Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2013 Lenka Kubecová

Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2013 Lenka Kubecová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Lenka Kubecová Ing. Michal Mervart, Ph.D.

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne: 20. 5. 2013 Podpis

Název bakalářské práce: Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště Abstrakt: Tato bakalářská práce je zaměřená na leteckou dopravu. V první části této práce jsou především obecné informace o letecké dopravě, o její historii, vývoji a také jsou zmíněny důležité mezinárodní organizace týkající se letectví. Na úvodní text navazují informace o tom, jak letecká doprava ovlivňuje naše zdraví nebo životní prostředí. V této práci je stěžejní Letiště Václava Havla v Praze, které je srovnáváno s letištěm Vienna International Airport. Již teoretická část se postupně zaměřuje na srovnání těchto letišť z pohledu počtu cestujících, dopravy na letiště, parkování a služby. V druhé části práce je hlavním smyslem zjistit, které letiště je za daných podmínek pro cestujícího výhodnější. Ke srovnávání slouží ceny letenek z vybraného internetového portálu. Závěrem je potom celkové zhodnocení nejen cen letenek, ale i veškerých služeb, které daná letiště nabízí. Klíčová slova: Letecká doprava, pražské a vídeňské letiště, ceny letenek, nákup letenek

Title of the Bachelor s Thesis: Comparison of chosen parameters of Vienna Airport and Prague Airport Abstract: This Bechelor s Thesis is specialized on air transport. In the first part there are general information about air transport, history, development and also there are information about international organisation of aviation. This is followed by the information how air travel affects our health or environment. This Bachelor s Thesis is mainly about Vaclav Havel Airport in Prague, which is compared with Vienna International Airport. Already teoretical part focuses on comparison of these two airports in terms of the number of passengers, transportation to the airports, parking and service. In the second part the main purpose to determine is which of these airports is better for passengers under the given conditions. I mainly compare the prices of air tickets. Finally, the general results are not only about air tickets, but there are also included service, which are offered by these airports. Key words: Air transport, Prague and Vienna airport, prices of tickets, purchase tickets

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Michalovi Mervartovi, Ph.D., za cenné rady, ochotu a vstřícný přístup během zpracování této práce.

Obsah Úvod... 6 1 Letecká doprava... 7 1.1 Vývoj letecké dopravy... 7 1.2 Vymezení letecké dopravy... 8 1.3 Mezinárodní organizace a sdružení v civilním letectví... 9 1.4 Specifikace letecké dopravy... 11 1.5 Životní prostředí... 11 1.6 Letecká doprava v ČR... 13 2 Pražské letiště... 14 2.1 Počty cestujících... 15 2.2 Paralelní dráha... 17 2.3 Doprava na letiště... 17 2.4 Služby na letišti... 18 3 Vídeňské letiště... 20 3.1 Doprava na letiště... 21 3.2 Služby na letišti... 22 3.3 Porovnání obchodů... 23 4 Praktická část... 24 4.1 Lety z letiště Václava Havla... 25 4.2 Lety z Vienna International Airport... 29 4.3 Nákup letenek... 36 4.3.1 Odlet z Prahy... 37 4.3.2 Odlet z Vídně... 39 Závěr... 43 Zdroje... 45

6 Úvod V této bakalářské se budu zabývat tématem letecká doprava. V první části se zaměřím na obecné informace o letecké dopravě, o jejím vývoji či rozdělení. Dále se přesunu k mezinárodním organizacím, které se dělí na vládní a nevládní. Jelikož je letecká doprava stále se rozvíjejícím druhem přepravy, podívám se i na bezpečnost či na v dnešní době velice ostře sledované téma a tím je dopad na životní prostředí. Celá tato práce je zaměřená kromě obecných informací týkající se letecké dopravy především na Letiště Václava Havla v Praze. Toto letiště má ideální polohu v centru Evropy. Nedalekým letištěm je Vienna International Airport, se kterým budu pražské letiště srovnávat. Cílem mé práce je především to, zda je pro člověka kupujícího si letenku v České republice na vybrané internetové stránce výhodnější letět z Prahy či z Vídně. Cílem mé práce je především to, zda je pro člověka kupujícího si letenku v České republice na vybrané internetové stránce výhodnější letět z Prahy či z Vídně. Jelikož je mou snahou poskytnout v této práci takové informace pro cestující, které by usnadnily výběr mezi těmito dvěma letišti, tak se v následujícím textu zaměřím i na dopravu na daná letiště, možnosti parkování a další služby. Stěžejní částí bude praktická část, ve které budu porovnávat, zda je výhodnější do vybraných destinací letět z Vídně či z Prahy. V tomto případě budu zjišťovat nejenom cenu letenky za nejlevnější a nejkratší variantu, ale také dobu trvání cesty, přestupy a aerolinky, což mi poskytne komplexní přehled. Mým předpokladem je to, že letiště ve Vídni bude vycházet výhodněji především v případě cen letenek. V další části se zaměřím na to, kdy je nejvýhodnější koupit letenku. Tedy zda je lepší koupit letenku na poslední chvíli, či zda je lepším koupit letenku s velkým časovým předstihem. Mým předpokladem je to, že letenky koupené na poslední chvíli a letenky koupené s velkým časovým předstihem budou nejlevnější. Výstupem této práce by mělo být zjištění, které letiště je za zvolených kritérií výhodnější a jaký čas je nejvýhodnější k nákupu letenky.

7 1 Letecká doprava 1.1 Vývoj letecké dopravy Lidská touha po schopnosti létat sahá až do dávné historie. Lidé byli odpradávna fascinování létáním. Proto se stručně pokusím nastínit úplné začátky létání. První úspěchy zaznamenali bratři Wrightové v roce 1903. V prosinci tohoto roku předvedli hned 4 vzlety řízeným motorovým letadlem. Dva roky poté už se pyšnily letem, který trval 1 hodinu a 13 minut a letadlo uletělo vzdálenost 83 kilometrů. Během 1. světové války pak došlo k zvýšení rychlosti a doletu letadel. Již tedy nebylo nemožné překonat vzdušnou čarou hranice jednotlivých států. Tím pádem bylo nutné začít se zabývat otázkami mezinárodního civilního letectví. Proto se v roce 1919 sešla Pařížská mírová konference. Jejím úkolem bylo připravit text mezinárodní úmluvy o civilním letectví. Šlo především o to právně vyřešit otázky týkající se suverenity nad vzdušným prostorem či otázky registrace a licencování pilotů apod. Výsledkem byla Pařížská úmluva ( Mezinárodní úmluva o úpravě letectví ), ke které přistoupilo včetně ČSR 38 států. S jejím přispěním vznikl v ČSR první letecký zákon a to v roce 1925. V roce 1928 byly pak principy Pařížské úmluvy dále rozpracovány v Havaně. Jednou z dalších úmluv týkající se letectví byla Varšavská úmluva ( Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě ) z roku 1929. Hlavní její přínos byl v tom, že se sjednotila některá pravidla o mezinárodní letecké dopravě. Jednalo se například o otázky odpovědnosti provozovatele letadla vůči cestujícím a další. Tento dokument byl velice dobře propracovaný, což dokazuje fakt, že prošel pouze pár opravami a až v roce 1999 byl konsolidován do Montrealské úmluvy. Ta platí v České republice od roku 2003. V roce 1944 vznikla další důležitá úmluva, Chicagská úmluva ( Úmluva o mezinárodním civilním letectví ). Vznikla na mezinárodní konferenci o civilním letectví v Chicagu, kterou svolal tehdejší americký prezident Roosevelt. Stalo se tak ještě před koncem 2. světové války a hlavním smyslem bylo využít technologický pokrok, kterého se během války dosáhlo. Této konference se zúčastnilo 55 států a šlo nejenom o vyžití pokroku, ale také bylo snahou přispět k určité soudržnosti států. To znamenalo především to, aby se zabránilo dalším konfliktům. Tato úmluva vešla v platnost v roce 1947 a s tím byla zrušena platnost Pařížské a Havanské úmluvy. [ 2 ]

8 1.2 Vymezení letecké dopravy V předcházejícím textu jsme se podívali na to, jak se postupně legislativně vymezovala letecká doprava. Jedná se o nejmladší dopravní obor, ale velice dynamicky se rozvíjející. Pokud se zaměříme na civilní letectví, můžeme ho rozdělit na obchodní leteckou dopravu a všeobecné letectví. Všeobecné letectví zahrnuje například nejrůznější letecké činnosti jak pro vlastní potřebu, tak pro potřeby státu, dále zahrnuje letecké práci či letecké soutěže apod. Nyní se podíváme na obchodní leteckou dopravu. Její realizace je následující: Osobní přeprava Zde jde o přepravu osob. Mezi přepravcem a cestujícím vzniká přepravní smlouva, což je v podstatě letenka a zavazadlový lístek. Také je zde vymezeno, že má dospělý cestující právo na bezplatnou přepravu zavazadel, avšak pouze do určité hmotnosti. Většinou se liší podle dopravce. Nákladní přeprava Zde se jedná o přepravu nákladu. Může se přepravovat široké spektrum věcí, kromě těch zakázaných, kterými jsou některé výbušniny, bojové plyny a další. Zde je důležitým dokumentem Letecký nákladní list, který cestuje spolu se zásilkou. Obchodní letecká doprava má nesledující členění: o Pravidelná přeprava Jde o pravidelnou přepravu, která se uskutečňuje podle letového řádu na pravidelných linkách. Ceny letenek jsou stanoveny na bázi tarifů IATA (The International Air Transport Association), nebo jsou stanoveny leteckými společnostmi samostatně. Pravidelná přeprava musí být realizována bez ohledu na obsazení letadla cestujícími či nákladem. o Nepravidelná přeprava (charterová) Oproti pravidelné přepravě se charterová přeprava uskutečňuje na objednávku. Čili se nejedná o pravidelné spojení. V praxi to funguje tak, že se přeprava uskuteční v určitém dohodnutém čase. Většinou jde o přepravení velké skupiny cestujících na jedno místo. Typickým příkladem objednatele jsou cestovní kanceláře, které tento způsob přepravy využívají pro dopravení svých klientů do destinací. V tomto případě se uzavírá smlouva o realizaci charteru. Výhodou této nepravidelné přepravy je lepší využití letadel a tedy větší zisky pro letecké společnosti. [ 1 ]

9 1.3 Mezinárodní organizace a sdružení v civilním letectví Nyní se podíváme na vybrané mezinárodní organizace. Důvodem jejich vzniku byl převážně fakt, že má letecká doprava mezinárodní charakter. Můžeme je rozdělit na mezinárodní vládní organizace a mezinárodní nevládní organizace. Vládní organizace vznikají na základě mezinárodní smlouvy mezi alespoň třemi státy. Jsou trvalého charakteru a usilují pomocí svých orgánů dosažení svých cílů. Nevládní organizace mohou být sdružení či obchodní organizace právnických osob, které vznikly na základě občanskoprávní smlouvy s mezinárodní působností. Na rozdíl od mezinárodních vládních organizací nemají prvky mezinárodně právní subjektivity. Mezinárodní vládní organizace a sdružení o ICAO (International Civil Avation Organisation) Jedná se o Mezinárodní Organizaci pro civilní letectví, jejíž sídlo je v Montrealu. Rozhodnutí o jejím založení padlo na Chicagské konferenci v roce 1944 a vznikla v souladu s ustanoveními Chicagské úmluvy. Mezi členy se řadí 191 států (k 6. 4. 2013) a hlavní její cíl a smysl je neustálá podpora udržitelného rozvoje letecké dopravy. Za úkol si klade především bezpečný rozvoj mezinárodního letectví. Dále se snaží podporovat rozvoj techniky. Snahou je zajistit bezpečnou letadlovou techniku spolu se stanovenými základními požadavky na konstrukci a provoz. ICAO prosazuje stanovení jednotných doporučení pro bezpečnou, pravidelnou a hospodárnou leteckou dopravu. V neposlední řadě jde i o rozvoj letišť. Dalším úkolem je zabránit diskriminaci mezi jednotlivými státy. Jelikož jde mimo jiné o rozvoj letecké dopravy, ICAO nabízí přímou pomoc státům, které by se jen obtížně rozvíjely sami. o ECAC (European Civil Aviation Conference) ECAC je anglická zkratka pro Evropskou konferenci pro civilní letectví. Je složena ze 44 členských států EU a spadá pod mezinárodní organizaci ICAO. V podstatě práci ICAO doplňuje. Česká republika je členem od roku 1991 1, 1 ECAC. Czech Republic [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://www.ecacceac.org//about_ecac/ecac_member_states/czech_republic

10 avšak ECAC byla založena již v roce 1955. Hlavními cíli této organizace jsou podobně jako u ICAO trvale udržitelný rozvoj a bezpečný a efektivní letecký dopravní systém v tomto případě v rámci Evropy. o EUROCONTROL (European Organisation for the Safety of Air Navigation) V překladu jde o Evropskou organizaci pro bezpečnost leteckého provozu, která je tvořena 39 státy (k 7. 4. 2013). Založena byla v roce 1960 v Bruselu a ČR je členem od 1. 1. 1996. EUROCONTROL má za cíl rozvoj systémů za účelem plynulého řízení letového provozu. Klade se důraz na udržení vysoké úrovně bezpečnosti v letecké dopravě. o EASA (European Aviation Safety Agency) EASA znamená Evropská agentura pro bezpečnosti letectví. Byla založena v roce 2002. Je součástí strategie Evropské Unie v otázkách bezpečnosti letectví. Její činností je sledování toho, jaký je postup zavádění společných standardů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí v civilním letectví v jednotlivých členských státech. Dále poskytuje i odborná školení či technickou odbornost. Mezinárodní nevládní organizace a sdružení o IATA (International Air Transport Association) Mezinárodní sdružení leteckých dopravců je dobrovolná organizace leteckých dopravců, kteří provozují pravidelnou mezinárodní přepravu. Původně se tato organizace jmenovala International Air Traffic Association a byla založena již v roce 1919. Během 2. světové války však byla její činnost ukončena. Nové počátky sahají do roku 1944, kdy byly navrženy stanovy již nové společnosti. Ustanovena byla o rok později v roce 1945. Na počátku stálo 57 členů z 32 zemí, v dnešní době ji reprezentuje přibližně už asi 240 aerolinek ze 118 zemí. Hlavní sídlo se nachází v Montrealu. Mezi hlavní cíle organizace řadíme především snahu o vytvoření jednotného světového systému či zajištění spolupráce mezi leteckými společnostmi. V praxi se setkáváme s IATA kódy, která se používají k označení letišť v letových řádech, v označování zavazadel, v rezervačních systémech apod. Letiště Václava Havla má kód PRG, letiště Vídeň VIE. [ 1, 2 ]

11 1.4 Specifikace letecké dopravy Dále se podíváme, proč je vlastně letecká doprava tolik oblíbeným druhem přepravy. Pravděpodobně jednou z nejdůležitějších podmínek je bezpečnost. Dá se s čistým svědomím říci, že letecká doprava patří k nejbezpečnějším druhům dopravy. Nejenom že je letecká doprava spojena se špičkovou technikou, jsou ale také přijatá velmi náročná organizační opatření. V dnešní době je civilní letectví také velmi dobře chráněno proti nejrůznějším nezákonným operacím či terorismu. Velkým ulehčením pro piloty je v dnešní době již plná automatizace systému řízení či provozních prvků letadel spolu s navigací. K bezpečnosti přispívají také velice kvalitní komunikační systémy. Provozní pracoviště na letištní služby spolu se službami řízení letového provozu jsou vybaveny číslicovými systémy. Jelikož má letecká doprava mezinárodní charakter, odpovídají tomu globální rezervační a distribuční systémy letenek, globální evidence zavazadel i globální propojení se systémy u dopravců pravidelné letecké přepravy. [ 1 ] Co se týče bezpečnosti strojů a techniky jsme si v předchozím odstavci stručně shrnuli, avšak má letecká doprava nějaký další vliv na zdraví cestujících? V posledních letech je zjištěno více zdravotních problémů u cestujících, než tomu bylo dříve. Důvodů je více. Jedním z hlavních je však to, že tím, jak se stává létání stále častěji součástí našich životů, tak přibývá i počet starších cestujících. Dále jsme schopni zdolávat stále delší vzdálenosti, čili dálkové a ultradálkové lety nejsou ojedinělé. Samozřejmě spousta potíží souvisí i s nezájmem a neinformovaností cestujících o jejich zdravotním stavu. Občas tedy dochází i k situacím, kdy je nutné okamžité přistání či přesměrování letu z důvodu zdravotního stavu pasažéra. [ 2 ] 1.5 Životní prostředí Jako téměř každá doprava, která využívá pro přepravu nejrůznější prostředky, tak i letecká přeprava má jisté dopady na životní prostředí. Jsou to dopady jak na čistotu ovzduší, tak také vody a půdy v blízkosti letišť. Například podle Kjótského protokolu, což je protokol o klimatických změnách, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů, vyzívá k omezení těchto skleníkových plynů pocházející z letecké dopravy, na něž se nevztahuje Montrealský protokol. 2 Co se týká vody a půdy, ke znečišťování dochází především 2 Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. 1997 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/kjotsky_protokol/$file/omvcesky_protokol-20081120.pdf

12 chemikáliemi při používání hasicích pěn, při odmrazování drah nebo samotných letadel, ale jsou tu i další riziková místa, například při plnění leteckých pohonných hmot apod. [ 2 ] Důležitou otázkou je také otázka hluku. Tento problém je způsoben často blízkou vzdáleností letiště od obydlí. Pokud se konkrétně zaměříme na Letiště Praha, a.s., tak jsou zde určitá provozní opatření, která jsou stanovena právě za účelem co nejmenší hlukové stopy. Pokud se na ně podíváme konkrétněji, je tu například zákaz přistání i vzletů pro letadla, která nemají odpovídající hlukovou certifikaci. Dalším opatřením je například omezení provozu v noci či použití záložního zdroje energie. Spolu s tím jsou spojená i určitá pravidla pro přílety a odlety, pro motorové zkoušky a další pravidla. Z mého pohledu velice dobrými opatřeními jsou ekonomická opatření. Pokud se i nyní konkrétně zaměříme na Letiště Praha, a.s., tak jsou zde nastavené hlukové poplatky v přímé závislosti na hlučnosti letadel. V tomto případě nechce být žádný dopravce zbytečně sankciován a je tedy donucen nasazovat na pražské letiště nejmodernější a tedy nejtišší letadla. Výše poplatku se pak stanovuje podle toho, do které hlukové kategorie dané letadlo spadá. Existuje 5 těchto kategorií. Tyto vybrané poplatky jsou pak dále použity na opatření týkající se měření hluku, dále pak na výstavbu protihlukových opatření a v podstatě na další opatření týkající se problematiky hluku. Vedle provozních a ekonomických opatření existují i technická opatření. Sem řadíme: Program protihlukových opatření Tento program zahrnuje především ochranu budov. Nejedná se pouze o byty či domy, ale i o školy nebo nemocnice a další, která spadají do ochranného hlukového pásma. A co tento program zahrnuje? Především výměnu oken za protizvukové. Ochranné hlukové pásmo Toto pásmo je v okolí letiště a jeho smysl je takový, že v něm nesmí být překročen předepsaný hlukový limit. V noci je tento limit ještě snížen.

13 Obrázek č.: 1, zdroj: Hluk. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/zivotni-prostredi/hlukova-problematika/ Územní plánování Základním předpokladem pro to, aby hluk z letadel obtěžoval pouze minimum lidí, je především to, aby se do daných oblastí nestěhovali další lidé. Proto zde existuje přesně vymezené ochranné hlukové pásmo, které je samozřejmě zanesené do plánů obcí, a tedy je vhodné brát toto v potaz a nestavět či nepovolovat stavby v tomto pásmu. Monitorování hluku Základním předpokladem je vůbec vědět, jaká je úroveň hluku. K měření se využívá 13 stacionárních měřících stanic a 13 meteorologických stanic EMU, 2 mobilní měřící stanice, dále pak pracovní terminály a samozřejmě i hardware a software pro zpracování a samotný přenos dat. 3 1.6 Letecká doprava v ČR Pokud se podíváme na leteckou dopravu na území dnešní České republiky, jejími průkopníky jsou Jan Kašpar a Evžen Čihák. V roce 1911 zaznamenal Jan Kašpar první samostatný let z Pardubic do Prahy. V témže roce se také uskutečnil první let s cestujícími z Mělníka do Prahy. Veřejná letecká doprava se v tehdejším Československu začala 3 Hluk. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti- praha/zivotni-prostredi/hlukova-problematika/

14 provozovat roku 1920 a hlavními letišti tehdy byly Praha-Kbely a letiště v Bratislavě. V roce 1923 byly pak zřízeny Československé aerolinie. Čtyři roky poté v roce 1927 vznikla Československá letecká společnost, která byla založena především pro mezinárodní leteckou přepravu. Zajišťovala tedy linky převážně do zahraničí. Jejich první zahraniční linka byla otevřena v roce 1930 a to na trase mezi Prahou, Bratislavou a Záhřebem. Rok Linka 1930 Praha - Záhřeb 1933 Praha - Bukurešť 1936 Praha - Moskva 1937 Praha - Brusel 1938 Praha - Paříž, Řím, Budapešť 1947 Praha - Káhira, Ankara 1962 Praha - Havana 1969 Praha - NY, Montreal 1991 Praha - Tel Aviv, Istanbul Tabulka č.: 2, vlastní tabulka, zdroj [ 1 ] Z přecházející tabulky si můžeme udělat obrázek, jak postupovalo rozšiřování destinací, do kterých se dalo z Prahy létat. Jak jsme již zmínily v předchozím textu, první linka směřovala do Záhřebu. Dále následovala Bukurešť, Moskva a Brusel. Ještě před 2. světovou válkou se začalo létat také do Paříže, Říma a Budapešti. Po útlumu během války došlo k dalšímu rozšíření počtu destinací a to o Káhiru a Ankaru. Již v roce 1962 byla zahájena transatlantická linka mezi Prahou a Havanou. Dalšími dálkovými destinacemi byly New York a Montreal. Dalším rozšířením pak byly linky do Tel Avivu a Istanbulu.[ 1 ] 2 Pražské letiště Důležitým rokem pro české letectví byl rok 1929, kdy se rozhodlo o vybudování nového civilního letiště v Praze tehdy pojmenováno Ruzyně. Výstavba byla zahájena v roce 1933 a do provozu bylo uvedeno o 4 roky později, konkrétně 5. dubna 1937. Během 2. světové války došlo samozřejmě k útlumu v civilní letecké dopravě. V dubnu roku 1939 ČSA dokonce zanikly v důsledku okupace. [ 1 ] Avšak letiště v tehdejším Československu nebyla závažným způsobem poškozena, proto mohla být činnost Československých aerolinií obnovena v září 1945. Pravidelný vnitrostátní i mezinárodní

15 letecký provoz byl zahájen již na počátku roku 1946. Čili z těchto dat se dá krásně vyčíst, že po 2. světové válce došlo k relativně rychlé obnově. Avšak tehdejší politická situace v Československu a studená válka znamenaly velké omezení pro leteckou dopravu. Také to vedlo ke změnám typů strojů, čili docházelo k orientaci na sovětskou techniku. [ 2 ] 2.1 Počty cestujících Velice zajímavé je také podívat se na údaje o počtu cestujících a velikosti letiště na jeho počátku a porovnat je s čerstvými údaji. V roce 2012 bylo od zahájení provozu před 75 lety odbaveno celkem 201 milionů cestujících a uskutečnilo se více než 4 miliony civilních letů. Za svou historii prošlo letiště také mnoha změnami a rozšířeními. Díky stále vzrůstající oblíbenosti letecké dopravy docházelo logicky k rozšíření kapacity, ale samozřejmě i k rozšíření provozu. Díky tomu mohlo být odbaveno větší množství cestujících. Pro názornou představu si můžeme uvést, že v roce 1937 bylo na letišti 5 vzletových a přistávacích drah. Tehdy ještě travnatých. Jejich délka byla 1200 metrů a existoval pouze jeden odbavovací terminál. O 75 let později jsou na letišti dvě zpevněné vzletové a přistávací dráhy. Délka se značně prodloužila až na 3 715 metrů. Počet terminálů se zvýšil na tři. Avšak jsou tu ještě další dva terminály pro odbavení nákladů. Co se týče rozlohy, původně činila 108 ha. Dnes je to již 1000 ha. Pokud se podíváme na kapacitu letiště od úplného začátku, tak v prvním roce bylo odbaveno kolem 13 tisíc pasažérů. V následujících počátečních letech počet vzrostl až na 250 tisíc odbavených cestujících za rok. Pro představu v dnešní době je na letišti odbaveno kolem 12 milionů pasažérů za rok. Z desítek až stovek tisíc jsme se za relativně krátký čas přesunuli až k milionovým číslům. Celková kapacita letiště je však až 15,5 milionu pasažérů. 4 V následující tabulce jsou zobrazeny počty cestujících na pražském letišti v jednotlivých letech. Můžeme zde pozorovat v podstatě pravidelný růst mezi lety 1991 a 2003. V této linii je nejmenší nárůst v počtu cestujících mezi roky 1998/1999. Naopak větší skok byl zaznamenán z roku 2002 na rok 2003. Největší skok potom vidíme mezi lety 2003 a 2004. Konkrétně v roce 2003 byl zaznamenán počet cestujících kolem 7,5 milionů. V roce 2004 to pak bylo téměř 10 milionů. Nárůst je to téměř o 2,5 milionu. Tedy v porovnání s předchozími roky, kdy byl nárůst cestujících řádově ani ne o 0,5 milionu, jde o opravdu 4 75 let historie letiště Praha/Ruzyně v číslech. Letiště Václava Havla [online]. 4.4.2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/75-let-historie-letistepraharuzyne-v-cislech/

16 značný pokrok. Důvodem tohoto růstu může být vstup České republiky do Evropské Unie v roce 2004. Tímto krokem se značně usnadnilo cestování mezi státy Unie, což mohlo přilákat k cestování více lidí. V dalších letech až do roku 2008 docházelo k dalšímu nárůstu až k 12,5 milionům cestujících. V roce 2009 a 2010 naopak došlo k poklesu počtu cestujících. Je to následek ekonomické krize, kdy logicky lidé více šetří. Tento pokles byl o zhruba 1 milion cestujících. V dalších letech došlo nejprve k nárůstu, kdy se počet cestujících v roce 2012 přiblížil k 12 milionům, ale v roce 2012 opět poklesl stav cestujících na 10,8 milionů. K tomuto vývoji se vyjádřil ředitel Letiště Praha, a.s., Jiří Pos: S tímto vývojem jsme počítali v našem plánu, v němž jsme zohlednili fakt, že náš největší obchodní partner - České aerolinie, procházel procesem optimalizace své sítě. 5 V tomto případě tento pokles počtu cestujících tedy není pravděpodobně neočekávaným nemilým překvapením, ale stavem, který nastal, a se kterým se počítalo. Počet cestujících v milionech 1991 14 1992 1993 1994 12 1995 1996 1997 10 1998 1999 8 2000 2001 2002 6 2003 2004 2005 4 2006 2007 2 2008 2009 2010 0 2011 Roky 2012 Graf č. 3, vlastní graf, zdroj: Poptávka po letecké dopravě. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/paralelni-draha/proc-paralelni-draha/poptavka-poletecke-doprave/ 5 Zájem cestujících o Prahu trvá, potvrzují to přepravní výsledky Letiště Václava Havla Praha za rok 2012. Letiště Václava Havla [online]. 30.1.2013 [cit. 2013-4-28]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letistipraha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/zajem-cestujicich-o-prahu-trva-potvrzuji-to-prepravni-vysledky-letistevaclava-havla-praha-za-rok-2012/

17 2.2 Paralelní dráha Přestože podle předcházející tabulky byl slabý pokles počtu cestujících, předpokládá se, že se bude počet cestujících v následujících letech stále zvyšovat. Kapacita letiště tedy nemusí být v nejbližší době plně dostačující, proto se vymýšlejí další různá rozšíření. Pokud chceme zajistit další rozvoj letecké dopravy v České republice, bude nutností zvýšit především dráhovou kapacitu pražského letiště. V tomto případě nedosahujeme na úroveň nám podobných států Evropy. Přestože v české republice máme další letiště, například v Brně či Ostravě, tak pražské letiště dnes již pojmenované Letiště Václava Havla odbavuje 93% všech cestujících v České republice. Proto v období největších provozních špiček je dráhový systém dost přetížen. To má dopady například na životní prostředí, protože letadla musí často čekat ve vzduchu na uvolnění přistávací dráhy a tím zbytečně ještě více znečišťovat ovzduší. Přestože má letiště dnes již tři terminály, které dostačují počtu cestujících, dráhový systém se již 50 let příliš nezměnil. Terminálově je pražské letiště do budoucna docela dobře zajištěné a záměr postavit navíc paralelní dráhu je tedy žádoucí. Tento záměr není žádnou novinkou a počítá se s ním již od 70. let. Je zde spousta výhod, které by tato paralelní dráha přinesla. Když pominu jasnou věc jakou je navýšení kapacity, o které již byla řeč, přineslo by to také rozvoj v cestovním ruchu, což by bylo prospěšné pro široké spektrum činností. Ať už by se jednalo o ubytování, stravování a jiné. Tímto vším by došlo samozřejmě i k navýšení HDP. Odhad je takový, že by to mohlo být až o 126 miliard korun. Navíc by došlo k vytvoření mnoha nových pracovních míst jak při výstavbě, tak i při zprovoznění. Podle odhadů by mělo dojít k vytvoření až 17 000 pracovních míst, což by vedlo především ve Středočeském kraji ke snížení nezaměstnanosti. Mezi další výhody paralelní dráhy se řadí i snížení hlukové zátěže. Tím by se mohl značně vyřešit problém obyvatel žijících v bezprostřední blízkosti letiště. 6 2.3 Doprava na letiště Pokud se podíváme na dopravu na letiště, je zde mnoho dopravních prostředků, které je možno využít. Nejprve se podíváme na vlaky. Přestože na letiště Václava Havla nevedou koleje, České dráhy spolu s letištěm nabízí slevu VLAK + Letiště Praha. 6 Paralelní dráha. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/paralelni-draha

18 Velkou výhodou celé této slevy je fakt, že existuje přímé spojení speciálními autobusy (Airport Express) přímo od hlavního nádraží až na jednotlivé terminály. Sleva je v tomto případě 25 % z běžné ceny vlakové jízdenky. Navíc platnost této jízdenky je prodloužena na 30 dnů. Vedle Českých drah nabízí podobně řešenou slevu také další dopravce - RegioJet. Zde jsou konkrétně stanovené ceny podle místa, odkud jedete. Avšak pro porovnání, platnost jízdenky pro cestu zpět je v tomto případě až 60 dnů. Pokud chcete využít pouze dopravu autobusem Airport Express, cena jízdenky je 60 Kč. Další možností dopravy na letiště jsou autobusy MHD. Vedle Airport Expessu tedy je možno využít další linky ve většině případů spolu s metrem. Další službou je i dálková autobusová doprava zajišťovaná společností Student Agency. Ta nabízí přímé autobusy z některých větších měst přímo na letiště, například z Karlových Varů, Brna, Jihlavy apod. Poslední možností, jak se dostat na letiště bez vlastního automobilu je taxi služba. Na stránkách Letiště Václava Havla si můžeme i zjistit provozovatele taxi služeb, u kterých jsou garantovány tarifní ceny podle najetých kilometrů. Pokud se rozhodneme použít vlastní automobil, je zde na místě otázka parkování. Pražské letiště rozděluje parkování na krátkodobé a dlouhodobé. Podle toho se odvíjí cena parkovného. Pokud chceme využít pouze krátkodobého parkování, ceny se odvíjí především podle místa parkoviště (tedy jeho vzdálenosti od terminálu). Standardní cena je 50 Kč/hodina. Pokud potřebujeme zaparkovat dlouhodobě, můžeme využít hlídaného parkování přímo na letišti. Zde se cena odvíjí i dle způsobu platby, zda předem či na místě. Pokud chce někdo využít toto parkování a pojede na klasickou týdenní dovolenou, tak za 7 dní zaplatí při platbě předem od 750 Kč a při platbě na místě 900 Kč. 7 2.4 Služby na letišti Letiště je místem, kde se především čeká a jelikož je snahou co nejvíce zpříjemnit cestování, pražské letiště nabízí pro cestující nejrůznější služby. Co nám tedy Letiště Václava Havla může nabídnout. Jednou z možností, jak si zkrátit čas je kino Cinema Time. Je otevřeno denně od 10 hodin a promítají se zde filmy pro všechny věkové kategorie. Pro upřesnění se kino nachází v odletové hale v Terminálu 2 a vstup je zdarma. Další možností, kde si zpříjemnit čekání, je REST & TIME CENTER. Zde můžeme využít služeb Internet café, Over-night lounge, což jsou v podstatě hotelové pokoje. Cena se pohybuje 599 7 Vlak + Airport Express. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/parkovani-a-doprava/doprava-na-letiste/vlak-airport-express/

19 Kč za 4 hodiny během dne a 1 499 Kč přes noc. Dále pak jsou k dispozici občerstvení i sprcha. Pokud někdo potřebuje větší soukromí a klid, může využít nabídky pronajmutí vlastního minilounge. Ten si může vybrat podle toho, co zrovna v dané chvíli preferuje, nebo s kým zrovna cestuje. Například Family lounge je vhodný pro rodiny s dětmi nebo Relax či Office lounge. Tyto privátní minilounge jsou maximálně pro 4 osoby. Jejich cena se odvíjí podle doby v nich strávené, například 299 Kč za 2 hodiny, 499 Kč za 4 hodiny, 599 Kč za 6 hodin. Pražské letiště nabízí i další služby, například modlitebnu, která je umístěna v Terminálu 1. Pro další dotazy nebo pomoc jsou k dispozici 24 hodin denně otevřené přepážky Informačního servisu. 8 Nyní se zaměřím na podmínky pro děti. Samozřejmě i pražské letiště s nimi počítá a snaží se jim zjednodušit orientaci na letišti a zpříjemnit pobyt. Jednotným znakem je symbol včelky, kterým jsou označeny veškeré aktivity určené pro děti, obchody se zbožím pro děti, restaurace s dětským menu či různé dětské koutky. Velice pozitivně se letiště staví i k těm nejmenším dětem, protože je tu možnost i zapůjčení kočárku na letišti. Pokud zůstaneme i nadále u služeb, které letiště nabízí, nesmíme zapomenout zmínit služby pro veřejnost a fanoušky letectví. O co se v tomto případě jedná? Například jsou vystavěny vyhlídkové valy, ze kterých je perfektní výhled i na letištní plochu a sahají až nad oplocení letiště, čili nic nebrání výhledu. Samozřejmostí jsou i informační tabule. Dále tu pak máme speciálně vytvořené otvory v oplocení, které slouží především k fotografování. Existuje jich již 54. Pro širokou veřejnost jsou zde vyhlídkové terasy. V areálu letiště mají své kanceláře i nejrůznější cestovní kanceláře, takže si svůj zájezd či letenku můžeme koupit v podstatě až na poslední chvíli na letišti. Dále je zde možnost bezplatného bezdrátového připojení na internet Restaurace Nyní se zaměřím na možnosti občerstvení, které nabízí pražské letiště. Pro přehlednost jsou restaurace označené podle cenové kategorie: $ (low cost) do 100Kč $$ (medium) do 200Kč $$$ (premium) nad 200Kč 8 REST & FUN CENTER. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/sluzby-cestujicim/rest-fun-center/

20 Díky tomuto systému je přehledně zobrazeno, na jakou cenu nás jídlo v dané restauraci vyjde. Samozřejmě i zde je možnost využití automatů, což je pravděpodobně nejlevnější formou občerstvení. 9 3 Vídeňské letiště Nyní se zaměřím na vídeňské letiště Vienna International Airport. Letiště je postaveno 18 kilometrů od centra Vídně a je největšíma nejrušnějším letištěm v celém Rakousku. Toto letiště bylo původně postaveno jako vojenské v roce 1938. Zprvu zde byla pouze jedna dráha, která se však dočkala rekonstrukce v roce 1959, kdy byla prodloužena na 3000 metrů. V roce 1972 byla postavena další dráha. Vídeňské letiště mělo dlouho pouze 1 terminál, který byl otevřen v roce 1992. Nový terminál byl otevřen v roce 2012. V roce 1982 bylo letiště napojeno na dálniční síť Ostautobahn, což samozřejmě usnadnilo dostupnost. Počet cestujících v milionech 1999 25 2000 2001 2002 20 2003 2004 15 2005 2006 10 2007 2008 2009 5 2010 2011 0 2012 Roky Obrázek č.: 4, vlastní graf, zdroj: Rising Air Traffic and Passanger Volumes. Vienna International Airport [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/uploads/gb/gb11/html/en/index.jart?show-themabox=yes&content_id=1319527284569/ Stejně jako u Letiště Václava Havla jsem se i zde zaměřila na počet cestujících za rok. V předcházejícím grafu máme zaznamenané údaje v letech 1999-2011. I zde stejně jako u pražského letiště vidíme rostoucí trend. Zprvu mezi lety 1999-2002 dochází ke stagnaci či jen 9 Restaurace. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a-restaurace/restaurace/

21 k opravdu minimálnímu nárůstu. Počet cestujících se pohybuje okolo 11 milionů. Pro srovnání s Českou republikou, například v roce 1999 byl počet cestujících necelých 5 milionů a v roce 2002 přesáhl 6 milionovou hranici. S trochou nadsázky se dá říci, že počet cestujících na letišti ve Vídni byl dvojnásobný. Od roku 2003 pozorujeme strmější růst, který pokračuje až do roku 2008. I v České republice bylo v roce 2008 jedno z nejvyšších čísel. Počet cestujících sahal až k 12,5 milionům. Zde ve Vídni se pohybujeme okolo 20 milionů. Můžeme si tedy povšimnout, že ten rozdíl je už menší. Zde už neplatí tvrzení, že by byl ve Vídni počet cestujících dvojnásobný. Myslím si, že to částečně dokazuje zvýšení obliby pražského letiště jak mezi cizinci, tak také mezi Čechy. V roce 2009 i zde nastal pokles v důsledku celosvětové hospodářské krize. Odhadem je zde pokles o 2,5 milionu cestujících. V České republice byl pokles o 1 milion. Když se podíváme na následující rok, tedy rok 2010, v České republice nedošlo ke zlepšení, ba naopak k drobnému zhoršení. Avšak v Rakousku zde opět vidíme skokový nárůst téměř na stejný stav jako v úspěšném roce 2008. V roce 2011 dochází ještě k dalšímu nárůstu a překoná se hranice 21 milionů cestujících, což je dosavadní maximum. V Praze v roce 2011 došlo také k nárůstu oproti předchozímu roku, avšak ne k tak znatelnému. V roce 2012 došlo na vídeňském letišti k dalšímu nárůstu na 22 milionů cestujících. Vídeň se dostala v porovnání s Prahou opět téměř na dvojnásobek cestujících. 3.1 Doprava na letiště Nyní se stejně jako u letiště Václava Havla zaměříme na dopravu na letiště. Máme spoustu možností jak se dostat z nebo na letiště. Jedním ze způsobů je využít City Airport Train (CAT). Jeho výhodou je rychlost a také značný komfort. Nástupní místo je snadno dosažitelné z centra jak tramvají, metrem či autobusem. Obyčejné jízdné stojí 12. Další možností je vídeňská rychlodráha S7. Zde je největší výhodou cena 4. Samozřejmostí je i autobusové spojení, které spojuje letiště s důležitými dopravními uzly ve Vídni. Obyčejné jízdné stojí 8. Autobusové spojení pak existuje nejen s centrem Vídně, ale také s některými městy z okolních států, například na Slovensku, v Maďarsku, ale i v České republice. V případě České republiky se jedná o spojení Brno Letiště Vídeň a Praha Letiště Vídeň. Spousta lidí však preferuje dopravu na letiště osobním vozidlem. Z toho vyplývá, že řeší častý problém s parkováním. Na tuto situaci je vídeňské letiště připraveno a nabízí více jak 23.000 parkovacích míst. Cena se potom pohybuje podle místa parkování, ale je v rozmezí od 3,70-4,50 za hodinu. I zde jsou samozřejmě k dispozici parkovací místa pro tělesně

22 postižené osoby. K tomu navíc jsou těmto osobám poskytovány na některých parkovištích letiště slevy až 50 % z parkovného. 10 3.2 Služby na letišti Nyní se zaměříme na to, jaké služby nám poskytuje letiště ve Vídni. K dispozici je jich hned několik. Pro cestující v Schengenském prostoru jsou k dispozici JET Lounge a SKY Lounge. Pro mimo Schengenský prostor jsou zde potom AIR Lounge a SKY Lounge. Otevírací doba je od 5:30 do 22:00 hodin a využít zde můžeme širokou nabídku služeb. Dále josu k dispozici i salónky. Co se týče ceny, cestující první třídou a business třídou a cestující s kreditními či členskými kartami, mohou využívat salonky bezplatně. Pro ostatní cestující je zde poplatek 29. Je zde také spousta služeb pro fanoušky letectví. Ti mohou navštívit VISITAIR Center, což je v překladu návštěvnické centrum. Zde si zájemci mohou prohlédnout celkový chod letiště a navíc se dozvědět něco o historii či významu letiště. Dále jsou zde připravené VISITAIR Tour, což jsou prohlídkové výlety v autobusech, avšak jsou pouze v německém jazyce. Mezi další služby lze zařadit i možnost pronájmu kancelářských či konferenčních prostor. Při delším pobytu na letišti je možno využít hotel, který se nachází přímo za příjezdovou halou letiště. I zde mohou lidé využít pro své potřeby modlitebny. Další samozřejmou službou jsou non-stop otevřené informace, bezdrátové připojení na internet zdarma či řada bank a směnáren. počet restaurací počet řetězců otevřeno non-stop Praha 29 22 5 Vídeň 39 34 6 Tabulka č.5, vlastní tabulka, zdroj: Gastronomie. Vienna International Airport [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&contentid=1249344074254&reserve-mode=active, Restaurace. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-04- 25]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a- restaurace/restaurace/ Předcházející tabulka nás informuje o počtu restaurací, které daná letiště nabízejí. Vidíme, že na Letišti Václava Havla je počet restaurací menší než na Vienna International 10 Příjezd & Parkování. Vienna International Airport [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&content-id=1249344074219&reserve-mode=active

23 Airport. Konkrétně je na pražském letišti o 10 restaurací méně. Avšak to neznamená, že by na tom byli cestující na pražském letišti hůře. Pokud se na to podíváme z pohledu počtu restaurací na počet pasažérů, tak například dle informací o počtu cestujících z roku 2012, kdy pražské letiště odbavilo přibližně 10,8 milionů pasažérů a vídeňské letiště až 22,2 milionu cestujících, což je téměř v poměru 1:2, tak jsou na tom cestující v případě občerstvení v Praze podstatně lépe. Na jednu restauraci v Praze totiž připadá ročně zaokrouhleně 372 400 cestujících. Ve Vídni je to potom až 569 200 cestujících. Větší komfort v tomto případě zajišťuje pražské letiště. Pokud se podíváme na počet restaurací otevřených 24 hodin denně, tak se jedná v obou případech o přibližně stejné číslo. Z tohoto důvodu je na tom pražské letiště v porovnání s počtem cestujících opět lépe. 3.3 Porovnání obchodů Letiště je místo oblíbené mimo jiné pro nákupy nejrůznějšího zboží. V areálu letiště jsou všechny možné druhy obchodů. Jedná se o módu a doplňky, knihy a časopisy, dárky a suvenýry či potraviny a delikatesy. V následující tabulce jsou informace týkající se obchodů pro letiště v Praze a ve Vídni. počet obchodů počet řetězců duty free Praha 79 41 20 Vídeň 68 42 9 Tabulka č.: 6, vlastní tabulka, zdroj: Obchody. Vienna International Airport [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&content-id=1249344074253&reservemode=active, Obchody. Letiště Václava Havla [online]. 2010 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a-restaurace/obchody/ V tabulce jsou zjištěny informace nejprve o celkovém počtu obchodů v celém areálu letiště. Na pražském letišti se nachází 79 obchodů, ve Vídni je to 11 méně a to i přesto, že vídeňské letiště odbaví větší počet cestujících. Z pohledu počtu řetězců je to vyrovnané, v případě Prahy se jedná o 41 a v případě Vídně je to 42 různých řetězců. Nákupy na letišti jsou často oblíbené díky možnosti nakupovat v Duty free obchodech, což jsou obchody, kde se prodává zboží bez cla, tedy za výhodnější ceny. V tomto případě je počet těchto obchodů jednoznačně vyšší na pražském letišti.

24 4 Praktická část V prvním oddílu praktické části se především zaměřím na to, zda je pro cestovatele výhodnější jak časově, tak i cenově, využít Letiště Václava Havla či raději Vienna Interantional Airport. Pro začátek je důležité zmínit, že jsem si vybrala internetovou stránku, na kterém jsem vyhledávala ve stejnou dobu a ve stejný den letenky do mnou zvolených destinací. Destinace jsem volila náhodně na různých kontinentech. K vyhledávání jsem používala internetové stránky www.pelikan.cz. Informace jsem hledala 14. 4. 2013 po 16. hodině. Ceny platí za zpáteční letenku pro jednu dospělou osobu v ekonomické třídě a je do nich započítáno storno pojištění. Vždy jsem použila stejný datum cesty tam a zpět, tedy 13. 7. 20. 7. 2013. V tabulce jsou dále informace o počtu přestupů a také jména aerolinek. Nejprve se podívám jednotlivě na každou tabulku a poté zhodnotím, zda je výhodnější letět z Vídně či z Prahy. V tomto případě neberu v potaz cestu na daná letiště. Zaměřuji se pouze na to, jaké letiště je pro člověka, který k nákupu letenky využil danou společnost, výhodnější. Nastínila jsem si dvě situace. V první situaci se chce člověk dostat do dané destinace co nejrychleji bez ohledu na cenu. V další situaci jde naopak o cenově nejvýhodnější letenku. V tomto případě mi nevadí, jak dlouhou dobu strávím na cestě, pokud bude cena nejnižší. V dalším oddílu se zaměřím na to, kdy je výhodné koupit letenky. Tedy s jakým předstihem se to nejvíce vyplatí. Zvolila jsem si několik termínů do 3 destinací z různých částí světa. Záměrem je prozkoumat, jak se bude lišit cena letenky, kterou si koupím s odletem následující den, za 3 dny, za týden, za 14 dnů, za 4 týdny, za 10 týdnů a za 14 týdnů.

25 4.1 Lety z letiště Václava Havla z Prahy délka cesty cena v Kč přestupy Pelikan.cz tam zpět (vč.poj.storna) aerolinky Paříž Nejkratší 1:45 1:35-3958 Air France Nejlevnější Stejné Londýn Nejkratší 2:00 1:55-6233 British Airways Nejlevnější 2:31 2:15-4808 Wizz Air (Hungary) Nejkratší 2:20 2:25-6115 ČSA Barcelona Nejlevnější 7:00 12:25 1 5135 Lufthansa, SWISS Istanbul Nejkratší 2:35 2:40-7689 Turkish Airlines Nejlevnější 5:40 6:50 1 5776 Ukraine International Airline Moskva Nejkratší 7:20 15:10 1 6136 Ukraine International Airline Nejlevnější stejné Helsinky Nejkratší 2:05 2:10-6991 Finnair Nejlevnější 9:15 4:30 1 6390 LOT, Lufthansa NY Nejkratší 9:10 8:30-24920 Delta Nejlevnější 17:35 13:25 1 22168 LOT Polish Airlines Chicago Nejkratší 12:55 13:25 1 24468 LOT Polish Airlines Nejlevnější stejné Nejkratší 19:15 19:40 2 26939 British Airways Los British Airways, American Angeles Nejlevnější 20:00 20:15 2 26867 Airlines Nejkratší 15:00 14:10 1 46214 Air France Sao Paulo Nejlevnější 2d 1d 7:05 2 26647 Delta Airlines Nejkratší 16:30 15:15 1 36517 Lufthansa Buenos 1d Lufthansa, United Airlines, Aires Nejlevnější 16:30 12:10 T 1, Z2 32259 Lufthansa Sydney Nejkratší 1d 7:05 1d 0:20 2 42416 Singapore Airlines Nejlevnější 1d 6:10 1d 2:40 T 2, Z1 33629 Emirates Airlines Tokio Nejkratší 13:10 13:45 1 30583 Austrian Airlines Nejlevnější 15:10 17:05 1 19440 ČSA, Alitalia, Air France Singapur Nejkratší 18:30 16:00 1 33385 Air France Nejlevnější 17:00 22:00 1 22801 Emirates Airlines Peking Nejkratší 11:55 14:10 1 20953 Aeroflot Russian Airlines Nejlevnější 1d 5:45 14:30 1 20765 Air France, KLM, ČSA Dubaj Nejkratší 5:59 6:20-14143 Emirates Airlines Nejlevnější 9:10 10:25 1 9952 Ukraine International Airline Obrázek č.: 7, vlastní tabulka, zdroj: Levné letenky online [online]. 2004-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.pelikan.cz Předcházející tabulka zobrazuje informace o letech z Letiště Václava Havla do vybraných destinací. Nejprve jsem se zaměřila na oblíbené destinace v rámci Evropy. Jako

26 první jsem si vybrala Paříž. Se společností Air France cesta tam trvá 1 hodinu a 45 minut a cesta zpět je o 10 minut kratší. Cena letenky je 3 958 Kč. V tomto případě se jedná jak o nejkratší, tak o nejlevnější variantu. Další destinací je Londýn, kdy nejlevnější letenku nabízí maďarská společnost za 4 808 Kč. Cesta tam trvá 2 hodiny a 31 minut a cesta zpět o 15 minut méně. Pokud se rozhodneme pro nejkratší variantu s britskými aerolinkami, cesta se zkrátí o půl hodiny, respektive o 20 minut, ale cena nám vzroste o 1 400 Kč, tedy na částku 6 233 Kč. Další evropskou destinací je Barcelona. Zde už je časový rozdíl mezi nejkratší a nejlevnější variantou znatelný. Pokud se rozhodneme pro nejlevnější variantu, cesta tam zabere 7 hodin a cesta zpět téměř 12 a půl hodiny s jedním přestupem. Cena vyjde na 5 135 Kč. Pokud zvolíme nejkratší cestu konkrétně s ČSA, cena bude o 980 Kč vyšší, ale cesta bude podstatně kratší a bez přestupů, konkrétně tam 2 hodiny a 20 minut a zpět 2 hodiny a 25 minut. Další zjišťovanou destinací je Istanbul. S ukrajinskými aerolinkami se tam s jedním přestupem můžeme dostat za cenu 5 776 Kč. Cesta tam trvá 5 hodin 40 minut a cesta zpět 6 hodin 50 minut. Nejkratší variantu bez přestupů potom nabízí Turkish Airlines, kdy je cena o 1 913 Kč vyšší, ale časově cesta trvá pouze 2 hodiny a 35 minut, respektive 2 hodiny a 40 minut. V případě Moskvy vyšla stejně jak nejkratší, tak nejlevnější varianta a to za 6 136 Kč s ukrajinskými aerolinkami a jedním přestupem. Cesta tam je za přijatelnou dobu 7 hodiny 20 minut, cesta zpět však už zabere 15 hodin a 10 minut. Další destinací jsou Helsinky. Zde vychází nejlevnější varianta na 6 390 Kč. S jedním přestupem v kombinaci s polskými a německými aerolinkami se tam dostaneme za 9 hodin a 15 minut, zpět potom za 4 hodiny a 30 minut. V tomto případě je jednoznačně výhodnější nejkratší varianta bez přestupů s Finnair. Cesta zabere 2 hodiny a 5 minut, respektive 2 hodiny a 10 minut a cena je jen 601 Kč vyšší, tedy 6 991 Kč. Nyní opustíme Evropu a zaměříme se na americký kontinent. V případě New Yorku vyjde nejlevnější varianta na 22 168 Kč s jedním přestupem s časy 17 hodin a 35 minut a 13 hodin a 25 minut. Nejkratší varianta potom stojí 24 920 Kč, ale cesta je podstatně kratší a bez přestupů, konkrétně trvá 9 hodin a 10 minut, respektive 8 hodin a 30 minut. V tomto případě je cenový rozdíl 2 752 Kč. Další destinací je Chicago. Zde mi opět vyšla stejná nejkratší i nejlevnější varianta s polskými aerolinkami a s jedním přestupem za 24 468 Kč. Doba cesty tam je 12 hodin a 55 minut a zpět 13 hodin 25 minut.

27 V případě Los Angeles už je cesta v obou případech komplikovanější. Nejlevnější varianta vychází s dvěma přestupy na 26 867 Kč s časy 20 hodin a 20 hodin a 15 minut. V tomto případě využíváme služeb britských a amerických aerolinek. Nejkratší varianta na tom není v tomto případě časově o moc lépe. Cesta tam trvá 19 hodina 15 minut a cesta zpět 19 hodin a 40 minut shodně s dvěma přestupy tentokrát pouze s britskými aerolinkami. Cena je v tomto případě pouze nepatrně vyšší, a to 26 939 Kč. Nyní se podíváme na Jižní Ameriku. První zastávkou je Sao Paulo. Zde už přesahujeme hranici jednoho dne v případě nejlevnější cesty a americkými aerolinkami, kdy s dvěma přestupy trvá cesta tam 2 dny, tedy 48 hodin, cesta zpět potom 31 hodin a pět minut. Cena je v tomto případě 26 647 Kč. Nejkratší varianta je časově o mnoho příznivější. S jedním přestupem zabere 15 hodin, respektive 14 hodin 10 minut. Tomuto komfortu však odpovídá cena 46 214 Kč, což je o 19 567 Kč více. V tomto případě se jedná o francouzské aerolinky. Další latinskoamerickou destinací je Buenos Aires. V tomto případě vyjde nejlevnější varianta na 32 259 Kč. Cesta tam trvá 16 hodin a 30 minut s jedním přestupem, cesta zpět až 36 hodin a 10 minut s dvěma přestupy. Jde o kombinaci dvou leteckých dopravců německých a amerických. Nejkratší varianta vychází v případě cesty tam stejně, tedy na 16 hodin a 30 minut, cesta zpět je však o poznání kratší než v předchozí variantě, tedy 15 hodin a 15 minut s jedním přestupem. Cena je v tomto případě s německou společností 36 517 Kč. Cenový rozdíl je tedy 4 258 Kč. Nyní se přesuneme do Austrálie do Sydney. Zde nejlevnější varianta vychází na 33 629 Kč s časy 30 hodin a 10 minut a 26 hodin a 40 minut s jedním, respektive s dvěma přestupy s Emirates Airlines. Nejkratší varianta se singapurskými aerolinkami vychází na cestě tam sice až na 31 hodin a 5 minut, cesta zpět však na 24 hodin a 20 minut. Tato nejkratší varianta vychází časově o něco lépe, cena je však 42 416 Kč, což je o 8 787 Kč více. Další destinací je Tokio, kam se můžeme nejlevněji dostat za 19 440 Kč s jedním přestupem v čase 15 hodin 10 minut a zpět za 17 hodin a 5 minut. Pro tuto cestu využíváme 3 letecké společnosti České aerolinie, Alitalia a Air France. Nejkratší cesta potom trvá 13 hodin a 10 minut, respektive 13 hodin a 45 minut s jedním přestupem, cena je však 30 583 Kč. Další asijskou destinací je Singapur, kam se můžeme nejlevněji dopravit za 17 hodin. Cesta zpět trvá 22 hodin. S jedním přestupem se s Emirates Airlines dostaneme na cenu 22 801 Kč. Nejkratší varianta trvá 18 hodin 30 minut, zpáteční cesta potom 16 hodin, cena s jedním přestupem s francouzskými aerolinkami je zde však 33 385 Kč.