VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Kvalita života u dialyzovaných pacientů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita života u dialyzovaných pacientů Bakalářská práce Autor: Jana Vonešová Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Chvátalová Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o kvalitě života u dialyzovaných pacientů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce stručně nastiňuje anatomii a fyziologii ledvin, vysvětluje princip dialýzy a zaměřuje se na vymezení pojmu kvalita života a faktory, které ji ovlivňují. Praktická část zahrnuje samotný kvantitativní výzkum, který se zabýval kvalitou života u dialyzovaných pacientů. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech. Klíčová slova Kvalita života, hemodialýza, selhávání ledvin.

Anotation This bachelor thesis deals with the quality of life of dialysed patients. The thesis consists of the theoretical and the practical parts. The theoretical part of the thesis outlines shortly the anatomy and the physiology of kidneys, it explains the principle of dialysis and concentrates on the definition of the concept of quality of life and on the factors exercising influence over it. The practical part includes the very quantitative research that deals with the quality of life of the dialysed patients. The results are stated in charts and diagrams. Keywords Qualityoflife, haemodialysis, kidneyfailure.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Mgr. Dagmar Chvátalové za odborné rady, připomínky a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat veškerému zdravotnickému personálu, se kterým jsem spolupracovala při dotazníkovém šetření a především pacientům za ochotu vyplnit dotazníky.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíle a hypotézy... 8 Teoretická část... 10 3 Kvalita života... 10 3.1 Definice kvality života... 10 3.2 Důležité životní domény... 10 3.3 Rozsah kvality života... 11 3.4 Přístupy ke zkoumání kvality života... 12 3.4.1 Psychologické pojetí kvality života... 12 3.4.2 Sociologické pojetí kvality života... 13 3.4.3 Medicínské pojetí kvality života... 13 3.5 Kvalita života dialyzovaných klientů... 13 3.6 Osobní prožívání chronické nemoci... 14 3.6.1 Vymezení pojmu- chronický nemocný pacient... 14 3.6.2 Strategie zvládání chronického onemocnění... 15 4 Anatomie a fyziologie ledvin... 15 4.1 Anatomie ledvin... 15 4.2 Fyziologie ledvin... 16 5 Selhání ledvin... 17 5.1 Definice... 17 5.2 Akutní selhání ledvin... 17 5.2.1 Patofyziologie ASL... 17 5.2.2 Příčiny vzniku ASL... 18 5.2.3 Klinika... 18 5.2.4 Léčba ASL... 18

5.3 Chronické selhání ledvin... 19 5.3.1 Klinika... 19 5.3.2 Léčebné postupy při CHSL... 21 6 Hemodialýza... 21 6.1 Definice... 21 6.2 Princip dialýzy... 22 6.2.1 Pojmy... 22 6.3 Cévní přístupy... 23 6.3.1 Arteriovenózní fistule (AVF)... 23 6.3.2 Permanentní katétr... 24 6.4 Indikace a kontraindikace k hemodialýze... 24 6.5 Výživa a dietní opatření při dialýze... 24 6.6 Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou... 27 Praktická část... 29 7 Metodika výzkumné práce... 29 7.1 Charakteristika vzorku respondentů... 29 7.2 Charakteristika výzkumného prostředí... 29 7.3 Pilotní výzkum... 30 7.4 Průběh a popis výzkumu... 30 8 Vlastní výsledky výzkumu... 31 8.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1.... 31 8.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2... 32 8.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3... 33 8.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4... 34 8.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5... 35 8.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6... 36

8.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7... 37 8.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8... 39 8.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9... 40 8.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10... 41 8.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11... 42 8.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12... 43 8.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13... 44 8.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14... 45 8.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15... 46 8.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16... 47 8.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17... 48 8.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18... 49 8.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19... 50 8.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20... 51 8.20.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20... 52 8.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 21... 53 9 Diskuze... 53 10 Závěr... 55 11 Seznam tabulek... 57 12 Seznam grafů... 57 13 Seznam příloh... 58 15 Přílohy... 59 16 Vysvětlení pojmů... 71 Seznam použité literatury... 74

1 Úvod Cílem mé bakalářské práce je přiblížit problematiku kvality života u dialyzovaných pacientů. Nastínění problému, se kterými se dialyzovaný pacienti musí dennodenně potýkat a my si tyto překážky ani v nejmenším nedokážeme představit. Nejde zde pouze o omezení v souvislosti s dietou a náročností dialyzační léčby, ale o samotné prožívání pacienta a vyrovnání se s nejistotami, které tato léčba přináší. Dříve se medicína zabývala spíše pacientovým fyzickým stavem, příznaky a klinickými projevy nemoci, ale jeho psychické, sociální a duševní potřeby zůstávaly v pozadí. V současnosti se v medicíně hodně mluví o kvalitě života nemocných a je kladen důraz na to, aby péče zdravotníků nebyla zaměřena pouze na to jak prodloužit život, ale aby tyto roky v důsledku choroby léčby prožil nemocný co možná nejlépe. V současné době je dialyzační technologie na pomezí dokonalosti (přímé monitorování účinnosti, dopad ultrafiltrace na objem krve a mnohé další). Přesto chronické selhání zasahuje závažným způsobem do života nemocného a ovlivňuje tím samotnou kvalitu života dialyzovaného. Silně je zasaženo bio-psycho-sociální prožívání nemocného. Dialýza samotná představuje velký zásah do života pacienta a to i přesto že je záchranou metodou, zároveň je však i zátěží. Přítomnost chronického selhávání ledvin se stává faktem, se kterým se pacient musí vyrovnat. Dialyzovaní v souvislosti s léčbou a samotným onemocněním přicházejí o plnohodnotný život. Musí se denně potýkat s překážkami, kterými je onemocnění a léčba charakteristické- časová náročnost léčby, změny v citovém rozpoložení, změny v sebeúctě, změny ve společenském uplatnění, ztráta zaměstnání. 2 Cíle a hypotézy Cílem mé bakalářské práce je zjištění kvality života u pacientů v terminálním stádiu selhání ledvin, kteří jsou léčeni dialyzační metodou. Prostřednictvím této práce bych chtěla vystihnout aktuální prožívání kvality života, tedy do jaké míry zasahuje dialyzační léčba v osobním i společenském životě pacienta a jeho adaptaci na léčbu a změnu životního stylu. 8

Ke splnění tohoto základního cíle jsem si stanovila několik hypotéz: Hypotéza H1: Předpokládám, že dialyzační léčba negativně změnila klientovu úctu k sobě samému. Hypotéza H2: Předpokládám, že většina klientů nachází oporu v rodině. Hypotéza H3: Předpokládám, že většina klientů má problémy s respektováním léčebného režimu (tj. dodržování diety, náročnost léčby). Hypotéza H4: Předpokládám, že u většiny dialyzovaných došlo ke snížení běžných denních aktivit a tělesné výkonnosti. Hypotéza H5:Předpokládám, že většina dialyzovaných byla nucena odejít ze zaměstnání do invalidního důchodu. 9

Teoretická část 3 Kvalita života Život neznamená jen být živ, ale žít v pohodě Martialis 3.1 Definice kvality života Jsme běžně zvyklí hovořit o kvantitě života, tedy o délce života. Ta lze určit jednodušepočtem let, které pacient žil. Definovat kvalitu života je však nesnadné. Pro medicínu a zdravotnictví jsou relativní definice opírající se o pojetí zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO), kdy zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické, sociální a psychické pohody. Kvalita života v tomto směru vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek na jedince. Definice kvality života dle WHO kvalita života je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě kontextu a kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. Payne (2005) V jiných literaturách se zase uvádí, že kvalita života je soud, ze kterého vychází z porovnávání a zvažování hodnot. Kvalita sama je hodnotou, je zážitkovým vztahem, reflexí (výsledkem zamyšlení) nad vlastní existencí. (Uvádějí Bergsma a Engel 1988) Křivohlavý (2002) 3.2 Důležité životní domény Nejužšímu sepětí kvality života s osobností individua odpovídají tři následující domény: Bytí je souhrn podstatných charakteristik daného člověka, které má tři subsystémy: Fyzické bytí, které je chápané jako fyzické zdraví, osobní hygiena, výživa, tělesný pohyb, způsob oblékání a celkový vzhled. Psychologické bytí zahrnuje psychologické zdraví, kognice, cítění, sebeúctu a sebekontrolu. 10

Spirituální bytí, které zahrnuje osobní hodnotu, přesvědčení a víru. Přilnutí je napojení na vlastní prostředí, které taktéž zahrnuje tři subsystémy: Fyzické přilnutí zahrnuje přilnutí k domovu, pracovišti či škole, sousedství. Užší sociální přilnutí zahrnuje přilnutí v oblasti rodiny, přátel, spolupracovníků. Širší sociální přilnutí znamená přilnutí ke komunitě. Realizace je dosahování osobních cílů, nadějí a aspirací. Realizace sestává: Z praktického uskutečňování (např. péče o zdraví a sociálního začleňování se). Z relaxační aktivity (redukce stresu a relaxace). Z uskutečňování růstu (aktivity pomáhající zlepšování a zachování znalostí a dovedností, adaptace na změnu). Payne, (2005) 3.3 Rozsah kvality života Rozsah pojetí kvality života se mapuje ve třech hierarchicky odlišných sférách: v makro-rovině, v mezo-rovině a v personální rovině. V makro-rovině jde o otázky kvality života velkých společenských celků- dané země, či kontinentu. Život je v tomto pojetí chápán jako absolutní morální hodnota a kvalita života musí tento závěr ve své definici plně respektovat. V mezo-rovině jde o otázky kvality života v tzv. malých sociálních skupinách-škola, nemocnice aj. Zde jde nejen o respektování morální hodnoty života člověka, ale i o otázky sociálního klimatu, vzájemných vztahů mezi lidmi (např. v týmu lékařů, pečovatelek atp.), otázky neuspokojování a uspokojování základních potřeb každého člena dané sociální skupiny, existence tzv. sociální opory (social support systém), sdílených hodnot (existenci humanitních hodnot v dané skupině a jejich hierarchii) atp. 11

V osobní (personální) rovině jde o stanovení kvality života jednotlivce (individua), ať je jím lékař, pacient či kdokoliv jiný. Při stanovení kvality života jde o osobnísubjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí atp. Každý v této dimenzi sám hodnotí vlastní kvalitu života. Dohodnocení vstupují osobní hodnoty jednotlivce, jeho představy, pojetí, naděje, očekávání atp. Rozlišujeme ještě jednu rovinu-fyzickou (tělesnou) existenci, ve které hodnotí pozorovatelé chování druhých lidí. Toto hodnocení se ale moc nezahrnuje do hodnocení kvality života. Křivohlavý (2002) 3.4 Přístupy ke zkoumání kvality života Kvalitu života lze zkoumat z hlediska psychologického, sociologického a medicínského. 3.4.1 Psychologické pojetí kvality života Z psychologického hlediska lze kvalitu života zkoumat v oblasti spokojenosti se životem a prožívanou subjektivní pohodou, která klade důraz na všeobecné hodnocení kvality života. Subjektivní pohoda má kognitivní a emocionální složku, kdy v kognitivní složce zjišťujeme celkové hodnocení vlastního života (spokojenost či nespokojenost s ním). V emocionální složce se zjišťuje emoční naladění (zda je převaha pozitivních nebo negativních citových reakcí). Dále se u subjektivní pohody řeší aktuální subjektivní pohoda a habituální subjektivní pohoda. Aktuální subjektivní pohoda je charakterizována momentálním prožíváním dané osoby způsobené krátkodobě působícími faktory, jako jsou emoce, nálady, tělesné prožitky. Habituální subjektivní pohoda je dána dlouhodobě emocionálními prožitky, tedy výpověďmi, které vznikly primárně na základě kognitivních úsudků. Tyto úsudky se potom vztahují obvykle k delšímu časovému období, a to k několika posledním týdnům či měsícům, případně k celému životu. Payne (2002) 12

3.4.2 Sociologické pojetí kvality života V sociologickém pojetí kvality života je především kladen důraz na sociální úspěšnost (majetek, vzdělání, sociální stav atd.). Je zde pozorován jejich vztah ke kvalitě života, která je zde definována jako subjektivní životní pocit. Payne (2002) 3.4.3 Medicínské pojetí kvality života Pojem kvalita života se v medicíně objevuje od 70. let minulého století. Těžiště zkoumání kvality se posunuje do oblasti psychosomatického a fyzického zdraví. V tomto oboru se pracuje s pojmem health related quality of life, tj. kvalita života ovlivněná zdravím. Tento pojem lze specifikovat jako subjektivní pocit životní pohody, který je asociován s nemocí či úrazem, léčbou a jejími vedlejšími účinky. Lze tedy nejen sledovat klinické ukazatele úspěchu či neúspěchu nasazené terapie (hladina hemoglobinu, krevní tlak, vymizení příznaků choroby), ale sledují se subjektivní i objektivní údaje o fyzickém a psychickém stavu pacienta, jako jsou přítomnost bolesti, intenzita únavy, schopnost sebeobsluhy, převažující typ emocí či prožívaná míra úzkosti a napětí. Lze tedy říci, že v medicíně a ve zdravotnictví se sleduje dopad nemoci a jejího léčení na jednotlivé životní domény, které ve svém souhrnu určují kvalitu života. Payne (2002) 3.5 Kvalita života dialyzovaných klientů Kvalita života dialyzovaných pacientů je ve srovnání s běžnou populací nižší. Seznam ztrát, se kterými se dialyzovaní klienti musí potýkat, je dlouhý. Dialyzovaní pacienti ztratili nezávislost, svobodné rozhodování, možnost volně cestovat, ale i šanci na neproblematický a bezbolestný život. Do seznamu ztrát se také zahrnuje i ztráta dobré fyzické aktivity, úbytek energie a pocit dobře fungujícího a spolehlivého těla. Někteří pacienti ztratili pocit užitečnosti svého života pro druhé i pocit úcty k sobě samému. Mnohým přinesl život v souvislosti s dialyzační léčbou ztrátu v ekonomické a společenské oblasti. Většině z nich nižší schopnost výkonnosti 13

nedovolí pokračovat v zaměstnání, to vede k finančnímu a společenskému deficitu. Ztráty provázejí dialyzované klienty i v oblasti vztahů. Při takto velké kumulaci ztrát mohou mít nemocní pocit, že není důvod radovat se z toho, co měli rádi, stávají se pasivními a lhostejnými ke svému osudu. Vyskytuje se zde i pocit méněcennosti a pocit viny (svoji situaci vidí bezútěšně, beznadějně a bezmocně, svůj život vnímají jako utrpení). Přibližně u 30 % pacientů se vyskytují deprese. Deprese se negativně projevují v prožívání nemocného, v jeho náladě a pohledu na svět. U lehké a střední deprese se pokládá za vhodné, léčit pacienty antidepresivy v kombinaci s psychoterapií. U těžké deprese se nejdříve zahajuje léčba antidepresivy, teprve až po odeznění příznaků těžké deprese přichází na řadu psychoterapie. Smyslem léčby psychoterapií je odkrývání příčin deprese. U chronicky nemocných má za úkol hledání nového smyslu života, nových cílů, aktivit i vztahů, tedy nových důvodů k radosti ze života, který je limitovaný nemocí. Stěžeň (3/2007) Pro zhodnocení kvality života se často užívá Karnofského škála - tj. index stavu výkonnosti nemocného (Performance Status Index - PSI), který zachycuje kvalitu života nemocných od normální funkce až po umírání a smrt. (viz. Příloha tab. 1) Lachmanová (2008) 3.6 Osobní prožívání chronické nemoci 3.6.1 Vymezení pojmu- chronický nemocný pacient Pojem nemoc se nám může vybavit ve dvou smyslech- nemoc akutní a nemoc chronická. Akutní nemoc vzniká náhle, rychle vrcholí a její příznaky často vedou nemocného k lékaři, který nemoc diagnostikuje a zahájí léčbu. V relativně krátké době se čeká změna-návrat k úplnému zdraví. U chronicky nemocných je tomu jinak. Rozvoj chronické nemoci je plíživý, často si pacient ani neuvědomuje, že je nemocen a může i zaujmout falešný postoj k onemocnění. Křivohlavý (2002) 14

V osobním prožívání pacienta vlivem chronické nemoci musíme brát zřetel nejen na fyzické změny (bolesti, problémy s vyprazdňováním atd.), ale i na psychické změny v prožívání-zejména psychické kognitivní (myšlenkové) problémy. Křivohlavý (2002) Zdá se, že největší dopad v psychické kognitivní (myšlenkové) oblasti má chronické onemocnění na sebepojetí pacienta, tedy na to jak sám sebe pacient vidí, chápe a hodnotí. Nejvíce je postižena pacientova identita. Dále pacient ztrácí nejen schopnosti něco řešit (kompetence), ale dokonce i ztrácí osobní úctu. Tento stav se odborně charakterizuje jako non-person - nebytí osobností. Křivohlavý (2002) 3.6.2 Strategie zvládání chronického onemocnění Strategie, které pacienti využívají, se podobají do značné míry těm, s nimiž se setkáváme při zvládání stresu. Strategie distancování se od chronické nemoci (pokus nemyslet na to co se stalo a co se změnilo vlivem chronické nemoci). Strategie emocionálního a kognitivního vyhýbání se skutečnosti (byla zjištěna u těžších případů onemocnění a u pacientů s větší intenzitou bolesti). Strategie zkratového řešení situace (uchýlení se k drogám, alkoholu, přejídání). Křivohlavý (2002) 4 Anatomie a fyziologie ledvin 4.1 Anatomie ledvin Ledvina (latinsky ren, řecky nephros) je párový orgán uložený v bederní krajině po obou stranách páteře ve výši dvanáctého hrudního až třetího bederního obratle. Má charakteristický fazolovitý tvar, její povrch je hladký červenohnědě zbarvený. Ve výši prvního bederního obratle je místo v němž do ledviny vstupuje a vystupuje tepna, toto místo se nazývá hilus(hilus renalis). Při podélném řezu ledviny rozlišujeme korovou (cortex) a dřeňovou (medulla) část. Kůra má hnědočervenou barvu, dřeň je tvořena pyramidovými útvary. Čihák (2002) 15

Krev přitéká do ledviny pomocí arteria renalis, která se obvykle ještě před vstupem do ledviny dělí na 2-3 větve. Čihák (2002) Ledvina je tvořena systémem tubulů a glomerulů. Glomerulus s tubulem tvoří nefron, který je základní anatomickou a funkční jednotkou ledviny. Čihák (2002) 4.2 Fyziologie ledvin Hlavní funkce ledvin jsou tyto: 1. Vylučovat z organismu látky, které jsou produktem metabolismu zvláště dusíkatých látek, a tím zajistit homeostázu vnitřního prostředí. Tesař (2006) 2. Udržovat stálý objem a složení extracelulární tekutiny z hlediska jejího elektrolytového složení, osmotické koncentrace a acidobazické rovnováhy. Tesař (2006) 3. Vylučovat cizorodé látky, které pronikly do organismu a narušují normální složení vnitřního prostředí. Tesař (2006) 4. Funkce metabolicko-endokrinní. V ledvinách se tvoří některé látky hormonálního charakteru nebo díky metabolické přeměně se z látek neúčinných stávají látky vysoce biologicky aktivní. Například tvorba hormonu erytropoetinu, který stimuluje kostní dřeň k tvorbě erytrocytů. V ledvinách dochází rovněž k metabolické inaktivaci některých hormonů, např. metabolická degradace inzulinu nebo parathormonu. Tesař (2006) Ledviny jsou jedním z nejdůležitějších orgánů umožňující udržovat homeostázu vnitřního prostředí. Narušení této homeostázy je pro organismus nebezpečné a často neslučitelné se životem. Základní funkční předpoklady ledvinné kontroly homeostázy vnitřního prostředí: Ledvina je velmi bohatě zásobena krví, každou minutu proteče oběma ledvinami okolo jednoho litru krve a 600 ml plazmy. Každou minutu mohou obě ledviny kontrolovat 600 ml extracelulární tekutiny. Vlastní ledvinná kontrola složení vnitřního prostředí připadá tubulům. 16

K zajištění správné funkce ledvin je nezbytné zajistit dostatečnou perfúzi ledvinné tkáně oxygenovanou krví, která je podmínkou pro zachování glomerulárních a tubulárních funkcí, anatomickou a funkční integritu renálního parenchymu a volnou pasáž vývodnými cestami močovými. Tesař (2006) 5 Selhání ledvin 5.1 Definice Selhání ledvin je stav, kdy ledviny nejsou schopny ani za bazálních podmínek zbavit tělo produktů dusíkatého metabolismu a udržet stálost vnitřního prostředí. Následkem toho nastává akumulace urey, kreatininu, acidóza a minerální rozvrat. Tesař (2006) Dále je selhání ledvin charakteristické změnou dvou parametrů ledvinných funkcí, a to glomerulární filtrace a tubulární resorpce. Kdy důvodem proč nastává změna glomerulární filtrace je, že v důsledku poruch dochází k úbytku filtrační plochy ledvin s následným zadržováním odpadních látek, Změna tubulární resorpce nastává v důsledku poruch vstřebávání vody a elektrolytů. Šafránková, Nejedlá (2006) 5.2 Akutní selhání ledvin Akutní selhání ledvin (ASL) je náhlý často reverzibilní pokles exkrečně-metabolické funkce, který je ve své těžší formě spojen s výrazným poklesem diurézy. 5.2.1 Patofyziologie ASL Na vzniku ASL se podílejí čtyři hlavní mechanismy: I. Pokles průtoku krve kortikální vrstvou ledviny II. Změna permeability (propustnosti) glomerulární membrány III. Tubulární reflex filtrátu IV. Tubulární obstrukce 17

5.2.2 Příčiny vzniku ASL a) Prerenální (funkční), jejíž příčina spočívá ve snížení průtoku krve ledvinami. b) Renální, při které dochází k primárnímu poškození ledvinného parenchymu. c) Postrenální, kdy příčinou je urologické poškození, které nastává při obstrukci močových cest. 5.2.3 Klinika 1. Fáze oligurie trvá zpravidla jeden až dva týdny. V této fázi je nemocný ohrožen především hyperhydratací, hyperkalémií a těžkou acidózou. Fáze oligurie vyžaduje včasnou hemodialyzační léčbu pro zajištění komplikací, které tuto fázi doprovázejí. 2. Fáze časné diurézy je charakterizována diurézou přesahující 300 ml/ den. Tato diuréza je spojena s nízkou úrovní glomerulární filtrace a porušenými tubulárními funkcemi. V této fázi je nutné zajištění dostatku tekutin a minerálů. 3. Fáze pozdní diurézy je charakterizována polyurií, poklesem hladiny dusíkatých katabolitů a postupnou normalizací glomerulární filtrace. 4. Fáze reparace. Tato fáze trvá týdny až měsíce, kdy se funkce ledvin buď zcela normalizují, nebo zůstanou na nižších hodnotách. Metabolické změny při selhání ledvin vycházejí z přechodné ztráty renální funkce. Většina změn se odráží v laboratorních nálezech, vyskytuje se hyperkalémie, hyperfosfatémie, hypoklacémie,různě zvýšené hodnoty urey, kreatininy, kyseliny močové a metabolická acidóza. 5.2.4 Léčba ASL 1. Zvládnutí život ohrožujících stavů a komplikací ASL. 2. Odstranění vyvolávající příčiny ASL. 3. Úprava konzervativními prostředky. 18

4. Dialyzační techniky: kontinuální arteriovenózní podpůrná hemofiltrace (CAVH), venovenózní podpůrná hemofiltrace (CVVH), hemodialýza, kontinuální ambulantní hemodialýza (CAPD), hemofiltrace, plazmaferéza, hemoperfuze. K léčbě ASL řadíme podávání tekutin, úpravu poruch vodního a iontového hospodářství. (Tesař 2006) 5.3 Chronické selhání ledvin Chronické selháni ledvin (CHSL) je stav, kdy je funkce ledvin snížena natolik, že ledviny nejsou schopny udržet normální složení vnitřního prostředí ani za bazálních podmínek, speciálních dietních a medikamentózních opatření, ani při vyrovnané metabolické situaci organismu. 5.3.1 Klinika Při chronickém selhání ledvin dochází k několika změnám: Patofyziologie tubulárních změn Chronické onemocnění ledvin může vést k postupnému zániku funkčních nefronů až k rozvoji chronického selhání ledvin. Postupný zánik nefronů je podmíněn jak základním patologickým procesem, tak komplikujícím onemocněním (např. hypertenze). Postupný zánik funkčních nefronů se klinicky projevuje poklesem celkové glomerulární filtrace a vzestupem sérové koncentrace kreatininu. Funkční adaptace reziduálních nefronů Funkce reziduálních nefronů se v průběhu chronického ledvinného onemocnění mění tak, že umožňuje do určité míry zachování homeostázy vnitřního prostředí až do 19

velkého snížení množství aktivního renálního parenchymu. Funkční přestavba reziduálních nefronů spočívá v tom, že celkový pokles glomerulární filtrace spojený se sníženým množstvím profiltrované látky může být z větší či menší části kompenzován změnou intenzity tubulárních procesů, tedy se změnou tubulární resorpce, respektive změnami sekrece dané látky. Reziduální diuréza, vylučování natria a kalia Diuréza nemocných v chronické renální insuficienci má většinou normální objem, v případě porušené koncentrační schopnosti ledvin se může vyskytnout i polyurie. Oligoanurie bývá přítomna v konečných stádiích chronického selhávání ledvin, především u nemocných již delší dobu dialyzovaných v chronickém programu. Poruchy acidobazické rovnováhy U nemocných v pokročilejších stádiích renálních onemocnění je narušena rovnováha vnitřního prostředí a vzniká metabolická acidóza. Tato metabolická odchylka je podmíněna snížením glomerulární filtrace a změnami tubulárních funkcí reziduálních nefronů. Metabolické poruchy V klinickém obraze dominují projevy kumulace produktů metabolismu řady látek způsobené poruchou exkreční schopnosti ledvin. Tesař (2006) Malnutrice (podvýživa) Při chronickém selhání ledvin rozlišujeme dva typy malnutrice-malnutrici prostou a MIA syndrom. Prostá malnutrice je malnutrice s nedostatečným příjmem energie a proteinů. Druhým typem je MIA syndrom (malnutration, inflammation, aterosklerosis), který je spojen se zánětem a aterosklerotickými změnami. 20

5.3.2 Léčebné postupy při CHSL Konzervativní léčba Konzervativní léčbou rozumíme postupy, které spočívají v úpravě či příznivém ovlivnění metabolických odchylek při chronickém selhání ledvin a to cestou dietní a medikamentózní. Tento terapeutický postup může být postačující u nemocných, u nichž clearence endogenního kreatininu klesla pod 0,1-0,2 ml/s, respektive sérový kreatinin nepřestoupil hodnotu 500-600µmol/l. Hlavní zásady konzervativní léčby úprava příjmu bílkovin a energie úprava příjmu tekutin a natria úprava příjmu kalia úprava acidobazické rovnováhy úprava poruchy kalciofosfátového metabolismu úprava krevního obrazu léčba arteriální hypertenze Teplan (2006) 6 Hemodialýza 6.1 Definice Hemodialýza (HD) je proces, při kterém je krev odváděna z vhodného cévního přístupu nemocného. Pomocí krevní pumpy se dostává do vlastní dialyzační-membránové jednotky.oddialyzovaná krev se vrací nemocnému sety, ve kterých je zabudován detektor pro vzdušnou embolii. Dialyzační mixážní jednotka zajišťuje přesné složení dialyzátu z upravené vody a elektrolytového koncentrátu tak, aby se přibližoval svým chemickým (osmotickým) složením extracelulární tekutině (ECT). Teplan (2006) 21

6.2 Princip dialýzy Dialýza je fyzikální jev, který spočívá v oddělování látek z roztoků o různé molekulové hmotnosti pomocí semipermeabilní membrány dvěma transportními mechanismy a to difúzí a filtrací (konvekcí). Semipermeabilní membrána odděluje v dialyzátoru krev od dialyzačního roztoku. Difúze je definována jako transport látek semipermeabilní membránou dle koncentračního gradientu, tedy z prostředí s vyšší koncentrací látek do prostředí s nižší koncentrací. Rychlost prostupu látek závisí na rozdílu koncentrací mezi dvěma roztoky, na velikosti molekul roztoku a póru membrány, ale i na elektrickém náboji membrány. Konvekce je přestup látek rozpuštěných v roztoku přes membránu filtrací. Množství takto odstraněné tekutiny závisí na membránovém tlakovém gradientu a množství odstraněné látky (je dáno součtem množství filtrátu a koncentrační látky v něm). Semipermeabilní membránou tedy prochází nejen rozpouštědlo, ale i látky v něm rozpuštěné. Lachmanová (2008) 6.2.1 Pojmy Ultrafiltrace (UF) je odstraňování vody z těla pacienta, kterou nashromáždil v mezidialyzační době, její velikost je různá od nuly po několik litrů. Ultrafiltrace se určuje z rozdílu tělesné hmotnosti před HD a hmotnosti po HD tzv. váhový přírůstek. K zadání plánované UF se také připočítávají tekutiny přijaté během hemodialýzy, buď perorálně, nebo parenterálně. Lachmanová (2008) Suchá ultrafiltrace je odstraňování vody z těla pacienta bez průtoku dialyzačního roztoku dialyzátorem. Na membráně se vytvoří hydrostatický tlakový gradient, který umožní potlačení oběhu tekutiny z oběhu pacienta do dialyzační cesty. Jako příklad můžeme uvést pacienta, který má hmotnost 70 kg, bude tedy dobře tolerovat ultrafiltraci 2100 ml /hod. Lachmanová (2008) Dialyzátor neboli kapilára, je hlavní funkční jednotka umělé ledviny. Skládá se z pouzdra, který má vstup a výstup, dále z dialyzačního roztoku ve kterém proudí krev 22

v tisíci kapilárách. V dialyzátoru se rozlišují dvě cesty - krevní cesta, ve které proudí krev jednotlivými kapilárami a dialyzační cesta, kterou proudí dialyzační roztok v protisměru mezi kapilárami. Lachmanová (2008) Dialyzační roztok vzniká v dialyzačním monitoru smícháním vody a firemních koncentrátů (kyselého a bikarbonátového) zhruba v poměru 30:1. Hlavním iontem dialyzačního roztoku je sodík (Na), jehož koncentrace se pohybuje v rozmezí 135-145 mmol/l. Dalšími ionty jsou draslík (K) v koncentraci 0-4 mmol/l, u anurických pacientů se používá koncentrace draslíku 2 mmol/l, vápník (Ca) o koncentraci 1,25-1,75 mmol/l, hořčík (Mg)0,25 0,75 mmol/l. Hlavním aniontem je chloridový aniont o koncentraci 105-0,75 mmol/l a bikarbonátový aniont v koncentraci 32-36 mmol/l. Glukóza není nezbytnou součástí roztoku, ale pokud ano, je v koncentraci 5,5 mmol/l. Sulková (2000) 6.3 Cévní přístupy Existují dva druhy cévních přístupů, a to permanentní katétr nebo arteriovenózní fistula s použitím vlastního žilního systému nebo umělých cévních štěpů. 6.3.1 Arteriovenózní fistule (AVF) Zakládá se na nedominantní končetině, tj. u praváka na levé končetině a naopak. Nejčastější místa zavedení: Prostá rádio-cefalická AVF:zlatý standard v cévních přístupech. Zakládá se mezi a. radialis (vřetenní tepna) a v. cephalica (hlavová žíla). Brachycefalická AVF:anastomóza je tvořena v kubitě mezi a. brachialis(pažní tepna) a v. cephalica (hlavová žíla). AVF pomocí umělé cévní protézy s nejčastější lokalizací na předloktí, tzv. rovný typ Lachmanová (2008) 23

6.3.2 Permanentní katétr Permanentní katétr je katétr zavedený do jugulární žíly (v.jugularis interna). Jeho vyústění je v podklíčkové oblasti. Lachmanová (2008) 6.4 Indikace a kontraindikace k hemodialýze Absolutní indikace pro dialyzační a hemofiltrační léčbu je jak akutní selhání ledvin, tak i chronické selhání ledvin. Indikací k akutní HD je hyperkalémie, acidóza, hyperhydratace a hodnoty urey nad 30 mmol/l. Kontraindikace k akutní hemodialýze neexistují. Existují ale relativní kontraindikace jako je pokročilé maligní onemocnění, demence, pokročilá cirhóza s encefalopatií. Lachmanová (2008) 6.5 Výživa a dietní opatření při dialýze U pacientů v dialyzačním programu je velmi častá malnutrice (podvýživa), která je bohužel významným negativním prognostickým faktorem. Proto je důležité věnovat v oblasti výživy u dialyzovaných pacientů velkou pozornost. Nutriční stav dialyzovaných pacientů negativně ovlivňují tyto faktory: Metabolická acidóza Častá gastroparéza Užívání většího množství léků a mimo jiné vázání fosfátů Dietní opatření v dialýze mají dva hlavní cíle: 1. Zajistit dostatek energie a látek potřebných pro organismus, jako jsou nepostradatelné aminokyseliny např. pro tvorbu bílkovin, dále je to vápník, vitamíny, železo apod. 2. Omezení některých látek, které při hromadění v organismu působí škodlivě. Nadbytek bílkovin, ze kterých vzniká močovina, dále je to nadbytek fosforu, který urychluje poškození kostí. Draslík, který při vysoké hladině v krvi může způsobit poruchy srdečního rytmu. Svačina (2008) 24

Příjem tekutin U dialyzovaných pacientů je nezbytné příjem tekutin omezovat. Nadbytek tekutin v těle se projevuje otoky v oblasti kotníků a na lýtkách, kratším dechem a nárůstem hmotnosti. Množství přijatých tekutin za 24 hodin by mělo být o 500-1000 ml více, než pacient vymočí. Pokud tedy pacient vymočí za den 1 litr, jeho příjem tekutin by měl být 1,5 až 2 litry denně. U anurických pacientů v dialyzačním programu by příjem tekutin neměl přesáhnout 500 ml denně. Svačina (2008) Bílkoviny Bílkoviny jsou základní složkou organismu, důležitou pro tvorbu protilátek, enzymů, svalovou hmotu, správné fungování těla. Bohužel jakoukoliv dialýzou dochází k jejich úniku do dialyzátu, a proto musí být tělu dodávány ve zvýšené míře. Skládají se z tzv. aminokyselin. Všechny potřebné aminokyseliny si nedokáže organismus vytvořit sám a pak je důležité je přijmout potravou. Bílkoviny se všemi potřebnými aminokyselinami označujeme jako plnohodnotné bílkoviny a najdeme je především v živočišných produktech (maso, mléko, mléčné výrobky, ryby, vejce). V rostlinných zdrojích jsou obsaženy jen některé z těchto složek, ne však všechny potřebné. Pokud tedy chybí ve stravě některé esenciální aminokyseliny, nedokáže organismus vytvořit bílkoviny pro již zmíněné důležité složky organismu. Doporučený příjem bílkovin u dialyzovaných pacientů je 1,2-1,4 g na kg ideální váhy za den. Stěžeň 1/2012 Omezení sodíku Sodík se vyskytuje v potravinách bohatých na kuchyňskou sůl. Váže na sebe vodu a tak jeho nadbytek zhoršuje otoky, krevní tlak zadýchávání. Přemíra sodíku způsobuje i pocit žízně. Omezení draslíku Jeho příjem je nutné omezit v oligoanurické fázi. Sledovat hladinu draslíku lze podle sérové koncentrace. Vyšší hladina draslíku vede k nervosvalové poruše převodu, což může mít za následek pokles svalové síly, křeče, brnění, zácpu, poruchu srdečního 25

rytmu až zástavu srdce. Zdrojem draslíku je většina zeleniny a ovoce. Nejméně draslíku se vyskytuje v jablku, hrušce, borůvkách, jahodách, okurkách, fazolových luscích atd. Omezení fosforu Fosfor je dnes považován za uremický toxin (přímá stimulace parathormonu (PTH) bez ohledu na vápník a kalcitriol). Je základem prevence i léčby ledvinné kostní nemoci 1 a prevence vzniku předčasného infarktu myokardu a ucpávání končetinových tepen. Je proto nutné omezit či vynechat mléčné výrobky (s výjimkou čerstvé sýrů např. lučina), játra, paštiky, uzené maso, vejce-hlavně žloutek, kakao, ořechy, čokoládu, pivo. Omezení tuků Tuky jsou důležitým zdrojem energie. Výhodné jsou tuky rostlinné, které neobsahují cholesterol. Omezení purinů Puriny jsou látky, ze kterých v těle vzniká kyselina močová, která může vést ke dně 2. Pokud je hladina kyseliny močové v těle zvýšená, je potřeba puriny ve stravě omezovat. Omezit puriny znamená vynechat nebo výrazně omezit: játra, ledvinky, mozeček a ostatní vnitřnosti, dále uzeniny, zvěřinu, masové polévky a omáčky. Puriny se nejvíce vyskytují v mladém mase, čím je mladší zvíře tím je více purinů, dále je nutné omezit sardinky, slanečky, fíky, čokoládu, černý čaj, alkohol. 1 Ledvinná kostní nemoc je onemocnění charakterizované abnormálním metabolismem kalcia, fosforu, parathormonu a vitamínu D. Nastávají také abnormality kostního obratu, mineralizace kostí, jejich růst a změna jejich objemu. Lachmanová (2008) 2 Dna je onemocnění kloubů způsobené poruchou metabolismu purinů. Porucha metabolismu purinů vede ke hromadění konečného produktu jejich degradace - kyseliny močové v podobě krystalků a následně k zánětlivým a degenerativním změnám. Svačina (2008) 26

6.6 Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou Nervové komplikace U dialyzovaných pacientů dochází vlivem dialyzační léčby k poškození centrálního i periferního nervového systému. Na těchto komplikacích má velký podíl nevhodný metabolický stav (kumulace tzv. uremických toxinů, malnutrice a iontová nerovnováha), dále také přidružená onemocnění, ale i nevhodná dialyzační léčba. Nejčastější nervovou komplikací je periferní neuropatie, u které dominuje postižení periferních nervů dolních končetin, které se projevuje parestezií (mravenčení), bolestí končetin, svalovou atrofií, záškuby a dokonce i parézou. U poruch centrální nervové soustavy se vyskytuje diseklibrační syndrom, který se projevuje nerovnováhou mezi krví a likvorem. Tento syndrom vzniká u pacientů s vysokou předdialyzační hodnotou urey. Lachmanová (2008) Kožní komplikace Tyto komplikace nejsou nijak závažné, ale pacienti je vnímají negativně. Nejčastější kožní komplikací je svědivka (pruritus), pacienti si na ni stěžují během dialyzační léčby, jiní zase v noci nebo v klidu. Kůže při svědivce je buď normální, suchá, nebo šupinatá někdy i s patrnými stopami po škrábání. Lachmanová (2008) Gastrointesticiální komplikace U dialyzovaných pacientů je častý výskyt anorexie, obstipace (zácpa), meteorismu (nadýmání, plynatost), ale i závažnějších chorob jako je vředová choroba, cholecystilithiáza, divertikulóza a kolitida. Lachmanová (2008) Endokrinní a sexuální dysfunkce Z endokrinních poruch je patrná hyperfunkce nebo hypofunkce štítné žlázy. Sexuální dysfunkce se projevují těmito příznaky:snížené libido, obtížné vzrušení, neschopnost erekce, předčasná nebo zpožděná ejakulace, ale i obtížné dosažení vyvrcholení. Vlivem prolaktinu se mohou vyskytovat i gynekomastie. Je také snížená hladina testosteronů. Lachmanová (2008) 27

Kardiovaskulární komplikace Ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, srdeční selhávání, cévní mozkové příhody- jsou více než u poloviny dialyzovaných pacientů nejčastější příčinou smrti. Incidence kardiovaskulárního úmrtí je u dialyzovaných podstatně vyšší než u normální populace. Hypertenze je nejzávažnější komplikací ledvinných onemocnění, sama se může stát dominující příčinou ledvinného selhání. Hypertenze vede k hypertrofii levé komory srdeční a hraje tedy významnou roli ve zvýšeném riziku kardiovaskulárních úmrtí dialyzovaných pacientů. Dosáhnout cílové hodnoty tlaku u dialyzovaných pacientů je nesnadné. Významnou úlohu hraje sám pacient, zda dodržuje dietní opatření (restrikci tekutin, zda pravidelně užívá antihypertenziva), či nedodržuje. Lachmanová (2008) 28

Praktická část 7 Metodika výzkumné práce Údaje, které jsem použila ke zpracování dat, jsem získala z dotazníků. Dotazníky jsem sama sestavila a rozdala mezi respondenty na dialyzační oddělení. Dotazník je složen z 21 otázek, z toho tři otázky byly identifikační a 18 otázek uzavřených s možností výběru nabízených alternativ. Respondenti byli ujištěni o anonymitě dotazníku, Také že výsledky z toho šetření budou použity pouze pro potřeby této bakalářské práce. Výsledky výzkumu jsou pro lepší přehlednost znázorněny ve sloupcových grafech a v tabulkách, kde jsou uvedeny v relativních a absolutních číslech. Výsledky jsou zpracovány v programu Microsoft Excel. Ukázkový dotazník je pro náhled v. příloze1. 7.1 Charakteristika vzorku respondentů Zaměřila jsem se na dialyzované pacienty bez rozdílu pohlaví a věku. Věk a délku dialyzační léčby jsem nechala jako otevřené otázky, z výsledků jsem poté udělala rozmezí. U věku jsem stanovila 4 kategorie: 30-50 let, 51-60 let, 61-70 let a 71 let a více, protože nejmladší respondent byl muž ve věku 31 let a nejstarší respondent byl 84 let starý muž. Délku dialyzační léčby jsem stanovila do těchto kategorií: méně než jeden rok, 1-5let, 6-10 let a 11 a více let. 7.2 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem rozdávala na oddělení hemodialýzy v nemocnici Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Havlíčkův Brod a nemocnice Jihlava. V nemocnici Nové Město na Moravě bylo výzkumné šetření povoleno ústní dohodou s náměstkyní ošetřovatelské péče Jiřinou Poulovou. Do nemocnice Pelhřimov (náměstkyně ošetřovatelské péče Mgr. Jitka Dejmková), Havlíčkův Brod (etická komise) a nemocnice Jihlava (náměstkyně ošetřovatelské péče Jarmila Cmuntová) jsem zasílala písemnou žádost o povolení kvantitativního výzkumu. Vyrozumění žádostí viz. přílohy 7 a 8. 29

7.3 Pilotní výzkum Abych si ověřila, zda jsou všechny otázky správně zvoleny a srozumitelně položeny, použila jsem sedm dotazníků jako pilotní sondu. Po navrácení jsem jeden dotaz zcela vypustila, neboť byl odborný a jeden dotaz jsem přestylizovala. 7.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal v časovém rozmezí od 1. 11. 2011 do 1. 4. 2012 ve čtyřech nemocnicích Kraje Vysočina na hemodialyzačních odděleních: nemocnice Nové Město na Moravě, Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Celkem jsem tedy rozdala 240 dotazníků, z tohoto celkového počtu se mi vrátilo 104 dotazníků. Celková návratnost dotazníků činí 43 %. Všechny dotazníky byly hodnotitelné a byly zcela vyplněné. 30

8 Vlastní výsledky výzkumu 8.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Tabulka 1: Pohlaví respondentů Četnost Relativní četnost (%) Muž 66 63% Žena 38 37% Celkem 104 100% Graf 1: Pohlaví respondentů 70 66 60 50 40 30 38 muži ženy 20 10 0 Na otázku č. 1, Jaké je vaše pohlaví, mi z celkového množství dotazovaných respondentů odpovědělo, že 63 % muži a 37 % žen. Tento vzorek respondentů tedy potvrzuje i statistiky, že dialyzovaných je více mužů než žen. 31

8.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2 Kolik je Vám let? (doplňující otázka) Tabulka 2: Věk respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % 30-50 let 7 7% 8 8% 15 14% 51-60 let 11 11% 3 3% 14 13% 61-70 let 21 20% 11 11% 32 31% 71 a více 27 26% 16 15% 43 41% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 2: Věk respondentů 30 27 25 21 20 15 10 7 8 11 11 16 muži ženy 5 0 3 30-50 let 51-60 let 61-70 let 71 a více Otázka č. 2, kolik je Vám let, byla otázka otevřená, kde respondenti udávali svůj věk. Z těchto odpovědí jsem vytvořila věkové rozmezí. Nejmladší pacient byl muž ve věku 30 let a nejstarší pacient- muž ve věku 84 let. 32

8.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 3: Vzdělání respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Základní 12 12% 17 16% 29 28% Střední odborné 34 33% 9 9% 43 41% Střední s maturitou 14 13% 10 10% 24 23% Vysokoškolské 6 6% 2 2% 8 8% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 3: Vzdělání respondentů 40 35 34 30 25 20 15 10 12 17 9 14 10 6 muži ženy 5 2 0 základní střední odborné střední s maturitou vysokoškolské Otázka č. 3, Jaké je Vaše vzdělání? Základní vzdělání nejvíce udávaly ženy ve věkovém rozmezí 71 let a více. Střední odborné vzdělání udávali spíše muži ve věkové kategorii 61-70 let. Střední s maturitou má celkem 23 % respondentů věkové kategorie 30-50 let. 33

8.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 Jaký je Váš rodinný stav? Tabulka 4: Rodinný stav respondentů Muži Ženy Celkem Rodinný stav četnost % četnost % četnost % Svobodný/á 11 11% 4 4% 15 14% Ženatý/vdaná či partnerský vztah 44 42% 21 20% 65 63% Ovdovělý/á,rozvedený/á,bez partnera 11 11% 13 13% 24 23% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 4: Rodinný stav respondentů 50 45 44 40 35 30 25 20 15 10 5 4 11 21 13 11 0 svobodný/á ženatý/vdaná či partnerský vztah ovdovělý/á, rozvedený/á, bez partnera ženy muži V odpovědích na otázku č. 4, tedy jaký je Váš rodinný stav, nejvíce respondentů (63 %) udává partnerský či manželský vztah, dá se tedy předpokládat velká opora ze strany rodiny. Svobodný stav uvádějí více muži než ženy (14 %). Ovdovělý stav udává věkové rozmezí 71 a více, nejčastěji ženy. 10 % žen ve věku 71 a více pak uvádí ovdovělý stav. 13 % respondentů je rozvedených. 34

8.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5 Jaký je Váš sociální stav? Tabulka 5: Sociální stav respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Zaměstnaný 4 4% 1 1% 5 5% Starobní důchod 40 38% 22 21% 62 60% Invalidní důchod 18 17% 13 13% 31 30% Jiný 4 4% 2 2% 6 6% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 5: Sociální stav respondentů 45 40 40 35 30 25 20 15 22 13 18 muži ženy 10 5 0 4 4 1 2 zaměstnaný starobní důchod invalidní důchod jiný Otázka č. 5, Jaký je Váš sociální stav? Nejvíce respondentů (60%) je ve starobním důchodu. Pouze 5 % je zaměstnaných, nejčastěji věková skupina 30-50 let. 30 % respondentů je v invalidním důchodu, z toho 26 % respondentů bylo nuceno odejít ze zaměstnání. Jiný sociální stav-částečný invalidní důchod - uvádí 6 % respondentů. 35

8.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6 Jak dlouho jste zařazen/a v dialyzačním programu? Tabulka 6: Délka dialyzační léčby Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % 1 rok a 17 16% 7 7% 24 23% 1-5 let 29 28% 22 21% 51 49% 6-10 let 15 14% 7 7% 22 21% 11 let a 5 5% 2 2% 7 7% celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 6: Délka dialyzační léčby 35 30 29 25 22 20 15 17 15 muži ženy 10 5 7 7 5 2 0 1 rok a 1-5 let 6-10 let 11 let a Otázka č. 6, Jak dlouho jste zařazen/a v dialyzačním programu? Do kategorie 1 rok a méně spadá 23% respondentů, v této kategorii jsou spíše starší pacienti (věk 71 a více). Do kategorie 1-5 let spadá 49 % respondentů. V kategorii 6-10 let je z celkem 21 % respondentů a to nejčastěji věková kategorie 51-60 let. V poslední kategorii 11 let a více je 7 % respondentů. V této kategorii byly spíše mladší věkové skupiny, které několikrát podstupovaly transplantaci ledvin, ale neúspěšně. 36

8.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7 Máte dostatek informací týkajících se omezení v souvislosti s hemodialyzační léčbou (HD)? Tabulka 7: Informovanost ohledně omezení v souvislosti s HD léčbou Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Ano, byl/a jsem zcela seznámen/a s omezením týkající se HD léčby. 52 50% 25 24% 77 74% Nejsem si jist/á zda jsem všemu porozuměl/a. 10 10% 7 7% 17 16% Ne zcela 4 4% 6 6% 10 10% Vůbec nemám tušení o omezení v oblasti HD léčby. 0 0% 0 0% 0 0% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 7: Informovanost ohledně omezení v souvislosti s HD léčbou 60 50 52 40 30 20 10 25 10 7 4 6 muži ženy 0 ano, byl/a jsem zcela seznámen/a s omezením týkající se HD léčby nejsem si jist/á zda jsem všemu porozuměl/a ne zcela Otázka č. 7, Máte dostatek informací týkající se omezení v souvislosti s hemodialyzační léčbou? 74 % respondentů uvádí, že jsou zcela seznámeni s omezeními ohledně HD léčby. Tento výsledek pokládám za úspěšný. 16 % si není jistých, zda všemu porozuměli. Tato odpověď je podle mého zarážející, protože ji nejvíce uvádějí pacienti, kteří jsou v HD léčbě více jak jeden rok. 10 % respondentů porozumělo omezení v souvislosti s HD léčbou minimálně, je zde tedy nutné předpokládat nerespektování 37

léčebných omezení pacientem, tudíž i náročnost samotné léčby. Tuto možnost volí respondenti, kteří jsou v dialyzačním programu méně než rok. 38

8.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8 Změnila nějak hemodialyzační léčba Vaši úctu k sobě samému? Tabulka 8: Změna vnímání sebeúcty respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Ne, nezměnila 34 33% 17 16% 51 49% Částečně 29 28% 15 14% 44 42% Ne zcela, ale změny pociťují 1 1% 4 4% 5 5% Úplně 2 2% 2 2% 4 4% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 8: Změna vnímání sebeúcty respondentů 40 35 30 25 34 29 20 15 17 15 muži ženy 10 5 0 ne, nezměnila částečně ne zcela, ale změny pociťuji 1 4 2 2 úplně Otázka č. 8, změnila nějak dialyzační léčba Vaši úctu k sobě samému? 49 % respondentů odpovídá, že nezměnila. Tuto možnost uvádí starší pacienti, což může být ovlivněno smířením se pacienta s onemocněním a léčbou. Tito respondenti také uvádějí jako své koníčky práci na zahradě a čtení. Dalších 42 % respondentů udává částečnou změnu v úctě k sobě samému. 5 % respondentů udává možnost ne, úplně ale změnu pociťují. Zbylá 4% respondentů zvolila možnost d) tedy zcela. Kdy u těchto pacientů lze předpokládat výskyt depresí. 39

8.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 Je pro Vás hemodialýza problém? Tabulka 9: Je pro Vás hemodialýza problém? Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Žádný 16 15% 8 8% 24 23% Omezuje mě 42 40% 23 22% 65 63% Slině mě omezuje 8 8% 5 5% 13 13% Léčba je pro mě nesnesitelná 0 0% 2 2% 2 2% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 9: Je pro Vás hemodialýza problém? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 žádný omezuje mě slině mě omezuje léčba je pro mě nesnesitelná muži ženy Na otázku č. 9, je pro Vás hemodialýza problém? 23% respondentů odpovídá, že hemodialýza není žádný problém. 63% respondentů cítí hemodialyzační léčbu jako omezení. Pro 13% respondentů je dialyzační léčba silným omezením a pro zbylá 2 % respondentů je léčba nesnesitelná. 40

8.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10 Jaké je Vaše citové rozpoložení? Tabulka 10: Citové rozpoložení respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Dobré 27 26% 18 17% 45 43% Snesitelné 33 32% 15 14% 48 46% Špatné 6 6% 5 5% 11 11% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 10: Citové rozpoložení respondentů 35 33 30 27 25 20 15 18 15 muži ženy 10 5 6 5 0 dobré snesitelné špatné V odpovědích na otázku č. 10, jaké je Vaše citové rozpoložení, má 43 % respondentů za to, že jsou v dobrém citovém rozpoložení. Dalších 46 % respondentů se cítí snesitelně a zbylých 11% se cítí ve špatném citovém rozpoložení. 41

8.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 Která omezení Vám nejvíce vadí v souvislosti s dialyzační léčbou? Tabulka 11: Intolerance omezení v souvislosti s HD léčbou Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Dieta 7 7% 7 7% 14 13% Omezení tekutin 33 32% 18 17% 51 49% Riziko zdravotních komplikací 20 19% 11 11% 31 30% Změna společenského uplatnění 6 6% 2 2% 8 8% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 11: Intolerance omezení v souvislosti s HD léčbou 35 33 30 25 20 18 20 15 10 5 7 7 11 6 2 muži ženy 0 dieta omezení tekutin riziko zdravotních komplikací změna společenského uplatnění Jako odpověď na otázku č. 11, která omezení Vám nejvíce vadí v souvislosti s dialyzační léčbou, 13 % respondentů uvádí omezení v souvislosti s dietou. 49 % udává nespokojenost v oblasti omezení tekutin, 30 % má obavy z rizika zdravotních komplikací. 8% respondentů je nespokojeno v oblasti změny společenského uplatněnínejvíce muži 51 let až 60. 42

8.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12 Jaký vliv má hemodialýza na Vaše běžné denní aktivity? Tabulka 12: Vliv HD na běžné denní aktivity respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Nemá žádný 7 7% 5 5% 12 12% Má, ale málo 30 29% 14 13% 44 42% Podstatný 26 25% 15 14% 41 39% Úplný vliv 3 3% 4 4% 7 7% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 12: Vliv HD na běžné denní aktivity respondentů 35 30 25 30 26 20 15 14 15 muži ženy 10 5 7 5 3 4 0 nemá žádný má, ale málo podstatný úplný vliv U otázky č. 12, jaký vliv má hemodialýza na Vaše běžné denní aktivity, nejvíce respondenti uvádí buď malý vliv, nebo podstatný vliv. V otázce jak nejčastěji tráví svůj volný čas, odpovídají respondenti, že odpočívají. 43

8.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13 Máte pocit, že v důsledku Vašich zdravotních potíží došlo ke změně v manželském, či v partnerském životě? Tabulka 13: Dopad léčby na manželský či partnerský život Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Vůbec 36 35% 21 20% 57 55% Ne zcela 23 22% 12 12% 35 34% Úplně 7 7% 5 5% 12 12% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 13: Dopad léčby na manželský či partnerský život 40 35 36 30 25 20 21 23 muži 15 12 ženy 10 5 7 5 0 vůbec ne zcela úplně Otázku č. 13, Máte pocit, že v důsledku Vašich zdravotních potíží došlo ke změně v manželském či partnerském životě? Celkem 55 % respondentů uvádí, že v důsledku dialyzační léčby nepociťují žádné změny v partnerském životě. Tuto odpověď zvolily spíše věkové kategorie 51 a výš. Považuji za příjemné zjištění, když nejvíce respondentů uvedlo, že dialyzační léčbou není ovlivněno jejich partnerské soužití. 44

8.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14 Jak přistupuje rodina k Vašemu léčebnému režimu a zdravotnímu stavu? Tabulka 14: Přístup rodiny ke zdravotnímu stavu respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Rodina je mi oporou 52 50% 29 28% 81 78% Nechápou můj zdravotní stav 4 4% 4 4% 8 8% Nemám již žádnou rodinu 10 10% 5 5% 15 14% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 14: Přístup rodiny ke zdravotnímu stavu respondentů 60 50 52 40 30 20 29 muži ženy 10 4 10 4 5 0 rodina je mi oporou nechápou můj zdravotní stav nemám již žádnou rodinu Při odpovídání na otázku č. 14, jak přistupuje rodina k Vašemu léčebnému režimu a zdravotnímu stavu, nejvíce respondentů má za to, že je jim rodina oporou, což má za následek lepší adaptaci na léčbu a dobré citové rozpoložení dialyzovaných klientů. Respondenti, kteří uvádějí, že nemají již žádnou rodinu, jsou nejvíce věkové kategorie 71 a více. 45

8.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15 Komu se můžete svěřit se svými problémy? Tabulka 15: Komu se můžete svěřit se svými problémy? Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Partner/ka či manžel/ka 23 22% 6 6% 29 28% Rodina 32 31% 23 22% 55 53% Přátelé 6 6% 3 3% 9 9% Lékař 4 4% 5 5% 9 9% Nikomu 1 1% 1 1% 2 2% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 15: Komu se můžete svěřit se svými problémy? 35 32 30 25 23 23 20 15 10 5 6 6 3 4 5 1 1 muži ženy 0 pertnerka či manžel/ka rodina přátelé lékař nikomu Výstupem otázky č. 15, komu se můžete svěřit se svými problémy, je zjištění, že nejvíce respondentů má velkou oporu v rodině. Další oporou pro dialyzované je partner či manžel. Opora rodiny a manžela (či partnera) má dobrý vliv na vlastní prožívání pacienta a zvládání dialyzační léčby. Respondenti, kteří již nemají žádnou rodinu, udávají oporu v lékaři, či v přátelích. 46

8.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16 Změnil se v důsledku Vašich zdravotních potíží Váš společenský život? (Vaše zájmy) Tabulka 16: Dopad na společenský život Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Vůbec ne 7 7% 2 2% 9 9% Trochu ano 29 28% 18 17% 47 45% Spíše ano 24 23% 13 13% 37 36% Zcela 6 6% 5 5% 11 11% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 16: Dopad na společenský život 35 30 25 20 15 muži ženy 10 5 0 vůbec ne trochu ano spíše ano zcela Otázka č. 16, změnil se v důsledku Vašich zdravotních potíži Váš společenský život?(vaše zájmy). 45 % respondentů zvolilo odpověď, že trochu ano, nejvíce takto odpovídaly věkové kategorie 61-70 let, tedy nejčastěji lidé ve starobním důchodu. Spíše ano, zvolila nejvíce věková kategorie 30-50 let, tedy kategorie, které záleží na společenském uplatnění a tyto změny nese hůře. 47

8.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17 Jak nejčastěji trávíte volný čas? Tabulka 17: Způsob trávení volného času Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Rád/a čtu 8 8% 4 4% 12 12% Práce na zahradě 8 8% 5 5% 13 13% Rekreačně sportuji 4 4% 2 2% 6 6% S rodinou 23 22% 8 8% 31 30% Odpočívám 21 20% 18 17% 39 38% Jinak 2 2% 1 1% 3 3% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 17: Způsob trávení volného času 25 20 23 21 18 15 10 8 8 8 muži ženy 5 4 5 4 2 2 1 0 rád/a čtu práce na zahradě rekreačně sportuji s rodinou odpočívám jinak Otázka č. 17, Jak nejčastěji trávíte svůj volný čas? Jak jsem předpokládala, volný čas v důsledku dialyzační léčby je změněný. Respondenti nejraději tráví volný čas s rodinou či odpočívají. Do jiných zálib uvedli respondenti vyšívání a luštění křížovek. 48

8.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18 Odrazila se nějak dialyzační léčba ve výkonu Vašeho zaměstnání? Tabulka 18: Odraz dialyzační léčby ve výkonu zaměstnání respondentů Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Ano, byl/a jsem nucen/a Odejít do invalidního důchodu 17 16% 10 10% 27 26% Nijak se neodrazila, byl/a jsem již ve starobním důchodu 40 38% 26 25% 66 63% Částečně,byl/a jsem nucen/a přejít na částečný úvazek 6 6% 2 2% 8 8% Nemusel/a jsem měnit zaměstnání 3 3% 0 0% 3 3% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 18: Odraz dialyzační léčby ve výkonu zaměstnání respondentů 45 40 40 35 30 25 20 15 10 5 0 17 10 ano, byl jsem nucen odejít do invalidního důchodu 26 nijak se neodrazila, byl/a jsem již ve starobním důchodu 6 2 částečně,byl/a jsem nucen/a přejít na částečný úvazek 3 0 nemusel/a jsem měnit zaměstnání muži ženy Otázka č. 18, Odrazila se nějak dialyzační léčba ve výkonu Vašeho zaměstnání? Pro 63 % respondentů se dialyzační léčba nijak neodrazila v jejich výkonu, byli již ve starobním důchodu (věková skupina 58 a více). 26 % respondentů bylo nuceno odejít do invalidního důchodu a to nejen kvůli intoleranci zaměstnavatele ale kvůli náročnosti léčby a samotnému onemocnění. 3 % mužů, kteří nemuseli měnit zaměstnání, byly většinou zaměstnáni jako OSVČ. 49

8.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19 Pokud jste zaměstnaný, jak zaměstnavatel a kolegové tolerují změny Tabulka 19: Tolerance zaměstnavatele a kolegů změn v zaměstnání Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Nadřízený i kolegové mi zcela 3 3% 0 0% 3 3% vyhověli. Byl/a jsem nucen/a z práce odejít. 17 16% 12 12% 29 28% Nepracuji, jsem v 46 44% 26 25% 72 69% invalidním/starobním důchodu. Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 19: Tolerance zaměstnavatele a kolegů změn v zaměstnání 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3 0 nadřízený i kolegové mi zcela vyhověli 17 12 byl/a jsem nucen/a z práce odejít 46 26 nepracuji, jsem v invalidním/starobním důchodu muži ženy Otázka č. 19, Pokud jste zaměstnaný, jak zaměstnavatel a kolegové tolerují změny Vašeho pracovního výkonu související s hemodialyzační léčbou?(tj. změna pracovní doby, časté návštěvy lékaře, četnost a náročnost hemodialyzační léčby). Pouze 3 % respondentů nemusela měnit zaměstnání, a to z toho důvodu, že byli soukromí podnikatelé. 28 % respondentů bylo nuceno z pracovního výkonu odejít nejen pro intoleranci zaměstnavatele, ale i z důvodu náročnosti léčby a samotného onemocnění. 50

8.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20 Máte nějaké komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou? Tabulka 20: Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou Muži Ženy Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Ano 31 30% 23 22% 54 52% Ne 35 34% 15 14% 50 48% Celkem 66 63% 38 37% 104 100% Graf 20: Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou 40 35 30 31 35 25 23 20 15 10 5 15 muži ženy 0 ano ne Otázka č. 20, Máte nějaké komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou, je poměrně vyrovnaná, kdy 52 % udává, že komplikace má a 48 % respondentů naopak odpovídá, že komplikace nemá. 51

8.20.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20 Pokud máte komplikace, tak jaké?(vyberte z možností) Tabulka 21 komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou Muži Ženy Celkem Kožní 4 4% 3 3% 7 13% Neurologické 4 4% 6 6% 10 19% Srdeční 10 10% 3 3% 13 24% Reprodukční 0 0% 0 0% 0 0% Jiné 13 13% 11 11% 24 44% Celkem 31 30% 23 22% 54 100% Graf 21komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou 14 12 10 8 6 muži ženy 4 2 0 kožní neurologické srdeční reprodukční jiné Na otázku č. 21, jejímž předmětem byl dotaz na přítomnost komplikací v souvislosti s dialyzační léčbou, kladně odpovídá 54 respondentů, z nichž 13 % uvádí kožní komplikace, 19 % komplikace neurologické, 24 % srdeční a 44 % respondentů udává jiné (nejčastěji vysoký tlak, či pocit žízně po dialýze) 52

8.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 21 Chcete k této problematice něco dodat, co nebylo zmíněné v otázkách? Na tuto otázku mi odpověděli pouze dva respondenti, kteří zdůrazňují problematiku dopravy z domova na dialyzační léčbu. 9 Diskuze K naplnění cíle jsem si v bakalářské práci stanovila pět hypotéz. Srovnáme-li výsledky výzkumu s hypotézami, pak můžeme konstatovat následující: Hypotéza H1 - Předpokládám, že dialyzační léčba negativně změnila pacientovu úctu k sobě samému se potvrdila částečně (50 %). Z odpovědí jsem vytvořila dvě kategorie. První kategorie je kategorie respondentů, kteří udávají změnu sebeúcty. U 42 % respondentů se změna sebeúcty promítá v částečné změně. 5 % respondentů udává možnost ne, úplně ale změnu pociťuji. Úplné ovlivnění sebeúcty v důsledku léčby udávají 4 % respondentů, přičemž je možno konstatovat, že mezi tyto respondenty patří spíše mladší pacienti, hlavně ženy. Druhá kategorie respondentů nepociťuje žádné změny v sebeúctě. Hypotéza H2- Předpokládám, že většina klientů nachází oporu v rodině se potvrdila na 78 %. Vysoké procento úspěšnosti potvrzení této hypotézy je dáno tím, že většina dialyzovaných pacientů hledá a má oporu v rodině. To se podle mého názoru odráží i v celkovém prožívání pacienta a v celkovém akceptování dialyzační léčby. Pouze 8 % respondentů má za to, že rodina nechápe jejich momentální zdravotní stav. Tito pacienti také udávají změnu úcty k sobě samému a změnu citového rozpoložení. 14 % respondentů nemá již žádnou rodinu a na otázku, komu se mohou svěřit se svými problémy, uváděli nejčastěji přátele nebo lékaře. Hypotéza H3- Předpokládám, že většina dialyzovaných klientů má problémy s respektováním léčebného režimu se potvrdila na 100 %. Nejvíce respondentů 49 % je nespokojeno v oblasti snížení denního příjmu tekutin. Druhá nejčastěji volená odpověď byl strach z rizika zdravotních komplikací. Dalších 30 % respondentů udává nespokojenost s dietním opatřením. Zbylý počet respondentů má obavy ze změn 53

ve společenském uplatnění. V této kategorii se jedná nejčastěji o věkovou kategorii 31-50 let. Tedy kategorii, která je v produktivním, ekonomicky aktivním věku, pro niž mohou být omezení v souvislosti s hemodialyzační léčbou závažným sociálním, ale i ekonomickým problémem. Hypotéza H4- Předpokládám, že u většiny dialyzovaných došlo ke snížení běžných denních aktivit a snížení výkonnosti tato hypotéza se potvrdila na 88 %. Kdy 49 % respondentů udává, že dialyzační léčba a samotné onemocnění má vliv na jejich běžné denní aktivity a fyzickou výkonnost, ale tento vliv je podle nich zanedbatelný. 39 % respondentů uvádí podstatný vliv na výkonnost v běžných denních aktivitách a fyzické výkonnosti. V otázkách na svůj volný čas tito respondenti upřednostňují odpočinek. Hypotéza H5- Předpokládám, že většina dialyzovaných byla nucena odejít ze zaměstnání do invalidního důchodu potvrzení této hypotézy je úspěšné pouze na 28 %. Důvodem, proč se tato hypotéza potvrdila na tak malý procentuální počet, je ten, že většina dialyzovaných byla již ve starobním či invalidním důchodu. Cíl, který jsem si stanovila na začátku práce, jsem splnila. Z výsledků mého šetření vyplývá, že většina klientů z mého zkoumaného vzorku je i přes velká úskalí, která dialyzační léčba přináší, se svým životem celkem spokojena. Kvalita života dialyzovaných je v důsledku onemocnění a léčby změněná. 54

10 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života dialyzovaných pacientů a určit, v jakých oblastech prožívání se musí nejvíce potýkat s překážkami. Dále pak specifikovat tyto problémy a provést rozbor některých faktorů, které ovlivňují kvalitu života dialyzovaných pacientů. Pro stanovení toho cíle jsem si na začátku práce stanovila pět hypotéz: H1: Předpokládám, že dialyzační léčba negativně změnila pacientovu úctu k sobě samému. Tato hypotéza se potvrdila částečně. H2: Předpokládám, že většina klientů nachází oporu v rodině. Tato hypotéza se potvrdila. Opora rodiny hraje pro dialyzovaného pacienta významnou roli a to v pocitu bezpečí a opory. H3: Předpokládám, že většina dialyzovaných klientů má problémy s respektováním léčebného režimu, Tato hypotéza se potvrdila na 100 %. Nejvíce dialyzovaní udávají nespokojenost v souvislosti s omezením příjmu tekutin a dietním opatřením. H4: Předpokládám, že u většiny dialyzovaných došlo ke snížení běžných denních aktivit a snížení výkonnosti. Tato hypotéza se potvrdila na 88 %. Dialyzovaní pacienti v důsledku náročnosti léčby a vlastního onemocnění mají sníženou fyzickou aktivitu. V otázkách na svůj volný čas nejčastěji udávají odpočinek či rodinu. H5: Předpokládám, že většina dialyzovaných byla nucena odejít ze zaměstnání do invalidního důchodu. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože většina dialyzovaných pacientů byla již v invalidním důchodu. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že kvalita života dialyzovaných pacientů je stejná v každém věku a bez rozdílu co se týče pohlaví. Z výsledků jasně vyplývá, že dialyzovaných je více mužů než žen a jejich kvalita života je výrazně změněná v důsledku léčby a vlastního onemocnění. Dialyzovaní pacienti udávají změnu v oblasti úcty k sobě samému, změny ve vlastním citovém rozpoložení, změnu ve společenském životě- tyto zmíněné problémy mohou vést k depresím, které se vyskytují až u 30 % dialyzovaných pacientů. 55

S dialyzovaným pacientem se může zdravotník setkat na kterémkoliv oddělení, mnohdy si neuvědomují, jaké strasti jim tato léčba přináší a jak moc ovlivňuje jejich prožívání a kvalitu života. Tato bakalářská práce by měla problematiku všem přiblížit. 56

11 Seznam tabulek Tabulka 1: Pohlaví respondentů... 31 Tabulka 2: Věk respondentů... 32 Tabulka 3: Vzdělání respondentů... 33 Tabulka 4: Rodinný stav respondentů... 34 Tabulka 5: Sociální stav respondentů... 35 Tabulka 6: Délka dialyzační léčby... 36 Tabulka 7: Informovanost ohledně omezení v souvislosti s HD léčbou... 37 Tabulka 8: Změna vnímání sebeúcty respondentů... 39 Tabulka 9: Je pro Vás hemodialýza problém?... 40 Tabulka 10: Citové rozpoložení respondentů... 41 Tabulka 11: Intolerance omezení v souvislosti s HD léčbou... 42 Tabulka 12: Vliv HD na běžné denní aktivity respondentů... 43 Tabulka 13: Dopad léčby na manželský či partnerský život... 44 Tabulka 14: Přístup rodiny ke zdravotnímu stavu respondentů... 45 Tabulka 15: Komu se můžete svěřit se svými problémy?... 46 Tabulka 16: Dopad na společenský život... 47 Tabulka 17: Způsob trávení volného času... 48 Tabulka 18: Odraz dialyzační léčby ve výkonu zaměstnání respondentů... 49 Tabulka 19: Tolerance zaměstnavatele a kolegů změn v zaměstnání... 50 Tabulka 20: Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou... 51 Tabulka 21 Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou... 52 12 Seznam grafů Graf 1: Pohlaví respondentů... 31 Graf 2: Věk respondentů... 32 Graf 3: Vzdělání respondentů... 33 Graf 4: Rodinný stav respondentů... 34 Graf 5: Sociální stav respondentů... 35 Graf 6: Délka dialyzační léčby... 36 Graf 7: Informovanost ohledně omezení v souvislosti s HD léčbou... 37 57

Graf 8: Změna vnímání sebeúcty respondentů... 39 Graf 9: Je pro Vás hemodialýza problém?... 40 Graf 10: Citové rozpoložení respondentů... 41 Graf 11: Intolerance omezení v souvislosti s HD léčbou... 42 Graf 12: Vliv HD na běžné denní aktivity respondentů... 43 Graf 13: Dopad léčby na manželský či partnerský život... 44 Graf 14: Přístup rodiny ke zdravotnímu stavu respondentů... 45 Graf 15: Komu se můžete svěřit se svými problémy?... 46 Graf 16: Dopad na společenský život... 47 Graf 17: Způsob trávení volného času... 48 Graf 18: Odraz dialyzační léčby ve výkonu zaměstnání respondentů... 49 Graf 19: Tolerance zaměstnavatele a kolegů změn v zaměstnání... 50 Graf 20: Komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou... 51 Graf 21 komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou... 52 13 Seznam příloh Příloha 1: Dotazník kvality života dialyzovaných pacientů... 59 Příloha 2 Karnofského škála... 64 Příloha 3: Prostá radio - cefalická AVF... 65 Příloha 4: Permanentní katétr... 66 Příloha 5: Schéma dialýzy... 67 Příloha 6 napojení pacienta pomocí AVF... 68 Příloha 7 vyrozumění žádosti nemocnice Pelhřimov... 69 Příloha 8 vyrozumění žádosti Nemocnice Havlíčkův Brod... 70 58

15 Přílohy Příloha 1: Dotazník kvality života dialyzovaných pacientů Vážená paní, vážený pane, Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra a provádím výzkumné šetření týkající se kvality života dialyzovaných pacientů. Údaje z tohoto dotazníku budou pouze podkladem pro zpracování mé závěrečné bakalářské práce. Chtěla bych Vás tímto požádat o laskavé vyplnění dotazníku, který zabere pouze pár minut. Děkuji Vám za Vaši ochotu i čas. Jana Vonešová 1. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 2. Kolik je Vám let? Uveďte. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné c) střední s maturitou d) vysokoškolské 4. Jaký je Váš rodinný stav? a)svobodný/á b) ženatý/vdaná či partnerský vztah c) ovdovělý/á, rozvedený/á, bez partnera 5. Jaký je Váš sociální stav? a)zaměstnaný 59

b) starobní důchod c) invalidní důchod e) jiné-napište. 6. Jak dlouho jste zařazen/a v dialyzačním programu? Doplňte.. 7. Máte pocit, že máte dostatek informací týkajících se omezení v souvislosti hemodialyzační (HD) léčbou? a) ano,byl/a jsem zcela seznámen/a s omezeními týkající se HD léčby b) nejsem si jist/á zda jsem všemu porozuměl/a c) ne zcela d) vůbec nemám tušení o omezení v oblasti HD léčby 8. Změnila nějak hemodialyzační léčba Vaši úctu k sobě samému? a) ne,nezměnila b) částečně c) nezcela, ale pociťuji ji d) úplně 9. Je pro Vás hemodialýza problém? a) žádný b) omezuje mě c) silně mě omezuje d) léčba je pro mě nesnesitelná 10. Jaké je Vaše citové rozpoložení? a) dobré b) snesitelné c) Špatné 11. Která omezení Vám nejvíce vadí v souvislosti s dialyzační léčbou? a) dieta 60

b) omezení tekutin (nemožnost napít se podle potřeby) c) riziko zdravotních komplikací d) změna společenského uplatnění 12. Jaký vliv má hemodialýza na Vaše běžné denní aktivity? a) nemá žádný b) má, ale málo c) podstatný d) úplný vliv 13. Máte pocit, že v důsledku Vašich zdravotních potíží došlo ke změně v manželském či partnerském životě? a) vůbec b) nezcela c) úplně 14. Jak přistupuje rodina k Vašemu léčebnému režimu a zdravotnímu stavu? a) rodina je mi oporou b) nechápou můj zdravotní stav c) nemám již žádnou rodinu 15. Komu se můžete svěřit se svými problémy? a) partner či manžel b) rodina c) přátelé d) lékař e) nikomu 16. Změnil se v důsledku Vašich zdravotních potíží Váš společenský život? (Vaše zájmy) a) vůbec ne b) trochu ano 61

c) spíše ano d) zcela 17. Jak nejčastěji trávíte volný čas? a) rád/a čtu b) práce na zahradě c) rekreačně sportuji d) s rodinou e) odpočívám f) jiné-doplňte 18. Odrazila se nějak dialyzační léčba ve výkonu Vašeho zaměstnání? a) ano, byl/a jsem nucen/a odejít do invalidního důchodu b) nijak se neodrazila, byl/a jsem již ve starobním důchodu či invalidním důchodu c) částečně, byl/a jsem nucena přejít na částečný úvazek d) nemusel/a jsem změnit zaměstnání 19. Pokud jste zaměstnaný/á: jak zaměstnavatelé a kolegové tolerují změny Vašeho pracovního výkonu související s hemodialyzační léčbou?(tj. změna pracovní doby, časté návštěvy lékaře, četnost a náročnost hemodialyzační léčby) a) nadřízený i kolegové mi zcela vyhověli a chápou můj zdravotní stav b) byl/a jsem nucena z práce odejít c) nepracuji, jsem ve starobním / invalidním důchodu 20. Máte nějaké komplikace v souvislosti s dialyzační léčbou? a) ano b) ne pokud ano jaké?(vyberte z možností) a) kožní b) neurologické 62

c) srdeční d) reprodukční-impotence, neplodnost e) jiná. 21. Chtěl/a byste k této problematice něco dodat, co nebylo zmíněné v otázkách? 63

Příloha2Karnofského škála body hodnocení 100 Norma, bez přítomnosti nemoci 90 Schopen normálního života (aktivity), ale jsou přítomny symptomy nemoci 80 Normální aktivita jen s určitým úsilím, příznaky nemoci 70 Pečuje sám o sebe, ale je neschopen pokračovat v normální aktivitě 60 Příležitostně vyžaduje asistenci ale většinu potřeb je schopen vykonat sám 50 Vyžaduje značnou asistenci a často lékařskou péči 40 Vyžaduje speciální péči a asistenci 30 Vyžaduje speciální péči a asistenci 20 Velmi těžký stav, hospitalizace nezbytná, je třeba aktivní podpůrné léčby 10 Moribundní,rychlé zhoršování testu 0 Smrt Pro zhodnocení kvality života se často užívá Karnofskéhoškála - tj. index stavu výkonnosti nemocného (Performance Status Index - PSI), který zachycuje kvalitu života nemocných od normální funkce až po umírání a smrt. Lachmanová (2008) 64

Příloha3: Prostá radio - cefalická AVF Zdroj: wikiskripta 65

Příloha4: Permanentní katétr Obrázek 2 zobrazuje místo zavedení permanentního katétru, jehož místo zavedení je v tomto případě v. jugularis interna s vyústěním v podklíčkové oblasti. Dalším místem kam se zavádí permanentní katétr je v. subclavia (podklíčková žíla). Zdroj: wikiskripta 66

Příloha 5: Schéma dialýzy Schéma hemodialýzy, šipkami je naznačen směr toku krve, která v dialyzátoru proudí odspodu nahoru, kdežto dialyzační tekutina proudí seshora dolů (opačně), aby se udržel gradient potřebný pro průchod látek semipermeabilní membránou. Zdroj:wikiskripta 67

Příloha 6 napojení pacienta pomocí AVF Obrázek 4 zobrazuje napojení pacienta pomocí AV přístupu při mimotělních očišťovacích metodách, kde červené značení na hadičkách znázorňuje již očištěnou krev a modré zbarvení je označení pro krev z těla pacienta, která ještě není očištěná dialyzační technikou. Zdroj: wikiskripta 68

Příloha 7 vyrozumění žádosti nemocnice Pelhřimov tel.: 565 355 105 fax: 565 324 645 e-mail: jdejmk@hospital-pe.cz web: www.hospital-pe.cz NEMOCNICE PELHŘIMOV, příspěvková organizace Slovanského bratrství 710 393 38 Pelhřimov Mgr. Jitka Dejmková, Náměstek OP, manažer kvality Jana Vonešová Studentka VŠP Jihlava Obor všeobecná sestra V Pelhřimově dne 17. 2.2012 Věc: Odpověď na Žádost o provedení výzkumného šetření na dialyzačním oddělení v Nemocnici Pelhřimov Vážená slečno. S provedením kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření pro účely Vaší bakalářské práce na téma: Kvalita života dialyzovaných pacientů souhlasím. Další kroky konzultujte s vrchní sestrou: Mgr. Hana Dandová, vrchní sestra, interní oddělení, tel.: 565 355 262, e-mail: hdandova@hospital-pe.cz Přeji úspěšné ukončení studia. Mgr. Jitka Dejmková 69