VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Specifika práce animátora cestovního ruchu na ostrově Mallorca bakalářská práce Autor: Edita Hlaváčová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

Anotace Tato bakalářské práce na téma Specifika práce animátora cestovního ruchu na ostrově Mallorca specifikuje práci animátorů cestovního ruchu v hotelech obecně, ale také konkrétně na ostrově Mallorca. V teoretické části je popsána práce animátorů z hlediska legislativy a z hlediska různého členění. Dále také obsahuje stručné informace o ostrově Mallorca. V praktické části jsou popsány vlastní zkušenosti autorky práce, popisující práci ve třech hotelech právě na ostrově Mallorca. Dále jsou zde zhodnoceny výsledky dotazníkového šetření provedeny mezi animátory cestovního ruchu. Klíčová slova Animátor cestovního ruchu, Mallorca, Volný čas. Annotation This bachelor thesis Specifika práce animátora cestovního ruchu na ostrově Mallorca specifies the work of entertainers at hotels in general but also specifically on the island of Mallorca. In the theoretical part is described the work of entertainers in terms of legislation and in terms of different structures. There are also brief information about the island of Mallorca. In the practical part are desribed own experience of this thesis author describing the work at three hotels right on the island of Mallorca. Furthermore, there are evaluated the results of questionnaire survey conducted among the entertainers. Key words Entertainer, Free time, Mallorca.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové, za nespočet cenných rad a připomínek a zejména za trpělivost, se kterou mi věnovala svůj čas při psaní této práce

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. dubna 2010... Podpis

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 7 2 CHARAKTERISTIKA OSTROVA MALLORCA... 8 2.1 Obecné informace... 8 2.2 Lidé... 8 2.3 Klima... 8 2.4 Příroda... 9 2.5 Doprava... 9 2.6 Dějiny... 10 2.7 Turistické zajímavosti... 10 3 SLUŽBY VOLNÉHO ČASU V CESTOVNÍM RUCHU... 11 3.1 Volný čas a animace... 11 3.2 Vymezení pojmu animace v cestovním ruchu... 12 3.3 Vznik animace v cestovním ruchu... 13 3.4 Vznik a vývoj klubového cestovního ruchu... 13 3.5 Zabezpečení poskytování služeb volného času a animace v cestovním ruchu... 16 3.5.1 Organizačně-institucionální zabezpečení služeb volného času... 17 3.5.2 Personální zabezpečení služeb volného času... 18 3.5.3 Materiální zabezpečení služeb volného času... 18 3.5.4 Ekonomické zabezpečení služeb volného času... 19 3.6 Činnosti volného času a animace v cestovním ruchu... 20 3.6.1 Pohybové a sportovní činnosti... 21 3.6.2 Společenské a zábavní činnosti... 23 3.6.3 Tvořivé činnosti... 25 3.6.4 Vzdělávací, poznávací a objevovací činnosti... 26 3.6.5 Dobrodružné činnosti... 27 3.6.6 Meditativní činnosti... 27 3.6.7 Animační činnost pro děti a mládež... 27 4 ANIMÁTOR... 29 4.1 Role animátora... 29 4.2 Typy animátorů... 29 4.3 Profil animátora... 31 4.4 Zásady práce animátora (dle Oriešky)... 32 5

5 ANIMAČNÍ TÝM... 34 6 AGENTURY ZPROSTŘEDKOVÁVAJÍCÍ PRÁCI ANIMÁTORA... 36 6.1 Agentura Pro Staff... 36 6.2 Agentura Fiesta Consulting... 38 7 CHARAKTRISTIKA MÍSTA PŮSOBENÍ... 39 7.1 Hotel první Prinsotel La Dorada... 39 7.2 Hotel druhý Prinsotel La Pineda... 40 7.3 Hotel třetí Club Mac... 42 8 ROZBOR VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ S PRACÍ V JEDNOTLIVÝCH.. 46 8.1 Práce v hotelu La Dorada... 46 8.2 Práce v hotelu La Pineda... 47 8.3 Práce v hotelu Club Mac... 48 9 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 53 9.1 Vyhodnocení dotazníků... 53 10 ZÁVĚR... 62 Seznam použité literatury... 63 11 PŘÍLOHY... 65 6

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Rozhodla jsem se zpracovat svou bakalářskou práci na téma Specifika práce animátora cestovního ruchu na ostrově Mallorca, a to proto, že jsem tam osobně strávila jednu sezonu jako animátorka cestovního ruchu, tudíž si myslím, že mám v tomto oboru dostatek zkušeností. Prošla jsem si třemi různými hotely o různých velikostech i s různou klientelou a náplň práce v každém hotelu se určitě lišila. Cílem této práce je rozbor vlastních zkušeností s prací animátora cestovního ruchu na ostrově Mallorca s cíly zajistit zpětnou vazbu pro zprostředkovatelskou agenturu Fiesta Consulting a vytvořit doplňkový zdroj informací pro studenty oboru Cestovní ruch. Chtěla bych tímto, na jedné straně, pomoci studentům Vysoké školy polytechnické s rozhodováním o tom, kde a jak strávit svou semestrální praxi a poskytnout tak užší pohled na poznatky a zkušenosti jiných a zkušenějších animátorů. Na druhé straně má tato práce posloužit i zprostředkovávající agentuře Fiesta Consulting, a to tak, že bude moci blíže pohlédnout na to, jaká je struktura animátorů, co se týče například věku, národnosti či předešlých zkušeností a jak jsou animátoři u agentury spokojeni. 7

2 CHARAKTERISTIKA OSTROVA MALLORCA 2.1 Obecné informace Mallorca, největší z Baleárských ostrovů, je již dlouhá desetiletí jedním z nejoblíbenějších a nejznámějších cílem turistů z různých zemí světa. Mallorca má rozlohu 3 640 km 2 a její pobřeží měří 555 km. Žije zde téměř 780 000 obyvatel (údaj z roku 2009), z toho cca 345 000 v hlavním městě Palma de Mallorca, které je správním centrem této autonomní oblasti. Skupina Baleárských ostrovů se rozkládá 150 až 250 km jihovýchodně od Barcelony. Mallorca měří od západu na východ místy až 100 km a od severu na jih přibližně 70 km. Je nejnavštěvovanějším baleárským ostrovem a ročně jej navštíví asi 12 milionů turistů z celého světa. Je typická rozmanitou krajinou s příkrými skalními útesy na západě, zelenou a kvetoucí přírodou na jihu, příjemným středomořským klimatem, dlouhými plážemi s jemným zlatým pískem a v neposlední řadě i hlavním městem Palma de Mallorca. Na ostrově Mallorca, stejně jako v celém Španělsku, se platí eurem. [3] 2.2 Lidé Počet obyvatel tohoto ostrova je, jak už bylo výše uvedeno, 630 000. Původní obyvatelé Mallorky hovoří mallorquin, řečí, která má velmi blízko ke katalánštině. Domluvíte se samozřejmě španělsky (kastilsky), dobře anglicky, francouzsky nebo německy. Co se týče náboženství, neexistuje žádné oficiální náboženství, většina žijících obyvatel patří ale mezi římské katolíky. [11] 2.3 Klima Turisté navštěvují Mallorku po celý rok. Hlavní sezóna začíná o Velikonocích a trvá do konce října, popř. do poloviny listopadu. Příjemné teploty, kvalitní služby a dobré možnosti ke koupání lákají stále více turistů k návštěvě Mallorky v květnu, červnu, září a říjnu. V horkých měsících červenci a srpnu vládne na Mallorce v souvislosti s prázdninami ve většině evropských zemí vrcholná sezóna a teploty se pohybují kolem 35 C. Ročně je spočítáno na 300 slunečních dní. [15] 8

Malloraca je slunečný ostrov, neboť zde slunce svítí více než 300 dní v roce. Průměrná teplota vody se v jarních měsících pohybuje kolem 19 C a teplota vzduchu kolem 25 C. V létě se teploty vzduchu šplhají většinou k 30 C a teplota vody k 25 C. Pokud navštívíte Mallorcu v létě, nemusíte mít strach z vysokých teplot, vždy je tu příjemně. Mallorca určitě není suchý a horký vyprahlý ostrov. [11] 2.4 Příroda Mallorca nemá jenom krásně průzračné moře, i příroda je zde nádherná, plná svěžesti. Na celém ostrově rostou pomerančovníky, borovice, olivovníky, fíkovníky a spousta dalších rostlin. Svou jedinečností se oblast bažin S Albufera řadí k turistickým atrakcím ostrova Mallorca číslo jedna. Bezpočet druhů ptáků, kteří v oblasti S Albufera hnízdí, oživují jinak tichou krajinu bažin. V 19. století tu probíhaly rozsáhlé projekty na její vysušení, ale k tomu nikdy nedošlo. Ještě dnes můžete navštívit sítě odvodňovacích kanálů, stezek a mostů. Přírodní park, za který byly bažiny S Albufera prohlášeny, zabírá rozlohu něco kolem 800 ha a můžete se po něm prohánět na kole nebo pěšky a pozorovat tak více než 200 druhů hnízdících ptáků. [12] 2.5 Doprava Na Mallorce se nachází letiště Son Sant Joan, které patří mezi nejvytíženější v Evropě. V roce 2006 zde bylo odbaveno téměř 22, 5 milionů cestujících. Kudy na Mallorku Na Mallorcu se z České republiky nejlépe a nejsnaději dostanete letadlem z letiště Praha Ruzyně. Vzdušná vzdálenost Praha Palma de Mallorca (hlavní město Mallorci) je přibližně 1 500 km. Na Mallorcu se samozřejmě dostanete i autem. Jedna z možných tras vede přes: Praha - Rozvadov Wernberg Amberg - Karlsruhe - Mulhouse (hraniční přechod ve Francii) - Dijon - Lyon - Orange (v blízkosti města Avignon) - Nimes - Montpelier - hranice se Španělskem - Barcelona. Celkově trasa do Barcelony měří 1 771 km a trvá (při průměrné rychlosti 80 km/h) 23 hodin. Z Barcelony se musíte vydat lodí na cílový ostrov Mallorca, který je vzdálen od Barcelony přibližně 180 km. [18] 9

2.6 Dějiny Nejstarší známky života na Mallorce spadají ještě do doby před naším letopočtem. Po dobytí Baleár Kartáginci sloužil ostrov v době punských válek jako strategická základna v boji proti Římanům. Po porážce Kartága byla Mallorca v roce 123 před naším letopočtem dobyta Římany, kteří s sebou přinesli olivy, vinnou révu a jazyk a vytvořili první infrastrukturu ostrova. Zakládali města a tržiště, stavěli silnice a mosty a založili rozsáhlé obilnice. Římané dali také název ostrovu. Po pádu římské říše podnikaly na ostrov invaze barbarské kmeny, hlavně Vandalové. V šestém století našeho letopočtu se stala Mallorca součástí byzantské říše. Roku 903 se ujali vlády nad ostrovem Arabové a přinesli mu věnem arabské číslice, medicínu, astronomii a navigační umění, stejně jako vodní hospodářství a zahradnictví. Po Féničanech, Římanech a Maurech obsadili 31. prosince 1229 ostrov Španělé. Po krátké době samostatnosti se stala Mallorca součástí Katalánska a od roku 1479 patřila k nově vzniklému Španělskému království. V roce 1837 bylo otevřeno pravidelné lodní spojení s pevninou. Po pádu diktatury generála FranKa (1975) se staly Baleárské ostrovy autonomní oblastí (1983).[3] 2.7 Turistické zajímavosti Hlavní město Palma de Mallorca je městem kontrastů. Historické památky zde sousedí s novými budovami a to vše je ozdobeno velkým množstvím palem, které daly městu jméno. Historickému centru dominuje monumentální katedrála La Seu, dostavěná v roce 1587. Okolo chrámu se rozprostírá zachovalá stará čtvrť. Je to rušné místo plné kostelů, tržišť i módních butiků. Většina turistů na ostrov jezdí za odpočinkem, na rodinnou dovolenou nebo za noční zábavou. Mallorca totiž, podobně jako ostrov Ibiza, je známá spoustou nočních barů a diskoték, což ocení hlavně mladší kategorie. [11] Mezi další oblíbená letoviska z těch nejznámějších jmenujme alespoň Playa de Palma, El Arenal, Calas de Mallorca, S Illot, Cala d Or, Ca n Picafort a Alcudia žijí v hlavní sezoně od května do začátku listopadu pulzujícím životem. Stačí však vyjet jen několik kilometrů dál od prázdninových center a očekává vás pravá, nefalšovaná Mallorca se všemi půvaby, tak jak ji její milovníci znají již celá desetiletí. Oblíbeným místem výletů jsou trhy, které se konají denně v některém městečku anebo vesnici. K nejznámějším patří trh v Sineu. [3] 10

3 SLUŽBY VOLNÉHO ČASU V CESTOVNÍM RUCHU Účastníkům cestovního ruchu se kromě základních služeb poskytují i doplňkové služby cestovního ruchu. Jsou to služby, které ulehčují a zpříjemňují účast na cestovním ruchu (propagační, informační, obchodní, řemeslnické, opravárenské, zdravotnické, placené komunální, případně další). Poskytují se nejenom účastníkům cestovního ruchu, ale i místnímu obyvatelstvu. Dále umožňují naplnit očekávání a cíle účastní na cestovním ruchu. Jde o služby volného času sportovní, společenské, zábavní, rekreační a jiné, s jejichž poskytováním je spojen pojem animace. [1] 3.1 Volný čas a animace Pojem animace patří v současné době do odborné terminologie týkající se volného času a činností uskutečňovaných ve volném čase. Je to čas, v němž se člověk svobodně rozhoduje a vykonává takové činnosti, které mu přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek, které více či méně rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, případně tvořivé síly. Jestliže se o volný čas zasloužil sám člověk, má nárok užít ho podle vlastních individuálních a hodnotových představ. Tím dochází k naplňování několika funkcí volného času, hlavně funkce rehabilitační (odpočinek, zbavení se únavy), funkce duševní hygieny (zábava, uvolnění, rozptýlení, změna každodenních stereotypů a jejich kompenzace jinými činnostmi) a funkce rozvoje osobnosti (má vést k všestrannému rozvoji osobnosti člověka). [1] Ve volném čase je možné vykonávat mnoho činností. Kromě jiného jsou to činnosti směřující k zotavení, dále rekreace, léčení, kulturní, sportovní nebo jiné využití, tzn. činnosti, které se realizují i účastí na cestovním ruchu. Provádění těchto činností je zvlášť aktuální v rámci několika dnů pracovního volna (víkendů) a v rámci souvislého delšího pracovního volna dovolené. Volný čas během dovolené tvoří základní předpoklad pro rozvoj dlouhodobého cestovního ruchu. O dovolené člověk využívá volný čas individuálně ať už nečinností, nebo činnostmi podle vlastního zájmu. Často však čeká na podmět, na příležitosti vykonávat zvolenou činnost. Skutečnost, že dovolená je neočekávanou změnou každodenního stereotypu na úplnou svobodu, činí mnoho lidí i přes nárůst jejich poznatků z cest stále nejistými. Je proto na místě nepřímé ovlivňování využití volného času účastníků cestovního ruchu. [1] 11

Obohacení a oživení volného času během účasti na cestovním ruchu je úkolem animace. Animace je součástí produktu dodavatelů služeb (hlavně hotelů), organizátorů služeb cestovního ruchu (tour operatorů) a součástí komplexního produktu středisek cestovního ruchu. Patří k doplňkovým službám, které jsou důležité v době, kdy se zákazník rozhoduje o účasti na cestovním ruchu. Pro pochopení souvislosti volného času a animace v cestovním ruchu je třeba se seznámit s obsahem pojmu animace, který je zatím pro mnoho pracovníků cestovního ruchu stále neznámý nebo málo známý, i s dosavadními zkušenostmi s animací v zahraničí i v tuzemsku. [3] 3.2 Vymezení pojmu animace v cestovním ruchu Animací (z lat. anima = duše) se rozumí oživení, animovat znamená rozveselovat, bavit, povzbuzovat, resp. aktivně využívat volný čas nebo organizovat a aktivně vykonávat některé činnosti. Nabídka animačních činností se tvoří s úmyslem obohatit pobyt během dovolené, má vést k povzbuzení, k zábavě, dobré náladě. [2] Základním východiskem pro plánování animačních aktivit jsou motivy účasti na cestovním ruchu s cílem uspokojení určitých potřeb. Může jít o potřeby pohybu a sportu, společenské komunikace a zábavy, tvořivé seberealizace a vlastního využití dalšího sebevzdělávání, poznávání a objevování, dobrodružství, odpočinku, uvolnění meditací atd. Úkolem animace je správná činorodá organizace volného času, jejímž cílem je zkvalitnění činností v rámci volného času a současně vytváření vztahů mezi lidmi. [9] Cíle a účinky animace můžeme charakterizovat jako uspokojení požadavků, povzbuzení vlastní aktivity, rozšíření kontaktů, zintenzivnění komunikace, tvorbu dovolené bohaté na změny, intenzivnější prožití dovolené, zábavu, radost a příjemný zážitek, možnost dalšího využití získaných zkušeností. [1] Z toho vyplývá, že animace je podnětem a výzvou ke společné činnosti a chování během volného času a dovolené. Představuje tu část produktu v cestovním ruchu, která má zabezpečit dovolenou bohatou na dojmy a zážitky. Animaci je možno definovat i jako stimulování těla, mysli a účasti na společenských akcích. Pokud tyto stimuly pocházejí od lidí (animátorů), hovoříme o personální (primární) animaci. Sekundární je animace tiskem nebo využitím jiných médií. Animace používá různé prostředky vnímané zrakem (plakáty, oznámení), sluchem (rozhovor, hudba), čichem (vůně slané 12

vody vyvolávající zájem o mořskou pláž), chutí (požitek z toho, jak chutnají národní speciality) a hmatem (nechat se oblévat mořskými vlnami). [2] Animace je také alternativou pro hosty v případě nepříznivého počasí. V některých hotelích je předpokladem celoročního efektivního využívání kapacit. Nabídka animačních činností by měla reagovat na poptávku hostů a uspokojovat ji, měla by být nejenom standardní (například výlety do okolí), ale i tradiční (například karneval na lyžích) a příležitostná (například návštěva folklorního festivalu). [1] Pojem animace zdomácněl v mnoha zemích světa, zvláště v zemích u Středozemního moře, kde plní cestovní ruch významné hospodářské funkce. Stal se evropským pojmem pro činnosti ve volném čase včetně cestovního ruchu, což potvrzuje i jeho používání v jednotlivých jazycích (například francouzsky animation, chorvatsky animacije, italsky animazione, německy Himation, španělsky animación). V anglicky hovořících zemích mu odpovídá alternativní, významově i obsahově identický výraz Guest Relations nebo Active Guest Relations. [5] 3.3 Vznik animace v cestovním ruchu Historie animace je spojena s vývojem společenských činností ve Francii ve třicátých letech 20. století. V mládežnických spolcích tehdy vznikaly první představy o významu účasti mládeže na společenských činnostech a činnostech ve volném čase. Úzce s tím souvisí vznik Domů mládeže a kultury (Maisons des neunes et de la culture MJC) ve čtyřicátých letech. [1] 3.4 Vznik a vývoj klubového cestovního ruchu Vznik klubového cestovního ruchu je možné pokládat za relativně samostatného činitele vzniku animace v cestovním ruchu. Protože v našich podmínkách je klubový cestovní ruch málo známý, až neznámý, vyžaduje alespoň stručnou charakteristiku. [5] Základem klubového cestovního ruchu je myšlenka nabízet produkt za cenu, která zahrnuje nejen ubytovací a stravovací služby, ale také širokou škálu doplňkových služeb, včetně možnost vykonávat různé animační činnosti. Jde o cestovních ruch, který se spojuje s pobytem hostů v klubových zařízeních v klubech (klubových osadách nebo klubových hotelech). Kluby jsou lokalizovány v atraktivních, často až 13

exkluzivních střediscích cestovního ruchu u moře nebo na horách. Účast na tomto typu cestovního ruchu je dlouhodobá, obvykle jeden až tři týdny. [5] Poptávku po klubovém cestovním ruchu vyvolávají občané na dovolené kluboví hosté, kteří se po příchodu do klubu stávají jeho členy. Od klubového hosta se očekává iniciativa, dostatečně velké příjmy a aktivita. [4] Host se prokazuje klubovým průkazem nebo klubovou kartou, na kterou je možno získat například slevu při nákupu v klubovém obchodě. V poslední době se rozšířilo používání jednoduchých, barevně odlišných náramků z plastu. [2] Pro činnost klubu musí být vytvořeny ekonomické podmínky. Znamená to, že každý klub musí mít dostatek finančních prostředků na krytí vysokých provozních nákladů. Kluby proto prodávají svoji kapacitu za vysokou cenu, která zahrnuje všechny, nebo téměř všechny činnosti. Některé kluby zahrnují do ceny i cenově náročné druhy sportu (golf, tenis), jiné nikoliv. Malou část kapacity prodávají kluby přímým prodejem, další prodej se zabezpečuje prostřednictvím cestovních kanceláří a touroperátorů. Na podporu prodeje pobytů v klubech se poskytují slevy (např. za čtrnáctidenní pobyt platí host jako za dvanáctidenní). Mnohé slevy se týkají dětí. Slevy se poskytují také v mimosezóně, kdy však neprobíhá úplný animační program. [1] Historie animace v kontextu klubového cestovního ruchu začala na ostrově Mallorca, kdy v roce 1950 Belgičan Gérard Blitz, mistr v plavání a sportovní idol mládeže, založil stanový tábor, který pracoval jako nezisková organizace. Tábor byl postaven z materiálu americké armády a měl sloužit k rozvíjení nové formy dovolené v nenucené atmosféře, bez stresu a v přírodním prostřední. Téhož roku založil Gérard Blitz klub Méditerranée pojmenovaný podle Středozemního moře, u kterého vznikl. V současné době se spíše používá zkrácený název klub Med. [1] V roce 1954 se k podnikání s klubem Méditerranée připojil Gilbert Trigano a klub vybudoval v Řecku chatovou osadu ve stylu polynéské architektury, tedy chaty se slamnou střechou. Budování zařízení klubu Méditeranée se rychle přeneslo do dalších evropských zemí. [1] Podle vzoru klubu Méditerranée vznikl v roce 1970 německý Robinson Club, protože jazyková bariéra byla překážkou pro účast Němců na klubové dovolené v klubu Méditerranée. [1] 14

Kluby Méditerranée a Robinson pospupně rozšířily svoji činnost za hranice Evropy. Zároveň začaly vznikat v dalších zemích další kluby, např. klub Valtur. Aldiana. Neckermann, Jamboree, Tropicana atd. Spolu s rozvojem klubů se rozvíjela i animace a povolání animátora; ten se však v klubu Méditerranée označuje jako G. O. (gentil organizateur). [1] Klub Méditerranée byl a je největším organizátorem klubové dovolené na světě. V současné době má více než sto klubových osad a zařízení po celém světě (v Evropě, Africe, Jižní Americe, v Asii u Tichého a Indického oceánu, v Japonsku a v Austrálii) Centrála klubu je v Paříži. Základní myšlenkou klubu je únik hosta od starostí všedního dne a možnost navazovat přirozené kontakty s lidmi. [1] Německý Robinson Club vlastní v současné době největší německý touroperátor Touristik Union International (TUI). Centrála klubu je v Hannoveru, klub má téměř 30 zařízení. První z nich bylo otevřeno na Kanárských ostrovech klub Fuerteventrura v hotelu Jandia Playa. V roce 1974 byl otevřen v Keni klub Baobab a postupně vznikaly další u Středozemního moře a v Alpách. Základní koncept klubu Robinson odpovídá v zásadě konceptu klubu Méditerranée. Největší důraz je kladen na kvalitu všech služeb a na dialog s hostem s cílem umožnit mu emocionální zážitky během dovolené. Tomu odpovídá heslo Zeit für Gefühle (čas pro zážitky, pocity. Heslu jsou podřízeny všechny aktivity v klubu. Ubytování je v hotelích nebo bungalovech. Při jejich stavbě a během provozu se striktně respektují pravidla ochrany přírody. I klub Robinson nabízí bohatý výběr sportovních a zábavních programů. Každé klubové zařízení reprezentuje zem, v níž je umístěno. V porovnání s klubem Méditerranée poskytuje komfortnější ubytování a dražší druhy sportů, za které host platí obyčejně na místě, jestliže se pro ně rozhodne. Orientuje se hlavně na hosty z Německa, Rakouska a Švýcarska. Podíl ostatních cizinců ve struktuře hostů je malý. [1] V roce 1972 byl v Itálii založen klub Valtur. Na jeho založení má podíl klub Méditerranée, od něhož převzal hlavní myšlenku klubového podníkání a přizpůsobil ji poměrům v zemi. Jeho hlavním heslem je romantika, neboť chce zajistit hostu romantické prázdniny nebo dovolenou v oblasti Středozemního moře, v tropických oblastech na ostrově Mauritius, V Maroku a v Alpách. Pro děti má vybudovány kluby Infant klub, Mini klub (7 12 let) a Junior klub (13 16 let). Produktem klubu Valtur je nabídka golfu. [1] 15

Z dalších klubů je možno uvést (dle Oriešky): - Club 28 Reisen, který je produktem společnosti NUR Touristic GmbH. Svoje zastoupení mí i v české republice a v zimní sezóně nabízí i Slovensko jako nový tip pro zájemce o dovolenou. Zaměřuje se převážně na mladé lidi, což také vystihuje jeho název; - Jiným produktem NUR je klub zaměřený na ruletu Neckermann Club Roulette; - Produktem touroperátora NUR je i německý klub Aldiana, založený v roce 1972. Orientuje se na dovolenou mezi přáteli. Kluby má umístěny v horách, zejména v Alpách a u moře. Program Aldiany je zaměřen především na sport a očekává i sportovně zdatnější hosty. O děti je postaráno v dětském klubu; - Klub Jamboree je produktem rakouské cestovní kanceláře Taurus a je zaměřen výhradně na mladé lidi; - Klub Azur rakouské cestovní kanceláře Ruefa Reisen je orientován na rodiny s dětmi; - Klub Magic life je produktem cestovní kanceláře Gulet Reisen; - Bravo Feriendorf je součástí nabídky cestovní kanceláře Karthago Reisen. [1] 3.5 Zabezpečení poskytování služeb volného času a animace v cestovním ruchu Vhodná nabídka služeb volného času a animace může mít rozhodující vliv na rekreační efekt pobytu hosta v zařízení nebo středisku cestovního ruchu. Potřeby a přání hostů má uspokojovat tak, aby se intenzifikovaly jejich zážitky, a to stupňováním jejich vlastní aktivity, možnostmi znásobit kontakty s okolím, radostí z činnosti vykonávaných o dovolené, získáváním nových zkušeností atd. V úvahu je třeba brát i skutečnosti, které mohou mít vliv na účast na animačních činnostech a kterým je třeba přizpůsobit i jejich nabídku. Patří sem hlavně osobní zájmy, věk, příslušnost k sociální vrstvě, rodinný stav, charakter vykonávaného povolání atd. Aktivity o dovolené a očekávání, resp. požadavky spolu vzájemně úzce souvisejí. Není však možné jednotlivé aktivity přiřadit přímo k určitým očekáváním, protože pro každého občana na dovolené mohou mít různý význam. Někdo chodí na procházku kvůli pohybu, druhý, aby vychutnal přírodu, 16

další, aby poznal neznámé prostředí či navštívil pamětihodnosti, případně ze všech těchto důvodů současně. [9] Poskytování služeb volného času a animace vyžadují proto takové organizačněinstitucionální personální, materiální a ekonomické zabezpečení, které jim umožní stát se součástí nabídky dodavatelských podniků cestovního ruchu, zejména ubytovacích zařízení, organizátorů cestovního ruchu (touroperátorů) i středisek cestovního ruchu. Způsob zabezpečení rozhoduje o úspěchu, nebo případně neúspěchu akce. [1] 3.5.1 Organizačně-institucionální zabezpečení služeb volného času Z tohoto hlediska jde o zabezpečení vhodných podkladů pro naplánování jednotlivých aktivit volného času a animace a zpracování programů animace. Výběr animačních činností je podmíněn řadou činitelů, hlavně věkem hostů, jejich zájmy, ročním obdobím, náročností animační činnosti na materiální zabezpečení atd. Zvláštní přístup vyžaduje animace dětí a mládeže. [1] Při sestavování animačního programu je třeba přihlížet i ke skutečnosti, že občan na dovolené si do střediska cestovního ruchu přináší navyklé způsoby chování, případně se během pobytu vyvinou formy analogické, které se sice odličují o d chování všedního dne, ale podléhají stereotypu. Výzkumy chování hostů ve střediscích cestovního ruchu např. ukazují, že většina hostů na dovolené jde za dobrého počasí na pláž ve stejnou dobu, podobně na oběd, potom na procházku po nábřeží, později do hostinského zařízení a potom se vrací na noc do hotelu. Již druhý den ráno začíná stereotyp, který pokračuje až do posledního dne pobytu. [1] Nejčastěji se typický občan na dovolené věnuje procházkám, turistice, prohlídkám pamětihodností, návštěvě restaurací, tanečních zábav apod. Takové chování hosta představuje největší překážku při tvorbě animačních činností, které musí být dostatečně atraktivní, aby prolomily bariéru typického, stereotypního dne dovolené. [5] Při sestavování animačního programu pro hosty je třeba pamatovat, že základem všech animačních činností je hra. Hra jako dobrovolná činnost, která je vykonávána v rámci pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je provázena pocitem napětí, radostí a vědomí jiného bytí než je každodenní život. [2] 17

Aby se host mohl správně rozhodnout, je třeba mu předložit program na celý pobyt již při jeho příjezdu do ubytovacího zařízení. Realizace nabídky animačního programu ve střediscích cestovního ruchu je aktuální i v návaznosti na existující kooperaci podnikatelů střediska. [2] Úkolem organizátora je zajisti i ekonomiku animačních činností, zhodnotit rizika a informovat potencionální zákazníky o připravovaných aktivitách. K tomu slouží předem zpracovaný program animace. [4] 3.5.2 Personální zabezpečení služeb volného času K základním podmínkám zabezpečení animačních činností patří i kvalitní personál. Při tvorbě animačních činností v zařízení cestovního ruchu jde o organizátora manažera volného času, ve středisku cestovního ruchu, obvykle manažera střediska. V přímém styku se zákazníkem je animátor lektor, jehož účinkování může přímo ovlivnit úspěch nebo neúspěch animačních činností. [1] Manažer volného času manažer střediska musí být všestranně vzdělaný odborník v cestovním ruchu, kromě odborných předpokladů a jazykových schopností disponuje i osobními předpoklady. Manažer střediska musí být především koordinátorem; proto je třeba, aby ho akceptovali podnikatelé, orgány místní správy a státní správy. [1] Rozdíl je i mezi animátorem a průvodcem cestovního ruchu. Na rozdíl od průvodce cestovního ruchu nebo jiné doprovázející osoby se animátor nezabývá organizačními aspekty během výletu či pobytu. Hlavní úkoly animátora se týkají přípravy, organizace a realizace animačních programů, které vykonávají například na sport, gymnastiku, hudbu, tanec, výtvarné umění, péči o děti apod. Práce animátora proto vyžaduje náležité odborné vzdělání. Profesi animátora by měli vykonávat jenom talentovaní, dobře vzdělaní, zkušení, tělesně a duševně trénovaní a pozitivně naladění lidé. [2] 3.5.3 Materiální zabezpečení služeb volného času Materiální zabezpečení služeb volného času a animace předpokládá existenci vhodných a kapacitně postačujících prostorů, případně specifických zařízení a obstarání potřebných pomůcek na provádění konkrétních aktiv it v hotelích, zotavovnách, lázeňských sanatoriích a ve střediscích cestovního ruchu. Jde o prostory v exteriéru nebo interiéru. [1] 18

Prostory v exteriéru mají omezenou využitelnost vlivem počasí a ročních období. Patří sem například sjezdovky, kluziště, sáňkařské dráhy běžecké, lyžařské tratě, tenisové kurty, minigolfová hřiště, koupaliště, cyklistické stezky, značené turistické trasy apod. Výhodou interiérových prostorů je neomezená využitelnost bez ohledu na povětrnostní vlivy nebo sezónu. Jde například o tělocvičny, sportovní haly, kryté bazény, zimní stadiony, sauny atd. Ve středisku cestovního ruchu lze využívat prostory patřící jednotlivým ubytovacím zařízením, obci nebo městu. Kromě toho organizátor animačních činností může využít i jiná, například stravovací zařízení, dále divadla, kina, kulturní domy, školy, kostely a jiné pronajímatelné prostory. Rozhodujícím kritériem pro výběr zařízení je výše nájemného. [2] Kromě prostorů je důležitá i technická vybavenost střediska cestovního ruchu, například osobními horskými dopravními zařízeními (lanovkami, vleky apod.). Nutným předpokladem jsou půjčovny sportovní výstroje, které umožňují uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu na vyšší kvalitativní úrovni a mohou se specializovat (půjčovny jízdních kol, lyžařské výstroje atd.), nebo mohou být univerzální (pro více sportovních aktivit). Půjčovny se zřizují buď jako součásti ubytovacího zařízení poskytující služby hlavně ubytovaným hostům, nebo jako samostatná zařízení určená návštěvníkům středisek cestovního ruchu. [9] Některé animační činnosti vyžadují poměrně široké a náročné materiální zajištění. Nejnáročnější jsou tvořivé činnosti, vzdělávání, poznávání a objevování. Tyto činnosti vyžadují různorodé pomůcky, např. pro ruční práce či výtvarnou tvorbu, nebo zajištění pronájmu audiovizuální techniky, pokud jí nedisponuje zařízení poskytující prostor (ateliér) ani středisko cestovního ruchu. [1] 3.5.4 Ekonomické zabezpečení služeb volného času Služby a činnosti volného času a animace mají v nabídce produktu cestovního ruchu své opodstatněné místo. Jejich cílem je uspokojení potřeb a přání hostů a zároveň dosažení příznivého přímého nebo nepřímého ekonomického efektu. Přímý efekt se projeví hned po uskutečnění nabízených akcí ve formě dosaženého zisku, nepřímý obyčejně později, např. ve zvýšené návštěvnosti zařízení nebo střediska cestovního ruchu. [1] Ekonomický zabezpečením animačních aktivit se rozumí dostatečný objem finančních prostředků nutných k jejich uskutečnění. Použitelnými zdroji jsou vlastní zdroje, 19

sdružené prostředky, sponzorské příspěvky, příspěvky z rozpočtu obce nebo města. Na základě získaných finančních zdrojů může organizátor zpracovat plán nákladů, tedy kvantifikaci všech nákladů spojených s přípravou a realizací animačních činností, včetně nákladů na přípravu a odměňování animátorů a ostatních nákladů, které mohou v souvislosti s poskytováním této služby vzniknout. [5] Animace je placená služba, proto je opodstatněná i tvorba plánu tržeb. Jeho součástí je tvorba ceny. Cíl při tvorbě ceny by měl být orientován především na prodej, a teprve v druhé řadě na zisk. Takováto strategie umožní zaujmout větší prostor na trhu, v konečném důsledku vede i k vyššímu ekonomickému efektu. [5] 3.6 Činnosti volného času a animace v cestovním ruchu Úkolem animace jako součásti produktu cestovního ruchu je poskytnout hostovi co nejkomplexnější zážitek; ten ho bude v budoucnu lákat, aby opět navštívil místa, která splnila jeho požadavky a očekávání, a to nejen základní, ale i doplňkové, jež jsou hlavním motivem účasti na cestovním ruchu. [1] Podle výzkumů trhu je možné definovat pět základních skupin převládajících motivů dovolené: dovolená pro odpočinek, dovolená pro zážitky, zdravotní dovolená, rodinná dovolená, dovolená pro zábavu. Animace by měla respektovat hlavní motivy dovolené. Po sestavení seznamu typických aktivit o dovolené je možno rozlišit jednotlivé animační činnosti a utřídit je do větších celků (pohybové a sportovní činnosti, společenské a zábavní činnosti, tvořivé činnosti, vzdělávací, poznávací a objevovací činnosti, dobrodružné činnosti a meditativní činnosti). [1] Jednoznačná klasifikace jednotlivých činností není možná, protože mnohé z nich se vzájemně překrývají, a proto mohou být zařazeny do více animačních oborů. Např. noční putování účastníků cestovního ruchu můžeme považovat za pohybovou a sportovní činnost, souvisí však i s dobrodružstvím, společenskými činnostmi nebo objevováním něčeho nového, zajímavého. [1] Zároveň platí, že na dovolené bývá daná činnost vnímána jako kumulovaný zážitek. Na základě toho je podle Oriešky možné rozdělit animační aktivity do tří kategorií: a) regenerativně-pasivní animační aktivity (mnoho spánku, odpočinek, opalování, ležení na pláži atd.); 20

b) regenerativně-aktivní animační aktivity (procházky, návštěvy přírodních parků a parků volného času, saunování, léčení v lázních atd.); c) animační aktivity zaměřené na styk s lidmi a komunikativnost (vést rozhovory s jinými lidmi. navazovat prázdninové známosti, jít si zatančit, navštěvovat diskotéky, hrát společenský a karetní hry, účastnit se oslav, grilovat v přírodě, hrát si s dětmi, něco podniknout, flirtovat atd.). [1] Zájemci o animační činnosti se mohou účastnit přímo, aktivně nebo nepřímo, pasivně jako diváci. Například v blízkosti lehátek hotelových hostů animátor organizuje na pláži pro děti soutěž ve skákání v pytli. Děti tak iniciuje přímo, aby se podílely na této činnosti, rodiče dětí a ostatní hosté se jí účastní nepřímo tím, že povzbuzují účastníky soutěže, těší se z úspěchu svých dětí, utěšují poražené nebo se baví. [2] Každé středisko cestovního ruchu má specifickou primární a sekundární nabídku, která určuje jeho atraktivitu. Na základě stupně vybavenosti střediska primární a sekundární nabídkou je možné tvořit odpovídající nabídku animačních činností. [4] Přitom platí, že není možné přesně vymezit, jaké animační činnosti odpovídají určitému typu střediska cestovního ruchu, protože způsob trávení volného času závisí kromě jeho předpokladů také na motivech účastníků cestovního ruchu. [1] 3.6.1 Pohybové a sportovní činnosti Pohyb a sport ve volném čase má, zvláště během dovolené, velký význam. Pohyb představuje širší soubor činností než sport, protože některé pohybové činnosti, například procházky, není možné jednoznačně přiřadit ke sportu. Požadovaného efektu pohybových a sportovních činností však není třeba dosahovat jen za cenu krajního tělesného vypětí. Na druhé straně ani nicnedělání bez pohybu není řešením. Potřebný je jak pohyb, tak i pasivní odpočinek. Jejich rozumným střídáním (vypětí a klidu) je možné dosáhnout fyzického i psychického odpočinku a intenzivních zážitků z dovolené. Kolektivně provozované pohybové a sportovní činnosti navíc sbližují lidi a pomáhají překonávat egocentrismus. [1] Radost z pohybu (tělesný zážitek), radost ze hry (duševní zážitek), kontakt s jinými lidmi (společenský zážitek), změna a zážitek z úspěchu jsou hlavní atributy tohoto souboru animačních činností. Nové pohybové činnosti, kterým se člověk na dovolené 21

věnuje a které mu zároveň přinášejí radost a uspokojení, jsou často předmětem jeho zájmu i po skončení účasti na cestovním ruchu. Začíná se jim věnovat i v rámci svého každodenního stereotypu, který se tak částečně nebo úplně mění. [1] Předpokladem pohybové a sportovní animace v zařízení nebo středisku cestovního ruchu jsou kromě jiného vhodné přírodní, materiálně-technické a personální podmínky, umožňující účast všech věkových a výkonnostních skupin zájemců. Souhrn přírodních a materiálně-technických podmínek vytvářejí: - prostory pro provádění různých činností v přírodě (procházkové trasy, značené turistické cesty, travnatá nebo zpevněná hřiště, tenisové kurty, golfová a minigolfová hřiště atd.); - prostory pro sálové sporty (tělocvičny, kryté bazény, sauny, haly, fitness centra); - prostředky (lanovky sedačkové, kabinkové, kabinové, lyžařské vleky, čluny, lodě apod.) a pomůcky (stolní tenis, kuželník, šachy, saně, lyže, brusle apod.) potřebné pro pohybové a sportovní vyžití. [1] Od animátora se očekává nejenom pedagogická a psychologická, ale i sportovní kvalifikace. [1] Pohybovou a sportovní činností se naplňuje rekreační, sportovní a turistická funkce cestovního ruchu. Jde o různé druhy sportovních her (například kopaná, volejbal, košíková), tzv. každodenní sporty (gymnastická cvičení, aerobik), vytrvalostní sporty (turistika, cykloturistika, běh), tzv. malé sporty (šachy, kulečník), asijské formy tělesné kultury (hlavně jóga) a tzv. zapomenuté činnosti (akrobacie, žonglování, stínové divadlo). [1] Pohybové a sportovní činnosti je však možno klasifikovat i podle toho, zda se uskutečňují na zemi, ve vodě nebo ve vzduchu. a) Na zemi se uskutečňují činnosti v interiéru nebo v exteriéru, jednotlivci nebo více účastníky, bez požadavků nebo požadavky na materiální vybavení. V interiéru to mohou být činnosti jednotlivců bez materiálního vybavení nebo s minimálními požadavky (cvičení na podlaze, strečink), s materiálním vybavením (cvičení na bradlech), činnosti více účastníků bez materiálního 22

vybavení (hra na schovávanou, na babu), s materiálním vybavením (kulečník, stolní tenis). Výhodou interiéru je nezávislost na počasí a ročním období. [2] V exteriéru je možné vykonávat většinu činností jako v interiéru, dále činnosti jednotlivců nebo více účastníků využívající přírodní podmínky (procházky, turistika, horolezectví), kolektivní hry (pohybové, zábavní), činnosti se zvířaty (jízda na koni), letní sporty a zimní sporty podle počasí a sezóny. [2] b) Interiér nebo exteriér přichází v úvahu i pro činnosti spjaté s vodou. V interiéru, v krytém bazénu jde o koupání, plavání včetně výuky plavání, gymnastiku ve vodě, vodní polo, závody na nafukovacích matracích apod., v exteriéru na koupališti, řece, jezeře nebo na moři jde navíc o další hry a činnosti s využitím různých pomůcek a dopravních prostředků (surfování, vodní lyžování, jízda na člunech a skútrech, plachtění, vznášení na padáku taženém člunem). [2] c) Mezi činnosti prováděné ve vzduchu je možné zařadit létání na rogalu, svahové létání na padáku, let balonem, let na bezmotorovém nebo motorovém letadle, případně další aktivity. [2] 3.6.2 Společenské a zábavní činnosti Primární tendencí charakteristickou pro společenské a zábavní činnosti je styk s lidmi, proto se označují jako činnosti soudržnosti. Soudržností v tomto smyslu slova se rozumí sociální forma chování člověka ve volném čase včetně dovolené. Odpovídá podstatě člověka jako sociální bytosti. Soudržností rozumíme mít kontakt s jinými lidmi, být přítomen mezi jinými lidmi a komunikovat s nimi. Kontakt i komunikace se mohou týkat jak fyzické, tak i psychické stránky osobnosti člověka. Velmi mnoho lidí žije v neustálém hladu po zážitku, o kterém často ani nevědí, neuvědomují si ho, mají ho v podvědomí. Chtějí mít úspěch, dosáhnout uznání, získat kontakt, lásku, mít sexuální zážitek, bavit se, radovat se, těšit se atd. [1] Tomu může napomoci i aktivní nebo pasivní účast na společenských a zábavních akcích (společenské zábavě) během účasti na cestovním ruchu. [4] Společenská zábava je specifická forma kulturního odpočinku ve volném čase, která od účastníka vyžaduje určitou dobrovolnou aktivní účast a spolupráci a předpokládá určitý stupeň společenské organizovanosti akce. Je jedním z nejrozšířenějších 23

prostředků fyzického a psychického odpočinku člověka, vhodnou příležitostí ke vzájemnému seznamování, k navazování přátelských a partnerských vztahů, umožňuje účastníkům uplatnit ve společenském prostředí různé osobní schopnosti a zručnosti, působí na vytváření vkusu účastníků, na jejich estetické cítění, vnímání a kulturní úroveň. [1] Soudržnost je ve společenských a zábavních činnostech primární tendencí, v ostatních souborech animačních činností se předpokládá, je však až druhotná. [5] Společenské a zábavní činnosti jsou velmi různorodé; limitované jsou jenom nápady a fantazií animátora. Z časového a věcného (obsahového) hlediska je však vhodná jejich gradace tak, aby účastník cestovního ruchu dosáhl optimálního zážitku. Optimalizaci pomáhá poznání tzv. rytmu týdne a tomu přizpůsobená organizace akce. [1] Podle prostorových podmínek mohou být akce organizované (dle Oriešky): a) v interiéru, např. taneční zábava nebo taneční večer, karneval (spojených se soutěží o nejlepší masku, kterou si zhotovil každý host sám), diskotéka, kvízový večer, večer her a pohádek určených jednotlivcům, družstvům, skupinám, setkání hostů a podobnými zájmy hráčů šachu nebo dámy, hudební, folklorní a zábavní vystoupení jednotlivců (zpěvák, tanečník, imitátor, lidový vypravěč, kouzelník, mim, artista) nebo kolektivů (klubů společenského tance, moderního tance, aerobiku, kroužku dobových tanců, folklorního souboru, pantomimi, dramatické skupiny apod.), volba Miss nebo Mister, různé hry, pohybové, taneční zaměřené na rozvoj fantazie, paměti, pohotovosti, zručnosti a další, krátkodobé a dlouhodobé soutěže, které se prolínají více akcemi (např. ve zpěvu, tanci, recitaci, technické zručnosti), slavnostní večeře, národní večer, módní přehlídka spojená se soutěží o nejvkusněji oblečené účastníky akce atd.; b) v exteriéru, např. taneční zábava v přírodě, táborák, slavnost na pláži, piknik, barbecue, plavba na lodi s hudbou, účast na národních slavnostech apod. Každá akce musí být připravena důkladně organizačně i programově. Při plánování uvedených akcí je proto nutné vzít v úvahu nebo využít: - prostorové možnosti (interiér tvar místnosti, stolový a sedací nábytek, jeviště, parket, osvětlení, klimatizace, dekorace, zasedací pořádek atd.; exteriér a jeho přípravu); 24

- sestavení přípravného týmu pracovníků, který zabezpečí akci z programového, propagačního, technického a pořadatelského hlediska; - strukturu předpokládaných účastníků (věk, pohlaví, zájmy apod.); - možnosti jiného než běžného oblečení hostů (slavnost masek, maškarní ples, tematický večer, zbojnický večer atd.), kterým disponuje zařízení cestovního ruchu a půjčuje je hostům, nebo které je výsledkem tvořivé činnosti účastníků cestovního ruchu; - možnosti změn běžného chování (oslovování, tykání, nepoužívaní příboru atd.). [1] Při vytváření programu je třeba dodržovat alespoň tyto zásady: - důkladně dramaturgicky připravit a vypracovat scénář, jehož součástí je i technický scénář; - jednotlivá čísla programu vybrat a sestavit se zřetelem na rekreační poslání akce; - jednotlivé části programu musí mít vnitřní logiku, být zábavné, vtipné, časově nepřesahují 15 minut, žánrově přístupné, seřazené podle logické a gradační návaznosti, přiměřeně osvětlené a umístěné v prostoru, propojené vhodným doprovodným slovem, hudebními a tanečními bloky; - program, který vyžaduje zvýšenou pozornost publika, je třeba zařadit v první třetině nebo polovině akce (např. recitaci, divadelní ukázku apod.), kvízy, hry a soutěže ; - je možno zařadit až do druhé části; - program by neměl plnit jen zábavní, ale i výchovné cíle. [1] 3.6.3 Tvořivé činnosti Tvořivými činnostmi během účasti na cestovním ruchu rozumíme různé řemeslné, umělecké (hudební, výtvarné) a další činnosti, které nejsou produktivní, ale odpovídají fantazii originalitě a spontánnosti hostů. Jde o tvořivost, která přináší radost, uspokojení, umožňuje sebe realizaci, zvyšuje sebedůvěru, protože host se na dovolené 25

- rád věnuje činnostem, které jsou pro něho nové, nezvyklé; - může projevit vlastní činností a hlavně jejím výsledkem (např. suvenýrem), který mu připomíná zajímavě prožitou dovolenou. Na rozdíl od ostatních oborů animace vyžaduje kromě činnosti animátora téměř vždy materiální zabezpečení (prostory, pomůcky) a jejich dostatečné finanční krytí a také dostatečně dlouhý čas na vytvoření výsledného produktu tvořivé činnosti. Je samozřejmé, že nejde o produkt ve smyslu vytváření hodnot. [1] 3.6.4 Vzdělávací, poznávací a objevovací činnosti Rozšiřování znalostí, poznávání a objevování zajímavostí vlastní země i jiných zemí souvisí s naplňováním kulturně-poznávací funkce cestovního ruchu. Putovní, hvězdicové případně i pobytové kulturně-poznávací zájezdy přináší zážitky nejen prostřednictvím poznávání umění a kultury dané země v celé její pestrosti, ale i díky uvolnění a smyslovému vnímání přírodních krás na trase nebo v pobytovém místě. [1] Cílem vzdělávacích, poznávacích i objevovacích činností není obnovit ideály vzdělávání na úrovni studijních studijních a poznávacích cest uskutečňovaných v minulosti. Přijímají skutečnost, že potřeby vzdělání, kultury, rozšiřování informačního obzoru jsou u občanů trávících dovolenou obvykle jenom povrchní a limitované. I pro tyto činnosti musí platit zásady dobrovolnosti, hravosti, přístupnosti, překvapení, radosti, duševního podceňování, aktivizace společenského života během dovolené atd. Z věcného hlediska mohou obsáhnout literaturu, hudbu, výtvarné a jiné druhy umění, historii, přírodu, ekologii, sociální a hospodářský život, poznání místa a země cestovního ruchu. [1] Animační činnosti vzdělávání, poznávání a objevování není možné ztotožňovat s dalším vzděláváním praktikovaným v běžném životním stereotypu. Hlavním motivem občanů na dovolené je obvykle vzdělanost, kterou svobodně uspokojují v rámci disponibilního časového fondu, na rozdíl od běžného způsobu života, v němž hraje často velkou úlohu právě nedostatek času. [4] Vzdělávací, poznávací a objevovací činnosti můžeme dělit na činnosti uskutečňované v interiéru (pasivní účast hostů přednášky, koncerty, diskuze) nebo v exteriéru 26

(prohlídky míst a středisek cestovního ruchu, jež hosté navštěvují individuálně nebo s animátorem). [5] 3.6.5 Dobrodružné činnosti Výsledky motivačních průzkumů účasti na cestovním ruchu potvrzují, že mezi motivy mají své místo i přání zažít nějaké dobrodružství, touha po neznámém, nevypátraném nebo dosud netknutém. Dnešní člověk touží změnit aspoň na krátký čas svůj způsob života v přetechnizovaném, odcizeném světě a uspokojit svoje různé kulturní potřeby v neznámém prostředí, mezi cizími lidmi, prožít něco nového i zásluhou vlastní představivosti a tvořivosti, spontánně, díky vlastní iniciativě. [1] 3.6.6 Meditativní činnosti Současný způsob života moderního člověka je spojen se stresem, shonem, napětím a nedostatkem času a zároveň se snahou odreagovat se útěkem do relativního ticha (např. pomocí médií, zejména sledováním televize) nebo do hluku (např. návštěvou diskotéky, hlavně pokud jde o mladé lidi). Alternativou nedostatku času pro sebe, rodinu, přátelé a známé je propagace znovuobjevování volných chvil. Přání odpočinout si, mít dostatek času pro sebe, na svého partnera nebo partnerku mají mezi očekáváními spjatými s dovolenou významné místo. Přesto však mnozí hosté už po třech dnech pobytu na klidném místě nevědí, co mají dělat a svoji neschopnost užívat volný čas kompenzují podobnými činnostmi jako během normálních dnů mimo dovolenou (sledují televizi, chodí večer tančit, navštěvují diskotéky). Snahou a úlohou dobrého animátora je proto zahrnout do programu i tzv. oázy klidu (např. cvičení jógy, krátké vycházky do okolní přírody, poslech lehké hudby, kreativní činnost, večerní rozhovory u krbu, táborák atd.). [1] 3.6.7 Animační činnost pro děti a mládež Animační činnost pro děti a mládež jsou na jedné straně podobné oborům animace pro dospělé, na druhé straně vyžadují odlišný přístup a mají své zvláštnosti. Jejich organizování se často zdá jednoduché a nepřihlíží se k tomu, že nabídka programů během prázdnin nebo dovolené musí být jiné než v předškolních nebo školních 27

zařízeních, protože postavení dětí a mládeže ve společnosti není ani jednoduché, ani lehké. [1] Úloha dětského animátora a jeho činnost má četné zvláštnosti. Zkušenost potvrzuje, že inscenování velkolepých představení pouze animátorem zesiluje konzumní chování dětí a zeslabuje nebo omezuje jejich vlastní iniciativu. Nepřipraví-li animátor žádný program a očekává jenom vlastní iniciativu a činnost dětí, výsledkem bude po krátkém čase opět nuda, apatie, nezájem a zvýšená agresivita dětí. Dětský animátor se proto musí naučit plánovat program společně s dětmi. Nemít žádný program je právě tak veliká chyba jako připravit program příliš bohatý. Oblíbené jsou především zábavné programy zaměřené na tvořivou činnost dětí, umožňující získat nové zkušenosti a uznání ve skupině, a dobrodružné programy. [4] Program určený dětem vyžaduje i potřebné materiální zabezpečení, hlavně velkou, světlou a čistou místnost, stoly a sedací nábytek přizpůsobený potřebám dětí, vhodné dekorace, dětské stavebnice, hračky, knižní publikace, videofilmy apod. [1] Program pro mládež ve věku od dvanácti do šestnácti let se musí výrazně odlišovat od dětského programu, ale i programu pro dospělé. [2] 28