Německo Hlavní město: Berlín Rozloha: 357 023 km² Počet obyvatel: 82 310 000 Státní zřízení: federace Měna: euro (EUR) Charakteristika: precizní, tradicionalisté, pyšní na Německo Co nemají příliš v oblibě: bomémství, opomenutí titulu, nepořádek Co mají rádi: dochvilnost, plánování, dobré jídlo Co je typické: auta BMW, Opel, pivo (4000 druhů), znovusjednocení Pozor na gesta Když napadnete v Německu slovně jinou osobu, může to mít vážné soudní důsledky. Například když si poklepete na čelo, můžete čekat velkou pokutu. Přísně je zakázán posunek s třemi zvednutými prsty do tvaru W, který používají mladí neonacisté. Nejčastějším německým gestem je zvednutý ukazováček doprovázený slovním projevem pedagogického charakteru. Poučování není urážkou, ale předností. Titul součást jména Vzdělání se v Německu velmi oceňuje. Odborné schopnosti svých pracovníků si každá organizace sama pěstuje, školení probíhá většinou celou pracovní kariéru. Pokud k zaměstnanci patří titul (může se týkat též postavení ve firmě), důsledně se při oslovení na veřejnosti užívá spolu s příjmením. Opomenutí titulu je společenským prohřeškem. Obecné pravidlo pro všechny je oslovení Herr nebo Frau, po něm následuje titul, pak příjmení. I dlouholetí kolegové si vykají, tykání je znamením užšího přátelského vztahu a je zahájeno rituálem: přípitkem, společnou večeří a je signálem, že vztah přerostl do přátelské roviny (nová generace je v tomto ohledu poněkud uvolněnější). Němci mají ve zvyku dobře se připravit a přednést svůj názor pouze tehdy, když se cítí k tomu vrcholně kompetentní a mají na srdci něco důležitého. Očekávají, že jim nikdo nebude skákat do řeči, ani bezprostředně oponovat a považují své připravené stanovisko za nevyvratitelné. V debatě Němci jsou nadšenými debatéry. Oblíbenými tématy dlouhých hovorů je sta vlastního zdraví a stav společnosti, stres v práci a nutnost osvěžit své síly pořádnou dovolenou. Typické pro tyto diskuze je krizové pojímání tématu, analýzy jdou vždy ke dřeni problému, avšak povzbudivá východiska se příliš často nevyskytují. Kuchyň, děti, kostel Tradičnímu pojetí, kdy se německé ženy pohybovaly v přesně vymezeném trojúhelníku: Küche, Kinder, Kirche (kuchyň, děti, kostel), už dnes zvoní umíráček. Ženy dnes tvoří až 40 procent pracovní síly, v německém parlamentu zasedá 2x více žen než např. v britském. Nicméně většinu řídících pozic v průmyslu a obchodě stále ovládají muži, ženy obsadily jen asi 2 procenta nejvyšších pozic. Jejich rovnoprávné postavení je zakotveno i v německé ústavě. Formálnost, zdvořilost, přesnost a "Gemütlichkeit" S přátelstvím Němci nehýří a své potencionální přátele většinou dlouho prověřují. Důsledně oddělují sféru pracovní a rodinnou, Němci chodí přesně do práce i z práce, domů si práci berou zřídka. Struktura pracovní kariéry je většinou dlouhodobě plánovaná, proto má velkou váhu kolegialita ("kollegialität") v kombinaci se silnou nechutí k nonkonformním osobnostem.
Při navazování společenských kontaktů můžete zpočátku narazit na škrobenost a formálnost, zvláště když podle zdání svých německých partnerů nějak vybočíte z řady. Stačí, když špatně zaparkujete své auto nebo si při formální schůzi svléknete sako (dohlížet na chování svých bližních považují Němci za svou povinnost). Zapadnout do soukolí je ctnost, vystupovat z řady je přestupek. Oblíbeným rčením je: "Pořádek musí být" a je to míněno doslova. Vždy nezbytné jsou dobré způsoby a zdvořilost, po ránu pozdravit, k obědu popřát "Mahlzeit" a večer se rozloučit. Časté je rovněž podávání ruky, a to včetně mohutného potřesení rukou, nejen při prvním kontaktu či před delším odloučením. Němci si rádi potřesou rukou na znamení dohody, že s něčím nesouhlasíte i nesouhlasíte, při setkání i při odchodu, nebo prostě jen jako projev přátelství. K tomu též patří to, že ruku chvíli v sevření (pokud možné pevném) podrží. Velmi důležitá je dochvilnost, v pracovním kontaktu je třeba přijít na vteřinu přesně. Když dojde k mimopracovním setkáním, přikládají Němci velkou váhu "Gemütlichkeit", pohodě, útulnosti, kombinaci přátelství a zábavy. Míra dovádivosti se mění od uvolněnějších jižanů k rezervovanějším seveřanům. K cizincům se většinou chovají velmi pohostinně, zvláště jsou-li tito ohlášeni a očekáváni. Militantní historie, rozdělená a znovusjednocená současnost Přímořský stát ve střední Evropě při pobřeží Baltského a Severního moře. Až do druhé poloviny 19. století bylo Německo spíše geografickým pojmem než státním útvarem, Svatá říše římská (od roku 1519 národa německého) měla v Evropě značný mocensko-politický význam. Důležitým rokem v historii sjednocování Německa byl rok 1871, kdy bylo vyhlášeno Pruské císařství. Militantní zaměření země vedlo k aktivní účasti Německa v obou světových válkách, na jejichž rozpoutání mělo velký podíl. Obě války přinesly s porážkou Německa změnu hranic a ztrátu mnoha území (včetně kolonií), významným důsledkem bylo též rozdělení Německa (1949-1989). Dnes je sjednocené Německo demokratickou zemí (16 spolkových zemí), v jejímž čele stojí spolkový kancléř. Historicky prvním kancléřem (tehdy Německého císařství) byl Otto von Bismarck. Zasloužil se o sjednocení Německa. Ve 20. století se proslavil v této funkci K. Adenauer (1949-1962), první spolkový kancléř NSR (Německá spolková republika, tzv. "Západní Německo"), s jehož jménem je spojována poválečná obnova a vzestup této země. Další významná jména jsou W. Brandt a H. Kohl. Náboženská nejednotnost "Není bezpečné ani čestné jednat v rozporu s vlastním svědomím" To jsou slova Martina Luthera, tvůrce luteránské protestantské církve, která se rozšířila především v části Německa, Alsasu a skandinávských zemích. Dnes se hlásí k luteránům ve světě asi 70 miliónů lidí... Obyvatelstvo tvoří převážně Němci (91,5 procent), zbytek Lužičtí Srbové, Dánové, Frísové a cizinci (celkem 8,5 procent). Věřící jsou křesťané (36 procent evangelíci - hlavně luteráni, 35 procent katolíci, ostatní včetně sekt tvoří minority, např. muslimové, řecké pravoslaví atd.). Údaje jsou z roku 1999, velká část obyvatel především z bývalé NDR jsou ateisté. Ve skutečnosti jsou Němci rozdělení podle oblasti: sever je pod vlivem luteránské církve, jih (hlavně Bavorsko) je katolický. Církev je na tom velmi dobře ekonomicky, neboť většina Němců poctivě platí církevní daně, i když na bohoslužbách se ukáží jen občas. Festivaly a kluby Němci si vysoce cení tradice a zvyků. Mnohé z nich mají jen lokální význam nebo se váží k činnosti všudypřítomných klubů. Střelecké kluby stejně jako kluby chovatelů holubů a mnohé jiné mají své tradiční festivaly. Období sklizně vína, chmele a obilí s s sebou přinášejí řadu festivalů oslavujících dary přírody. Největší z nich, mnichovský pivní festival Oktoberfest, trvající 16 dní, se stal světoznámým. Většina tradic a zvyků se pojí s obdobím adventu a Vánoc.
Smysl pro humor Ten, kdo prohlašuje, že Němci nemají smysl pro humor, asi nevzal do úvahy sarkastické Hamburčany, vtipné Porýňany či rozšafné obyvatele Bavorska. Zajímavým důkazem zvláštního smyslu pro humor je masopust, "Fastnacht" nebo "Fasching", dodržovaný zejména v katolických oblastech (Kolín, Mohuč). Lidé chodí i do práce v maškarních kostýmech, tropí s žerty z nadřízených a vymýšlení různé nezbednosti. Na Den žen se mužům doporučuje, aby přišli ve staré vázance, neboť jim ženy ustřihnou jako symbolickou odplatu za diskriminaci, kterou musí snášet po celý zbytek roku. Němčina dělá z Němců mrzouty "Vědci teď potvrdili, co Britové vědí už dávno: Němci nemají žádný smysl po humor. Vysvětlení? Jejich mateřština je nutí tvářit se kysele. Chcete být šťastní a spokojení? Pak se nemračte a tvařte se vesele! Tak by se alespoň dala interpretovat rada psychologů. Samostatný vědní obor zvaný pozitivní psychologie vychází z toho, že lidé, kteří se mračí, mají menší smysl pro humor. Němci mají - alespoň v Británii - pověst mrzoutů. Jeden britský vtip se ptá: Jaké je nejkratší dílo světové literatury? Odpověď zní: Encyklopedie německého humoru. Britové navíc nepovažují němčinu za zrovna nejlibozvučnější jazyk. Jak tyto dvě věci spolu souvisejí? Podle předního psychologa, profesora Davida Myerse z Hope Colloge v americkém Michiganu, velmi úzce. Němci prý totiž mluví jazykem, jehož "tvrdé" hlásky křiví jejich obličej do nešťastné mimiky a zamračenosti, jakou můžeme pozorovat např. u kancléře Gerharda Schrödera. Trvalá zamračenost prý podporuje negativní emoce. Myers přišel na to, že největší vinu mají umlauty, čili přehlásky. Takové ü způsobuje spouštění koutků úst do zvláště smutné polohy, zatímco anglické ee nebo ah jsou hlásky spojené se šťastným výrazem ve tváři, protože namáhají prakticky stejné svaly, jaké užíváme, když se smějeme..." (Právo, 6. 9. 2000) Jídlo většinou syté a vydatné Kuchyně se liší podle oblastí, např. bavorská se blíží rakouské, porýnská francouzské. Hojně se konzumuje zelenina, říční a mořské ryby, v horských oblastech je běžné zvěřina. Jídlo je většinou vydatné a syté. Kalorická hodnota jídla není veličinou příliš populární. Z různých druhů polévek jmenujme alespoň "Gaisburger Marsch" (štutgartská specialita: sytý vývar s brambory, zeleninou a cibulí), či "Flädlersuppe" (švábský silný vývar s nudlemi). Ke gastronomickým specialitám patří v Bavorsku "Kalbsvögerl" (telecí závitek plněný slaninou), ve Švábsku "Schäufele" (závitky z nudlového těsta plněné masem, slaninou a zelím), severní specialitou je "Grünkohl mit Pinkel" (hašé z kapusty a vepřové hlavy s malými brambůrky), v Porýní je to "Rheininscher Sauerbraten" (hovězí pečeně na divoko s mandlemi a rozinkami). Rybí jídla jsou velmi oblíbená, v přímořských oblastech např. "Heringstopf" (sledí řezy v kyselé smetaně) nebo u Bodamského jezera "Lachsforelle" (pstruh na mnoho způsobů). Lidová kuchyně Oblíbená jsou též tradiční jídla lidové kuchyně. Za všechny jmenujme alespoň "Schinken mit Pumpernickel" (šunka s černým režným chlebem) v Porýní a Vestfálsku nebo Weiswürst v Mnichově (opékaná bílá uzenka se zelím a žemlí nebo preclíkem). Maso je vůbec velmi oblíbené na celém území Německa ve všech podobách, v Bavorsku dokonce - podobně jako v našich krajích - podávají krájené vuřty s cibulí, octem a olejem (Wurstsalat), dlouhou tradici mají německé uzeniny (např. Lyoner Wurst či Schwartemagen). Známým lidovým jídlem je Eintopf, kdy se vaří vše v jednom hrnci. Ingredience mohou být rozličné: brambory, maso, zelí, koření atd.
Kvalitní sýry patří tradičně na německý stůl, např. "Harzer Käse" (pikantní selský sýr v Harcu) či švarcvaldský "Bibbiliskäs" (selský tvarůžek) a mnoho jiných. Ze sladkých jídel jeden z nejslavnějších je Lübecker Marzipan, mandlový marcipán, který v Lübecku vyrábějí od roku 1407. K pití si může návštěvník německých zemí dopřát buď různé druhy piva (až 4000 druhů německého piva) nebo kvalitní rýnská či moselská vína (Müller-Thurgau aj.). Za destiláty alespoň jeden zástupce: švarcvaldská višňová pálenka "Kirschwasser". Spropitné Je většinou započítáno v ceně jídel a nápojů, spokojený host může přidat spropitné ve výši 5x10 procent. Patriotismus Z výše uvedeného neúplného výčtu je patrno, že Němci jsou v jídle a pití požitkáři. Rádi též ochutnávají speciality v jiných zemích, ale nade vše oceňují své vlastní. Patriotismus je vlastní všem obyvatelům Německa a netýká se pouze jídla. Němci jsou pyšní nejen na své kulturní statky, ale i na výsledky své ekonomiky. Rádi nakupují její produkty. Nejvýraznějším příkladem může být vztah Němců k autům německých značek, které Němci přednostně nakupují: vlastník BMW se dívá však svrchu na řidiče Opela, zatímco majitelé Porsche bývají podezříváni z nečistých zdrojů příjmů. Pochopitelně, že v této galerii zaujímá výrazné místo důstojný a elegantní Mercedes, který vozí křížem krážem po celé německé zemi svůj drahocenný náklad pánů doktorů, pánů profesorů a pánů ředitelů. Naprostou samozřejmostí je auto vypulírované a fanaticky čisté. Jinak platí: ukaž mi, v čem jezdíš a já ti řeknu, kdo jsi. Oproti tomu je bývalé východoněmecké vozítko Trabant (nazývaný lidově Trabi) jakýmsi Kainovým znamením na německém automobilovém nebi. Zůstane asi navždy spjat s pádem Berlínské zdi a Němci nechápou nadšení mnoha sběratelů pro tuto malou napodobeninu auta. Doprava Řídí se obdobnými pravidly jako u nás. Ve městech s tramvajovou dopravou je třeba vědět, že tramvaj má na křižovatce téhož řádu přednost před autem nejen zprava, ale i zleva. Dopravní policie je bdělá, pokuty vysoké. Zajímavosti Povrch se zvedá od nížin na severu až k velehorské bariéře Alp na jihu. Z ostrovů v Baltském moři je největší Rujana (Rügen - 926 km²). Ochrana přírody v Německu - zvláště ve starých spolkových zemích - má dlouhou tradici, v zemi je evidováno přes 3 500 chráněných oblastí různého typu. Nejvýznamnější koncentrace cestovního ruchu je v podhůří a vysokohorské oblasti Alp v Bavorsku. Mezinárodní proslulostí se chlubí střediska Obersdorf (četná sanatoria a sportovní zařízení, mj. obří můstek pro lety na lyžích) a Garmisch-Partenkirchen, podomácku Ga-Pa (klimatické lázně). Turisticky přitažlivá jsou také města zachovaná z velké části v goticko-románském podobě, někde dokonce objevíme i stopy antiky: jmenujme za všechny alespoň Cáchy (Aachen - říšské korunovační město), Bonn, Mohuč, Trevír, Řezno a další. Mnohé památky podlehly bombardování spojeneckých vojsk za druhé světové války (Drážďany), většina z těch nejdůležitějších byla však obnovena. Hlavním spolkovým městem je opět Berlín, který prožívá v současné době stavební boom. Jeho nejvýznamnější stavební památky jsou z období klasicismu (Braniborská brána, Opera, třída Unter den Linden), v muzeích je možno najít poklady všech dob a kultur. Významné osobnosti Na německém literárním nebi se to spisovatelskými osobnostmi jen hemží. J. W. Goethe (Faust), bratři Mannové (T. Mann - Nobelova cena roku 1929), E. M. Remarque, G. Grass (získal Nobelovu cenu v roce 1999) aj. Světoznámým divadelním teoretikem a dramatikem byl B. Brecht.
Výtvarné umění reprezentuje A. Dürer, v hudbě vynikl J. S. Bach, L. van Beethoven, R. Wagner, R. Strauss, aj. Světoznámý fyzik A. Einstein obohatil světovou vědu o teorii relativity. ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5. Zdroj: http://www.chovani.eu/nemecko/c126