www.pwc.com/cz Integrovaná územní investice pro ostravskou aglomeraci 31. července 2014 Návrh ITI
Obsah 1 Úvod... 4 2 Vymezení území a zdůvodnění výběru... 6 2.1 Předpoklady pro vymezení aglomerace... 6 2.2Ostravská aglomerace...7 3 Analýza problémů a potřeb...10 3.1 Hlavní závěry a identifikované problémy a potřeby...10 3.2SWOT analýza...12 3.3Strom problémů a cílů... 12 4 Strategická část ITI... 16 4.1 Přístup... 16 4.2Vize a cíle ITI...17 4.3Strategický cíl Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel... 20 4.3.1 Cíl... 20 4.3.2 Teorie změny... 20 4.3.3 Integrované řešení... 22 4.3.4 Vazba priorit na tematické cíle 2014-2010... 23 4.3.5 Vazba priorit na operační programy ČR 2014-2020... 24 4.3.6 Cílový stav Indikátory... 26 4.4Strategický cíl Podpořit podnikání a vznik pracovních míst... 29 4.4.1 Cíl... 29 4.4.2 Teorie změny... 29 4.4.3 Integrované řešení... 31 4.4.4 Vazba priorit na tematické cíle... 32 4.4.5 Vazba priorit na operační programy... 33 4.4.6 Cílový stav - Indikátory... 34 4.5Strategický cíl Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání... 36 4.5.1 Cíl... 36 4.5.2 Teorie změny... 36 4.5.3 Integrované řešení... 38 Vazba priorit na tematické cíle... 39 4.5.4... 39 4.5.5 Vazba priorit na operační programy... 40 4.5.6 Cílový stav Indikátory... 42 4.6Horizontální témata... 44 5 Implementace strategie ITI... 45 2
5.1 Způsob řízení ITI... 45 5.1.1 Vymezení subjektů (partnerů) a jejich rolí a odpovědností... 46 5.1.2 Organizační struktura (včetně zajištění administrativní kapacity)... 49 5.1.3 Zapojení partnerů... 50 5.1.4 Proces implementace ITI...51 5.1.5 Proces předvýběru projektů... 53 5.1.6 Časový harmonogram realizace... 53 5.2Hodnocení úspěšnosti strategie ITI... 55 5.2.1 Monitoring ITI... 55 5.2.2 Hodnocení ITI... 55 6 Přílohy... 57 3
1 Úvod Úvod Regionální a místní orgány musejí v budoucnu pracovat společně a odbourat administrativní hranice. Princip subsidiarity a partnerství představují jeden z předpokladů fungování modelu víceúrovňové správy v území. Posilování významu územní dimenze a prostorové funkční závislosti je již několik let významně akcentováno napříč členskými státy Evropské unie. K jejímu uplatnění jsou vytvářeny ze strany Evropské komise patřičné mechanismy, které dnes označujeme zejména jako integrované přístupy. Česká republika se v rámci programového období 2014 2020 politiky Hospodářské, sociální a územní soudržnosti odpovídajícím způsobem přihlásila k využití integrovaných přístupů, jež vnímá - především z pohledu regionálního rozvoje a územní dimenze - jako klíčové. Rozhodla se jej realizovat prostřednictvím tzv. integrovaných nástrojů a s využitím prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (v rámci předem vymezených operačních programů). Základní parametry tohoto přístupu jsou na národní úrovni zakotveny ve dvou klíčových dokumentech. Jedná se o (i) Strategii regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 a (ii) Dohodu o partnerství. První zmiňovaný dokument reaguje prostřednictvím navržených priorit na zásadní souvislosti ovlivňující rozvoj jednotlivých územních celků, přičemž druhý dokument určuje strategické zaměření a investiční priority ČR a nastavuje mechanismy pro přidělování vnitrostátních a evropských prostředků z programů vymezených pro programové období 2014 2020; integrovaných nástrojů nevyjímaje. Ostravská aglomerace v rámci České republiky zaujímá zásadní místo nejen v ekonomice, ale i ve společenském životě a dalších oblastech. V území se odehrávají silné společenské, ekonomické, dopravní (zejména dojížďkové) i jiné procesy, které překračují administrativní hranice jednotlivých obcí. Diverzita jejího území patří proto k jejím přirozeným jevům stejně jako výlučnost rozvojového potenciálu - vycházející z pevných funkčních vztahů ovlivňovaných sílou regionálních center. Zásadní strategické rozhodnutí a kvalitní vedení jí může přinést žádoucí synergické efekty. S vědomím tohoto chceme vytvářet podmínky k rozvoji aglomerace a využít jejích silných stránek a aktivovat endogenní potenciál území. Integrovanou územní investici Ostravské aglomerace považujeme za jeden z nástrojů naplnění této výzvy. Její příprava a následná realizace se opírají o vytvořenou integrovanou strategii pro funkčně vymezené území, jak vyžaduje legislativa Evropské unie. Aby bylo možné této výzvě čelit a využít tak příležitosti, před kterou dnes stojíme, je nutné zdůraznit, že bez nastavení spolupráce na jednotlivých úrovních veřejné správy, bez zapojení klíčových aktérů z území a jejich aktivního přístupu, by tato strategie a integrovaná územní investice nemohla nikdy vzniknout a fungovat. Jsme přesvědčeni, že vytvoření společné integrované územní investice, která poprvé - ve větší míře - umožní komplexně reagovat na priority a potřeby takového typu území a současně stimulovat vybrané socioekonomické procesy a jevy, je jen začátek společného několikaletého cyklu. Za předpokladu dobře zvolených priorit a kvalitním řízení procesů můžeme nejen lidem zefektivnit a zkvalitnit služby, zvýšit zaměstnanost, být šetrnější k životnímu prostředí, ale zároveň i přispět ke změně image ostravské aglomerace. To vše představuje vizi ostravské aglomerace. Co je Integrovaná územní investice? Integrovanou územní investici si lze zjednodušeně představit jako mechanismus, který umožní průřezově čerpat finanční prostředky z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů. V podmínkách České republiky jde o nástroj určený pro silně urbanizované území, resp. metropolitní oblasti, které mají klíčový význam z hlediska ekonomického rozvoje a mezinárodní konkurenceschopnosti. To ostravská aglomerace nepochybně splňuje. Samotné čerpání finančních prostředků je podmíněno jednak funkčním vymezením území a pro něj zpracovanou strategií, ale zároveň musí naplňovat/odpovídat cílům v příslušných operačních programech. Mezi další její klíčové atributy patří integrovanost investic a vytvoření řídící a realizační struktury. Tento zvolený přístup je uplatňován z toho důvodu, že potřeby aglomerace a její negativní disparity jsou vyvolávány nebo se váží na řadu provázaných a podmíněných, často územně vázaných faktorů. Zaměření 4
podpory by na ně mělo reagovat a integrovaným způsobem řešit jejich hlavní příčiny či pozitivně využít příležitostí k dalšímu rozvoji. My proto vnímáme integrovanou územní investici jako prostor ke komplexnějšímu řešení existujících problémů aglomerace a k realizaci ucelenějších, provázaných a koordinovaných investic. Jsme si vědomi toho, že posílení role strategického plánování přináší Ostravské aglomeraci bezpochyby větší samostatnost, ale zároveň na ni přenáší do budoucna odpovědnost při rozhodovacích procesech, a to díky pravidlům implementačního systému - od nastavení procesů řízení, kontroly, až po následné vyhodnocení úspěšnosti strategie. Po celou dobu Integrované územní investice musí být tento nárůst administrativních povinností doprovázen odpovídající kapacitou a kvalitou lidských zdrojů. Jen tak je možné dosáhnout významnější přidané hodnoty tohoto nástroje. Celkovou posloupnost tvorby integrované územní investice znázorňuje níže uvedené schéma. Obrázek 1: Postup přípravy integrované územní investice Ostravské aglomerace Plánování a spolupráce ANALÝZA STRATEGIE IMPLEMENTACE Vymezení aglomerace Analýza potřeb Strom potřeb a cílů Vize Strategické cíle Soulad s programy ESIF Řízení Monitoring Hodnocení 5
2 Vymezení území a zdůvodnění výběru Výchozí jednotku pro vymezení ostravské aglomerace představují základní jednotky veřejné správy, tj. obce nacházející se v Moravskoslezském kraji. Vymezení ostravské aglomerace bylo zpracováno v několika krocích a vycházelo z vyhodnocení ukazatelů předpokládající existenci funkčních vazeb. Obrázek 2: Schéma metodického přístupu 2.1 Předpoklady pro vymezení aglomerace Vymezení aglomerace je formulováno na níže uvedených ukazatelích, na jejichž základě je možné identifikovat procesy probíhající v území. 1 Obce vykazující nadprůměrné znaky (ekonomické a sociální) je možné považovat za obce vyspělejší s předpokladem pro vytváření početnějších vazeb a impulzů s okolní ekonomikou a obyvateli (tzv. aglomerační výhody či formy vzájemné spolupráce). Porovnáním dynamiky vývoje obcí je možné zachytit rozvojovost obcí v delším časovém horizontu a současně vyloučit krátkodobé výkyvy (statistické zkreslení). Rozvoj území a vzájemných vazeb je determinován počtem obyvatel, který je blíže specifikován hustotou zalidnění. Existence větších nebo středně velkých sídel vytváří předpoklady pro formování pólů rozvoje, které pak generují početnou dojížďkovost (za prací, do škol, za službami). Dynamika ekonomického a sociálního rozvoje je závislá na poloze, tj. dostupnosti, kvalitě a hustotě dopravní infrastruktury. Ukazatele vymezení aglomerace Celkem 300 obcí s počtem obyvatel 1,22 mil. bylo souhrnně vyhodnoceno na základě níže uvedených oblastí (k nim přiřazeným ukazatelům). Určením hranice bylo následně vymezeno území ostravské aglomerace. Oblast Ukazatel Zdůvodnění výběru 1 Metodika vymezení vychází ze schváleného národního dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020, který v rámci typologie regionů charakterizuje rozvojové znaky území ČR a v závislosti na míře urbanizace odvozuje aglomerace ČR. 6
Aktuální socioekonomická úroveň území Dynamika vývoje Poloha Velikost obce Míra registrované nezaměstnanosti Počet podnikatelských subjektů Roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč Index vývoje počtu obyvatel Přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti Index vývoje počtu podnikatelských subjektů Vývoj počtu dokončených bytů v období Existence středisek osídlení (města s více než 40 tisíci obyvateli, jiná města 20-40 tisíc obyvatel, 10 20 tisíc obyvatel) Existence významných dopravních cest (dálnice a R-silnice, silnice I. Třídy, železniční trati) Základní údaj charakterizující potenciál obce. Obecně platí přímá úměrnost mezi populační velikostí obce a potenciálem rozvoje. Považujeme-li aglomeraci za pól růstu, lze předpokládat, že míra nezaměstnanosti charakterizuje potenciál dalšího rozvoje a obecně platí, že bude nižší než v jiných oblastech; a naopak. Počet podnikatelských subjektů je signálem o existenci přímých i nepřímých podnikatelských vztahů. Lze proto předpokládat přímou úměru mezi počtem podnikatelských subjektů a s tím spojeným počtem vazeb a procesů (dodavatelské vazby, ostatní služby i vazby ne přímo podnikatelského zaměření). Dynamika vývoje byla aplikována jednak pro odhad vývojových trendů a zároveň, aby bylo eliminováno zkreslení vzniklé například nahodilými skutečnostmi. Lze předpokládat, že pozitivně chápaná dynamika vývoje generuje větší závislost na daném území a s tím spojený nárůst ekonomických či sociálních vazeb. Poloha je svým způsobem rovněž dynamickým ukazatelem. Lze předpokládat, že čím lepší dopravní dostupnost (četnost, kvalita, hustota), tím lepší předpoklad pro existenci vazeb v území. Nepřímá úměra pak zjednodušeně platí i pro čas strávený na cestách. Předpoklad pro polohový potenciál zpravidla koreluje s velikostí obce (existence infrastruktury) a kopíruje síť infrastruktury. Míra urbanizace Počet obyvatel na 1 km 2 Vyšší hustota zalidnění vytváří prostorové vazby, které jsou patrné například v dojížďce za zaměstnáním a do škol a v organizaci veřejné dopravy. Zároveň platí, že (regionální) centra vytváří větší předpoklady pro urbanizační nebo suburbanizační procesy a s tím spojené vazby (dopravní, služeb, atd.). Územní celistvost Eliminace vzniku bílých míst. Území aglomerace musí představovat celistvé území. V případě, že obec nesplňuje hodnotami hranici pro určení aglomerace, ale zároveň její hranice sousedí s jinými obcemi, které do ní spadají, je automaticky zařazena do území aglomerace. 2.2 Ostravská aglomerace Ostravskou aglomeraci tvoří 165 obcí nacházejících se v 17 SO ORP. V aglomeraci žije 1 053 672 obyvatel 2, její rozloha zabírá 44,3 % území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno 86,1 % obyvatel kraje. Mezi největší 2 Data k 1. 1. 2014 7
města patří Ostrava (28,1 % obyvatel OA), Havířov (7,2 %), Opava (5,5 %), Karviná (5,4 %), Frýdek-Místek (5,4 %) a Třinec (3,4 %). Hustota zalidnění aglomerace dosahuje 434,17 obyvatel na km 2. Území Ostravské aglomerace je determinováno historickými souvislostmi (které lze pojímat jako výchozí podmínky) a dynamikou jednotlivých oblastí sociálního a ekonomického vývoje. Stav aglomerace je ovlivněn rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy, hustou sítí vedlejších center (Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Třinec) a vyšší mírou urbanizace. Předpokladem k rozvoji Ostravské aglomerace je napojení na dálniční síť ČR a Polska a na II. a III. tranzitní železniční koridor. V rámci aglomerace je rovněž zaznamenána pravidelná dojížďka obyvatel do centra/center za prací, školou a dalšími službami. Dochází zde k intenzívním, téměř každodenním přesunům. V aglomeraci se protínají dvě rozvojové osy hlavní osa je severojižní, která pokračuje směrem do polských Katovic a vedlejší rozvojová osa Opava Ostrava Třinec. 8
Obrázek 3: Vymezení území Ostravské aglomerace Zdroj: vlastní zpracování (vyznačená města představují okresní města). 9
3 Analýza problémů a potřeb Samotnému zpracování analýzy problémů a potřeb předcházelo definování ukazatelů, na základě kterých byla zpracována socioekonomická analýza a zhodnoceny vývojové trendy aglomerace. Tyto ukazatele, mezi něž patří demografie, podnikání a ekonomika, zaměstnanost a vzdělávání, sociální oblast, oblast životního prostředí a dopravní infrastruktury, vyplynuly z diskuze klíčových regionálních aktérů 3. Obrázek 4: Schéma procesu zpracování analýzy potřeb Analýza potřeb 4 byla sestavena z výsledků sekundárních dat socioekonomické analýzy a následně projednána (verifikována) v diskusi s územními partnery. Pro ověření závěrů a tvrzení uváděných v socioekonomické analýze byly jednotlivé její výstupy konzultovány s experty a odborníky na dané téma v rámci uskutečněných workshopů. 3.1 Hlavní závěry a identifikované problémy a potřeby Jedním z klíčových problémů Ostravské aglomerace je přetrvávající ekonomické zaostávání za průměrem Česka. Tato skutečnost je zapříčiněna nízkou mírou ekonomické participace, nízkým využitím nových znalostí a znalostně náročnějších aktivit a vyšším podílem obtížně adaptovatelné pracovní síly. 5 Ostravská aglomerace se v posledních letech výrazně vylidňuje. Úbytek počtu obyvatel je dán jak přirozeným úbytkem, tak zejména odchodem (vystěhováním) do jiných regionů ČR. Ubývá obyvatel více než 37 tisíc za posledních 10 let, nejvyšší migrační úbytek v celé ČR (vystěhovávání tvoří 75 % z celkového úbytku). Nejvýznamnější je úbytek v centru aglomerace, jedním z hlavních důvodů vystěhovávání je nedostatek pracovních míst. Ten souvisí předně s restrukturalizací těžkého průmyslu a dlouhodobou kvalifikační orientací obyvatel. 3 Vycházelo se zejména z analýzy kvantitativních dat ze Sčítání lidu, domů a bytů [ČSU 2001, 2011], která byla doplněna o aktuálnější data, sledovaná a publikovaná Českým statistickým úřadem (ČSU), MPSV či dalšími subjekty. 4 Při zpracovávání byla zohledněna omezená vypovídací schopnost disponibilních statistických dat a nedostupnost určitých aktuálních dat například o vystěhovalectví mladých vzdělaných lidí z regionu, která by empiricky podložila únik mozků (koncept brain-drain) či pokračující a prohlubující se proces sociálního vyloučení určitých skupin obyvatelstva. Problémem je také srovnatelnost dat, které se dle různých oficiálních zdrojů liší (např. nezaměstnanost, odpady). Při tvorbě časových řad, pak mohou vznikat mírné nepřesnosti dané změnou metodiky v průběhu období. V rámci některých ukazatelů byla použita metodika srovnání vývoje po pětiletých časových intervalech. 5 Výsledky socioekonomické analýzy ukázaly několik klíčových závěrů. Zároveň umožnily identifikovat hlavní problémy a potřeby, se kterými se potýká Ostravská aglomerace. Identifikované problémy a potřeby tvoří základ pro nastavení intervenční logiky ITI a koncipování jednotlivých strategických cílů. Celkový výstup ze socioekonomické analýzy je uveden v příloze. 10
Odcházejí zejména lidé mladí a vzdělaní, zatímco se zvyšuje podíl sociálně ohrožených skupin obyvatel. Odcházejí zejména vzdělaní a mladí lidé, zatímco skupina sociálně slabších a málo adaptabilních obyvatel roste. Pokles počtu obyvatel způsobuje především migrace obyvatelstva za prací do ekonomicky atraktivnějších měst ČR. Dle Úřadu práce a vyjádření expertů v průběhu zpracovávání SE analýzy se jedná hlavně o selektivní migraci mladých lidí s vysokoškolským diplomem (tedy koncept brain-drain). Výrazným impulsem k odchodu obyvatel přispívá také obecné negativní vnímání aglomerace, které mnohdy není založeno na faktech, dále pak stav životního prostředí (zejména znečištění ovzduší). Pro obyvatele aglomerace je zde málo atraktivního místa pro život. V aglomeraci se zvyšuje podíl osob nízko kvalifikovaných a sociálně slabších. Především v užším jádru aglomerace (vymezeno obcemi s nejvyšší koncentrací ekonomických aktivit obce Ostrava, Havířov, Karviná) se výrazně koncentruje počet obyvatel s nízkými příjmy, vznikají nové sociálně vyloučené lokality. Rostou sociální problémy doprovázené zvýšenou kriminalitou, což snižuje atraktivitu území. V posledních letech roste podíl obyvatel žijících pod hranicí životního minima. Dle ekonomické situace a příjmů domácností se dá říci, že obyvatelé, kteří mají práci, si žijí dobře. Nicméně celkový pohled na život v aglomeraci ovlivňuje masa obyvatel nezaměstnaných a sociálně ohrožených. Podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem je nejvyšší v ČR, 6,9 % domácností s příjmy pod životním minimem (za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91 % více domácností od roku 2005). Ekonomická aktivita obyvatel je nízká a sociální systém nepřispívá k její aktivizaci. Situace v jižní, jihozápadní a severozápadní části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší, a to jak v oblasti nezaměstnanosti a životního prostředí, tak i sociálních problémů. Na rozdíl od centra aglomerace není toto území až tak spjato s těžkým průmyslem, jeho projevy a důsledky. Aglomerace je dlouhodobě výrazně závislá na několika málo silných zaměstnavatelích v těžkém průmyslu. Ty se průběžně potýkají s většími či menšími ekonomickými problémy, které mohou vyústit k omezení či zastavení podnikatelské činnosti. Z toho plyne obrovské riziko ztráty zaměstnání velké masy lidí a s tím související katastrofálními dopady na socioekonomický vývoj ostravské aglomerace. Pokud svou činnost ukončí 3 největší zaměstnavatelé, ocitne se najednou bez práce minimálně 50 000 lidí. Aglomerace je součástí kraje s třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Tento stav míry nezaměstnanosti platí zároveň u samotné aglomerace. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souvisí zejména s koncentrací těžkého průmyslu v oblasti hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví, obtížným vývojem a restrukturalizací, kterými tato odvětví prochází. Míra zaměstnanosti aglomerace i MSK se pohybuje o 3-4 % pod průměrem ČR, z pohledu nezaměstnanosti je problémem dlouhodobá nezaměstnanost (43 %) a nezaměstnanost absolventů. Důvodem však dle tvrzení mnohých expertů není jen kvalifikační úroveň, ale i ochota pracovat. I přes relativně kvalitní a dostupnou podnikatelskou infrastrukturu je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat, což vyplývá z dlouhodobé zaměstnanecké tradice v aglomeraci, nízká je i míra inovačních aktivit, Zhoršená kvalita životního prostředí Špatná kvalita životního prostředí, zejména ovzduší, související s koncentrací průmyslu a obyvatelstva. Tento stav odráží vysokou koncentraci průmyslu a obyvatelstva v území, což souvisí s velkým znečištěním z dopravy a lokálních topenišť (nejvyšší hustota v ČR vyplývající do značné míry 11
z velkého počtu nízkopříjmových obyvatel). Téměř 100% obyvatel žije v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nicméně stav životního prostředí se v posledních letech zlepšuje. Znečištěné ovzduší spolu s pracovními příležitostmi jsou obecně vnímány jako stěžejní faktory ovlivňující odchod lidí z kraje. Kvalita životního prostředí je značně (a mnohdy neprávem) medializována a podporuje negativní vnímání kraje. 3.2 SWOT analýza SWOT analýza je koncipována za dílčí oblasti (témata), které byly předmětem analytických prací 6. V této subkapitole je uvedena souhrnná SWOT analýza 7. 3.3 Strom problémů a cílů Společné problémy na území Ostravské aglomerace byly vydefinovány z hlavních závěrů socioekonomické analýzy a z jednání s klíčovými zástupci statutárních měst ostravské aglomerace a dalšími významnými aktéry. Následně k nim byl sestaven strom problémů, který komplexně formuluje jejich příčinné souvislosti. Současně byl strom problémů pro účely vymezení strategické části převeden do stromu cílů. 6 SWOT analýza byla projednána a diskutována s klíčovými regionálními partnery. Konkrétní přednosti či nedostatky jsou řazeny dle jejich významu. 7 Detailní SWOT analýza je součástí přílohy č. 3. 12
Obrázek 5: Postup kroků předcházejících strategické části ITI Mezi společné problémy na území Ostravské aglomerace, které jsou příčinou stagnace v kvalitě života, patří: Obrázek 6: Identifikované klíčové problémové oblasti Ostravské aglomerace Zpracováním stromu problémů 8 byly u výše uvedených problémových oblastí identifikovány jejich hlavní příčiny a také důsledky (včetně vzájemných vazeb) 9. S ohledem na zajištění provázanosti a vyloučení překryvů tří problémových oblastí byl sestaven agregovaný strom problémů, který představuje klíčový podklad pro koncipování strategické části ITI (viz Obrázek 7). Přiřazením cíle ke každému problému byl formulován souhrnný strom cílů jako logické východisko pro nastavení intervenční logiky ITI (viz Obrázek 8) 10. 8 Struktura stromu problémů odráží následující hierarchii: 1. 2 spodní vrstvy vizualizace ( kořeny ) historicky dané, prvotní příčiny nepříznivého vývoje, které ústí v hlavní (aktuální) příčiny klíčového problému. 2. Střed vizualizace ( kmen ) stěžejní, hlavní, klíčový problém. Je vyvolán hlavními (aktuálními příčinami). 3. Vrchní vrstva/vrstvy vizualizace ( koruna ) přímé (bezprostřední) následky uvedeného jevu, které mohou vyvolat dlouhodobé negativní trendy. 9 Grafická vizualizace 3 klíčových problémů je součástí přílohy ITI. 10 Strom cílů byl dále podkladem pro diskuzi s klíčovými partnery a aktéry Ostravské aglomerace o návrhu strategické části ITI Ostravské aglomerace. 13
Obrázek 7: Strom problémů Ostravské aglomerace 14
Obrázek 8: Strom cílů Ostravské aglomerace 15
4Strategická část ITI 4.1 Přístup Strategií ITI chceme otevřít Ostravské aglomeraci prostor ke komplexnějšímu řešení jejích problémů a k realizaci koordinovaných investic. Pro úspěšné naplnění strategie ITI ostravské aglomerace jsou klíčové čtyři složky: (i) jasná vize, (ii) kvalitní plán a vedení, (iii) touha realizovat a (iv) spolupráce (partnerství). Vize pro nás představuje základ pro stanovení rozvojových cílů ostravské aglomerace. Popisuje stav území, jehož chceme v budoucnosti dosáhnout a kam směřujeme. Proto naše vize zabíhá časově za programové období implementace ITI. Zároveň je vize chápána jako syntéza mezi působením vývojových tendencí, které se projevují nejen svými pozitivními ale i negativními účinky. Další klíčový faktor spatřujeme v kvalitním nastavení procesů, za kterými bude stát konkrétní subjekt, který je bude řídit a usměrňovat a který za vedení rovněž ponese patřičnou odpovědnost. Úspěšné vedení je nedílně spojeno s kvalitním a reálným plánem / strategií. Ten vychází z podrobné znalosti území a reaguje na řadu provázaných a podmíněných, často právě i územně vázaných faktorů, na které se váží a které vyvolávají konkrétní potřeby a disparity. Zaměření podpory by na ně mělo reagovat a integrovaným způsobem řešit jejich hlavní příčiny a příležitosti. Za naplněním stanovené vize a priorit vidíme příležitost ovlivňovat dění a procesy, a také být aktivním hráčem v oblasti strategického řízení a plánování. Jsme si vědomi nutnosti připravit kvalitní strategii, která bude zohledňovat potřeby území zahrnující více než milion obyvatel. Pro její úspěšnou realizaci je pak zásadní nejen kvalitní leadership, ale i aktivní účast relevantních aktérů, která povede k naplnění principů partnerství ve všech fázích ITI. Ruku v ruce je potřebné mít na paměti a dodržovat principy horizontálních témat. Při tvorbě strategické části ITI Ostravské aglomerace jsme primárně vycházeli z analýzy potřeb Ostravské aglomerace a sestaveného souhrnného stromu problémů, na základě čehož bylo možné určit existující či potenciální problémy. Následně jsme u relevantních příčin a následků dílčích problémů identifikovali cíle, které přispějí k řešení problémů, resp. povedou k jejich pozitivní změně. Tento zvolený přístup, jenž prostupuje třemi strategickými cíli ITI, je označován jako teorie změny. Prostřednictvím ní odpovídáme na tři otázky. Co chceme změnit? Problémové oblasti - vyplývají především z analytické části (graficky promítnuté do stromu problémů) a ukazují v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy a na co je nutné při plánování návrhové části ITI jeho dalšího rozvoje a naplňování vize zaměřit pozornost. Problémové oblasti pro nás zároveň představují klíčové oblasti, kde v současnosti existuje rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným jako vize) a stavem současným (popsaným v analýze). Takto identifikovaná témata zjednodušeně představují maximální šíři strategie Ostravské aglomerace, která odpovídají identifikovaným problémů a příležitostem. Jak toho chceme dosáhnout? Definování prioritních oblastí a aktivit (resp. projektů) reagující na problémové oblasti. Vymezené prioritní oblasti a aktivity jsou ve strategické a implementační části z pohledu ITI zacíleny tak, aby bylo možné předkládat a realizovat projekty - provázaně - napříč relevantními operačními programy a současně naplňovat cíle prioritních os těchto programů. Navržený přístup intervenční logiky je proto koncipován tak, aby implementace aktivit/projektů odpovídala pouze těm operačními programům 2014 2020 a jejich specifickým cílům, které jsou způsobilé pro samotný koncept ITI. Výše uvedený přístup vyloučí možné překryvy a nebude duplicitní s dalšími potenciálními zdroji (vně fondů ESI i mimo předem definované prioritní osy operačních programů). 16
Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? Hodnocením a plněním finančního a časového harmonogramu. Systém hodnocení strategických cílů, prioritních oblastí, aktivit a projektů bude sledován pomocí indikátorů. Vzhledem k tomu, že integrovaná řešení budou naplňována konkrétními projekty z různých operačních programů, bude hodnocení postaveno předně na indikátorech operačních programů. Úspěch ITI se bude rovněž odvíjet od plnění harmonogramu či etap projektů v rámci integrovaných řešení. 4.2 Vize a cíle ITI Ostravská aglomerace 2025: Přitažlivá pro život, práci i podnikání. Ostravská aglomerace je ekonomicky prosperující a vyspělou průmyslovou oblastí. Umí využít svůj unikátní technický um, znalosti, tradici a partnerství. Obyvatelé aglomerace mají chuť a možnosti se zde kvalitně vzdělávat, mají dostatek atraktivních pracovních příležitostí a takové podmínky pro život, díky kterým zde mají důvod žít. Strategie Ostravské aglomerace reagující na identifikované problémy a potřeby je koncipována na třech klíčových pilířích (odpovídajících problémovým oblastem) a k nim přiřazeným strategickým cílům. Obrázek 9: Strategie Ostravské aglomerace Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání Prostředí Práce Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost Z pohledu formulování strategické části je pro naplnění základních parametrů ITI klíčové zdůvodnění integrovaného řešení. Proto je intervenční logika ITI založena na dvou vzájemně propojených rovinách: 1. Provázanost pilířů a jejich strategických cílů jednotlivé strategické cíle a prioritní oblasti jsou koncipovány nikoli samostatně jako extrapolace k odstranění nedostatků nebo disparit, ale především jako syntéza mezi jejich vzájemným působením a očekávanými vývojovými tendencemi. To umožnuje vnímat přesah jednotlivých strategických cílů a určit komplementární a synergické vazby, a také odstranit potenciální překryvy. 17
2. Integrovanost uvnitř jednotlivých strategických cílů a prioritních oblastí ty budou realizovány prostřednictvím tří integrovaných řešení, ve kterých jsou definovány prioritní oblasti a soubor navržených aktivit (v konečné podobě prostřednictvím projektů). V intervenční logice na sebe (i uvnitř) tyto priority navazují a doplňují se, ať už tematicky či formou/typem podpory. Integrovanost toho přístupu umožní zvýšit koncentraci očekávaných výsledků. Aktivity jsou koncipovány tak, aby svým zaměřením odpovídaly specifickým cílům relevantních operačních programů. Následující schéma graficky znázorňuje provázanost strategie do úrovně navržených prioritních oblastí. Obrázek 10: Provázanost a synergie strategických cílů a priorit Níže uvedená matice blíže znázorňuje synergie a komplementarity mezi jednotlivými pilíři (tj. provázanost pilířů a jejich strategických cílů) 11. Podrobnější popis integrovanosti uvnitř strategických cílů (a prioritních oblastí) je pak zachycen v rámci zdůvodnění provázanosti dílčích integrovaných řešení. 11 Pozn. Diagonálně jsou uvedeny strategické cíle. 18
Obrázek 11: Synergie a komplementarity navržené strategie ITI Ostravské aglomerace 19
4.3 Strategický cíl Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel 4.3.1 Cíl V rámci strategického cíle Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel je nutné se zaměřit na následující oblasti: sladění znalostních a dovednostních kompetencí pracovní síly posilující její tržní flexibilitu a vytváření vhodných pracovních příležitostí (jež zabrání odlivu odborníků ve vysoce kvalifikovaných profesích a také budou reagovat k začleňování znevýhodněných osob na trhu práce); zvýšení celkové úrovně vzdělanosti obyvatel prostřednictvím zefektivnění, zvýšení flexibility a kvality vzdělávací soustavy (tj. motivovat především mladší věkové skupiny, reagovat na strukturu oborů a profesí poptávaných trhem práce). 4.3.2 Teorie změny Prostřednictvím teorie změny je níže znázorněna základní intervenční logika (Co chceme a můžeme změnit, Jak toho chceme dosáhnout a Jak ověříme, že jsme byli úspěšní). 20
Obrázek 12: Teorie změny SC Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel 21
4.3.3 Integrované řešení Prioritní oblasti k naplnění integrovaného řešení Integrované řešení v sobě kombinuje jak měkké tak tvrdé aktivity, bez kterých (a naopak) by nebylo dosaženo požadovaných výsledků. Tento cíl je úzce propojen i s ostatními strategickými cíli a odpovídá aktivitám uvedenými v Paktu zaměstnanosti. Integrované řešení v rámci strategického cíle Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost je postaveno na dvou vzájemně propojených a na sobě komplementárních prioritních oblastech. 1. Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce V rámci této priority se předpokládá podporovat aktivity zaměřené na: 1 A - Podporu odborného vzdělávání (tvorba programů) zaměstnanců, které zajistí kvalifikovanou pracovní sílu uplatnitelnou na trhu práce a reagující na měnící se podmínky a rozvoj technologií. 1 B - Zvýšení kvality výuky (např. tvorba programů, zlepšování podmínek, jazyková vybavenost) pro děti, žáky a studenty upřednostňující obory spojené s potenciálem aglomerace a se zvýšením inkluzivního vzdělávání. 1 C - Zapojení zaměstnavatelů (stáže ve firmách) do systému vzdělávání (motivující faktor pro studenty). Návazně na měkké aktivity u vzdělávání se počítá u vybraných typů škol a školských zařízení zkvalitnit vybavení a infrastrukturu. 2. Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce V rámci této priority budou podporovány aktivity zaměřené na: 2 A - Motivační a informační programy, které budou vytvářet podmínky pro zlepšení kvalifikačních předpokladů pro zaměstnání 2 B - Flexibilní formy zaměstnávání a získávání pracovních návyků a zkušeností 2 C Poradenské programy (zaměstnanecké a vzdělávací agentury) a rekvalifikace - zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, rozvoj měkkých kompetencí atd. 2 D - Začleňování znevýhodněných osob na trh práce Zdůvodnění Uplatnění na trhu práce je jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých si lidé vybírají své místo k životu. Ostravská aglomerace disponuje potenciálem nabídky pracovní síly, který je ovšem z důvodu nízké (či nevhodné) kvalifikace lidí a zájmu o uplatnění na trhu práce pro současnou a očekávanou poptávku velmi limitující. Jedním ze základních předpokladů, jak snížit vysokou míru nezaměstnanosti, dále pak zamezit dlouhodobému trendu poklesu počtu obyvatel OA aglomerace zapříčiněného především odchodem mladé a vzdělané generace, je zabezpečit odpovídající nabídku na trhu práce. Specifickým problémem je pak znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce. Klíčová je proto úroveň vzdělávání, která je nezbytná pro přípravu kvalitní a kvalifikované pracovní síly. Je potřebné, aby veřejné instituce vytvářely podmínky, kterými ovlivní jednání dalších subjektů (především podnikatelů) tj. od spolupráce veřejných institucí, úřadů práce a agentur, vzdělávací soustavy, tradičních zaměstnavatelů, až po malé a střední podniky. Cílem je podpořit vznik pracovních míst lidmi z regionu, s potřebnými znalostmi a dovednostmi. Nutným předpokladem je rovněž specializace vzdělávání v oborech, které mají v regionu uplatnění, a to na všech úrovních. Vzdělání bude proto vycházet nejen z obecných trendů, ale zejména ze specifik samotné aglomerace a jejích silných stránek a konkurenčních výhod, které zajistí kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce i schopnost adaptovat se na měnící se podmínky a rozvoj technologií. 22
Výchozí stav Výše uvedené zdůvodnění odráží současný stav aglomerace, který je z pohledu nabídky trhu práce a vzdělávání následující: Málo využívaný potenciál lidských zdrojů (nabídky práce) v rámci existujících ekonomických aktivit. Neuspokojivé výsledky míry ekonomické aktivity obyvatel (podíl obyvatel se zájmem o uplatnění na trhu práce je nejnižší ze všech krajů ČR) a nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Podíl nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v aglomeraci neodpovídá úrovni míry nezaměstnanosti (při srovnání s průměrem ČR relativně vyšší, než je tomu v případě počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo). Existence odzkoušených řešení zaměstnanecké a vzdělávací agentury pro přechodný trh práce: Labour Pool Vysoká koncentrace nezaměstnaných na malém území s sebou nese růst i dalších negativních jevů (vznik sociálně vyloučených lokalit, kriminalita, aj.). Nejvíce nezaměstnaných je ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v oblasti obchodu a dopravy. Dlouhodobě roste podíl zaměstnanosti v informačních a komunikačních činnostech a v oblasti profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Nízká úroveň vzdělanosti (9. místo v rámci krajského srovnání), podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělané populace, doprovázený značným počtem pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří přišli o práci vlivem strukturálních změn v ekonomice. Nízkou míru vzdělanosti a vyšší podíl sociálně slabých obyvatel navíc umocňuje selektivní emigrace obyvatel aglomerace, kdy odchází především mladí a kvalifikovaná lidé. Odchod mladých, kvalifikovaných lidí z regionu je spojen ale také s kvalitou a image místních středních i vysokých škol významná část mladých obyvatel odchází z regionu nejdříve za studiem. Školy nejsou dostatečně otevřené konkurenci, ani v případě studentů a akademických pracovníků, ani spolupráci, a stále tak do značné míry fungují bez potřebné vazby na okolní systém a regionální i národní ekonomiku. Síť středních škol se nedostatečně přizpůsobuje měnící se ekonomické struktuře jednotlivých regionů v ČR. 4.3.4Vazba priorit na tematické cíle 2014-2010 Strategie Evropa 2020 představuje hlavní dokument určující priority a směry EU do roku 2020. Její priority jsou promítnuty do nařízení EU v podobě 11 tematických cílů (a jejich investičních priorit). V případě tohoto strategického cíle je provázanost aktivit na 3 tematické cíle (Tabulka 1). Tabulka 1: Vazba priorit na tematické cíle definované v nařízení EU Tematický cíl EU (TC) Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce TC 8 Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních pracovních sil. míst a mobility TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci. TC 10 Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení. 23
4.3.5Vazba priorit na operační programy ČR 2014-2020 Tabulka ilustruje, prostřednictvím kterých operačních programů a jejich specifických cílů budou priority strategického cíle ITI realizovány. Tabulka 2: Vazba priorit ITI Ostravské aglomerace SC Zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel na OP ČR v období 2014-2020 Strategický cíl ITI Prioritní osa ITI Identifikace programu Program Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Integrovaný regionální operační program 2. Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj 1. Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnos t obyvatel Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 2. Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce Prioritní osa 2 - Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků 2. Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Operační program Zaměstnanost Specifický cíl programu 2.4 Zvýšit kapacitu pro odborné vzdělávání v MSP 2.4 Zvýšit kvalitu a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení 2.1 Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce a společnosti 3.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ 3. Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání 1 - Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly 3.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích 3.5 Zvýšení kvality vzdělávání a odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce 1.1 Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob 1.2 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce 1.3. Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce 24
2 - Sociální začleňování a boj s chudobou 2.1 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce 25
4.3.6Cílový stav Indikátory Pro tento strategický cíl jsou navrženy následující indikátory, prezentující samotný indikátor, jeho současný stav a očekávanou změnu, která by signalizovala změnu potřebnou k řešení dané příčiny či zlepšení nepříznivých následků a dlouhodobějších trendů. Tabulka 3: Indikátory 12 pro SC Zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel ID Seznam indikátorů Jednotka Typ Cílový Vazba na OP stav Prioritní oblast Aktivita Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce 5 00 00 Počet podpořených vzdělávacích zařízení 1 B Zařízení výstup IROP 2.4 5 21 05 Počet produktů vzdělávání k podnikavosti 1 A produkty výstup n/a 13 5 00 01 Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích 1 B zařízení Osoby výstup IROP 2.4 5 00 10 Kapacita školících a vzdělávacích středisek 1 A osoby výsledek OP PIK 2.4 5 00 30 Zachování podílu počtu osob předčasně opouštějících 1 B vzdělávací systém % výsledek IROP 2.4 5 29 10 Podíl studijních programů vyučovaných v cizím jazyce 1B % výsledek OP VVV 2.1 5 32 10 Počet vysokých škol s novými produkty podpory studentů 1 B, 1C 2.1, 3.1, 3.2, Organizace výsledek OP VVV 3.5 5 15 10 Celkový počet dětí, žáků a studentů v podpořených 1B, 1C děti, žáci a Uveden v výsledek OP VVV organizacích studenti NČI 5 17 10 Počet dětí a žáků marginalizovaných etnických skupin, včetně 1 B děti, žáci a 2.1, 3.1, 3.2, výsledek OP VVV Romů, v podpořených organizacích studenti 3.5 5 16 01 5 27 10 5 28 10 5 10 10 Počet nízkoprahových center předškolního vzdělávání a práce s 1B rodinou Počet studentů, kteří využívají nově vybudovanou, rozšířenou 1B či modernizovanou infrastrukturu, mimo infrastrukturu pro výuku spojenou s výzkumem Počet studentů v nových či modernizovaných výzkumně 1B zaměřených studijních programech akreditovaných i pro výuku v cizím jazyce Počet organizací, ve kterých se zvýšila kvalita výchovy a 1B vzdělávání a proinkluzivnost děti, žáci a studenti výsledek OPVVV Studenti výsledek OPVVV Studenti výsledek OPVVV Organizace výsledek OP VVV Uveden v NČI Uveden v NČI Uveden v NČI 2.1, 3.1, 3.2, 3.5 12 Specifické indikátory pro konkrétní projekty a očekávané změny jsou uvedeny v projektových záměrech. 13 Indikátor z NČI. 26
ID Seznam indikátorů Jednotka Typ Cílový stav 5 25 10 6 26 01 6 26 02 6 27 01 6 27 02 6 30 03 6 32 01 6 32 02 6 42 00 6 45 00 Vazba na OP Počet pedagogických pracovníků, kteří v praxi uplatňují nově 1B Ped. získané poznatky pracovníci výsledek OP VVV 2.1 Počet podpořených projektů (z toho vzniklých kapacit, 1 A, B, C počet programů) ITI / výstup Výše investic podpořených projektů 1 A, B, C Kč ITI / výstup Míra spokojenosti studentů a pedagogických pracovníků v místě realizace projektu 1 A, B, C Průzkum (pravidelný) ITI 14 / výsledek Prioritní oblast Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (muži) 2 A, 2C Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (ženy) Zaměstnaní účastníci, včetně OSVČ, po ukončení své účasti 2 A, 2C (muži) Zaměstnaní účastníci, včetně OSVČ, po ukončení své účasti (ženy) Účastníci, jejichž situace na trhu práce se 6 měsíců po ukončení 2 A, B, jejich účasti zlepšila 2C, 2 D Znevýhodnění účastníci zaměstnaní do 6 měsíců po ukončení 2D své účasti včetně OSVČ (muži) Znevýhodnění účastníci zaměstnaní do 6 měsíců po ukončení své účasti včetně OSVČ (ženy) Nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti dostanou nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení své účasti Dlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti dostanou nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení své účasti účastníci výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 účastníci výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 účastníci výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 účastníci výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 2 A, B, 2C, 2 D osoby výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 2 A, B, 2C, 2 D Osoby výsledek OPZ 1.1, 1.2, 1.3 6 71 01 Počet podpořených podpůrných institucí 2 A, 2C Organizace Výstup OPZ 1.1, 1.2, 1.3 Počet projektů zaměřených na udržitelnou zaměstnanost žen a 2D C/ESF/21 Projekty výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 udržitelný postup žen v zaměstnání WF522 Počet nově zavedených nebo inovovaných služeb 2B služby výsledek OP Z 1.1, 1.2, 1.3 14 Sledování například 1 x za 2 roky v rámci průzkumu realizovaného Nositelem ITI s cílem zjistit přínos realizovaných aktivit pro obyvatele aglomerace a kvalitu života v ní. Obdobně je tento ukazatel navržen i v dalších ostatních prioritních oblastech. Lze zde pravděpodobně projednat možnou podporu z technické pomoci. 27
ID Seznam indikátorů Jednotka Typ Cílový stav Počet podpořených projektů 2 A, 2B, počet 2C a 2D ITI / výstup Výše investic podpořených projektů 2 A, 2B, Kč 2C a 2D ITI / výstup Počet vytvořených pracovních míst dle sektoru, typu, pohlaví 2 A, 2B, 2C a 2D ITI / výsledek Vazba na OP 28
4.4 Strategický cíl Podpořit podnikání a vznik pracovních míst 4.4.1 Cíl Komparativní výhoda aglomerace jako centra činností náročných na kvantitu i kvalitu pracovní síly (s dostatečně využívaným endogenním potenciálem spádového území) vytváří podmínky pro vlastní hospodářský rozvoj a šíření pozitivních efektů za její hranice. Strategický cíl je proto zaměřen na: rozvoj, posilování a specializaci podnikatelských aktivit, zvýšení úrovně využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a intenzivnější propojení místní ekonomiky s globálním trhem. 4.4.2Teorie změny Grafické schéma teorie změn znázorňuje základní intervenční logiku (Co chceme a můžeme změnit, Jak toho chceme dosáhnout a Jak ověříme, že jsme byli úspěšní) uvnitř strategického cíle Podpořit podnikání a vznik pracovních míst. 29
Obrázek 13: Teorie změny SC Podpořit podnikání a vznik pracovních míst 30
4.4.3Integrované řešení Prioritní oblasti k naplnění integrovaného řešení Podpora podnikání a vznik nových pracovních míst jsou založeny na třech na sebe navazujících a uvnitř komplementárních prioritních oblastech specifikovaných do konkrétních aktivit: 1. Podpora vzniku pracovních míst V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit se zaměřením na: 1 A - Podporu programů k nastartování a rozvoji podnikavosti a podnikání (start-up, inkubátory), 1B - Strategickou spolupráci mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou. 2. Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit směřujících k: 2A - Rozšíření kapacit průmyslového výzkumu a vývoje v podnicích (podnikatelském sektoru), 2B - Vývoji a zavádění procesních a produktových inovací. 3. Podpora podnikatelských investic, služeb a inovativního podnikání V rámci této prioritní oblasti budou podporovány aktivity zaměřené především na: 3 A - Podporu investičních (výrobních i nevýrobních) a podnikatelských činností (využití regenerovaných ploch a areálů k rozvoji podnikání, oblast sociálního podnikání), 3 B - Využití finančních nástrojů pro rozvoj malého a středního podnikání, 3 C - Poskytování služeb malým a středním podnikům v oblasti marketingu a poradenství (důraz na klíčová odvětví a přesah na mezinárodní trhy). Zdůvodnění Kvalita a intenzita podnikatelského prostředí významně ovlivňuje celkový rozvoj aglomerace (i za jeho vymezené území) a ochotu obyvatel v něm setrvat. Tyto pozitivní dopady je proto potřeba podpořit komplexně prostřednictvím podpory investic zaměřených na vznik pracovních míst, podporu a uplatnění výsledků výzkumu, vývoje a inovací v praxi. Třetím významným a nezbytným článkem integrovaného řešení je podpora inovativního podnikání a podnikavosti. Pro úspěšnost naplnění integrovaného řešení je nutná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Pro rozvoj podnikání hraje i skutečnost, že OA se nachází na území perspektivně velmi zajímavého mezinárodního trhu (CZ-PL-SK). Je zde silná tradice průmyslu, kulturního zázemí, přírodních a technických vzdělávacích oborů a také velký potenciál v oblasti životního prostředí a snižování ekologické zátěže. Nezanedbatelnou roli hraje i osobní vztah obyvatel k ostravskému regionu či přímo k ostravské metropoli. I tento strategický cíl a jeho prioritní oblasti je úzce provázán s ostatními. Na rozvoj podnikání má zejména přímý vliv dopravní dostupnost, kvalita vzdělání a nabídka pracovního trhu. Výchozí stav území aglomerace Manažerské a podnikatelské kompetence místních podnikatelů ale i mladých absolventů jsou omezené a jsou jednou z brzd většího rozvoje podnikání v regionu. Nedostatečná základna progresivních malých a středních podniků. Podnikatelská aktivita v regionu roste nejpomaleji v ČR. Tento problém je dán do značné míry historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Dosavadní diverzifikace regionální ekonomiky byla do značné míry spojena se zahraničními investicemi. Globální produkční řetězce řady těchto zahraničních firem jsou stále poměrně uzavřené, s vysokým podílem vlastních dodavatelů. Potenciál pro navázání místních domácích podniků je nízký, velká část z nich se uplatňuje na nižších úrovních řetězce, dodávají spíše standardizované produkty a komponenty s nižší přidanou hodnotou. I zakořeněnost řady zahraničních investorů v regionu je zatím omezená. 31
Podíl výdajů na VaV podnikatelského sektoru zaostává, především vzhledem k významu průmyslu v ekonomice regionu. Unikátní know-how spojené s dlouhou tradicí těžebního průmyslu, výrobou železa a oceli a těžkého strojírenství, které lze využít pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou Dostatek pracovních sil aglomerace je součástí nejlidnatějšího kraje, nízká míra ekonomické participace znamená potenciálně dostatečný zdroj pracovní síly Ekonomické aktivity, včetně MSP v ostravské aglomeraci jsou jen omezeně založené na vlastních, zcela nových inovacích z pohledu inovačních aktivit převládá spíše přejímání existujících řešení a technologií a adaptivní typ strategie firem. Globální produkční řetězce řady těchto zahraničních firem jsou však stále poměrně uzavřené, s vysokým podílem vlastních dodavatelů a partnerů. Potenciál a příležitosti pro navázání místních domácích podniků je tak nízký, velká část z nich se uplatňuje na nižších úrovních řetězce, dodávají spíše standardizované produkty a komponenty s nižší přidanou hodnotou. Rozvoj progresivnějších domácích firem, které by přinesly atraktivnější pracovní příležitosti i potřebnou diverzifikaci ekonomiky aglomerace, je zatím omezený. 4.4.4Vazba priorit na tematické cíle Strategie Evropa 2020 představuje hlavní dokument určující priority a směry EU do roku 2020. Její priority jsou promítnuty do nařízení EU v podobě 11 tematických cílů (a jejich investičních priorit) a dle obsahového zaměření jsou zahrnuty v konkrétních operačních programech. Z hlediska tematického zaměření mají navržené priority a aktivity strategického cíle vazbu na 3 tematické cíle. Tabulka 4: Vazba priorit na tematické cíle definované v nařízení EU Tematický cíl EU (TC) Podpora vzniku pracovních míst Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi Podpora podnikatelských investic a inovativního podnikání TC 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. TC 3 Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci. 32