MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE PRO PEČUJÍCÍ OSOBY

MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE PRO PEČUJÍCÍ OSOBY Národní ústav pro autismus, z.ú.

Národní ústav pro au smus, z.ú. Metodika vznikla v rámci projektu OP LZZ PAS-WORD podpora zapojení na trh práce osob pečujících o dě či dospělé s poruchami au s ckého spektra. Partner projektu: Nakladatelství PASPARTA, o.p.s.

OBSAH 1. ÚVOD........................................................... 5 2. ZÁKLADNÍ POJMY................................................. 7 3. OBECNÁ ČÁST METODIKY........................................... 8 3.2. Výběr účastníků do skupiny.................................... 8 3.3. Počet členů skupiny, délka trvání, nároky na vybavení.............. 9 4. SPECIÁLNÍ ČÁST METODIKY........................................ 10 4.1. Flexibilní formy práce podle zákoníku práce..................... 10 4.1.1. Pružná pracovní doba....................................... 11 4.1.2. Zkrácený úvazek a sdílená pracovní místa....................... 11 4.1.3. Stlačený pracovní týden...................................... 13 4.1.4. Práce na dálku............................................. 13 4.2. Práce na dálku (z domova).................................... 13 4.2.1. Vhodné pozice pro práci na dálku............................. 11 4.2.2. Kde hledat práci na dálku.................................... 16 4.3. Základní nástroje/technologie používané při práci na dálku........ 17 4.3.1. Internetové připojení........................................ 17 4.3.2. E-maily.................................................... 17 4.3.3. Chat...................................................... 18 4.3.4. Telekonference............................................. 19 4.3.5. Videokonference........................................... 19 4.3.6. Sdílení a ukládání dokumentů................................. 20 4.3.7. Webináře.................................................. 21 4.4. Proč firmy zavádějí flexibilní formy práce....................... 22 4.4.1. Výhody zavedení flexibilních forem práce (s důrazem na práci z domova)................................ 21 4.4.2. Omezení a nevýhody práce z domova.......................... 24 4.4.3. Specifika zavádění flexibilních forem práce...................... 26 4.5. Rodič dítěte s PAS a nástup do práce........................... 28 3 5. ZDROJE......................................................... 30

1. ÚVOD Metodika vznikla v rámci projektu PAS-WORD podpora zapojení na trh práce osob pečujících o děti či dospělé s poruchami autistického spektra (PAS), který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu. Tato metodika vychází z praktických zkušeností i teoretických poznatků konzultantů oddělení Sociální rehabilitace resp. Podporovaného zaměstnávání a dalších pracovišť Národního ústavu pro autismus, z.ú. (ve zkratce NAUTIS). Pracovní konzultanti, terapeuti, či kolegové z Rané péče jsou od roku 2003 v každodenním kontaktu s lidmi s PAS a jejich rodinami. Při anamnestických vyšetřeních, terapeutických skupinách, individuálních konzultacích nebo v diskuzích na internetu mnoho rodičů sdílí své problémy týkající se zaměstnání. Často hovoří o problému jak spojit práci s péčí o dítě, nedostatečné seberealizaci nebo o svých obavách a úzkostech z budoucnosti. Kromě pocitu odtrženosti od běžného života řeší rodiny také nedostatek financí. Mnozí pečující rodiče zažívají finanční tíseň a někdy se stává, že kvůli permanentnímu nedostatku finančních prostředků se dostávají do dluhů, některým rodinám dokonce hrozí exekuce. Ve zvlášť obtížné situaci se ocitají rodiče z malých měst či vesnic, kde jsou pracovní příležitosti omezené a dojíždět za zaměstnáním nemohou kvůli péči o dítě se zdravotním postižením. Pro tyto osoby je možnost využít některou z flexibilních forem práce příležitostí, jak tuto situaci řešit. Z tohoto důvodu NAUTIS v roce 2014 2015 realizoval projekt, který pomáhal rodičům dětí s PAS nalézt práci, která by jim umožnila skloubit každodenní péči s pracovními povinnostmi. Součástí projektu byly vzdělávací aktivity kurzy, které připravovaly účastníky na specifika práce z domova, případě jiné flexibilní formy práce. Také z obsahu těchto převážně víkendových seminářů a workshopů čerpá tato metodika. Může posloužit dalším organizacím, které budou vyvíjet podobné vzdělávací aktivity, a zároveň poskytne základní informace o podmínkách, specifikách a výhodách práce z domova také zaměstnavatelům, kteří zvažují zavedení flexibilních forem práce ve své organizaci. 5 Cílová skupina Cílovou skupinou jsou především rodiče pečující o děti se zdravotním postižením/dospělé s poruchami autistického spektra, ale i další osoby pečující o osobu s jiným zdravotním postižením, které se samy kvůli náročnosti této péče dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či získání adekvátního pracovního místa. Z našich zkušeností se jedná převážně o ženy, které nemají zaměstnání, pracují na částečný úvazek na pozici, která neodpovídá jejich vzdělání a schopnostem, nebo se kvůli zdravotním potížím svého dítěte potýkají s problémem, jak si stávající zaměstnání dlouhodobě udržet. Praktické využití Tato metodika je vytvořena jako informativní přehled o současné situaci na pracovním trhu a možnostech, výhodách či nevýhodách využívání flexibilních forem práce. Přináší shrnující informace ze sociální oblasti ohledně pracovně-právních podmínek flexibilních forem práce a nastiňuje možnosti využití současných technologií při práci z domova. Metodika tvoří ucelený přehled od počátečního zvažování výhod i nevýhod flexibilních forem práce, přes informace o jejich zákonných podmínkách, až po praktická doporučení. Přesto není potřeba ji brát jako nedělitelný celek. Je možné používat jen některé části, jiné vynechat a další doplnit, přesně podle potřeb osoby, která s ní pracuje. Předpokládáme, že lektoři a pracovní konzultanti, kteří jí budou využívat, ji doplní o své zkušenosti z praxe, konkrétní příklady a specifika daného regionu. Metodika je sestavena tak, aby mohla být základem při

stavbě kurzů a vzdělávacích akcí pořádaných pro osoby znevýhodněné na trhu práce, pro něž by flexibilní forma práce byla způsobem, jak získat zaměstnání slučitelné s jejich možnostmi a potřebami. Může sloužit jako teoretický základ pro pracovníky z organizací pomáhajících při začlenění pečujících osob, nebo jinak sociálně či zdravotně znevýhodněných osob do pracovního procesu. Flexibilní formy práce jsou totiž zajímavou příležitostí, jak aktivně zapojit do pracovního procesu nejen pečující osoby, ale také lidi s různým zdravotním omezením nebo sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Tuto metodiku jsme vytvořili tak, aby ji mohli použít i sami zaměstnavatelé jako informaci a návod, jak využít potenciál, který nabízí flexibilní formy práce. Může však sloužit také lidem, kteří chtějí rozšířit možnosti svého pracovního uplatnění a zařadit větší flexibilitu do pracovního i soukromého života. 6 Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

2. ZÁKLADNÍ POJMY Poruchy autistického spektra (PAS) Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že osoba autismem postižená dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj takového to člověka je narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Flexibilní formy práce Flexibilními formami práce souhrnně nazýváme takové způsoby organizace práce, kdy je zaměstnanci umožněno jiné časové uspořádání práce, případně také jiné místo výkonu práce, než je tradiční plný pracovní úvazek (zpravidla 40 hodin týdně) a práce na pracovišti zaměstnavatele. Práce na dálku Je veškerá práce, která je vykonávaná z jiného pracoviště než z pracoviště zaměstnavatele. Pro komunikaci a spolupráci jsou využívány informační technologie. Plat Platem jsou odměňování zaměstnanci státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), státních fondů, příspěvkových organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele, školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem nebo obcí a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. 7 Mzda Mzdou jsou odměňováni za svoji práci zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci Online nástroje a aplikace, Cloud, webové aplikace Toto jsou synonyma pro programy, které nejsou instalované na vlastním počítači, ale jsou umístěné a spravované poskytovatelem na internetu. Umožňují připojit se k nim pomocí internetového připojení přes notebook, tablet či chytrý telefon (viz definice níže) a sdílet data a svoji práci s přáteli či spolupracovníky. Chytrý telefon = Smartphone Je mobilní telefon, který využívá operační systém (jako klasický počítač) např. ios, Android, Windows Phone, Firefox OS, Symbian OS, BlackBerry OS, PalmOS anebo Tizen. Tyto operační systémy umožňují do telefonu instalovat a spravovat různé aplikace (např. e-mailový klient, Facebook, Skype, Jízdní řády, internetové vyhledávače, programy na úpravu fotografií), pomocí kterých můžete chatovat, vést videokonference, sdílet dokumenty, soubory, fotky, nakupovat, prodávat, sledovat videa, atd. Obdobné funkce nabízejí i tablety či jiné vyspělejší přístroje z oblasti PC (notebooky 2 v 1 apod.). Národní ústav pro autismus, z.ú.

3. OBECNÁ ČÁST METODIKY 3.1. METODY PRÁCE A POŽADAVKY NA LEKTORA Tuto metodiku je vhodné použít především při skupinové práci. Protože primární cílovou skupinu tvoří lidé, kteří velkou část svého času pečují o jinou osobu, považujeme za optimální seznamovat účastníky s důležitými informacemi v intenzivnějších, nejlépe víkendových kurzech/ seminářích, kdy mají účastníci možnost zajistit péči o potřebnou osobu s pomocí dalších rodinných příslušníků. 8 Speciální část této metodiky je tvořena jednotlivými tematickými okruhy, které slouží jako základní zdroj informací a odrazový můstek pro lektora. Z naší zkušenosti se ukázalo velmi vhodné zapojit do kurzu více odborných lektorů, protože je poměrně obtížné angažovat člověka, který se dobře vyzná v sociálně právních otázkách, psychologickém poradenství a zároveň informačních technologiích. Proto doporučujeme, aby lektorský tým byl složen ze sociálního pracovníka, který bude zprostředkovávat účastníkům informace ze sociálně právní oblasti, bude mít dostatek vhodných příkladů k ilustraci výkladu a zároveň bude schopen poskytnout sociálně právní poradenství v konkrétních problémech jednotlivých účastníků. Dále je vhodné, aby členem týmu byl psycholog nebo psychoterapeut, který se v ideálním případě bude orientovat i v problematice osob, o které je pečováno (v našem případě osoby s PAS), bude moci poskytnout základní psychologické poradenství, poradenství v oblasti práce se stresem, prevence syndromu vyhoření (který se týká i pečujících osob), komunikace v rodině a poskytnout poradenství při hledání a výběru vhodného pracovního uplatnění. V neposlední řadě je důležité, aby mezi členy týmu patřil také člověk, který se velmi dobře vyzná v moderních komunikačních technologiích a je schopný zprostředkovat účastníkům jednoduchou a přístupnou formou informace o možnostech využití nejnovějších komunikačních prostředků, sdílení dat apod. 3.2. VÝBĚR ÚČASTNÍKŮ DO SKUPINY Cílovou skupinu tvoří lidé, kteří nemají možnost docházet v obvyklém režimu do zaměstnání. Proto hledají práci, která jim umožní alespoň částečně využít možnost pracovat z domova. Z tohoto důvodu je důležité, aby práci, kterou chtějí získat, bylo možné vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele. Vesměs jde o různé formy administrativních činností či profese, které vyžadují ke svému výkonu využití výpočetní techniky. Při vstupním pohovoru, který je součástí výběru do skupiny, by se měl lektor vedoucí kurzu zaměřit na očekávání jednotlivých zájemců a jejich reálné možnosti vykonávat preferovanou profesi z domova. Dalším kritériem výběru do skupiny může být schopnost uchazeče zajistit si dostatek prostoru pro docházku na kurz a následně samotný výkon práce. To znamená být schopen několik hodin denně (nebo v delších pravidelných intervalech) věnovat se výkonu své profese. V praxi to znamená, že se o péči dělí s dalšími členy rodiny nebo využívá sociálních služeb, školských zařízení apod. Také docházka na kurz, který není připraven pro e-learnigové využití, klade určité časové nároky na zájemce. Ideální řešením by bylo, při přípravě kurzu předem zajistit zájemcům možnost osobní asistence, pokud péči o postiženého po dobu návštěvy kurzu nemohou řešit z vlastních zdrojů, či jen s velkými obtížemi. V neposlední řadě je důležité mít zmapované také zkušenosti jednotlivých uchazečů s výpočetní technikou a internetovými aplikacemi. Pokud sestavujeme větší skupinu a máme tu možnost, je výhodné ji sestavit z lidí s podobnou mírou znalostí a zkušeností s prací na počítači. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

3.3. POČET ČLENŮ SKUPINY, DÉLKA TRVÁNÍ, NÁROKY NA VYBAVENÍ K úspěšnému průběhu kurzu je nezbytné zajištění vhodných prostorů, kde je k dispozici počítačové vybavení s přístupem na internet pro každého účastníka kurzu, případně dataprojektor pro promítání prezentací. Počet členů skupiny se odvíjí od prostorových možností organizátora kurzu a požadavků lektora. Z naší zkušenosti se nám osvědčil počet cca 7-15 účastníků. Při této velikosti skupiny je dostatek prostoru pro individuální práci s každým účastníkem a zároveň dost různých lidí s podobnými problémy, ale i rozdílnými zkušenostmi, které mohou vzájemně sdílet. Samotný kurz je možné vést formou pravidelných kratších setkání nebo celých víkendových bloků, v závislosti na možnostech lektorů a preferencích uchazečů. Délka trvání celého kurzu pak záleží na zkušenostech účastníků s využitím výpočetní techniky a prostoru, který chceme věnovat jednotlivým kapitolám. Pokud zvolíme formu víkendových setkání, je možné níže uvedenou tématiku probrat za 3-4 setkání. Pak je ovšem vhodné vyhradit účastníkům kurzu také následné individuální konzultační hodiny, kde budou mít možnost podrobněji probrat s lektorem konkrétní situace a problémy. 9 Národní ústav pro autismus, z.ú.

4. SPECIÁLNÍ ČÁST METODIKY 4.1. FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE Základní rámec forem práce stanovuje Zákoník práce, tj. zákon číslo 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce umožňuje řadu variant, jak nastavit uspořádání práce, co do pracovní doby i místa výkonu práce. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. byl ke dni 1. ledna 2015 novelizován, další novelizace má účinnost od 1. 10. 2015. Některé flexibilní formy práce nejsou v zákoníku práce výslovně upraveny, ale realizují se v praxi v mezích Zákoníkem práce daných ( stlačený pracovní týden, sdílená pracovní místa apod.). Tato kapitola představuje ve zkratce jednotlivé druhy flexibilních forem práce, které podle Zákoníku práce může zaměstnavatel využít pro své zaměstnance. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnance nutit, aby využíval jakýchkoliv flexibilních forem práce, a zaměstnanec zas nemá zákonné právo vymáhat na zaměstnavateli umožnění využívat flexibilních forem práce (kromě několika situací, na které pamatuje Zákoník práce, jejichž realizace je v praxi dost problematická viz níže). Záleží tedy vždy především na oboustranné dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, zdali pracovní poměr bude probíhat klasickou formou, tj. zpravidla 40 hodin týdně a na pracovišti zaměstnavatele, nebo jestli využijí nějakou z flexibilních forem práce a nastaví zaměstnanci individuální pracovní podmínky. Tyto podmínky však vždy musí být ve shodě se Zákoníkem práce a Občanským zákoníkem. 10 Pružná pracovní doba Flexibilní formy práce Zkrácený úvazek a sdílené pracovní místo Stlačený pracovní týden Práce na dálku (z domova) Homeworking Homeoffice Teleworking Pokud tedy mluvíme o flexibilních formách práce, uvažujeme o jiném čerpání fondu pracovní doby, než je standardních 8 hodin 5 týdně, a často se vyskytují v kombinaci s různými formami práce na dálku. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

4.1.1. Pružná pracovní doba Jde o úpravu pracovní doby na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Základní rámec je přímo stanoven v Zákoníku práce ( 85). Zaměstnavatel stanoví časový úsek tzv. základní pracovní dobu, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti (zpravidla vnitřním předpisem). Zaměstnanec si pak, dle svých potřeb, sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech (volitelná pracovní doba). Podmínkou takovéhoto nastavení pracovní doby je, že celková délka pracovní směny v jednom dni nepřesáhne 12 hodin. Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období 26 týdnů po sobě jdoucích (pouze v kolektivní smlouvě lze sjednat 52 týdnů). Pružná pracovní doba tak bývá obvykle uplatněna například jako pružný pracovní týden či měsíc. Pružnou pracovní dobu lze použít u částečných i plných pracovních úvazků. Příklad: Zaměstnavatel stanoví základní pracovní dobu od 10:00 do 15:00. Zaměstnanec pak musí být na pracovišti každý pracovní den od 10:00 do 15:00. Záleží na jeho možnostech a potřebách, jakým způsobem si rozvrhne zbývající pracovní dobu, aby naplnil celkový počet odpracovaných hodin v rozsahu 40 hodin týdně při plném úvazku. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní: při pracovní cestě; při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven; brání-li jejímu uplatnění provozní důvody; v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle 192 zákoníku práce nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění; v dalších případech určených zaměstnavatelem (ve vnitřním předpise). 11 4.1.2. Zkrácený úvazek a sdílená pracovní místa Zkrácený pracovní úvazek Jedná se o pracovní úvazky, které jsou nižší než celý pracovní úvazek (tedy 40 hodin týdně). Kratší pracovní doba je založena na smluvním základě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Rozvržení pracovní doby nemusí být pravidelné. Základní rámec stanoví ustanovení 80, popř. 241 odst. 2 zákoníku práce. Příklad: V praxi se nejčastěji setkáváme s polovičními pracovními úvazky tedy 0,5. Pracovní doba je pak 20 hodin týdně. Zaměstnanec pracuje například 4 hodiny denně 5 dní v týdnu nebo 2 dny po 8 hodinách a třetí den jen 4 hodiny nebo nepravidelně tak, aby za pracovní týden odpracoval 20 pracovních hodin. Konkrétní rozvržení pracovní doby podléhá dohodě se zaměstnavatelem. Národní ústav pro autismus, z.ú.

Pracovní podmínky jsou stejné, jako u plného úvazku: zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené a firemních benefitů, v případě pracovní neschopnosti se na něj vztahují stejná pravidla jako na ostatní zaměstnance. V případě sjednání kratší pracovní doby náleží zaměstnanci mzda nebo plat, odpovídající této sjednané délce pracovní doby. Mzda za hodinu musí zůstat ve stejné výši, jako je při celém úvazku. Při práci na zkrácený úvazek nesmí být zaměstnavatelem nařízena práce přesčas. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) mají právní nárok na to, aby jim na jejich žádost byla umožněna kratší pracovní doba nebo jinak vhodně upravena stanovená týdenní pracovní doba, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Poznámka z právní praxe: Bohužel, v realitě pracovního trhu se mnohdy setkáváme s tím, že neochotný zaměstnavatel nechce v těchto situacích zaměstnanci vyhovět a ony vážné provozní důvody, které je povinen prokázat, jsou stěží přezkoumatelné. Mnoho soudních sporů o umožnění kratší pracovní doby bohužel nedopadlo pro zaměstnance dobře, jelikož zaměstnavateli zpravidla ani soud nevidí do karet. Zaměstnavatel si coby vážný provozní důvod může uvést, resp. vycucat z prstu v podstatě cokoli, co dává jakýsi logický smysl, aniž by bylo možné prokázat, že o vážný provozní důvod ve skutečnosti nejde či je to důvod simulovaný. 12 Proto v případě kratší pracovní doby je vždy vhodné tuto dobu sjednat už při nástupu do práce v pracovní smlouvě, za běhu pracovního poměru vycházejí vstříc pouze zaměstnavatelé uvědomělí. Bohužel, prozatím nemůžeme říci, že by takovýchto zaměstnavatelů v České republice byla většina. S pokrokovějším pohledem zaměstnavatelů na kratší pracovní dobu se můžeme spíše setkat u nadnárodních firem, které díky kontaktu se zahraničím již nepovažují tyto formy práce za problém, jelikož vyspělé státy tyto formy práce považují již za zcela běžné, případně u neziskových organizací. Takoví zaměstnavatelé zaměstnancům vycházejí vstříc ochotněji, jelikož si uvědomují cenu a výhody pracovního potenciálu, který jim tito zaměstnanci přinášejí. Tuzemské firmy povětšinou, až na čestné výjimky, přijímají tuto možnost bohužel stále dosti neochotně. Sdílená pracovní místa Sdílené pracovní místo je takové pracovní místo, které sdílí dva či více zaměstnanců. Rámec sdílených pracovních míst Zákoník práce neupravuje, jde v podstatě o organizační uspořádání na straně zaměstnavatele, kdy na jednu pozici přijímá dva, případně více zaměstnanců a stanovuje jim kratší pracovní dobu tak, že jejich střídáním na pracovišti pokryje dotaci pracovní doby, kterou si stanovil na příslušnou pracovní pozici. Příklad: Firma hledá asistentku. Najme dva zaměstnance na poloviční úvazek, kteří se poté na místě střídají například po dvou dnech práce, nebo jeden pracuje dopoledne, druhý odpoledne Specifikem takto vytvořeného pracovního místa je, že část pracovní doby by měly tyto osoby spolupracovat, aby si předaly důležité informace, případně je vhodné přenos informací zajistit dostatečně efektivním způsobem. Výhodou je možnost rozdělit si určité části práce podle Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

preferencí tak, že se každý z těchto pracovníků může zaměřit na tu část práce, která ho více zajímá či je pro ni lépe co do své profesní kvalifikace vybaven. Výhodou pro zaměstnavatele je jednak úspora zdrojů, jelikož zpravidla díky střídání je nucen materiálně a technicky vybavit pouze jedno pracovní místo. Navíc v případě např. překážek v práci jednoho ze sdílejících zaměstnanců lze pružně reagovat na danou situaci tím, že může být zastoupen druhým ze sdílejících, tj. nemusí vždy dojít k výpadku a nutnosti přenášet agendu na jiné zaměstnance. Práce na částečný úvazek se obvykle právně neliší od sdílení pracovního místa. 4.1.3. Stlačený pracovní týden Na základě dohody může být pětidenní pracovní týden stlačen do 4 dnů. Ani tuto formu Zákoník práce výslovně neupravuje, jde o praktické uspořádání pracovní doby. Příklad: Zaměstnanec tedy od pondělí do čtvrtka odpracuje 10 hodin a v pátek má volno. Maximálně lze ale za podmínek maximální délky pracovní směny v jednom dni pracovat tři dny v týdnu dvanáct hodin denně a na čtvrtý den zbydou pouze čtyři hodiny. Přestávky v práci Je zapotřebí nezapomínat ve všech výše uvedených případech na povinné čerpání přestávek v práci, tj. směny se reálně o tyto přestávky prodlužují ( 88 a násl. zákoníku práce). Jestliže tedy příslušná směna trvá alespoň 6 hodin, je zaměstnavatel povinen poskytnout 30 minutovou přestávku na jídlo a oddech. Jestliže tedy pracujeme např. ve formě stlačeného pracovního týdne, jak uvedeno na příkladu výše, reálně naše směna netrvá pouze 10 hodin denně, ale 10,5 hodin. Jestliže pracujeme na poloviční pracovní úvazek, tj. 20 hodin týdně, avšak rozvržena je naše pracovní doba tak, že 2 dny pracujeme na 8 hodin a třetí den na 4 hodiny, pak ony dva dny naše směna trvá reálně 8,5 hodin včetně povinné přestávky na jídlo a oddech. 13 4.1.4. Práce na dálku Práce na dálku resp. z domova je způsob organizace práce tak, že část nebo celou pracovní dobu tráví zaměstnanec mimo pracoviště zaměstnavatele, zpravidla v prostředí domova. Nemusí tedy dojíždět/docházet na pracoviště a pracovat v předem určeném čase na pracovišti zaměstnavatele, přitom vykonává stejnou práci, kterou odevzdává v předem dohodnutých termínech. Tento způsob výkonu práce tak umožňuje zaměstnání i těm lidem, kteří z různých důvodů nemohou fyzicky docházet do práce (lidé se zdravotním postižením, pečující osoby). Více viz samostatná kapitola níže Práce na dálku (z domova). 4.2. PRÁCE NA DÁLKU (Z DOMOVA) 317 Zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2007 upravil obecně výkon zaměstnance, který nepracuje na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje ( práci zvláštní povahy ). Zaměstnanec může konat práci kdekoliv mimo pracoviště zaměstnavatele, kde to vyhovuje povaze sjednané práce a bude to se zaměstnavatelem dohodnuto, tedy nejen z domova. Výraz Home Office se převážně využívá pro pojmenování zaměstnaneckého benefitu, kdy zaměstnanec může část pracovní doby pracovat z domova (zaměnitelné s Teleworkingem). Národní ústav pro autismus, z.ú.

Homeworking je anglický výraz pro trvalou práci z domova. Výraz Teleworking vyjadřuje obecně schopnost pracovat pro zaměstnavatele na dálku za pomocí využívání vnitřních IT systémů ve společnosti (typicky poštovní server a podnikové informační systémy ve firmě). Teleworking se však nemusí nutně odehrávat z domova daného zaměstnance. Homeworking je tak de facto speciálním případem teleworkingu zaměstnanců. V praxi českých firem se s teleworkingem setkáváme v případě pracovních schůzek s kolegy, klienty atd. (např. v kavárnách, kde mohou také část své pracovní doby odpracovat). Zaměstnanec nemá žádný právní nárok na vymáhání možnosti pracovat na dálku, zejména nikoli za již trvajícího pracovněprávního vztahu. Je vždy zcela na zaměstnavateli, jestli je schopen vytvořit takové podmínky, které umožní některým zaměstnancům práci z domova. Vždy tedy záleží na dohodě se zaměstnavatelem, jestli zaměstnanci umožní pracovat z domova všechny pracovní dny v měsíci nebo jen některé nebo jestli to není možné vůbec. Zaměstnanec může, z pracovně právního hlediska, práci na dálku vykonávat jak na základě uzavřeného pracovního poměru, tak dohody o provedení činnosti nebo dohody o provedení práce. Je proto vhodné na tyto možnosti resp. benefity pamatovat již při sjednávání pracovní smlouvy či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce)a podmínky homeoffice/homeworkingu/ teleworkingu sjednat přímo v textu příslušné smlouvy či dohody. Pak jsou oboustranně závazné. Všechny flexibilní formy práce vyžadují úpravu pracovní smlouvy, co se týče místa výkonu práce. V pracovní smlouvě musí být sjednáno místo výkonu práce. To je v tomto případě odlišné od pracoviště zaměstnavatele a může zde být uvedeno např. bydliště zaměstnance. Také pracovní dobu si zaměstnanec rozvrhuje sám v rozsahu výše úvazku. 14 Možnost vykonávat práci z domova vždy vychází z konkrétní povahy práce, technických možností zaměstnavatele (např. bezpečnost informací, dostupnost zdrojů, poskytnutí technického vybavení) a jeho ochoty přizpůsobit pracovní procesy v organizaci. Při práci z domova se na takovéhoto zaměstnance vztahuje zákoník práce i vnitřní předpisy zaměstnavatele, stejně jako na ostatní zaměstnance, kteří pracují na pracovišti. Například i zaměstnanec pracující z domova musí dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako by byl normálně na pracovišti. Vnitřní předpis zaměstnavatele vztahující se k práci z domova může obsahovat: stanovení podmínek pro sjednávání práce z domova (např. ujednání o ochraně obchodního tajemství a zpracování důvěrných informací); základní požadavky resp. mantinely pro rozvržení pracovní doby (především pravidla pro dostupnost zaměstnanců v jakém časovém rozmezí bude na jakých komunikačních kanálech zaměstnanec dosažitelný, např. v pracovní dny od do na telefonu); místo výkonu zaměstnání - určení domácího pracoviště, které je místem pravidelného výkonu práce (i z hlediska cestovních náhrad), které však není pracovištěm zaměstnavatele; pracovní náplň vymezení pracovní náplně, přidělování práce, odevzdávání splněných úkolů, vyplňování výkazů práce, sdílení informací, způsob komunikace (např.: zaměstnanec je povinen účastnit se plánových pracovních porad 1x týdně prostřednictvím Skype i ostatních neplánovaných porad na výzvu nadřízeného pracovníka); vybavení domácího pracoviště určení, které vybavení zaměstnavatel poskytne a za jakých podmínek, ujednání o odpovědnosti za škodu na poskytnutém vybavení, ujednání o možnostech přístupu zaměstnavatele na pracoviště zaměstnance tzn. domova, apod. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

Ohledně důležitých osobních překážek na straně zaměstnance platí, že náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle 192 zákoníku práce při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) tomuto zaměstnanci přísluší. Tedy i zaměstnanec pracující z domova má nárok na náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti (nemá však nárok na ošetřovné), stejně tak má nárok na náhrady mzdy v případě svatby, úmrtí a přestěhování. Obdobně zaměstnanci náleží náhrada mzdy v případě mateřské a rodičovské dovolené nebo při výkonu veřejně prospěšné funkce. Náhrada mzdy při důležitých osobních překážkách v práci dle 199 zákoníku práce však zaměstnanci pracujícímu z domova (tedy majícímu možnost upravit si pracovní dobu) nenáleží. Jde především o případy návštěvy lékaře, doprovod rodinného příslušníka k lékaři nebo účast při porodu manželky. Náhrady za použití motorového vozidla, jsou upravené Zákoníkem práce 157 160. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních 157 a násl. zákoníku práce. To znamená, že zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout náhradu například za cestovní výdaje, které mu vzniknou při pracovní cestě, při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, atd. Pozor, poněkud specifický režim mají cestovní náhrady v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ( 155 zákoníku práce). Pozor: Výkon práce v rámci domácího pracoviště není pracovní cestou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce. Pracovní doba je i pro práci z domova omezena maximálně na 40 hodin týdně. Zaměstnanci, který pracuje z domova, nenáleží mzda, plat ani náhradní volno za práci přesčas ani příplatek za práci ve svátek. 15 Předpisy týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci vyplývající ze zákoníku práce se vztahují v plné šíři také na zaměstnance, který využívá možnosti pracovat na dálku. V praxi to znamená, že zaměstnavatel je povinen i zaměstnance pracujícího z domova řádně proškolit o rizicích vyplývajících z jeho práce a preventivních opatřeních. V případech práce z domova by měl být hlavní důraz kladen na pracovní prostředí, uspořádání pracoviště, používání elektrických zařízení, pracovních pomůcek apod. Následně pak zaměstnavatel musí provádět školení pracovníků v oblasti BOZP v pravidelných intervalech. Zaměstnanec pracující v režimu práce na dálku má v dodržování k BOZP stejné povinnosti jako při práci na pracovišti zaměstnavatele (popsáno v 106 zákoníku práce). Dle odst. 4 tohoto paragrafu je tedy pracovník povinen dbát na svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Zaměstnanec má také povinnost umožnit zaměstnavateli kontrolu pracovních podmínek a pracoviště. Pokud zaměstnavatel uvažuje o provádění takovýchto kontrol na pracovišti zaměstnance (v jeho domově), je vhodné přesné podmínky a způsoby, jakým bude kontrola prováděna sjednat písemně. Úraz zaměstnance pracujícího na dálku. Rozlišení mezi úrazem a pracovním úrazem může patřit mezi jednu z hlavních obav zaměstnavatelů. Podle zákoníku práce Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Dojde-li tedy k nahlášení pracovního úrazu ze strany zaměstnance pracujícího z domova, vždy se posuzuje, zda tento úraz prokazatelně vznikl při plnění pracovních úkolů, zda byl tento zaměstnanec řádně proškolen o BOZP, zda je domácí pracoviště vhodně vybavené, zda k úrazu nedošlo zaviněním zaměstnance apod. Národní ústav pro autismus, z.ú.

4.2.1. Vhodné pozice pro práci na dálku Obecně lze říci, že pro práci na dálku/z domova se hodí profese, které ke svému výkonu využívají informační technologie, výstupy práce jsou snadno měřitelné, zadávání a kontrola práce nevyžaduje intenzivní účast vedoucího pracovníka. Jde tedy především o intelektuální, více méně samostatnou práci. Příklady pracovních pozic vhodných pro práci z domova: specialisté na informační technologie programování, tvorba webových stránek, technická podpora, systémové analýzy, testování software; správa e-shopů; grafické práce, úprava zvukových a obrazových záznamů (fotografie, videa, záznamy zvuku); práce s textem korektury textů, překlady, rešerše, novinářská činnost; metodická a lektorská práce, public relations; některé z oblastí HR lidských zdrojů, zveřejňování a úprava inzerátů, kontaktování uchazečů, sjednávání pohovorů, vedení personální agendy; práce v oblasti účetnictví a financí, finanční poradenství, právní služby; architektonické a projektové práce; administrativní práce plnění databází, výkaznictví, přepis textu, přepis zvukových záznamů některé specifické typy ručních a řemeslných prací. 16 U pracovníků usilujících o práci na dálku důležitou roli hrají osobní charakteristiky jako je schopnost plánování, organizace času i práce, schopnost samostatně řešit úkoly i případné problémy. Také přístup k práci charakterizovaný pečlivostí, tendencí dotahovat věci do konce, zodpovědností. 4.2.2. Kde hledat práci na dálku Hledání práce, kterou je možné vykonávat na dálku respektive z domova, je poměrně obtížné. Takových pracovních příležitostí inzerovaných na pracovních portálech je bohužel velmi málo a často se omezují na pomocné administrativní práce typu přepisování textů, nadepisování obálek, nebo prodej pojištění, telefonické dotazování a další. Proto pokud již člověk v minulosti pracoval a tato práce nebo její část by bylo možné vykonávat z domova, je vhodné svého předešlého zaměstnavatele oslovit s nabídkou práce z domova. Tento způsob získání zaměstnání (návrat na původní/upravenou pracovní pozici s možností práce z domova) se zatím jeví jako nejschůdnější. Další možností je cíleně oslovovat firmy, o kterých víme (či se tak alespoň prezentují), že podporují flexibilní formy práce. Hledání práce z domova bývá často obtížné a zdlouhavé, proto doporučujeme využít každé pomocné ruky, tedy zapojit do hledání práce co nejvíce dalších lidí (rodinu, přátele, známé, bývalé kolegy apod.). Na webu se dá najít také mnoho inzerátů nabízejících práci z domova, která je však pouze maskovaným způsobem jak podvodně vylákat z lidí peníze. V praxi jde v naprosté většině případů o systémy, kterým se lidově říká letadla. Nabízená práce spočívá v tom, že je potřeba získávat další lidi, kteří se zapojí do systému (prodeje, nebo čehokoliv dalšího) a kteří zaplatí poplatek. Poplatek je většinou maskován za náklady na poslání výukových materiálů, vstupní poplatek nebo jiné kreativní zdůvodnění. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

Úřady práce Úřad práce http://portal.mpsv.cz/sz Běžné pracovní portály (často v sekci brigády) Careerjet www.careerjet.cz Jobs www.jobs.cz Práce www.prace.cz PROFESIA www.profesia.cz MONSTER www.monster.cz JOB DNES www.jobdnes.cz 4.3. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE/TECHNOLOGIE POUŽÍVANÉ PŘI PRÁCI NA DÁLKU 4.3.1. Internetové připojení Pro práci z domova, home office či homeworkingu je v dnešní době prakticky nezbytné využívat technologie založené na využití internetového připojení. Už samotné vyhledávání pracovních nabídek je téměř nepředstavitelné bez využití internetových pracovních portálů, kde jsou soustředěné nabídky pracovních míst. Také drtivá většina inzerátů nabízejících pracovní pozice požaduje odeslání strukturovaného životopisu e-mailovou poštou. Pro práci z domova je pak využití různých internetových nástrojů vytvořených pro předávání a sdílení informací základním předpokladem vytvoření fungujícího, rychlého, efektivního a levného způsobu, jak práci vykonávat i mimo pracoviště zaměstnavatele. 4.3.2. E-maily Využití e-mailové korespondence je v dnešní době naprosto běžným způsobem předávání informací. Pomocí e-mailové korespondence si můžeme nejen předávat textové informace, ale můžeme posílat a přijímat i velké soubory obsahující textové dokumenty, tabulky, výkresovou dokumentaci či fotografie. Můžeme komunikovat a předávat stejné informace dokonce více příjemcům najednou. 17 Existuje celá řada poskytovatelů, u kterých je možné si zdarma založit a provozovat e-mailový účet. E-mailové adresy zdarma Mezi světově největší poskytovatele emailových účtů patří Gmail, Hotmail a v roce 2012 spuštěný Outlook.com. Nejznámějším free mailovým serverem v České republice je stále Seznam.cz a dalším velmi rozšířeným je Centrum.cz. Existuje však celá řada dalších poskytovatelů e-mailových adres. Národní ústav pro autismus, z.ú.

Některé e-mailové účty nabízejí jejich uživatelům také možnost připojení dalších nadstavbových funkcí jako je kalendář, adresář, sdílení souborů apod. Většina firem má dnes založené firemní adresy, které přiděluje svým zaměstnancům. Proto je možné, že po nástupu do pracovněprávního vztahu (nebo dohod konaných mimo pracovní poměr) získá nový zaměstnanec také novou vlastní firemní adresu, která často obsahuje také název firmy např. sadilova@apla.cz. Tyto e-mailové účty jsou však určeny pouze pro použití ve firemní komunikaci. V žádném případě není vhodné tyto e-maily používat pro soukromou korespondenci. Jednak je považováno za neetické v soukromých záležitostech prezentovat firmu, pro kterou pracuji, a zároveň tyto firemní e-maily bývají spravovány IT pracovníkem firmy, čímž vlastně poskytujeme třetím osobám příležitost k nahlížení do našeho soukromí (bez ohledu na skutečnost, že je s ohledem na ochranu osobnosti zakázáno zaměstnavateli číst soukromou poštu, jen pohyb a předměty zpráv soukromého charakteru, které jsou zjevné, mohou zaměstnanci způsobit nepříjemné problémy v podobě obvinění ze zneužívání prostředků zaměstnavatele či nehospodárného využívání pracovní doby. Soukromé záležitosti proto doporučujeme vyřizovat zcela mimo firemní e-mail a mimo pracovní dobu. 4.3.3. Chat 18 Chatem nazýváme komunikaci dvou a více lidí prostřednictvím komunikačních sítí. Původně se jednalo o rychlé vyměňování krátkých zpráv a poznámek. Později se přidala možnost přenášet zvuk i obraz (např. Skype). Chat v psané formě je dnes běžnou součástí komerčních i zájmových webových stránek. Najdete jej na téměř všech webových stránkách internetových obchodů, různých prodejců, operátorů, seznamek, poradnách, zkrátka hodně frekventovaných webových stránkách, jejichž provozovatelé mají možnost vyčlenit člověka či celé týmy na to, aby právě prostřednictvím chatu okamžitě reagovali na dotazy návštěvníků jejich webu. Chat je také integrovaný prakticky na všech sociálních sítích (Facebook, Google+, LinkedIn, Lidé, Twitter apod.). Výhodou je rychlost, se kterou máte možnost položit dotaz a obdržet odpověď (nemusíte hledat telefonní kontakt, telefonovat ne vždy se to v potřebnou chvíli hodí) a jednoduchost (políčko s chatem bývá obvykle na každé stránce trvale umístěné ve stejné pozici např. vpravo nahoře). Pro komunikaci v reálném čase je možné využít různé programy, podporující chat a diskuze. Většina z nich dokáže fungovat bez nutnosti instalace v počítači, některé je však potřeba nainstalovat. Tyto programy umí zobrazit, který z uživatelů je online a můžete s ním okamžitě začít komunikovat. Ve většině případů umožňují Chaty také zasílání souborů (např. fotek, dokumentů). Chat zdarma Známým a využívaným je například Google Talk, který je integrován jako součást Gmailu (pokud máte založenou e-mailovou adresu u Google @gmail.com). Hodně rozšířeným chatovacím nástrojem je u firem i Skype a případně MS Lync. Příklad chatu Lenka (12:00): Dobrý den. Zaujal mě váš zájezd do Říma 24. 6. Máte ještě volná dvě místa? Cestovní kancelář (12:01): Ano, máme ještě volná místa. Mohu Vám ještě nějak pomoci? Lenka (12:03) Cestovní kancelář (12:05) Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

4.3.4. Telekonference Telefonické konference jsou dnes velmi běžným způsobem pracovní komunikace mezi týmy. Většina mobilních telefonů je již vybavena funkcí, která umožňuje propojit více uživatelů v hlasové konferenci. V praxi to znamená, že se všichni účastníci připojí na speciální telefonní číslo a mohou začít společnou konferenci. Cena za spojení se počítá jako za běžný hovor a vyplatí se spíše pro kratší spojení. Tato služba umožňuje pořádat hromadný konferenční hovor i s několika desítkami účastníků. Pro velké počty účastníků telekonferencí existují služby zdarma např. FreeConferenceCall, který po bezplatné registraci umožní konferenční hovor až 1000 účastníků. V praxi se velkých telekonferencí využívá např. u přednášek či seminářů, kdy se zřídí funkce moderátora, který konferenci vede a zároveň předává slovo jednotlivým mluvčím. 19 4.3.5. Videokonference Videokonference jsou způsobem, jak vést rozhovor s přenosem zvuku i obrazu prostřednictvím připojení k internetu. Videokonference jsou velmi často používané pro vedení týmových porad, školení, vzdělávání kurzy a semináře apod. Díky videokonferencím je možné být v kontaktu tváří v tvář s partnery, kolegy, zákazníky, pořádat porady napříč různými státy a přitom ušetřit čas a výdaje za cestování a organizaci společných schůzek. Pro přenos videokonference je možné použít počítač nebo také tzv. chytrý telefon s připojením k internetu. Počítač, který je využíván ke konferenčním hovorům, musí být vybaven kamerou a programem pro videokonference. Kamery bývají běžně integrované v noteboocích, případně lze samostatně dokoupit externí kamerku pro počítače. Poměrně rozšířeným programem, který toto umožňuje, je program Skype. Skype dokáže propojit v hovoru i více uživatelů najednou, ale má také další rozšířené funkce, které umožňují k hovoru přidat i chat a zasílání dokumentů nebo sdílení pracovní plochy s ostatními účastníky videohovoru. Sdílení obrazovek (shared screen) znamená, že místo obrazu můžete s ostatními sdílet to, co právě vidíte na monitoru svého počítače (prezentace, otevřené dokumenty atd.). Národní ústav pro autismus, z.ú.

Bezplatné nástroje Program Skype, Windows Live Messen ger, Google Talk či MeBeam pro videokonference. Jde o poměrně kvalitní komunikační nástroj pro jednotlivce či skupiny do 10 lidí. Protože kvalita spojení není garantovaná, je možné, že občas dojde k dočasným zhoršením při přenosu obrazu či zvuku. Mezi další nástroje umožňující zprostředkování videokonferencí paří také Google Hangout (https://www.google. cz/hangouts/) od společnosti Google. Dalším zajímavým nástrojem je Appear.in (https:// appear.in/). Při používání tohoto nástroje není nutné instalovat žádný program do počítače. Stačí poslat odkaz a přímo v prohlížeči se může k zadavateli konference připojit až sedm dalších lidí. 4.3.6. Sdílení a ukládání dokumentů Při práci z domova a spolupráci s týmem na dálku, vzniká potřeba sdílet a ukládat dokumenty a další data, případně je také společně upravovat. 20 Pro tyto účely je možné využít celou řadu online úschoven nebo datových úložišť. Online úschovny jsou vytvořené pro přechodné uložení dat. To znamená, že je zde možné nahrát soubor (videa, fotky, dokumenty, prezentace), který chcete sdílet, poslat odkaz nebo přístupové údaje lidem, kteří si soubor mohou stáhnout do svého počítače. Tato dočasná úložiště, pokud jsou zdarma, bývají omezená množstvím dat, které je možné nahrát, nebo počtem stažení, nebo mívají další omezení. Výhodnějšími nástroji jsou však datová úložiště, která umožňují online skladovat desítky GB dat. Ta v Cloudu (na vzdálených serverech) nabízí možnost skladovat, sdílet, online upravovat a synchronizovat data ve vašem počítači. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby

Bezplatná úložiště Google Drive Google Disk, Microsoft SkyDrive, Dropbox, SugarSync Bezplatné úschovny Úschovna, Ulož to, Letecká pošta, Megauploat, Rapidshare, Filefactory Srovnávací tabulka (dle serveru www.ihned.cz, http://tech.ihned.cz/c1-21958160-srovnavame-uschovny-souboru) Server Hodnocení Maximální Minimální Čekání Možnost Možná jako ve škole velikost doba na odkaz premium registrace souboru uložení ke stažení účtu Uschovna.cz 2-3 100 MB 14 dnů Ne Ne Ne Leteckaposta.cz 3 161 MB 10 dnů Ne Ne Ne Uloz.to 2 300 MB 30 dnů Ne Ne Ne Megaupload.cz 4 50/100 MB 7 dnů Ne Ano Ano Server Hodnocení Maximální Minimální Čekání Možnost Možná jako ve škole velikost doba na odkaz premium registrace souboru uložení ke stažení účtu Rapidshare.com 2 3 100 MB 90 dnů Ne Ano Ano Filefactory.com 2 300 MB 7 dnů Ne Ano Ano Megaupload.com 3 500 MB 21 dnů Ano Ano Ano Zshare.net 2 100 MB 60 dnů Ne Ne Ne 4.3.7. Webináře 21 Pojem webinář pochází ze spojení slov webový seminář a začal se používat společně s rozšířením technologií pro videokonference. Je to interaktivní forma online komunikace, která probíhá pouze přes webový prohlížeč. V největší míře se webináře používají pro předávání informací nebo školení na určitý produkt či službu. Webináře jsou vlastně bezplatná online školení s interaktivními prvky. Webinář je podobný videokonferenci účastníci školení mají možnost přímé interakce se školitelem (pomocí webkamery, chatu apod.). Velkou předností webinářů je možnost uložit záznam školení a dále ho používat k opakovanému přehrávání. Webináře jsou zdarma. Jejich délka je kolem 90 minut a počet účastníků prakticky neomezený. Účastník webináře nepotřebuje žádný speciální hardware ani software. Webináře zdarma Google Hangouts, Adobe Acrobat Connect Pro, DimDim, GoToWebinar, Webex, Wiziq, ONIF, OnSync Bez čeho se neobejdete: kvalitní a rychlé připojení k internetu (alespoň 1mbit/s); počítač (notebook, tablet) případně chytrý telefon iphone, ipad nebo jiný telefon s operačním systémem Android; webkamera; sluchátka s mikrofonem. Národní ústav pro autismus, z.ú.

4.4. PROČ FIRMY ZAVÁDĚJÍ FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE Tato část metodiky je věnovaná informacím o výhodách a podmínkách zavádění flexibilních forem práce ve firmách. Pokládáme za důležité, aby zaměstnanci, kteří hodlají využít těchto výhod, byli seznámeni s důvody, proč jim vlastně jejich zaměstnavatel umožňuje využívat specifických pracovních podmínek. Jaký to má pro zaměstnavatele i zaměstnance význam a přínos, co všechno další je s tím spojeno. Uvedené informace mohou zájemci o flexibilní formy práce využít, pokud budou vyjednávat se zaměstnavatelem o svých budoucích pracovních podmínkách, nebo mohou posloužit potencionálním zaměstnavatelům při zvažování zavedení těchto moderních přístupů k rozvoji firmy. 4. 4.1. Výhody zavedení flexibilních forem práce (s důrazem na práci z domova) Zavádění flexibilních forem práce se ukazuje jako výhodné řešení pro zaměstnavatele, kteří chtějí zlepšit svoji produktivitu a efektivitu, zmenšit náklady a získat motivované zaměstnance. 22 Možnost využívat flexibilních forem práce přináší zvýšení spokojenosti zaměstnanců, kterým je umožněno získat více prostoru pro rodinu a zájmy, minimalizací času a nákladů nezbytných na dojíždění do zaměstnání. Spolu s úsporou času a nákladů na dojíždění se na zvýšení spokojenosti zaměstnanců podílí také omezení rušivých vlivů v pracovním prostředí (telefonáty kolegů, návštěvy, provozní ruch apod.). Zaměstnancům, kteří využívají možnosti alespoň částečně pracovat na dálku, je umožněno zkoordinovat si a zorganizovat pracovní činnosti po svém, tím roste efektivita jejich pracovního výkonu. Prakticky veškerou pracovní dobu si nastavuje zaměstnanec podle svých potřeb a možností. Někomu se nejlépe pracuje brzy ráno, jinému odpoledne, nebo dokonce v noci. Stejně jako svoji práci si zaměstnanec organizuje i případné přestávky. Souběžně se zvýšením spokojenosti díky lepšímu využití času, roste také spokojenost zaměstnanců se samotným vykonáváním práce a tím v konečném důsledku efektivita a kvalita výsledné práce. Navíc vlídný a lidsky chápající přístup zaměstnavatele se odráží i ve zvýšené loajalitě zaměstnanců, na které je uplatněn. Práci na dálku ve stále hojnější míře zavádějí především velké nadnárodní podniky, které tím získávají nemalé úspory v provozních nákladech, především za pronájem prostor a výdaje na energie. Dalším propagátorem práce na dálku jsou neziskové organizace, které snižují své náklady potřebou menších prostor a nároků na vybavení kanceláří. Díky možnosti pracovat na dálku si může zaměstnanec lépe zorganizovat čas, když potřebuje řešit problémy běžného soukromého života, aniž by musel čerpat placené volno nebo si brát dovolenou. Zaměstnavateli se tak zmenšují náklady na pracovní volno zaměstnance s náhradou mzdy (z důvodu návštěvy lékaře, doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení) a pracovní neschopnost z důvodu lehčího onemocnění (nachlazení, drobné úrazy apod.) nebo proplácení práce přesčas. Zavedení flexibilních forem práce tak přináší zvýšení produktivity maximálním využitím pracovního času a někdy i zmenšením stresu při kontaktu s kolegy na pracovišti. Dalším možným přínosem využívání flexibilních forem práce je zaměstnání nových talentovaných a kvalitních lidí. Takových, kteří by nemohli být zaměstnáni v klasickém pracovním poměru kvůli okolnostem omezujícím jejich možnost trávit standardní pracovní dobu na jednom určeném místě. A to vzhledem k dopravní dostupnosti, jejich fyzickým možnostem, dalším povinnostem atd. Je to také příležitost, jak získat specialisty na krátkodobé projekty. Zaměstnavatelé tak mají možnost získat schopné, motivované a loajální zaměstnance, kteří si váží svých pracovních míst. Některé firmy tím mohou elegantně řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Možnosti využívání flexibilních forem práce pro pečující osoby