VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA ČINNOST LAKTAČNÍCH PORADKYŇ V PRAXI

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ČINNOST LAKTAČNÍCH PORADKYŇ V PRAXI Bakalářská práce Autor: Lucie Antlová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2016

Abstrakt: Cílem mé bakalářské práce je zjistit a přiblížit veřejnosti kdo je to laktační poradkyně, jak probíhá její běžný pracovní den a jaké služby nabízí maminkám po porodu. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde Vás všeobecně seznámím s pojmem laktační poradkyně, s náplní její práce a služby, které laktační poradkyně poskytuje. Dále Vám přiblížím hodně diskutované téma: kojení. Popíši fyziologii laktace, výhody kojení jak pro miminko, tak pro maminku. Rozeberu také zásady kojení již v porodnici, techniky kojení, vhodné polohy ke kojení a různé jiné alternativní metody krmení novorozenců. Na závěr teoretické části popisuji, jak by mělo vypadat plně kojené miminko při propuštění z porodnice, co všechno by měla maminka v této chvíli znát a vědět, jaké problémy mohou s kojením po propuštění z porodnice nastat a jak se k nim postavit. Klíčová slova: Laktační poradkyně, laktace, kojení, techniky, alternativní metody,

Abstract: The aim of my bacherol thesis is to determine and approach to the public who is lactation consultant, how is her usual working day going and what services she offers to mothers after childbirth. The thesis is divided into the theoretical part, there in general I apprize you with the concept lactation consultant, with the content of her work and service, which lactation consultant provides. Next I approach you very discussed topic: breast feeding. I describe the physiology of lactation, advantages of breast feeding for baby and mum. I analyze also the principles of breast feeding in maternity hospital, techniques and positions for breast feeding and other different methods for feeding newborn. Finnaly the theoretical part I describe, how it should look fully breastfed baby at release from maternity hospital, what else mum knows in this moment, what problems should be happen with breast feeding after release from maternity hospital and how to deal with it. Keywords: Lactation consultant, lactation, breast-feedening, techniques, alternative methods,

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Poděkování Tímto způsobem bych chtěla poděkovat PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD., za odborné vedení, trpělivost a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem laktačním poradkyním za pomoc a trpělivost při dotazníkovém šetření.

Obsah 1 Úvod a cíle... 9 1.1 Úvod... 9 1.2 Cíle a hypotézy... 10 1.2.1 Cíle... 10 1.2.2 Hypotézy... 10 2 Teoretická část... 11 2.1 Kojení... 11 2.2 Fyziologie laktace... 11 2.3 Výhody kojení... 12 2.4 Složení mateřského mléka... 13 2.5 Vliv kojení na imunitu a vývoj dítěte... 13 2.6 Kojení v porodnici... 14 2.7 Techniky kojení... 14 2.8 Vhodné polohy ke kojení... 16 2.8.1 Poloha vleže na boku... 16 2.8.2 Poloha vsedě... 16 2.8.3 Poloha fotbalisty... 16 2.8.4 Poloha tanečníka... 17 2.8.5 Poloha vsedě s podloženýma nohama... 17 2.8.6 Poloha vleže na zádech... 17 2.8.7 Poloha vertikální... 17 2.8.8 Kojení dvojčat... 17 2.9 Alternativní metody kojení... 17 2.10 Uchovávání mateřského mléka... 18 2.11 Plně kojené dítě... 19 2.12 Kojení v domácím prostředí... 19

2.13 Problémy s kojením... 20 2.13.1 Málo mléka... 20 2.13.2 Jak na bolestivé prsy, bradavky, ragády... 20 2.13.3 Ucpaný mlékovod... 21 2.13.4 Mastitida... 21 2.13.5 Problémy s uvolňováním mléka slabý vypuzovací reflex... 21 2.13.6 Silný vypuzovací reflex... 22 2.14 Strava kojící ženy... 22 2.15 Laktační poradkyně... 23 2.15.1 Poradenství... 23 2.16 Národní linka kojení... 24 3 Výzkumná část... 25 3.1 Metodika výzkumu... 25 3.2 Charakteristika respondentů a popis výzkumu... 25 3.3 Výsledky výzkumu a jejich analýza... 25 3.4 Interpretace výsledků... 26 3.5 Vyhodnocení hypotéz... 39 3.6 Diskuze... 43 3.7 Doporučení pro praxi... 45 4 Závěr... 46 Seznam použité literatury... 48 Seznam tabulek... 50 Seznam grafů... 51 Seznam obrázků... 52 Seznam příloh... 53

1 Úvod a cíle 1.1 Úvod Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. Tím hlavním je, že za dobu svého studia a praxí po různých nemocnicích a gynekologicko-porodnických odděleních jsem se setkala s mnoha maminkami, které své dítě přestaly kojit již v porodnici, ať už to bylo z nedostatku informací a zkušeností, které měly a kterých se jim na odděleních šestinedělí dostalo nebo odmítaly kojit z osobních důvodů. Spousta z nich však opouštěla porodnici s rozběhlou laktací a plně kojeným miminkem a přesto přestaly kojit ihned po propuštění do domácího prostředí. Zajímalo mě, z jakého důvodu k tomu dochází a zda fungují stále více se rozmáhající laktační poradkyně i mimo nemocnici, zda dochází i k maminkám v šestinedělí domů. Již zmíněné laktační poradkyně dnes pracují snad na každém gynekologickoporodnickém oddělení v každé nemocnici. Přesto mnoho maminek nemá o této profesi žádné bližší informace anebo neví, jaké všechny služby taková laktační poradkyně poskytuje a co od ní může novopečená maminka žádat. Podle mého názoru je kojení velmi důležité jak pro miminko, tak pro maminku a je velká škoda, že spousta maminek své děti nekojí jen z důvodu, že neví jak na to. Myslím si, že laktační poradkyně by dnes měla být naprostou součástí porodnických oddělení a měla by všem maminkám bez výjimky s kojením pomoci již v porodnici, popřípadě nabídnout kontakt k pozdějším konzultacím přímo u nich doma. Ráda bych tedy také díky této práci seznámila veřejnost s běžným pracovním dnem každé laktační poradkyně a s nabídkami služeb, které poskytují. Moje práce se skládá ze dvou částí. V té teoretické se obecně zabývám kojením a profesí laktační poradkyně. A v té čistě praktické části naleznete vyhodnocení mého výzkumu. Nakonec jsem zvolila formu dotazníku, který obsahoval 10 otázek a ty jsem následně zpracovala do příslušných grafů. Doporučením pro praxi by měla být informační brožurka určená nejen maminkám, ale i široké veřejnosti, týkající se laktačního poradenství a laktačních poradkyň. 9

1.2 Cíle a hypotézy 1.2.1 Cíle Zjistit, jak probíhá běžný pracovní den laktační poradkyně. Zjistit, zda je o služby laktační poradkyně dostatečný zájem. 1.2.2 Hypotézy Domnívám se, že minimálně 70 % laktačních poradkyň má vysokoškolské vzdělání. Myslím si, že alespoň 50 % laktačních poradkyň má vlastní děti, které kojily. Domnívám se, že se alespoň u 20 % laktačních poradkyň, které své děti kojily, vyskytl nějaký problém. Předpokládám, že se maximálně 30 % laktačních poradkyň plně věnuje pouze laktačnímu poradenství. Domnívám se, že alespoň polovina laktačních poradkyň navštěvuje maminky v šestinedělí i u nich doma. Předpokládám, že minimálně 90 % laktačních poradkyň dokáže své klientce s daným problémem skutečně pomoci. Myslím si, že alespoň 40 % laktačních poradkyň jsou certifikované laktační poradkyně matky. 10

2 Teoretická část 2.1 Kojení Dítě má právo na mateřské mléko, jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které kojení usnadňují. (Úmluva o právech dítěte, čl. 24, str. 6). Dnes se již setkáváme s pojmem kojení na každém rohu. Ještě v nedávné minulosti se o tomto tématu na veřejnosti moc nehovořilo. Každý považoval tento vztah mezi matkou a dítětem za ten nejintimnější, což samozřejmě platí i dnes, avšak dnešní doba přináší i své problémy v této oblasti a proto bychom se neměli stydět o kojení veřejně mluvit. Jak hovoří několik zdrojů - hlavní úlohou kojení je obživa dětí mateřským mlékem. Jedná se o přirozený a nenahraditelný způsob, který u dítěte uspokojuje rozhodně více potřeb než jen hlad a žízeň (Gregora, 2009). Je všeobecně známo, že velmi důležitou součástí kojení je spojení mezi maminkou a miminkem a také vzájemné dotyky, kterých v tomto období není nikdy dost. Díky kojení si tato dvojice utváří velmi pevný a důvěrný vztah i do budoucna (Štromerová, 2010). Je doporučováno plně kojit do ukončeného 6. měsíce života dítěte, klidně i déle, dokud to bude pro dítě dostatečné. Je vědecky dokázáno, že kojené děti bývají klidnější, vyrovnanější a lépe usínají (Gregora, 2009). Pro matku není nic příjemnějšího než pozorovat, jak je dítě spokojené, jak prospívá a roste z jejího vlastního mléka. Tvorba mléka je jedním ze zázraků, jimiž nás příroda obdařila. Rozhodně stojí za to překonat určité počáteční obtíže, aby se děj mohl plně a nerušeně rozvinout (Laktační liga, 2016). 2.2 Fyziologie laktace Laktace neboli tvorba mateřské mléka je ovlivňována jak jinak než hormony. Během těhotenství jsou to především progesteron a estrogeny, které jsou zodpovědné za přípravu mléčné žlázy ke kojení (Honzík, Pařízek, 2015). 11

Po porodu estrogeny značně poklesnou, tento pokles vede ke zvýšení hladin prolaktinu, hormonu podporujícího tvorbu mateřského mléka. Sání dítěte vyvolá reflexní uvolňování oxytocinu, dalšího hormonu, který stahuje svalové buňky mlékovodů a tím dochází k vypuzování mléka (Honzík, Pařízek, 2015). Samozřejmě oxytocin také působní po porodu k odlučování placenty, zavinování dělohy a významně ovlivňuje mateřské chování. 2.3 Výhody kojení Mateřské mléko je k dispozici kdykoli a kdekoli. Má stále stejnou teplotu (teplotu těla). Je sterilní a může být používáno dle potřeb dítěte. Mezi důležité výhody kojení pro dítě můžeme zařadit: Přirozený způsob výživy Utváření pevných vztahů mezi maminkou a miminkem Ochrana proti infekcím dýchacích cest a středního ucha Snížení rizika cukrovky Menší náchylnost k alergiím Předcházení obezitě Výhody pro matku: Napomáhání rychlejšímu a hladšímu návratu stavu před otěhotněním Snížení rizika vzniku karcinomu prsu, vaječníku Menší riziko osteoporózy Utváření pevných vztahů s dítětem Kojení je z hlediska ekonomické situace v rodině výhodnější (Gregora, 2009). 12

2.4 Složení mateřského mléka První dny po porodu je z prsů maminky vypuzováno mateřské mléko v podobě nažloutlé husté tekutiny. Říkáme mu mlezivo neboli kolostrum, které je bohaté na bílkoviny a výživné tuky, pomáhající k utváření imunity miminka (Mydlilová, 2006). Mezi třetím až čtrnáctým dnem po porodu mateřské mléko přechází do podoby, jakou běžně známe, má bělejší barvu a je méně husté. Říkáme mu mléko přechodné, které připravuje miminko a jeho zažívání na mléko zralé, které přichází poté (Mydlilová, 2006). Od druhého týdne po porodu již maminka má mléko zralé. Zralé mléko potom dále rozdělujeme na mléko přední a zadní. Přední mléko je řidší, obsahuje více vody a uspokojuje u miminka hlavě pocit žízně. Mléko zadní naopak uspokojuje hlad je hustší, tučnější a pro miminko je náročnější na sání (Mydlilová, 2006). Při kojení by se dítě mělo dostat i k zadnímu mléku. Děti, které jsou slabší a vysají pouze mléko přední, jsou hladové, plačtivé a neprospívají. Kojení by tedy mělo trvat přibližně dvacet minut (Zamarská, 2006). Hlavními složkami mateřského mléka jsou bílkoviny, tuky a cukry. Hlavním cukrem mateřského mléka je tzv. laktóza. Mateřské mléko obsahuje spoustu živin a vitamínů, které jsou pro miminko v období adaptace velmi důležité pro vybudování obranyschopnosti. Důležitý je také obsah esenciálních mastných kyselin ze skupiny 3 a 6, které pomáhají ke správnému vývoji mozku a kognitivních funkcí dítěte (Mydlilová, 2006). 2.5 Vliv kojení na imunitu a vývoj dítěte Imunitní systém dětí se vyvíjí již v prenatálním období, tedy v těhotenství. Velký vliv na imunitu má právě životospráva maminky v těhotenství, to jak se stravuje a jak se chová. Mezi významné faktory poškozující imunitu miminka již v těhotenství patří kouření, alkohol nebo strava těhotné ženy (Nutriklub, 2016). Velký vliv na imunitní systém má také porod přirozenou cestou. Miminko se již při průchodu porodními cestami připravuje na vliv vnějšího prostředí a všech možných bakterií a virů (Nutriklub, 2016). 13

Po porodu získává miminko imunitu od své maminky. Pozitivní vliv má právě kojení, jelikož až 70 % buněk imunitního systému sídlí u novorozenců v trávicím traktu (Nutriklub, 2016). Ve střevech kojeného miminko můžeme nalézt více jak 90 % všech bakterií, které však nejsou pro dítě nebezpečné a naopak brání ostatním škodlivým bakteriím, aby se dítěti v trávicím traktu usazovaly. Mateřské mléko, jak již bylo výše zmíněno, obsahuje sacharidy, konkrétně oligosacharidy, které podporují růst bakterií dítěti prospěšných a tím také tvoří optimální střevní mikroflóru. Nikde jinde než v mateřském mléce nenajdeme tolik látek, abychom docílili stejného stavu trávicího traktu u dětí jako při kojení. (Nutriklub, 2016). Významnou složkou mateřského mléka jsou esenciální mastné kyseliny, o kterých jsem se zmiňovala u složení mateřského mléka, které podporují správný růst mozku miminka a rozvoj myšlení či chápání (Laktační liga, 2013). 2.6 Kojení v porodnici Na všech porodních sálech by měli dbát na kojení bezprostředně po porodu. Určitě je důležité dodržovat nepsané pravidlo přiložení dítěte k prsu do 30 minut po porodu (nejdéle však do dvou hodin po porodu). Dítě má v tomto období během první hodiny po porodu nejvíce rozvinutý sací a hledací reflex (Štromerová, 2010). Přiložení dítěte k prsu ještě na porodním sále má také mnoho výhod pro maminku, jako třeba podporu zavinování dělohy a zabránění větší ztráty krve (Laktační liga, 2016). Kojení je třeba veřejně podporovat v každé porodnice, jak je uvedeno v příloze 1 10 kroků k úspěšnému kojení. Všechny porodnice by měly dodržovat 10 kroků k úspěšnému kojení. Zdravotníci by měli matky v kojení podporovat, pozorovat, učit je základním technikám a pomáhat jim. Maminky i tatínkové by se měli o kojení zajímat už před porodem. (Laktační liga 2016, Brožura: Kojení vše co potřebujete vědět, 2009, str. 5) 2.7 Techniky kojení Každá maminka si myslí, že úspěšné kojení tkví ve velikosti prsou. Čím větší prsa maminka má, tím lépe se kojení daří. Není tomu tak! 14

Úspěšné kojení dle MUDr. Jany Zamarské závisí hlavně na tom, jak k němu maminka přistupuje, jak moc se bude chtít o kojení dovědět, zda bude chtít kojit a také na tom, jak moc ji v tom její rodina podpoří. Je dobré si již během těhotenství opatřit co nejvíce informací, co se kojení týče. Nejlépe z odborné literatury nebo ještě lépe z porodních kurzů, které by měla pořádat každá porodnice či od známých, kteří již mají své zkušenosti (MUDr. Zamarská, 2006). Důležité je se zpočátku neúspěšným kojením nestresovat! Vše má svůj čas. Říká se, že se má kojit podle potřeb miminka. Ideální je však zpočátku kojit osmkrát až dvanáctkrát denně (přibližně každé dvě až tři hodiny). Plně kojené dítě, které dobře prospívá, denně pomočí až 6 plen a může mít 3-5 stolic během 24 hodin (Laktační liga 2013). Maminka by v porodnici měla kojit z obou prsů, z každého přibližně 10 minut. Tím se také hezky nastartuje laktace. Je důležité vyhnout se různým pomůckám ke kojení, které mohou narušit správnou techniku sání dítěte (Laktační liga, 2013). Existují 4 zásady pro správné a bezproblémové kojení (Laktační liga 2016). Správné držení prsu uchopíme prso do tzv. písmene C, palec ruky nad dvorec, ostatní prsty prso podpírají zespodu, neměli bychom se prsty dotýkat dvorce (Příloha 3, obr. 1) Vhodně zvolená poloha ke kojení Správná technika přisátí dítěte dítě musí uchopit nejen bradavku, ale i větší část dvorce, brada a nos dítěte se dotýká prsu, dolní ret dítěte je ohrnut ven, při sání se pohybují spánky a uši dítěte Správná technika sání dítěte Nesprávná technika kojení vede k mnoha problémům, z nichž velmi časté jsou poškozené, rozpraskané bradavky, nalitá bolestivá prsa, dítě, které neprospívá a samozřejmě nespokojená maminka (Laktační liga, 2016). 15

2.8 Vhodné polohy ke kojení Při kojení by si maminka měla zvolit polohu, která bude vzájemně příjemná, jak pro ni, tak pro kojené miminko. Kojení by mělo přinášet chvilky vzájemné pohody a nemělo by bolet (Nutriklub, 2016). K dobrým pomocníkům při kojících polohách patří různé kojící polštáře a stoličky. Mezi nejznámější a nejpoužívanější polohy ke kojení jsou poloha vleže na boku, poloha vsedě, poloha fotbalisty, poloha tanečníka, poloha v polosedě s podloženýma nohama, poloha vleže na zádech, poloha vertikální. Svá specifika má i kojení dvojčat či trojčat (Laktační liga, 2016). 2.8.1 Poloha vleže na boku Maminka i miminko leží na boku (příloha 3, obr. 2). Miminko musí mít hlavičku položenou v ohbí maminčiny ruky. Kojící maminka by měla mít podloženou hlavu a být mírně prohnutá v zádech. Poloha musí být vzájemně příjemná (Laktační liga, 2009). 2.8.2 Poloha vsedě U této polohy (příloha 3, obr. 3), maminka sedí opřená o pevnou podložku. Nohy by měla maminka mít při kojení také podložené, například kojící stoličkou. Miminko má opět položenou hlavičku v ohbí maminčiny paže. Celkově předloktí maminčiny ruky podpírá miminku záda. Druhou rukou si maminku podpírá prs, ze kterého právě kojí (Laktační liga, 2009). 2.8.3 Poloha fotbalisty Tato poloha (příloha 3, obr. 4), je vhodná například pro maminky s většími prsy, plochými bradavkami nebo pro maminky po císařském řezu. Tělo miminka spočívá podél maminčina boku. Hlavičku mu maminka podepírá svými prsty. A předloktí maminky by mělo být podepřeno například kojícím polštářem (Laktační liga, 2009). 16

2.8.4 Poloha tanečníka Poloha tanečníka (příloha 3, obr. 5), je vhodná zejména pro děti nedonošené. Maminka při této poloze využívá sedu. Miminko si podpírá svým předloktím (Laktační liga, 2009). 2.8.5 Poloha vsedě s podloženýma nohama Tuto polohu (příloha 3, obr. 6) můžeme využít také po císařském řezu. Je pohodlná a vhodná jak pro maminku, tak pro miminko. Maminka má nohy podložené kojícím polštářem a miminko opět drží v ohbí své paže (Laktační liga, 2009). 2.8.6 Poloha vleže na zádech Poloha (příloha 3, obr. 7), vyhovuje opět maminkám po císařském řezu a miminkům, které mají problém se správným přisátím. Miminko leží v klidu na maminčině hrudníku. Bradavku je dítě schopno samo vyhledat (Laktační liga, 2009). 2.8.7 Poloha vertikální Tato poloha (příloha 3, obr. 8), vyhovuje nedonošeným dětem. Miminko si maminka posadí na dolní končetiny. Rukou maminka podpírá hlavičku, krk a celé tělo (Laktační liga, 2009). 2.8.8 Kojení dvojčat Tato poloh umožňuje kojit obě děti zároveň (příloha 3, obr. 9). Nejlepší pro dvojčata je poloha fotbalisty, kterou jsem popsala výše, samozřejmě je možno využít i polohy jiné, například polohu vleže na zádech (Laktační liga, 2009). 2.9 Alternativní metody kojení Je-li nutný dokrm, první volbou je vlastní odstříkané mléko či darované z banky mateřského mléka. (Laktační liga, 2016) Jestliže dítě potřebuje z nějakého důvodu dokrmovat, měli by všichni, kteří pečují o matku a dítě, znát alternativní metody kojení. 17

Aby kojení bylo úspěšné, nemělo by být dítě v žádném případě dokrmováno z lahve. Sání z lahve a prsu se od sebe liší, dítě se učí sát dvěma různými způsoby, což je pro ně matoucí. Brzy začne preferovat láhev, ze které je pití snazší. (Laktační liga, 2016) Existuje opět několik možností jak alternativně dítě krmit či kojit! Mezi ty nejpoužívanější patří krmení lžičkou, krmení po prstu. Krmení z kádinky tato metoda se hojně používá u nedonošených dětí. Krmení z kádinky podporuje pohyby jazyka a rtů. Krmení pomocí suplementoru (příloha 3, obr. 10) jedná se o pomůcku stále více využívanou. Suplementor se skládá z nádobky na odstříkané mléko a tenké cévky. Nádobku si maminka zavěsí na krk a pomocí cévky, kterou připevní podél prsu, přes bradavku může dítě krmit. Dítě saje z prsu maminky a přitom je mu dodáváno mléko z nádobky suplementoru. Díky této pomůcce je stimulována laktace k vlastnímu odstříkání mléka (Medela, 2016). 2.10 Uchovávání mateřského mléka Pokud má maminka to štěstí a má mateřského mléka nadbytek, je rozhodně vhodné vlastní mléko ještě po kojení odstříkávat a uchovávat na horší časy. Mléko je možno odstříkávat ručně nebo pomocí odsávaček. Ruční odstříkávání je však lepší a šetrnější, maminka má v rukách lepší cit (Nutriklub, 2016). Mateřské mléko je však nutno vhodně uchovávat. K dostání jsou speciální sáčky na mateřské mléko, pokud nemá maminka k dispozici, stačí vyvařená kojenecká lahev. V lednici při teplotě 4 C je možno mléko uchovávat po dobu maximálně 24 hodin. Pokud je třeba mléko uskladnit na dobu delší než 1 den, je nutno jej zamrazit alespoň na teplotu - 18 C. Při této konzistenci a teplotě je možné mateřské mléko v mrazničce nechat uloženo až tři měsíce (Nutriklub, 2016). Při podávání již uchovaného mateřského mléka miminku, musíme nejprve mléko postupně rozmrazit na pokojovou teplotu, poté ohřát na teplotu požadovanou k podávání. Rozmražené mléko musí maminka spotřebovat do 24 hodin. Nikdy nepoužívejte na rozmrazování mateřské mléka mikrovlnou troubu! (Nutriklub, 2016). 18

2.11 Plně kojené dítě Již v porodnici jsou maminky nabádány k tomu, aby své miminko vážily před kojením a po kojení. Jedině tak je maminka schopna vědět, kolik mléka si miminko vzalo a jak prospívá. Při propouštění z porodnice by mělo miminko již bez problému na váze přibírat. Pokud ne, nemůže být propuštěno do domácího prostředí (Laktační liga, 2013). Kojit by maminka miminko měla osmkrát až dvanáctkrát za den. Miminko denně pomočí přibližně šest až osm plen a stolic může denně mít klidně tři až šest (Gregora, 2009). Několik zdrojů uvádí, že dítě může být pouze kojeno až do ukončeného 6. měsíce. Dále je možné kojit až do dvou let, avšak podle potřeb dítěte. Horní hranice není určena (Gregora, 2009). 2.12 Kojení v domácím prostředí V mnoha případech se stává, že po propuštění z porodnice nastane hned několik problémů s kojením a laktací. Kojení je jednoduché a prakticky každá matka je ho schopna. Jak je tedy možné, že některé ženy s ním už po krátké době mají problémy? Příčina těchto potíží neleží v povaze samého kojení, nýbrž v nesprávné praxi, která je prokazatelně důsledkem nedostatečných informací, špatné péče a mylných instrukcí převážně v období po porodu. Všechno jsou tedy faktory, jichž se lze vyvarovat nebo které se dají napravit a obrátit k lepšímu! (Vivian Weigert, 2006) Důležitá je pravidelnost kojení. Dobré je kojit každé dvě až tři hodiny. Je možné, že některé děti budou spavé, proto je ze začátku na kojení můžete budit. Časem si každé miminko utvoří svoji pravidelnost kojení a bude se o ně hlásit (Nutriklub, 2016). Maminky by měly být trpělivé a první neúspěchy v kojení neřešit tím, že kojit přestanou úplně. Všechny laktační poradkyně jsou tady pro maminky a jsou ochotné s kojením pomoci. Nebojte se na laktační poradkyně obrátit se svým problémem (Laktační liga, 2016, Medela, 2016). 19

2.13 Problémy s kojením Mezi nejčastější problémy s kojením můžeme zařadit například vpáčené nebo ploché bradavky (příloha 3, obr, 11), nedostatek mléka, bolestivé nalití prsů, bolestivé a popraskané bradavky, ucpaný mlékovod, zánět prsní žlázy neboli mastitida (Medela, 2016, Laktační liga, 2009). Všechny problémy jsou řešitelné, a je dobré, aby maminky věděly, na koho se s daným problémem mohou obrátit. K tomuto účelu by měly sloužit laktační poradkyně a být maminkám kdykoli k dispozici. Pokud nechce maminka kontaktovat konkrétní poradkyni, existuje i národní linka kojení Laktační ligy. 2.13.1 Málo mléka Někdy mívají maminky pocit, že pro své miminko mají mléka málo nebo že je jejich mléko pro dítě nedostatečně kvalitní. Děti mívají období tzv. růstového spurtu, kdy mají větší potřebu mléka a je pravda, že mohou být hladovější a neklidnější. Toto období je však pouze přechodné a tento stav se opět upraví do původní podoby (Nutriklub, 2016). Důležité v této situaci je nepanikařit! Přikládejte dítě k prsu častěji a kojit z obou prsů, klidně i opakovaně za jedno kojení. Dopřejte vám i miminku na kojení dostatek času a nespěchejte. Díky častějšímu kojení si bude vaše tělo myslet, že máte mléka opravdu méně a podpoříte tím jeho opětovnou tvorbu. Je možné po kojení také prsy stimulovat pomocí odstříkávání. Vaše tělo zvýší produkci mléka do dvou dnů (Nutriklub, 2016). 2.13.2 Jak na bolestivé prsy, bradavky, ragády Může se také stát, že se vám během období kojení objeví na bradavkách drobné prasklinky a oděrky, tzv. ragády. Všechny tyto problémy mají již svůj původ ve špatné technice kojení či nesprávnému přisátí a sání dítěte. Dobré je zkusit jiné techniky kojení, volit různé polohy kojení a střídat je. Dále je nutné o bradavky pečovat, nechávat je volně větrat, na vzduchu. Je možné také nechat na bradavkách zaschnout pár kapek mateřského mléka, které působí maximálně hojivě či používat po kojení vhodně zvolené přípravky na hojení bradavek (Laktační liga, 2009). 20

Před kojením je též vhodné prsa nahřát, ve sprše nebo teplým obkladem a po kojení naopak na prsa přiložit obklad studený. Vhodné je také mléko odstříkávat, abychom stimulovali lepší uvolňování mléka (Laktační liga, 2009) 2.13.3 Ucpaný mlékovod Dalším problémem, který může nastat, je retence mléka. Projeví se velmi bolestivě, prsy jsou zduřelé, kůže zarudlá. Opět za tento problém může nesprávná technika kojení a sání dítěte (Laktační liga, 2016). Dobré je před kojením prsy nahřát teplým obkladem či ve sprše teplou vodou, rozmasírovat postižená místa a po kojení podávat naopak obklady studené. Některé babské rady doporučují tvaroh, který působí také chladivě. Při kojení by měla bradička miminka směřovat k postiženému místu. Rozhodně by se neměl tento problém podceňovat, jelikož ucpaný mlékovod může vést až k mastitidě (Nutriklub, 2016). 2.13.4 Mastitida Zánět prsní žlázy neboli mastitida se zpočátku může projevovat úplně stejně jako ucpaný mlékovod. Bohužel je však mastitida doprovázena vysokými horečkami a zimnicí. Důležitý je klidový režim a pokračování v kojení i přes velké bolesti prsou. Opatření jsou opět stejná jako u retence mléka před kojením prsa nahříváme a po kojení chladíme. Důležité je také odstříkávání mléka před kojením, zmírníte tím napětí v prsou (Nutriklub, 2016). 2.13.5 Problémy s uvolňováním mléka slabý vypuzovací reflex Při propuštění do domácího prostředí někdy může nastat problém s uvolňováním mateřského mléka. Tento stav je zapříčiněný většinou psychikou maminky. Některé prvorodičky jsou po propuštění z porodnice ve stresu, zda péči o miminko zvládnou, nemají dostatečné zkušenosti s daným stavem, kojení je zpočátku bolí a neví jak na to. A právě v této době může tento problém s kojením vzniknout (Medela, 2016). Důležité je dítě k prsu přikládat a prvotní nepohodlí spojené s kojením přečkat. Většinou se stav upraví. Maminky by měly být v klidu a užívat si mateřství (Nutriklub, 2016). 21

2.13.6 Silný vypuzovací reflex Opakem slabého vypuzovacího reflexu může být naopak silný vypuzovací reflex. Maminka má mléka nadbytek a může se stát, že při kojení miminko nestíhá mléko polykat, zalyká se jím a může ublinkávat (Nutriklub, 2016). Řešením je mléko před kojením odstříkávat aby neteklo proudem. Je vhodné také upravit polohu a techniku kojení. Dobrá je například poloha vertikální (Laktační liga, 2016). 2.14 Strava kojící ženy Všechny maminky vědí již z období těhotenství, že je pro ně i pro miminko důležitá pestrá a vyvážená strava. Všechno, co maminka sní, se samozřejmě přenáší i na dítě. Stejná situace nastává i po porodu, kdy maminka kojí. Kojení je pro tělo také zatěžující a třeba zdravé, vyvážené stravy (Nutriklub, 2016). Všechny živiny z potravy maminky příjme i kojenec díky mateřskému mléku. Je třeba si utřídit, co je vhodné pro kojící maminky a co ne. Často se stává, že ihned po porodu chtějí maminky začít hubnout získaná kila během těhotenství. Pozor na to! Pro miminko to není vhodné. Strava má také vliv na samotnou tvorbu mléka, chcete-li mít spokojené dítě je nutné se na stravování zaměřit (Nutriklub, 2016). Mezi hlavní složky potravy patří, jak všichni známe, tuky, cukry a bílkoviny. Kvalitní bílkoviny maminky naleznou hlavně v mléčných výrobcích, libovém mase nebo vejcích. Tuky patří mezi významné zdroje energie, které nalezneme v rybách a kvalitních rostlinných olejích. Cukry jsou také nezbytné, jsou obsažené v přílohách, jako jsou například brambory, rýže a dále třeba v ovoci jablka, banány (Weigert, 2006). Nesmíme zapomínat i na přísun vitamínů jako je vitamín C, jód, železo, vápník nebo hořčík. Pokud se maminka opravdu kvalitně stravuje, jsou tyto vitamíny k dostání v běžných potravinách (Nutriklub, 2016). Nejsou vyloženě zakázané potraviny, které by kojící maminky neměly konzumovat. Je však několik potravin, které nejsou až tak vhodné pro miminka patří mezi ně čerstvé a kynuté pečivo, které způsobuje nadýmání, exotické citrusové ovoce, které může mít za 22

vinu různé alergické reakce, luštěniny, které také nadýmají nebo aromatické a kořeněné potraviny jako česnek nebo cibule, které mohou ovlivnit chuť mateřského mléka (Nutriklub, 2016). Důležitý je při kojení samozřejmě pitný režim. Vypít by maminka měla denně dva až tři litry tekutin. Vhodná je obyčejná voda, šťávy nebo slabé ovocné nebo bylinné čaje. Vyhýbat by se kojící maminky měly alkoholu, který může z krve přejít do mateřského mléka! Co se týče kávy, pokud má maminka potřebu si kávu dát, není s tím až tak velký problém, důležité je hlídat si množství kofeinu (Nutriklub, 2016). V příloze 4 přikládám vzorový jídelníček pro kojící maminky. 2.15 Laktační poradkyně Až do nedávné doby se spousta lidí s pojmem laktační poradkyně vůbec nesetkala nebo nevěděli, co přesně si pod ním mají představit. Certifikovanou laktační poradkyní, se může stát jakýkoli zdravotník či maminka po absolvování certifikovaného kurzu. U nás v České republice certifikují pouze dvě organizace Laktační liga a slovenská Mammila. Certifikovaná laktační poradkyně je tedy osoba, která by měla každé mamince s kojením poradit a pomoci. Měly by společně vyřešit problém, který maminku trápí. Většina laktačních poradkyň zdravotníků pracuje v rámci porodnice na svém oddělení a konzultuje kojení již s maminkami při hospitalizaci v porodnici. Poměrná část laktačních poradkyň poskytuje poradenství i terénní, kdy chodí k maminkám v šestinedělí domů a mohou společně konzultovat v klidu doma. Existují i různé kurzy pořádané laktačními poradkyněmi zaměřené na kojení, maminky se zde setkávají s jinými maminkami a mohou tak konzultovat problémy i mezi sebou. Dobré na těchto kurzech je, že si maminka uvědomuje, že problém s kojením nemá pouze ona. 2.15.2 Poradenství Jak již jsem zmínila výše, poradenství laktační poradkyně poskytují několika způsoby. Nejčastěji pracují poradkyně na gynekologicko-porodnických odděleních v rámci porodnice, kde poskytují své služby maminkám ihned po porodu. Další variantou jsou návštěvy maminek u nich doma. Poradenství se dá poskytovat i na sociálních sítích, 23

najdete spoustu skupin zaměřených na kojení, které vede zkušená laktační poradkyně. Mimo jiné jsou laktační poradkyně kdykoli k dispozici na telefonu či e-mailu. Existují například na stránkách Laktační ligy seznamy laktačních poradkyň, rozdělených podle krajů, kde si každá maminka může libovolně zvolit svoji poradkyni, kterou může kontaktovat. 2.16 Národní linka kojení Národní linka kojení je služba pro kojící maminky, které si nevědí s něčím ohledně kojení rady. Linka je k dispozici denně od osmi hodin ráno do jedné hodiny odpoledne. Tým národní linky kojení tvoří specializovaný tým lékařů a sestřiček s mnohaletou zkušeností v oboru kojení (Nutriklub, 2016, Laktační liga, 2016). Činnost národní linky kojení byla spuštěna již v roce 2001 při novorozeneckému oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze v Krči (Laktační liga, 2016). 24

3 Výzkumná část 3.1 Metodika výzkumu K výzkumu mé práce jsem použila kvantitativní metodu formou anonymního dotazníku, určeného čistě laktačním poradkyním. Zúčastnit se mohly pouze certifikované laktační poradkyně. Dotazník se skládal z 10 otázek. U jedné z otázek bylo na výběr z více odpovědí a jedna otázka byla otevřená, zbytek otázek byl uzavřených. Hlavním cílem bylo zjistit, jak probíhá běžný pracovní den laktační poradkyně a jaké služby laktační poradkyně poskytují. 3.2 Charakteristika respondentů a popis výzkumu Dotazník byl určen pro laktační poradkyně, ať už pro poradkyně zdravotníky nebo poradkyně maminky. Nejdříve jsem dotazník poskytla laktační poradkyni pracující na gynekologicko-porodnickém oddělení u Milosrdných Bratří v Brně, se kterou jsem upřesnila znění otázek do finální podoby. Dotazníky byly poté šířeny pomocí internetu, především v různých skupinách na sociálních sítích pro laktační poradkyně a pomocí e-mailu a dále bylo vyplněno 8 dotazníků v tištěné podobě. Dotazníkového šetření se zúčastnilo přesně 100 respondentek. S laktační poradkyní mužem, jsem se nesetkala. Šetření probíhalo od října 2015 do března 2016. 3.3 Výsledky výzkumu a jejich analýza Teoretická část mé práce je zpracována v programu Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky jsou okomentovány znázorněny pomocí grafů a čísla jsou zaokrouhlena na celá procenta. 25

Počet laktačních poradkyň 3.4 Interpretace výsledků Otázka číslo 1: Prosím napište Váš věk. (číslo) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Věk 19 12 12 9 8 7 6 6 5 5 4 4 2 1 Věk laktačních poradkyň 25 26 30 32 33 34 35 37 38 39 40 42 50 52 Graf 1: Věk laktačních poradkyň Věk ze 100 dotazovaných laktačních poradkyň (100 %) se pohyboval v rozmezí 25-52 let. Ve věku 25 let bylo 9 respondentek (9 %), ve věku 26 let bylo 5 respondentek (5 %), ve věku 30 let odpovídaly 2 respondentky (2 %), ve věku 32 let bylo 6 respondentek (6 %), ve věku 33 let byla 1 respondentka (1 %), ve věku 34 let bylo 7 respondentek (7 %), ve věku 35 let odpovídalo 12 respondentek (12 %), ve věku 37 let bylo 8 respondentek (8 %), ve věku 38 let bylo 5 respondentek (5 %), ve věku 39 let byly 4 respondentky (4 %), ve věku 40 let bylo 12 respondentek (12 %), ve věku 42 let byly 4 respondentky (4 %), ve věku 50 let odpovědělo nejvíce, 19 respondentek (19 %) a ve věku 52 let bylo 6 respondentek (6 %). 26

Otázka číslo 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. Vzdělání 2 % 10 % 43 % 17 % 28 % Základní Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Středoškolské bez maturity Vyšší odborné Graf 2: Vzdělání laktačních poradkyň Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedly pouze 2 respondentky (2 %) základní vzdělání, dále 10 respondentek (10 %) uvedlo středoškolské vzdělání bez maturity, 17 respondentek (17 %) má ukončené vzdělání středoškolské s maturitou, 28 respondentek (28 %) uvedlo vyšší odborné vzdělání a 43 respondentek (43 %) uvedlo dokončené vzdělání vysokoškolské. 27

Otázka číslo 3: Máte vlastní děti, které jste kojila? Pokud ano, vyskytl se nějaký problém? 16 % Děti 84 % ANO, mám děti NE, děti zatím nemám Graf 3: Vlastní děti Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedlo 84 respondentek (84 %), že mají vlastní děti, které kojily a pouze 16 respondentek (16 %) uvedlo, že děti zatím nemá. Respondentky, které vybraly odpověď ANO, mám děti, odpovídaly ještě na otázku další, zda při kojení vznikl nějaký problém. 28

Problémy s kojením 80 70 72 % 60 50 40 30 20 10 12 % 10 % 6 % 0 Žádný problém se nevyskytl Nedostatek mléka Vpáčené pradavky Dítě nesálo Graf 4: Problémy s kojením Z 84 respondentek (100 %) uvedlo 61 respondentek (72 %), že se u nich žádný problém s kojením nevyskytl, 10 respondentek (12 %) uvedlo, že měly nedostatek mléka, 8 respondentek (10 %) uvedlo, že mělo vpáčené bradavky a 5 respondentek (6 %) uvedly, že dítě při kojení nesálo. 29

Otázka číslo 4: Jak dlouho (kolik let) se věnujete laktačnímu poradenství? (číslo) Praxe 29 % 16 % 14 % 41 % 1-2 roky 3-5 let 6-10 let 10 let a více Graf 5: Léta praxe v oboru Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedlo 16 respondentek (16 %), že se laktačnímu poradenství věnují 1 až 2 roky, 14 respondentek (14 %) uvedlo, že se poradenství věnují 3 až 5 let, 41 respondentek (41 %) uvedlo, že se poradenství věnují 6 až 10 let a 29 respondentek (29 %) se laktačnímu poradenství věnují více jak 10 let. 30

Otázka číslo 5: Jste certifikovaná laktační poradkyně Certifikovaná laktační poradkyně 38 % 62 % Zdravotník Maminka Graf 6: Certifikovaná laktační poradkyně Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedlo 62 respondentek (62 %), že jsou certifikovanými laktačními poradkyněmi zdravotnice a 38 respondentek (38 %) uvedlo, že jsou certifikovanými laktačními poradkyněmi maminkami. 31

Otázka číslo 6: Věnujete se pouze laktačnímu poradenství? Poradenství 6 % 32 % 62 % ANO, věnuji se pouze laktačnímu poradenství Ne, laktační poradenství poskytuji pouze ve svém volném čase NE, laktační poradenství poskytuji v rámci svého zaměnstnání ve zdravotnictví Graf 7: Poradenství Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedlo 6 respondentek (6 %), že se věnují pouze laktačnímu poradenství, 32 respondentek (32 %) uvedlo, že se laktačnímu poradenství věnují pouze ve svém volném čase a 62 respondentek (62 %) uvedlo, že laktační poradenství poskytují v rámci svého zaměstnání ve zdravotnictví. 32

Otázka číslo 7: Jaké druhy laktačního poradenství maminkám poskytujete? 60 50 52 % Druhy poradenství 40 30 25 % 20[HODNOTA] % 10 [HODNOTA] % 0 V rámci porodnice Navštěvuji maminky v šestinedělí u nich doma Telefonicky, e-mail Jiná Graf 8: Druhy poradenství Ze 160 uvedených odpovědí (100 %) vybralo 24 poradkyň (15 %) možnost poskytování služeb v rámci porodnice, 83 poradkyň (52 %) vybralo možnost poskytování služeb maminkám u nich doma během šestinedělí, 40 poradkyň (25 %) vybralo možnost poskytování služeb prostřednictvím telefonu nebo e-mailu a 13 respondentek (8 %) vybralo a uvedlo jinou možnost. 33

Jiný způsob poradenství 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 45 % Sociální sítě 20 % 20 % Kurzy pro maminky Skype 15 % Mateřské centrum Graf 9: Jiný způsob poradenství Z 20 respondentek (100 %) uvedlo 9 respondentek (45 %), že laktační poradenství poskytují i formou sociálních sítí, 4 respondentky (20 %) uvedly, že poradenství poskytují v rámci kurzů pro maminky, 4 respondentky (20 %) uvedly, že poradenství poskytují pomocí skypu a 3 respondentky (15 %) uvedly, že laktační poradenství poskytují v rámci mateřského centra. 34

Otázka číslo 8: Myslíte si, že maminky služby laktačních poradkyň využívají častěji než dřív? Využívání služeb laktačních poradkyň [HODNOTA] % [HODNOTA] % [HODNOTA] % ANO, maminky svůj zájem o tyto služby projevují stále více Myslím si, že je to tyto služby zájem pořád stejný Ne, maminky tyto služby moc nevyhledávají Graf 10: Využívání služeb laktačních poradkyň Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) si 82 respondentek (82 %) myslí, že maminky jejich služby laktační poradkyně využívají stále častěji a více, 16 respondentek (16 %) si myslí, že maminky využívají jejich služby laktační poradkyně stále stejně a pouze 2 respondentky (2 %) si myslí, že maminky jejich služby laktační poradkyně moc nevyhledávají. 35

Otázka číslo 9: Myslíte si, že dokážete klientce s daným problémem skutečně pomoci? [HODNOTA] [HODNOTA] % % Skutečnost [HODNOTA] % ANO, ale musí maminka chtít ANO, za každé situace NE Graf 11: Skutečnost Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) si 92 respondentek (92 %) myslí, že klientce dokáží s daným problémem pomoci v případě, že klienta problém chce řešit, 7 respondentek (7 %) si myslí, že dokáže klientce s daným problémem pomoci za každé situace a pouze 1 respondentka (1 %) si myslí, že klientce s daným problémem neumí pomoci. 36

Otázka číslo 10: Můžete prosím jen několika větami popsat, jak vypadá Váš běžný pracovní den laktační poradkyně. U této otázky jsem vybrala náhodně 8 odpovědí ze 100 dotazovaných laktačních poradkyň. Respondentka 1: Jsem laktační poradkyně zdravotník a poradenství se věnuji 3 dny v týdnu ve svém zaměstnání. Obcházím oddělení šestinedělí a konzultuji kojení s maminkami po porodu. Také mám sjednané schůzky během dopoledne a maminky na konzultace dochází k nám na gynekologicko-porodnické oddělení. A samozřejmě docházím i k maminkám domů, pokud nemohou přijít na konzultaci do porodnice. Respondentka 2: Dopoledne odvezu své děti do škol a školky, pak jedu ke klientce, strávím tam průměrně 3 hodiny (někdy jen hodinu a půl a jindy třeba 6-7 hodin). Pokud mám zajištěno hlídání dětí, odpoledne objedu další klientky. Během jednoho dne zvládnu 2-3 klienty (ale to znamená start v 8 ráno a návrat většinou až kolem 9 večer, bez přestávek). Dvě dopoledne v týdnu vedu podpůrné skupiny-2-3 hodiny v RC, kde se setkávají ženy s dětmi, chodí si pro opakovanou kontinuální podporu. Respondentka 3: Poradenství věnuji asi 2 dny v týdnu, záleží na vzdálenosti, kam musím jet, ideální jsou max. 2 schůzky za den. Konzultace trvá min. 1hodinu. Při akutním problému je nutná časová flexibilita a rychlá reakce i o víkendu. Při malém problému je možné konzultaci domluvit na některý z následujících dnů. Maminky mají možnost dojet ke mně domů. Respondentka 4: Odpovídám na dotazy mailem, chatem na FB, po telefonu (SMS i volání). Provádím individuální konzultace u klientky, zjištění jejích potřeb, pomoc s řešením. Maminky obvykle potřebují ujistit, co dělají správně, pomoct s nápravou toho, co se nedaří, chtějí se zeptat na věci kolem kojení (strava, časy kojení, stolice, močení dětí). Taková konzultace trvá obvykle 1-1,5 hodiny, kdy se podívám na celé kojení a dle toho navrhnu řešení. Připravuji kurzy pro těhotné, podpůrné skupiny apod. Jednou za týden mám kurz setkáváme se v salonku baby friendly kavárny, rozebíráme zvolené téma související s kojením (usínání, mýty o kojení). Respondentka 5: Běžný den pokud někdo zavolá, napíše - poradím, případně přijedu, pomůžu. Jednou měsíčně dělám kurz přípravy na kojení. A vysvětluju, že co 37

maminkám lékař řekl, není pravda - např. že můžou kojit i s horečkou, i s roztroušenou sklerózou a léky, že příkrmy zavádět až od ukončeného 6. měsíce atd. Ženy, které prošly kurzem přípravy na kojení, kojí déle a bez potíží. Dobrá LP dokáže ženě účinně pomoct s čímkoliv. Respondentka 6: Běžně poučuji a radím maminkám na porodnici, ve svém volnu provozuji i soukromou praxi kde si ke mě maminky mohou přijít pro radu po domluvě. Respondentka 7: Podle toho, zda se mi nějaká maminka ozve, prvně mluvím s maminkou po telefonu, pak se většinou domluvíme na termínu setkání u ní doma. A i nadále jsme v kontaktu. Respondentka 8: Jezdím po rodinách (po domluvě) a radím maminkám nejen s kojením, ale i s péčí o dítě. Denně mám 2-3 klientky. Poradenství je individuální. U některé maminky strávím slabou hodinku, u některé třeba hodiny tři. Poradenství poskytuji i v porodnici, na gynekologicko-porodnickém oddělení. 38

3.5 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza číslo 1: Domnívám se, že minimálně 70 % laktačních poradkyň má vysokoškolské vzdělání. Tabulka 1: Hypotéza číslo 1 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Základní 2 2 % Středoškolské bez maturity 10 10 % Středoškolské s maturitou 17 17 % Vyšší odborné 28 28 % Vysokoškolské 43 43 % Celkem 100 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 100 laktačních poradkyň (100 %), bylo zjištěno, že vysokoškolské vzdělání má 43 respondentek, tedy 43 %. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza číslo 2: Myslím si, že alespoň 50 % laktačních poradkyň má vlastní děti, které kojily. Tabulka 2: Hypotéza číslo 2 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost ANO, mám děti 84 84 % NE, děti zatím nemám 16 16 % Celkem 100 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 100 laktačních poradkyň (100 %), bylo zjištěno, že vlastní děti má 84 respondentek, tedy 84 %. Hypotéza se potvrdila. 39

Hypotéza číslo 3: Domnívám se, že se alespoň u 20 % laktačních poradkyň, které své děti kojily, se vyskytl nějaký problém. Tabulka 3: Hypotéza číslo 3 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Žádný problém se nevyskytl 61 72 % Nedostatek mléka 10 12 % Vpáčené bradavky 8 10 % Dítě nesálo 5 6 % Celkem 84 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 84 laktačních poradkyň (100 %), které mají děti, bylo zjištěno, že žádný problém nemělo 61 respondentek, tedy 72 % a s problémem se potýkalo celkem 23 respondentek, tedy 28 %. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza číslo 4: Předpokládám, že se maximálně 30 % laktačních poradkyň plně věnuje pouze laktačnímu poradenství. Tabulka 4: Hypotéza číslo 4 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost ANO, věnuji se pouze laktačnímu 6 6 % poradenství NE, laktační poradenství poskytuji pouze 32 32 % ve svém volném čase NE, laktační poradenství poskytuji v rámci 62 62 % svého zaměstnání ve zdravotnictví Celkem 100 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 100 laktačních poradkyň (100 %), bylo zjištěno, že laktačnímu poradenství se plně věnuje pouze 6 respondentek, tedy 6 %. Hypotéza se potvrdila. 40

Hypotéza číslo 5: Domnívám se, že alespoň polovina laktačních poradkyň navštěvuje maminky v šestinedělí i u nich doma. (Více odpovědí) Tabulka 5: Hypotéza číslo 5 Odpověď Absolutní Relativní četnost četnost V rámci porodnice 24 15 % Navštěvuji maminky v šestinedělí u nich 83 52 % doma Telefon, e-mail 40 25 % Jiné 13 8 % Celkem 160 odpovědí 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 160 odpovědí (100 %), bylo zjištěno, že 83 respondentek (52 %) vybralo mimo jiné z více variant možnost, že navštěvují maminky v šestinedělí i u nich doma. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza číslo 6: Předpokládám, že minimálně 90 % laktačních poradkyň dokáže své klientce s daným problémem skutečně pomoci. Tabulka 6: Hypotéza číslo 6 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost ANO, ale musí maminka chtít 92 92 % ANO, za každé situace 7 7 % NE 1 1 % Celkem 100 100 % Podle získaných dat a celkového počtu 100 laktačních poradkyň (100 %), bylo zjištěno, že 92 respondentek (92 %) a 7 respondentek (7 %) dokáží své klientce za určitých podmínek s daným problémem pomoci. Pouze jedna respondentka (1 %) tvrdí, že klientce s daným problémem skutečně pomoci nedokáže. Hypotéza se potvrdila. 41

Hypotéza číslo 7: Myslím si, že alespoň 40 % laktačních poradkyň jsou certifikované laktační poradkyně matky. Tabulka 7: Hypotéza číslo 7 Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Zdravotník 62 62 % Maminka 38 38 % Celkem 100 100 % Ze 100 laktačních poradkyň (100 %) uvedlo 38 respondentek (38 %), že jsou certifikovanými laktačními poradkyněmi maminkami. Hypotéza se nepotvrdila. 42

3.6 Diskuze U hypotézy číslo 1 se domnívám, že minimálně 70 % oslovených laktačních poradkyň bude mít vysokoškolské vzdělání. Vzhledem k tomu, jak moc se dneska řeší problematika kojení, jsem předpokládala, že se jím budou zabývat právě vysokoškolsky vzdělané poradkyně, které budou mít adekvátní vzdělání ve zdravotnictví, aby mohly poradenství poskytovat. Hypotéza se z mého výzkumu nepotvrdila. Vysokoškolsky vzdělaných poradkyň se mého výzkumu zúčastnilo 43, tedy 43 %. Vyšším odborným vzděláním pak prošlo 28 respondentek, tedy 28 %. Dokonce se mezi dotazovanými vyskytly i dvě respondentky pouze se základním vzděláním. V druhé hypotéze si myslím, že alespoň 50 % oslovených laktačních poradkyň bude mít své vlastní děti, které kojily. Předpokládala jsem tak proto, že dle mého názoru by laktační poradkyně měla již mít nějaké vlastní zkušenosti s kojením, aby mohla maminky lépe pochopit a poradit jim. Hypotéza se mi potvrdila. Celých 84 respondentek, tedy 84 % má již svoje vlastní děti. Třetí hypotéza vyplývala z té druhé, kde jsem se domnívala, že alespoň 20 % laktačních poradkyň, které již mají své děti a kojily je, se vyskytl nějaký problém. Problémy s kojením jsou u nás v ČR stále více se objevující problém, který řeší více jak třetina maminek. Domnívala jsem se tedy, že i u dotazovaných kojení neproběhlo bez úplných problémů. U 84 respondentek, tedy 100 %, které mají děti a kojily je, se nějaký problém vyskytl celkem u 23 z nich, což dělá 28 %. U 10 respondentek (12 %) se vyskytl nedostatek mléka. U 8 z nich (10 %) byl problém v podobě vpáčených bradavek. A u 5 respondentek (6 %) miminko nechtělo sát. Hypotéza se mi tedy potvrdila. U čtvrté hypotézy jsem se domnívala, že maximálně 30 % dotazovaných laktačních poradkyň se plně věnuje POUZE laktačnímu poradenství. Dle mého názoru není zatím laktační poradenství natolik finančně ohodnoceno, aby jej mohly laktační poradkyně provozovat naplno pro výdělek. Předpokládala jsem tedy proto, že jich bude maximálně 30 % dotazovaných. Dle mého výzkumu se pouze tomuto poradenství věnuje pouze 6 respondentek, tedy 6 %. Hypotéza se mi potvrdila. V páté hypotéze jsem se domnívala, že alespoň 50 % laktačních poradkyň navštěvuje maminky v šestinedělí i u nich doma. Myslím si, že se laktační poradenství mezi maminky rozšiřuje stále více. O problému kojení se stále více diskutuje a maminky se nemusí nestydět vyhledat pomoc v podobě laktační poradkyně. Služby by laktační poradkyně měla poskytovat nejen v rámci porodnice, ale měla by být s maminkami v kontaktu po porodu a po propuštění do domácího prostředí. Problémy s kojením, jak již bylo několikrát 43

zjišťováno, vznikají právě, až maminka porodnici opustí. Laktace se plně rozbíhá asi třetí den po porodu a právě třetí den jsou maminky, které jsou po porodu v pořádku a miminko jim přibírá na váze, propouštěny domů. Mnoho z nich hledá pomoc na různých internetových stránkách a sociálních sítích mezi ostatními maminkami. Existuje seznam laktačních poradkyň, které poskytují služby laktačního poradenství, včetně služby návštěvy v domácím prostředí. Podle mého výzkumu je zřejmé, že v domácnosti maminky navštěvuje 83 dotazovaných respondentek, z celkového počtu 160 odpovědí, což dělalo 52 %. Pouze v rámci porodnice potom poskytuje poradenství 24 dotazovaných respondentek, z celkového počtu 160 odpovědí, což je 15 %. Hypotéza se mi potvrdila. U šesté hypotézy předpokládám, že minimálně 90 % laktačních poradkyň dokáže své klientce s daným problémem skutečně pomoci. Laktační poradkyně by si měla s danou maminkou sednout, pochopit ji a měla by se naplno vžít do jejího problému. Samozřejmě také musí maminka laktační poradkyni ve všem důvěřovat. Jedině tak si myslím, že laktační poradkyně dokáže mamince skutečně pomoci. Dle výzkumu mi vyšlo, že u 92 respondentek, tedy v 92 % dokáže poradkyně mamince pomoci v případě, že maminka problém řešit chce. Potom u 7 respondentek, tedy v 7 % dotazované poradkyně tvrdí, že dokáží mamince pomoci v každém případě a pouze u 1 respondentky, tedy v 1 % laktační poradkyně uvedla, že mamince pomoci nedokáže. Celkem tedy maminkám dokáže pomoci 99 respondentek, tedy 99 %. Hypotéza se mi potvrdila. U poslední sedmé hypotézy si myslím, že alespoň 40 % laktačních poradkyň jsou certifikované laktační poradkyně matky. Certifikovanými laktačními poradkyněmi se dnes můžou stát buď zdravotníci, nebo maminky, které mají děti a mají dlouhodobé zkušenosti s kojením. Domnívala jsem se, že právě maminky, které své děti kojily, mají bohaté zkušenosti, které mohou předávat dalším maminkám a radit jim dle vlastních zkušeností. Podle mého výzkumu vyšlo, že dotazovaných certifikovaných laktačních poradkyň maminek je 38 respondentek, tedy 38 %. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila, ale doufám, že se budou řady maminek do budoucna rozšiřovat. Lidská vlastní zkušenost je dnes k nezaplacení. Bohužel nebylo téma mé bakalářské práce, zaměřené na laktační poradkyně, dosud zpracováno. Nenašla jsem žádný, ani zahraniční, výzkum k porovnání s mým vlastním výzkumem práce. Ráda bych se do budoucna na základě mé práce tímto výzkumem zabývala dál a chtěla bych oslovit větší okruh respondentů. 44