Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary

Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce, a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary Bakalářská práce Autor: Eva Valentová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2014

Copyright 2014 Eva Valentová

Abstrakt VALENTOVÁ, Eva: Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 68 stran. Cílem bakalářské práce je analýza návštěvnosti lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Práce se zabývá předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech, vývojem návštěvnosti lázní Karlovy Vary v letech 2001 2012 a porovnáním s návštěvností slovenských lázní Piešťany. Klíčová slova Lázeňský cestovní ruch. Lázeňství. Návštěvnost. Zdravotní cestovní ruch. Abstract VALENTOVÁ, Eva: Analysis of visitor numbers on an example of the spa Karlovy Vary. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Petr Scholz, DiS. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2014. 68 pages. The aim of the bachelor thesis is to analyse the visitor numbers of spa guests in Karlovy Vary, comparison with competing bath. The bachelor thesis deals with the conditions for the development of the spa in Karlovy Vary, the visitor numbers to the spa Karlovy Vary in year 2001 2012 and comparison with the visitor numbers of Slovak spa Piešťany. Key words Health tourism. Spa. Spa tourism. Visitor numbers.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za odborné vedení práce, ochotu při spolupráci, projevenou podporu a za jeho podnětné připomínky a praktické rady během zpracovávání bakalářské práce.

Obsah Seznam grafů a tabulek... 9 Úvod... 10 1 Specifika trhu lázeňských služeb v České republice... 11 1.1 Lázeňství v České republice... 11 1.1.1 Přínosy lázeňství... 11 1.1.2 Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje... 14 1.1.3 Legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice... 20 1.2 Produkt lázní... 21 1.2.1 Zdravotní a léčebné služby... 23 1.2.2 Ostatní služby... 25 1.2.3 Certifikace lázeňských podniků... 27 2 Analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary... 29 2.1 Cíl a metodika zkoumání... 29 2.2 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech... 29 2.3 Postavení lázní Karlovy Vary na trhu lázeňských služeb... 38 2.4 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Piešťanech... 46 2.5 Postavení lázní Piešťany na trhu lázeňských služeb... 48 2.6 Komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary a Piešťany... 51 Závěr... 53 Seznam použité literatury... 55 Seznam příloh... 61

Seznam grafů a tabulek Graf 1: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 39 Graf 2: Počet českých a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 40 Graf 3: Počet dospělých lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 41 Graf 4: Počet lázeňských hostů z řad dětí a dorostu v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 42 Graf 5: Počet lázeňských hostů samoplátců v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 42 Graf 6: Počet lázeňských hostů s komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 43 Graf 7: Počet ošetřovacích dní v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 44 Graf 8: Počet lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012... 49 Graf 9: Počet slovenských a zahraničních lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012... 50 Graf 10: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012... 51 Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem... 14 Tabulka 2: Přírodní léčivé zdroje... 17 Tabulka 3: Lázeňské služby... 22 Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku... 22 Tabulka 5: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Karlových Varech v letech 2001 až 2012... 40 Tabulka 6: Srovnání počtu lázeňských hostů v Karlových Varech, Karlovarském kraji a České republice v letech 2001 až 2012... 44 Tabulka 7: Srovnání Karlových Varů s vybranými českými lázněmi... 45 Tabulka 8: Srovnání Karlových Varů s vybranými evropskými lázněmi... 46 Tabulka 9: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Piešťanech v letech 2001 až 2012... 50 Tabulka 10: Počet tuzemských a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012... 52

Úvod Cílem práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá specifiky trhu lázeňských služeb v České republice. Jsou zde zmíněny přínosy lázeňství, vývoj českého lázeňství a předpoklady jeho rozvoje, legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice. Součástí teoretické části je také produkt lázní (zdravotní, léčebné a ostatní služby) a rovněž certifikace lázeňských podniků. V praktické části se nachází analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary. Jsou zde popsány předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech a postavení Karlových Varů na trhu lázeňských služeb. Dále se praktická část zabývá předpoklady pro rozvoj lázeňství ve slovenských lázních Piešťany a postavením těchto lázní na trhu lázeňských služeb. Součástí praktické části je rovněž komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary a Piešťany. Součástí výzkumu je stanovení výzkumných otázek. 10

1 Specifika trhu lázeňských služeb v České republice Ve světě se s prvními zmínkami o lázeňství můžeme setkat již v antice. Lázeňství v České republice sice nemá tak dlouhou historii, i přesto jsou jeho dějiny a tradice na našem území poměrně bohaté. Od světového lázeňství se odlišuje několika specifickými znaky. Česká lázeňská medicína se prezentuje lékařským vyšetřením, předpisem procedur lékařem, kontrolami lékařem, výstupní kontrolou a pohovorem s lékařem. Dále je charakteristická komplexní léčbou, diagnostikou funkcí, hodnocením kvality života a úrovní medicínských preventivních programů. Rovněž je reprezentantem medicíny funkčních poruch, diagnostikuje a hodnotí u nemocných nejen poruchy funkcí, ale primárně využívá zachovaný funkční potenciál k podpoře samoúzdravných schopností organismu, k úplnému uzdravení nebo k dosažení optima individuální funkční zdatnosti (Jandová, 2009, s. 2). 1.1 Lázeňství v České republice České lázeňství má na trhu cestovního ruchu významné postavení. Jeho největší rozkvět řadíme do 18. a 19. století. Nepopulárnějšími lázněmi mezi bohatou klientelou a společenskou smetánkou tehdejší doby se stal tzv. lázeňský trojúhelník, trojice lázeňských měst v západních Čechách. Jedná se o Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně (Špišák, 2010, s. 9, 11). Mezi nejznámější osobnosti, které navštívily české lázně, patří ruský car Petr Veliký, anglický král Edward VII. nebo skladatelé Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven (Altman, 2000, s. 44). Také v dnešní době vyhledává lázně v České republice nejen početná zahraniční klientela, ale i domácí návštěvníci. 1.1.1 Přínosy lázeňství Dědina (2004, s. 10) k lázeňství uvádí, že není jen pojmem medicínským, ale lze ho chápat i z hlediska ekonomického a sociálně-politického. Vystupuje tedy ve třech rovinách. První rovinou je vědní lékařský obor, ve kterém jsou charakteristickými rysy práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustava orgánů ochrany veřejného zdraví a kde se jedná především o využívá- 11

ní přírodních léčivých zdrojů, poskytování péče nemocným s chorobami uvedenými na platném indikačním seznamu a o preventivní péči v přírodních léčebných lázních. Druhou rovinu představuje souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, kde hlavní funkci plní dosahování co nejlepších ekonomických výsledků při co nejnižších provozních nákladech. A třetí rovinu tvoří sociálně-politický systém, jehož funkcí je poskytování lázeňské péče občanům, kterou na základě doporučení lékaře specialisty navrhuje ošetřující lékař. Následně revizní lékař zdravotní pojišťovny rozhodne o poskytnutí lázeňské péče. Gúčik (2004, s. 63) definuje lázeňství jako obor hospodářské činnosti založený na využívání přírodních léčivých zdrojů země, moře nebo klimatu pro lázeňskou léčbu. Lázeňství patří do zdravotnictví a jeho produktem jsou služby. Částečně odlišnou definici lázeňství nabízejí Zelenka a Pásková (2012, s. 304), kteří jej definují jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. Významným trendem lázeňství posledních let je rozvoj wellness jako prevence vzniku onemocnění. Wellness lze definovat jako rekreační, lázeňské a sportovní aktivity, které jsou zaměřeny na dosažení duševního a fyzického zdraví. Jedná se o výrazný trend současného cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012, s. 631). Křížek a Neufus (2011, s. 29) uvádějí, že v ubytovacích zařízeních je wellness klasifikováno jako prostor pro relaxaci hostů. S lázeňstvím úzce souvisí balneologie. Podle Gúčika (2004, s. 12) se jedná o nauku o lázeňství, součást fyziatrie jako oboru medicíny, který používá k léčení fyzikální prostředky (vodoléčba, elektroléčba, masáže, léčebný tělocvik apod.). Předmětem balneologie je zkoumání fyziologických účinků přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčivých prostředků na člověka. Zasahuje i do jiných vědních oborů, které se zabývají vysvětlováním účinků lázeňské léčby a zdokonalováním způsobů jejího aplikování, např. krenologie (nauka o vzniku pramenů, jejich složení a zacházení s nimi), balneotechniky 12

(získávání, udržování a rozvod přírodních léčivých vod, ochrana, zpracování, příprava a aplikování přírodních léčivých zdrojů). Balneologie vznikla v 18. století v Anglii a za jejího zakladatele je považován John Floyer. Při vysokých horečnatých stavech léčil pacienty studenou vodou (Dědina, 2004, s. 43). Přínosy lázeňství jsou značné, nejen pro svůj zdravotně-léčebný význam, ale také pro důležitý ekonomický význam. Kromě ekonomicky neměřitelných přínosů pro veřejné zdraví se lázeňství podílí i na tvorbě hrubého domácího produktu, na státních příjmech a taktéž na příjmech lázeňských měst a obcí. Má podíl i na tvorbě státních devizových zdrojů. Jeho vliv je výrazný v investiční činnosti a zaměstnanosti a nezanedbatelný podíl má také na rozvoji regionů. Je třeba zmínit též jeho ovlivňování různých odvětví, např. stavebnictví, textilního a nábytkového průmyslu a dalších. Tato odvětví svojí činností vytvářejí materiální podmínky pro lázeňskou péči a pro uspokojování potřeb lázeňských hostů (Dědina, 2004, s. 48, 49). V činnosti lázní se projevuje změna společensko-ekonomického systému, kdy se tradiční lázeňská místa mění na centra soustředěného cestovního ruchu. Je zde provozován nejen lázeňský cestovní ruch, ale také další formy cestovního ruchu, např. incentivní, kulturně-poznávací nebo kongresový cestovní ruch (Eliašová, 2003, s. 7). Seifertová (2003, s. 14) uvádí, že lázeňská střediska nabízí léčebné pobyty v různých délkách (prodloužený víkend, týdenní a třítýdenní pobyty). Také z tohoto hlediska je lázeňství ekonomicky zajímavou oblastí, neboť významně přispívá ke snižování sezónnosti jednotlivých míst cestovního ruchu. Atraktivita českých lázeňských míst a tradice spolu s vysoce kvalifikovanou odbornou péčí lákají stále více zahraničních návštěvníků, kteří představují devizové příjmy státu. Největším přínosem lázeňství je přínos pro lidské zdraví. Lázeňství se zaměřuje hlavně na rekonvalescenci a léčbu následků nemocí, v poslední době zejména na rehabilitaci a zdravotní prevenci obyvatelstva (Seifertová, 2003, s. 15). Lázeňský cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, který je zaměřen na zdravotněpreventivní a léčebné činnosti pod odborným dohledem ve volném čase. Podmínkou jeho rozvoje je přítomnost přírodních léčivých zdrojů, které ovlivňují zaměření lázeňské léčby (Gúčik, 2004, s. 63, 64). 13

Zelenka a Pásková (2012, s. 304) definují lázeňský cestovní ruch jako druh cestovního ruchu, na kterém je účast charakteristická pobytem v lázních za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivně zdravotní pobyty v lázních. Oproti tomu zdravotní cestovní ruch je forma cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, u níž hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků. Nejčastěji se tak děje za pomoci kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky (podnebí, moře, koupele, léčivé prameny a další), změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů. Zahrnuje rovněž cesty za kvalitnější a/nebo levnější zdravotní péčí (Zelenka, Pásková, 2012, s. 644). Kotíková (2013, s. 56) definuje zdravotní cestovní ruch jako cestování a pobyt osob v místě mimo místo jejich bydliště (nejčastěji v zahraničí). Hlavním cílem návštěvy je provedení dopředu plánovaného léčebného zákroku nebo léčebné péče. Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem Místo uskutečnění Cíl Lázeňský cestovní ruch lázně uzdravení se, poznání, sociální kontakty Zdravotní cestovní ruch lázně, rekreační střediska aj. regenerace, relaxace, načerpání nových sil Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. 1.1.2 Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, lázně, pití vod a lázeňská léčení měly v lékařství odedávna významnou roli jako jeden z nejstarších způsobů terapie, užívané od raných počátků historie lidstva až do současnosti (Křížek, 2002, s. 11). a) Vývoj lázeňství a lázní v České republice. Počátky světového lázeňství se dají vystopovat v antice, avšak vznik českého lázeňství řadíme až do 8. století našeho letopočtu. Lze také přesně určit rok, odkdy se začaly psát dějiny lázeňství na našem území. Jedná se o rok 762, ve kterém byly objeveny horké prameny v Teplicích v Čechách, jak uvádí ve své kronice Václav Hájek z Libočan. Teplice jsou tedy nejstaršími lázněmi v Čechách a podle Paracelsa, lékaře německého původu žijícího v 15. a 16. století, se řadí 14

v jeho době mezi deset nejvýznamnějších evropských lázní (Dědina, 2004, s. 41). Jako druhé nejstarší české lázně jsou označovány Karlovy Vary. K významnému vývoji lázeňství došlo v 18. a 19. století. Rozmach železniční dopravy způsobil, že se lázeňská místa stala lépe dostupnými, k větší proslulosti a návštěvnosti lázní zajisté přispěly i pobyty známých osobností, ať už se jednalo o panovníky, hudební skladatele nebo spisovatele. K symbolům vývoje českého lázeňství patří i Vincenz Priessnitz, který je považován za zakladatele vodoléčby a objevitele příznivých účinků čistých přírodních sil na člověka. První pacienty v Lázních Jeseník začal Priessnitz léčit v roce 1819, o deset let později založil první vodoléčebný ústav a některé jeho léčebné postupy jsou využívány dodnes (priessnitz.cz, 2013). K vědeckému podložení lázeňské léčby začalo docházet během 19. století. Z tohoto období pochází i dohoda o stanovení kritérií pro klasifikaci minerálních vod. Docházelo k uplatňování nových znalostí z geologie, biologie a chemie (Dědina, 2004, s. 43). Jsou budovány nové lázeňské budovy, kolonády, kulturní zařízení atd. Lázně jsou v této době již důležité nejen z hlediska léčebného, ale i kulturního (Seifertová, 2003, s. 82). Vznik Československé republiky s sebou mimo jiné přináší zpřístupnění lázeňské léčby širšímu okruhu klientů, jelikož do lázeňství vstupují zdravotní pojišťovací společnosti. Služby v lázních jsou i nadále poskytovány bohatým klientům a střední vrstvě obyvatelstva, nyní však rovněž chudým, za které léčení hradí pojišťovna (Eliašová, 2003, s. 10, 11). Po skončení 1. světové války až do 2. světové války zažívalo české lázeňství opravdový zlatý věk. Tuzemské lázně navštěvovali místní lidé i klientela ze zahraničí. Lázeňské léčebné pobyty už neplnily pouze léčebnou funkci, ale stávaly se prestižní záležitostí. Mnoho léčebných procedur bylo zdokonaleno a rovněž docházelo k tvorbě nových postupů. V meziválečném období také vznikalo značné množství nových lázeňských objektů (Seifertová, 2003, s. 82). Rozvoj lázní zastavila na necelých 7 let druhá světová válka. Například z lázní Poděbrady se na počátku roku 1941 stalo místo vojsk německé armády. Krátce před koncem války, na jaře 1945, byly větší lázeňské budovy přeměněny na lazarety pro vězně koncentračních táborů a vojáky vracející se z fronty (lazne-podebrady.cz, 2010). Oproti 15

tomu Karlovy Vary byly díky Mnichovské dohodě již 4. dubna 1938 obsazeny německým vojskem a staly se součástí Německé říše. Za války byl jejich provoz výrazně omezen a stejně jako u Poděbrad se z řady lázeňských zařízení staly lazarety. Po skončení války však z Karlových Varů bylo opět stejně významné lázeňské a společenské centrum jako v meziválečném období (David, Soukup, 2005, s. 7). Rok 1948, kdy v únoru došlo k politickému převratu, znamenal pro české lázeňství zásadní změnu. Bez jakéhokoli ekonomického záměru se stalo součástí lázeňské péče. Lázeňská zařízení byla zestátněna a převažovali v nich tuzemští klienti, kterým pobyt hradily zdravotní pojišťovny. Zahraniční klientela nebyla příliš početná a tvořili ji hlavně hosté z východního bloku. Lázeňská péče si sice zachovávala svoji vysokou úroveň, velký problém však představovalo dlouhodobé neinvestování do materiálně-technické základy. Kvůli tomu kvalita poskytovaných ubytovacích, stravovacích a doplňkových služeb klesala (Seifertová, 2003, s. 82, 83). Další zvrat, který výrazně zasáhl i lázeňství, nastal v roce 1989 kvůli politickým a následným celospolečenským změnám. Beránek (1999) uvádí, že v mnoha podnikatelských odvětvích se odehrála rozsáhlá privatizace. V lázeňství do ní vstoupilo 22 lázeňských společností. Mnoho lázeňských objektů bylo vráceno původním majitelům. V průběhu privatizace se některé lázeňské podniky rozdělily na několik menších organizací, které měly svoji samostatnost. Toto se odehrávalo hlavně v Karlových Varech. Díky změně vlastnických poměrů se do tuzemska začal přesouvat zájem zahraničního kapitálu o podnikání v českém lázeňství. Největší zájem pocítily Karlovy Vary a Mariánské Lázně. b) Předpoklady rozvoje lázeňství. České lázeňství má ve světě velkou prestiž i díky svému neustálému rozvoji. Pro rozvoj lázeňství je však nutné splňovat jisté předpoklady. Za hlavní předpoklady lázeňství jsou považovány přírodní léčivé zdroje, statut lázeňského místa a materiálně-technická základna. Dědina (2004, s. 11) označuje za přírodní léčivé zdroje přirozeně se vyskytující minerální vodu, plyn nebo peloid, které mají vhodné vlastnosti pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení. Mezi přírodní léčivé zdroje patří také léčivé podnebí. 16

Tabulka 2: Přírodní léčivé zdroje Druh léčivého zdroje Dělení Charakteristika Přírodní minerální vody Zřídelní plyn Peloidy 1. Podle celkové mineralizace (na 1 litr) velmi slabě mineralizované do 50 mg/l slabě mineralizované 50-500 mg/l středně mineralizované 500-1500 mg/l silně mineralizované 1500 mg/l až 5 g/l velmi silně mineralizované více než 5 g/l 2. Podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek (na 1 litr) uhličité nad 1 g oxidu uhličitého sirné nad 2 g titrovatelné síry jódové nad 5 mg jodidů ostatní křemičité, fluoridové 3. Podle přirozené teploty u vývěru vody studené do 20 ºC teplé - vlažná voda 20 ºC až 35 ºC - teplá voda 35 ºC až 42 ºC - horká voda nad 42 ºC 4. Podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou ph silně kyselé pod 3,5 silně alkalické nad 8,5 5. Podle převažujícího kationtu nebo aniontu 6. Podle využitelnosti jako léčivé 7. Podle osmotického tlaku hypotonické méně než 710 kpa izotonické 710-760 kpa hypertonické nad 760 kpa 8. Podle radioaktivity radonové nad 1,5 kbq/l přírodní oxid uhličitý min. 90% CO 2 pro aplikaci plynových injekcí min. 96% CO 2 1. Humolity vznik rozkladem rostlinného materiálu rašeliny 95-99% organických látek slatiny 50-95% organických látek slatinné zeminy 20-50% organických látek 2. Bahna vznik sedimentací materiálu anorganického původu délka slunečního svitu min. 1650 hodin za rok rozdíl teplot max. 13 ºC za 24 hodin Klimatické podmínky vlhkost vzduchu max. 80% spád prachu 5 g na 1 m 2 Zdroj: Zpracováno podle Jandové (2009) a Oriešky (2011). Minerální voda se používá v lázeňské léčbě k mnoha účelům, záleží na jejím složení. Lze ji využívat k pitným kúrám, inhalacím, irigacím, koupelím nebo podvodním masážím (lecebne-lazne.cz, 2009). Orieška (2011, s. 71) uvádí, že léčivé plyny a radiové emanace, což jsou radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků, patří mezi vzácnější pří- 17

rodní léčivé zdroje, které jsou používány na celkové nebo částečné plynové koupele či na injekční léčbu. Peloidy neboli rašeliny a bahna jsou přírodní zeminou, která vznikla postupným dlouhodobým biologickým rozkladem rostlinných a částečně také živočišných těl. Díky obsahu účinných látek, vynikající schopnosti udržovat konstantní teplotu po dlouhou dobu, absorpčním a regeneračním schopnostem jsou peloidy účinným přírodním léčebným prostředkem. Po úpravě se používají hlavně ve formě koupelí, obkladů a zábalů (spa.cz, 2011). Léčebné klima je pro léčbu vhodné, jestliže způsobuje pozitivní změny reaktivity nebo jiné fyziologické funkce organismu. Za lokality s léčivým klimatem jsou považovány takové, kde je relativní délka slunečního svitu v průměru nejméně 1650 hodin za rok, teplotní rozdíl nepřekračuje v měsíčním průměru 13 ºC za 24 hodin, vlhkost vzduchu je nejvýše 80 % v průměru za měsíc a spád prachu nepřekračuje ve vnitřním lázeňském území 5 gramů na 1 m 2 měsíčně. Z klimatických podmínek má pozitivní vliv na člověka rovněž moře a pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo v jeskyni (Orieška, 2011, s. 71, 72). Lázeňský statut je vymezením rozsahu vnitřního lázeňského území v místě, které slouží pouze lázeňskému provozu a bezprostřední ochraně léčebného režimu. Stanovuje podmínky zajišťující řádné provádění komplexní péče, hygienické zásady, opatření ohledně dopravy, zásobování, zajištění klidu, kulturní a výchovné činnosti, informační služby v lázeňském místě. Lázeňský statut pojednává o lázeňských poplatcích, které jsou používány na udržování a zvelebení lázeňského místa, popř. na propagaci lázní (Seifertová, 2003, s. 15). Lázeňský statut stanovuje Vláda České republiky nařízením a může jej rovněž zrušit (Lázeňský zákon, 2001). c) Materiálně-technická základna. Materiálně-technická základna lázeňské léčby je tvořena lázeňskými zařízeními a zařízeními, která umožňují pobyt během lázeňské léčby, tedy zařízeními ubytovacími, stravovacími a ostatními. Nezbytné je vhodné a zároveň estetické lázeňské prostředí, které je tvořeno zelení a květinami, parkovou a sadovou úpravou, sochařskými díly v parcích atd., a společensko-kulturní atmosféra lázeňského 18

místa, které je docíleno prostřednictvím např. lázeňských promenád, koncertů a zábavných představení (Orieška, 2011, s. 70, 71). V oblasti lázeňských zařízení je důležitá jejich klasifikace. Podle Dědiny (2004, s. 18) rozlišujeme: Balneoprovozy, které představují nejen zařízení pro využití přírodních léčivých zdrojů, ale rovněž celý komplex podávání lázeňských výkonů. Lázeňský penzion je ubytovacím zařízením pro lázeňské klienty. U pokojů se předpokládá, že budou mít vlastní sociální zařízení. Obvyklé je pouze podávání snídaní, ostatní služby jsou poskytovány mimo penzion. Ubytovacím zařízením vyšší kategorie se rozumí lázeňský hotel. Zde je očekáváno rovněž vlastní příslušenství, dále stravovací provoz včetně diet, zdravotnický personál buď v samotném zařízení, nebo ve smluvně zajištěných balneoprovozech. Lázeňské sanatorium představuje další možnost ubytování pro pacienty v lázních. Lázeňské sanatorium ovšem oproti ostatním zařízením nabízí svým klientům komplexní programy léčebně-preventivní lázeňské medicíny, což znamená poskytování vlastního ubytování, hotelových služeb, nejrůznějších diet, vlastních balneoprovozů, zdravotnického personálu s nepřetržitou službou, tedy zajišťování komplexní péče na nejvyšší úrovni. Kromě lázeňských ubytovacích zařízení (především lázeňských a wellness hotelů) mohou lázeňští hosté využít i ostatní ubytovací zařízení (hotely, hotely garni nebo penziony) všech tříd (Křížek, Neufus, 2011, s. 23). Pokud lázeňští pacienti nemají nařízené speciální stravování a diety a mohou se stravovat zcela běžně, jsou jim v místě pobytu k dispozici stravovací zařízení. Stravovací zařízení mohou být součástí ubytovacích zařízení nebo se jedná o samostatné objekty. Za zařízení základního stravování jsou považovány restaurace, motoresty a jídelny se samoobsluhou. Dále mohou lázeňští hosté využívat zařízení doplňkového stravování jako denní bary, snackbary, pizzerie, bistra a další. K dispozici jim jsou rovněž zařízení společenských a zábavních služeb kavárny, cukrárny, vinárny, pivnice, noční kluby atd. (Gúčik, 2010, s. 198, 199). 19

Orieška (2011, s. 71) uvádí, že kulturně-společenské a sportovní vyžití umožňuje kulturně-společenská a sportovní vybavenost ubytovacích zařízení nebo vybavenost lázeňských míst. Jako příklad lze uvést divadla, kina, diskotéky, muzea, galerie, posilovny, fitness centra, golfová hřiště, koupaliště a další. Vhodné a estetické lázeňské prostředí je rovněž důležitou součástí lázeňského místa. Estetičnost lázeňského prostředí utváří především parky, architektonická díla, lázeňské promenády a celková upravenost lázeňského místa. K lázeňskému prostředí také neodmyslitelně patří hudba. Lázeňští hosté si mohou v lázních poslechnout koncerty, jelikož tradice lázeňských orchestrů přetrvává dodnes. 1.1.3 Legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice Platných právních předpisů upravujících lázeňství v České republice existuje v současné době 28 (mzcr.cz, 2013). Nejdůležitějším z nich je Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, zkráceně Lázeňský zákon (č. 164/2001 Sb.). Tento zákon stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst (Lázeňský zákon, 2001). Dalším podstatným právním předpisem je Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (č. 267/2012 Sb.), která nabyla účinnosti 1. října 2012 a zrušila dřívější vyhlášku č. 58/1997 Sb., stanovující indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost (zakonyprolidi.cz, 2013). Mezi další právní dokumenty patří vyhláška o zdrojích a lázních, vyhlášky o stanovení ochranných pásem v konkrétních lázních apod. (mzcr.cz, 2013). V České republice působí několik lázeňských asociací, a to Svaz léčebných lázní České republiky, který existuje od roku 1995 jako zájmové profesní sdružení léčebných lázní. Klade si za cíl udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností, kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro rozvoj a udržení léčebného lázeňství v České republice a hájit společné a rovněž individuální zájmy svých členů. V současné době má 43 členů, z nichž je jich 41 léčebnými lázněmi. Je členem ESPA, v České republice je 20

platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví České republiky (lecebnelazne.cz, 2009). Sdružení lázeňských míst České republiky je dobrovolnou zájmovou nestranickou a rovněž také nevládní organizací lázeňských měst a obcí v České republice. Za své poslání sdružení považuje aktivní přispívání k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst. Aby svých cílů dosáhlo, usiluje o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ovšem i o spolupráci na mezinárodní úrovni (jedemedolazni.cz, 2013). Cílem zájmového sdružení právnických osob MEDISPA je ochrana kvality a pověsti lázeňské léčebné péče na území Karlovarského kraje a propagace kvalitních služeb. Zajišťuje spolupráci akreditovaných lázeňských organizací poskytujících komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. Sdružuje akreditované lázeňské organizace, které jsou právnickými osobami (medispa.cz, 2008). Mezi členy MEDISPA se řadí Imperial Karlovy Vary a.s., Lázeňský hotel Thermal Karlovy Vary, Lázně Františkovy Lázně a.s., Léčebné lázně Jáchymov a.s. a další (medispa.cz, 2008). V Evropě působí Evropský svaz lázní (ESPA, European Spas Association), který byl založen roku 1995 v Bruselu. Jedná se o zastřešující organizaci pro národní lázeňské asociace v Evropě. Za Českou republiku je členem Svaz léčebných lázní České republiky (espa-ehv.eu, 2013). 1.2 Produkt lázní Jako produkt bývají označovány výrobky i služby. Obecně se pod pojmem produkt rozumí souhrn procesů, které zákazníkům přinášejí určitou hodnotu. Za služby lze označit soustavy hodnot uspokojujících potřeby zákazníků. Hodnotu služeb měří na základě vnímané schopnosti služeb splnit tento požadavek a určují ji podle užitku, který jim služby přinesly. Existuje mnoho různých definic služby. Služba je soubor hmotných a nehmotných prvků obsahující funkční, sociální a psychologické výhody či užitky (Seifertová, 2003, s. 50). Seifertová (2003, s. 51) dále uvádí, že koncepce nabízené služby v lázeňství musí definovat výhody odlišující ji od konkurence. Je nutné specifikovat lázeňské služby a ujas- 21

nit si, jaké potřeby a jaká přání zákazníků mají být uspokojeny. Musí být věnována pozornost procesu zpracování služeb, tedy jakým způsobem a jakými prostředky jsou služby produkovány, distribuovány a spotřebovávány. Součástí je rovněž vytvoření image služeb, jejímž úkolem je usnadnění komunikace mezi poskytovatelem služeb a potencionálními zákazníky. Produktem lázní a lázeňských zařízení jsou služby (tabulka 3), souhrnně tedy lázeňský pobyt. Obecně se jedná o služby základní (ubytovací, stravovací, léčebné) a doplňkové. Produkt může obsahovat všechny uvedené služby, nebo pouze několik vybraných (Seifertová, 2003, s. 51). Tabulka 3: Lázeňské služby zdravotnické služby ubytovací služby Zdroj: Orieška, 2011, s. 73. Základní služby stravovací služby lázeňský léčebný režim kulturně-společenské služby Doplňkové služby služby prádelen a čistíren, zahradnictví lázní, léčebná kosmetika, obchodní, dopravní a jiné služby Produkt lázní se řadí mezi produkty tematické, jedná se tedy o komplex tematických aktivit v cestovním ruchu zaměřených na lázeňství. Také produkt lázní může tvořit pouze jeden producent, za kterého lze považovat lázeňský podnik (tabulka 4), či se na něm podílí více subjektů, tedy podniky cestovního ruchu na území podniky poskytující např. ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační a lázeňské služby (Gúčik, 2011, s. 97). Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku informace Před V průběhu Po rezervace zdravotní služby ubytování stravování zábava, kultura sportovní aktivity lékařská zpráva aktivity po návratu +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- + dobré služby - nepříznivé události Zdroj: Linderová, 2013, s. 71. Součástí lázeňského pobytu je lázeňská péče, která je dělena do tří skupin: komplexní, příspěvková a samoplátecká péče (Dědina, 2004, s. 14, 15). Komplexní lázeňská péče představuje léčebný pobyt dlouhý 3 týdny, který je zcela hrazen zdravotní pojišťovnou. Součástí léčebného pobytu je stravování formou plné penze, standardní ubytování ve dvojlůžkovém pokoji, potřebná lékařská vyšetření a léčebné lázeňské procedury za použití přírodních léčebných zdrojů dle stanovené diagnózy. V případě pracujících pacientů léčba probíhá v rámci pracovní neschopnosti a v závis- 22

losti na indikaci a rozhodnutí zdravotní pojišťovny ji lze poskytnout každoročně. Návrh na přidělení péče a umístění do lázní vystavuje praktický nebo odborný lékař a tento návrh musí schválit revizní lékař zdravotní pojišťovny, přičemž platnost schváleného a vystaveného návrhu trvá 3 měsíce (frantiskovylazne.cz, 2013). U příspěvkové lázeňské péče nejsou hrazeny pojišťovnou náklady na ubytování a stravování. Doba platnosti návrhu na příspěvkovou lázeňskou péči schváleného revizním lékařem je 6 měsíců ode dne jeho vystavení navrhujícím lékařem. Příspěvková lázeňská péče je zpravidla dlouhá 14 až 21 dní a na základně indikačního seznamu je pro pacienta závazná (priessnitz.cz, 2013). U samoplátecké lázeňské péče není nutná návštěva lékaře, aby bylo možné nastoupit lázeňskou léčbu. Klient si však hradí veškeré náklady spojené s pobytem v lázních sám. Oproti komplexní nebo příspěvkové lázeňské péči ovšem není omezen pouze diagnózou a lékařským návrhem a může si tedy vybrat jakýkoliv z velkého množství léčebných, relaxačních nebo wellness programů nabízených lázněmi. Stačí pouze zaslat objednávku do vybraného lázeňského zařízení (jedemedolazni.cz, 2013). Pro klienty samoplátce také existují nabídky lázeňských a relaxačních pobytů od cestovních kanceláří. Např. cestovní kancelář Čedok nabízí pobyty do tuzemských lázní i do lázní v zahraničí. Zákazník si může vybrat z 25 pobytových lázeňských míst (cedok.cz, 2013). 1.2.1 Zdravotní a léčebné služby Léčebné procedury jsou poskytovány v balneoprovozech léčebných zařízení a také v hotelových zařízeních, která se specializují na podávání lázeňských výkonů (Seifertová, 2003, s. 17). Zdravotní služby zahrnují lékařské prohlídky a vyšetření, která jsou zásadní pro určení průběhu lázeňské léčby, druhu a množství léčebných procedur při využití přírodních léčivých zdrojů. Rovněž se uplatňují fyziatrické úkony, ze kterých se jedná zejména o vodoléčbu, elektroléčbu a světloléčbu, a léčebný tělocvik. V současné době se používání těchto zdrojů a poskytování úkonů kombinuje s medikamentózní léčbou a léčebnou výživou (Orieška, 2011, s. 74). 23

Eliašová (2003, s. 97) uvádí, že vstupní lékařská prohlídka, které se pacient podrobí po příchodu do lázní, se uskutečňuje v lázeňských ambulancích lázeňských podniků. Jedná se o vyšetření zdravotního stavu pacienta lázeňským lékařem při nástupu na lázeňskou léčbu. V případě potřeby je doplněna dalšími klinickými a laboratorními vyšetřeními. Pro samoplátce se jedná o placenou službu, jejíž cena záleží na tom, zda jde o základní, kontrolní nebo orientační vyšetření. Stanovení diagnózy je východiskem pro určení léčebného postupu. Pacient je během svého pobytu pod lékařským dohledem a na konci pobytu obdrží od lékaře výstupní lékařskou zprávu. Procedury v lázních se poskytují podle lékařského předpisu v lázeňském průkazu. Lázeňský průkaz je písemnost, do které se zapisuje plán léčebných procedur v lázních. Obdrží jej lázeňský host od lázeňského lékaře po ukončení vstupní lékařské prohlídky. Je v něm uvedeno datum, čas a místo poskytnutí léčebné procedury. Povinností lázeňského klienta je prezentovat se jím před poskytnutím procedury a lázeňský zaměstnanec je povinen zapsat do průkazu poskytnutí procedury (Gúčik, 2004, s. 64). Základem lázeňské péče je léčení související s poskytováním léčebných procedur. Druh procedur a jejich množství závisí na zdravotním stavu pacienta a indikaci lázní (Orieška, 2011, s. 74). Mezi léčebné procedury patří např. elektroléčba, vodoléčba, uhličitá terapie, mechanoterapie, fototerapie, kinezioterapie, peloidní léčba, magnetoterapie, termoterapie, rehabilitace, oxygenoterapie, léčebné inhalace, pitné kúry s využitím léčivých minerálních vod, klimatoterapie, psychoterapie a další lázeňské výkony (Seifertová, 2003, s. 17). V lázeňských zařízeních jsou rovněž poskytovány tzv. nadstandardní procedury, které nejsou zahrnuty do ceny lázeňského pobytu a host si je musí doplatit. Do nadstandardních procedur lze zahrnout havajskou masáž lomi, japonskou masáž shiatsu, medovou detoxikační masáž, thajskou masáž, medovo-mléčný celotělový zábal, baňkování, nordic walking a další (Orieška, 2011, s. 83, 84, 85). Dle Ministerstva zdravotnictví České republiky je v naší zemi zhruba 1300 pramenů přírodních léčivých a přírodních minerálních zdrojů vod. Nejrůznější využití těchto zdrojů, např. ve formě koupelí, zábalů a pitné kúry, se řadí mezi základy lázeňské léčby. Vhodný doplněk lázeňské léčebné péče tvoří solária, fitness a sauny (Seifertová, 2003, s. 17). 24

Současným trendem je péče o zdraví, tělo a krásu, tedy wellness. Wellness zahrnuje čtyři hlavní oblasti fitness, kontrolu stresu, kontrolu hmotnosti a optimální výživu. Jako příklad wellness procedur lze uvést anticelulitidní zábal, přístrojovou lymfodrenáž, masáž lávovými kameny, aroma masáže, tělové peelingy a mnoho dalších (laznelibverda.cz, 2014). 1.2.2 Ostatní služby Mezi ostatní služby v lázeňství patří služby ubytovací, stravovací, kulturně-společenské, sportovně-rekreační a doplňkové služby. a) Ubytovací služby. Tvoří významnou součást péče o lázeňské hosty. Ubytovací zařízení, která tyto služby poskytují, musí stavebním řešením, dispozičním a provozním uspořádáním zohlednit, že pacientům slouží k přechodnému pobytu na více dní nebo i týdnů. Ze zkušeností vyplývá, že pozitivních výsledků lázeňské léčby je dosahováno za předpokladu trvání tří až čtyř týdnů. Z tohoto důvodu jsou kladeny vyšší nároky a požadavky na ubytování lázeňských klientů. Hosté jsou ubytováni v jednolůžkových nebo dvojlůžkových pokojích, které jsou vybaveny potřebným nábytkem a předměty vytvářejícími příjemné prostředí, např. svítidla či obrazy. Funkce lůžka je specifická, neboť klienti jej používají vícekrát během dne pro odpočinek po léčebných procedurách (Orieška, 2011, s. 85). Pro hosty jsou v ubytovacích zařízeních k dispozici nejrůznější další prostory jako lobby, televizní místnost, čítárna, salonek, knihovna, herna, bazén, fitness a další (Křížek, Neufus, 2011, s. 29). Jednou z nejvyužívanějších kategorií ubytovacího zařízení v lázních je Lázeňský / Spa hotel. Jedná se o ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle lázeňského zákona v aktuálním znění, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle 33 zákona číslo 48/1997 Sb. (hotelstars.cz, 2014). b) Stravovací služby. Jsou poskytovány v lázeňských střediscích v nejrůznějších stravovacích zařízeních, např. restauracích, kavárnách, barech, cukrárnách apod. Podstatným a jedinečným prvkem stravování v lázních je skutečnost, že stravovací služby jsou pevnou součástí léčby některých indikovaných chorob. Existuje stravování v lázeňských domech s komplexní lázeňskou péčí, kde má stravovací proces svůj pevný řád týkající 25

se časového rozvrhu podávání jídel, a stravování mimo lázeňské domy, které má stejný charakter jako v běžných restauračních zařízeních s důrazem na větší výběr kvalitních dietních jídel (Seifertová, 2003, s. 19). Stravování v lázeňství je děleno na režimové, ve kterém jsou stanoveny diety, a nerežimové, které probíhá nejen v lázeňských zařízeních, ale rovněž v restauracích, kavárnách apod. Beránková (bezlepkovadieta.cz, 2010) uvádí, že v lázeňských střediscích se uplatňuje český dietní systém. Poprvé byl vytvořen v letech 1952 až 1954 a poté prošel několika inovacemi. Tvoří ho 15 základních diet, 3 speciální diety a 5 standardizovaných dietních postupů. Mezi základní diety patří např. dieta tekutá, kašovitá, neslaná, batolecí, výběrová, bezezbytková a další. c) Kulturně-společenské a sportovně-rekreační služby. Tyto služby jsou určeny nejen pro klienty lázeňských zařízení, ale mnohdy rovněž pro ostatní návštěvníky lázní. Organizaci těchto aktivit zabezpečují programoví referenti nebo animátoři. Tyto služby slouží pro využití volného času, a proto jsou označovány také jako animační služby nebo služby volného času. Jedná se o služby, které umožňují hlavně oddechové činnosti zaměřené proti únavě (četba denního tisku, knih apod.), rekreačně-poznávací činnosti (organizované či individuální procházky, výlet autobusem apod.), individuální a kolektivní sportovní činnosti (plavání, tenis, minigolf apod.), činnosti působící na citovou a rozumovou stránku člověka (filmová a divadelní představení, koncerty, výstavy, módní přehlídky a další), činnosti spojené s konzumací kulturních hodnot tvořivou aktivitou, popř. pasivním odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, společenské večery apod.). Služby volného času však nesmí narušit léčebný režim lázeňského klienta a ani negativně ovlivňovat jeho zdravotní stav (Orieška, 2011, s. 86). d) Doplňkové služby. Jsou zaměřeny jak na klientelu lázeňského léčebného pobytu, tak na místní obyvatele (Seifertová, 2003, s. 20). Mezi nejčastěji využívané doplňkové služby patří knihovny, čítárny, bankomaty, internet, společenské hry, půjčovny aut a kol, objednávka květin, praní, žehlení, čistírny, manikúra, pedikúra, kosmetika, kadeřnictví, taxislužby, informační kanceláře, směnárenské služby, prodej suvenýrů a další (Eliašová, 2003, s. 111). Všechny uvedené služby napomáhají klientům lázní k obnově jejich fyzických a duševních sil. Působí ovšem vhodně rovněž ke komplexnímu ekonomickému rozvoji dané oblasti, jelikož účastníci léčebných lázeňských pobytů vynakládají své finanční pro- 26

středky k uspokojování svých potřeb a zároveň podporují rozvoj místních firem a podnikatelů. Zahraniční návštěvníci jsou přínosem devizových prostředků (Seifertová, 2003, s. 21). 1.2.3 Certifikace lázeňských podniků Certifikáty udělované lázeňským podnikům garantují vysoký standard poskytovaných služeb a zajišťují určitou prestiž zařízením, kterým je certifikace udělena. Evropský svaz léčebných lázní (ESPA, European Spas Association) má svoji pečeť kvality EuropeSpa, která spočívá v certifikačním systému vypracovaném na základě více než 30 národních a mezinárodních zákonů a norem. Certifikace se vztahuje na evropské oblasti srovnatelné v servisu, bezpečnosti, hygieně a infrastruktuře bez ohledu na hranice zemí. Objektivní a neutrální certifikaci objektů zaručuje náročná kontrola nezávislých auditorů a certifikační systém podle mezinárodních pravidel. Certifikát je propůjčován ve dvou variantách: EuropeSpa med (pro lázeňské hotely a kliniky nabízející lázeňskou léčbu nebo preventivní pobyty) a EuropeSpa wellness, který je určen pro wellness hotely a spa areály (europespa.cz, 2013). EuropeSpa med je nejnáročnější a nejobtížnější zkouškou v oblasti prevence. Počet testovaných kritérií se pohybuje kolem tisíce. Lázeňské hotely a kliniky se podrobí auditu nezávislých hodnotitelů trvajícího dva až tři dny. Certifikát je vystaven v případě splnění minimálně 80 procent všech kritérií a určitých základních předpokladů. Poskytovatelů, kteří obdrželi certifikát EuropeSpa med, existuje 31, v České republice je jich 10 (europespa.cz, 2013). Certifikáty řady EuropeSpa wellness zahrnují do hodnocení kvality hledisko servisu, bezpečnosti, hygieny a infrastruktury. Aby bylo možné certifikovat široké spektrum seriózních poskytovatelů wellness služeb, existují tyto certifikáty v různých vypovídajících hodnotách: EuropeSpa wellness hotel, rozsáhlý certifikát pro celostně pracující wellness hotely, a EuropeSpa wellness spa, který se vztahuje na spa areály nacházející se např. v městských hotelech, konferenčních nebo prázdninových hotelech. V současné době se nacházejí ve vývojové a pilotní fázi dva další certifikáty: EuropeSpa day spa a EuropeSpa thermal spa pro odpovídající nabídky. Zařízení certifikovaných EuropeSpa wellness působí sedm a všechna se nacházejí v Turecku (europespa, 2013). 27

Lázeňským zařízením jsou také udělovány certifikáty ISO 9001. Jedná se o mezinárodně uznávanou normu pro Systém managementu kvality (nqa.com, 2014). V České republice mají např. Lázně Jáchymov toto prestižní ocenění v oblasti poskytování lázeňské péče v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Certifikace probíhá podle postupů německé společnosti TÜV CERT (laznejachymov.cz, 2013). Certifikaci ISO 9001 českých lázeňských podniků zajišťuje více institucí, např. společnost TÜV NORD Czech, člen nadnárodní instituce TÜV NORD GROUP, která patří k nejvýznamnějším certifikačním společnostem po celém světě (tuv-nord.com, 2014). Dalším oceněním je certifikát MEDISPA. Tento certifikát získávají lázeňská zařízení členstvím v organizaci MEDISPA (medispa.cz, 2008). Lázně Bělohrad vlastní certifikát Oficiální smluvní partner BKK Gesundheit, německé zdravotní pojišťovny. Pro pojištěnce BKK Gesundheit představuje tento certifikát záruku, že služby poskytované těmito lázněmi odpovídají náročným požadavkům, které tato zdravotní pojišťovna vyžaduje od svých smluvních partnerů (belohrad.cz, 2009). 28

2 Analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary Karlovy Vary představují nejnavštěvovanější lázně v České republice a jejich návštěvnost lázeňských hostů se pohybuje v řádu desetitisíců za rok, z čehož naprostou většinu tvoří zahraniční lázeňská klientela, především občané Ruské federace. Slovenské lázně Piešťany jsou nejnavštěvovanějšími lázněmi Slovenska a patří mezi významné evropské lázně. Ze zahraničních lázeňských hostů převažují v posledních letech občané České republiky. Také z tohoto důvodu jsou Piešťany nejvhodnějšími lázněmi pro komparaci s lázněmi Karlovy Vary. 2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: - Jaká je struktura lázeňské klientely v lázních Karlovy Vary? - Jaký je rozdíl mezi návštěvností lázní Karlovy Vary a lázní Piešťany a čím je způsoben? Při zpracování práce jsme využili sekundární zdroje dat. Těmito zdroji byla především knižní a časopisecká odborná literatura, odborné příspěvky publikované online, data návštěvnosti lázní Karlovy Vary získaná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a data návštěvnosti lázní Piešťany získaná od Statistického úřadu Slovenské republiky. 2.2 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech Karlovy Vary jsou největšími, nejvýznamnějšími a nejnavštěvovanějšími lázněmi v České republice. Jedná se rovněž o krajské město Karlovarského kraje, které leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, přibližně 21 km severovýchodně od Sokolova a 83 km severozápadně od Plzně (interní materiály Sdružení lázeňských míst ČR, 2014). Město má rozlohu 59,10 km 2 a přibližný počet obyvatel je 51 tisíc. Karlovy Vary jsou rozděleny na 15 městských částí, z nichž šest se nachází ve vlastním jádrovém městě Karlovy Vary, Tuhnice, Drahovice, Rybáře, Bohatice a Dvory. Zbylých devět měst- 29

ských částí se nazývá Stará Rokle, Doubí, Tašovice, Počerny, Čankov, Rosnice, Sedlec, Olšová Vrata a Cihelny (interní materiály Magistrátu města Karlovy Vary, 2007). a) Historie. Historie Karlových Varů sahá do 14. století, vznik a vývoj města se vždy pojil s léčebnými účinky minerálních pramenů (Burachovič, Wieser, 2001, s. 139). Karlovarská lázeňská léčba znamenala od středověku až do konce 16. století především koupele. Pitná kúra se začala více uplatňovat s pomocí lékaře Václava Payera, nad koupelemi získala převahu v 17. století (cestovani.kr-karlovarsky.cz, 2014). Zásadní význam pro modernizaci karlovarského lázeňství mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera v 18. století. Jeho zásluhou bylo zavedeno mnoho nových léčebných metod, např. pití vody u pramenů, vyváženost pitné a koupelové kúry, vycházky jako součást terapie aj. (cestovani.kr-karlovarsky.cz, 2014). Další významnou událostí bylo napojení Karlových Varů na evropskou železniční síť roku 1870 zahájením provozu na trati Karlovy Vary Cheb (karlovyvary.cz, 2014). Za 1. a 2. světové války byl provoz lázní výrazně omezen, po roce 1945 se však Karlovy Vary staly opět významným společenským a lázeňským centrem (David, Soukup, 2005, s. 7). Po roce 1989 se podařilo obnovit mnoho významných památek. Nepřehlédnutelný je vstup zahraničního, hlavně ruského kapitálu. Ekonomická síla ruských podnikatelů se projevuje i některými stavebními záměry, které ale narušují historický charakter města. Některá zařízení využívá v dnešní době téměř výhradně rusky mluvící klientela (David, Soukup, 2010, s. 82). Dnes jsou Karlovy Vary oblíbenou a vyhledávanou turistickou destinací lidmi z celého světa a řadí se mezi nejnavštěvovanější místa České republiky. b) Předpoklady pro rozvoj lázeňství. Přírodními léčivými zdroji v Karlových Varech je hlavně zdejší termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chloridosodná kyselka, také rašelina a slatina, vřídelní plyn a rovněž zdejší klima (Burachovič, Wieser, 2001, s. 137). Podnebí Karlovarského kraje, jehož jsou Karlovy Vary krajským městem, lze vzhledem k poloze uprostřed Evropy charakterizovat jako hodně proměnlivé se střídáním kontinentálních a oceánských vlivů. Kvůli charakteru a výšce hor se jedná o chladnou oblast České republiky. Nejteplejším měsícem v roce je červenec, kdy se průměrné teploty pohybují okolo 16 ºC. Nejchladněji je v Karlovarském kraji v lednu s průměrnými tep- 30