ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ 1
LITERATURA Křen J.: Dvě století střední Evropy. Praha: ARGO 2005/6 2
III. Národní hnutí 101 115 125-132 IV. Revoluce 1848 145 177 V. Počátky modernizace 187-194 208-240 3
VI. Přelom století 241-247 VII. První světová válka 323-351 VIII. Meziválečná doba 355-385 398-409 430-443 4
IX. Válka, okupace, rezistence 465-527 X. Poválečná střední Evropa 535-549 567-577 594-603 XI. Dlouhá padesátá léta 609-670 694-697 5
XII. Šedesátá léta 749-768 XIII. Sedmdesátá léta 749-768 XIV. Konec komunismu demokratické revoluce 965-998 6
Balík S., Hloušek V., Holzer J., Šedo J.: Politický systém českých zemí 1848-1989. Brno: MU, 2003 7
Obecně historická: LITERATURA - Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost 1848-1948, Praha, Svoboda 1982 - Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003 8
OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš F. Palacký M.R.Štefánik L. Rieger 9
Dějiny politické : - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha 1926-1937 - Malíř J., Marek P.: Politické strany 1861-2004 I, II, Doplněk, Brno 2005 -Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953 10
Memoárová: I - Peroutka F.: Budování státu - Beneš E. : Paměti I, II, III Šest let exilu a II. Světové války - Laštovička B.: V Londýně za války - Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR 11
Memoárová nekonvenční - Dürich J.: V českých sluţbách (1915-1918) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) 1921 - Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929 12
Nespecifická : (zejména k době po r. 1989) - Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I 1989 1994 XII 2004-2006 - Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poraţení? I, II, Praha, Prostor 2005 (ţivotopisná interview) 13
Dokumenty I: - Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu vývoji I IV (1918-1992) - Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech 14
Dokumenty II: Edice Ústavu pro novodobé dějiny Dokumenty ke spisům (dílu) Dokumenty k událostem 15
30.a 40. léta XIX. století Zemský sněm Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze 16
Vývoj ve Vídni (od Březnových událostí k Říšskému sněmu) Slovanský sjezd Svatodušní bouře Říšský sněm ve Vídni a Kroměříţi. Diferenciace českého politického spektra Politika císařského domu 17
Od března 1849 k Silvestrovským patentům Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k dualismu 18
Od Prosincové ústavy k 1.světové válce Formování proudů a směrů v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika Předlitavských vlád 19
Ke vzniku samostatného státu Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po oţivení parlamentního dění. Národní výbor Domácí a zahraniční reprezentace české politiky Od českého k česko-slovenskému Nový stát 20
První republika 20. léta Politická struktura a mocenské uspořádání Česko-německá a česko-slovenská otázka Československá zahraniční politika 21
První republika 30. léta Vyhraněnost politické pravice a levice Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření německého problému 22
Druhá republika Počátek konce samostatného státu Politický ţivot za Druhé republiky - autonomie Slovenska a země Podkarpatskoruské 15. březen 1939 23
Protektorát, Slovenský stát a zahraniční odboj Londýnská a moskevská politická emigrace Politické poměry v Protektorátě a ve Slovenském státě Domácí odboj a jeho politická struktura Názorové rozdíly na charakter československého státu po skončení války SNP a postupné osvobozování republiky SNR, ČNR, Košická vláda NF 24
Politický vývoj od osvobození do r. 1949 Politické strany v nové republice NF a její úloha v politickém ţivotě země Česko-slovenské vztahy, tzv. Praţské dohody Vyhranění politické situace koncem r. 1947 a počátkem r. 1948 Únor 1948, Ústava 9. května 25
Na cestě k federaci 50.léta a změny v politickém ţivotě Bipolární svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění vedoucí úlohy KSČ Socialistická ústava Politický vývoj v 60.letech, Praţské jaro 26
Československá federace vznik, vývoj, zánik Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence federace a republik a česko-slovenských vztahů Posilování federace v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná destrukce politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r.1989. Obnova politického ţivota Decentralizace moci, posilování autonomie republik a oslabení federace Konec federace a vznik samostatné ČR 27
Do r. 1848 Rakouské císařství 1804 - státoprávní rámec pro formování státní správy Rakousko uherské císařství 1867 28
František I. 1804 1835 Ferdinand I. (V) 1835 1848 František Josef I. 1848-1867-1916 Karel I. 1916 (1918) 29
Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich 30
do r. 1848 Prezident zemského gubernia zemské gubernium Čechy nejvyšší purkrabí Morava zemský hejtman krajský hejtman hejtmanství Patrimonia 31
do r. 1848 Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města 32
1848 - březnové bouře Vídeň (Berlín Paříţ únor) Praha březen Svatováclavské lázně 33
Předpoklady novodobé české politiky 1825 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 Změna stanov 34
1842 Česká stolní společnost k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota 35
Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetrţitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V. 36
Občanská politika - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V. 1844 Repeal (Sabina, Arnold, Gauč) 1847 37
MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi Svobodné obecní zřízení je základem státu 38
Vídeň 11. března: Výzva k povstání 12. března: Rezoluce studentů 13. března: Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha 39
Svatováclavský výbor 11.3. Poradní mimořádná guberniální komise 1.4. Národní výbor 13.4. 40
Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Program: Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června 41
7. června - Vojenská přehlídka 10. června - Schůze praţského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění Svornosti Reorganizace Národní gardy 42
17. července Odvolání hr. L.Thuna 4. srpna Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia) 43
Vídeň 25. dubna Pillersdorfova ústava 13.-15. května Centrální občanský výbor 16. května Císařská proklamace - Sněm ústavodárný 44
15., 16. V. Centrální občanský výbor 16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku 45
PRAHA 19.V. 28.V. Projev loajality vládě prozatímní vládní rada Vídeň proti (Dogeldorf) ale 27. 29. V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň 46
Svolání říšského sněmu Vídeň 22.7. 1848 přerušeno jednání 6.10. 22.10. 1848 jednání v Kroměříţi (15) 22.11. 1848 rozpuštění sněmu 4.3. 1849 47
22.VII. Říšský sněm - Vídeň VII. Praha celkem 4 Ústavní výbor předseda J.Fejfalík 7.IX. Zákon o zrušení poddanství X. Přerušení zasedání 48
(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříţi 21.XI. Schwanzenbergova vláda 2.XII. František Josef I. 49
X. Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký) 50
F. Palacký historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II. 1849 rezignuje K. Mayer posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání 51
Počátky formování českého politického spektra L Radikální demokracie P Národně-liberální UL Anarchisté UP Historických práv (hr.l.thun) 52
Sněm Vláda Historické země Korunní země - historická správní - jednotná správní struktura struktura ale historické tituly 53
Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci zemí Co říši zatěţuje Říši zemím 54
Centrální správa Panovník Ministerská konference říšská rada Ministerstva Říšský sněm 55
Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříţi 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna 1851 kabinetní listy 31. prosince 1851 Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 Prosincová ústava 56
Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační obecní zákon z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní Ortsgemeinde okresní Bezirksgemeinde krajská Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje) 57
1850 leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost aţ 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10) 58
Srpnové výnosy forma kabinetních listů 20. srpna 1851 1. Kübeckovy ŘR osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 1859 Bachovský absolutismus 59
1859 odvolán Alexander Bach 15. července manifest (slibuje liberalizaci ) 1860 4.března Patent (č.56) rozšíření ŘR (39 členů zástupci zemských sněmů) rozmnoţená ŘR 20. října manifest ( K mým národům ) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec baron Anton Schmerling v čele vlády 26. února 1861 Schmerlingova ústava 60
RŘR - arcivévoda Reiner 38 členů květen 1860 2 návrhy úprav 18. června 1860 audience L. Riegra aj. Macháčka u císaře - neúspěch 61
Říjnový diplom RŘR má 100 členů historicko-právní individualita konzervativní šlechta liberální měšťanstvo Království české země Koruny české 62
Únorová ústava 26. února 1861 Říšská rada Panská sněmovna - jmenovaná panovníkem Poslanecká sněmovna - jmenovaná zem.sněmem funkční období: 6 let svolávána panovníkem 63
Panská sněmovna: zletilí princové císařského domu zletilé hlavy šlechtických rodů arcibiskupové a biskupové (kníţecí titul) osobně jmenovaní za zásluhy 64
Poslanecká sněmovna uţší: 203 členů (82 země Koruny české Čechy 54, Morava 22 Slezsko 6) širší: 343 členů (140 Uhry) 65
Zemský sněm velkostatek města ostatní obce Český: 5 virilistů 70 87 79 ll 241 Moravský: 2 virilisté 30 37 31 ll 100 Slezský: 1 virilista 9 12 9 ll 31 66
1.zasedání 29.IV. 1861 poslanecká prezident: Franz Hein panská prezident: Karl kníţe Ausperg od 30.12.1867 předseda Ministerské rady 67
1. Vláda: 9 členů (6 poslanců) Království a země v Říšské radě zastoupené 68
13.X. 1866 Císařský list poděkování zemským sněmům 1.II. 1867 abdikace hr. Belcrediho 7.II. 18.II. 8.IV. - Fridrich Ferdinand Beust - Ustavení uherské vlády: Gyula Andrassy - Korunovace 69
Společné: Panovník Obrana nikoliv vláda Finance Zahraničí Delegace 70
Společné věci Říše Panovník Společné říšské zákonodárné kompetence Delegace: 60 členů 40 poslanecká 20 panská (10 Čechy, 4 Morava, 1 Slezsko) 60 - Uherské království 71
Zemský sněm: Český Moravský 13.IV 1868 čeští poslanci odchází 22.VIII Deklarace 25.(28.)VIII. Osvědčení 28.IX. Vyloučení 29.X. Vyloučení 72
Česká pasivita Říšská rada Zemský sněm ztráta pozic Směřuje k diferenciaci české politické scény 73
1886 K. Plenner Obnovení krajské organizace: Kraje: smíšené (s českým obyvatelstvem) 1918 německé 74
Předlitavsko 21. prosince 1867 Prosincová ústava - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na zemské sněmy - zákonodárná moc Říšské rady vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník osobně nedotknutelný neodpovědný - panovník vázán přísahou vládnout podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záleţitosti habsburské monarchie (analogie k uherské ústavě) 75
zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení říšského soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci 76
zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r. 1852 zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr 77
Zákony r. 1868 májové zákony č. 47/1868 z 25. května - o manţelském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve) 78
Rakousko Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868) 17. února 1867 Císařský reskript uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské koruny Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance 79
Česká politika 22. srpna 1868 Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 Osvědčení moravských poslanců (pasivní ale proti spojení ) Slezský sněm 7. října 1879 Konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení (14. srpna ministerský předseda E. Taaffe A.Praţák ministr justice 1881 1889) 80
Listopad 1868 Uhersko Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení 19. duben 1880 Stremayerova nařízení zrovnoprávnění češtiny ve vnějším úřadování 28.únor 1882 Univerzita duben 1897 Badeniho jazyková nařízení čeština ve vnitřním úřadování 81
1847 1850 Česká historická šlechta státopravní šlechta 1860 Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň) VII. Pamětní spis - Clam-Martinic 82
Starší generace Nová generace Rudolf Deym Lev Thum Svatopluk Matyáš Thun Clam-Maritinic Egbert Belcredi Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg 83
70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství Moravské 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České 1871 (Karel Schönborn) 84
1863 Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu Strana ústavověrného velkostatku 1864 Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan 85
1861 Národní strana (staročeská) 1860 14.VI. Memorandum ( k císaři) koncese pro české noviny 1861 1.I. Prohlášení v prvním čísle Národních novin F.L.Rieger 1863 15.XII. Program publikován v listu Národ 86
Představitelé F. Palacký F.L. Rieger F.A. Brauner S. Praţák (Moravská) starší generace A. Bráf K. Mattuš mladší generace J. Šolc 87
1874 27.XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní představitelé: J.Grégr K.Sladkovský J.Barák F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis nová generace: K.Kramář A.Rašín Z. Tobolka 1891 15.II. Adolf Stránský (Morava) 88
1913 16.III. Moravská strana lidová Hynek Bulín - Moravské listy opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana 89
2. pol. XIX.století Dělnické hnutí dělnická politika 1864-28.X. Internacionála (Paříţ) 1874 5-6.IV. Rakouská dělnická strana (Neudörfl) 1878 7.IV. Sociálně-demokratická českoslovanská strana v Rakousku (Praha Břevnov) 90
1887 25.-26.XII. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Luţánky) 1888 30.XII. 1889 1.I. Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku ( Slučovací sjezd Hainfeld) 1897 6.-12.VI. Federalizace Sociálně demokratické strany v Rakousku 91
90. léta XIX. století Sociálně demokratická strana nejsilnější strana v Čechách Volby 1897 30 % hlasů v čes. volebních okrsích 1907 38 % všech českých hlasů 1911 36,5 % všech českých hlasů 92
Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký 93
Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus - vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum 94
1895 Praţská druţina pro katolickou organizaci (M.Karlach) 1896 Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban) 1897 Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl) 1899 Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě 4.IV. Vyškov 3.-4.IV. Velehrad iniciativa: J.Šrámek předseda strany 95
Poslední třetina XIX.století pokrokový lidový opositum vůči konzervativní klerikální Hnutí studenstva: 1887 25.X. Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: 1889 24.VIII. 1889 7. XI. Slavia Řečnický a literární spolek 96
1891 6.II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn 1896 22.III. Strana pokrokových socialistů 1897 4.IV. Česká strana radikálně pokroková 97
1899 19.II. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa 1908 20.IV. Česká strana státoprávně pokroková 1909 30.I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek 98
Realisté 80.léta XIX.století Atheneum T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar) 1900 1.IV. Česká strana lidová (realistická) T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka 1906 21.I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn) 99
1897 30.III. Strana národního dělnictva československého 1898 27. III. Strana moravských národních dělníků IV. Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a obojích Rakousích 1902 (3.sjezd) Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč František Kváča 100
Počátky: Agrárníci 1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml 1889 Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný 1899 6.I. Česká strana agrární Karel Prášek 1904 17.XII. Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk 101
1905 19.VI. Československá strana agrární 1906 Politická selská jednota (F.Nedrţal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla 102
Čechy 1913 zrušen zemský sněm ustavena zemská správní komise 1918 zřízen Zemský správní výbor 103
25. VII. 1914 Uzavřena Říšská rada i Zemské sněmy Stagnace politického ţivota 27.III. 1915 Odvolán hr. F. Thun (místodrţící) 104
XII. 1914 Emigrace T.G. Masaryka III. 1915 Počátky pozdější Mafie (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín) V. 1916 Zatčeni K.Kramář, A.Rašín 105
podzim 1915 Národní souručenství jaro 1916 Národní strana - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální Základ: prorakouská orientace V. 1916 programové neshody směřuje k rozpadu 106
V. 1915 T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i Horní Uhry Slováci jsou Češi a přijímají program sjednocení s Čechami 107
1916 Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká Český komitét zahraniční II. 1916 se transformuje na Československou národní radu 108
Československá národní rada sídlo: Paříţ sloţení: předseda: T.G. Masaryk místopředseda: J. Durych generální tajemník: E. Beneš člen předsednictva: M.R. Štefánik program: samostatný československý stát 109
18. XI. Český svaz 1916 sídlo: Vídeň prezidium: předseda: 1.místopředseda: 2.místopředseda: František Staněk Agrární strana Bohumír Šmeral Sociální demokracie Jindřich Maštálka Mladočeská strana program: autonomie v rámci modernizovaného Rakouska (v čele s Habsburky) 110
V. VI. Prohlášení Českého svazu Česko-slovenský autonomní stát v rámci federalizovaného Rakouska ALE! A. Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková samostatný český stát 111
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš předseda A. Švehla jednatel červenec 1918 K. Kramář předseda A. Švehla místopředseda V. Klofáč F. Soukup jednatel 112
říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu stává se Prozatímním národním shromáţděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko ve Slezské Ostravě 113
Morava do r. 1918 zemský sněm zůstává - působí dále 114
Slezsko do r. 1918 správní komise 115
Slovensko do r. 1918 Uherský sněm 116
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) sluţnovské obvody komitáty ţupy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem 117
Zemské sloţení: Čechy Morava Slezsko (část) Slovensko Podkarpatská Rus Spory: s Maďarskem (jiţní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka) 118
29. 30. října 1918 Deutschböhmen severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jiţní Čechy Deutschsüdmähren jiţní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) ( maďarská národní rada (místní) v Martině) 119
14. listopadu prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla Agrární strana zemědělství: K. Prášek Agrární strana veřejných prací: F. Staněk Agrární strana ţeleznic: J. Zahradník Agrární strana financí: A. Rašín Státoprávní demokracie obchodu: A. Stránský Státoprávní demokracie národní obrany: V. Klofáč Česká strana socialistická pošt: J. Stříbrný Česká strana socialistická zásobování: B. Vrbenský Česká strana socialistická bez portefeuille: M. Hruban Katolická lidová strana zdravotnictví: V. Šrobár Slovenský klub spravedlnosti: F. Soukup Sociální demokracie školství: G. Habrman Sociální demokracie sociální péče: L. Winter Sociální demokracie války: M. R. Štefánik zahraničí: E. Beneš Muţi 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek Sociální demokracie 120
zákon č. 11/1918 recepční norma 2. listopadu zákon č. 37/1918 prozatímní ústava 14. listopadu zákon č. 121/1920 Ústava ČSR zákon č. 126/1920 Ţupní zákon 29. února 29. února zákon č. 125/1927 O organizaci politické správy 14. července 121
Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918 Slovensko zákon č. 211/1920 Podkarpatská Rus 122
Předsedové vlád 1918 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - " - 25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " - 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udrţal F. (Agrární) 1.2.1929 11. Udrţal F. - " - 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " - 14.2.1934 14. Malypetr J. - " - 4.6.1935 15. Hodţa M. (slov.agrární) 5.11.1935 16. Hodţa M. - " - 18.12.1935 17. Hodţa M. - " - 21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " - 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938 123
1918 Česká agrární strana 1919 I. Republikánská strana československého venkova 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. Švehla Kuneš Sonntág M.Hodţa F.Staněk (V.Šrobár) V.Stoupal 124
1918 - Mladočeská - Pokrokové (3) + Staročeská 1918 Česká státoprávní demokracie 1919 III. Československá národní demokracie Představitelé: K.Kramář P.Šámal A.Rašín A.Hajn ale: Jaroslav Kvapil Josef Scheiner 125
1925 15.IX. Národní strana práce (odštěpení od Čes.strany demokratické) představitelé: J.Kallab J.Stránský O.Klusáček J.Herben F.Peroutka 1930 II. Ukončena činnost 126
1924 Ústředí československých fašistů 1926 26.III. Národní obec fašistická (Omladina úderné oddíly) představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r. 1926-1927 200 tisíc členů) 127
1936 XI. Hnutí za nové Československo 1937 III. Slovanská obec fašistická 1937 31.X. Národní strana radikální 128
1918 IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek 1919 26.I. Československá strana lidová (česká) Jan Šrámek Bohumil Stašek František Šabata 129
1918 Česká strana národně-sociální 1918 30.III. Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský) 1919 I. Československá strana socialistická 1926 Československá strana národně socialistická V.Klofáč A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř ale E.Beneš 130
1927 8.V. Slovanská strana národně socialistická (Jiří Stříbrný vyloučen z ČSNS v r.1926) 1929 28.IV. Radikální strana Slovanští socialisté 1930 I. Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám Hradu ) J.Stříbrný K.Pegler Č.Hubáček ale: Z.Husáková (místopředsedkyně) 131
1918 Česká strana ţivnostenská + Politická strana českého ţivnostenstva na Moravě 1919 5.XI. Československá ţivnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937) 132
1918 27.-30.XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana) Československá sociálně demokratická strana dělnická 1920 25.-28.IX. (odstupuje B.Šmeral) (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar 133
1921 30.X. 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.Muna J.Hybeš B.Jílek K.Gottwald J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský S.K.Neuman A.Zápotocký J.Šverma E.Vajtauer K.Krosnář B.Köhler K.Kreibich 134
1913 29.VII. Slovenská lidová strana 1920 5.XI. Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněţská rada (od r. 1918) Andrej Hlinka 1925 Hlinkova slovenská lidová strana 135
Andrej Hlinka 1864 1938 v době 1.světové války farář v Roţumberoku v r. 1917 nakloněn česko-slovenské myšlence v r. 1920 první snaha o autonomii Slovenska 136
1919 4.III. Německá nacionálně socialistická dělnická strana Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei DNSAP 1933 1.X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront SHF 1935 19.IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP 137
1938 X. Národně socialistická německá dělnická strana Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank 138
1938 12.-17.XI. Strana národní jednoty SNJ Rudolf Beran Robert Halík ale: Jiří Stříbrný Radola Gajda 139
1938 28.X. Národní strana pracujícího lidu NSPJ XI. Národní strana práce NSP A. Hampl ale i: F.Modráček F.Richter B.Laušman J.Nečas J.Macek 140
1939 16.III. Národní souručenství NS - jediná politická struktura v Protektorátě Jiří Havelka Josef Kliment patronace E.Hácha Adolf Hrubý Josef Nebeský (dříve Agrární strana) 141
1938 VI. Hlinkova strana: poţadavek autonomie Slovenska 6.X. Ţilinská dohoda 19.XI. Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské 18.XII. Volby do Slovenského sněmu 63 poslanců 142
1939 13.III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha) 14.III. vyhlášení Slovenského státu 15.III. Ţádost třetí říše o ochranu 143
1939 15.III. E.Hácha v Berlíně 16.III. vyhlášení Protektorátu výnos říšského vůdce 144
Úřad Říšského protektora 16.III. srpen 1943 27.IX. 1941 Konstantin von Neurath odvolán von Neurath Zastupující říšský protektor 4.VI. 1942 Reinhard Heydrich 4.VI. 1942 20.VIII. 1943 Kurt Dalluege říšský protektor Wilhelm Flick 145
1939 17.X. ustaven Československý NV 17.XI. uznán Francií 20.XII. uznán Velkou Británií 1940 5.I. ČNV program: válka proti Německu- obnova ČSR 9.VII. vytvoření československé vlády 146
Československé státní zřízení v zahraničí president: E.Beneš vláda: J.Šrámek (lidovci) státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.) 147
1941 18.VII. čs.vláda uznána SSSR dohoda o vytvoření vojenské jednotky 21.VII. čs.vláda uznána Velkou Británií 1.XI. komunisté vstupují do Státní rady 1943 1.V. Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem. 1943 12 XII. Dohoda ČSR-SSSR O přátelství a vzájemné spolupráci 13.-20.XII. Jednání londýnské vlády a KSČ v Moskvě 148
1944 I. Socialistický blok KSČ, Soc.dem., Nár.soc. 1945 22.-29.III. moskevská jednání ustavení Národní fronty předseda ÚV: K.Gottwald demise londýnské vlády 4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger 149
1939 V. osamostatnění KSS 1943 XII. Vánoční dohoda vytvoření SNR 1944 II.-III. Vojenské ústředí (dohoda s Londýnem ) podřízeno SNR 29.VIII. SNP 1945 29.-30.IV. ustavení ČNR 150
1945 10.V. Návrat Košické vlády do Prahy 11.V. Rezignace ČNR 28.X. Zasedání Prozatímního NS 1946 26.V. Volby do Ústavodárného NS 2.VII. Vláda v čele s K.Gottwaldem 151
Slovensko 1947 16.IX. Zpráva pověřenectva vnitra kompromitace Demokratické strany 20.-21.IX. odbojové organizace poţadující demisi SP 31.X. odstoupení SP 18.XI. Nový SP 152
Praţské dohody 1945 2.VI. PRVNÍ kompetence SNR a SP 1946 11.IV. DRUHÁ vztah celostátních a slovenských orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení jednoty státu 153
Komunistická strana Československa K.Gottwald R.Slánský V.Klementis B.Laštovička 154
Sociální demokracie V.Majer B.Laušman Z.Fierlinger 155
Národní socialisté Petr Zenkl Josef David Hubert Ripka Jaroslav Stránský Prokop Drtina 156
Strana lidová J.Šrámek J.Plojhar V.Heiler 157
Komunistická strana Slovenska K.Šmidke G.Husák L.Novomeský K.Bacílek V.Široký 158
Demokratická strana Josef Lettrich J.Ursíny (Vavro Šrobár) Martin Kulich M.Bugár 159
1946 Strana slobody Josef Brúha - Vavro Šrobár 160
1948 III. Strana slovenskej obrody Ján Ševčík Josef Mjartan 161
T.G.M. 1818 Humeův skepticismus 1876 Podstata duše v Platonově filozofii 1876 Sebevraţda jako hromadný společenský jev moderní civilizace 1883 Hume 1884 Pascal 1885 Základové konkrétní logiky 162
1890 Jan Hus Karel Havlíček Ideály humanitní Pojetí českých dějin Problém malého národa 163
1895 Česká otázka Naše nynější krize 1898 Otázka sociální I + II 164
1912 Rusko a Evropa 1919-20 Světová revoluce Nová Evropa 165
Atheneum Kaizl, Kramáţ Realistická revue Z.Nejedlý 166