VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Kateřina Tomaniová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Kateřina Tomaniová

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Interaktivní naučná stezka pro děti v Deštném v Orlických horách bakalářská práce Autor: Kateřina Tomaniová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2011

Anotace Tomaniová, Kateřina: Interaktivní naučná stezka pro děti v Deštném v Orlických horách. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2011. Bakalářská práce pojednává o využití volného času v Deštném v Orlických horách a jeho okolí. Cílem práce je návrh interaktivní naučné stezky pro předškolní a školní děti v Deštném v Orlických horách a jeho okolí tematicky vycházející z přírody CHKO a místních pohádek. Klíčová slova Cestovní ruch, Deštné v Orlických horách, CHKO, naučná stezka, pohádky Annotation Tomaniová, Kateřina: Interactive Nature Trail for Children in Deštné in Orlické hory. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Specialist qualification: bachelor. Jihlava 2011. This thesis deals with leisure time in Deštné in Orlické hory and its environs. The objective of this thesis is to design the interactive nature trails for preschool and school children in Deštné in Orlické hory and its environs based on the nature of PLA and local storie. Key words Travel and tourism, Deštné in Orlické hory, PLA, Nature Trail, stories

Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování závěrečné bakalářské práce. Dále děkuji své rodině, mému příteli a Správě CHKO Orlické hory za jejich rady, podporu a trpělivost, které mi při psaní bakalářské práce velmi pomohly.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2011... Podpis

Obsah 1 Úvod a cíle... 8 2 Úvod do problematiky, metodika bakalářské práce... 9 3 Oblast Orlických hor a Chráněná krajinná oblast Orlické hory... 10 3.1 Lokalizace... 10 3.2 Orlické hory... 11 3.3 Chráněná krajinná oblast Orlické hory... 14 3.3.1 Základní informace... 14 3.3.2 Přírodní atraktivity... 15 3.4 Obec Deštné v Orlických horách... 18 4 Základní pojmy, historie naučných stezek a jejich dělení... 21 4.1 Historie naučných stezek... 22 4.2 Dělení naučných stezek... 22 4.2.1 Typy naučných stezek dle způsobu předávání informací... 22 4.2.2 Typy naučných stezek dle zaměření... 23 4.2.3 Typy naučných stezek dle délky trasy... 23 4.2.4 Typy naučných stezek dle způsobu zdolávání... 24 5 Interaktivní naučná stezka pro děti v Deštném v Orlických horách... 25 5.1 Návrh trasy v terénu... 27 5.2 Materiály, odměna, spolupráce, autorizace... 28 5.3 Deštenský okruh... 29 5.4 Lesní okruh... 36 5.5 Hnědý okruh... 39 5.6 Červený okruh... 41 6 Možnosti financování a realizace naučné stezky... 44 6.1 Možnosti financování naučné stezky... 44 6.2 Realizace naučné stezky... 45 7 Závěr... 46 Zdroje... 48 Seznam obrázků... 53 Přílohy... 54

1 Úvod a cíle Úvodem mé bakalářské práce bych ráda uvedla cíl této práce. Cílem práce je návrh interaktivní naučné stezky pro předškolní a školní děti v Deštném v Orlických horách a jeho okolí tematicky vycházející z přírody CHKO a místních pohádek. Toto téma jsem si vybrala, protože je mi blízké. Bydlím v Orlických horách a příroda okolí je mi známá a pohádky Orlicka a Podorlicka také. Pohádky, ze kterých budu vybírat, se týkají přímo oblasti Orlických hor a míst, která naučná stezka zahrnuje. Orlické hory se dříve nazývaly Kačenčiny hory, proto také bude naučnou stezkou provázet postava princezny Kačenky. Pohádky Orlických hor sepsal Josef Lukášek, který v Orlických horách působí na horské službě. Po domluvě s Chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory, která sídlí v Rychnově nad Kněžnou, jsem zahájila spolupráci na naučné stezce. Správa Chráněné krajinné oblasti hledala někoho, kdo bezplatně, s jejich pomocí, vymyslí a vytvoří naučnou stezku podle jejich představ. Dohodli jsme se na přesných parametrech naučné stezky. Spolupráce na této naučné stezce trvá téměř dva roky, od té doby, kdy jsem CHKO poprvé kontaktovala. Dalším důvodem výběru tématu bakalářské práce je také zájem o zvýšení potenciálu cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Můj zájem o vytvoření naučné stezky s interaktivním podtextem vychází se snahy o podpoření návštěvnosti regionu Orlických hor. Tohoto cíle chci dosáhnout pro určitý segment návštěvníků, konkrétně pro rodiny s dětmi, školní exkurze a další. Bakalářská práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole je popsána metodika práce. Druhá kapitola se bude věnovat úvodu do problematiky a metodice bakalářské práce. Ve třetí kapitole budou shrnuty informace o Orlických horách, Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, kde charakterizuji přírodní předpoklady a vybrané atraktivity, a obci Deštné v Orlických horách, kde se naučná stezka bude nacházet. Ve čtvrté části zmíním historii naučných stezek a jejich dělení. Pátá kapitola bude věnována tvorbě interaktivní naučné stezky pro děti v Deštném v Orlických horách. V šesté kapitole bych ráda rozvedla způsoby financování naučné stezky a její následnou realizaci. Poslední částí bakalářské práce bude závěrečné shrnutí všech poznatků, a popsáno, zda li jsem dosáhla kýženého cíle této bakalářské práce. V poslední části bakalářské práce jsou uvedeny grafické přílohy o konkrétních zastaveních naučné stezky. 8

2 Úvod do problematiky, metodika bakalářské práce Oblastí Deštného v Orlických horách je myšleno území, na kterém se obec nachází, a ve které bude možno naučnou stezku navštívit. Toto území bylo zvoleno díky dobré každodenní dopravní dostupnosti, množství kulturních a přírodních památek a zajímavostí. Část Orlických hor, kde se obec nachází, zahrnuje turistický region Východní Čechy a dále turistickou oblast Orlické hory a Podorlicko. Z hlediska cestovního ruchu je oblast Deštného v Orlických horách časově využitelnou v každé roční době díky bohaté síti turistických tras, cyklostezek a množství kulturních akcí, ale i přesto je letní období v oblasti vyhledáváno více. Podíl zahraničních návštěvníků v Deštném v Orlických horách je ovlivněn blízkými hranicemi se sousedním Polskem, zimními aktivitami v podobě lyžařského střediska a dále návštěvností německých turistů. Mezi funkce oblasti bych zařadila poznávací, sportovní a rekreační. Před začátkem tvorby bakalářské práce jsem nejprve kontaktovala Správu CHKO Orlické hory, která mi dala podnět k vytvoření naučné stezky, kterou v této bakalářské práci zpracovávám. Poté proběhlo vymezení tras okruhů naučné stezky a jejich následné absolvování v terénu. Dále jsem sbírala data o popisovaných místech, která bude mít návštěvník možnost navštívit na naučné stezce. Následně jsem vytvořila zastavení na naučné stezce s požadovanou tematikou. Tuto část jsem konzultovala se Správou CHKO Orlické hory, která mi vytvořená zastavení částečně schválila a část předala k přepracování. Na závěr jsem pořizovala fotodokumentaci, jejíž část uvedu v přílohách bakalářské práce. 9

3 Oblast Orlických hor a Chráněná krajinná oblast Orlické hory 3.1 Lokalizace Povrch Krajina Deštenské hornatiny v okolí Deštného v Orlických horách je nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Je vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku. Nejvýše položených vrcholem v oblasti je Velká Deštná (1115 m n. m. nejvyšší bod Orlických hor). Nadmořská výška města Deštného v Orlických horách je 610m n. m. (610 850 m n. m.). [12] Podnebí Podnebí v Orlických horách řadí tuto krajinu mezi chladné oblasti. Je drsné s dostatkem srážek. Sněhová pokrývka zde leží asi 4 měsíce. Průměrné teploty v zimních měsících dosahují 3/ 7 C, v letním období vystupují na 14 16 C. V oblasti převládají především západní větry, v zimním období vane z Kladska nepříjemný vítr, jemuž se říká Polák. Největší srážkový průměr je na hřebenových partiích (1200 mm). Nejchladněji je v oblasti Velké Deštné, kde je průměrná roční teplota asi 4,2 C. Jarní období začíná počátkem května a postupně přechází v letní na začátku července. Zima nastupuje poměrně brzy, většinou začátkem či koncem října. [12, 26] Vodstvo V Orlických horách pramení Divoká Orlice a Tichá Orlice, které se stékají v řeku Orlici a jejich přítoky - Rokytenka, Zdobnice, Bělá, Kněžná a spousta menších říček a potoků. Na Divoké Orlici byla vybudována přehradní nádrž Pastviny, která zadržuje povodňovou vodu a slouží k rekreaci. Orlickohorskou brázdou protéká řeka Divoká Orlice, tvořící od Trčkova až po Zemskou bránu státní hranici dlouhou 29 km. Po počátečním poměrně klidném toku proráží horský hřeben a proniká do vnitrozemí v oblasti zvané Zemská brána. Vytváří zde hlubokou soutěsku, s obnaženými rulovými skalisky, vysokými až 40 metrů. Jedinečná přírodní scenérie je vyhlášena přírodní rezervací. Hluboká a strmá údolí jsou typická I pro další toky Orlických hor. Zdobnice, Říčka, Bělá, Kněžna, Olešenka a Zlatý potok porušují příkrými údolními svahy zaoblené denudační hřbety a dotvářejí 10

tak charakteristický ráz krajiny. Prameniště těchto řek, ležící na svazích hlavního hřebene, dnes představují ostrůvky nejzachovalejších přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými údolími. [12, 26] 3.2 Orlické hory Orlické hory se rozkládají v severní části východních Čech (viz Obr. 1). Tvoří část severní hranice České republiky s Polskem. Jako samostatný geomorfologický celek jsou geologicky součástí velké jednotky tvořící orlicko kladskou klenbu. Celé pásmo hor je 55 km dlouhé a jeho šířka kolísá v rozmezí 3-8 km. Průměrná nadmořská výška je 789 m n. m. Nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor tvoří severozápadně Deštenská hornatina. [17] Obr. 1 Poloha Orlických hor v ČR [30 úprava autorem] Nejvyšší horou Orlických hor je Velká Deštná (1115 m n. m.). Původně zahrnovala oblast Orlických hor části dílčích názvů: Vrchmeze neboli Kačenčiny hory, Vlčenské a Sedloňovské hory, Dešenské neboli Studené hory, hory Kunštátské, Rychnovské a Rokytnické. Nynější ustálený název je odvozen od názvu řeky Orlice a byl do odborné literatury uveden teprve roku 1836. Nejstaršími horninami Orlických hor jsou v nejvyšších polohách ruly a svory. Současný reliéf Orlických hor byl vymodelován za tektonických pohybů v třetihorách; jemnější utváření povrchu pohoří prováděly především tekoucí vody. (5) Charakter území vytvářejí zalesněné smrčinové kopce a horské lučiny s typickou nízkohorskou vegetací. Ve středověku pokrýval hory neprostupný prales, který zasahoval hluboko do podhůří. Vedlo jím několik důležitých obchodních cest, zejména 11

Stezka kladsko polská a Solná. Osidlování hor nastalo od 13. století. Obyvatelstvo nacházelo obživu hlavně v zemědělství, pastevectví, při kácení dřeva a jeho zpracování. V novodobé historii došlo k zásadní změně celé oblasti po skončení II. světové války, kdy v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti došlo k vysídlení pohraničních oblastí a počet obyvatel je asi třetinový proti původnímu osídlení. V oblasti není rozvinutý žádný větší průmysl, obyvatelé jsou zaměstnáni v různých malých podnicích, a postupně dochází k většímu podílu služeb v návaznosti na rozšíření cestovního ruchu. Od roku 1969 je centrální část Orlických hor o rozloze 280 km 2 vyhlášena jako krajinná oblast. Orlické hory jsou pro dobrou přístupnost a klid vděčnou turistickou oblastí, nabízející návštěvníkům relativně čisté životní prostředí, množství značených turistických cest a kvalitní letní i zimní rekreaci. (7) 3.2.1 Flóra a fauna Orlických hor Orlické hory se vyznačují poměrně velkou rozmanitostí přírodních biotopů. Biotopem se rozumí určitá plocha krajiny, charakteristická typickou skladbou druhů rostlin, živočichů a odpovídajících přírodních podmínek například půdních, teplotních apod. Dokud zdejší přírodu neovlivňoval člověk, byly hlavním lesním biotopem Orlických hor bučiny. Ve vyšších polohách na vlhkých svazích a podél potoků se vzácně vyskytují horské klenové bučiny. Kromě příměsi javoru klenu ve stromovém patře se vyznačují velmi bohatým bylinným patem, s řadou nápadných a i ohrožených druhů rostlin. Jsou to např. kýchavice Lobelova a oměj pestrý. Na silně podmáčených místech byly časté rašelinné a podmáčené smrčiny (například v oblasti Trčkova). Vlivem meliorací se však do dnešních dnů takřka nedochovaly. [26] Na loukách v údolí Zlatého potoka, Zdobnice, Kněžné, Hluckého potoka apod., najdete bohaté porosty bledule jarní. Na vrcholu Šerlichu byla uměle vysázena kleč. (5) Původní zvířena v popisovaných oblastech vymizela se změnou životního prostředí a vlivem zásahů člověka. Dříve se zde vyskytoval medvěd i rys, v Orlických horách vlk i divoká kočka, orel, sokol, bobr a vydra. V horských oblastech je z lovné zvěře zastoupen jelen a divoké prase, jehož stáda se často vyskytují i v rovinatých oblastech a rozmnožují se. Nejčastěji je zastoupen 12

zajíc, bažant a koroptev. Vedle tetřívka obecného (tokaniště na hřebenech Orlických hor) se vzácně vyskytuje i tetřev hlušec. Ze škůdců se setkáváme s kunou lesní i skalní, tchořem, ondatrou a jezevcem. V ptačích společenstvích se nejčastěji objevují rackové na větších vodních plochách, kachny, slípky zelenonohé, bukač malý, v nížinných oblastech čáp bílý. V horských potocích a říčkách je pstruh, v lesích je z plazů zmije i užovka. (5) 13

3.3 Chráněná krajinná oblast Orlické hory O Chráněné krajinné oblasti Orlické hory (viz Obr. 2) se zde zmiňuji z důvodu naší spolupráce na naučné stezce. Správa CHKO Orlické hory sídlí ve městě Rychnov nad Kněžnou a územně spadá pod Královehradecký kraj. 3.3.1 Základní informace Obr. 2 Logo CHKO [41] Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena 28. prosince 1969 k ochraně pozoruhodně zachovalého krajinného celku tvořeného hřebenem Orlických hor. [28] Orlické hory jsou jedním z článků prstence pohoří obklopujících českou kotlinu. Jejich malebné táhlé obrysy se rýsují na východním obzoru při pohledu z rovinatého Královéhradecka. Z téměř rovné linie hlavního hřebene vystupuje o něco výraznější vrchol Velké Deštné (1115 m n.m.), z mnoha míst v podhůří je zřetelně vidět výrazný průsmyk mezi Korunou a Homolí, půlící hlavní hřeben. S přibližováním k horám začínají být zřetelné jednotlivé vrcholy od severního Vrchmezí přes Malou Deštnou, Velkou Deštnou, Korunu, Homoli, Tetřevec, Komáří vrch a Anenský vrch. Dále na jihu pokračuje hřeben masívem Suchého vrchu a Bukové hory, ale tato část Orlických hor již nespadá do chráněné krajinné oblasti. Orlické hory prošly velmi dlouhým přírodním vývojem, jehož výsledkem je právě ono pozvolné tvarování zalesněných horských hřbetů. Civilizační vývoj přinesl do hor v uplynulém tisíciletí také lidské osídlení, jehož důsledkem je vytvoření krajinné mozaiky lesních a zemědělských ploch, doplněné o vesničky v údolích potoků a říček a později vznikající roztroušené osady a samoty stoupající po stráních do vysokých nadmořských výšek. Existence souvislého území se značnými přírodními a kulturními hodnotami byla na konci 60. let 20. století impulsem ke vzniku Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. [3] 14

3.3.2 Přírodní atraktivity Národní přírodní rezervace Bukačka (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 5. 5. 1954) Národní přírodní rezervace Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orlických horách. Leží asi 1 km severozápadně od Masarykovy chaty na Šerlichu v nadmořské výšce 9101025 m na hlavním hřebeni v katastru Sedloňov. Zřízena byla v roce 1954 o rozloze 50,74 ha. Rezervaci tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa s vtroušeným smrkem, klenem a jeřábem. Pro svou druhovou pestrost bývá NPR Bukačka nazývána "botanickou zahradou Orlických hor". Bylo zde nalezeno celkem 294 druhů vyšších rostlin, z toho 23 chráněných. Rostou zde například běloprstka bělavá, bledule jarní, oměj pestrý a oměj šalamounek, prha arnika, prstnatec májový a prstnatec listenatý, rosnatka okrouhlolistá a další. [13, 27] Národní přírodní rezervace Trčkov (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 1. 7. 1982) Lesní porosty pod silnicí Šerlich Orlické Záhoří, na severovýchodním zlomovém svahu Orlických hor směrem ke státní hranici s Polskem, tvoří národní přírodní rezervaci Trčkov. Jedná se o poměrně rozlehlý (65 ha + 23 ha ochranného pásma) a velmi hodnotný zbytek přirozeného lesního porostu na východním svahu hlavního hřebene Orlických hor v nadmořské výšce 760 920 m n.m. V rezervaci převládá lesní typ jedlové bučiny s výskytem původního buku, jedle i smrku. Porosty jsou skryty za hřbetem a chráněny do určité míry před vlivem kyselých mlh a dešťů. Díky tomu se zachovaly v relativně dobrém stavu, jsou starší než 150 let. Z hlediska fauny bezobratlých patří NPR Trčkov k nejvýznamnějším lokalitám v Orlických horách. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982. [21, 27] 15

Přírodní rezervace Sedloňovský vrch (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 6. 7. 1954) Přírodní rezervace (99,7 ha, vyhlášena roku 1954), vyhlášená k ochraně pralesovité jedlobučiny. Leží na západním svahu stejnojmenného vrchu mezi 720 1060 m a jeho podloží představují ruly a svory. Jádro tvoří květnaté bučiny, přestože plošně převažují monokulturní smrčiny. Je odtud známo více než 150 druhů vyšších rostlin. [14, 27] Přírodní rezervace Pod Vrchmezím (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 8. 7. 1960) Ve stráni severně pod vrcholem Vrchmezí se nachází o rozloze 16 ha přírodní rezervace Pod Vrchmezím. Předmětem ochrany jsou jedlobučiny se smrkem, jeřábem, klenem a vzácnou květenou v prameništi říčky Olešenky. [20, 27] Přírodní rezervace Černý důl (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 31. 12. 1933) Černý důl - přírodní rezervace s výměrou 26,37 ha, jihozápadně od osady Hadinec. Je zde zachovaný bukojedlový pralesovitý porost (stáří se odhaduje na 250 let) se smrkem ztepilým, jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem. Nachází se v nadmořské výšce 780 884 m. [15, 27] Přírodní rezervace Jelení lázeň (okres Rychnov nad Kněžnou, vyhlášeno 1. 7. 1982) Jelení lázeň je vrchovištní rašeliniště s jezírky a se vzácnými druhy rostlin vázanými na tento typ společenstev v sedle mezi Velkou a Malou Deštnou. Původně bylo obklopeno lesem, nyní leží uprostřed rozsáhlých pasek. Plocha rašeliniště je poměrně malá, mocnost rašelinných vrstev dosahuje 0,5-1 m. Rostou zde charakteristické rašeliništní druhy, např. kyhanka sivolistá, borůvka bažinná, bradáček srdčitý, ostřice mokřadní a ostřice chudokvětá, sítina kostrbatá, klikva bahenní a suchopýr pochvatý. Přírodní rezervace Jelení lázeň byla vyhlášena v roce 1982 na rozloze 3,62 ha v nadmořské výšce 1070 m. [16, 27] 16

Další přírodní atraktivity PP Kačenčina zahrádka (vyhlášena 21. 12. 2005) PP Na Hadovně (vyhlášena 14. 11. 1985) PR Neratovské louky (vyhlášena 15. 12. 1998) PR Trčkovská louka (vyhlášena 1. 7. 1982) PR Zemská brána (vyhlášena 1. 9. 1987) [27] Naučná stezka Po hřebeni Orlických hor Trasa naučné stezky Po hřebeni Orlických hor začíná na sedle pod Šerlichem, u parkoviště. Její délka je cca 17 km a má 11 informačních panelů, které jsou umístěny na trase pouze na letní sezónu (květen - říjen). [23] Naučná stezka Okolím Deštného Trasa naučné stezky okolím Deštného začíná u hotelu Orlice v Deštném v Orlických horách Zákoutí. Její délka je cca 15 km a má 8 informačních panelů, které jsou umístěny na trase pouze na letní sezónu (květen říjen). Stezka vede na hřeben Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu, dále přes národní přírodní rezervaci Bukačka, do přírodní rezervace Sedloňovský vrch, kolem Sedloňovského Černého kříže a zpět do Deštného v Orlických horách. [24] Naučná stezka Lesů ČR v Deštném v Orlických horách Trasa naučné stezky Lesů ČR v Deštném začíná v centru obce a na své 6 km trase prochází různými typy lesů. Je zde umístěno 9 informačních stojanů umožňujících seznámení s historií, druhovou pestrostí, funkcemi a způsoby hospodaření v místních lesích. Na trase naučné stezky jsou umístěna i pěkná místa pro odpočinek. Informační panely jsou na trase stezky umístěny od dubna do října. [25] 17

3.4 Obec Deštné v Orlických horách Deštné v Orlických horách (viz Obr. 3) spadá do okresu Rychnov nad Kněžnou a náleží pod Královéhradecký kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Dobruška. Obec Deštné v Orlických horách se rozkládá asi osmnáct kilometrů severně od Rychnova nad Kněžnou a patnáct kilometrů východně od města Dobruška. Dle oficiálního turistického členění spadá do oblasti Orlických hor a Podorlicka. Úředně žije v katastru této středně velké obce celkem 597 obyvatel (297 mužů a 300 žen). Protéká zde řeka Bělá. Obec je vzdálená přibližně 4 km od polských hranic. Obec Deštné v Orlických horách leží v průměrné výšce 649 m n. m. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1362. Celková katastrální plocha obce je 3208 ha, z toho orná půda zabírá pouze jedno procento. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryté lesem. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty. [4, 8] Obr. 3 Znak obce Deštné v Orlických horách [42] Starobylá ves, založená před rokem 1350, z doby Karla IV., leží v Deštenské pahorkatině v průměrné výšce 650 m n. m., v kouzelném údolí říčky Bělé a Deštenského potoka. Na severovýchodní straně ji rámuje zalesněný hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou, na západě pak vrchol Špičáku. Byla založena hluboko v lesích, táhnoucích se až do Hradce Králové. Patřila cisterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Nejstarší písemná listina pochází z roku 1362. Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Provozovali téměř všechna řemesla, využívající dřeva jako suroviny, kvetlo i pašeráctví. 18

Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Postupně přešla ves z držení opočenského panství do majetku černíkovického panství a nakonec se dostala do majetku rychnovských Kolowratů. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660-1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tak zvaný kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném. Vedle deštenské sklárny v nejbližším okolí pracovala huť na solnickém panství v Jedlové Zákoutí (1873-1910). Ve středu obce dominuje krásný barokní kostel sv. Maří Magdalény od proslulého stavitele J. A. Santini, postavený v letech 1723-1726. Byl postaven na místě gotického, který se jako farní připomíná již před rokem 1362 (v roce 1350 uváděn v soupisu obcí dobrušského děkanátu). Hlavní oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z roku 1729, barokní křtitelnice a obrazy křížové cesty z 1. poloviny 18. století. Před kostelem je sousoší Panny Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z roku 1781. Místní část Dříš je spjata s historií organizované turistiky v Orlických horách. Zde stojí známá horská chata Panoráma spolu s Jiráskovým domem a památníkem JUDr. Jindřicha Štemberky, průkopníka české turistiky na horách. Jeho součástí jsou ještě dva obelisky s pamětními deskami Aloise Jiráska od Milana Šplíchala a Karla Michla od Jiřího Kolářského. Zde se konala v červnu 1921 veliká slavnost Klubu československých turistů při příležitosti otevření Jiráskovy turistické magistrály, vedoucí po hřebenu Orlických hor. Naproti Jiráskovu domu byla v roce 1999 slavnostně odhalena pamětní deska Josefu Pilnáčkovi, jednomu z významných průkopníků turistiky a lyžování v Orlických horách. Dříš byla známým poutním místem. Svědčí o tom nedávno znovu postavená a vysvěcená kaple s léčivým pramenem a torzem zaniklé křížové cesty. Jedlová bývalá horská chata v údolí řeky Bělé a na přilehlých stráních v deštenské pahorkatině, je dnes součástí obce Deštné. Na bezlesém hřbetu nad osadou byl v letech 19

1737-41 na místě staršího postaven barokní kostel Sv. Matouše stavitelem J. Haisem ze Studnice a D. Morazzim z Chrudimi. Po požáru v roce 1833 byl obnoven roku 1835. V době komunistického režimu byl zdevastován, ale po revoluci v roce 1989 zachráněn od demolice a částečně obnoven. Jedlová je také rodištěm tkalce a písmáka Hieronymuse Brinkeho, jehož píseň "Weberlied" se stala hymnou všech horských tkalců. [11] Deštné je dnes asi nejvíce známé jako významné lyžařské středisko. Běžkaři s oblibou využívají provoz zimních autobusů na Šerlišské sedlo na hlavním hřebeni Orlických hor. Ovšem i v letní sezóně je Deštné hojně navštěvované, k čemuž přispívá dobrá dopravní obslužnost, mimo jiné turistickými autobusy a cyklobusy. [18] 20

4 Základní pojmy, historie naučných ných stezek a jejich dělení Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, a která slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů. (1, 6) Turistika je záliba spočívající v putování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. V České republice je turistika velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Někteří čeští turisté jsou organizovaní v Klubu českých turistů. (1, 6) Naučné stezky jsou významné výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Na nich a při nich jsou vybrány některé významné objekty a jevy, které jsou na určených zastaveních zvlášť vysvětleny. Jako takové jsou naučné stezky kulturně výchovným zařízením přímo v terénu. (1, 6) Naučná stezka (zkratka: NS) je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či i kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastaveních po délce trasy naučné stezky. [29] Značka naučné né stezky (viz Obr. 4) je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli. U informačních ních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště. Pro značení se používají podobné zásady jako pro pásové turistické značení v Česku a na Slovensku, ale protože naučné stezky jsou zřizovány nejrůznějšími subjekty, způsob značení a kvalita údržby mnohdy z těchto standardů v praxi vybočují. [29] Obr. 4 Značka naučné stezky [43] 21

4.1 Historie naučných stezek První naučné stezky vznikaly jako přírodní obdoba organizovaných prohlídek památkových objektů. Roku 1965 byla v tehdejší ČSSR otevřena ke Dnům ochrany přírody úplně první oficiální stezka ve státní rezervaci Medník na Sázavě ve Středočeském kraji. (1, 6) V roce 1986 se nabízelo turistům i školním výletníkům a exkurzím různých dětských a mládežnických kolektivů v celé ČSSR 104 naučných stezek. V ČSR jich bylo 89, z toho nejvíce v Jihočeském a Středočeském kraji. (1, 6) 4.2 Dělení naučných stezek Dělení naučných stezek dle: - způsobu předávání informací - zaměření (tematické naučné stezky) - délky trasy - způsobu zdolávání naučné stezky 4.2.1 Typy naučných stezek dle způsobu předávání informací Základním typem dle názoru některých zahraničních odborníků ve výchově k péči o životní prostředí, zůstávají naučné stezky s průvodcovskou službou. Osoba patřičně obeznámená s problematikou doprovází po trase návštěvníky a podává jim výklad. U nás na vlastních naučných stezkách provádí průvodce výklad spíše jen výjimečně. Nespornou výhodou tohoto přístupu je, že průvodce může bezprostředně reagovat na různé významné okolnosti (věk návštěvníků a jejich případný zájem), různé momentální situace na trase (významné rostliny, hlasy ptáků). V našich podmínkách je nejčastější takzvaná samoobslužná naučná stezka. Návštěvník prochází trasu sám a vysvětlení mu poskytují určité pomůcky: 22

průvodcovský text či vysvětlující tabule umístěné přímo v terénu. Výhodou tohoto řešení je, že návštěvník si sám (podle vlastního rozhodnutí, fyzické zdatnosti, počasí a tak podobně) volí rychlost prohlídky a také množství informací, které je ochoten z nabídky přijmout. Stezka s kombinovaným výkladem používá v různých obměnách obdobné způsoby. (1, 6) V poslední době se začínají objevovat takzvané smyslové stezky, kde se zapojují do procházky všechny smysly, například pomocí čichária, dendrofonu nebo hmatové cestičky, her a úkolů. (1) [10] 4.2.2 Typy naučných stezek dle zaměření Vedle stezek ryze přírodních mohou být i stezky tematicky a obsahově specializované. Z odborných kruhů vzešla iniciativa k budování četných lesnických naučných stezek, zejména v příměstských rekreačních lesích. Dále známe stezky geologické, mineralogické, paleontologické, etnografické, stezky zaměřené na hornictví a těžbu surovin, technické a další. (1, 6) 4.2.3 Typy naučných stezek dle délky trasy - krátké trasy, asi do 5 km, obsahově bohaté, zpravidla okružní; - středně dlouhé trasy, nejčastěji 5 15 km, poměrně bohatou obsahovou náplní, někdy okruh, někdy s různým výchozím místem a cílem; - dlouhé trasy, přes 20 km, vlastivědně turistického charakteru, někdy rozdělené na etapy (1, 6) 23

4.2.4 Typy naučných stezek dle způsobu zdolávání - stezky cyklistické - stezky lyžařské - stezky pro pěší - stezky jezdecké (1, 6) 24

5 Interaktivní naučná stezka pro děti v Deštném v Orlických horách V Deštném v Orlických horách a jeho okolí se nachází množství zajímavých míst nejen pro místní obyvatele, ale i pro ostatní účastníky cestovního ruchu v dané oblasti. Nalezneme zde i tři naučné stezky. Každá z nich je jinak tematicky orientována. Všechny tři naučné stezky jsou něčím zajímavé a osobité, avšak ani jedna nezahrnuje komplexně oblast okolo obce Deštné v Orlických horách. Z tohoto důvodu jsem se také rozhodla pro spolupráci se Správou CHKO Orlické hory na vytvoření nové naučné stezky pro děti předškolního a školního věku, mladé turisty i handicapované návštěvníky, s cílem poznávání přírody a pohádek Orlických hor interaktivní formou. Naučnou stezkou bude provázet postava princezny Kačenky, která je považována za vládkyni Orlických hor. Naučná stezka povede Kačenčinou říší, která je jednou z asi patnácti již existujících pohádkových říší v České republice. Kdo je Kačenka a jak vládne? V pověstech se Kačenka neobjevuje, psali o ní až Božena Němcová a Alois Jirásek. Krásná a spravedlivá vládkyně prý pomáhá poctivým lidem a trestá zlé. Na námluvy za ní přijíždí Krakonoš, ale princezna jej vždy odmítne. Zneuznaný ctitel se mstí povodněmi, vichřicí a bouřemi. Podle nynějších artikul princezny Kačenky nesmí do její říše vstoupit Zloba a Závist, nesmí se tu nikomu a ničemu ubližovat, okrádat pocestné a nestřídmě pít. Naopak kdo sem vstoupí, má dělat radost ostatním. [19] Naučná stezka bude tvořena především pro rodiny s dětmi předškolního a školního věku a školní skupiny. Stezka je zaměřena hlavně na poznávání přírody Orlických hor v Deštném v Orlických horách a jeho okolí pomocí pohádek. Dále je zde kladen i důraz na seznámení se s místními zajímavostmi a přírodními atraktivitami. Cílem této naučné stezky je tedy environmentální výchova těch nejmenších, poznávání přírody zábavnou formou, dále vytvoření dalšího turistického lákadla především pro mimozimní měsíce. Samotná stezka povede po cestách polních, lesních, místních účelových asfaltových do méně známých koutů obce a okolí, především mimo hlavní frekventované turistické trasy a stezky. Zastavení budou mít různou podobu. Spojujícím prvkem bude vždy nějaká forma interaktivního panelu či tabule s pohádkou, poučením o přírodní zajímavosti či hodnotě 25

či kombinací obojího. Interaktivní panel nebo tabule bude doplněn drobnou atrakcí (například houpačka, prolézačka a jiné), přístřeškem s posezením či malou vyhlídkovou plošinou nebo věžičkou. Inspiraci pro vytvoření naučné stezky mi poskytla Správa CHKO Orlické hory, která se také inspirovala již existující stezkou s ryze pohádkovým charakterem v Malé Úpě v Krkonoších. 26

5.1 Návrh trasy v terénu Naučná stezka se bude skládat ze čtyř okruhů (viz Obr. 5 a dále Příloha 3). Tři velké okruhy (cca od 7 do 10 km) a jeden okruh po obci, který bude složen ze třech malých částí a kombinací různých zkratek mezi jednotlivými okruhy naučné stezky. Kombinovaný okruh po obci bude mít také celkem cca 10 km. Trasa byla navržena Správou CHKO Orlické hory. Zastavení byla již přesně vymezena. Každé zastavení bude mít určitou podobu a místní, přírodní či pohádkové spojení s určeným místem. Naučná stezka prochází přírodním typem krajiny (z větší části do ní nezasahuje člověk). Profil naučné stezky je rovinatý i kopcovitý, středně náročný a vyrovnaný na zátěž. Naučná stezka kopíruje turistické značení především po obci Deštné v Orlických horách a v náročnějším lesnatém terénu (kvůli lepší orientaci na trase). Obr. 5 Návrh naučných stezek [33] Deštenský okruh Deštné v Orlických horách (Zákoutí, Vyhlídka, Panorama, Jedlová, Tulešov, Dříš) okruh po obci. Lesní okruh Vyhlídka, Šerlišský mlýn, Sedloňovský černý kříž zvažována i cyklistická alternativa. Hnědý okruh Dříš, Kout, kostel v Šedivinách, Špičák, Ošerov, Víska pozdější realizace. Červený okruh Kostel sv. Matouše, Hutě, Ovčár, Jedlová pozdější realizace. 27

5.2 Materiály, odměna, spolupráce, autorizace Naučná stezka bude mít celkem 24 různých zastavení (pro některé okruhy je část společná) a jedno ústřední zastavení společné pro všechny okruhy, které rovněž představuje start a cíl každého okruhu. Toto zastavení bude umístěno v centru obce (pravděpodobně u kostela, poblíž Městského úřadu v Deštném v Orlických horách. Materiály pro děti a propagaci Materiály pro děti a propagaci se rozumí plánek s trasami všech okruhů (ilustrovaný a také vyvedený formou přijatelnou pro děti), popřípadě arch pro doplnění značek z panelů. Další možné materiály jsou například materiály propagační (letáky, plakáty a další). Odměna za absolvování stezky Odměna bude vhodnou motivací pro návštěvníky, které na stezce budeme vítat. Cílovou skupinu bude důležité zaujmout u každého zastavení. Na každém zastavení (interaktivním panelu, panelu s pohádkou a další) bude skryta specifická značka (v textu, na panelu ve formě reliéfu). Touto specifickou značkou bude malá Kačenka, která bude zpodobněna na každém zastavení v jiné podobě. Za shromáždění všech značek ze stezky bude možné získat drobnou originální cenu. Tuto cenu bude možné obdržet v jednom konkrétním místě, například v Informačním centru v Deštném v Orlických horách. Díky poměrně dlouhé trase celé stezky byla vymyšlena varianta získání drobné ceny za každý malý okruh a větší ceny za absolvování celé stezky. Konkrétní odměnou bude drobný originální výrobek od regionálního řemeslníka, například keramický výrobek z chráněných dílen v Bartošovicích v Orlických horách. Spolupráce a autorizace Spolupráce na naučné stezce bude probíhat s Josefem Lukáškem a Jarmilou Haldovou. Josef Lukášem je autorem Pohádek z Orlických hor a Korunky princezny Kačenky, které budou použity. Jarmila Haldová jeho knihy ilustrovala. Ilustrátorka souhlasila s možnou ilustrací mapy, propagačních materiálů a případné ilustraci panelů naučné stezky. 28

5.3 Deštenský okruh Tento okruh prochází obcí Deštné v Orlických horách (viz Příloha 2). Deštenský okruh bude tedy snadno přístupný jak nejmenším dětem s rodiči, maminkám s kočárky, tak i vozíčkářům, díky střední náročnosti terénu. Deštenský okruh je složen ze třech malých okruhů a kombinací různých zkratek do dalších částí naučné stezky. Celková délka okruhu se pohybuje okolo 10 km (stejně jako u ostatních třech okruhů). Deštenský okruh se bude věnovat především pohádkovým zastavení, ale budou zde k nalezení i zastavení přírodního a naučného charakteru. Důvodem pro toto rozhodnutí je lepší kontrola a případně možná údržba či oprava složitějších herních zařízení. Přímo v obci bude také celá Kačenčina pohádková říše začínat i končit (bude mít start i cíl). Počátek stezky byl stanoven u kostela, nedaleko Městského úřadu obce. Návrh zastavení Deštenský okruh První zastavení Zastavení se nachází přímo v obci, u kostela, má tedy charakter začátku a konce naučné stezky. První zastavení se základní uvítací tabulí bude umístěno na startu celého Kačenčina putování přírodou, to znamená u Městského úřadu obce. Bude zde umístěno zařízení náročnějšího typu, je tu možnost větší kontroly před zničením, opotřebením a další. Druhé zastavení Toto zastavení má název Potok Bělá. Název se odvíjí od lokace, ve které by druhé zastavení mělo být umístěno. Na tomto zastavení si návštěvník bude moci přečíst pohádku. Pohádka s názvem Vodní panna je z knihy Josefa Lukáška Korunka princezny Kačenky (4). Jako herní prvek bude použita takzvaná Šikulova kladina [22] a namísto barevných vršků bude ztvárněn motiv vodní panny nebo vodníkových hrnečků, tematicky k pohádce. 29

Třetí zastavení Toto zastavení bude spojeno s Kačenčinou zahrádkou, která již v Deštném v Orlických horách existuje. Z tohoto důvodu zde bude umístěna delší pohádka díky informativnímu charakteru, které již toto zastavení v obci má. Kačenčina zahrádka je malá přírodní památka s bohatým výskytem vzácných i typických rostlin Orlických hor. Pohádka, kterou si bude možno přečíst, má název Korunka princezny Kačenky (4) a objevuje se v ní i postava Krakonoše, který je hlavní pohádkovou ikonou Krkonoš, jenž sousedí s Orlickými horami. Jako herní prvek zde bude využito takzvané Houpadlo kládovka (viz Obr. 6) [22], na kterém by bylo možno vypodobnit hlavu Krakonoše a Kačenky, o kterých se v uvedené pohádce vypráví. Obr. 6 Houpadlo kládovka [34] Čtvrté zastavení Zastavení dostalo název U Kapličky. Na toto místo se budou nejspíše hůře dostávat vozíčkáři nebo maminky s kočárkem díky kamenité cestě, což je jediné negativum této trasy. Zde by jistě bylo vhodné umístit herní prvek, kde by si i skupina dětí mohla odpočinout a například posvačit, zahrát hry a přečíst hromadně pohádku. Název pohádky, která byla vybrána pro toto zastavení, zní Kačenka a zlí duchové (3). Tato pohádka byla zvolena vzhledem k místu, kde se zastavení bude nacházet kousek od cesty, v lese mezi stromy u kapličky. Jako herní prvek zde bude doporučena Trojlavička, na které by mohli sedět skřítci, kteří se vyskytují v pohádce, a také jako doplněk například Pružinové houpadlo. [22] 30

Páté zastavení Pracovní název zastavení je Křížová cesta díky lokaci směrem k hotelu Panorama, kde se nachází menší křížová cesta, kvůli lepší orientaci. V tomto místě se Deštenský okruh stýká s Hnědým. Znamená to tedy, že zastavení obou okruhů budou na tomto místě totožná. Páté zastavení získalo oficiální název Rostlinky. V blízkosti je totiž možné najít například prvosenku, bleduli, šípek, třezalku, smrk nebo borůvčí. Zde Kačenka vyloží základní informace o jednotlivých rostlinách. Zastavení bude koncipováno formou panelu nebo tabule, na které může být uprostřed upevněn otočný kruh s názvy čtyř ročních období (jaro, léto, podzim, zima) a ke každému období bude přiřazena dvojice výše uvedených rostlin (mimo otočný kruh s ročními obdobími), která se v tom daném období vyskytuje. Pro jaro je tedy typická bledule a prvosenka, letní rostlinou je zvonek či náprstník. Na podzim najdeme často šípek a třezalku a pro zimu byl zvolen smrk a borůvčí. Všechny druhy uvedených rostlin se vyskytují v bezprostřední blízkosti zastavení. V každé roční době by tedy neměl být problém správně přiřadit k určenému období. Šesté zastavení Zastavení s názvem Panorama bude místem, kde bude opět uvedena pohádka. Název pohádky O vodnické dcerce (2) by mohlo prezentovat herní zařízení, takzvané. Přeskakovací tyče (viz Obr. 7) [22], na kterých by byla vypodobněna vodnická dcerka a hastrman, o kterých se v pohádce píše. Obr. 7 Přeskakovací tyče [35] 31

Sedmé zastavení Zastavení s názvem O rybách by bylo situováno poblíž ubytovacího zařízení Kristýna. Přes silnici, naproti Kristýně, je parkovací plocha, kterou bude využita pro panel s názvem O rybách. Tematika ryb byla zvolena díky řece Bělé, která obcí protéká, a také díky rybám, které se v dané řece nacházejí. Zařazen zde bude pstruh potoční, vranka obecná a střevle potoční. Prostor, který neoficiální parkovací skýtá, bude využit ještě pro doplňující herní zařízení Zastřešená lavička [22] s motivem ryb. Zastavení bude provázáno s textem, ve kterém jsou popsány ryby, které mohou děti vidět v nedaleké řece. Text, který byl připraven pro sedmé zastavení, následuje. Milé děti, na tomto zastavení se dozvíte něco o rybách, které žijí i poblíž v řece. Obcí Deštné v Orlických horách protéká říčka Bělá, ve které můžete spatřit některé druhy ryb, například pstruha potočního, vranku obecnou nebo střevli potoční. Tyto ryby jsou běžnými obyvateli každé řeky, ale je nutno podotknout, že potřebují čistou vodu a v ní i úkryt, aby se měly kam schovat. Bydlí tam se svou maminkou a tatínkem, stejně jako Vy u Vás doma s rodiči, děti. Ryby v řece naleznou úkryt za kameny, pod kameny, v hlubokých tůních či pod kořeny stromů v březích nebo mezi spadlými stromy či naplaveným dřívím, ale také mezi stonky rostlin vyrůstajícími z vody. Například pstruh, nejčastější obyvatel této říčky, se schovává za kameny, pod kořeny a v hlubších tůních, kde není proud. Je to výborný skokan, který snadno překonává překážky (ti největší až metr vysoké). Zato vranka, malá rybička dorůstající velikosti 10 cm, špatně plave a pohybuje se jen krátkými poskoky. Nemá totiž plynový měchýř, proto také není schopna překonávat překážky v korytě. Obývá úseky s členitým, kamenitým dnem, kde se ukrývá pod kameny. Tato rybka je ohroženým druhem, proto ji chráníme. Střevle je také drobná rybka dorůstající stejné velikosti jako vranka. Zdržuje se v hejnech v tůňkách a místech mimo hlavní proud, při nebezpečí se bleskurychle ukrývá mezi kusy dřev, do rostlin nebo do kamenitého dna. Umí přeskočit malé překážky v korytě do 10 cm výšky. I tato rybička je chráněná. Co se stane, když rybám kameny někdo z řeky odklidí? Ryby nemají kde žít a zároveň jim chybí tolik potřebná obživa pro jejich život ve vodě. Pod kameny se ukrývají různí 32

živočichové, hlavně ě larvy vodního hmyzu, korýši a měkkýši, a rostou zde i vodní řasy, kterými se ryby živí. Znamená to tedy, že když si stavíte nejrůznější hrázky na potoce či v řece nebo kamenné mužiky či mohylky v korytě, ničíte rybičkám a dalším vodním živočichům úkryty a zdroje potravy a vytváříte jim překážky, které nejsou některé rybky shony překonat. Proto Vás, milí návštěvníci, vníci, prosím, abyste se snažili rybám ve vodě úkryt a potravu zanechat, abychom pstruhy, vranky nebo střevle mohli dále vídat v našich řekách. Tímto Vám děkuji za pozornost při čtení o rybách. Vaše Kačenka, vládkyně Orlických hor Osmé zastavení Pracovní název zastavení zní Chaty. Vzhledem k povaze Deštenského okruhu, který prochází větší částí po obci, na tomto zastavení bude umístěna pohádka. Tato pohádka nebude tematicky zařazena k charakteru tohoto zastavení, bude tedy obecná. Pohádka má název O Barušce z hájovny (2). Stejně jako u předešlých zastavení, kde byla uvedena pohádka, tak i zde je navrhnut herní prvek. Herní prvek typu HUP HOP (viz Obr. 8) [22] by mohl být vyveden s postavičkami z pohádky, konkrétně tedy hajný Liška a jeho dcera Baruška. Obr. 8 HUP HOP [36] 33

Deváté zastavení Pracovní název byl zvolen U Mnichové. Toto zastavení je na Deštenském okruhu rovněž zastavením posledním. Nachází se poblíž zaniklé středověké vsi a lesa s totožným názvem Tulešov. Název zastavení Lesní lemy se odvíjí od charakteru interaktivní tematiky. Vzhledem k povaze zastavení, devátý bod okruhu se nachází na hranici lesa a pole, byl zvolen název Lesní lemy. Lesní lemy jsou porosty středně vysokých až vysokých bylin, které tvoří přirozenou hranici mezi lesem a užitkovou plochou či loukou. Běžně se v lemech vyskytují nižší keře nebo zmlazující stromy. Mechové patro je většinou vyvinuto sporadicky díky listovému odpadu. Text, který byl připraven pro toto zastavení, je následující. [9] Milé děti, připravila jsem si pro Vás další zajímavé povídání o lesních lemech. Ráda bych Vám vysvětlila, co to jsou lesní lemy a jaký je jejich význam. Lesní lemy vytvářejí takový přirozený přechod mezi lesem a loukou, příp. polem. Je to vlastně pás keřů a vysokých bylin na okraji lesního porostu, který bývá obvykle velmi hojně osídlen mnoha druhy živočichů. A proč tomu tak je? Setkávají se zde ptáci, hmyz a drobná zvířátka, která mají ráda les s těmi, kteří se cítí lépe na loukách, v bylinných či keřových porostech. Všichni zde nalézají vhodné úkryty a dostatek potravy. Lesní lemy vyhledávají nejrůznější druhy hmyzu (motýli, brouci, různé mušky a další), dále se zde často ukrývají ještěrky, ropuchy, slepýši, z hlodavců zde můžeme potkat myšici a občas sem zavítá i veverka. Z ptáčků vyhledávají křoviny především drobní pěvci jako ťuhýk, pěnice či červenka. Většinou je nevidíte, ale můžete slyšet jejich zpěv. Vědí, že v hustých keřích mohou ukrýt svá hnízda a spěchají sem také, když jim hrozí nějaké nebezpečí ze strany větších ptáků, zvířat či lidí. To přečkají schováni v listí či trní. Každé zvířátko, ptáček, hmyz, žabička, had, prostě každý živočich, má své prostředí, ve kterém se mu dobře žije a kde má nejvhodnější podmínky (dostatek úkrytů, potravy atd.). Tomuto prostředí odborně říkáme biotop nebo stanoviště. Lesní lemy jsou významné právě proto, že se zde prolíná množství různých stanovišť. Další možnosti pro ptáky i ostatní živočichy skýtá také volná zeleň (lépe stromová zeleň) v krajině, kterou jsou myšleny například remízky, skupiny keřů nebo porostlé meze. 34

Bohužel, spousta lesních lemů a stromové zeleně v krajině v poslední době ubývá, a to především v podhůří a nížinách, kde jsou pole rozorávána a louky sečeny až na samý okraj lesa. Pokud navštívíte nebo uvidíte les, který pokračuje keři, tak si na všechny ty živočichy vzpomeňte a můžete je pozdravit. Doufám, milé děti, že jste se něco nového dozvěděly a zapamatovaly a děkuji Vám za pozornost při čtení. Vaše Kačenka, vládkyně Orlických hor 35

5.4 Lesní okruh Lesní okruh startuje v Deštném v Orlických horách u kostela, jako každá ze čtyř chystaných naučných stezek. Tento okruh se v obci překrývá s Deštenským na třech místech, respektive zastaveních. Lesní okruh má možnou i cyklistickou alternativu, která bude zvažována až sekundárně po realizaci stezek pěších. Okruh je částečně přístupný vozíčkářům, jelikož část cesty vede po asfaltovém povrchu, náročnost okruhu se tedy moc neliší od náročnosti okruhu Deštenského. Výhodou tohoto okruhu je výhled do kraje. Z více jak poloviny Lesního okruhu je krásný výhled do kraje okolo Deštného v Orlických horách, potažmo Orlických hor. Lesní okruh by měl mít celkem šest zastavení a jeden start, který je rovněž i cílem, z čehož tři zastavení se kryjí s okruhem Deštenským. Na tomto okruhu by bylo vhodné využít nízkoúdržbových či přímo bezúdržbových zařízení z důvodu méně časté kontroly této části naučné stezky. Návrh zastavení Lesní okruh První zastavení Pracovní název byl zvolen dle lokace Vyhlídka nad Národním domem. Na tomto zastavení se nachází malé odpočívadlo Lesů České republiky, s. p., které by určitě po domluvě s LČR, s. p. bylo možno využít jako například úkryt před deštěm. Na Vyhlídce nad Národním domem je celkem rozsáhlý výhled do okolí a také na lyžařské vleky v Deštném v Orlických horách. V popředí na louce přímo pod touto vyhlídkou je i myslivecká kazatelna. Jako herní prvek by zde bylo možno zvolit například menší rozhlednu či šplhací totem. Toto zastavení bude tematicky zaměřeno na poznávání stromů. Název zastavení se tedy odvíjí od jeho charakteru, Poznávejte stromy. Všechny stromy, které budou mít děti za úkol poznat, se nacházejí v okolí zastavení a jsou běžné v každém smíšeném lese. Stromy, které zde budou zahrnuty, jsou smrk ztepilý, buk lesní, olše lepkavá, javor klen a jeřáb ptačí. Herní prvek s interaktivní tematikou Poznávejte stromy by mohl být formou panelu s otočnými tabulemi, na kterých by byla zpodobněna silueta stromu s plodem a na druhé straně otočné tabule napsán název stromu. 36

Druhé zastavení Název zastavení se odvíjí od lokality daného místa, takzvaný Sedloňovský černý kříž. Na tomto místě stojí malá krmná chatička majetku rodu Colloredo Mansfeld, u které by bylo možné zastavení například na svačinu, odpočinek, hru a další. Sedloňovský černý kříž je důmyslně schován mezi pár stromy, což by se dalo využít pro umístění tabule s pohádkou tajemnějšího rázu. Název pohádky zní Manďákovi čerti (2). Panel by byl po domluvě s Colloredo Mansfeld umístěn v okolí kříže či na volném místě u chaty. Herní prvek, který by zde mohl být použit, má název Lavička s pedály (viz Obr. 9) [22]. Jako upomínku na pohádku bude zvoleno vypodobnění čerta. Obr. 9 Lavička s pedály [37] Třetí zastavení Pracovní název zastavení se odvíjí od místa, kde bude toto zastavení umístěno, tedy Šerlišský mlýn. Šerlišský mlýn se nachází v údolí řeky Bělé. Na tomto zastavení, které bude poblíž Chaty Kačenka nedaleko Šerlišského mlýna, by mohla být vyřezaná větší socha princezny Kačenky a případně Krakonoše (vládce hor Krkonoš). Zde existují dvě varianty, které budou na zastavení použity. Socha, popřípadě sochy, budou umístěny u Chaty Kačenka a druhá variantu v podobě interaktivního zastavení, zabývajícího se rostlinami s názvem Poznejte rostlinky, bude lokalizována ke kiosku u Chaty Kačenka, pod vlekem. Obrázky rostlin, které budou děti poznávat, jsou sasanka hajní, bledule jarní, sněženka podsněžník, prvosenka vyšší (petrklíč), prha arnika, 37