Zápis Setkání obcí - stanovení průzkumného území Mělnické Vtelno Dne 23. 1. 2012 od 14 hodin, kinosál obecního úřadu Byšice Hosté: Ludmila Vlčková, Ministerstvo životního prostředí Miroslav Kuklík, Ministerstvo životního prostředí Ing. Dalibor Závacký, náměstek primátora statutární města Karviná Stanislav Fiala, předseda Voda Jelenice o.s. Jan Cindr, 8. ZO ČSOP Mladá Boleslav Ing. Petr Bezuško, GET s.r.o. Johan Brand, technický ředitel WILDHORSE ENERGY s.r.o. JUDr. Roman Rácz, prokurista WILDHORSE ENERGY s.r.o. Starostka přivítala zástupce místních samospráv spolu s představiteli firmy Wildhorse Energy CZ s.r.o. a ministerstva životního prostředí na jednání ohledně požadavku firmy na schválení průzkumného území. Po představení se hostů požádala p. Kuklíka s MŽP, aby přítomným vysvětlil, k čemu se mají obce vyjádřit a co je čeká. Miroslav Kuklík: MŽP má ze zákona 62/1988 povinnost administrovat stanovení průzkumné území. Z toho důvodu byly obcím rozeslány podklady. Stanovení průzkumného území neznamená těžbu uhlí, ale vymezení prostoru, ve kterém se bude firma pohybovat, kde by mohly probíhat jednotlivé průzkumné práce. Dotaz: Jaký rozsah průzkumných prací firma předpokládá? Odpověď firma: O průzkumných pracích v současné době nelze hovořit. Stanovením průzkumového území nedochází k povolení jakýkoliv prací v průzkumovém území, to se zpracovává až v dalším kroku, který má svůj vlastní zákonný režim, tzn. zpracování projektu geologických prací, kde jsou obce vždy účastníky řízení. V současné době společnost neví kde a kdy by se měl průzkum provádět. Vždy se jako první provádí rešeršní etapa, která spočívá v tzv. rešeršních pracích, kde se vyhodnocují výsledky dosavadního průzkumu. Prováděla si firma analýzu, které místo je pro firmu zajímavé a kde by se mohl průzkum provádět? Určitě, ale dostupnost informací není úplně kompletní, existují pouze obecné informace o ložisku a jeho umístění, od toho je průzkumné území, které garantuje žadateli, kterému je stanoveno, provádět v rámci území průzkumné práce a tím získat detailnější informace a geologická data, což už stojí peníze. Dotaz: Území Mělnická pánev je již registrovaným ložiskem, proč nevyužijete data průzkumu prováděného v období 1959 až do 90. let, která jsou veřejně dostupná na Geofondu ČR? Odpověď firma: Firma WE si základní strategii mohla provést, ale než bude vyhodnoceno ložisko Mělnická pánev, potřebujeme stanovit průzkumné území, protože zákon neumožňuje provádět ani rešeršní práce. Prováděné průzkumy nebyly zaměřeny na technologii podzemního zplyňování uhlí, takže v současné době bez rešeršních prací nejsme schopni vyhodnotit, zda má uhlí potřebnou kvalitu pro využití této -1-
technologie. Začátek průzkumu je o tom, že provedeme rešeršní práce. Pokud budou data dostačující, nebudeme muset provádět vrtné práce. Firma žádající o průzkum musí vyhodnotit zásoby ložiska pro svou technologii. Výpočty o zásobách uhlí pro zplyňování se musí předložit MŽP ke schválení. Bez stanovení průzkumného území nelze předložit nový výpočet zásob uhlí. Rešeršní práce neznamenají vrtné práce, ty jsou finančně velmi nákladné. Firma na tomto území bude chtít výhledově těžit, proto musí ložisko uhlí ocenit. Proto potřebuje určit průzkumové území, aby zjistila množství zásob uhlí, zná jeho charakteristiky, ale nemůže vyčíslit jeho zásoby, které předloží MŽP ke schválení, v případě budoucí těžby, pokud nebude mít určeno průzkumné území. Dotaz: V žádosti o vyjádření obcí je navrhovaný průzkum členěn na 2 etapy, přičemž udělení souhlasu s průzkumným územím je na obě etapy a na dobu 7 let. Jak to máme chápat? Odpověď firma: V první etapě se neplánují žádné vrtné práce, stanoví se pouze rozhodnutím průzkumné území. Pokud bude chtít žadatel provádět průzkum, musí se zpracovat projekt geologických prací, kde se musí specifikovat o jaké práce jde, kde budou umístěny apod. Bude-li potřeba provádět vrtné práce, to vyplyne až po vyhodnocení dostupných informací. Je možné, že se k nim nepřistoupí, protože vyhodnocené výsledky budou dostačující. Pokud se budou vrtné práce týkat některé části průzkumného území, tak se budou projednávat s dotčenými orgány a subjekty. Dotaz: To znamená, že před započetím vrtných prací bude opět zahájeno nové správní řízení s dotčenými orgány, obcemi, katastrálními úřady, apod.? Ludmila Vlčková: Toto je dáno v geologickém zákoně, kde vrtné práce a geologický projekt vrtných prací firma předkládá krajskému úřadu ( 6 odst. 3, zák. 62/1988 o geologických pracích). Krajský úřad zahajuje vlastní řízení. Pokud je součet vrtů větší než sto metrů, vyjadřuje se k tomu báňský úřad, což je následný dotčený orgán. Dále se k jednotlivým vrtům vyjadřují orgány ochrany životního prostředí na úrovni kraje. (pozn. Obce v této fázi řízení nejsou účastníky řízení, pouze firmě povolují vstup na pozemky dle 4c zák. 62/1988 o geologických pracích). Toto správní řízení jde mimo MŽP. MŽP vydává souhlas k vytýčení území na mapě s tím, že bez povolení k průzkumu firma nemá přístup ke všem podkladům. Část geofyzikálních podkladů je přístupná až po vydání povolení. Dotaz: Je správní řízení a případné rozhodnutí oprávněním provést vrtné práce? Odpověď firma: Není. Dotaz: Kraj tedy zahájí nové správní řízení a povede ho podle správního řádu? Odpověď firma: Kraj povede řízení podle geologického zákona. Jedná se o správní řízení, pokud to není upraveno jinak. Dotaz: Pokud stanoviska obcí v této fázi budou nesouhlasná, co bude následovat? Miroslav Kuklík: MŽP může vydat pouze kladné nebo záporné stanovisko. V případě, že vydáme kladné stanovisko a obce se odvolají, půjde odvolání k poradnímu orgánu ministra - rozkladové komisi, která zváží důvody. V případě vydání záporného stanoviska se odvolá se firma, jde odvolání k rozkladové komisi a rozhoduje ministr. Do dvou měsíců od nabytí právní moci lze odvolání podat k soudu. Dotaz: Můžete nám představit technologii a příklady její aplikace ve světě? Odpověď firma: Vzhledem k tomu, že jsme v režimu průzkumu, technologie má řadu odlišností, je těžké reagovat na to, co bude, či nebude. Měli bychom se bavit pouze v režimu průzkumného území. Geologické podmínky jsou natolik odlišné, že je těžké se seriózně vyjádřit. Právě toto je účelem průzkumu, je třeba nejdříve zjistit geologické podmínky, a zda vůbec půjde provádět podzemní zplyňování uhlí. V Anglii bylo vydáno 18 licencí na zplyňování uhlí, tato metoda má velkou podporu v Maďarsku, dojde k pozitivnímu ekonomickému přínosu a pracovním příležitostem, polská vláda poskytla grant na výzkum této metody. Jsme dceřiná společnost -2-
etablovaná v Česku, vlastněná zahraniční firmou, která má ze zákona povinnost poskytovat informace pro akcionáře a investory, takže vám rádi poskytneme veškeré dostupné informace. Dotaz: Firma, která chce provádět těžbu si najde dostatek pravdivých důkazů o tom, že jejich technologie je úžasná, i když víme, že ve světě se tak dlouho nepoužívá a neznáme dopady na životní prostředí. Jsou zástupci MŽP seznámeni s tím, že se zde prováděly průzkumné práce od 60. let na území obcí, odkud se dnes čerpá voda pro Prahu a toto území, zda jsou seznámeni s technologií firmy a dopady spalování na životní prostředí a na vodu? Miroslav Kuklík: Do Prahy jde skupinový vodovod, hlavním zdrojem je Želivka, víme, že je zde špičková voda, že je zde chráněné území, že dochází k poklesu spodní vody. Jsme si vědomi, že jsou zde rizika a jsme ze zákona povinni projednat i tato rizika. Odpověď firma: Pro vydání těžební licence musí proběhnout několik správních řízení (stanovení průzkumného území, projekt geologických prací, předchozí souhlas k dobývacímu prostoru, vymezení části vhodné k těžbě, stanovení těžebního prostoru včetně EIA), aby mohlo být vydáno povolení k hornické činnosti. Ke každému řízení se vyjadřují obce a dotčené orgány. Trvá několik let, než firma získání povolení k těžbě. Pro realizace zplyňování uhlí jsou postačující 2km 2 území. Obavy z propadu půdy nebo vystěhovávání obyvatel jsou bezpředmětné, vychází z neznalosti technologie a jak funguje ve světě. Dotaz: Těžba a průzkum jsou v zájmu státu a našich občanů nebo v zájmu cizího investora? Odpověď firma: Vlastníkem ložiska uhlí je stát, pokud se ložisko využívá, stát a obce na tom profitují. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje tento projekt, je v souladu s českou energetickou koncepcí a surovinovou politikou. Dotaz: Vyrovnají se finanční zisky dopadům na životní prostředí? Liběchov je obec postavená na vodě. Jak hluboké by byly průzkumné vrty? Odpověď firma: Vrty se provádí v ložisku, hloubka je proměnlivá, jedná se o 400 1000m. Dotaz: Co se stane, když narazíte na vydatný zdroj pitné vody? Nemůže se voda kontaminovat? Odpověď firma: V 60. letech ke kontaminaci vody nedošlo, dnešní technologie je modernější, průzkumem k žádné kontaminaci vody nemůže dojít. Provádí se pažení jednotlivých vrstev. Tyto otázky se zhodnocují v rámci projektu geologických prací. Dotaz: Můžete nám podrobněji představit vaši firmu, za kterou stojí zahraniční kapitál, jak dlouho jste na našem trhu a jaké projekty jste realizovali nebo jsou jen ve fázi průzkumu? Odpověď firma: Majoritním akcionářem je australská firma Wildhorse Energy, jejíž akcie jsou obchodovatelné na burze. Nejdále je realizován projekt v Maďarsku, kde se provádí 2 průzkumné vrty v hloubce 600 m a více. V Evropě těžba zplyňováním zatím realizována nebyla, pouze v Austrálii. První pokusy se prováděly ve 20-tých letech ve Španělsku. V Uzbekistánu funguje spalovna od 30-tých let. Samotná těžba se provádí v Severní Americe, Jižní Africe a Austrálii. 2 projekty jsou komerční na výrobu elektřiny a nafty. Dotaz: Co projekt v Kingaroy v Austrálii? V lednu 2011 byl projekt zastaven kvůli únikům karcinogenních látek do vody benzenu a toluenu. Co o tom víte? Odpověď firma: Nebyla to chyba technologie, ale únik škodlivých látek do vody způsobil farmář. Částky karcinogenních látek byly v tak malém obsahu, že se dají nalézt kdekoli. Australská vláda projekt zastavila, firma se momentálně soudí s australskou vládou. Jiný farmář v Jižní Dakotě v Americe viděl, že technologie funguje, tak sám začal těžit uhlí, udělal vrty do hloubky 20-30 m. Problém byl v tom, že nedodržel podmínky udržování tlaku a tím způsobil propad půdy. -3-
Proces zplyňování prováděl v malé hloubce, přímo v prostoru úložiště vody, proto došlo k její kontaminaci. A to je důvod, proč se zplyňování provádí v hloubce 300 a více metrů. Dotaz: Proč si australská firma vybrala právě Střední Evropu, jaký byl primární motiv, když Austrálie má vhodné podloží pro zplyňování? Odpověď firma: Netroufám si na to odpovědět, prezentuji pouze dceřinou společnost a její rozhodnutí. Dodatek starostka: Váš ředitel odpověděl na tuto otázku v radiorozhovoru následovně. Ve Střední Evropě jsou nejvyšší ceny plynu, je závislá na dovozu zemního plynu z Ruska. Primárním motivem jsou nejvyšší ceny. Na dotaz, proč WE nepodniká v Austrálii, odpověděl, že ceny plynu jsou příliš levné, čili je to podnikatelsky nepříznivé prostředí. Dotaz: Starostové mají obavy z poškození životního prostředí a znehodnocení zdrojů pitné vody. Hlavní prioritou je zachování přírodních zdrojů kvalitní pitné vody. Kdo zaručí ochranu pitné vody a kdo bude sanovat případné ekologické škody jak finančně, tak po stránce odborné? Jakým způsobem má firma s.r.o. se základním vkladem 200 000 Kč zajištěné případné krytí ekologických škod? Odpověď firma: Pokud ČR umožní pozitivní postup jednotlivých kroků, tomu se přizpůsobuje i korporátní politika, zvyšování základního kapitálu, atd. Základní kapitál není měřítkem obratu společnosti. Dotaz: Jakou metodu má MŽP na monitoring průzkumných prací, případných škod, kolik máme odborníků na tuto technologii? Miroslav Kuklík: Máme jedinou organizaci geologickou službu, která by mohla provádět monitoring, máme zákony, jiné možnosti, jako je vytvoření speciální skupiny odborně na výši, nemáme. V zemích, kde probíhají obdobné projekty, takové skupiny mají. Ludmila Vlčková: V podmínkách stanovení průzkumného území je povinnost firmy hlásit MŽP jakoukoli havárii, která by mohla znečistit životního prostředí a firma ji sanuje. starostka poznamenala: Aha, takže firma MŽP nahlásí, že způsobila ekologickou škodu a my to můžeme zjistit tak, že nám začnou umírat otrávená zvířata na zahradě. Dotaz: Jak je firma pojištěna, do jaké míry může sanovat případné škody, co můžete garantovat? Odpověď firma: Pokud dojde k povolení těžby, tak podle horního zákona se musí vytvářet fond na sanace a rekultivace, který spravuje příslušný báňský úřad, kontroluje i činnost firmy při těžbě, zda je dodržován zákon. Ze zákona se musí dělat EIA (posuzování vlivů na životní prostředí). Dotaz: V zájmové oblasti jsou velké zásoby pitné vody. Co se stane s vodou? Jaký vliv bude mít těžba na její kvalitu? Co se stane s vytěženým prostorem? Odpověď firma: Technologie zplyňování je velmi jednoduchá. V uhelné sloji je vysoká teplota. Je spojena s povrchem dvěma vrty, jsou paženy, aby vrstvy neprosakovaly. Tlak uvnitř prostoru je nižší než okolní hydrostatický tlak. Podzemní voda v hloubce 700 m proniká do sloje, zhruba 1m vody/den, zabraňuje ohřívání podloží, voda se mění v páru, jde nahoru na povrch, tím se ochlazuje a cirkuluje pouze v prostoru, kde probíhá proces zplyňování. Když proces skončí, voda zaplní prostor. Podpovrchová voda zůstává beze změn. Teplota ohřevu při zplyňování je cca 1000 C. Dotaz: Co se stane s podzemními jezery, které jsou v této oblasti? Voda zůstane kontaminovaná po procesu zplyňování. Odpověď firma: Tato voda se v procesu nepoužívá, zůstane nedotčena. Starostka citovala výzkumy odborníků z Německa - kontaminace podzemní vody je pro Německo nepřijatelná, odborníků z Velké Británie kontaminace podzemní vody benzeny, tolueny, dehty, -4-
aromatickými sloučeninami, karcinogeny bylo prokázáno ve všech pilotních projektech. Kontaminace vody se projevila i v pokusných vrtech v Česku, v Bořislavi u Teplic a v Březně u Chomutova. Permanentní znečištění podzemních vod, protože zbytky po spálení zůstávají v půdě, dochází k pronikání kontaminantů do podzemních vod. Uveďte nám příklad jednoho projektu zplyňování uhlí v oblasti velkého výskytu podzemních vod, při kterém nedošlo ke kontaminaci vody. Odpověď firma: Technologie se vyvíjí, výsledný produkt syngas se jímá. V rámci spalovacího procesu dochází k uvolňování síry, CO 2 a dalších látek, které jdou na povrch a tam se odlučují. Uvedu 2 příklady projektu, projekt Chingilla funguje 10 let, během té doby bylo odebráno 10 tis. vzorků vody. Dvě nezávislé společnosti prokázaly, že nedochází ke kontaminaci vody. Společnost Carbon energy provozuje projekt 2 roky bez jakýkoliv dopadů. Proces zplyňování se provádí ve hloubce 500-1000m, aby nedošlo k poškození vody. Dotaz: Jste si vědomi, že v této oblasti voda zasahuje až do hloubky 900m? Odpověď firma: Vody v oblasti uhelných slojí nejsou nikdy pitné. Fiala: Z jednání je mi jasné, že se jedná o byznys firmy, která se chce zde prosadit. V 60. letech se zde povolily vrty na uhlí a vodu, poté se povolilo čerpání vody z prameniště Pšovky, Mělnická Vrutice na 1000 l/s. V současné době je prameniště schopno dát 360-380 l/s. Voda klesá. Energetická koncepce státu není daná. Dotaz: Co se stane s vytěženou slojí? Nedojde k propadu povrchu? Odpověď firma: Zalije ji okolní voda. Sloje vhodné ke zplyňování musí mít nosnost minimálně 2 m. Tuto podmínku splňuje hlavní mělnická sloj, která má nosnost 3m. Slojky s nosností 50cm se těžit nebudou. Popele bez hrubých látek zůstávají v podzemí. Díky tlaku se zvětšuje objem okolních nerostů. Dotaz: Jednotlivé vrstvy se poruší, nezačne voda někam utíkat? Odpověď firma: To je účelem průzkumného území, abychom tyto informace získali, vyhodnotili a zpracovali. Při zplyňování uhlí v hloubce 300 m pod povrchem dochází (dle výpočtu firmy a jejich sledování) k propadu půdy o 10 15 cm, v hloubce 500m pod povrchem nebyly propady zaznamenány. Bavíme se o těžbě, ale měli bychom se bavit o průzkumu. Bez průzkumu nedokážeme nic spočítat a vyhodnotit a konkrétně vám odpovědět. Nelze stanovit dobývací prostor bez souhlasů obcí. Dotaz: Jak dokážete zajistit, aby nedocházelo k prohořívání podloží dál? Když se v minulosti prováděly podobné pokusy docházelo k prohořívání i několik let poté, co byly uzavřeny doly. V 60. létech v Bořislavi a Březně hořelo uhlí pod zemí i po roce od ukončení provozu. Odpověď firma: Za to mohla příroda, docházelo k přírodním geologickým procesům, k záparu a samovznícení uhlí, což se normálně stává. Technologie je závislá na přívodu kyslíku z povrchu. Když se zastaví přívod kyslíku, zastaví se okamžitě zplyňování, sloj se ochladí a voda to zaplaví. Pro zplyňování je třeba kyslík, uhlí a teplo. -5-
Dotaz: Hlavním produktem při spalování uhlí je CO 2 (skleníkový plyn) a poté se vytváří syngas (svítiplyn) oddělováním vodíku. Pro výrobu jednoho GJ energie se spálí téměř 2x tolik uhlí než při běžném spalovacím procesu (dle studií). Odpověď firma: Každý uhlovodík, který se vyrábí produkuje CO 2.. CO 2 a prvky síry se na povrchu z plynu odlučují a mohou se použít dál. Syngas výsledný produkt, který se prodává, obsahuje pouze uhlovodíky, metan a kyslík. Výsledný produkt se používá např. pro pohon plynových turbín horkou párou. Dotaz: Tato technologie vyžaduje technologické vybavení, jako jsou kyslíkové tanky pro vhánění kyslíku do slojí, chladící věže, separační jednotky oddělující CO 2 od vodíku, síry a zařízení na přeměnu CO 2 na páru. O jak velkou továrnu se jedná, nebo jak si máme takové zařízení představit? Odpověď firma: V Maďarsku je projekt na 50 MW elektřiny, který dokáže zásobovat energií 50 tis. domácností. Technologická zařízení jsou umístěna na 3ha pozemků, přímo v elektrárně. Dotaz: Jakým způsobem se dopravuje plyn na místo zpracování nebo využití, pokud se nezpracuje na místě? Odpověď firma: Plynovodem potrubím. Z ekonomických důvodů je výrobna umístěna co nejblíže elektrárny. Dotaz: Při zplyňování uhlí se dají vyrobit 2 plyny - 1) generátorový plyn ten se používá hlavně pro spalování a 2) syntézní plyn, který se využívá v rafinériích a jako zdroj pro chemický průmysl. Je toto možná varianta pro využití černého uhlí s tím, že není vyloučena výstavba nějaké rafinerie nebo chemického závodu poblíž místa těžby? Odpověď firma: Výsledný produkt je určen pro výrobu elektřiny, protože v opačném případě jsou ceny plynu vázané na ceny pohonných hmot. Je lukrativnější vyrábět energii než produkt zpracovat a prodávat jako surovinu. Zplyňování částky 3 mil. tun ročně nahradí 10% dováženého plynu. To je velmi zajímavé pro vládu. Dotaz: Kde v Polsku konkrétně probíhají průzkumy a počítá se s těžbou? Odpověď firma: To není naše iniciativa. Neznáme konkrétní místo, ale provádí se v dolech někde u Katovic, polská vláda vyhlásila grant a zaplatila provádění vědecké studie. Dotaz: Máte zkušenosti s těžbou v oblastech kde je vyšší výskyt radonu, který je i tady pravděpodobný? Odpověď firma: S obsahem radonu jsme se setkali, ale byl velmi malý. Dotaz: Pokud dostanete všude zelenou, jaký je časový horizont jednotlivých kroků včetně předpokládané těžby? Odpověď firma: Průzkumné území žádáme na 7 let: tzn. na zpracování informací včetně vrtného průzkumu. Stanovení dobývacího prostoru: 7 let Příprava a zahájení těžby: 18-24 měsíců trvá výstavba zařízení, během výstavby se zaměstná kolem 300 lidí. Předpokládaná doba těžby? Na tuto otázku se nedá konkrétně odpovědět, pro představu uvádím: výkon 50 MW obnáší zhruba spálení 8 mil. tun uhlí během 25 let, tzn. 2x2km na 25 let. Celé ložisko má 1 miliardu tun uhlí. Nelze ho vytěžit celé, jen minimální část ložiska. Dotaz: Kdy jste dostali licenci na Mecsek Hills? Odpověď firma: Licence byla vydána před 7 lety, průzkum probíhá poslední 2 roky, zaplatili 20 mil. euro za náklady související s výzkumem, budeme končit s malou EIA, pokud to vyjde, budeme během roku dělat studii proveditelnosti, zda se ekonomicky vyplatí firmě dále pokračovat. Výstavba zařízení se pohybuje kolem 100 mil. euro. Právě byl zahájen proces s maďarským báňským úřadem a min. průmyslu a obchodu ohledně vlastních technologií a licencí. Dotaz: Máte jasnou představu kam půjde výsledný produkt? -6-
Odpověď firma: Ještě jsme nezačali žádné studie, ani nemáme stanoveno průzkumné území, takže těžko můžeme hovořit o odběru. Při zadání studie měla firma podmínku, že u uhelného ložiska musí být postavena elektrárna. Starostka poděkovala firmě za poskytnuté informace. Ing. Dalibor Závacký, náměstek primátora statutární města Karviná upozornil přítomné na státní surovinovou politiku na trvale udržitelný rozvoj, kde je jasně napsáno, že stupeň současného čerpání těchto nerostných surovin se musí brát v úvahu jejich vzácnost, úroveň technologií a dostupnost náhradních zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Je to naše státní surovinová politika. Dále říká - pokud bude stanoveno průzkumné území, povolení zaručuje podnikateli výlučné právo provádět práce za daných podmínek a přednost pro získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru (zákon 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství horní zákon). Dále pokračovala volná debata starostů nad různými otázkami. Většina starostů, která se během diskuse vyjádřila, oponovala ochranou spodních vod ve veřejném zájmu. Voda a odkaz budoucnosti je hlavní téma. Metoda podzemního zplyňování je v plenkách, negativních efektů je velké množství. U Semčic je ohromné artézské jezero napojené na prameny Poděbrad. Můžeme vyloučit, že nebude vhodné ložisko právě u nás? V našem státě není nedostatek energie. Není třeba prodávat energii z nerostných surovin uložených v hloubce pro příští generace teď, když nemáme nouzi. Kdo zajistí, že technologie je doopravdy spolehlivá, za každou technologií stojí lidský faktor. Anglie sice vydala licence, ale ložiska jsou v moři nebo bývalých vytěžených lomech. Polsko si výzkum financuje samo v bývalých lomech. Metoda není vhodná pro ČR, je proti zdravému rozumu prodávat nerostné bohatství do ciziny, prodávat něco, co by mělo být zachováno pro budoucí generace. Toto je otázka politická. Elektrárna Mělník, která je hlavním zdrojem tepla pro Prahu, pokrývá 60%, řeší problémy s ukládáním oxidu uhličitého z elektrárny. Původně se popílek odvážel, plavil, teď se ukládá na kopec. Při zplyňování uhlí zůstává popílek a všechny škodliviny v zemi. V Americe popílek ze slojí vytěžují a velmi složitým způsobem řeší jeho následné uložení. Co by bylo u nás? V závěru se starostové shodli, že hlavní a nejdůležitější prioritou je ochrana spodních vod, která je veřejným zájmem, je třeba posupovat jednotně, poskládat věcné argumenty, oslovit hydrogeology a poté zaslat vyjádření na MŽP, nejpozději do 15.2.2012. Pokud obec nezašle vyjádření, bude mít za to, že souhlasí se stanovením průzkumného území. -7-
-8-