DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM KYTLICE Kytlice 71, 407 45 Kytlice Zřizovatel: Hlavní město Praha IČ: 70872708, bankovní spojení: PPF Banka, č. účtu: 2001560009/6000 tel./fax: 412581183, +420603576097, e-mail: info@dozpkytlice.cz, www.dozpkytlice.cz ZÁKLADNÍ PRAVIDLA INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNOVÁNÍ Jedním ze základních kritérií kvality poskytované služby je zajištění individuálního přístupu k uživateli služby klientovi. Službu v DOZP Kytlice poskytujeme nikoli plošně, ale podle individuálních potřeb, přání a míry soběstačnosti uživatelů. Naším důkazem individuálního přístupu k uživateli služeb je Individuální plán (dále jen IP). Ten je součástí Smlouvy o poskytnutí sociální služby a je tvořen s klientem s ohledem na míru jeho soběstačnosti, znalost jeho životního příběhu, jeho zvyků, rituálů, zkušeností, osobního cíle, se kterým klient do DOZP přichází, jeho přání, potřeb, zdrojů a rizik. Naplňování individuálních potřeb klientů musí být v souladu s posláním a cíli DOZP a s naší cílovou skupinou. K tomu, aby bylo naplnění individuálních potřeb dosaženo, spolupracujeme v týmu. Víme a potvrzujeme v praxi, že bez vzájemného předávání si informací nelze kvalitně zmapovat klientovi skutečné potřeby a klienta jako individualitu poznat. Máme IP nastavené tak, aby se zachovala kvalita služby i v případě různých změn např. při změně pracovníka ví ten nový, co a jakým způsobem klient potřebuje, v čem individualizace služby pro něj spočívá. IP je rovněž naším nástrojem kontroly uvnitř DOZP. Vedení i zaměstnanci vědí, jak má konkrétní služba vypadat a tím se řídí, podle toho hodnotí. Individuálním plánováním služby posilujeme u uživatele jeho autoritu a důstojnost. Klient rozumí tomu, co se s ním bude dít a jak se tomu bude dít a ví, že se o něho osobně někdo zajímá. Dbáme na to, aby byl jedna projeven zájem o klienta a jednak byla ponechána klientovi svoboda tak, aby nedošlo z jedné strany k přepečovávání a z druhé k zanedbávání. V souvislosti s IP podporujeme aktivizaci klienta, rozvoj nebo zachování jeho dovedností a motivaci. Pro každého uživatele služeb DOZP Kytlice je stanoven odpovědný člen týmu zaměstnanců tzv. Klíčový pracovník. 1
Účastníci plánování 1) Nejdůležitějším účastníkem IP je samotný klient. 2) Jeho poradcem, konzultantem, tzv. pravou rukou je Klíčový pracovník. Ten je určen vedením organizace. Vedení DOZP zohledňuje při přiřazování KP jednotlivým uživatelům vzájemnou náklonnost a dobré osobní vztahy. Kompetence KP jsou široké (viz dokument Kompetence klíčového pracovníka ) KP je tím, za kterým může klient kdykoli jít, rozumí mu, umí pro něj zprostředkovat pomoc, poskytnout mu radu, hájit jeho práva. Vztah klienta a KP by měl být založen také na vzájemné důvěře, která vede k otevřenosti klienta. Důraz klademe na komunikaci mezi KP a klientem (Více viz dokument Aktivní naslouchání ) KP nese hlavní odpovědnost za aktuálnost a platnost IP klienta. KP získává informace od ostatních členů personálu DOZP ve prospěch kvality služby. 3) Ostatní KP je nezbytné, aby se do tvorby IP a jeho plnění zapojovali i další členové personálu DOZP. Důležité informace může poskytnout jakýkoli člen organizace. Všímáme si a registrujeme postřehy nejen personálu přímé péče a zdravotního úseku, ale také zaměstnanců kuchyně, údržby, prádelny, úklidu apod. 4) Dalšími účastníci plánování služby jsou lidé, kteří poskytují nebo mohou poskytnout uživateli jinou formu podpory. Jsou to blízcí lidé (rodiče, sourozenci, přátelé), opatrovník, bývalí kolegové z práce, učitelé ze školy, lidé z obce, kteří se s klientem znají apod. 5) Potřebuje-li to klient k tomu, aby mohl vést kvalitní život, jsou součástí tvorby a praktikování jeho IP i odborníci (logoped, specialista na augmentativní a alternativní komunikaci, neurolog, psycholog atd.)! Zapojení více lidí do plánovacího procesu je důležité, protože jeden člověk není vševědoucí a jeho pohled a zjištění mají své limity! Tvorba individuálního plánu Body individuálního plánování (co všechno do IP patří) 1) Sběr dat (životní příběh klienta, co všechno o klientovi víme) 2) Mapování 3) Přání klienta 4) Potřeby klienta 5) Zdroje klienta (jeho potenciál, zdroje jsou vnitřní a vnější) 6) Rizika (prevence rizik, krizový plán) 7) Osobní cíle uživatele v jejich konkrétní podobě (dojednaná podpora), osoby podílející se na naplňování cíle 8) Hodnocení míry dosažení osobního cíle uživatele 9) Kontrola IP 2
Jak postupujeme při tvorbě IP 1) Sbíráme data (sběr faktů o uživateli) Je důležité vytvořit si o klientovi celistvý obraz, abychom mu jako člověku lépe porozuměli. Informace o životě většinou čerpáme od sociálního pracovníka. Použít můžeme také dokumentaci ze sociálního šetření, informace od rodinných příslušníků nebo jiných blízkých osob nebo jakoukoli jinou dostupnou dokumentaci a informace (např. od bývalého klíčového pracovníka, od ostatních členů týmu, z denního kontaktu s uživateli rozhovory s uživatelem) apod. Do sběru dat patří rodinná a osobní anamnéza, historie, zvyky, rituály, původní profese, zájmy, vztahy, životní zkušenosti. Fakta o uživateli jsou součástí Karty klienta. Tu aktualizuje KP v případě změn. 2) Mapujeme (všímáme si klienta, jeho chování, reakcí apod.) Mapování je získávání vypozorovaných nebo jinak získaných informací (z ústního předávání služby od kolegů, od samotného klienta, rodinných příslušníků atd. nebo z písemných materiálů). Pozorujeme, co klient dělá, co se s ním děje, když to dělá, co ho těší, co říká apod. Mapování zaznamenáváme na mapovací listy. Mapovací cyklus má 3 měsíce. Po této době vezmeme mapovací listy a zpracujeme informace z mapování a jdeme za klientem s připravenými otázkami. Takto s klientem snadněji dojednáváme konkrétní individuální podporu. Poté začínáme na nové listy mapovat znovu. Mapování probíhá soustavně. U klientů, kteří nekomunikují verbálně je mapování výchozím bodem pro zjišťování jejich potřeb. Podílí se na něm KP klienta i ostatní členové týmu. Mapování je podkladem pro vyhodnocování přání, potřeb, zdrojů a rizik klienta. Když mapujeme, nehodnotíme klienta subjektivně. Píšeme jen to, co vidíme nebo slyšíme. Např. nenapíšeme: Uživatel je šťastný, když mluví o rodině ale Uživatel se usmívá, když mluví o rodině. Opačný přístup svádí k zapisování domněnek. Při mapování myslíme na to, že naše podpora se může v případě potřeby týkat až deseti oblastí podpory. Ty jsou vyjmenovány v kartě klienta. K tomu, abychom si dokázali představit, co vše se za jednotlivými oblastmi podpory nachází, nám mohou sloužit tzv. Návodné otázky viz. Dokument Návodné otázky k lepšímu pochopení oblastí podpory 3) Během mapování si všímáme a zaznamenáváme Přání klientů Přání je to, co uživatel klient říká. Je ideální tato přání do mapování zapisovat doslovně, aby pracovník nepřidával klientovým přání vlastní významy. Z přání vyvozujeme skutečné potřeby např. Chci jet do Afriky může ve skutečnosti znamenat potřebuju změnit alespoň na týden prostředí, vyjet mimo Domov apod. 3
Pracujeme také s tzv. nereálnými přáními (např. když vysloví imobilní klient chci chodit. Taková přání klientovi nevymlouváme, ale snažíme se najít tu potřebu, který se uvnitř tohoto přání skrývá (např. takovému klientovi může pomoci, když ho budeme víc brát ven, do společnosti apod.) 4) Za přáními hledáme vždy skutečnou Potřebu klienta Když klienta mapujeme, je naším úkolem přijít ve výsledku na to, jaké jsou jeho skutečné potřeby. Často nás to svádí k tomu pokoušet se plnit všechna klientova přání, ale může se stát, že ani tak jeho potřebu nenaplníme. Proto je pojmenování potřeb klienta pro individuální plánování velmi důležité. Každý člověk má potřeby biologické chce se dobře najíst, napít, dobře se vyspat, potřebuje, aby se mu dobře dýchalo. Patří sem také vylučování, pohyb, správná teplota, hygiena. Další potřeby, které člověk potřebuje naplnit ke spokojenému životu, jsou potřeby psychologické. Sem patří potřeba bezpečí, uznání, vědomí vlastní jedinečnosti, užitečnosti, seberealizace, pozornosti apod. Pak jsou to potřeby sociální a spirituální. To je potřeba lásky, sounáležitosti, informovanosti, možnosti se vyjádřit, komunikovat, mít společenský kontakt a potřeba žít dle podle svých duchovních hodnot. 5) Pří tvorbě IP si všímáme také tzv. Zdrojů klienta Zdroj je to, co klienta aktivuje, motivuje, tzv. startuje. Zdroje přímo souvisí s potřebami uživatele. Je dobré zdroje znát, protože známe-li to, co klienta motivuje (čím tzv. žije), lépe naplníme jeho potřeby. Rozdělujeme zdroje vnitřní to vychází přímo z klienta, je to oblast jeho motivace (vztah k přírodě, vztah k příbuznému, zájem o hudbu atd.) a zdroje vnější (co je k dispozici z vnějšku tyto zdroje vycházejí z okolí). To je např. rodina, příroda kolem, hudba, aktivity v zařízení apod. Příklad klient žije cestováním a malováním obrazů to je jeho vnitřní zdroj. Organizace mu pomůže zajistit prostor a materiál k malování to je vnější zdroj. 6) U některých klientů existují Rizika, která je potřeba znát a je potřeba vědět, jak jim předcházet a mít to zaznamenané v IP. I pojmenování rizik vychází z mapování klienta a jeho znalosti. Každý klient má právo na tzv. přiměřené riziko. Neměli bychom omezovat jeho osobní svobodu jenom proto, že se domníváme, že by se mu mohlo něco stát. Klienta známe, a proto do IP popíšeme i prevenci postup, jak těmto rizikům předejít. (např. dohoda s klientem, že počet káv za den se určil na čtyři, tak aby se předešlo riziku epileptického záchvatu). Pokud se jedná o rizika, kde jde klientovi o život nebo je vážně ohroženo jeho zdraví, má být sestaven tzv. krizový plán. Ten odsouhlasuje vedení organizace. 7) Z mapování zjistíme potřeby klienta a jdeme s ním dohodnout konkrétní podporu neboli Osobní cíle Cíle klienta jsou výsledkem předchozích bodů. Cíle určujeme konkrétně a s uživatelem. Rozhovor máme připravený výtahem z mapování. 4
Cíle musí být dosažitelné a měřitelné. Musí být jasné, kdo se podílí, jakým způsobem a kdy. Na naplňování cílů se mohou podílet různé osoby (např. aktivizační pracovník, řidič apod.), ale koordinátorem je klíčový pracovník. 8) Hodnotíme, jestli se cíle naplnily a do jaké míry se to podařilo Hodnocení je vlastně něco jako inventura. Hodnotíme jednak konkrétní cíle a jednak si (za účasti klienta) ověřujeme, jestli platí uvedená rizika, jestli dobře mapujeme, jestli sedí informace shromážděné ve sběru dat atd. Ověřujeme si, jestli byl konkrétní cíl splněn konkrétními lidmi a v konkrétním čase a způsobem, jak tomu bylo dojednáno. 9) Kontrolujeme individuální plán Kontrola IP je kompetencí vedoucích týmů. Vedoucí týmu dodávají manažerovi kvality vedoucímu přímé péče jednotlivé výstupy z kontrol, které provedli u svých klíčových pracovníků. Toto se provádí vždy po třech měsících. Vedoucí týmů kontrolují: A) Zda a jakým způsobem probíhá mapování - jestli probíhá pravidelně a u všech klientů - jestli jsou u mapování podpisy a datum - jestli se mapování účastní všichni KP - jestli je mapování barevně rozlišeno rizika, potřeby B) Zda existuje karta klienta a jestli je její obsah aktuální C) Zda má KP znalost životního příběhu klienta D) Zda je dobře vyplněný formulář IP a zda se na něm podílí klient - jestli se to, co je v mapování shoduje s dohodnutou podporou cílem klienta - jestli je v IP popsáno kdo a kdy se bude podílet - jestli je cíl konkrétní a měřitelný - jestli jsou v IP popsána případná rizika a jejich prevence, případně popsaný krizový plán E) Zda se individuální plán opravdu realizuje a plní (na základě kontroly úkonů, pozorování, rozhovorů s klienty) Kytlice srpen 2013 PhDr. Jana Kollmannová v. r. ředitelka DOZP Kytlice 5