je tedy optimální uspokojování potřeb zákazníků. 12 Jedním ze způsobů členění logistických cílů je na vnitřní a vnější: 13 - Vnitřní logistické cíle se orientují na minimalizaci nákladů v logistickém systému a sniţování objemu kapitálu, který je vázán v zásobách. - Vnější logistické cíle jsou zaměřeny na uspokojení potřeb zákazníků a poţadavků trhu. Pro dosaţení těchto cílů musí být splněny cíle výkonové (dodat zboţí správného druhu a jakosti ve správném časovém okamţiku na správné místo) a cíle ekonomické (zabezpečit výkonové cíle s přiměřenými náklady). Z následujícího obrázku (Obrázek č. 2) vyplývá, ţe mezi prioritní cíle logistiky se řadí cíle vnější a výkonové a v sekundárních cílech jsou zahrnuty cíle vnitřní a ekonomické. 9 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 47. 10 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 11. 11 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 12. 12 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 19. 13 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 92. 12

Obrázek č. 2: Dělení a priorita cílů logistiky Pramen: SIXTA, Josef ŽIŽKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 19. 1.3 Logistické systémy Za logistický systém se povaţují účelně uspořádané množiny všech technických prostředků, zařízení, budov, cest a pracovníků, podílejících se na uskutečňování logistických řetězců. 14 V rámci logistický systému se tedy realizují jednotlivé logistické činnosti a procesy. Kubát 15 jako základní systémy logistiky uvádí: - Materiálový systém, který zahrnuje realizaci materiálového toku. - Plánovací a řídící systém, který má plánovat, řídit a kontrolovat materiálový tok. - Informační systém zajišťující pořizování, ukládání, zpracovávání, přenos a vykazování údajů. Institucionální pojetí vymezuje logistické systémy na základě úrovně agregace, rozlišuje systémy makrologistiké, které mají národohospodářskou povahu, systémy mikrologistické, kam patří logistické systémy jednotlivých organizací, a mezi těmato dvěma úrovněmi leţící mezologistický systém. 16 Logistické systémy se mohou členit také na základě různých funkcí logistiky. Z tohoto hlediska se rozlišují například následující oblasti logistiky: nákupní, výrobní, skladová, distribuční, odbytová a logistika odstraňování odpadu. 14 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 56. 15 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 16, 17. 16 STEHLÍK, Antonín. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu. 2002, s. 69. 13

1.4 Logistický řetězec Logistický řetězec je povaţován za nejdůleţitější pojem logistiky. Pernica 17 ho chápe jako jednotu jeho hmotné a nehmotné stránky. Hmotná stránka logistického řetězce spočívá v přemistrování věcí (nebo osob), stránka nehmotná pak tkví v přemisťování informací nutných k tomu, aby se přemístění věcí či osob mohlo realizovat. Hmotné a nehmotné toky se uskutečňují mezi různými články logistického řetězce. Ve výrobě jsou to například továrny, resp. dílny, výrobní linky, buňky, sklady surovin, materiálů a hotových výrobků. V dopravě sem patří ţelezniční stanice, přístavy, letiště, terminály, celní sklady. A v obchodě se za články logistického řetězce povaţují velkoobchodní sklady, sklady prodejny a maloobchodu. 18 Věci, které logistickým řetězcem procházejí, se označují pasivními prvky. Jedná se o suroviny, materiál, díly, nedokončená výroba a hotové výrobky. Za aktivní prvky se povaţují prostředky, díky nimţ se toky pasivních prvků uskutečňují. Patří sem různé technické prostředky a zařízení (dopravní prostředky, manipulační zařízení, počítače, prostředky a sítě pro přenos zpráv atd.). 19 Dle Stehlíka 20 jsou pro utváření efektivních logistických řetězců důleţité tři vlastnosti: - Transparentnost podél celého řetězce. - Konektivita článků do integrovaného řetězce. - Agilnost partnerů, kteří usilují o rychlé a cílevědomé dosaţení změn na základě daných informací. 17 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 55, 56. 18 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 7. 19 PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. 1998, s. 111. 20 STEHLÍK, Antonín - KAPOUN, Josef. Logistika pro manažery. 2008, s. 34. 14

2. SKLADOVÁNÍ Skladování slouţí jako důleţitý spojovací článek mezi výrobci a odběrateli, zabezpečuje příjem, vhodné uskladnění zásob a umoţňuje jejich expedici a v neposlední řadě přináší důleţité informace o skladovaných zásobách. 2.1 Funkce skladování Na základě definování základních znaků skladování patří mezi nejdůleţitější funkce skladového systému: Vyrovnávací funkce, která zajišťuje překonání časového či kvantitativního nesouladu materiálových toků a materiálové potřeby. Zabezpečovací funkce potřebná k předejití problémům způsobených nepředvídatelným kolísáním výrobního procesu, odbytu či zásobování. Spekulační funkce spočívá v upravování skladovaného mnoţství zásob vzhledem k očekávaným cenovým změnám na zásobovacích či odbytových trzích. Informační funkce je zaloţena poskytování důleţitých informací o skladovaných poloţkách. Kromě výše zmíněných základních funkcí udává Vaněček 21 ještě další důleţité motivy skladování: - Kompletační funkci pro tvorbu sortimentu pro obchod nebo výrobu podle potřeb individuálních prodejen nebo dílen. - Zušlechťovací funkci, která je spojena se specifickým druhem sortimentu, spočívá v jeho jakostní změně (např. kvašení, sušení, stárnutí). - Racionalizační funkci spočívající v moţnostech uspořit finanční prostředky v souvislosti s mnoţstevními či jinými slevami. - Ekologickou funkci, která souvisí s dočasným uskladněním materiálu určeného pro recyklování či likvidaci. 2.2 Definice skladu Viestová 22 definuje sklad jako budovu, objekt speciálně zkonstruovaný na příjem, skladování, manipulaci, kompletizaci objednávek, opravy a zasílání výrobků na prodej, tj. technicky a technologicky přizpůsobený prostor na plnění hlavních skladovacích anebo dalších funkcí a souvisejících činností. 21 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 110, 111. 22 VIESTOVÁ, Kristína. Lexikón logistiky. 2007, s. 163. (Vlastní překlad.) 15

V souvislosti s pojmem sklad je často zmiňován pojem distribuční centrum. Zatímco ve skladech se realizuje manipulace s produkty ve čtyřech fázích (příjemka, uskladnění, expedice a nakládka), v distribučních centrech uskladnění a nakládka většinou chybí. Další rozdíl spočívá v tom, ţe činnosti ve skladech neposkytují tak velký podíl na přidané hodnotě jako distribuční centra. 23 2.3 Velikost, počet a rozmístění skladů K důleţitým otázkám skladování patří zvolení velikosti a počtu skladů. Tyto ukazatele jsou úzce spojeny (většinou je mezi nimi nepřímo úměrný vztah) a existuje řada faktorů, které je ovlivňují. Velikost skladu se obvykle udává ve skladové ploše (měřené ve čtverečních jednotkách) nebo ve skladovém prostoru (měřeném v kubických jednotkách), který zachycuje velikost skladu lépe. Poţadavky na zvyšování velikosti skladu se projevují s růstem úrovně zákaznického servisu, růstem velikosti trhu, který sklad obsluhuje, se zvyšováním počtu prodávaných produktů či zvětšováním jejich velikosti. Další faktory, které ovlivňují velikost skladu, mohou být pouţívaný systém pro manipulaci s materiálem, efekty zaloţené na rozsahu, rozmístění zásob, kancelářské prostory v rámci skladu, typy pouţitých regálů a polic či úroveň a model poptávky. 24 Při rozhodování o počtu skladů udává Lambert 25 čtyři důleţité faktory: - Náklady související se ztrátou prodejní příleţitosti, které s rostoucím počtem skladů klesají, ale jsou těţko kalkulované a hodně individuální. - Náklady na zásoby, které se obvykle s rostoucím počtem skladů zvyšují. - Skladovací náklady jsou s rostoucím počtem skladů rostoucí, od určitého mnoţství skladů však klesají. - Přepravní náklady mají zpočátku tendenci se zvyšujícím se počtem skladů klesat, následně se ale zvyšují (to je způsobeno větším zatíţením distribučního systému). Vztah mezi náklady na zásoby, náklady na skladování, přepravními náklady a počtem skladů je zobrazen na Obrázku č. 3. 23 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 266. 24 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 286. 25 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 289. 16

Obrázek č. 3: Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů Pramen: LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 289. Vedle rozhodnutí o velikosti a počtu skladů je další diskutovanou otázkou umístění skladu. Existují tři základní strategie rozmístění skladů: 26 - Strategie orientovaná na trh, podle které jsou sklady umístěné co nejblíţe zákazníkům a je tak dosaţeno větší úrovně zákaznického servisu a úspor při dopravě zboţí. - Strategie orientovaná na výrobu, podle které jsou sklady umístěné do blízkosti zdroje dodávek či výrobních zařízení a slouţí jako místo kompletace výrobků. - Strategie středového umístění, která je podniky uplatňována při existenci různorodého sortimentu vyráběného v různých lokalitách a kdy podniky chtějí dosáhnout vyšší úrovně zákaznického servisu. 2.4 Druhy skladů Na klasifikaci skladů se můţe pohlíţet z několika hledisek. Jedno z nich je zobrazeno na Obrázku č. 4, kdy jsou druhy skladů členěny na základě fáze hodnototvorného procesu, 26 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 116. 17

stupně centralizace, kompletace, počtu moţných nositelů potřeb, ochrany před povětrností, stanoviště a podle správy skladu. Obrázek č. 4: Přehled o druzích skladů Pramen: SCHULTE, Christof. Logistika. 1994, s. 92. Názornější členění skladů shrnuté v následujících pěti podkapitolách udává Vaněček 27. Jedná se o členění dle konstrukce, technologického vybavení, průtoku zboţí, funkce skladu a z hlediska vlastnictví skladu. 2.4.1 Dělení podle konstrukce skladu Na základě tohoto členění se rozlišují sklady uzavřené (jsou uzavřené ze všech stran), kryté (mají střechu a nejvýše tři stěny), otevřené (pouze vyhrazená plocha pro skladování), halové (jednopodlaţní sklady) a sklady etáţové (mají nejméně dvě podlaţí). 27 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 112-114. 18

2.4.2 Dělení podle technologického vybavení skladu Do této kategorie patří ruční sklady (je zde hlavně ruční manipulace s materiálem), mechanizované sklady (pouţívají se některé stroje nebo dopravní prostředky), vysoce mechanizované sklady (pouţívá se komplexně mechanizační zařízení, ale na příjmu, při skladování a vyskladnění pracuje člověk), plně automatizované sklady (téměř všechny procesy plně automatizované). 2.4.3 Dělení podle průtoku zboţí skladem Sem se řadí sklady průtokové (zboţí má od příjmu po vyskladnění jednosměrný pohyb) a sklady hlavové (dochází zde ke kříţení cest zboţí, příjem i vyskladnění jsou na stejné straně). 2.4.4 Dělení podle funkce skladu Dle tohoto kritéria se rozlišují sklady obchodní (jejich funkcí je skladování a změny sortimentu podle ţádostí odběratelů), systém cross-docking (systém okamţitého předávání zboţí, které nezůstává ve skladu déle jak den), tranzitní sklady (určeny pro nakládání a vykládání velkého mnoţství zboţí), konsignační sklady (sklady zřizované odběratelem u dodavatele, zákazník si zboţí odebírá podle potřeby), zásobovací sklady (sklady zřizovány ve výrobě, v továrnách), celní sklady (pro uskladňování dováţeného zboţí z ciziny, kontrolu nad zboţím má stát). 2.4.5 Dělení podle vlastnictví skladu Z tohoto pohledu rozlišujeme sklady veřejné a soukromé. Veřejné sklady umoţňují větší pruţnost, přizpůsobení se sezónním výkyvům, a jsou schopné dosahovat určitých úspor z rozsahu. Výhodou soukromých skladů je větší stupeň kontroly a sniţování skladovacích nákladů v dlouhém období při dostatečně velkém vyuţití skladové kapacity. 2.5 Typy skladů pro kusové zásoby Podle způsobu uskladnění kusových zásob Schulte 28 rozlišuje: blokové a řádkové sklady, sklady s příhradovými regály, paletové regálové sklady a speciální regály. 2.5.1 Blokové a řádkové sklady Zásoby jsou v blokových a řádkových skladech uskladněné na podlaze ve velkoprostorových blocích, resp. řádcích. Důleţité je zde rozlišení mezi stohovacím a nestohovacím 28 SCHULTE, Christof. Logistika. 1994, s. 100-102. (Z tohoto zdroje vychází podkapitoly 2.5.1 2.5.4) 19

skladováním, přičemţ stohování se uplatňuje u zásob necitlivých na tlak a umoţňuje větší vytíţení prostoru. Výhody blokového či řádkového skladování spočívají ve vysoké flexibilitě, menší investiční náročnosti či v menší potřebě personálu. Mezi hlavní nevýhody pak patří menší moţnost automatizace a špatné moţnosti řízení a kontroly většího mnoţství zásob. 2.5.2 Sklady s příhradovými regály (policemi) U tohoto typu skladu se v regálových rámcových konstrukcích či postranních stěnách nalézají děrované rastry, ve kterých jsou zavěšeny podlahové nosníky. Výška regálu u manuální obsluhy by neměla přesáhnout dva metry a regálová hloubka by měla činit 0,4 m (při vyšší rychlosti obratu, jinak můţe být aţ 0,8 m). Mezi hlavní přínosy skladů s příhradovými regály patří přímý přístup ke kaţdému druhu sortimentu a dobré podmínky pro uspořádání a kontrolu zásob. Nevýhodou jsou naopak vysoké pracovní náklady při manuální obsluze. 2.5.3 Paletové regálové sklady Jak uţ vyplývá z názvu, jedná se o sklady určené pro paletové zboţí. Paletové regálové sklady mohou či nemusí obsahovat regálová podlaţí. Rozlišuje se jednomístný systému (kde je loţná jednotka uskladněna na dvě konzole pro jednu rovinu pole) a vícemístný systém (kde se můţe vedle sebe ukládat více palet nasazením podélných podláţek. Podle výšky se paletové regálové sklady dělí na sklady s paletovými plochými regály (do 7 m výšky), středně vysoké paletové regálové sklady (od 7 do 15 m výšky) a na sklady s regálovými zakladači (od 15 m do 45 m). Výhody paletových regálových skladů jsou v moţnosti mechanizace a automatizace, ve schopnosti dobře se přizpůsobit měnící se struktuře sortimentu či v dobré moţnosti kontroly. K nevýhodám pak patří výskyt poruchovosti při vyšší míře automatizace. 2.5.4 Speciální podstavce/regály Speciální podstavce/regály se uplatňují u skladování zásob, které nejsou vhodné pro skladování v příhradových či paletových regálech v důsledku svých rozměrů. Za zmínku stojí následující druhy speciálních regálů: A-stojany, krakorcové regály (regály s přečnívajícím koncem či konci), stromečkovité regály či voštinový regál (pro skladování nepořezaných hmot). 20

2.6 Měření produktivity skladových operací Narůstající úroveň produktivity skladových operací je důleţitá pro sniţování nákladů a také pro zvyšování úrovně zákaznického servisu. V souvislosti s měřením produktivity skladových operací zmiňuje Lambert 29 následující ukazatele: - produktivitu jako poměr reálného výstupu a reálného vstupu - vytíţení (vyuţití) kapacity skladu jako poměr vyuţité a dostupné kapacity - výkon skladu jako poměr skutečného výstupu a standardního výstupu (či placených hodin práce a skutečných hodin) 3. ZÁSOBY Rozhodování o optimálním mnoţství zásob představuje jednu z klíčových otázek v oblasti logistiky, neboť v zásobách je vázán značný objem kapitálu podniku. V tuzemských podnicích se tento objem pohybuje okolo 20 % u obchodních podniků a okolo 16 % ve zpracovatelském průmyslu. 30 Větší snaha o uspokojení potřeb zákazníků vede k vytváření větší úrovně zásob, a tedy k větším investicím do zásob. Naopak sníţení nadměrné hladiny zásob má dvojitý kladný vliv na rentabilitu. Jednak poklesnou náklady na držení zásob (to při stejném objemu prodejů povede ke zvětšení zisku), jednak se zmenší potřeba finančních prostředků vázaných v zásobách. 31 Význam zásob spočívá především v tom, ţe zabezpečují plynulost výrobního procesu a slouţí ke krytí náhodných výkyvů či poruch. Zásoby totiţ umoţňují vyrovnat časový nebo mnoţstevní nesoulad mezi jednotlivými procesy. Dalšími důvody pro udrţování zásob můţe být spekulace s cenami surovin či zabezpečení pohotové nabídky a okamţitého prodeje. 32 3.1 Klasifikace zásob Za základní kritérium členění zásob se můţe povaţovat stupeň zpracování, podle kterého se rozlišují: - výrobní zásoby (suroviny, materiály a díly spotřebovávané či pouţívané při výrobě) - zásoby rozpracované výroby (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby) 29 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 299. 30 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 61. 31 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 75. 32 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 55. 21

- distribuční zásoby (hotové výrobky) U výrobních podniků je obvyklý poměr těchto zásob přibliţně 30 % výrobních zásob, 30 % zásob rozpracované výroby a 30 % zásob hotových výrobků. 33 Funkční klasifikace zásob je důleţitá při optimalizaci hladiny zásob a rozlišuje: 34 - běţnou (obratovou) zásobu - pojistnou zásobu - zásobu pro předzásobení - vyrovnávací zásobu - strategickou (havarijní zásobu) - spekulativní zásobu - technologickou zásobu 3.1.1 Běţná zásoba Běţná zásoba (Z b ), nazývaná také cyklická či obratová, vzniká na základě doplňování spotřebovaných zásob v dávkách, které kryjí potřeby prodeje či výroby určitou dobu. Pro výpočty se často pouţívá průměrná běţná zásoba, která se vyjadřuje pomocí vztahu Z prum = Q/2. Písmeno Q označuje velikost dodané dávky, kdy je výše zásoby maximální, při minimální úrovni zásoby je Q nulové. Průměrná zásoba je tedy aritmetickým průměrem obou hodnot. Tento zjednodušený model zásob je zobrazen na Obrázku č. 5. Obrázek č. 5: Základní model zásob Pramen: VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 56. 33 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 62. 34 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 63. 22

3.1.2 Pojistná zásoba Pojistná zásoba (Z p ) se udrţuje nad rámec běţné zásoby a umoţňuje vyrovnávání výkyvů ve spotřebě zásob (výkyvy v poptávce) a vyrovnávání kolísání v doplňování zásob (v dodacích lhůtách), kdy objednávka jiţ byla odeslána (zásoba klesla pod objednací úroveň, viz Obrázek č. 6). V souvislosti s pojistnou zásobou tak mohou nastat tři situace: 35 - konstantní doba doplnění zásob a variabilní poptávka - variabilní doba doplnění zásob a konstantní poptávka - variabilní doba doplnění zásob a variabilní poptávka Situace, kdy je konstantní doba doplnění zásob i poptávka, nevyţaduje existenci pojistné zásoby. Obrázek č. 6: Nejistoty vedoucí k tvorbě pojistné zásoby nadměrná spotřeba a prodlouţená dodací lhůta Pramen: VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 58. Potřebná velikost pojistné zásoby závisí na poţadované spolehlivosti zabezpečení proti odchylkám od očekávaného průběhu zásobovacího procesu (jedná se o odchylky, které zmenšují zásobu, tedy při pozdějším okamţiku dodávky, vyšší poptávce) a druhým faktorem ovlivňující výši pojistné zásoby je očekávaná intenzita těchto odchylek. 36 35 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 118. 36 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 91, 92. 23

3.1.3 Další druhy zásob Zásoba rozpracované výroby (nazývána také zásoba nedokončené výroby) představuje suroviny, materiál či díly, které jiţ byly dány do výroby a jsou ve zpracování. Hodnota zásoby rozpracované výroby se vypočte obdobně jako dopravní zásoba, ale na základě průběţné doby výroby. Průběţná doba výroby je sloţena z vlastních zpracovacích časů, z dávkových časů a čekací doby na další operaci. Čekací doba můţe dosahovat aţ 90 % z průběţného času výroby. 37 Okamţitá zásoba se můţe vyjádřit jako fyzická zásoba nebo jako dispoziční zásoba. Hodnota fyzické zásoby se rovná velikosti skutečné zásoby na skladě. Dispoziční zásoba vyjadřuje fyzickou zásobu, která je zmenšená o potvrzené a ještě neodeslané dodávky odběratelům a zvětšená o velikost umístěných ještě nevyřízených objednávek na doplnění zásoby. Stav, kdy je dispoziční zásoba záporná, vypovídá o velikosti neuspokojených poţadavků kvůli vyčerpání fyzické zásoby. 38 Spekulativní zásoba vzniká při dočasném sníţení cen nebo před predikovaným zvýšením ceny, umoţňuje tak dosaţení mimořádného zisku. 39 Mrtvou zásobu, označovanou také jako zásoba bez funkce či bezobrátková zásoba, tvoří poloţky s dlouhodobě ţádnou spotřebou. Technologická zásoba se vytváří především u potravinářských produktů (jako jsou vína, sýry, pivo), kterým umoţňuje dozrát nebo jinak docílit takové kvality, aby uspokojily potřeby zákazníků. 3.2 Náklady na zásoby Obvykle se rozlišují tři druhy nákladů na zásoby: objednací (pořizovací) náklady, náklady vznikající při nedostatku zásob (náklady z deficitu) a náklady na drţení zásob. Objednací náklady vznikají při pořizování zásob. Povaţují se za fixní, nezávisí na doplňovaném mnoţství, nýbrţ na počtu doplňování. Patří sem: náklady na administrativu, na výběr dodavatele, dopravní náklady, náklady spojené s příjmem zboţí, s likvidací faktury a náklady související s kontrolou plnění dodavatelských smluv. 40 37 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 70. 38 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 71. 39 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 65. 40 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 61. 24

Jak vyplývá z názvu, náklady vznikající při nedostatku zásob se objevují, jestliţe podnik nemá na skladě potřebné mnoţství zásob k uspokojení poţadavků odběratelů. Náklady z deficitu jsou velmi obtíţně zjistitelné hlavně u obchodních podniků. 41 Náklady na drţení zásob se vztahují na výši zásob na skladě. Obecně se jedná o jedny z nejvyšších nákladů logistiky a měly by zahrnovat jen takové náklady, které se mění s mnoţstvím drţených zásob. Lze je rozčlenit na náklady kapitálu, náklady na sluţby, náklady na skladovací prostory a náklady z rizika znehodnocení zásob. Při posuzování nákladů kapitálu by měl podnik vycházet z nákladů příleţitosti kapitálu podniku, tedy z výnosnosti, kterou by mohly prostředky přinést, kdyby byly investovány jinak neţ do zásob. 42 Následující obrázek (Obrázek č. 7) zobrazuje zmíněné členění a konkrétní podobu nákladů u uvedených skupin. Obrázek č. 7: Normativní model metodologie nákladů na udrţení zásob Pramen: LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 154. 41 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 63. 42 LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. 2000, s. 152, 153. 25

3.3 Obrat zásob Obrat zásob (rychlost obratu zásob, n 0 ) patří mezi ukazatele aktivity, tedy ukazatele měřící jak efektivně společnost se svými aktivy hospodaří (při vyšším neţ optimálním mnoţství vznikají podniku zbytečné náklady a naopak při niţším mnoţství přichází podnik o trţby, které by mohl mít). 43 Obrat zásob vyjadřuje, kolikrát za dané časové období se zásoba obrátí (spotřebuje). Vypočítá se jako podíl trţeb a hodnoty zásob: n 0 = trţby/zásoby. Pouţívanějším ukazatelem s větší vypovídací schopností je převrácená hodnota obratu zásob, označovaná jako doba obratu zásob. Udává, jak dlouho zásoba při průměrné spotřebě vydrţí a tedy jak dlouho je kapitál v zásobě vázán. Doba obratu zásob bývá obvykle vyjadřována v kalendářních dnech: t 0 = 365/n 0. 44 Pro zpřesnění ukazatelů se doporučuje místo trţeb pouţívat náklady na prodané zásoby, neboť zásoby bývají oceňovány v nákladech na jejich pořízení. Dalším zpřesněním můţe být i pouţití průměrného stavu zásob. 45 Z uvedených způsobů výpočtu vyplývá, ţe mezi rychlostí obratu zásob a dobou obratu platí nepřímo úměrný vztah. Pro efektivní řízení zásob je dobré mít obrat zásoby vysoký a udrţovat tak dobu obratu na nízké úrovni. Pro posuzování optimálnosti doby obratu konkrétního podniku se doporučuje srovnávat ji s odvětvovým průměrem. Doby obratu zásob jednotlivých odvětví průmyslu jsou uvedeny v Příloze č. 1. 4. ŘÍZENÍ ZÁSOB Řízení zásob se zabývá tím, jaké optimální mnoţství zásob a v jakém časovém okamţiku objednávat, jakou výši jednotlivých druhů zásob drţet a jak s nimi dále nakládat. Za základní rozlišovací znak z hlediska řízení zásob se povaţuje závislost či nezávislost poptávky. 46 Nezávislá poptávka, nazývaná téţ stochastická, nesouvisí s poptávkou po jiných druzích zboţí. Nelze ji stanovit přesně, můţe být pouze prognózována. Mezi systémy řízení zásob pro nezávislou poptávku patří statistická metoda stanovení velikosti dávky a metoda časově rozvrţeného objednacího okamţiku. Závislá poptávka souvisí s poptávkou po jiné poloţce zásoby, je moţné ji z ní odvodit. U této poptávky se můţe pojistná zásoba zmenšit či se zcela 43 SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 2007, s. 344. 44 LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří. ABC logistiky v podnikání. 1994, s. 72. 45 SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 2007, s. 344. 46 KAVAN, Michal. Výrobní a provozní management. 2002, s. 268. 26

vynechat. Systémy řízení zásob pro závislou poptávku tvoří metoda plánování potřeby dávek a technika plánování potřeby materiálu. 47 4.1 ABC analýza ABC analýza patří mezi nejčastěji pouţívané metody pro zdokonalení řízení zásob v podniku. Přispívá k tomu zejména její jednoduchost. Vychází z Paretova pravidla (pravidlo 80/20), které obecně říká, ţe 80 % následků je způsobeno 20 % příčin. Aplikace ABC analýzy spočívá především ve vytvoření ABC klasifikace, tj. rozdělení poloţek do tří skupin podle zvoleného kritéria. Velmi často pouţívaným kritériem bývá hodnota obratu poloţek za určité období. Zhotovené skupiny se označují A, B a C (jejich grafické zobrazení je zachyceno na Obrázku č. 8) a mohou být popsány následovně: 48 - Skupinu A tvoří malé mnoţství poloţek (zhruba do 10 % kusů), které představuje největší část hodnoty obratu - zhruba 80 %. - Skupina B obsahuje zhruba 20 % vydaných kusů, které mají asi 15% podíl na hodnotě obratu. - Skupina C je největší skupina poloţek (přibliţně 70 % kusů), která představuje pouze malou část hodnoty obratu - zhruba 5 % hodnoty obratu. Vedle těchto tří základních skupin bývá v některých případech vyčleňována skupina D, která zahrnuje poloţky s dlouhodobě nulovou spotřebou, jedná se tedy o mrtvou zásobu. 49 47 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 63. 48 WÖHE, Günter KISLINGEROVÁ, Eva. Úvod do podnikového hospodářství. 2007, s. 322. 49 SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 2009, s. 67. 27

Obrázek č. 8: Grafické znázornění klasifikace poloţek na základě ABC analýzy Pramen: WÖHE, Günter KISLINGEROVÁ, Eva. Úvod do podnikového hospodářství. 2007, s. 323. 4.1.1 Postup zhotovení ABC klasifikace Vaněček 50 udává následující postup při vytváření ABC klasifikace (jako kritérium je pouţitá hodnota obratu v Kč za poloţku): 1. Nejdříve se zjistí roční potřeba poloţky v kusech a její cena v Kč. 2. Určí se roční obrat v Kč kaţdé poloţky (roční potřeba vynásobená cenou poloţky) a celkový roční obrat všech poloţek. 3. Vyjádří se procentuální podíl kaţdé poloţky na celkovém ročním obratu a dle něho se seřadí v sestupném pořadí. 4. Vypočítají se kumulativní procentní podíly (u poslední poloţky tedy musí být hodnota 100 %). 5. Nakonec se zařadí poloţky do skupiny A, B nebo C tak, aby v kaţdé skupině byly takové poloţky, které vytvoří odpovídající procentuální podíl hodnoty obratu (zmíněný výše). 50 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 94. 28

4.1.2 Vyuţití ABC klasifikace Ve skladu podniku se obvykle nachází velké mnoţství poloţek a není tak v praxi moţné řídit kaţdou poloţku zvlášť. Druhý extrém, tedy řízení všech poloţek podle jedné, vede sice ke zjednodušení řízení zásob, ale nevede ke sniţování nákladů. Proto je dobré vyuţít ABC klasifikaci a stanovit různé normy řízení pro jednotlivé skupiny poloţek. 51 Obecně jsou za nejdůleţitější povaţovány poloţky ve skupině A. U těchto poloţek se doporučuje provádění častých kontrol stavu zásob, udrţování nízké úrovně průměrné zásoby, volí se menší objednací mnoţství a niţší pojistná zásoba. Poloţky ve skupině B jsou středně důleţité. Průběţné inventury jsou méně časté, velikost objednacího mnoţství i pojistné zásoby je větší, neţ u poloţek skupiny A. Skupina C zahrnuje málo důleţité poloţky. Provádění inventur je nahodilé s většími časovými intervaly (například jednou za rok). Volí se velké objednávky a udrţuje se vysoká úroveň pojistné zásob. 51 VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 2008, s. 96. 29

PRAKTICKÁ ČÁST Společnost, kterou jsem zvolila pro realizaci praktické části bakalářské práce, si nepřeje být jmenována, proto ji označuji fiktivním názvem XYZ, a. s. 5. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Historie společnosti XYZ, a. s. spadá do roku 1882, kdy byla zaloţena jako továrna na výrobu zemědělských strojů. Současná podoba společnosti a její moderní vývoj se datuje od roku 1997, jejím předmětem činnosti je: - výroba, montáţ a servis chemických a petrochemických a energetických zařízení - výroba a montáţ ocelových konstrukcí - výroba, montáţ a servis vodohospodářských zařízení - výroba, montáţ a servis dřevozpracujících strojů Sortiment vyráběných výrobků tvoří především tlakové a netlakové nádoby, nádrţe, kolony, kotlová tělesa či ocelové konstrukce, ukázky vybraných produktů společnosti jsou vyobrazeny v Příloze č. 2. Výrobní moţnosti společnosti zahrnují dělení a tváření materiálu, svařování, strojní opracování, vibrační ţíhání a válcování trubek. Společnost věnuje velkou pozornost jakosti svých výrobků. Pro evropský trh je plně certifikována pro všechny své obory, můţe se pyšnit například těmito certifikáty: - Certifikát kvality dle ISO 9001:2009 včetně technologie svařování dle EN 3834-2 vydaný VÚPS dne 22. 3. 2010 - Inspekční certifikát pro výrobku tlakových zařízení vydaný SZÚ TI technickou inspekcí dne 11. 4. 2011 - Certifikát oprávnění pro výrobu tlakových nádob dle ASME - U2 -Stamp vydaný dne 27. 8. 2010 Mezi hlavní odbytové země společnosti patří Německo, Slovensko, Irsko, Holandsko, Irák. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců společnosti čítá 123 pracovníků (z toho dva jsou členy řídících orgánů). Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, celá organizační struktura společnosti je zobrazena na Obrázku č. 9. 30

Obrázek č. 9: Organizační struktura společnosti Pramen: Interní materiály společnosti. 5.1 Hospodářská situace společnosti Vývoj celkových trţeb za výrobky a sluţby společnosti (zobrazen na Grafu č. 1) měl v posledních pěti letech rostoucí tendenci. Zatímco v roce 2005 dosahovaly trţby částky 87 840 tis. Kč, v roce 2009 činily 185 956 tis. Kč. Velký nárůst zaznamenal také podíl přímého vývozu na celkových trţbách, který se v roce 2005 podílel pouze 30 %, zatímco v roce 2009 stoupl na 78 %. 31

Tržby (tis. Kč) Graf č. 1: Vývoj trţeb za výrobky a sluţby v letech 2005 2009 (v tis. Kč) 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Pramen: Vlastní zpracování na základě interních dat společnosti. Největší část trţeb pochází z výroby, montáţe a servisu chemických a petrochemických zařízení, jejich skutečnou výši zobrazuje Tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Členění trţeb za výrobky a sluţby v roce 2009 (v tis. Kč) Pramen: Interní materiály společnosti. Další důleţité ukazatele hospodářské situace společnosti v roce 2009: - Výsledek hospodaření běţného účetního období: 483 tis. Kč - Konečný stav peněţních prostředků: 4 093 tis. Kč - Suma aktiv: 164 276 tis. Kč - Cizí zdroje: 156 270 tis. Kč 5.2 Informační systém společnosti Společnost pouţívá ekonomický informační systém RIS2000. 32

Tento systém obsahuje řadu modulů jako účetnictví, majetek, pohledávky, závazky, banku, insolvenci, sklady a prodej. Existuje u něj moţnost modifikace a rozšiřování podle poţadavků spotřebitelů. 52 Modul SKLADY zahrnuje například následující funkce: 53 - evidenci skladových zásob včetně rozlišení na zboţí, materiál, polotovary apod. - evidenci speciálních charakteristik zásob (výrobní číslo, atesty, barvu, velikost, ) - oceňování zásob s volitelnou metodou ocenění - řízení zásob (obrátkovost, časový dosah, leţáky, optimální zásoba) - inventarizace - moţnost realizace příjmu a výdeje pomocí čárových kódů 6. SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ SPOLEČNOSTI Skladovým hospodářstvím společnost XYZ, a. s. rozumí přijímání dodávek do skladu, jejich řádné uskladnění, udrţování a vydávání ze skladu do výroby. Samostatný útvar skladového hospodářství ve společnosti neexistuje. Příjemku dodávky (kvantitativní) provádí pracovník oddělní Nákup materiálu a sluţeb, referát Příjem dodávek a expedice (PDE), kvalitativní přejímku porovnáním dodacích listů a objednávky provádí pracovník Oddělení řízení jakosti. PDE vypracuje příjemky (originál a dvě kopie), následně pracovník příjmu předá dodávky do příslušného skladu. Výdej provádí sklad na základě výdejek. Celková skladovací plocha společnosti činí 3 023 m 2 a je rozdělena na následující sklady: - sklad hutního materiálu - sklad odlitků výkovek a výlisek - sklad spojovacího materiálu - sklad pohonů, hydrauliky a přístrojů - sklad čerpadel a potrubních dílů - sklad umělých hmot a barvy - sklad elektrických a měřících přístrojů - sklad svařovacího materiálu Všechny skladovací prostory jsou majetkem společnosti. Z hlediska lokalizace skladu se jedná o strategii orientovanou na výrobu. 52 www.saul.cz 53 http://www.saul.cz/cz/sklady 33

Obrázek č. 10: Plánek společnosti s šedě vyznačenou skladovou plochou Pramen: Vlastní zpracování na základě interních materiálů společnosti. Jak je z Obrázku č. 10 patrné, největší část skladovací plochy zaujímá sklad hutního materiálu. I z hlediska předmětu výroby společnosti má tento sklad výstavní postavení, proto mu bude v dalším textu věnována největší pozornost. 6.1 Charakteristiky skladu hutního materiálu Sklad hutního materiálu zaujímá plochu 2 772 m 2 a tyčí se do výšky osmi metrů. Obsluhu skladu mají na starosti dva skladníci a dva jeřábníci. Svou funkcí je sklad hutního materiálu skladem zásobovacím. Pokud jde o jeho konstrukci, původně otevřený sklad se postupně přestavěl na uzavřený, halový. Podle průtoku zboţí skladem se jedná o sklad hlavový. Z hlediska technologického vybavení se řadí mezi sklady mechanizované, kdy se vedle ruční manipulace s materiálem pouţívají k obsluze skladu i jeřáby a vysokozdviţné vozíky. Pozůstatky regálového zakladače, které můţeme spatřit v tomto skladu, svědčí o tom, ţe v minulosti se jednalo o sklad plně automatizovaný. Pro uskladnění hutního materiálu se ve společnosti pouţívá blokové či řádkové stohové skladování a stromečkovité regály. Blokovým skladováním je uskladněna největší část materiálu, protoţe se jedná ve velké většině o velké kusy materiálu, jejichţ přenášení je zajišťováno pomocí jeřábů, které se pohybují po konstrukcích v prostoru nad skladovou plochou a potřebují tak shora volný 34

Zásoby (tis. Kč) přístup. Stromečkovitých regálů je ve skladu celkem pět a slouţí pro uskladnění materiálu, který je určený k ruční manipulaci. Ukázky skladovaného hutního materiálu jsou zobrazeny v Příloze č. 3. Vybrané ukazatele skladu hutního materiálu: Vytíţení kapacity skladu: 83,3 % Produktivita skladu: 66,5 % 7. ZÁSOBY SPOLEČNOSTI Společnost XYZ, a. s. rozlišuje následující zásoby: - výrobní zásoby materiálu - nedokončenou výrobu a polotovary vlastní výroby - hotové výrobky Vývoj zásob společnosti od roku 2005 zobrazuje Graf č. 2. V roce 2009 byla hodnota zásob společnosti 67 153 tis. Kč. Graf č. 2: Vývoj zásob v letech 2005 2009 (v tis. Kč) 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Pramen: Vlastní zpracování na základě interních dat společnosti. Největší podíl na celkové hodnotě měly zásoby nedokončené výroby a polotovarů 69,8 %, výrobní zásoby materiálu se podílely 23,7 % a hotové výrobky 6,4 %. Abych zjistila, proč je podíl nedokončené výroby a polotovarů tak vysoký, poloţila jsem zaměstnancům následující otázku: 35

Podíl zásob nedokončené výroby a polotovarů vlastní výroby se podílí na celkových zásobách téměř 70 %, čím si tento relativně vysoký podíl vysvětlujete? Tento vysoký podíl je způsoben charakterem našeho výrobního procesu. Vyrábíme kusové výrobky na objednávky, jejichž výrobní doba může být i čtyři měsíce a vyšší. Nejdelší dobu je produkt právě ve formě nedokončené výroby. Hodnota průměrné běţné zásoby hutního materiálu v roce 2009 byla 6 505 tis. Kč. Pojistnou zásobu společnost u ţádných zásob nevytváří, coţ se dá akceptovat vzhledem k tomu, ţe poptávka po zásobách společnosti je závislá poptávka. Mrtvé zásoby materiálu společnosti (nespotřebovaly se déle jak dva roky) mají hodnotu 1 544 tis. Kč a představují tak 9,69 % celkových zásob výrobního materiálu společnosti. Na mrtvé zásoby společnosti směřovala moje další otázka: Mrtvé zásoby společnosti (tj. zásoby, které se dlouhodobě nespotřebovávají) tvoří téměř 10 % výrobních zásob materiálu společnosti, jak se ve společnosti s těmito zásobami nakládá? Zásoby, které po dobu deseti let nespotřebujeme ve výrobě ani je jiným způsobem nevyužijeme, odepíšeme a následně je prodáme nebo se jich zbavíme jiným způsobem. 7.1 Obrat zásob Obrat zásob za kalendářní rok: n 0 = trţby/zásoba = 185 956 000 / 67 153 000 = 2,769 Doba obratu zásob: t 0 = 365/obrat zásob = 365 / 2,769 = 131,8 dní Z uvedených výpočtů vyplývá, ţe zásoba společnosti se za kalendářní rok 2009 spotřebovala 2,769 krát. Doba obratu činila 131,8 dní, kapitál je tedy v zásobách společnosti vázán téměř 132 dní. Při srovnání doby obratu společnosti s odvětvovým průměrem (tento průměr byl v roce 2008 u podniků zaměřených na výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 57 dní, viz Příloha 1) je tato doba 2,3 krát větší. 36

8. ABC ANALÝZA Pro ABC analýzu jsem si vybrala zásoby ve skladu hutního materiálu. Za loňský rok zde bylo spotřebováno celkem 582 různých poloţek materiálu. Existence tak velkého mnoţství poloţek je způsobena tím, ţe jednotlivé druhy hutního materiálu se liší svými rozměry a jakostí, případně dalšími podpůrnými rozlišovacími znaky. Celkové mnoţství spotřebovaného hutního materiálu dosáhlo 413 689,468 kg. Kaţdou spotřebovanou poloţku jsem začlenila do jedné z následujících dvaceti kategorií hutního materiálu: 4HR = čtyřhrany DKR = dráty HEB = HEB profily IPE = I profily ekonomické KR = ocel kruhová válcovaná L = L profily PAJKA = pájky TR = trubky TRS = trubky svařované U = U profily 6HRT = šestihrany taţené HEA = HEA profily I = I profily JAKL = jekly KRT = ocel kruhová taţená P = plechy PLO = ocel plochá TRPR = trubky přesné TRZ = trubky závitové VYPALEK = výpalky Výše zmíněné kategorie jsem zvolila na základě pouţívaného způsobu označování a třídění hutního materiálu v podniku. ABC klasifikaci jsem provedla aţ na těchto dvaceti kategoriích pro její větší přehlednost a vypovídací schopnost. Jako třídící kritérium pro zařazení do skupiny A, B nebo C jsem zvolila hodnota ročního obratu kaţdé poloţky, tj. roční spotřebu poloţky vynásobenou cenou poloţky. Měrnou jednotkou, ve které byla spotřeba poloţek evidována, byly kilogramy a cena byla vyjádřena v korunách. Sestupné pořadí poloţek podle procentní hodnoty ročního obratu a zvolenou skupinu zařazení ukazuje následující tabulka (Tabulka č. 2). 37

Tabulka č. 2: Procentní hodnota ročního obratu poloţek za rok 2010 Pramen: Vlastní výpočty na základě interních dat společnosti. Skupinu A tvoří pouze poloţky plechů a trubek, které mají hodnotu 16 128 533,46 Kč a představují tak 81, 08 % z celkové hodnoty ročního obratu. Největší pozornost by se tedy měla věnovat právě těmto poloţkám. Jednotlivých poloţek plechů bylo spotřebováno 176 (jsou uvedeny v Příloze 4), v celkové hodnotě 9 565 943,84 Kč, hodnota spotřebovaných poloţek trubek byla 6 562 589,62. Do skupiny B jsem vedle kruhové ocele a výpalků zařadila i U profily a plochou ocel, ačkoli jsou vzhledem ke svému obratu na pomezí skupiny B a C. Podíl celé skupiny B na celkovém obratu představuje 17,16 %. Skupinu C tvoří čtrnáct zbývajících poloţek, které se na celkovém ročním obratu hutního materiálu podílí jen 1,76 %. Roční obrat v Kč, procentní podíl obratu a počtu poloţek ve skupině zobrazuje Tabulka č. 3. 38

Tabulka č. 3: Shrnující tabulka ABC klasifikace Pramen: Vlastní výpočty. Grafické znázornění vytvořené ABC klasifikace ukazuje Graf č. 3. Graf č. 3: Grafické znázornění vytvořené ABC klasifikace Pramen: Vlastní zpracování. Současné uspořádání poloţek ve skladu hutního materiálu neodpovídá jejich důleţitosti, proto navrhuji rozloţení poloţek zobrazené na Obrázku č. 11. Ke změně uspořádání by docházelo průběţně po dobu pěti měsíců při příjmu a výdeji materiálu a nedocházelo by tak ke vzniku dodatečných nákladů. 39

Obrázek č. 11: Nové uspořádání poloţek ve skladu hutního materiálu Pramen: Vlastní zpracování. 9. ZHODNOCENÍ SKLADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ Přikládání malé důležitosti skladovému hospodářství Za hlavní nedostatek skladového hospodářství společnosti XYZ, a. s. povaţuji malou pozornost, která mu je v podniku věnována. Skladové hospodářství nemá samostatný útvar ani zde není zaměstnanec, který by byl specializovaný na problematiku logistiky a s ní spjaté skladové hospodářství. S tím souvisí i nedostatečné vyuţívání informací o zásobách, které poskytuje pouţívaný ekonomický informační systém. Řízení zásob zde tedy spočívá spíše na intuitivních dlouhodobých zkušenostech. Návrh na řešení: Navrhovaným opatřením na odstranění výše zmíněného problému by bylo najmutí specialisty v oblasti logistiky s vysokoškolským vzděláním ekonomického nebo technického směru s minimálně tříletou praxí v oboru (jeho měsíční hrubá mzda by činila zhruba 27 500 Kč), který by zefektivnil řízení zásob v podniku, případně další logistické činnosti. Nedostatky ve skladu hutního materiálu Dalším problémem je nedostatek systematičnosti a důslednosti ve skladování hutního materiálu. Identifikace jednotlivých poloţek na skladu je málo viditelná, jejich umisťování je spíše nahodilé. Navíc se stává, ţe některé zásoby jsou uskladněny na nepatřičných místech (například na montáţní ploše), v důsledku toho dochází ke zbytečným časovým ztrátám, které se musí vynaloţit na jejich přesunutí, coţ omezuje plynulost výrobního procesu a zhoršuje pracovní vztahy mezi pracovníky výroby a skladu. 40

Návrh na zlepšení: Doporučuji důsledné dodrţování vnitropodnikových pravidel ve skladových prostorách a nové uspořádání skladových poloţek, které je zmíněno výše (Obrázek č. 11), s větším věnování pozornosti poloţkám zásob ve skupině A, tj. plechům a trubkám. Objem finančních prostředků umrtvených v zásobách Za optimální nelze povaţovat ani objem vázaného kapitálu v zásobách. Z výpočtů vyplynulo, ţe doba obratu zásob je téměř 132 dní. Takto velkou dobu způsobuje hlavně dlouhý výrobní čas produktů, kdy většinu doby je produkt ve stavu nedokončené výroby. Návrh na řešení: Částečného sníţení hodnoty zásob společnosti a tím zkrácení doby obratu zásob se můţe v podniku docílit pomocí dřívějšího odepsání mrtvé zásoby. Jak uţ bylo zmíněno dříve, společnost se zbavuje těchto nepotřebných zásob aţ po deseti letech. Z mého pozorování a prostudování poloţek zásob hutního materiálu však vyplynulo, ţe některé zásoby (ač nejsou ještě deset let staré) se nachází v takovém stavu či představují tak specifický druh materiálu, který uţ s největší pravděpodobností nebude v průběhu několika příštích let spotřebován, ţe by tyto zásoby mohly být odepsány a prodány dříve neţ po deseti letech. Hodnota takovýchto zásob představuje asi 3 % hodnoty celkové mrtvé zásoby společnosti, tedy zhruba 46 320 Kč. Při prodeji těchto zásob by došlo jednak k nárůstu trţeb a jednak ke sníţení hodnoty zásob a tím ke zkrácení doby obratu zásob. Nová doba obratu zásob by činila přibliţně 131,67 dní, jednalo by se tedy jen o nepatrné zkrácení. Návrhy na větší sníţení finančních prostředků vázaných v zásobách by pravděpodobně přinesla podrobnější analýza výrobního procesu společnosti, kde by mohlo docházet k nějakému výraznějšímu plýtvání. 41

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci Skladové hospodářství konkrétního podniku jsem se zaměřila na analýzu a zhodnocení skladového hospodářství výrobního podniku, jehoţ hlavním předmět činnosti je výroba zařízení pro chemický a petrochemický průmysl a výroba ocelových konstrukcí. Jako dílčí cíl jsem si stanovila navrhnout taková opatření, která by vedla ke sníţení doby obratu zásob této společnosti. Z hlediska předmětu výroby i velikosti zaujímá výsadní postavení ve společnosti sklad hutního materiálu. Na základě výsledků ABC analýzy provedené na poloţkách tohoto skladu by měla být největší pozornost věnována poloţkám plechů a trubek, podle podílu na celkovém obratu by mělo vypadat i jejich umístění ve skladu. Doba obratu zásob společnosti činila téměř 132 dnů a byla tak přibliţně 2,3 krát delší neţ odvětvový průměr, coţ poukazuje na skutečnost, ţe objem finančních prostředků vázaných v zásobách není optimální. Jako moţné opatření ke sníţení hodnoty zásob jsem navrhla odepsání nepotřebných zásob společnosti v hodnotě 46 320 Kč. Aplikace tohoto opatření by sice vedla ke sníţení doby obratu, ale tato změna by byla pouze nepatrná. Celkové řízení zásob a skladování ve společnosti spočívá především na intuitivních dlouhodobých zkušenostech zaměstnanců, chybí zde specialista v oblasti logistiky, jehoţ zaměstnáním by se dostalo skladovému hospodářství větší pozornosti a z dlouhodobého hlediska by došlo k jeho zefektivnění. Vzhledem k současným podmínkám společnost o přijmutí takovéhoto specialisty neuvaţuje, při budoucím větším rozkvětu podniku by se ale k tomuto kroku s největší pravděpodobností uchýlila. 42

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE [1] KAVAN, Michal. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 424 s. ISBN 80-247-0199-5. [2] LAMBERT, Douglas M. - STOCK, James R. - ELLRAM, Lisa M. Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1. [3] LÍBAL, Vladimír - KUBÁT, Jiří, et. al. ABC logistiky v podnikání. Praha: Nadatur, 1994. 282 s. ISBN 8085884119. [4] PERNICA, Petr [Doc. Logistický management: teorie a podniková praxe. Praha: Radix, 1998. 660 s. ISBN 80-86031-13-6. [5] SCHULTE, Christof. Logistika. Translated by Gustav Tomek - Adolf Baudyš. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2. [6] SIXTA, Josef ŢIŢKA, Miroslav. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2009. 238 s. ISBN 9788025125632. [7] STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu. Brno: Studio Contrast, 2002. 236 s. ISBN 80-238-8332-1. [8] STEHLÍK, Antonín - KAPOUN, Josef. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, s.r.o., 2008. 266 s. Ekonomie, 2/08. ISBN 978-80-86929-37-8. [9] SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktual. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 9788024719924. [10] VANĚČEK, Drahoš. Logistika. 3. přeprac. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008. 178 s. ISBN 9788073940850. [11] VIESTOVÁ, Kristína. Lexikón logistiky. 2. přeprac. a dopl. vyd. Bratislava: lura Edition, 2007. 204 s. ISBN 9788080781606. [12] WÖHE, Günter KISLINGEROVÁ, Eva. Úvod do podnikového hospodářství. Přel. Z. Maňasová. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 9788071798972. 43

INTERNETOVÉ ZDROJE [13] ATOZ GROUP. [online]. 2011 [cit. 2011-06-20]. Dostupné na WWW: <http://www.atoz.cz/cz/atoz_publishing/systemy_logistiky/medialni_informace/charak teristika-publikace/> [14] Autostav-Mix s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2011-06-10]. Dostupné na WWW: <http://www.autostav-mix.cz/> [15] ČSÚ: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-06-12]. Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/8006-10> Tab. 57 [16] Eulog.cz: Informační logistický portál. [online]. 2011 [cit. 2011-06-20]. Dostupné na WWW: < http://www.eulog.cz/> OSTATNÍ ZDROJE [17] Internetové stránky, výroční zprávy a další interní zdroje společnosti XYZ, a. s. 44

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Vývoj a perspektiva rozvoje logistiky... 11 Obrázek č. 2: Dělení a priorita cílů logistiky... 13 Obrázek č. 3: Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů..... 17 Obrázek č. 4: Přehled o druzích skladů... 18 Obrázek č. 5: Základní model zásob 22 Obrázek č. 6: Nejistoty vedoucí k tvorbě pojistné zásoby... 23 Obrázek č. 7: Normativní model metodologie nákladů na udrţení zásob... 25 Obrázek č. 8: Grafické znázornění klasifikace poloţek na základě ABC analýzy.. 28 Obrázek č. 9: Organizační struktura společnosti. 31 Obrázek č. 10: Plánek společnosti s šedě vyznačenou skladovou plochou. 34 Obrázek č. 11: Nové uspořádání poloţek ve skladu hutního materiálu.. 40 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj trţeb za výrobky a sluţby v letech 2005 2009 (v tis. Kč).. 32 Graf č. 2: Vývoj zásob v letech 2005 2009 (v tis. Kč).. 35 Graf č. 3: Grafické znázornění vytvořené ABC klasifikace... 39 Tabulka č. 1: Členění trţeb za výrobky a sluţby v roce 2009 (v tis. Kč)... 32 Tabulka č. 2: Procentní hodnota ročního obratu poloţek za rok 2010... 38 Tabulka č. 3: Shrnující tabulka ABC klasifikace 39 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK PDE: Příjem dodávek a expedice 4HR: čtyřhrany 6HRT: šestihrany taţené DKR: dráty HEA: HEA profily HEB: HEB profily I: I profily IPE: I profily ekonomické JAKL: jekly KR: ocel kruhová válcovaná KRT: ocel kruhová taţená L: L profily P: plechy PAJKA: pájky PLO: ocel plochá TR: trubky TRPR: trubky přesné TRS: trubky svařované TRZ: trubky závitové U: U profily VYPALEK: výpalky 45

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Doba obratu zásob jednotlivých odvětví průmyslu Příloha č. 2: Ukázky vybraných produktů společnosti Příloha č. 3: Ukázky vybraných hutních materiálů Příloha č. 4: Spotřebované poloţky plechů v roce 2010 46

Příloha č. 1: Doba obratu zásob jednotlivých odvětví průmyslu Pramen: ČSÚ: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-06-12]. Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/8006-10> Tab. 57

Příloha č. 2: Ukázky vybraných produktů společnosti Pramen: Internetové stránky společnosti Příloha č. 3: Ukázky vybraných hutních materiálů I profily U profily HEA profily L profily Čtyřhrany Plochá ocel Jekly Trubky Dráty Pramen: Autostav-Mix s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2011-06-10]. Dostupné na WWW: <http://www.autostav-mix.cz/>

Příloha č. 4: Spotřebované poloţky plechů v roce 2010 Pramen: Interní materiály společnosti.