Monitor Monitor je čistě výstupní zobrazovací zařízení. Prostřednictvím monitoru s námi počítač komunikuje - sděluje nám potřebné informace, zobrazuje obrázky, pracovní plochu atd. V současnosti používané monitory se dělí na dvě velké skupiny - CRT a LCD. Existují samozřejmě i další typy monitorů, např. plazmové, LED apod., ale ty se v praxi příliš často nevyskytují, jsou poměrně drahé. CRT monitor (Cathode Ray Tube) Jedná se o klasické obrazovkové monitory, které donedávna tvořily a možná ještě i tvoří dominantu u uživatelů počítačů. Princip monitoru je založen na principu klasické televizní obrazovky. Podle velikosti úhlopříčky velikost úhlopříčky je uvedena v palcích. Existuje několik normalizovaných velikostí 15, 17, 19, 21. Dnes nejžádanější velikostí je 19 monitor. Podle obrazové frekvence obrazovou frekvencí se rozumí, kolik obrazovek je monitor schopen zobrazit za jednu sekundu. Rozpětí se pohybuje od 50 Hz po cca 120 Hz. Vyhovující hodnota (jež nekazí oči) je cca 80 Hz a víc. Podle rozlišení rozlišení určuje počet bodů na šířku krát počet bodů na výšku, ze kterých je složen obraz. Základní rozlišení je 640x480, podrobnější 800x600, 1024x768, 1280x1024 atd. Podle záření většina moderních monitorů je konstruována s Low Radiation (nízkým vyzařováním) a může být používána bez ochranných fi ltrů. Podle rozteče bodů jedná se o rozteč luminiscenčních bodů, ze kterých se skládá obraz. Běžná vzdálenost je 0,28 mm, lepší monitory pracují s roztečí 0,25 mm a méně. Princip fungování CRT monitoru Princip obrazovky monitoru je prakticky stejný jako u běžné televizní obrazovky. Obrazovka monitoru je tvořena vzduchoprázdnou baňkou a jedná se v podstatě o velkou elektronku. Na jednom konci obrazovky ve válcové části je tzv. emitující katoda, vysílající elektronový paprsek. Ten je usměrňován usměrňovacími, zaostřovacími a vychylovacími cívkami a poté dopadá přes stínítko na tzv. luminofor. Vychylovací a usměrňovací cívky slouží k vychylování paprsku, aby mohl putovat po celé délce a šířce obrazovky. 1 LCD (Liquid Crystal Displays) - nová generace monitorů Displeje LCD představují relativně nové typy zobrazovací soustavy, které se postupně začínají na trhu prosazovat a pomalu vytlačovat klasické monitory. Princip fungování LCD je zcela odlišný od běžných monitorů. Mezi hlavní výhody LCD patří zejména to, že zabírají malý prostor na stole, neboť mají minimální tloušťku. Princip zobrazování nezahrnuje obnovovací frekvenci, takže na rozdíl od klasického monitoru nekazí oči. Kritéria pro výběr LCD mohou být následující: Podle velikosti úhlopříčky velikost úhlopříčky je uvedena v palcích. Existuje několik normalizovaných velikostí 15, 17, 19, 21. Dnes nejžádanější velikostí je 17 a 19 LCD. Podle kontrastu u LCD je na rozdíl od CRT 19 LCD monitor důležitý kontrast. Ten se udává poměrem X:1, např. 350:1. Samozřejmě čím vyšší hodnota, tím lépe. Podle doby odezvy díky určitému nepatrnému zpoždění změny stavu krystalů dochází k určitým prodlevám při vykreslování obrazu na LCD. Jedná se samozřejmě o naprosto zanedbatelné hodnoty, které jsou na hraně zaznamenání i pro lidské oko.
CRT versus LCD Zvolit LCD, nebo CRT? Který typ je lepší? To je častá otázka uživatelů, kteří si chtějí koupit nový počítač nebo pouze zjistit, zda by nemohli mít lepší monitor. V konečném důsledku lze říct, že je nutné zvážit, pro jakou práci bude LCD použit. Pro dlouhodobou kancelářskou práci je ideální LCD, zatímco pokud pracujete s grafi kou anebo v předtiskové přípravě, je vhodnější volit kvalitní CRT. Klávesnice Klávesnice je čistě vstupní zařízení počítače. Jejím prostřednictvím zadává uživatel textové informace, povely a příkazy, které pak počítač zpracovává. Klávesnice je rozdělena do několika logických částí podle určení kláves. Největší část s písmeny je označována jako alfanumerická a slouží k běžnému psaní textu. Zcela vpravo je numerická část, která obsahuje pouze čísla a znaménka (+, -, *, /). V horní části klávesnice je řada kláves F1 až F12. Jedná se o tzv. funkční klávesy. Některé klávesnice mohou mít i další nestandardní klávesy. Jedná se např. o tlačítka aktivující internetový prohlížeč, poštovní program nebo vyvolávající nabídku Start ve Windows. Myš Myš je čistě vstupní polohovací zařízení počítače. Přenáší pohyb ruky na podložce na pohyb šipky na monitoru. Drtivá většina současných programů je navržena pro ovládání klávesnicí i myší. Kromě toho, že myš převádí pohyb ruky na pohyb šipky na obrazovce, disponuje obvykle dvěma nebo třemi tlačítky, která pomáhají myš ovládat. Díky nim je možné virtuálně uchopit objekt, označovat, kreslit atd. Typy myší Standardní kuličková myš byla donedávna nejpoužívanějším typem polohovacího zařízení u osobních počítačů, ale bohužel zdaleka ne nejspolehlivějším. Vzhledem k tomu, že dochází ke kontaktu myši s podložkou na stole, často se prachové částice a nečistoty přenášejí na snímací válečky a tím se myš stává nespolehlivou. Proto byly vyvinuty tzv. bezdotykové myši. Nemají žádnou kuličku - snímání probíhá obvykle infračerveným paprskem, který vyhodnocuje změnu povrchu podložky (nebo stolu). U některých moderních typů bezdotykových myší rovněž není ani datový kabel, jenž spojuje myš s počítačem. Přenos dat z myši do počítače probíhá rádiovým signálem. Trackball Trackball je podobně jako myš vstupní polohovací zařízení. Slouží k pohybu ukazatele myši na obrazovce a tím i k ovládání programů - aplikací. Princip fungování je rovněž velmi podobný klasické myši. Trackball se nepoužívá příliš často. Výhodu oproti klasické myši má v tom, že k ovládání kurzoru myši není nutný téměř žádný prostor na stole, protože trackball stojí. Pohybuje se pouze kolečkem. Tablet Tablet je vstupní polohovací zařízení nahrazující myš. Na rozdíl od myši zde k rozlišení pohybu slouží speciální tužka s dotykovým hrotem a dotyková podložka. Pohyb tužky nad podložkou kopíruje kurzor myši na obrazovce. Ovládání kurzoru myši tabletem je podstatně jemnější než při používání klasické myši. 2
Tablet používají hlavně grafi ci, protože při kreslení v grafi ckém programu nahrazuje klasickou tužku. Práce s tabletem je tak kreativnější a přirozenější než práce s obyčejnou počítačovou myší. Tiskárny Tiskárna je ryze výstupní zařízení počítače. Jedním ze základních požadavků na textový editor, tabulkový procesor či jiný program podobného charakteru je možnost vytisknout výsledný dokument na papír. V současné době je na trhu k dispozici obrovské množství typů tiskáren, přičemž pro běžné uživatele se mezi nejrozšířenější řadí tiskárny inkoustové a laserové. Pro některé účely se ještě používají i tiskárny jehličkové, v běžné kanceláři se ale vyskytují jen zřídka. Každý typ tiskárny má své výhody a nevýhody. JEHLIČKOVÉ TISKÁRNY Donedávna patřily jehličkové tiskárny k nejrozšířenějším typům tiskáren na našem trhu. Jejich výhoda spočívá především v nízké ceně, ale vzhledem k nepříliš vysoké kvalitě výsledného tištěného dokumentu se používají pouze pro nejrůznější výpisy, sestavy nebo jiné, na kvalitu nenáročné tisky. Jehličková tiskárna je schopna též tisknout na několikavrstevný papír a tak pořídit několik kopií téhož tisku najednou. Jehličkové tiskárny používají pro tisk elektromagnetickou hlavu. Jehličky jsou pomocí elektromagnetů vystřelovány vpřed a z barvicí pásky přenášejí na papír jednotlivé body. Ohromnou nevýhodou je jejich neobyčejná pomalost a hluk. INKOUSTOVÉ TISKÁRNY V poslední době se mezi běžnými uživateli velmi rozšířily inkoustové tiskárny. Inkoustová tiskárna je dostupná téměř každému, a přitom kvalita výsledného tištěného dokumentu je u lepších tiskáren srovnatelná i s laserovým tiskem. Za nevýhodu inkoustových tiskáren lze považovat menší odolnost vytištěného dokumentu, např. proti rozpití nebo rozmazání. Relativní nevýhodou inkoustových tiskáren je i pomalá rychlost tisku a ani inkoustová patrona není nejlevnější. Inkoust je na papír vstřikován prostřednictvím malých otvorů v tiskové hlavě - komůrek. Kapilárními silami se přivede do komůrky inkoust. Do rezistoru se přivede velmi krátký napěťový pulz, který rozehřeje odpor až na 400 C. Inkoust v okolí odporu začne prudce vařit a vzniká bublina inkoustových par. Rychlým ohřevem inkoustové kapky se v komůrce zvýší tlak a inkoust je z komůrky vypuzen rychlostí. Poté se okamžitě do komůrky přivede další kapička inkoustu a celý proces se opakuje. LASEROVÝ TISK Tablet Tisk laserové tiskárny je jednoznačně považován za jeden z nejkvalitnějších způsobů tisku vůbec. Nespornou výhodou laserových tiskáren je čistý, kontrastní a hlavně kvalitní, stálý a rychle vytištěný dokument. Za nevýhodu laserového tisku lze považovat vyšší pořizovací cenu laserové tiskárny. Základem laserového tisku je selenový válec, který je nabit po celém povrchu statickým nábojem. Válec se otáčí a prostřednictvím optické soustavy a laserového paprsku se nejprve na selenový válec vypálí výsledný obraz. Na místech zasažených laserovým paprskem válec ztratí náboj a potom se při styku s tonerem ( speciální práškovou barvou) obarví právě jen na těch místech, která byla vypálena laserem. Při dalším otáčení válce je toner přenesen na papír. Papír prochází zažehlovacím válcem, který při teplotě asi 200 C prášek na papír vypálí. 3
PLOTTERY Zejména v konstrukčních oborech, jako je strojírenství nebo stavebnictví, je třeba vytisknout výkresy na velké formáty (A0, A1), a to s velkou přesností tisku. Používají se velkoformátové inkoustové tiskárny, ale klasickým standardem pro tisk v konstrukci zůstávají i tzv. plottery. Speciálními typy plotterů jsou tzv. vyřezávací plottery, v nichž je namísto pera v hlavě umístěn speciální řezací hrot. Takové plottery se používají především v reklamě a grafi c- kých studiích. ŘÁDKOVÉ TISKÁRNY (RYCHLOTISKÁRNY) Zejména ve velkých institucích a podnicích se často stává, že je třeba vytisknout velké množství údajů, u nichž není kladen velký důraz na kvalitu (výpisy, sestavy apod.). V takových případech se osvědčily tzv. řádkové tiskárny. Jejich princip je částečně podobný tiskárnám jehličkovým. Přes celou šířku papíru jsou těsně vedle sebe uspořádána kladívka s elektromagnetickou hlavou a tisk spočívá v tom, že celý jeden řádek je vytištěn najednou. Jsou zcela ideální právě pro tisk rozsáhlých sestav nebo účetních dat. Skener Skener (angl. scanner) je zařízení, které slouží ke snímání a digitalizaci obrazu z předlohy do počítače. Jedná se o zařízení, které dokáže zaznamenat obrázek, kresbu, fotografi i, text či jinou obrazovou informaci do počítače, kde s ní již můžeme dále pracovat v digitální podobě. základních kategorií. Stolní skenery - zařízení v podobě leža krabice, jejíž velikost je závislá na formátu, který je skener schopen snímat, s odklopným víkem na horní straně. Ruční skenery jedná se často o malé zařízení, které uživatel při snímání drží v a konstantní rychlostí pojíždí na snímané předloze. Ruční skenery se dnes již prakticky nepoužívají. U skenerů je rovněž důležité posuzovat další parametry, jež ovlivňují jejich kvalitu. Jedná se mimo jiné o následující: Rozlišovací schopnost. Jde o rozlišení, kterého skener může dosáhnout. Maximální velikost skenované plochy. Drtivá většina stolních skenerů pro užití v kanceláři je vyráběna ve formátu A4. Barevná hloubka. Je to údaj stanovující, kolik barev je skener schopen rozlišit. Kromě klasických 2D skenerů, jež zde byly uvedeny, existuje i celá řada dalších skenerů. Jedná se např. o 3D skener, který dokáže skenovat 3D objekty. Technologie takového skeneru je pochopitelně podstatně náročnější než u klasického skeneru. Připojení skeneru k počítači Skener je typické externí zařízení, které připojujeme k počítači buď přes paralelní port, USB port, nebo SCSI rozhraní. Přes SCSI (Small Computer System Interface) se jedná o připojení nejrychlejší a v profesionální sféře nejrozšířenější. Na druhou stranu je cena skeneru připojeného přes SCSI ve srovnání se standardními rozhraními nejvyšší. 4
Rozlišovací schopnost skeneru Tato veličina udává, jak podrobně bude obraz zpracován. Vyjadřuje se v počtu obrazových bodů na délkovou jednotku. Nejčastěji se setkáme se zkratkou dpi, což znamená počet bodů na palec. Rozlišovací schopnost se vztahuje nejen na skenery, ale i na další zařízení, např. k tiskárny. OCR Podobně jako je možné snímat do počítače z předlohy obrázky, je možné snímat i předlohy s textem. Ovšem po naskenování textové předlohy z ní bude zase pouze obrázek. Je tedy třeba písmo z obrázku nějakým způsobem rozpoznat, aby bylo možné je běžně editovat (např. v textovém editoru). Právě k tomu slouží tzv. OCR programy. Jedná se o programy pro optické rozpoznávání písma z grafi cké podoby do podoby editovatelného textu. Modem Modem je zařízení schopné přenášet data mezi dvěma počítači pomocí telefonní linky. Slovo MODEM je zkratkou slovního spojení MOdulátor / DEModulátor a vychází z toho, že základní činností modemu je modulovat digitální signál na analogový, a naopak analogový na digitální. Podle umístění uvnitř nebo vně skříně rozlišujeme externí a interní modemy. V současné době již převažují moderní medemy, pracující s digitálními telefonními linkami. Reproduktory Reproduktory jsou čistě výstupní zařízení počítače. Jsou připojeny ke zvukové kartě a převádějí výstupní analogový signál na vlnění tak, aby bylo slyšitelné. K počítačům, které jsou vybaveny kvalitními zvukovými kartami a mají více výstupů, je rovněž možné připojit i dva páry reproduktorů či přímo speciální sestavu více satelitních reproduktorů doplněnou subwooferem. Při správném rozmístění v místnosti pak mohou vytvořit jednoduchý systém Dolby Stereo Digital. Mikrofon K počítači je možné připojit i mikrofon, tj. vstupní audiozařízení. Do počítače tak lze snadno nahrát hlasový vstup. Podobně lze k počítači připojit i jiná audiozařízení, jako je např. věž, zesilovač apod. Dataprojektor ADSL modem V počítačových učebnách, školicích střediscích a všude tam, kde je nutné, aby přednášející prezentoval to, co se objeví na obrazovce počítače, většímu počtu lidí, se používají tzv. dataprojektory. Jedná se o speciální zařízení, které je podobně jako monitor připojeno k videokartě počítače a promítá zvětšený obsah obrazovky počítače na plátno nebo na zeď. 5
Interaktivní tabule Interaktivní tabule je pokrokový prvek ve výuce a prezentaci. Jedná se o systém pracující podobně jako dataprojektor (tj. informace z počítače se promítají na plochu), ale k dispozici je navíc i tzv. interaktivní ukazovátko. Přednášející nemusí při výkladu obsluhovat počítač, ale stojí před tabulí a ukazovátkem přímo ovládá dění na pracovní ploše. USB disky V poslední době vznikl akutní problém přenášení větších objemů dat mezi nepropojenými počítači (např. programů, hudby, textů, obrázků apod.). Klasické diskety tomuto požadavku zdaleka nevyhovují, protože kapacita 1,44 MB je tak malá, že i běžný obrázek v lepší kvalitě zabere více místa, než se na celou disketu vůbec vejde. Jednou z variant řešení problému jsou tzv. USB disky. USB disk je (jak již název napovídá) zařízení připojitelné k počítači přes tzv. USB port (o něm více v dalších kapitolách). Jeho hlavní výhodou je, že je velmi univerzální. USB port je totiž dnes už v každém modernějším počítači přímo na základní desce. Navíc USB disk se nemusí vůbec instalovat. Stačí jej pouze zasunout do portu a v počítači se objeví jako další klasický disk (s dalším písmenkem v pořadí). Práce s ním je proto velmi snadná, v podstatě stejná jako práce s jakýmkoliv jiným diskem. Jeho kapacita se počítá podle zakoupeného typu ve stovkách MB až jednotkách GB. CompactFlash karty CompactFlash karta je zařízení svou funkcí podobné USB disku. Opět se jedná o miniaturní přenosné záznamové médium, které se ovšem používá především v digitálních externích přístrojích, jako např. v digitálním fotoaparátu či speciálních kapesních minipočítačích. Používat CompactFlash karty pro přenos dat mezi počítači je ovšem ve srovnání v USB disky méně pohodlné. K tomu, abyste dokázali číst a zapisovat data z karty, je nutná buď speciální čtečka, nebo právě zmíněné zařízení (tj. např. digitální fotoaparát). Kapacity USB disků a CompactFlash karet jsou podobné, tj. řádově ve stovkách MG až jednotkách GB. Nutno také podotknout, že CompactFlash karty nejsou jediným typem zařízení tohoto druhu. Existují i další příbuzné typy karet, např. ATA Flash, Smart Media a MemoryStick karty apod. UPS záložní zdroj Moderní operační systémy, jakými jsou např. Windows nebo Linux, během své práce ukládají celou řadu údajů, o kterých normální uživatel počítače nemá ani tušení. Stejně tak v paměti RAM je mnoho důležitých údajů, jejichž okamžitá ztráta by mohla způsobit značné potíže při dalším fungování počítače. Proto u těch počítačů, jejichž bezchybný a nepřerušovaný chod je důležitý (např. u serverů), je mezi zásuvku a vstup napájení do počítače předřazen záložní zdroj tzv. UPS. V okamžiku, kdy byť na jednu desetinu vteřiny vypadne elektřina, začne být počítač zásobován proudem právě z UPS zdroje. Ten má pochopitelně rovněž omezenou kapacitu, takže je určen pouze k několikaminutovým proudovým výpadkům. Tam, kde je nutné pokrýt až několikahodinové výpadky, je UPS zdroj napojen ještě na dieselagregát. Jestliže začínají v případě výpadku energie docházet baterie UPS, je automaticky nastartován dieselagregát, který dokáže zásobovat počítač (resp. celý sál počítačů). 6