VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA USPOKOJOVÁNÍ POTŘEBY VYPRAZDŇOVÁNÍ U PACIENTA V NEMOCNIČNÍCH PODMÍNKÁCH

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií USPOKOJOVÁNÍ POTŘEBY VYPRAZDŇOVÁNÍ U PACIENTA V NEMOCNIČNÍCH PODMÍNKÁCH Bakalářská práce Autor: Silvie Zubčáková, všeobecná sestra Vedoucí práce: Doc. PhDr. Mária Kopáčiková, Ph.D. Jihlava 2012

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava Zadání práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Silvie Zubčáková Ošetřovatelství Všeobecná sestra Uspokojování potřeby vyprazdňování u pacienta v nemocničních podmínkách Popsat uspokojování potřeby vyprazdňovat se v nemocničních podmínkách; zaměřit se na dostatečné vyprazdňování pacientů; eliminovat jejich pocity studu dostatkem soukromí při vyprazdňování před zdravotnickým personálem; na základě odpovědí definovat jejich pocity dostatku soukromí při vyprazdňování; zjistit frekvenci vyprazdňování tlustého střeva a močového měchýře. Doc. PhDr. Mária Kopáčiková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií

Anotace: Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou uspokojování potřeby vyprazdňování u pacienta v nemocničních podmínkách. První část obsahuje teoretická východiska výzkumu. Zaměřuji se na vyprazdňování stolice a moče, jejich poruchy, posouzení a uspokojování těchto potřeb. Druhá část zahrnuje výsledky výzkumu v nemocnici. Cílem výzkumu je zjistit, zda sestry respektují soukromí pacientů a dodržují zásady osobní hygieny. Výsledky byly získány pomocí dotazníků. klíčová slova: vyprazdňování stolice, vyprazdňování moče, stud, poruchy vyprazdňování. Anotation: In my bachelor thesis I deal with meeting patient's elimination needs in hospitals. The first part contains theoretical bases of research. I focus on faecal and urinary elimination, elimination disorders, assessment and satisfying of the elimination needs. The second part includes results of research in the hospital. The aim of then research is to find out if the nurses respect the privacy of patients and follow the principles of personal hygiene. The results was obtained by questionnaires. key words: faecal elimination, urinary elimination, shame, elimination disorders.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Márii Kopáčikové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, cenné připomínky a za veškerou podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velké díky patří všem respondentům, kteří obětovali svůj volný čas k vyplnění dotazníku.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne:... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíle... 9 1.2 Pracovní hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Vyprazdňování stolice... 10 2.1.1 Anatomie... 10 2.1.2 Fyziologie... 11 2.1.3 Poruchy vyprazdňování stolice... 12 2.1.4 Pozorování stolice... 14 2.1.5 Diagnostické testy... 15 2.1.6 Diagnostika... 16 2.1.7 Plánování... 17 2.1.8 Realizace... 17 2.2 Vyprazdňování moče... 18 2.2.1 Anatomie... 18 2.2.2 Fyziologie... 20 2.2.3 Poruchy vyprazdňování moče... 21 2.2.4 Pozorování moče... 24 2.2.5 Sesterská anamnéza... 24 2.2.6 Fyzikální vyšetření... 24 2.2.7 Vyšetření vzorku moče... 24 2.2.8 Diagnostické testy... 25 2.2.9 Odběr vzorku moče ze středního proudu moče v nemocničním prostředí... 26 2.2.10 Diagnostika... 26 2.2.11 Plánování... 27 2.2.12 Realizace... 27 2.2.13 Katetrizace močového měchýře... 27 2.3 Udržování soukromí při vyprazdňování... 29 3 Praktická část... 30 3.1 Metodika výzkumné práce... 30 3.2 Charakteristika vzorku respondentů... 30 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí... 31

3.4 Průběh a popis výzkumu... 31 3.5 Vlastní výsledky výzkumu... 32 4 Diskuze... 46 4.1 Doporučení pro praxi... 48 5 Závěr... 49 Seznam použité literatury... 51 Přílohy... 52 Příloha číslo 1... 52 Příloha číslo 2... 53

1 Úvod Tématem bakalářské práce je uspokojování potřeby vyprazdňování u pacienta v nemocničních podmínkách. Vybrala jsem si ho, protože málo sester udržuje soukromí při vyprazdňování pacientů. Proto cílem bakalářské práce je popsat uspokojování potřeby vyprazdňovat se. Potřeba vyprazdňování je jedna z nejzákladnějších potřeb pacienta. Proto je potřeba pacientovi dopomoci při močení a vylučování stolice. Důležitou složkou vyprazdňování v nemocnici, je zachování studu a soukromí pacienta. Po vyprázdnění je zapotřebí očista genitálu či konečníku a umytí rukou pacienta, a právě proto mě zajímalo, zda se tyto základní potřeby dodržují. Ještě mě zajímalo, zda se pacienti v nemocnici pravidelně vyprazdňují. V teoretické části jsem se věnovala definicím stolice a moče. V anatomii a fyziologii jsem popsala systém vyprázdnění tlustého střeva a močového měchýře. Další problematikou jsou poruchy vyprazdňování, které pacientovi stěžují pobyt v nemocnici. Důležitou součástí je prevence, aby pacientovi nevznikly případné problémy a komplikace. Mezi základní prevence patří nácvik vyprazdňování, rituály před vyprázdněním a pravidelné cvičení. Spousta pacientů nedodržuje stravovací návyky a pravidelně se nevyprazdňuje. Další důležitou součástí teoretické části je pozorování moče a stolice. Většina pacientů ví, jaká je správná konzistence a tvar stolice. Zbarvení stolice nám vypovídá o správné stravě a případných onemocnění. Správná barva moče je jantarově žlutá. Moč a její zápach nám také hodně vypovídá. Následující kapitola obsahuje správný odběr stolice a moče. Spousta pacientů neví správný postup odběrů. Nejdůležitější pro pacienty je odběr středního proudu moče. S tímto odběrem se setkala většina pacientů. V nemocničních zařízeních sestra stanovuje případné diagnózy a realizuje plán péče. Proto je potřeba důkladně pozorovat stolici a moč a jejich poruchy. 8

Pro praktickou část jsem si stanovila pět pracovních hypotéz. Podle stanovených hypotéz jsem sestavila dotazník s třinácti otázkami. Dotazníky jsem rozdala v třebíčské nemocnici. Otázky v dotazníku zjišťují, zda se pacienti v nemocnici pravidelně vyprazdňují. Zařadila jsem tam i otázku, zda se respondenti někdy setkali s podložní mísou a zda je udržováno soukromí. 1.1 Cíle 1. Popsat uspokojování potřeby vyprazdňovat se v nemocničních podmínkách. 2. Zaměřit se na dostatečné vyprazdňování pacientů. 3. Eliminovat jejich pocity studu dostatkem soukromí při vyprazdňování před zdravotnickým personálem. 4. Na základě odpovědí definovat jejich pocity dostatkem soukromí při vyprazdňovaní. 5. Zjistit frekvenci vyprazdňovaní tlustého střeva a močového měchýře. 1.2 Pracovní hypotézy 1. 70% respondentů se v nemocnici špatně vyprazdňuje a 30% respondentů se v nemocnici vyprazdňuje bez komplikací. 2. Víc jak polovina respondentů má pocit studu při vyprazdňování na podložní míse a 30% respondentů stud nepociťuje. 3. Dvě třetiny respondentů se pravidelně vyprazdňuje a jedna třetina respondentů se vyprazdňuje nepravidelně. 4. Dvě třetiny respondentů hodnotí hygienu po vyprázdnění jako nedostatečnou a jedna třetina respondentů popisuje hygienu po vyprázdnění jako dostatečnou. 9

2 Teoretická část 2.1 Vyprazdňování stolice 2.1.1 Anatomie Tlusté střevo (intestinum crassum) je dlouhé 1,5 až 1,8 metrů. Začíná v ileocekální chlopni, která se nachází mezi tenkým a tlustým střevem. Končí análním otvorem. Tlusté střevo se dělí na tračník (colon) a konečník (rectum). Stěna střeva se příčně vyklenuje a tvoří haustra. Tračník se skládá z pěti úseků: slepé střevo (caecum), vzestupný tračník (colon ascendens), příčný tračník (colon transversum), sestupný tračník (colon descendens) a esovitá klička (colon sigmoideum). (Elišková, Naňka, 2006). Slepé střevo (caecum) se nachází v pravé kyčelní jámě. Z konce tenkého střeva se do slepého střeva vytváří sliznice dolní a horní příčnou řasou valvula ileocaecalis (Bauhini). Nachází se zde červovitý výběžek (appendix vermiformis), kde se nachází mnohočetná lymfatická tkáň. Vzestupný tračník (colon ascendens) leží podél břišní dutiny a stoupá do levého podžebří, kde se otáčí směrem dolů (flexura coli sinistra, flexura lienalis). Příčný tračník je kryt serózou, má svůj závěs, v němž se nachází cévy. Sestupný tračník (colon descendens) se opírá o zadní stěnu břišní a z přední strany je krytý serózou. Esovitá klička (colon sigmoideum) je volná, různě dlouhá část tlustého střeva, krytá serózou se závěsem. Na hranici velké a malé pánve přechází esovitá klička v konečník. Tento úsek se nazývá rectosigmoideum. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009, str. 64) Konečník (rectum) je v horní části rozšířen (ampulla recti). Sliznice konečníku vytváří příčné řasy. Rektum plynule přechází v řitní kanál (canalis analis). V rektu probíhají vertikální záhyby, ve kterých se nacházejí žíly a tepny. Řitní kanál je ohraničený vnitřním svěračem (musculus sphincter ani internus), který není ovladatelný vůlí a vnějším svalovým svěračem (musculus sphincter externus), který lze ovládat vůlí. Sliznice v rektu je kryta dlaždicovým epitelem. Navenek se řitní kanál otevírá jako řiť (anus). (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). 10

2.1.2 Fyziologie Defekací se rozumí vyprázdnění stolice z anu a rekta. Frekvence vyprázdnění stolice je u každého člověka individuální. Pacienti se vyprazdňují buď jednou až dvakrát za den, nebo ob den. Peristaltické vlny posunou stolici od colonsigmoideum až do rekta, po té se senzorické nervy v konečníku podráždí a jedinec díky tomu pociťuje potřebu vyprázdnění stolice. Defekace se děje díky dvěma defekačním reflexům. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Prvním dějem defekace je vnitřní defekační reflex, který začíná sestoupením stolice do konečníku a vysláním signálu, který vyvolá peristaltické vlny v colon descendens, sigmoideu a rektu. Peristaltické vlny popostrčí stolici k anu, vnitřní anální svěrač začíná ochabovat, uvolňuje se, a když relaxuje i vnější sfinkter, nastává defekace. (Mourek, 2005). Druhým dějem defekace je parasympatický defekační reflex. Díky stimulaci nervových vláken v konečníku se impulzy přenáší do spinální míchy a dále do colon descendens, colon sigmoidea a rekta. Peristaltické vlny se stále zintenzivňují, což uvolní vnitřní anální svěrač a zesiluje vnitřní defekační reflex. (Mourek, 2005). Relaxací vnitřního análního sfinkteru se stolice dále přesouvá do análního kanálu. V téhle fázi defekace si pacient sedne na záchod, anální sfinkter se ochabuje a stolice se vyprazdňuje. Vyprázdnění stolice napomáhají břišní svaly a bránice. Pokud se stolice nevyprázdní a defekační reflex se ignoruje, tak pocit nutkání vymizí až na několik hodin a poté znovu nabude nutkání. Pokud se opět akutnost defekačního reflexu ignoruje, může vzniknout zácpa či ztráta citlivosti. (Mourek, 2005). Defekaci ovlivňují faktory, které lze i nelze ovlivnit. Neovlivnitelným faktorem je věk. Malé děti defekaci neovlivní, až s neuromuskulárním vývinem kolem druhého až třetího roku života dítěte. Stejný problém mají staří lidé, kterým ochabují svaly, a zpomaluje se peristaltika. Strava, kterou přijímáme, nejvíce ovlivňuje hutnost stolice a její složení. Jíst by se mělo pravidelně ve stejnou dobu každý den. Některé potraviny můžou způsobit průjem či plynatost (dráždivá jídla). Velkým přínosem pro správnou formovanou stolici je dostatek tekutin, ale když přijmeme nadměrné množství tekutin, může vznik- 11

nout vodnatá stolice. Aktivní pohyb jedince stimuluje peristaltiku a má pozitivní účinek na pravidelnost vyprazdňování. Díky psychologickým faktorům se lidé s určitými chorobami vyprazdňují nepravidelně (deprese). Důležitým faktorem je způsob života a nácvik defekace v určité denní době, zda se jedinec vyprazdňuje doma, či v cizím prostředí, pocity studu při vyprazdňování. Pacienti používají léky k snazšímu vyprazdňovaní stolice (laxancia). Pokud pacient používá opiáty, může vzniknout zácpa. Když pacient podstupuje operaci, v celkové anestézii, tlusté střevo se s peristaltickými pohyby zpomaluje či úplně zastavuje (chirurgické výkony na střevě). Po operaci může pacient pociťovat bolest, která způsobí zácpu. (Mourek, 2005). 2.1.3 Poruchy vyprazdňování stolice Zácpa Zácpa (obstipace) označuje vylučování hodně malého množství stolice, nebo úplné zástavy vylučování stolice. Stolice je tvrdá a velice suchá. Vzniká sníženým množstvím peristaltických pohybů. Tlusté střevo vstřebává více tekutin. Se zácpou je spojeno i zvýšené namáhání defekačních svalů. Definice zácpy je u každého člověka individuální, záleží na tom, jaká je frekvence vyprazdňování. Když se pacient pravidelně vyprazdňuje vícekrát za den, tak o zácpě mluvíme tehdy, když se vyprázdní méně než jen jednou za den. Důležité je i posouzení zvyků daného pacienta. (Kozierová, 2004). McShane a McLane vysvětlili tři typy zácpy: rektální, tlustého střeva a percipovanou. Rektální zácpa je zadržování stolice s klasickou konzistencí a zpožděnou defekací. Zácpa tlustého střeva je definována jako tvrdá a suchá stolice, která není dobře posunována dále. Při percipované zácpě si jedinec sám zvyšuje peristaltické pohyby tlustého střeva používáním laxancií, klyzmat a čípků. (Kozierová, 2004). Zácpa vzniká z různých příčin a faktorů: nepravidelné návyky jedince, nadměrné užívání laxancií, zvýšeným psychickým stresem, nevhodnou výživou a nesprávnou dietou, malým příjmem tekutin, léky (opiáty), malou fyzickou aktivitou, věkem pacienta, některými chorobami pacienta. Zácpa je nebezpečná, při níž může vzniknout protrhnutí svalů, zadržování stolice a nedostatečné dýchání. (Kozierová, 2004). 12

Průjem Průjem (diarhea) znamená vylučování vodnaté stolice, která určuje zvýšenou defekaci stolice. Pacient se vyprazdňuje několikrát za den. Průjem je rychlý pohyb tlustého střeva a rychlá resorpce vody a elektrolytů, což může způsobit velkou ztrátu tekutin v organismu. Pacient s průjmem nemůže dostatečně kontrolovat vyprázdnění stolice. Pacient může mít strach z inkontinence. (Kozierová, 2004). Průjem je často spojen s křečovitými a kolikovitými bolestmi v podbřišku, nauzeou, zvracením, bolestmi anu. Proto je důležité, aby pacient a sestra dodržovali zásady hygieny. Pacient by se měl umývat mýdlem a kůži potřít mastí. Ve stolici se může vyskytovat hlen či krev. Pacient s dlouhodobým průjmem, může pocítit únavu a úbytek na váze. (Mourek, 2005). Inkontinence stolice Inkontinence stolice je nedostatek volní kontroly nad vylučováním stolice a plynů přes anální sfinkter. Inkontinence je buď částečná, nebo celková. Částečná inkontinence je nekontrolovatelný odchod plynů a malé množství stolice. Celková inkontinence je nekontrolovatelný odchod normální tvarované stolice. (Kozierová, 2004). Inkontinence je spjatá s narušenou funkcí análních svěračů a jeho nervového zásobení. Většinu lidí potká ve stáří inkontinence stolice, u každého jedince je to individuální. Pacient s inkontinencí stolice se cítí izolovaně a opuštěně. Protože je, buď v domácím prostředí sám, anebo v nemocnici. Nepříjemností spjatou s inkontinencí stolice je stálá nečistota, proto je potřeba dodržovat zásady hygieny. Stolice, která je vyloučena inkontinencí, obsahuje trávicí enzymy, která dráždí pokožku pacienta, proto je potřeba anální otvor řádně omýt a promastit. (Kozierová, 2004). Paradoxní průjem Vzniká u těžké zácpy, nebo při dlouhotrvající zácpě, kdy vznikne tuhá stolice (skybala), která nemůže projít řitním otvorem a dráždí sliznici konečníku k sekreci hlenu, odchází z konečníku. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006, str. 51). Paradoxní průjem vzniká 13

dlouhodobým zadržováním stolice nebo nahromaděním stolice v konečníku. Konzistence vytékající stolice je tekuté formy. Díky palpačnímu vyšetření lze nahmatat zatvrdlou stolici v konečníku. (Kozierová, 2004). Příznakem paradoxního průjmu je skoro žádné nutkání na stolici a rektální bolest, nafouknuté břicho, nedostatečný příjem tekutin, ztráta chuti k jídlu, někdy až nauzea a zvracení. Příčinou paradoxního průjmu můžou být špatné stravovací návyky, malá fyzická aktivita, některé léky. Bárium používané v rentgenovém vyšetření gastrointestinálního traktu způsobuje průjem. (Mourek, 2005). Plynatost Plynatost (flatulence) znamená nadměrné množství plynů ve střevech, které způsobuje nadýmání (meteorismus). Primární příčiny plynatosti jsou zapříčiněny bakteriemi, nahltáním vzduchu tekutinami či potravou, plyny z krevního řečiště. Za den se v tlustém střevě tvoří 7 10 litrů plynů. Plyn obsahuje vodík, kyslík, oxid uhličitý, dusík a metán. V případě nadměrné plynatosti se může podat klysma či léky. (Kozierová, 2004). Příčinou plynatosti je většinou zácpa, některé léky (kodein), velký stres, nadýmavá strava (kapusta, česnek, luštěniny a jiné). Hemoroidy Hemoroidy jsou rozšířené žíly v oblasti análního prostoru. Hemoroidy jsou vnitřní nebo vnější, které jsou zvenku vidět pouhým okem. Hemoroidy vznikají velkým tlakem v oblasti análního prostoru, chronickou zácpou, námahou při vyprázdnění, v těhotenství či při obezitě. Hemoroidy někdy vyvolávají svědění, bolestivost při defekaci, krvácení. Konzervativní léčbou jsou lokální anestetika na zmírnění bolesti v anální oblasti. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). 2.1.4 Pozorování stolice Sesterská anamnéza Sesterská anamnéza je důležitá, protože pomáhá zjistit pravidelnost vylučování stolice a návyky pacienta z domu. Sestra od pacienta zjistí pomocí otázek frekvenci stolice, pro- 14

blémy s vyprazdňováním, pacientovy návyky, stravování, používání léků. Důležité je i v jaké denní době se pacient vyprazdňuje a kolikrát denně. (Trachtová, 2001). Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření probíhá poklepem, pohmatem, pohledem a poslechem pacientova břicha, konečníku a análního prostoru. Poslechem je míněno, poslech peristaltických pohybů v tlustém střevě. Poklepem zjistíme, zda má pacient plná střeva či prázdná. Pohmatem se zjistí bolestivost břicha, v oblasti análního prostoru (hemoroidy). Pohledem můžeme vidět nadmuté břicho nebo podrážděný anální prostor. (Nejedlá, 2006). Charakteristika stolice Stolice pacienta se vyšetřuje pohledem, zjistíme barvu stolice, konzistenci, množství, tvar, zápach a příměsi ve stolici. Dospělý člověk má formovanou stolici hnědé barvy, normálního zápachu a malého množství nestrávených zbytků. Když pacient drží dietu s převahou mléka a mléčných výrobků je stolice žluté barvy. Stolice tmavozelené barvy poukazuje na vyšší konzumaci chlorofylu (špenát, salát) a stolice tmavohnědé až černé barvy poukazuje na konzumaci tmavého masa, zvířecí krve, čokolády, kakaa, borůvek a železitých přípravků. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Některá zabarvení stolice můžou znamenat patologii. Když je stolice bílá (acholická), je zapříčiněna poruchou odtoku žluče do střeva. Další patologií je černá, dehtovitá stolice (meléna), která je obarvená natrávenou krví. Toto krvácení vzniká při krvácení do horní části zažívací trubice, nebo stravou bohatou na železo a červené maso. Červená stolice (enteroragie) poukazuje na příměs čerstvé krve, která vzniká při krvácení do dolní části zažívací trubice. Tvrdá nebo suchá stolice znamená špatnou hydrataci pacienta, nedostatek vláknin ve stravě, vlivy emocí. Průjmovitá stolice je zapříčiněna zvýšenou motilitou střev. Patologie jsou hnis, hlen, parazité, krev, velké množství tuku a cizí tělesa. (Mourek, 2005). 2.1.5 Diagnostické testy 2.1.5.1 Zobrazovací vyšetřovací metody Zobrazovací vyšetřovací metody se řadí mezi přímé metody, kterými se hledá příčina daného problému. Zobrazovací metodou endoskopie je anoskopie. Anoskopie je pozo- 15

rování a náhled do análního prostoru. Po té sem patří rektoskopie, rektosigmoideoskopie a koloskopie. (Kozierová, 2004). Nepřímé vyšetřovací metody se skládají z rentgenových snímků gastrointestinálního traktu, jako je rentgen tlustého střeva. Pomocí baryového preparátu, který nám pomůže zviditelnit záhyby tlustého střeva. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). 2.1.5.2 Odběr vzorku stolice Odběr vzorku stolice musí být v souladu s hygienickými zásadami, důležité je abychom nezaměnili vzorek jednoho pacienta s dalším vzorkem druhého pacienta. Také musíme odebrat dostatečné množství stolice. Odebraný vzorek se použije na laboratorní analýzu. Nejprve zjistíme důvod odběru vzorku a správnou metodou vzorek odebereme. (Kozierová, 2004). Když odebíráme vzorek stolice, musíme pacienta řádně poučit o odběru. Pacient musí vyprázdnění stolice vykonat do čisté podložní mísy. Před vyprázdněním stolice by se pacient měl nejprve vymočit, aby se stolice nekontaminovala. Po defekaci, by pacient neměl toaletní papír vházet do podložní mísy, aby nám toaletní papír neovlivnil analýzu. Po defekaci je vhodné stolici hned odebrat, abychom měli co nejdříve výsledky. (Kozierová, 2004). Při manipulaci se stolicí se dodržují aseptické postupy. Důležité je odebrat správné množství formované či řídké stolice, aby v laboratoři mohli zjistit případné patologie ve stolici. Odebranou stolici bychom měli do laboratoře přepravit co nejdříve. Stolice se testuje speciálními metodami, při kterých je zapotřebí držení diety (stolice na okultní krvácení). (Kozierová, 2004). 2.1.6 Diagnostika Setra by měla stanovit diagnózy spjaté s vylučováním stolice a jejími patologiemi. Mezi hlavní sesterskou diagnózu patří zácpa, která vzniká špatným stravováním, imobilitou, nedostatečným příjmem tekutin, bolestivostí při vyprazdňování a dalšími různými příčinami. Další diagnózou je inkontinence stolice, v souvislosti s nemocí, průjmem, ztvrdlou stolicí. Průjem, který vzniká z důvodu špatného stravování, stresu či psychickými změnami se také nazývá diagnózou. Potencionální narušení celistvosti kůže, 16

vzniká jako následná diagnóza, která je zapříčiněna patologiemi vytékajícími z vývodu. V nemocnici sestra používá diagnostiku dle NANDA. (NANDA ošetřovatelské diagnózy). 2.1.7 Plánování Cílem plánování je naplánování takových úkonů, aby se odstranilo nebo částečně zamezilo problémům s vyprazdňováním. Obnovení pravidelného vyprazdňování je jedním z cílů. Sestra by měla určit vhodné postupy při plánování. Při plánování by sestra měla použít vhodné metody, kterými by pacientovi pomohla při vyprazdňování a také realizovat léčbu dle ordinací lékaře. (Vondráček, Wirthová, 2008). Stolici, kterou pacient vyloučí, by sestra měla kontrolovat. Sestra by měla pacienta poučit o správnosti stravování, zvýšeného příjmu tekutin a zvýšené fyzické aktivitě. Při vyprazdňování na lůžku, by měla sestra udržovat pacientovu intimitu a soukromí. (Vondráček, Wirthová, 2008). 2.1.8 Realizace Při realizaci dodržujeme plán, který si sestra sestavila, aby pacientovi pomohla se zlepšením jeho problému. Jedním z bodů, které by měla realizovat je podpora pravidelné defekace a udržení soukromí. Pacient by se po defekaci měl očistit a osušit. Proto je důležité pacientovi umožnit hygienu a připravit pomůcky potřebné k samoobsluze k lůžku. (Kozierová, 2004). Mezi podporu pravidelné defekace patří, aby pacient, který pocítí nutkání na stolici, se ihned vyprázdnil. Proto je dobré, aby se pacient vyprazdňoval pravidelně a ve stejné denní době. Před vyprázdněním může mít pacient naučený určitý návyk, proto by je sestra měla zohledňovat. Pacientovi bychom měli nechat dostatečný čas na vyprázdnění, aby se adekvátně vyprázdnil. (Mourek, 2005). Důležitou složkou pro pravidelné vyprázdnění je i dodržovat stravovací a pitný režim. V nejlepším případě pít teplé tekutiny a ovocné šťávy. Potraviny bychom měli volit s obsahem vlákniny, ovoce a obiloviny. Pacienti s průjmem by neměli přijímat potraviny kořeněné a jídla s vysokým obsahem vlákniny. U pacienta s nadýmáním omezit 17

nápoje sycené oxidem uhličitým a stravu nadýmavou (kapusta, fazole, cibule). (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Pravidelným cvičením a fyzickou aktivitou napomáháme pravidelnému vyprázdnění tlustého střeva. Pacientovi se zácpou by pomohlo jít na procházku rychlejším tempem každý den, aby se pravidelně vyprazdňoval. Pacient může cvičit každý den pánevní cviky a břišní cviky na lůžku. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Pacientovi, který je upoutaný na lůžko, musí sestra pomoci posadit se na podložní mísu. Podložní mísy, jsou určeny na vyprazdňování stolice a u žen i na vylučování moče. Pacient, který je upoutaný na lůžko, používá jen podložní mísu, vyrábí se i pojízdný WC klozet, který se dá umístit vedle postele pacienta. Podložní mísu umisťujeme pod pacienta tak, že se pacient otočí na bok a sestra přiloží podložní mísu plochou částí blíže k zádům. Důležité je pacienta přikrýt a zatáhnout závěs, aby sestra udržela pacientovo soukromí. Sestra by měla podat pacientovi signalizační zařízení. Po signalizaci pacienta, sestra pomůže pacientovi se očistit toaletním papírem směrem od pubické oblasti k anální oblasti. Důležitá je hygiena rukou a anální oblasti. (Kozierová, 2004). Pacientovi podáváme předepsané léky lékařem na lepší vyprázdnění. Mezi tyto léky patří laxancia, která vyvolávají defekaci. Léky by se měly užívat až jako druhá možnost, protože může vzniknout nebezpečná závislost. Dalším léčivem jsou čípky, též laxancia, která působí na uvolnění plynů, rozšíření konečníku a stimulaci nervového zakončení ve sliznici rekta. Léky proti průjmu vytvářejí mechanický povlak tlustého střeva a absorbují plyny a toxické látky střeva. Použití klyzmat napomáhá odstranit stolici nebo plyny. Klyzmata jsou roztoky, které se zavádí do konečníku. Rozlišujeme několik druhů klyzmat, mezi ně patří projímavé, léčebné a diagnostické. Klyzmata se používají proti zácpě, před operací, porodem a endoskopickým vyšetřením střeva. (Kozierová, 2004). 2.2 Vyprazdňování moče 2.2.1 Anatomie Horní cesty močové začínají ledvinou (ren). Ledvina je párový orgán. V mediálním okraji je prohloubena v sinus renalis, v němž je hilus ledviny. Zde vystupuje ledvinnová tepna, žíla a pánvička. Ledvina je uložena v retroperitoneu v tukovém obalu (capsula 18

adiposa). Ledvinový parenchym se dělí na kůru (cortex) a dřeň (medulla). V kůře jsou nefrony. Moč vzniká filtrací plasmy v kapilárním klubíčku (glomerulu). Primární moč z glomerulu pokračuje do Bowmanova váčku. Glomerulus a Bowmanův váček tvoří Malpighiho tělísko. Dále se primární moč odvádí proximálním stočeným kanálkem do Henleovy kličky. Vzestupným raménkem přechází v distální kanálek, a poté v odvodný kanálek. Odvodné kanálky se spojují a vytváří ledvinovou dřeň. V proximálních a distálních kanálcích probíhá zpětná resorpce vody. Primární moče se vytvoří asi 190 200 l/h, sekundární moče je 1500 2000 ml/h, normální hodinová diuréza je 0,5 1,5 ml/kg hmotnosti. V dřeni ledviny jsou odvodné močové kanálky (tubuli colligentes), které se spojují a ústí na bradavčitých výběžcích dřeně do ledvinových kalichů. Dřeň tvoří renální pyramidy, mezi pyramidy zasahují výběžky kůry (columnae renales). Ledvina produkuje hormon renin, erytropoetin a calcitriol. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Mezi horní cesty močové patří kalichy ledvinné a pánvička ledvinná. Dále sem řadíme močovod (ureter), který slouží k transportu moče pomocí peristaltických vln do močového měchýře. Močovod je dlouhý 25 30 cm. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Do dolních cest močových řadíme močový měchýř (vesicaurinaria). Močový měchýř je vakovitý dutý útvar zúžený za sponou stydkou. Na močovém měchýři rozlišujeme vrchol (apex), tělo (corpus) a bazi (fundus). Do fundu se zanořují oba uretery. Uvnitř močového měchýře tvoří obě ústí močovodů a vnitřní ústí močové trubice trojúhelník (trigonum vesicae). Hladká svalovina močového měchýře je uspořádána do tří vrstev, které napomáhají k vyprazdňování měchýře. Konečná část močovodu probíhá šikmo stěnou měchýře, je to důležitý mechanismus k zabránění refluxu moče do ureteru (vesikoureterální reflex). Normální kapacita močového měchýře je 250 300 ml. Močový měchýř je zásoben z větví vnitřní pánevní tepny. Žíly, tvořící pleteně, odtékají do dolní duté žíly. Hladká svalovina močového měchýře je ovládána autonomními nervy. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Konečnou část dolních cest močových tvoří močová trubice. Močová trubice ženská (urethra feminima) je dlouhá 3 4 cm. Její první část je ve stěně močového měchýře, dále prochází svaly pánevního dna a otvírá se zevním ústím do předsíně poševní. Pod sliznicí je žilní pleteň patřící k erektilní tkáni. Do uretry ústí četné drobné žlázky. 19

Z příčně pruhovaného svalstva je tvořen cirkulární svěrač (musculus sphincter urethrae), který je inervován míšními nervy a je ovladatelný vůlí. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Mužská močová trubice (urethra maskulina) je dlouhá 18 22 cm, první úsek je stejný jako u ženy. Druhý úsek prochází prostatou, kde je močová trubice rozšířena. Po výstupu z prostaty trubice prochází svalovým dnem pánevním, zde se zužuje a je obklopena svěračem z příčně pruhovaného svalstva, který je vůlí ovladatelná. Poté se otáčí dopředu a vstupuje do houbovitého tělesa penisu. U žen i u mužů je snadná náchylnost k infekcím, ale u žen je infekce častější, protože mají kratší močovou trubici. (Elišková, Naňka, 2006). 2.2.2 Fyziologie Močení (mikce) znamená vyprázdnění močového měchýře. Moč se skladuje v močovém měchýři. Močový měchýř je naplněn a je potřeba ho vyprázdnit. Tento jev nastává, když močový měchýř obsahuje 250 450 ml moče. Při stimulaci nervového zakončení se vysílají impulzy do centra močení ve spinální míše. Některé impulzy pokračují až do centra kontroly močení v mozkové kůře. Z centra kontroly močení se vyšlou impulzy, které způsobí stimulaci parasympatických nervů a moč se uvolní z močového měchýře. Vnější sfinktery mohou relaxovat tehdy, když je močový měchýř přeplněný, následně tak nastane močení. Močový měchýř je inervován sympatickým nervstvem, které způsobí relaxaci. Močový měchýř a uretru zásobují nervové dráhy ze spinální míchy a mozku, a proto můžeme močení ovládat vůlí, za podmínky, že nejsou porušené motorické dráhy. Poraněním části nervového systému může vzniknout občasné mimovolní vyprázdnění močového měchýře. (Mourek, 2005). Mikci ovlivňují faktory růstu a vývinu, protože vylučování moče se mění v průběhu celého života. Psychosociální faktory jsou: návyky, soukromí, poloha, dostatek času na vyprázdnění. Tyto faktory jsou pro pacienta důležité a nesmíme na ně zapomínat. Nedodržení návyků pacienta může ovlivnit pacientovu psychiku, navodit úzkost, svalové napětí a retenci moče. Příjem tekutin a potravy je potřeba pro udržování rovnováhy mezi přijatými a vyloučenými tekutinami. Některé tekutiny jako je alkohol, tekutiny s obsahem kofeinu a potraviny s vysokým obsahem vody zvyšují výdej inhibicí tvorby antidiuretického hormonu. Potraviny, které obsahují nadměrně sodíku, naopak mohou 20

způsobit retenci tekutin. Některé tekutiny a potraviny mohou měnit barvu moče. (Fiala, Valenta, Eberlová, 2009). Mikci také ovlivňují léky, jako jsou anticholinergika, antidepresiva, antiparkinsonika, antihistaminika, beta blokátory, antihypertenziva a diuretika, které zvyšují tvorbu moče. Fyzická aktivita a svalový tonus ovlivňují mikci. Pravidelné cvičení působí na mikci kladně, tvorba moče je přiměřená. Nízký svalový tonus může narušit kontrakci svalstva močového měchýře. Pacient, který má zavedený katétr, nemá kontrolu nad mikcí. Když se katétr vytáhne, pacient může mít obtíže se získáváním kontroly nad močením. Patologické stavy pacienta, jako je diabetes insipidus, arterioskleróza, hypertrofie prostaty mohou narušovat správné vyprázdnění močového měchýře. Chirurgické výkony a diagnostické postupy mohou mít za následek snížení potřeby močení. (Kozierová, 2004). 2.2.3 Poruchy vyprazdňování moče Inkontinence moče Staří lidé mají problémy s poruchou vědomí, a proto nastává mimovolní vyprazdňování moče, kterou nazýváme inkontinence moče. Inkontinence moče se dělí na inkontinenci celkovou, stresovou, urgentní, funkční a reflexní. (Galajdová, 2000). Celková inkontinence je neočekávané kontinuální vylučování moče a vzniká při neurologických poruchách. Stresová inkontinence je unikání malého množství moče při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Vzniká nejčastěji při smíchu, kašli a jiných fyzických námahách. Urgentní inkontinence se vyskytuje po náhlém nucení na močení, kdy jedinec není schopen nucení na močení potlačit. Pacient není schopen zastavit močení po jeho započetí. Urgentní inkontinence je nejčastější typ inkontinence ve stáří. (Galajdová, 2000). Funkční inkontinence je mimovolní, nepředvídatelné vylučování moče. Je způsobena následkem fyzických anebo psychických poruch či faktorů zabraňujících pacientovi dostat se na toaletu. Reflexní inkontinence je mimovolní močení. Pacient si neuvědomuje, že má naplněný močový měchýř. (Trachtová, 2001). U inkontinentních pacientů mužského pohlaví používáme močové láhve, které se dají uzavřít a umístit k lůžku. U ženského pohlaví požíváme podložní mísy. U inkontinent- 21

ního nemocného využíváme různé druhy inkontinentních pomůcek vložek, savých podložek, vložných plen a plenkových kalhotek. Výběr pomůcek záleží na druhu a stupni inkontinence. U nemocného sledujeme, zda se pomočuje 24 hodin denně nebo jen v noci, při kašli nebo kýchnutí. Sledujeme, kolik vymočí inkontinenci dělíme podle množství odcházející moče na lehkou, střední a těžkou. (Holeksová, 2002, str. 51-52) Retence moče Retence moče nastane, když se pacient nedokáže vymočit ani, když močový měchýř obsahuje nadměrné množství moče. Moč se tvoří, ale pacient ji z různých příčin není schopen vymočit. Retence rozpíná močový měchýř. Dlouhodobá retence může způsobit stázu moče (zpomalení odtoku moče) a stagnaci moče (infekce). Příznaky retence jsou bolestivost v pubické oblasti, neschopnost se vyprázdnit, zvýšený nepokoj a potřeba močení. Některé léky mohou zapříčinit retenci moče (anticholinergika, antidepresiva, antiparkinsonika, antihistaminika a antihypertenziva). Retence moče se řeší zavedením katétru do močového měchýře. (Kozierová, 2004). Anúrie Anúrie nastává jako vážnější komplikace, která charakterizuje neschopnost vyloučení moče. Anúrickému pacientovi se v ledvinách netvoří moč a močový měchýř je prázdný. Anúrie je vylučování méně než 100 ml moče za den. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Oligurie Oligurie je vylučování malého množství moče. Moče je 100 500 ml za den. Oligurie může vznikat při extrémně nízkém příjmu tekutin nebo jako příznak choroby. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Polyurie Polyurie je nadměrně velká tvorba moči v ledvinách. Velkým množstvím je myšleno 2500 ml za den. Polyurie je zapříčiněná velkým příjmem tekutin, nebo příjmu látek, 22

které obsahují alkohol, diabetem mellitem, hormonové nerovnováhy a chronických onemocnění ledvin. (Kozierová, 2004). Časté močení a nykturie Vzniká při zvýšeném příjmu tekutin. Ale když není zapříčiněné tekutinami, tak pacient trpí na cystitidy, stres anebo tlak na močový měchýř (těhotenství). Nykturie je zvýšený počet mikce během noci, který bývá většinou zapříčiněno zvýšeným příjmem tekutin. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Urgentní močení Člověk má pocit, že se musí urgentně vymočit. Většinou je zapříčiněno velkým obsahem moče v močovém měchýři. Lidé s touto poruchou mají strach z inkontinence, tak chodí na WC dříve než by měli. Urgentní močení doprovází stres a dráždění uretry. Často se vyskytuje u dětí, které se učí ovládat vnější svěrač. (Mourek, 2005). Dysurie Dysurie je bolestivé močení. Dysurii může doprovázet zúžení močové trubice, močové infekce, poranění močového měchýře. Pacienti s touto poruchou cítí pálení či řezání při močení nebo po močení. Pálení je vyvolané podrážděním uretry, infekcí močového měchýře. Pálení je bodající bolest, která se popisuje jako podobná bolest rozžhaveného předmětu. (Kozierová, 2004). Enuréza Enuréza je opakované mimovolní pomočování u starších dětí, které už za normálních okolností dokážou vůlí ovládat močový měchýř. Většinou to bývá u dětí ve věku 4 5 let. (Whaley a Wrong, 1989, s. 489). Enuréza se dělí na dva typy. Prvním typem je primární enuréza. Je u pacienta, který neměl ještě žádné symptomy pomočování. Druhým typem je sekundární enuréza, která je získaná a vyskytuje se u pacienta po jednom roce bez pomočení. Enuréza se rozděluje na enuresis nocturna jako noční pomočování a enuresis diurna jako denní pomočování. (Kozierová, 2004). 23

2.2.4 Pozorování moče Posuzování je důležité. Vyprazdňování moče sleduje sestra a zaznamenává údaje do dokumentace. Sestra musí brát v potaz i pacientovy problémy, choroby a narušenou mobilitu, která má za následek inkontinenci. Pozorování sestře napomáhá stanovit diagnózy. V anamnéze pacienta by sestra měla nalézt pacientovy choroby, problémy s vyprazdňováním moče a chirurgické výkony na močovém systému. Anamnéza pacienta nám odhalí infekce, kameny v ledvinách či močových cestách. Dále v anamnéze zjistíme prodělané choroby anebo problémy s vyprazdňováním moče. (Trachtová, 2001). 2.2.5 Sesterská anamnéza Sestra zjišťuje u pacienta způsob vyprazdňování močového měchýře, frekvenci vylučování, vzhled moče a změny či problémy spojené s močením. Sestra by se měla zeptat na faktory ovlivňující močení, jako jsou léky, příjem tekutin, faktory okolí, má-li zavedený katétr, stres, choroby. (Vondráček, Wirthová, 2008). 2.2.6 Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření provádí lékař a sestra. Mezi fyzikální vyšetření patří poklep ledvin a močového měchýře na zjišťování bolestivosti. Pohmat na určení tvaru, velikosti, citlivosti a nerovnosti povrchu ledvin a močového měchýře. Fyzikálně vyšetřujeme močový vývod u mužů i u žen, zda není oteklý, zarudnutý nebo zda není patrný výtok. (Nejedlá, 2006). 2.2.7 Vyšetření vzorku moče Moč se skládá z 95 % vody a z 4% z organických látek (urea, amoniak, kreatinin a kyselina močová) a anorganických látek (sodík, chloridy, draslík, hořčík, fosfor a sulfáty). Mezi vyšetření moče patří měření objemu moče, porovnání výdeje a příjmu tekutin, zjišťování barvy a zápachu moče, měření specifické hmotnosti moče, měření glukózy, ketolátek, krve, ph moče. Objem a množství moče závisí na příjmu tekutin, vylučování látek, pocení, vydechování, hormonální vlivy. (Kozierová, 2004). 24

Normální moč má barvu jantarově žlutou nebo barvu slámy. Moč je čirá a jasná. Pokud má moč barvu černého piva, jsou v ní přítomny žlučová barviva. V moči se může vyskytnout hematurie, což je patologická přítomnost krve v moči a barva je červená nebo tmavohnědá. Tmavožlutá barva značí nedostatečný příjem tekutin, což má za následek zvýšenou koncentraci moče. Kalná moč upozorňuje na infekci. Tmavě oranžová moč je zbarvená kvůli lékům. Moč může být zakalená hnisem, velkým množstvím bílkovin. (Novotná, Uhrová, Jirásková, 2006). Normální moč má aromatický zápach. Bakterie v moči zápach moče zvyšují. Patologicky se může objevit čpavý zápach, který je přítomný při diabetes melitus. Hnilobný zápach se objeví po lécích např. ATB. Některé potraviny jako je česnek, se projeví větším zápachem moče. (Kozierová, 2004). Specifická hmotnost moče patří mezi základní vyšetření. Na měření specifické hmotnosti moče používáme urometr, který se vkládá do skleněné nádoby s močí. Specifická hmotnost moče určuje stupeň koncentrace látky a poměřuje se s vodou, která má hodnotu 1,00 g/ml. Normální specifická hmotnost moče je 1,010 1,025 g/ml. (Kozierová, 2004). V moči měříme ph, které zjistí koncentraci vodíkových iontů (kyselost nebo zásaditost). Používá se stupnice od 1 14, přičemž hodnota 7 je neutrální. Na měření ph moče jsou speciální papírky, které se ponoří do moče a na papírku jsou barevné stupnice, podle které zjistíme hodnotu ph moče. (Kozierová, 2004). 2.2.8 Diagnostické testy Diagnostické testy se používají na určení chorob močového systému nebo poruchu jiných systémů v těle, které ovlivňují tvorbu moče. Screening moče se vyšetřuje z ranní moče středního proudu. Mikroskopické vyšetření moče nás informuje o hodnotách červených a bílých krvinek, epitelových buňkách, válcích, bakteriích a kvasinkách. (Kozierová, 2004). Kultivace moče a testy citlivosti jsou určeny na získání výskytu mikroorganismů, které vyvolávají infekci močových cest a na určení léčby vhodnými antibiotickými lát- 25

kami. Na tyto testy je potřeba vzorek středního proudu moče, který se musí zachytit do sterilní zkumavky. (Kozierová, 2004). Rentgenové vyšetření močového systému zahrnuje pyelografii, rentgenové snímkování ledvin, močovodu a močového měchýře a počítačovou tomografii. Tyto vyšetření sestru a lékaře informují o nádorových změnách tvaru. (Kozierová, 2004). Některé močové testy si vyžadují odběr moči v určitých časových intervalech. Každý odebraný vzorek moči se sbírá do malé a čisté nádoby a poté se přelije do velké nádoby. Mezi tyto testy patří stanovení množství albuminu, určení aminokyselin, chloridů, kreatininu, estriolu, tolerance glukózy, urobilinogenu, stanovení koncentrace a zřeďování. Nádoba na moč se ukládá na záchodě, je potřeba zápis do dokumentace, aby se každá moč řádně přelévala. Nádoba musí být označena štítkem. Pacienta je potřeba informovat od kdy do kdy bude sbírat moč a poučit ho o zvýšeném příjmu tekutin. (Kozierová, 2004). 2.2.9 Odběr vzorku moče ze středního proudu moče v nemocničním prostředí Na odběr vzorku potřebujeme sterilní vatové tampony, antiseptikum, rukavice, sterilní nádobu na moč řádně označenou, žádanku do laboratoře a buničitou vatu. Nejprve musíme poučit pacienta, proč bereme vzorek moče. Imobilnímu pacientovi dopomůže sestra s hygienou genitálu. Až poučíme pacienta, otevřeme sterilní nádobu za sterilních podmínek a sestra si nasadí sterilní rukavice, otřeme genitálie sterilními tampony s antiseptikem. Poté požádáme pacienta, aby začal močit a až trochu odmočí, přiložíme nádobku ke genitálu, ale aby se setra nedotkla vzorku. Nádobku uzavřeme sterilním uzávěrem. Po odběru vzorku si setra umyje ruce a vzorek moče řádně označí. Vzorek pošle do laboratoře. Do dokumentace založíme výsledky moče. (Nejedlá, 2006). 2.2.10 Diagnostika Sesterské diagnózy souvisí s problémy při mikci. Mezi sesterské diagnózy patří inkontinence moče, změněné vylučování moče, retence moče. Na diagnostiku se využívá NANDA diagnózy. Mezi NANDA diagnózy patří inkontinence, riziko infekce, narušená sebeúcta, narušená celistvost kůže, sociální izolace, nedostatečná sebeobsluha, 26

potencionální deficit objemu tekutin, narušený obraz těla a nedostatek vědomostí. (NANDA ošetřovatelské diagnózy). 2.2.11 Plánování Mezi cíle vyprazdňování moče patří zachování nebo obnovení normálního vylučování moče a prevence příslušných rizik. Mezi rizika patří infekce, narušená celistvost kůže, tekutinová nebo elektrolytová nerovnováha a narušená sebeúcta. (Vondráček, Wirthová, 2008). Sestra by měla při vyprazdňování realizovat metody, které zlepšují vyprazdňování moče a inkontinence moče. Pacient by si měl udržovat kůži suchou a čistou. Dostatečným příjmem tekutin by sestra měla zabránit infekcím. Sestra by měla imobilního pacienta poučit o cvičení pánevního dna. Dále by sestra měla naučit pacienta močit každé 2 hodiny a čistit kůži okolo genitálií. (Vondráček, Wirthová, 2008). 2.2.12 Realizace V nemocničních podmínkách je potřeba udržovat normální vylučování moče, příjem tekutin a vylučovací návyky. Zvýšený příjem tekutin má za následek zvýšenou tvorbu moče, která stimuluje reflex močení. Normální příjem tekutin je 1500 ml. U imobilních pacientů je potřeba vypít 2000 až 3000 ml tekutin. (Kozierová, 2004). U pacientů v nemocnici je zapotřebí trénovat močový měchýř, aby se obnovily normální návyky na vyprazdňování. Pravidelné vyprazdňování moče zamezuje vzniku inkontinence. Trénink zaměřujeme i na posilování pánevního dna. Pobyt v nemocnici zasahuje pacientovi do normálních návyků vyprazdňování. U imobilních pacientů je potřeba přiložení podložní mísy. Po vykonání mikce je potřeba pacientovi dopomoci očistit a osušit kůži, aby nevznikla infekce a macerace kůže. Z macerace kůže můžou vzniknout proleženiny, proto využíváme podložky pod pacienta se sacím účinkem. (Kozierová, 2004). 2.2.13 Katetrizace močového měchýře Při katetrizaci se zavádí katétr přes močovou trubici do močového měchýře. Zavádí se pouze, pokud je to nutné. S katetrizací jsou spojená rizika infekce. Při katetrizaci se mu- 27

sí dodržovat přísný aseptický postup. Máme dva typy katétrů, jsou jednorázové a permanentní. Katétr pro ženy se nazývá Nelatonův. Pro muže se používá termín Tiemanův katétr. Permanentní Foleyův katétr má prodlouženou dobu expirace. Všechny druhy katétrů jsou označeny velikostí. U dospělých pacientů se nejčastěji používá číslo 18. (Trachtová, 2001). Účel a důvody zavedení močového katétru jsou vyprázdnění močového měchýře při retenci, dále pak vyprázdnění močového měchýře před vyšetřením či porodem, odebrání sterilního vzorku moče k vyšetření na kultivaci a citlivost, zavedení permanentního močového katétru, zjištění reziduální moči, instalace močového měchýře, atd. (Trachtová, 2001). 2.2.13.1 Katetrizace ženy Cévkování ženy patří do kompetencí sestry. Sestra zodpovídá za šetrnou a sterilní katetrizaci. Pomůcky při katetrizaci ženy jsou:katétry různých velikostí (Nelatonův katétr, Foleyova cévka), sterilní tampóny, dezinfekce, emitní miska, podložní mísa, sterilní rukavice, zkumavka na odběr moče, pinzeta, mesocain gel. (Trachtová, 2001). Sestra začíná poučením pacientky a vysvětlením výkonu. U tohoto výkonu je zapotřebí udržení soukromí pacientky a uvolnění napětí svalů. Pacientku uvedeme do polohy na zádech s pokrčenými koleny od sebe. Pod pacientku vložíme podložní mísu k zachycení moče. Emitní miska slouží k odložení použitých tampónů. 3 až 4 sterilní tampóny polijeme dezinfekčním roztokem. Jednou rukou roztáhneme velké a malé stydké pysky a druhou rukou dezinfikujeme zevní ústí močové trubice. Postupujeme od spony stydké ke konečníku. Na každý stěr použijeme nový sterilní tampón. (Trachtová, 2001). Sterilními rukavicemi vyjmeme cévku, volný konec si stočíme v dlani. Konec, který zavedeme do močové trubice, přísně chráníme před jakýmkoliv dotykem. Na katétr naneseme mesocain gel, který způsobí znecitlivění. Zavádíme močový katétr, dokud nezačne vytékat moč. Volný konec natočíme do podložní mísy. V indikovaných případech zachytíme sterilní proud moče do připravené sterilní zkumavky. Pokud máme jednorázovou cévku, tak ji sterilně vyjmeme a odložíme do emitní misky. Ale pokud máme zavést permanentní katétr, ponecháme ho v močovém měchýři a napojíme katétr na spojovací hadičku se sběrným sáčkem. Poté napustíme balónek do Foleyova 28

katétru fyziologickým roztokem (asi 10ml). Každý den sestra sleduje příjem a výdej moče. Pacientku přikryjeme. Uklidíme a dekontaminujeme pomůcky. O zavedení katétru zapíšeme zápis do dokumentace. (Trachtová, 2001). 2.2.13.2 Katetrizace muže Mužům zavádí katétr pouze lékař a sestra při výkonu asistuje. Pomůcky jsou stejné jako u ženy, ale používá se Tiemanův katétr. Setra připraví potřebné pomůcky a seznámí pacienta s výkonem. Pacient leží na zádech, stejně jako žena. Lékař si nasadí rukavice. Sestra podá lékaři pinzetu a připraví tampóny s dezinfekcí k dezinfekci zevního ústí močové trubice. Dále připraví cévku a sterilní čtverec s lokálním anestetikem. Pinzetou vyjme opatrně cévku a naneseme mesocain gel. Cévka se zavádí za sterilních podmínek. Sestra podá lékaři katétr a ten pomocí pinzety zavede katétr do močové trubice. Vytékající moč sestra zachytí do emitní misky, případně do sterilní označené zkumavky. Změří zachycené množství moči a zapíše do dokumentace. Uklidí a dekontaminuje pomůcky. U zavádění katétru dodržujeme soukromí a pohodlí pacienta. (Kozierová, 2004). 2.3 Udržování soukromí při vyprazdňování Sestra by v nemocnici měla udržovat soukromí pacienta. V nemocnici jsou k tomu určeny závěsy vedle lůžka. Pacientovi by sestra neměla klást otázky o vyprazdňování před ostatními pacienty. Rozhovor by měl probíhat na vyšetřovně. Při vyprazdňování pacienta na lůžku by pacient měl být sám na pokoji se zatáhnutými závěsy a mít signalizační zařízení při ruce. Pacienta by sestra měla přikrýt. Před vstupem do pokoje by měla sestra zaklepat na dveře, aby oznámila, že vchází dovnitř. U pacienta sestra upřednostňuje, aby pacient měl nárok se po toaletě sám umýt a očistit, proto pacientovi podáme potřebné věci k lůžku. Důležitá je i hygiena rukou. Na paměti by sestra měla mít, že pacient nevchází do nemocnice, aby veřejně ukazoval nahotu. 29

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Při zpracování své bakalářské práce jsem si nejprve stanovila cíle a pracovní hypotézy. Na základě stanovených cílů jsem si nastudovala odbornou literaturu a napsala teoretickou část své bakalářské práce. Poté jsem si stanovila pracovní hypotézy, podle kterých jsem vytvořila dotazník (příloha číslo 2). Dotazníky jsem rozdala v třebíčské nemocnici. Nejprve jsem napsala žádost (příloha číslo 1), kterou jsem nechala potvrdit a schválit náměstkyní ošetřovatelské péče Mgr. Eliškou Klimešovou. Dotazníky byly bez problémů schváleny. Dotazníků jsem rozdala 200 a přepokládala jsem, že se mi jich vrátí aspoň 150. Dotazníků se mi vrátilo 158. Dotazník se skládá ze 13 otázek, které se ptají na vyprazdňování moče a stolice, jejich frekvenci a případného studu při vyprázdnění. Otázky zjišťovaly i věk, pohlaví a vzdělání pacienta. Otázky byly otevřené a uzavřené. Po vyhodnocení dotazníků jsem vytvořila tabulky, které jsem znázornila do grafů. Dané počty pacientů jsou uvedeny v číslech a procentech. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenti byli vybráni následovně. Respondenty jsem vybrala na urologickém, gynekologickém, interním a chirurgickém oddělení. Pro tenhle výběr oddělení jsem se rozhodla, protože jsem předpokládala, že už se pacienti někdy setkali s podložní mísou. Respondentů, kteří mi vyplnili dotazník, bylo 158. Respondenti byli upřímní a vstřícní. 30