MANIPULAČNÍ SKLADY TUHÝCH PALIV UHLÍ

1, EIA, poradenství v ekologii, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce tel., zázn., fax. 553 716 960, IČO 61611531, e-mail: zidkova.pavla@seznam.cz Oznamovatel Praga Mineral spol. s r.o. Náměstí 19, 289 33 Křinec MANIPULAČNÍ SKLADY TUHÝCH PALIV UHLÍ oznámení o hodnocení vlivu záměru na ţivotní prostředí v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb. Nositel odborné způsobilosti: Ing. Pavla Ţídková osvědčení č.j. 34671/ENV/11 Opava, srpen 2011

2 OBSAH ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 5 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU... 5 B.I. Základní údaje... 5 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.... 5 B.I.2. Kapacita záměru..... 5 B.I.3. Umístění záměru... 5 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry... 6 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí... 7 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru... 7 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení... 9 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků... 9 B.I.9. Výčet navazující rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat... 9 B.II. Údaje o vstupech... 10 B.II.1. Půda... 10 B.II.2. Voda... 10 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje... 10 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu... 10 B.III. Údaje o výstupech... 11 B.III.1. Ovzduší... 11 B.III.2. Odpadní vody... 16 B.III.3. Odpady... 18 B.III.4. Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy)... 19 B.III.5. Doplňující údaje... 20 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ... 21 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území... 21 C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území... 27 C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu... 27 C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod... 29 C.2.4. Základní charakteristiky horninového prostředí a přírodních zdrojů... 30 C.2.5. Základní charakteristiky přírodních poměrů zájmového území (fauna, flora, ekosystémy, krajina)... 32 C.2.6. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí... 35 C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení... 35 ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 36 D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)... 36 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů... 36 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima... 40 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a jiné fyzikální a biologické charakteristiky... 48

3 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody... 50 D.I.5. Vlivy na půdu... 51 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje... 51 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy... 51 D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu... 52 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky... 53 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů... 53 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech... 54 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí... 55 D.IV.1. Základní opatření... 55 D.IV.2. Technická opatření... 55 D.IV.4. Jiná opatření... 56 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů... 56 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace... 57 ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU... 57 ČÁST F. ZÁVĚR... 57 ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 58 ČÁST H PŘÍLOHY... 60 ÚDAJE O DOKUMENTACI... 61 H. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Vyjádření k souladu s územním plánem Stanovisko KÚSK k ovlivnění Natury 2000 Vyjádření k poţárnímu zabezpečení skladu uhlí, vyjádření Dráţního úřadu, Vyjádení Min. zdravotnictví Hluková studie Rozptylová studie Vyjádření k moţnému vlivu na faunu a flóru

4 Seznam pouţitých zkratek BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka MŢP ČR Ministerstvo ţivotního prostředí České Republiky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIZP Česká inspekce ţivotního prostředí ČSN EN česká státní norma harmonizovaná s evropskými normami EIA anglický název "Environmental Impact Assesment" -hodnocení vlivů na ţivotní prostředí EVL evropsky významná lokalita HPJ hlavní půdní jednotka k.ú. katastrální území L A hladina hluku A [db(a)] L Aeq ekvivalentní hladina hluku A [db(a)] L Aeqp nejvyšší přípustná hladina hluku A [db(a)] L Amax maximální hodnota hladina hluku A [db(a)] MZe ČR ministerstvo zemědělství České republiky MŢP ministerstvo ţivotního prostředí KHS krajská hygienická stanice k.ú. katastrální území KÚSK Krajský úřad Středočeského kraje NPR národní přírodní rezervace PM 10 respirační frakce prašného aerosolu s aerodynamickým průměrem 50% částic menších neţ 10 m PO ptačí oblast PR přírodní rezervace PUPFL pozemky určené pro plnění funkce lesa ( lesní pozemky ) ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VÚC vyšší územní celek VZ vodní zdroje ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond

5 ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1 Obchodní firma: Praga Mineral spol. s r.o. A.2 IČ 60277653 A.3 Sídlo Křinec, Náměstí 19, PSČ 289 33 A.4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: jednatel: Jiří Havelka, Křinec, Chotucká 272, PSČ 289 33 Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Pro účely projednávání záměru zastoupen prokuristou: Ing. Martinem Procházkou Křinec, Chotucká 266, PSČ 289 33, tel. 725 387 175 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Název záměru: Zařazení záměru: Kategorie II, bod 3.9 B.I.2. Kapacita záměru Manipulační sklady tuhých paliv - uhlí Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t. Kapacita skladu 90000 t uhlí, roční obrat 150000 t uhlí Plocha pro skladování uhlí: 15000 m2 Výška skladovaného uhlí: 7,5 m B.I.3. Umístění záměru kraj: okres: obec s rozšíř. působností obec: katastrální území: Středočeský Nymburk Poděbrady Dymokury Dymokury, areál bývalého cukrovaru

6 Zákres v situaci širších vztahů Zákres záměru rámci obce Dymokury B.I.4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry Záměrem je umístění skladu tuhých paliv uhlí v objektu bývalého cukrovaru v obci Dymokury. Záměr je v současné době provozován, avšak není dle vyjádření stavebního úřadu v souladu se způsobem vyuţití území cukrovaru. Na uvedených pozemcích byla v minulosti manipulační a skladová plochy pro uhlí pro provoz cukrovaru. V současné době je snahou oznamovatele zajistit prostor pře překládku uhlí, kam by v letním období bylo uhlí navezeno a v zimním vyvezeno ke spotřebitelům.

7 Převaha spotřebitelů je ze strany teplárenských společností a společností pro výrobu el. energie, kam je uhlí expedováno vagóny po ţeleznici, malá část uhlí (cca 10% celkového ročního obratu) je expedována k drobným spotřebitelům nákladními vozidly. Kumulace s jinými záměry v území není zpracovatelce oznámení ani oznamovateli známa, kumulace můţe nastat pouze s dopravou na veřejných komunikacích. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr je pro účely tohoto oznámení předkládán invariantně. Předloţená varianta je místy (zejména z hlediska ovlivnění ovzduší prachem) srovnávána se současným stavem. Součástí předloţené varianty není původně navrhovaný ochranný val, neboť bylo při zpracování hlukové studie zjištěno, ţe tento val by neplnil ochrannou protihlukovou funkci, naopak by mohlo docházet k odráţení hluku z dopravy směrem k rodinným domům. Vzhledem k tomu, ţe uvedený val by při předpokládané výšce kolem 6 m nemohl ani plnit protiprašnou funkci, bylo od jeho zvaţování v tomto oznámení upuštěno. Namísto toho zůstává v území zachována budova bývalého cukrovaru, která protihlukovou funkci a částečně i funkci omezení šíření prašnosti současné době splňuje lépe. Záměr je předkládán z důvodu potřeby zajištění místa pro vykládku, časově omezené uloţení a zpětnou nakládku, případně dotřídění uhlí pro elektrárny, teplárny i fyzické osoby. Důvodem pro umístění záměru v území je také napojení na vlečku ČD a dostupné zázemí i dostatečně rozsáhlé manipulační a skladové plochy. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru V areálu bývalého cukrovaru se nachází kromě budovy bývalého cukrovaru také poměrně rozsáhlé manipulační a skladové plochy, které jsou pro účely skladování uhlí v dostatečné míře upraveny a zpevněny. Předpokládá se, ţe uhlí by bylo skladováno na pozemcích p.č. 733/1, 155/5, 211, 209. Skladování uhlí v areálu cukrovaru probíhalo i v minulosti, v době fungování cukrovaru. Navrhovaný záměr nevyţaduje ţádné další úpravy vyuţívaných skladovacích ploch ani kácení zeleně. Proti stávajícímu rozsahu ploch vyuţívaných pro skladování uhlí se předpokládá jejich omezení na plochy za budovou cukrovaru v dosahu vlečky ČD:

8 V provozu skladování uhlí bude pracovat 5 zaměstnanců. Pro zaměstnance je v areálu k dispozici sociální zařízení. Skladování uhlí bude prováděno v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a normami a vychází z charakteru sladovaného paliva uhlí. Jedná se o nezakrytované mechanizované sloţiště tuhých paliv zahrnující kromě zpevněných skladovacích ploch také ţelezniční vlečku a mechanizaci, která slouţí k vlastní manipulaci s uhlím. Uhlí je dopraveno vagóny do areálu, vyloţeno nakladačem, převezeno na hromady, zhutněno dozérem, případně přetříděno a v potřebných intervalech podle poţadavků zákazníků opět expedováno z areálu. Výška hromad se průměrně pohybuje kolem 7,5 m, max. 9 m. Zhutňováním pojezdem těţkou mechanizací se utěsňují prostory mezi kusy uhlí a zabraňuje se přístupu vzduchu do hromad. Provádí se zhutňování uhlí po 0,5-0,7 m, přičemţ do prvních vrstev se ukládá uhlí s největším obsahem drobných částic, aby základna uhlí byla co nejméně provzdušňována. Pro zajištění odtoku sráţkových vod by měla mít hromada mírně vypouklý tvar. Boky hromady se chrání proti větrání uhelným prachem do výše 1,5-2 m od základu a současně hutněním. Povrch hromad se kropí vodou nebo vápenným mlékem pro vznik ochranného povlaku. Hutní se vţdy celá hromada. Vzdálenost mezi jednotlivými hromadami by měla být 3,5 m pro umoţnění volného průjezdu mechanizace. Pro následné období je předepsáno pouţívat systém umělého zvlhčování kropením a s pouţitím sněhových děl technologie pro vznik vodní clony, která umoţňuje maximální efektivitu vyuţití vody při zvlhčování uhlí.

9 Dále se předpokládá, ţe pro nejprašnější část provozu, kterou je třídění briket, bude zajištěna kapotáţ třídící linky a její skrápění vodou. Areál provozu bude oplocen a opatřen výstraţnými tabulemi pro zamezení pohybu cizích osob v areálu. Samostatně byla řešena poţární ochrana území. Odborným pracovníkem byla zpracována Dokumentace pro začlenění objektu do kategorie poţárního nebezpečí, která byla schválena Hasičským záchranným sborem. Pro bezpečnost provozu se provádějí kontroly povrchu a teploty hromad uhlí a o kontrolách se vedou záznamy. Tyto kontroly jsou u nově zaloţených hromad denní, po prvním týdnu se postupně prodluţují na 2 dny a déle. Pro likvidaci případného ohniska zahoření je vypracován postup a oznamovatel pro něj má potřebné mechanizační prostředky. Areál je situován mimo záplavové území a na území neohroţeném seizmickou činností. Úroveň technického řešení Technické řešení je navrţeno v souladu s platnými normami a předpisy. Odpovídá běţnému standardu obdobných zařízení. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpoklad realizace záměru je v závislosti na postupu návazných správních řízení rok 2011-2012. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Těţbou v lokalitě bude dotčeno správní území: kraj: obec s rozšířenou působností: stavební úřad: správní území obce: Středočeský Poděbrady Městec Králové Dymokury B.I.9. Výčet navazující rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Záměr předpokládá navazující správní řízení zakončená vydáním rozhodnutí: správní řízení správní úřad Změna vyuţití území Souhlas s činností v ochranném pásmu 2. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Poděbrady stavební úřad Městec Králové Ministerstvo zdravotnictví, vodoprávní úřad jiţ byl vydán, viz příloha č. 1, bude aktualizován s ohledem na p.č. dotčených pozemků

10 B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Pozemky, na nichţ má být záměr realizován, jsou odňaty ze ZPF. Zábor dalších pozemků se nepředpokládá. Zvláště chráněná území Areál cukrovaru není součástí zvláště chráněných území. Jiná ochranná pásma Ochranná pásma inţenýrských sítí budou respektována (např. komunikace, přípojka elektro, rozvody vody apod.). Areál se nachází v ochranném pásmu 2. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Poděbrady. B.II.2. Voda V současné době stejně jako v případě realizace záměru je voda vyuţívána jak pro sociální zařízení provozovatele, tak zejména pro vlhčení skladovaného uhlí a pro zkrápění při třídění. Odběr vody je povolen ve výši 2880 m3/rok, coţ je pro provoz mlţení dostačující. Pro sociální zařízení je vyuţíván veřejný vodovod, pro zkrápění voda z vlastní studny (na základě platného povolení odběru) nebo z akumulační jímky za ČOV. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Spotřeba el. energie se předpokládá v řádu desítek MWh. Paliva Nejsou potřebná. Sociální zařízení je vytápěno elektrickými topidly. Nafta Předpokládá se spotřeba nafty cca 1500 l/měsíc. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Pro silniční dopravu jsou vyuţívána smluvně zajištěná vozidla, ovšem po silnici je přepraveno přibliţně pouze 10% ročního objemu uhlí. Předpokládá se max. 10 nákladních vozidel/den. Princip fungování skladu je takový, ţe v létě se uhlí nakoupí a v zimě expeduje. Návoz je výhradně vlakem, během 4 měsíců, cca 1 vlak denně - expedice rovněţ max. 1 vlak denně (a to ne kaţdý den), tj. max. 115 vlaků tam a cca 109 vlaků ven. Záměr nebude vyţadovat budování nových komunikačních systémů. Intenzity dopravy jsou řešeny v tabulkové části hlukové a rozptylové studie. Vstupní suroviny Záměr nebude vyţadovat kromě jiţ uvedených vstupů další vstupní suroviny.

11 B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Výstupy (emise) z provozu areálu jsou hlavním problémem a příčinou stíţností okolních obyvatel v sousedství areálu. Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb. se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší (malý). Pro jejich kvantifikaci byla zpracována rozptylová studie zahrnující všechny zdroje prašnosti v areálu i dopravu uhlí. Externí doprava Doprava uhlí je po ţeleznici a nákladními vozidly, 95 % dopravy se uskutečňuje po ţeleznici, ostatní doprava je realizována nákladními vozidly o nosnosti cca 25 t. Návoz uhlí probíhá v letních měsících (cca 4 měsíce v roce), cca 1 vlak denně (1 300 t/uhlí). Distribuce uhlí probíhá převáţně mimo období naváţky, max. doprava nákladními vozidly je v zimním období: 10 TNA nad 10 t + 2 TNA do 10 t/den, tzn. celkem 24 průjezdů vozidel za den. Pro externí dopravu se předpokládá průměrná nosnost nákladního automobilu 25 tun. Příjezd nákladních vozidel do areálu skládky bude z ulice Osvobození, která je na východě napojena na silnici I/32. Odjezd vozidel bude opačně po stejné trase. Interní doprava Na ploše skládky dochází k pohybu nakladačů a nákladních vozidel. Pro výpočet se uvaţují pojezdy 2 nákladních vozidel nebo dozerů mezi skladovaným uhlím, a to po celé ploše skládky, u nakladačů jsou pojezdy uvaţovány zejména ve středu areálu a u ţelezniční vlečky. Emisní charakteristika zdrojů Do výpočtu studie jsou zahrnuty následující zdroje emisí: emise z nakládky a vykládky uhlí (manipulace s uhlím na vlečce a při nakládce na TNA), pohyb kolového nakladače při manipulaci s uhlím včetně sekundární prašnosti vzniklé pohybem těchto vozidel, zpracování uhlí (drcení, třídění, prosévání), doprava při nakládce materiálu (nakladač + TNA), doprava uhlí z areálu a vyvolaná doprava na ul. Osvobození, reemise uhelného prachu vlivem povětrnostních vlivů (větru) Výpočet je proveden pro umístění drtiče přibliţně uprostřed areálu, pohyb nákladních vozidel je předpokládán po ploše v okolí skladovaného uhlí. Areál skládky uhlí nákladní automobilová doprava a nakladače Prostor skládky bude plošným zdrojem emisí stejně jako kaţdý průmyslový, těţební nebo stavební areál. Emise jsou tvořeny následovně:

12 a) Emise výfukových plynů z dieselových motorů nakladačů a nákladních vozidel Nakladače Emise mechanismů jsou stanoveny z předpokládané spotřeby nafty cca 20 l/motohodinu. Skutečná spotřeba je silně závislá na charakteru provozu nakladače Emisní faktory jsou převzaty z údajů CDV (Dufek, Adamec, Jedlička - Metodické zásady výpočtů emisí z dopravy). Tab.č. 1 Emisní faktory nákladních vozidel Zdroj Emisní faktory PM 10 NO x NM VOC benzen* Nákladní vozidla 1,1 g/kg 35,1 g/kg 4,8 g/kg 0,0617 g/kg nad 3,5 t * Emisní faktor není stanoven, stanoveno poměrově z emisního faktoru pro NM VOC pro těţká nákladní vozidla, rychlost 5 km/hod a kategorii EURO 1 v programu MEFA06 Pro průměrnou spotřebu nafty 20 l/hod (17 kg/hod) na jedno vozidlo byly vypočteny následující emise naftových motorů kaţdého mechanismu: Tab.č. 2 Emise nakladačů a nákladních vozidel pro interní přepravu Spotřeba nafty Hmotnostní tok emisí PM 10 NO x Benzen 17 kg/hod 18,7 g/hod 596,7 g/hod 1,05 g/hod Pro výpočet se uvaţuje současný provoz 2 nakladačů nebo dozéru, 1 bagru a 2 nákladních vozidel na celé ploše skládky, provoz 10 hod/den. Nákladní vozidla odvoz uhlí U nákladních vozidel je předpokládána emisní kategorie EURO 2. Rychlost nákladních vozidel v areálu skladu je uvaţována 15 km/hod. Provoz na volnoběh je uvaţován 60 s/vozidlo, emise při volnoběhu jsou stanoveny z emisního faktoru pro rychlost 5 km/hod. Emisní faktory vozidel byly stanoveny programem MEFA verze 06, který slouţí k výpočtu emisních faktorů motorových vozidel. Výpočtovým rokem je rok 2012. Tab.č. 3 Pouţité emisní faktory vozidel [g/voz/km] Látka Těţké nákladní automobily 5 km/hod 15 km/hod NO x 82,2196 26,7292 PM 10 2,7522 1,0003 Benzen 0,1489 0,0537 b) Resuspendace tuhých látek při pojezdu vozidel Zdrojem velkého mnoţství částic v dopravě jsou vedle spalování paliva v benzínových a dieselových motorech i emise v podobě prachu, jehoţ hlavní podíl tvoří částice hrubé frakce. Mezi jeho diskutovanými zdroji je zejména tvorba částic mechanickým oddělováním od nezpevněného povrchu

13 vozovky (především půdní prach). Tento podíl je u nezpevněných vozovek významně vyšší neţ u zpevněných vozovek. K dalším zdrojům patří otěr pneumatik a brzdových destiček. Všechny tyto částice díky jejich velikosti rychle sedimentují na povrchu vozovky a v blízkosti svých zdrojů. Do ovzduší se dostávají opět resuspendací v důsledku turbulentního proudění vzduchu iniciovaného projíţdějícími vozidly či vířením proudícím větrem. Pro stanovení těchto emisí byly pouţity výpočetní vztahy dle US EPA (13.2.1 Paved Roads). Vzhledem k tomu, ţe povrch areálu je pokryt uhelným prachem, byl pro výpočet emisního faktoru pro emise PM 10 pouţit odhad povrchového mnoţství prachu ve výši 100 g/m 2. U uvaţovaného nákladního vozidla se předpokládá průměrná tonáţ cca 23 t prázdné 10 t, plné 35 t. Při zohlednění tonáţe vozidla byly stanoveny následující odhady emisí PM 10. Předpokládá se celková ujetá vzdálenost 150 km všech vozidel na ploše areálu. Do této vzdálenosti je zahrnut i pojezd nakladačů. Tab.č. 4 Sekundární emise prachu nákladních vozidel Zařízení na omezování emisí Celková ujetá vzdálenost Emisní faktor pro PM 10 Hmotnostní tok PM 10 km/den g/vozidlo/km kg/den t/rok Bez zvlhčování 1003* 150,5 15,05* 150 Zvlhčování 100,3 15,05 1,505 * platí pro suchý povrch, při mlţení sníţení o 90 % ** pro 100 suchých dnů v roce c) Resuspendace prachu z povrchu skládky uhlí Plocha skládky uhlí je vlivem povětrnostních podmínek zdrojem emisí prachu, který se uvolňuje z povrchu skládky. Stanovení mnoţství tohoto prachu je zatíţeno vysokou nejistotou jediným zdrojem informací jsou publikace, které vycházejí z databáze americké Agentury pro ochranu ţivotního prostředí (US EPA). Pro výpočet byly pouţity emisní faktory pro emise PM 10, uvedené v publikaci EMEP/EEA emission inventory guidebook 2009, část 1.B.1.a Fugitive emissions from solid fuels: Coal mining and handling (http://eea.europa.eu). Kopie tabulek s emisními faktory jsou převzaty z této publikace. Emise PM10 při skladování uhlí

14 Jelikoţ se v praxi předpokládá vyuţití mlţení pro omezení emisí TZL při drcení a třídění, jsou emisní faktory uvedeny při jeho vyuţití. Účinnost mlţení při skladování uhlí Při průměrné ploše skladovaného uhlí 13 330 m 2 jsou předpokládané emise PM 10 z povrchu skládky při pouţití mlţení 0,546 t/rok (tj. 10 % z 5,46 t/rok). d) Emise PM 10 při manipulaci s uhlím Pro stanovení emisí PM 10 při manipulaci s uhlím byly pouţity emisní faktory převzaté ze stejného zdroje jako u skladování uhlí. Emise PM10 při manipulaci s uhlím

15 Tab.č. 5 Emisní faktory a hmotnostní tok emisí PM10 manipulace s uhlím Činnost Emisní faktor Mnoţství materiálu Hmotnostní tok PM 10 kg/tunu t/den kg/hod kg/den t/rok Manipulace s uhlím - vlečka 0,003 1 300 0,39 3,9 0,874 2) Manipulace s uhlím - nakládka na TNA 1) Naloţení 3 TNA/hod 2) Roční emise pro 224 vlaků/rok e) Třídění a drcení, přesypy 0,003 500 0,075 1) 1,5 0,0225 Dalším zdrojem znečišťování ovzduší je provoz drcení a třídění (prosévání) uhlí, který je v provozu cca 5 hodin denně po dobu cca 150 dnů. Emisní faktor byl uvaţován dle vyhlášky č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Jelikoţ není stanoven emisní faktor pro třídění uhlí, byl pouţit emisní faktor pro kamenolomy a zpracování kamene, a to pro sekundární drcení, sekundární třídění a přesypy dopravníků při pouţití mlţení. Výkon třídiče je 150-270 t/hod, pro výpočet se uvaţuje průměr, tj. 210 t/hod, tj. 1050 t/den při provozu 5 hod/den, 100 dnů/rok. Drcení se předpokládá 6 hod/den, 14 dnů v roce, výkon 100 t/hod. Tab.č. 6 Emise tuhých látek z třídění uhlí při pouţití mlţení Technologie Mnoţství Emisní faktor materiálu Hmotnostní tok emisí TZL g/t zpracovaného t/den kg/hod kg/den t/rok kameniva Drcení 97 600 9,7 58,2 0,815 Třídění 35 1 050 7,35 36,8 3,68 Přesypy 15 1 050 3,15 15,8 1,58 Při manipulaci se předpokládá, ţe emise PM 10 tvoří cca 50 % emisí TZL. Uvedené zdroje jsou ve výpočtu uvaţovány jako plošné zdroje emisí: 1) uskladněné uhlí: 100 x 140 m (14 000 m 2 ), průměrná výška 3 m nad zemí, 2) drcení a třídění: 20 x 20 m (400 m 2 ), průměrná výška 3 m nad zemí, 3) překládka u vlečky: 100 x 20 m (2 000 m 2 ), průměrná výška 3 m nad zemí, 4) Překládka na TNA: 20 x 20 m (400 m 2 ), průměrná výška 3 m nad zemí.

16 Doprava při vjezdu a výjezdu z areálu a mimo areál a) Emise výfukových plynů vozidel Pro výpočet je předpokládán pojezd vozidel z areálu skladu východním směrem k silnici I/32. U nákladních vozidel je předpokládána emisní kategorie EURO 2. Rychlost nákladních vozidel při vjezdu a při odjezdu z areálu skladu je uvaţována 20 km/hod, rychlost na ul. Osvobození (úsek areál - komunikace č. I/37) pak 40 km/hod. Emisní faktory vozidel byly stanoveny programem MEFA verze 06, který slouţí k výpočtu emisních faktorů motorových vozidel. Výpočtovým rokem je rok 2012. Tab.č. 7 Pouţité emisní faktory vozidel [g/km] Látka Těţké nákladní automobily 20 km/hod 40 km/hod NO x 23,5169 14,8423 PM 10 0,7831 0,4534 Benzen 0,0411 0,0244 b) Sekundární emise prachu (PM 10 ) vznikající při provozu vozidel mimo areál Emise jsou stanoveny dle EPA (13.2.1 Paved Roads, www.epa.org) pro pojezd vozidel po externích komunikacích mimo areál skládky. Přepokládaná průměrná hmotnost všech vozidel je cca 3 t (váţený průměr pro cca 80 % osobních vozidel a 20 % nákladních vozidel na ulici Osvobození). Tab.č. 8 Sekundární emise prachu (PM 10 ) emisní faktory vozidel Hmotnost vozidel (váţený průměr) B.III.2. Odpadní vody Splaškové vody Mnoţství prachu Emisní faktor pro sekundární emise PM 10 t g/m 2 g/vozidlo/km 3 0,6 1,1945 V lokalitě jsou produkovány odpadní splaškové vody, které jsou odváděny přes areálovou biologickou ČOV s akumulační nádrţí povolenou stavebním úřadem v Městci Králové se souhlasným stanoviskem MěÚ Poděbrady. Na tomto stavu se s realizací záměru nic nezmění. Technologické vody Technologické vody nejsou produkovány. Dešťové vody Dešťové vody nejsou vodami odpadními ve smyslu zákona o vodách, zde jsou zmíněny pro komplexnost posouzení. Mohou se stát vodami odpadními, pokud by byly znečištěny závadnými látkami. Uhlí ve smyslu zákona o chemických látkách a přípravcích ani ve smyslu zákona o vodách není závadnou látkou. Sráţkové vody spadlé na areál skladování uhlí částečně v omezené míře zasáknou do povrchu, částečně odtékají z areálu bez čištění. Pro posouzení moţnosti negativního ovlivnění povrchových nebo podzemních vod bylo zadáno odebrání a rozbor vzorku z hlediska vyluhovatelnosti. tento rozbor neprokázal závadnost průsakových vod, jediným překročeným ukazatelem jsou sírany, které však s ohledem na nízký obsah rozpuštěných látek

17 nejsou problémem (vyhl.č. 294/2005 Sb. vyţaduje buď splnění ukazatele sírany a chloridy, nebo ukazatele rozpuštěné látky).

18 Přesto je ţádoucí zabezpečit odtok vod z areálu tak, aby nedocházelo ke znečišťování povrchových vod pod areálem splachem uhelného prachu, např. usazovací jímkou. B.III.3. Odpady Odpady, které budou produkovány při provozu areálu, budou pocházet takřka výhradně z údrţby mechanizmů. Větší opravy jsou prováděny v odborných servisních firmách. Zatřídění odpadů je provedeno v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodářství - zákonem č. 185/2001 Sb. včetně souvisejících zákonů a vyhlášek, a to vyhláškou MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů vyhláškou MŢP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Tab.č. 9 Přehled nebezpečných odpadů, které mohou být v areálu produkovány Kód odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu 130110 nechlorované hydraulické minerální oleje N 130205 nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N 150110 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 150202 absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíţe neurčených), čistící tkaniny, ochranné N oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 160107 olejové filtry N 160601 olověné akumulátory N 200121 zářivky a jiný odpad obsahujíc rtuť N Tab.č. 10 Přehled, kategorizace a mnoţství odpadů kategorie O Kód Kategorie Název druhu odpadu odpadu odpadu 200301 Směsný komunální odpad O 150102 Plastové obaly O Pro nakládání s nebezpečnými odpady bude mít oznamovatel souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Se všemi odpady bude nakládáno v souladu s ustanoveními platné legislativy, tj. přednostně budou odpady vyuţívány, veškeré odpady budou předávány výhradně oprávněným osobám, odpady budou uloţeny na místech zabezpečených proti úniku do ţivotního prostředí, proti odcizení, smíšení a působení povětrnostních vlivů apod. O nakládání s odpady bude vedena evidence odpadů. Odpady z ukončení provozu V rámci ukončení provozu areálu se neočekává produkce odpadů, které by z hlediska jejich vyuţití nebo odstranění byly problematické. Technologie (vozidla a mechanismy, třídička) bude pouţita v jiných lokalitách, plochy budou vyčištěny od zbytků uhlí.

19 B.III.4. Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy) Hluk Pro provoz areálu jako stacionární zdroj hluku a pro dopravu s ním související byla zpracována hluková studie, která je v celém rozsahu zařazena v přílohách oznámení. Hluková studie hodnotila jak stacionární, tak liniový zdroj hluku. Veškeré mechanismy - třídička, občasně pouţívané mobilní drcení, nakladače, dozéry a pomalu se pohybující nákladní vozidla v areálu lze s ohledem na jejich velikost a vzdálenosti k chráněným venkovním prostorám povaţovat za stacionární. Liniovými zdroji jsou těţká nákladní vozidla expedující upravenou surovinu po komunikacích mimo areál. V lokalitě v minulosti proběhlo měření hlukové zátěţe, které bylo pouţito jako jeden z podkladů hlukové studie pro srovnání výsledků výpočtu. Pro posouzení hlukové zátěţe byly zvoleny referenční body. Dle prostoru záměru byly vymezeny všechny nejbliţší objekty k bydlení, u kterých byly vyměřeny referenční body (RF) na stranách fasád, kde je moţný očekávat zdroj hluku (viz obr. 2 hlukové studie). Kontrolní body byly zvoleny v chráněném venkovním prostoru chráněných objektů nejblíţe situovaných vůči navrhované stavbě - 2m od fasády ve výšce 3m. Tab.č.11 Referenční body Stavba: č. p. 328, RF1 Čás obce: Dymokury 34240 Číslo LV: 673 Typ stavby: budova s číslem popisným Způsob vyuţití: rodinný dům Katastrální území: Dymokury 634247 Na parcele: st. 474 Stavba: č. p. 80 RF3 Část obce: Dymokury 34240 Číslo LV: 650 Typ stavby: budova s číslem popisným Způsob vyuţití: rodinný dům Katastrální území: Dymokury 634247 Na parcele: st. 370 Stavba: č. p. 276RF2 Část obce: Dymokury 34240 Číslo LV: 577 Typ stavby: budova s číslem popisným Způsob vyuţití: objekt k bydlení Katastrální území: Dymokury 634247 Na parcele: st. 324 Stavba: č. p. 105 RF4 Část obce: Dymokury 34240 Číslo LV: 23 Typ stavby: budova s číslem popisným Způsob vyuţití: rodinný dům Katastrální území: Dymokury 634247 Na parcele: st. 124/1 Referenční body 5 a 6 jsou umístěny v místech, kde probíhalo v r. 2010 měření hluku na hranici pozemku chráněných prostor. Kromě dopravy spojené se záměrem byly do výpočtu zahrnuty mechanismy pohybující se po areálu:

20 Tab.č.12 Hlukové parametry zdrojů Zdroj Objekt [x ; y] výška [m] L w [db] P 1 třídící jednotka 474.3; 209.0 2.0 114.0 P 2 bagr 373.7; 132.7 1.5 92.0 P 3 nakladač 487.6; 159.0 1.5 89.0 P 4 nakladač 474.5; 147.8 1.5 89.0 P 5 T 148 - kropení 450.1; 176.8 1.5 95.0 Výsledky výpočtu hlukové zátěţe jsou dále uvedeny a komentovány v kapitole D. Vibrace Vibrace produkované v průběhu provozu areálu lze charakterizovat jako lokálně omezené. Jejich intenzita nedosáhne hodnot, které by mohly mít jakýkoli vliv na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel obytných objektů, coţ se týká i provozované dopravy související se záměrem. Doprava je obecně zdrojem otřesů, jejichţ velikost a charakter je dán typem vozidel, a konstrukcí a stavem vozovky. Tyto otřesy působí na stavby v blízkém okolí komunikací seizmickými účinky. Významnou velikostí se projevují dopravní otřesy ze silniční dopravy nejvýše do vzdálenosti několika metrů od místa vzniku. Vibrace dosahují frekvencí 30-150 Hz a amplitud několika desítek µm. Silniční provoz bude realizován po stávající veřejné komunikaci s intenzitou, která nebude nositelem nadměrných účinků vibrací. Vibrace produkované v území jsou kromě konstrukce vozovky utlumovány i podloţím tvořeným pórovitými materiály, které přenos vibrací omezují na minimum. S významným působením vibrací z technologických zdrojů nebo dopravy není uvaţováno. Záření Při realizaci záměru nebude produkováno elektromagnetické nebo radioaktivní záření nad stávající běţnou úroveň. Zápach Realizací záměru nebude okolí zatěţováno emisemi pachových látek. B.III.5. Doplňující údaje Nejsou uváděny.

21 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. Územní systémy ekologické stability Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt - všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru. Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu, pro luţní a kombinovaná společenstva je to 50 m. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km, na území obce Dymokury je ochranná zóna vymezena dle VÚC Střední Polabí. Biokoridor je sloţený, v jeho trase jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vloţena regionální biocentra (po 5-8 km) a lokální biocentra (po400-700 m). Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor NRBK K 68 / T, MH "Řepínský důl - Ţehuňská obora" (T - osa teplomilná hájová, MT - osa mezofilní hájová). V trase osy teplomilné hájové jsou vloţena dvě regionální a tři lokální biocentra: RBC 1004 "Komárovský rybník" - zahrnuje část lesního porostu a litorální pásmo Komárovského rybníka; z větší části vymezeno mimo území Dymokur, RBC 1874"Dymokury" - zahrnuje část lesního komplexu Velký les mezi Štítarským a Smíchovským potokem; z větší části vymezeno mimo území Dymokur. Část území Dymokur spadá do ochranné zóny NRBK. Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20m (společenstvo luční). V území jsou vymezena lokální biocentra: LBC K68/1 "Na rybníčkách" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - mozaika lučních a keřových porostů, nivních luk, malých vodních nádrţí a rákosin v nivě Štítarského potoka pod hrází Pustého rybníka LBC K68/2 "Prameniště" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - mozaika přírodně hodnotných prvků v nivě bezejmenného levostranného přítoku Pustého rybníka, tuţebníková lada, potoční luhy, na svazích zbytky starých sadů a remízky. LBC 6 "Za sadem" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - kulturní louky, ochuzené bezkolencové louky, dřevinná lada a mokřad - prameniště Zásadnického potoka a dílčí část bývalého zámeckého parku, který má místy charakter lesa. LBC 7 "Pod hrází" - lokální biocentrum - pole a břehové porosty regulované vodoteče, LBC 8 "Nepokoj" - lokální biocentrum částečně funkční - pole, polokulturní louky a břehové porosty Štítarského potoka, součást poldru Nepokoj Lokální biokoridory: LBK 17 "Štítarský a Smíchovský potok" - lokální biokoridor funkční - břehové a luční porosty v nivě potoků, součást EVL Dymokursko a poldru Nepokoj LBK 18 "Na průhonu" - lokální biokoridor částečně funkční, - orná půda, doprovodné porosty drobných vodotečí a cestní sítě, remízky na hranách teras v poli. Součástí koridoru lokalita "Křiňák" - plocha bývalého rybníku u Svídnice LBK 19 "Světničky" - lokální biokoridor částečně funkční, travinokřovinatá liniová společenstva podél polních cest a na hranách výrazných teras, mezernatý porost podél regulovaného vodního toku v poli. zdroj: ÚP Dymokury, server OÚ Dymokury

22 V území Dymokur je rovněţ evidována řada interakčních prvků (např. břehové porosty podél Pustého rybníka, Štítarský potok, travnatá cesta Na hatích, soustava polních cest s doprovodnou zelení a remízky, Buškovec-Chobot drobná políčka a louky, Kalvárie široká úvozová cesta). 2. Zvláště chráněná území Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Významným maloplošným ZCHÚ a současně evropsky významnou lokalitou je PP Dymokursko, úzce navazující na předmětné území. Jedná se o rozsáhlý komplex lesů, vlhkých luk a vodních ekosystémů mezi Městcem Králové a Domousnicí (Dětenicemi) na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje. zdroj: www.gov.cz Cenné jsou především rozsáhlé porosty dubohabřin, různé typy doubrav (mochnové, bezkolencové a šípákové), vápnitá slatiniště a bezkolencové louky s výskytem mnoţství ohroţených druhů - hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) (jedna ze dvou lokalit v ČR), prustka obecná (Hippuris vulgaris), hořeček nahořklý (Gentianella amarella), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a p. májový (D. majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), pryšec lesklý (Euphorbia lucida) a p. kosmatý (E. villosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), oměj pestrý (Aconitum variegatum), ţabník trávolistý (Alisma gramineum), česnek hranatý (Allium angulosum), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice stinná (Carex umbrosa), o. Davallova (Carex davalliana), o. Hostova (Carex hostiana), o. Hartmanova (Carex hartmanii), zeměţluč přímořská (Centaurium littorale), z. spanilá (Centaurium pulchellum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík růţkatý (Epipactis cf. muelleri), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), voďanka ţabí (Hydrocharis morsus-ranae), kosatec sibiřský (Iris sibirica), strdivka zbarvená (Melica picta), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kostival český (Symphytum bohemicum), ţluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), oţanka čpavá (Teucrium scordium), hadilka obecna (Ophioglossum vulgatum), violka slatinná (Viola stagnina), bublinatka jiţní (Utricularia australis), rdest světlý (Potamogeton lucens), růţe galská (Rosa gallica), třemdava bílá (Dictamnus albus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), skřípinec

23 Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), vstavač nachový (Orchis purpurea), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia) a dalších. Rákosiny a vlhké louky hostí řadu druhů vodních ptáků, mimořádně cenný je zejména pravidelný výskyt a hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) u Hasiny a Pilského rybníka. Z tohoto důvodu bylo toto území vyhlášeno jako ptačí oblast. Zaznamenány byly i další vzácnější druhy obratlovců např. rosnička zelená (Hyla arborea), zmije obecná (Vipera berus) atd. Staré porosty dubů jsou místem výskytu roháče obecného (Lucanus cervus), vedle něj se vyskytuje i další vzácný xylofágní hmyz. Tab.č. 13 Naturové biotopy Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany Oligotrofní aţ mezotrofní stojaté vody níţinného aţ subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 1.0884 0.02 B/B/C Ano M2.1 Vegetace letněných rybníků 1.0884 0.02 B/B/C Ano Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací paroţnatek 0.0027 6.26 C/B/- V5 Vegetace paroţnatek 0.0027 6.26 C/B/- Přirozené eutrofní vodní nádrţe s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jiţní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia) T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 2.5765 0.05 A/A/A Ano 0.0159 0.00 A/A/- 2.5606 0.05 A/A/A Ano 1.3758 0.03 C/C/- 1.3758 0.03 C/C/- 42.0749 0.97 C/C/A Ano T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky 42.0749 0.97 C/C/A Ano Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva níţin a horského aţ alpínského stupně 5.3064 0.12 B/B/- T1.6 Vlhká tuţebníková lada 5.3064 0.12 B/B/- Extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 38.9018 0.90 C/B/C Ano

24 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 38.9018 0.90 C/B/C Ano Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 0.0027 6.26 C/B/- R1.3 Lesní pěnovcová prameniště 0.0027 6.26 C/B/- Zásaditá slatiniště 0.7101 0.01 B/B/A Ano R2.1 Vápnitá slatiniště 0.7101 0.01 B/B/A Ano Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.0046 0.00 C/B/- L5.4 Acidofilní bučiny 0.0046 0.00 C/B/- Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 2311.0772 53.63 C/B/A Ano L3.1 Hercynské dubohabřiny 2311.0772 53.63 C/B/A Ano Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 312.8367 7.25 B/B/A Ano L7.2 Vlhké acidofilní doubravy 312.8367 7.25 B/B/A Ano Smíšené jasanovo-olšové luţní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 11.1185 0.25 C/B/B Ano L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 10.0373 0.23 C/B/B Ano L2.4 Měkké luhy níţinných řek 1.0812 0.02 C/B/- Smíšené luţní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) L2.3A Tvrdé luhy níţinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty L2.3B Tvrdé luhy níţinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty 4.7532 0.11 B/B/- 3.3198 0.07 A/A/- 1.4334 0.03 D/C/- Panonské šípákové doubravy 42.3992 0.98 C/B/B Ano L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy 42.3992 0.98 C/B/B Ano Eurosibiřské stepní doubravy 13.6968 0.31 B/B/A Ano L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy 13.6968 0.31 B/B/A Ano

25 Tab.č. 14 Ostatní přírodní biotopy Biotop Rozloha (ha) Podíl(%) R/Z Mokřadní vrbiny 6.4940 0.15 B/B Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny 7.1048 0.16 B/B Mokřadní olšiny 10.0756 0.23 C/B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy 46.0904 1.06 B/B Suché acidofilní doubravy 20.0047 0.46 C/B Rákosiny eutrofních stojatých vod 86.4835 2.00 B/B Eutrofní vegetace bahnitých substrátů 1.6505 0.03 B/B Pobřeţní vegetace potoků 0.9260 0.02 C/B Vegetace vysokých ostřic 17.3634 0.40 B/B Vegetace vlhkých narušovaných půd 0.0311 0.00 C/B Aluviální psárkové louky 4.1479 0.09 C/C Vlhké pcháčové louky 9.4273 0.21 B/B Mezofilní bylinné lemy 0.2109 0.00 B/B Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu 116.0011 2.69 B/B Území výše uvedené EVl překrývá a částečně přesahuje PO Roţďalovické rybníky:

26 Předmětem ochrany je v této PO hnízdící populace jeřába popelavého (Grus grus) a motáka pochopa (Circus aeruginosus). Záměr je realizován mimo CHOPAV. Významné krajinné prvky V oblasti jsou hojně zastoupeny významné krajinné prvky (VKP) ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., za které jsou povaţovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (ad 3 b zák.114/1992 Sb.) a dále jiné části krajiny (mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy aj.), zaregistrované orgánem ochrany přírody jako VKP podle 6 zmíněného zákona. Tyto prvky se v dotčeném území vyskytují ve významné míře, a to i v blízkém okolí řešeného areálu. V rámci ochrany přírody je na pozemku 76/1 v k. ú. Svídnice u Dymokur evidován památný strom Hrušeň obecná. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Lokalita spadá do území s archeologickými nálezy, kde je nutno umoţnit záchranný archeologický průzkum. Tab.č. 15 Nemovité kulturní památky Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útv ar 32720 / 2-1813 Nymburk Dymokury Dymokury 21844 / 2-3135 Nymburk Dymokury Dymokury krucifix 46566 / 2-1815 Nymburk Dymokury Dymokury Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění kostel Zvěstování P. Marie socha sv. Jana Nepomuckého 28294 / 2-1814 Nymburk Dymokury Dymokury čp.1 zámek 1. máje 102182 Nymburk Dymokury Dymokury čp.42 vodní mlýn Jakubský, z toho jen: obytná roubená část při silnici Poděbrady - Jičín poblíţ kostela, mezi stromy Architektonicky významné stavby v k.ú. Dymokury Architektonicky významnými stavbami jsou (vyjma kulturních památek) do dnešní doby dochované příklady lidové architektury: - č.p. 43 dům usedlosti, - č.p. 65 usedlost se vstupní branou, - č.p. 66, _.p. 73, _.p. 77 - chalupy, - č.p. 84 d_m u zámecké zahrady. Dále jsou v území dochovány unikátní industriální stavby: - cukrovar v Dymokurech (špatný stavebně-technický stav) - areál cukrovaru (z r. 1871) se uplatňuje v dálkových pohledech od jihu, je představitelem unikátní industriální stavby v zemědělské krajině. Neobvyklé prostory a celková stavební charakteristika však limitují moţnosti dalšího vyuţití. - sodovkárna (pivovar) č.p. 178 v Dymokurech - objekt je zajímavým příkladem industriální architektury s odlišným stavebním měřítkem vůči sídlu. zdroj: ÚP Dymokury

27 Dále je nutno respektovat objekty drobné architektury, jako jsou kamenné kříţe, zvoničky, sochy, hrobky apod. Území hustě zalidněná Území nepatří mezi území hustě zalidněná. V předmětné lokalitě ani v širším území nejsou registrovány staré ekologické zátěţe (mezi takové zátěţe není počítána budova starého cukrovaru). C.2. Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území V dalším textu jsou uvedeny základní charakteristiky širšího zájmového území v okolí navrhovaného záměru. C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu Klimatické poměry Klimatickými poměry podle Quitta (1971) se území řadí do teplé oblasti T3 s dlouhým, velmi teplým a suchým létem. Přechodná období jara a podzimu bývají teplá, mírná a velmi krátká. I zima je mírně teplá, suchá aţ velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Dlouhodobý sráţkový úhrn (1951-1980) pro vegetační období (IV.-IX. měsíc) se pohybuje mezi 350-400 mm a pro mimovegetační období (X.-III.měsíc) mezi 200-300 mm (Quitt 1971). Dymokury mají roční úhrn sráţek 550-600 mm Tab.č. 16 Vybrané klimatické charakteristiky POČET LETNÍCH DNŮ 50 60 POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU TEPLOTOU 10 C A VÍCE 160 170 POČET MRAZOVÝCH DNŮ 100 110 POČET LEDOVÝCH DNŮ 30 40 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA -2 - -3 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE 18 19 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA 8 9 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA 7 9 PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SRÁŢKAMI 1 MM A VÍCE 90-100 SRÁŢKOVÝ ÚHRN ZA VEGETAČNÍ OBDOBÍ 350-400 SRÁŢKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM OBDOBÍ 200-300 POČET DNŮ SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU 40 50 POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH 120-140 POČET DNŮ JASNÝCH 40 50 T3 LETNÍ DEN MRAZOVÝ DEN LEDOVÝ DEN VEGETAČNÍ OBDOBÍ ZIMNÍ OBDOBÍ : t max 25 C : t min -0,1 C : t max -0,1 C : měsíce IV - IX : měsíce X - III

28 JASNÝ DEN : N d 2/10 ZAMRAČENÝ DEN : N d 8/10 [N d : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)] Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 3800 MJ.m -2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem hodnoty 6,5, přičemţ nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejniţší obvykle v srpnu. Atmosférické sráţky Průměrné roční úhrny sráţek se pohybují mezi 550-600 mm, přičemţ nejvíce sráţek spadne v červenci, nejméně v únoru. Dlouhodobý průměr ročních sráţek činí 560 mm, přičemţ na vegetační období připadá kolem 350 mm. Tab.č. 17 Větrná růţice členěná do tříd rychlosti Mezoklimatické poměry Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu, je dobře provětráváno. Imisní charakteristika lokality Imisní situace lokality je v převáţné míře ovlivněna především emisemi z místních zdrojů znečišťování ovzduší, kromě zde posuzovaného záměru téţ místní dopravou a lokálním vytápěním (zimní období) či zemědělskou činností. Pro znázornění stávající situace jsou níţe uvedeny koncentrace znečišťujících látek, naměřené blízkým manuálním měřicím programem SROZ (č. 1337 Roţďalovice). Vzdálenost od posuzovaného areálu je cca 6 km.

29 Reprezentativnost měření je pro okrskové měřítko (0,5 aţ 4 km), cílem měřicího programu je stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. Stanice SROZ je charakterizována jako pozaďová, venkovská, zemědělská a její výsledky jsou vypovídající pro zde posuzovanou lokalitu. Tab.č. 18 Koncentrace znečišťujících látek v roce 2010 KMPL Maximální denní koncentrace NO 2 1) SROZ (č. 1337 Roţďalovice) Průměrná roční koncentrace NO 2 14,1 1) Maximální denní koncentrace PM 10 162,0 (36 MV: 50,0 2), VoL: 34 3) ) 73,7 Průměrná roční koncentrace PM 10 24,7 Pozn.: 1) Hodnoty pro průměrné denní koncentrace jsou uvedeny jako maximální z celého roku 2) 36. MV: 36. nejvyšší naměřená hodnota určuje, zda je překročen přípustný počet překročení hodnoty limitu. V případě vyšší hodnoty, neţ je limitní hodnota jsou imisní limity překračovány. 3) Počet překročení limitní hodnoty. Posuzovaná oblast, která je v působnosti Stavebního úřadu Úřadu města Městec Králové, není uvedena ve Věstníku MŢP č. 4/2011 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod V jihovýchodní části k.ú. Dymokury je zřízeno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně (veřejný vodovod Dymokury). Ochrana přírodních léčivých zdrojů Celé území se nachází v ochranném pásmu II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská. Při výstavbě a činnostech v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené lázeňským zákonem. V obci Dymokury jsou dříve sledované přírodní zdroje minerálních vod: ozn. VH6 (Cukrovar) - byl zrušen, poz. p.č.733/1 ozn. D4 (Dymokury) - historický vrt (z 30. let minulého století) poz. p.č. 6/1. Zranitelná oblast Katastrální území Dymokury spadá pod stanovené zranitelné oblasti. Hydrologie, vodní díla Územím Dymokur protéká vodní tok Štítarský potok a Smíchovský potok ve správě Povodí Labe, s.p. Štítarský potok je významným vodním tokem v celé délce, Smíchovský potok je významným vodním tokem v úseku ř.km 0,0-18,4 tj. v rámci zájmového území. Vodní díla - rybník Pustý; polointenzifikační chov sladkovodních ryb, pozemek v k.ú. Dymokury o výměře 27 2265 m2, - rybník Svídnice ; polointenzifikační chov sladkovodních ryb, pozemek o výměře 4 014 m2 (k. ú. Svídnice u Dymokur), - nádrţ Křiňák; pozemek v k. ú. Svídnice u Dymokur,

30 - poţární nádr. ; pozemek o výměře 133 m2 (k. ú. Černá Hora u Dymokur), - poţární nádrţ Dymokury; pozemek o výměře 2010 m2 (k. ú. Dymokury), - nádrţ Flusovna; Podél koryta Štítarského potoka je soustava cca deseti vodních nádrţí (rybníků) katastrálně neevidovaných o rozloze aţ 1 ha. Rybníky jsou vyuţívány pro chov ryb. C.2.4. Základní charakteristiky horninového prostředí a přírodních zdrojů Geomorfologie Geomorfologické členění je dobře patrné z následujícího přehledu (www.gov.cz): Zastavěné území Dymokur se pohybuje kolem 200-222 m n.m.. Hydrogeologie Z hlediska hydrogeologické rajonizace (Olmer, Kessl a kol. 1990) je zájmové území součástí rajonu č. 436: "Labská křída". Oblast se odlišuje od ostatních zcela zanedbatelnou velikostí infiltračních ploch, malou mocností jediného bazálního cenomanského kolektoru A v klastikách perucko-korycanského souvrství, a tím i nepatrnou intenzitou oběhu podzemní vody. V plochém povrchu rajónu dominuje teplické a řezenské souvrství v nepropustné jílovité labské facii. Propustnost kolektoru A je průlino-puklinová. Pedologie V území se nacházejí půdy s nízkým produkčním potenciálem, půdy I. a II. třídy ochrany se nacházejí v rovinatých polohách podél vodotečí. Vyskytují se zde půdy 3 klimatického regionu (mírně teplý, vlhký) s hlavní půdní jednotkou:

31 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uloţených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným reţimem 06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těţkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těţké aţ velmi těţké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu 07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, celoprofilově velmi těţké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těţké aţ těţké, slabě aţ středně skeletovité, s dobrým vláhovým reţimem aţ krátkodobě převlhčené 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převáţně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těţších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním reţimem poněkud příznivějším neţ předcházející 54 Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloţeniny), těţké aţ velmi těţké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloţeninách, často s podloţím teras, zpravidla písčité, výsušné 60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloţeninách, spraši i sprašových hlínách, středně těţké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky aţ mírně vlhčí 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení 63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloţeninách, jílech a slínech, těţké a velmi těţké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody Radonový index Území se nachází v oblasti s proměnným radonovým indexem (nízkým aţ středním), při výstavbě je nutno zajistit radonový průzkum. Další přírodní zdroje Jiné neobnovitelné přírodní zdroje se v lokalitě zájmového území navrhovaného záměru nenacházejí.

32 C.2.5. Základní charakteristiky přírodních poměrů zájmového území (fauna, flora, ekosystémy, krajina) Zájmové území je podle Culka (1995 ed.) součástí biogeografického regionu č. 1.6 Mladoboleslavského, nachází se při jeho jihovýchodní neostré hranici s bioregionem č. 1.7 Polabským. Lokalita se z fytogeografického členění ČR nachází v Českém termofytiku na hranicích fytogeografických okresů č. 11 Střední Polabí a č.13 Roţďalovická pahorkatina. Floristické poměry: Potenciálně přirozenou vegetací jsou zde lipové a černýšové doubravy (Tilio - Betuletum, Melampyro nemorosi - Carpinetum) Pro záměr byl zajištěn rámcový biologický průzkum zaměřený na výskyt zvláště chráněných druhů v řešeném území (viz přílohy oznámení). Rostliny. Po prozkoumání lokality lze výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v místě záměru a bezprostředním okolí s velkou pravděpodobností vyloučit. Jedná se o druhotná stanoviště silně ovlivněná ruderalizací, často v pokročilé fázi sukcese s mnohdy dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Bezobratlí. Dle orientačního průzkumu této skupiny je moţné konstatovat, ţe s ohledem na současný charakter prostředí je nepravděpodobné, aby byl dotčen nějaký významný biotop s potenciálním významným výskytem populace některého ze zvláště chráněných druhů. V území byli zjištěni pouze čmeláci (Bombus sp. div.) O, a to na ruderalizovaných plochách v okolí sklád ky uhlí. Výskyt některých dalších taxonů je velmi pravděpodobný, vesměs se však jedná o antropogenní a ruderální druhy, jejichţ dotčení v případě výskytu není nutné předpokládat. S ohledem na předchozí stav lokality je však pravděpodobné, ţe na původně travnatých plochách s náletovými dřevinami se minimálně čmeláci vyskytovali. Jakkoli je dotčení druhu na úrovni populace ze strany záměru zanedbatelné, pravděpodobně došlo půdními skrývkami a úpravou terénu k dílčímu negativnímu vlivu min. na tento druh. Ryby. Cílený průzkum ryb nebyl prováděn, ve vodotečích pod skládkou uhlí bylo při orientačním průzkumu zjištěno rybí společenstvo níţinných vod. Byly zjištěny tři druhy ryb s vysokou tolerancí k organickému znečištění. Zjištěnými druhy ryb byla plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušť

33 (Leuciscus cephalus) a hrouzek obecný (Gobio gobio). Výskyt dalších druhů je zřejmý zejména v rybničních plochách a závisí na způsobu zarybňování. Případný vliv skládky uhlí je z důvodů uvedených k dotčení významných území zanedbatelný a nepředpokládá se. Daleko významnější a limitující vlivy představuje nevhodné rybí hospodaření, spočívající v intenzifikaci chovu ryb, které vede k nízké kvalitě vody a redukce biomasy vodních rostlin. Obecně je vhodné ve vztahu k záměru dodrţet technické normy a opatření k zabránění úniku nebezpečných látek do okolního prostředí, zejména z těţké techniky. Obojţivelníci. Pro průzkum této skupiny jiţ nebylo vhodné období, některé taxony však byly přesto zjištěny. Pro ověření výskytu jednotlivých druhů by bylo nezbytné provedení průzkumu během dubna aţ května. Aktuálně byl zjištěn výskyt zejména skokana zeleného (Pelophylax esculentus) SO, NT, který se poměrně početně vyskytuje ve vodoteči mezi skládkou uhlí a komunikací odbočující ze silnice I/32 do Dymokur (celkem zde bylo pozorován 9 ex. včetně subadultních jedinců). Dalších 5 ex. bylo pozorováno v prostoru tůně mezi silnicí I/32 a ţelezniční vlečkou. Zde byli rovněţ zjištěni 2 ex. rosničky zelené (Hyla arborea) SO, NT, IV. Skokan zelený byl dále pozorován v toku u sádeckých rybníků (v rybnících nikoli), a to celkem 14 ex., včetně 2 ex. skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) KO, NT. U těchto zmíněných druhů je zřejmé, ţe se zde vyskytují trvale a na těchto lokalitách i zimují (ve vodním prostředí). I proto se nepředpokládá, ţe by mohla skládka uhlí představovat závaţnější vliv na okolní vodní prostředí, ačkoli zmíněné druhy skokanů patří k poměrně tolerantním druhům. Naopak rosnička zelená je citlivější a lze říci (dle poznatků z Ostravska a Karvinska), ţe se znečištěným plochám vyhýbá, vyhledává zejména čistší tůně a kaluţe, na poddolovaných plochách se spíše nevyskytuje. Výskyt dalších druhů obojţivelníků je velmi pravděpodobný. Plazi. V rámci průzkumů této skupiny byly v dotčeném území zjištěny dva druhy, které lze označit za typické pro podobná prostředí (ruderalizované stanoviště), a to ještěrka obecná (Lacerta agilis) SO, NT, IV, celkem 7 ex. včetně dvou sub. jedinců a slepýš křehký (Anquis fragilis) SO, LC, celkem 2 ex. Druhy se vyskytují zejména v prostoru zarůstající plochy mezi ţelezniční vlečkou a odbočkou na Dymokury. Jejich výskyt je pravděpodobný i v bezprostředním okolí stávajícího areálu. Uţovka obojková (Natrix natrix) O, LC byla pozorována v potoce u dymokurských sádek. Výskyt dalších plazů je nepravděpodobný. S ohledem na předchozí stav lokality je velmi pravděpodobné, ţe na původně travnatých plochách s náletovými dřevinami se minimálně ještěrka a slepýš vyskytovali. Jakkoli je dotčení druhu na úrovni populace ze strany záměru zanedbatelné, pravděpodobně došlo půdními skrývkami a úpravou terénu k dílčímu negativnímu vlivu na tyto druhy. Současný stav záměru nepředstavuje výraznější negativní vliv na druhy plazů v oblasti. Ptáci. Z pohledu ptáků je nezbytné vţdy naplnit ustanovení 5a zákona 114/1992 Sb., tj. zajistit nerušené hnízdění na lokalitě. Zde se to týká všech zásahů do porostů a půdního krytu. Za předpokladu, ţe bylo kácení provedeno v hnízdním období (1. 4. 31. 7.), došlo k negativnímu vlivu na hnízdící ptáky. Moţné dotčení jednotlivých druhů však není známo, k tomu by bylo nutné mít údaje z doby před zásahem. I aktuální zváţení vlivu je limitováno znalostí lokality, pro průzkum by bylo nutné období dubna aţ června, na přelomu srpna a září jiţ prakticky všechny druhy migrují a jejich vztah k lokalitě nelze ověřit. Pokud by měl být stanoven předpokládaný vliv s ohledem na přítomné biotopy, je tento povaţován za malý (viz také předchozí kapitola dotčení významných území v okolí). Charakter území je vhodný pro hnízdění a výskyt zejména menších druhů ptáků a pěvců, kteří jsou více méně tolerantní jak k rušení obecně tak k lidské činnosti. V rámci ruderálních porostů v okolí lokality je očekáváno hnízdění zejména nejběţnějších tolerantních druhů, ze zvláště chráněných druhů je velmi pravděpodobné hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio) O, NT, I, bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata) O, VU a lejska šedého (Muscicapa striata) O, LC, ve fragmentu lesního porostu pak také ţluvy hajní (Oriolus oriolus) SO, LC. Nicméně pro znalosti o hnízdění druhů na lokalitě by bylo nezbytné provedení průzkumu v hnízdním období. Dotčení druhů v širším okolí mimo areál cukrovaru lze jednoznačně vyloučit.

34 Savci. Trvalý výskyt zajímavějších druhů přímo na lokalitě záměru lze vyloučit. Vyskytují se zde pouze běţné druhy, zejména hlodavci (Rodentia) a hmyzoţravci (Insectivora), jejichţ dotčení je moţno povaţovat za zanedbatelné. Krajina Obecně je krajinný ráz ve smyslu pojetí 12 zákona č. 114/1992 Sb. dán nejen mírou uchování přírodního prostředí, ale i způsobem obhospodařování a dlouhodobého vyuţívání krajiny, její geomorfologií a charakterem osídlení. Cílem ochrany krajinného rázu je uchování základního charakteru krajiny a jejího vhodného dotváření tak, aby byla udrţena či zvýšena její ekologická a estetická hodnota. Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určité oblasti či místa. Před činnostmi, které by mohly vést ke sníţení jeho estetické a přírodní hodnoty, je krajinný ráz chráněn zákonem. Jakékoliv zásahy musí respektovat zachování dominant krajiny, VKP, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Pro veškeré činnosti, které by mohly krajinný ráz ovlivnit, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Charakteristické prvky krajinného rázu přírodní prvky vodní a mokřadní biotopy, luţní lesy, nivní louky, doprovodné porosty vodních toků a mokřadů, reliéf říční nivy kulturně historické prvky luční porosty se solitérními stromy nebo jejich skupinami, historické vodohospodářské úpravy, historické cesty, archeologické lokality, těţební jezera percepční prvky interiérový charakter prostoru, pohledově částečně propojený s významnými horizonty Poznámka: Specifikou zájmového území jsou rybníky v celé kaskádě podél místních vodotečí. Ty představují významnou stopu člověka v krajině obvykle v pozitivním smyslu. Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná zjednodušená struktura krajinných prvků s tím, ţe širší zájmové území vykazuje výrazně otevřený, nepříliš členitý charakter krajiny. Na jeho určení se v prostoru posuzovaného záměru podílejí zejména následující hlavní sloţky: krajinná sloţka projev význam v území a dotčení záměrem rozsáhlé plochy orné půdy negativní střední (nebudou dotčeny) lesní porosty pozitivní malý (nebudou dotčeny) doprovodné kulisy a linie dřevin pozitivní velký (nebudou dotčeny vodní toky pozitivní střední (nebudou dotčeny) vodní plochy pozitivní velký (nebudou dotčeny) louky pozitivní velký (výskyt přímo v lokalitě těţby) zástavba nejbliţších sídelních útvarů neutrální velký (v sousedství) historické dominanty v sídlech pozitivní malý (nebudou dotčeny) technické stavby negativní velký (budova cukrovaru) výškové objekty (bodové dominanty) negativní velký (budova cukrovaru) komunikace negativní velký (v blízkosti) vedení VN, VVN negativní malý (mimo areál) Celkově lze konstatovat, ţe krajina v této části Dymokur je značně antropogenně poznamenaná, ovšem navazuje na hodnotná území kolem kaskády vodních ploch s význačnými druhy fauny a flóry. Nejcennější v krajinářském slova smyslu je severovýchodní část území Dymokur, právě v blízkosti dané lokality. Významnými místy krajinného rázu vymezenými v územním plánu jsou údolní niva Štítarského potoka a vlastní Štítarský potok a Pustý rybník s navazujícími mokřady a nivou.

35 C.2.6. Základní charakteristiky dalších aspektů ţivotního a přírodního prostředí Charakter osídlení, obyvatelstvo Dymokury jsou obec leţící v okrese Nymburk asi 15 km severně od lázeňského města Poděbrady. Mají 825 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1465 ha. V obci stojí pivovar, dnes v soukromém vlastnictví (pivo nevaří), předmětný areál s cukrovarem v havarijním stavu, ke kterému nechal jeho původní majitel Děpold Černín v roce 1903 vybudovat úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 600 mm určenou ke sváţení řepy ke zpracování. V době největší slávy byla délka kolejí téměř 28 kilometrů a spojovala okolní obce. Dodnes jsou její stopy patrné v lesních úsecích, zarostlé náspy v polích tvoří meze a poskytují úkryt mnoha ţivočichům. Trať byla zrušena v 50. letech minulého století a jediný zachovalý dřevěný vůz se nachází v ţelezničním muzeu v Luţné u Rakovníka. Cukrovar nepřeţil a skončil začátkem 90.let. Hmotný majetek V těsném sousedství areálu se nacházejí starší i nově postavené obytné domy. Vztah k územně plánovací dokumentaci Vyjádření k souladu s územním plánem je přiloţeno k oznámení v rámci přílohy č. 1. C.3. Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíţení Kvalita ţivotního prostředí v lokalitě a jejím okolí je popsána v částech C.1. a C.2. Území dotčené vlastním záměrem je součástí průmyslového areálu, naproti němuţ se nacházejí stavby obytných domů. Po stránce kvality ovzduší je v současné době území spadající do správního území Městce Králové bezproblémové, ovšem lokálně se v blízkosti předmětného areálu vyskytují problémy s prachem. Jiné významné problémy z hlediska ochrany ţivotního prostředí se v území nevyskytují. Prvky ÚSES jsou v posuzovaném území situovány mimo předmětný areál, funkčnost těchto prvků nebude provozem dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani prvky soustavy 2000 nebo významné krajinné prvky v území. Plocha pro záměr je fytocenologicky i po stránce druhové skladby fauny zcela nevýznamná, nevyskytují se zde ţádné významné nebo ohroţené druhy fauny a flóry. Z hlediska únosného zatíţení lze konstatovat, ţe území není zatíţeno nad míru danou právními předpisy.

36 ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Na základě všech dostupných podkladů, provedeného místního průzkumu, porovnání úrovně znečištění v lokalitě, výsledků hlukové a rozptylové studie jsou dále v tomto oddílu hodnoceny podstatné negativní vlivy, které se mohou při realizaci posuzovaného záměru projevit. Hodnocení negativních vlivů vedlo k návrhu opatření pro omezení negativních vlivů záměru, která jsou dále zapracována do oddílu D.IV a budou se promítat do následných správních řízení. Hodnocení míry vlivů je vţdy subjektivní a je ovlivněno osobními zkušenostmi a zaujatostí hodnotící osoby, jeho citlivostí a dalšími faktory. Pokud bude v této části oznámení pouţit výraz trvalé, má se na mysli vliv trvající i po ukončení činnosti oznamovatele v lokalitě. Výraz stálé označuje vliv trvající po celou dobu provozu záměru, vlivy vratné jsou vlivy, které po ukončení činnosti, která je produkuje, pominou bez jakýchkoliv následků. Z moţných negativních vlivů na obyvatelstvo a ţivotní prostředí jsou nejzávaţnějšími: - ovlivnění ovzduší prachovými částicemi - hlukové vlivy z dopravy. Tento oddíl se vzhledem k moţnosti ovlivnění ovzduší a hlukové zátěţe bude částečně překrývat s oddílem Vlivy na ovzduší a Vlivy na hlukovou situaci. D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů Obecně k hodnocení zdravotních rizik V hodnocení závaţnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je vyuţívána metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment). Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecně poskytnutí hlubší informace o moţném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví a pohodu obyvatel, neţli je moţné pouhým srovnáním intenzit jejich výskytu s limitními hodnotami, danými platnými předpisy. Tyto limitní hodnoty někdy představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosaţitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Příkladem mohou být imisní limity pro klasické škodliviny v ovzduší, nebo korekce k limitním hodnotám hluku z dopravy. U látek, pro které nejsou stanoveny legislativní limity, je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závaţnost a přípustnost jejich výskytu v prostředí člověka z hlediska ochrany zdraví. Legitimními vlivy jsou rovněţ vlivy psychologické. I tyto situace je třeba povaţovat za legitimní důvod ke zpracování analýzy rizika, jejímţ cílem je podání adekvátní informace a vyvrácení případných neodůvodněných a stresujících obav lidí.

37 Metodické postupy hodnocení zdravotních rizik z kontaminace jednotlivých sloţek prostředí byly vypracované Agenturou pro ochranu ţivotního prostředí USA (US EPA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Z nich vycházejí i metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice, konkrétně Manuál prevence v lékařské praxi díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha, Metodický pokyn MŢP pro analýzu rizik kontaminovaného území - Příloha č.4 Principy hodnocení zdravotních rizik (Věstník MŢP září 2005) a metodické materiály hygienické sluţby k hodnocení zdravotních rizik. Zdravotní rizika pro obyvatelstvo Podmínkou vzniku zdravotního rizika je obecně kromě přítomnosti nebezpečného faktoru existence reálné situace, kdy jsou tomuto faktoru, resp. jím kontaminované sloţce prostředí, exponováni lidé. V případě posuzovaného záměru přichází do úvahy především expozice hluku a prachu jak z provozu záměru, tak z provozu dopravy s ním související. Ostatní teoretické potenciální negativní vlivy týkající se např. otázky moţné kontaminace podzemních a povrchových vod lze vyloučit s ohledem na skutečnost, ţe výluhy uhlí neobsahují ţádné nadlimitní prvky ohroţující lidské zdraví. K relevantním vlivům patří i psychologické reakce obyvatel na provoz záměru v blízkosti jejich sídel a moţné obtěţování obyvatelstva pohybem techniky a vozidel v území. Zdravotní riziko hluku Jako hluk se obecně označuje kaţdý zvuk, který je nechtěný a obtěţující a to bez ohledu na jeho intenzitu. Nepříznivé účinky hluku na zdraví zahrnují jak moţnost přímého poškození sluchového aparátu při působení vysokých intenzit hluku, tak účinky nespecifické, spočívající v ovlivnění funkcí různých systémů organismu i při nízké úrovni hlukové expozice. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti povaţováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka. Působení hluku v ţivotním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztíţené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěţování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, podle které se za zdraví nepovaţuje pouze nepřítomnost choroby, nýbrţ je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku. Hluková studie, zpracovaná výpočtovým programem HLUK+, hodnotí hlukovou zátěţ související s areálem a dopravou uhlí v referenčních bodech umístěných na okraji okolní zástavby v blízkosti navrhovaného areálu a podél dopravní trasy odvozu uhlí. Provoz bude v denní době, hluková studie se proto zabývá výpočtem ekvivalentních hladin akustického tlaku pouze pro denní dobu, a to ve výpočtovém roce 2012. Výpočet je proveden pro roční objem manipulace s uhlím ve výši 150 tis t/rok.

38 Pro hluk z provozu byla ekvivalentní hladina akustického tlaku stanovena, dle ustanovení Nařízení vlády 148/2006 Sb., pro chráněný venkovní prostor a pro osm nejhlučnějších hodin v denní době. Pro stanovení L Aeq,T se předpokládá nejhorší moţný stav, a to, ţe budou v provozu všechny zdroje hluku souvisejícího s provozem záměru. Ekvivalentní hladiny dopravního hluku byly vypočteny pro celou denní dobu. Výpočet hladin hluku ve venkovním prostoru byl proveden pomocí programového vybavení HLUK+. V lokalitě bylo provedeno měření hluku, které slouţilo jako jeden z podkladů hlukové studie. Při kvalitativní charakteristice moţných zdravotních účinků expozice hluku je moţné orientačně vycházet z následující tabulky, ve které jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí v denní době, které se dnes povaţují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči hluku. Tab.č.19 Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěţe den (L Aeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek Sluchové postiţení db(a) 50 50-55 55-60 60-65 65-70 70+ Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řečí Silné obtěţování Mírné obtěţování přímá expozice hluku v interiéru Z tabulky a výsledků hlukové studie je zřejmé, ţe předpokládaná hluková expozice z provozu štěrkovny včetně veškeré dopravy ve výpočtových bodech na hranici chráněného prostoru bude za běţných podmínek pod úrovní prahové hodnoty významného obtěţování hlukem pro průměrně citlivou populaci. Na základě výsledků výpočtového modelu lze vyloučit překročení limitních hodnot. Zdravotní riziko znečištění ovzduší Vlivy záměru jsou v této oblasti limitující. Obsahem záměru je manipulace s prašným materiálem, u něhoţ je třeba více neţ u kteréhokoliv jiného dbát na realizaci opatření na minimalizaci emisí prachu. Vdechování pevných částic v ovzduší má podle současných poznatků za následek zvýšení nemocnosti a úmrtnosti obyvatel na kardiovaskulární a respirační onemocnění a to jiţ při nízké úrovni expozice pod současnými imisními limity. Převládá proto názor, ţe u této škodliviny je třeba

39 vycházet z představy o bezprahovém účinku. Prokázanými účinky krátkodobé expozice výkyvům imisních koncentrací PM 10 je přechodné zvýšení respiračních a kardiovaskulárních potíţí, vyšší počet akutních hospitalizací, vyšší spotřeba léků a zvýšení úmrtnosti. Postiţena je především citlivá část populace, tedy především lidé s váţnými nemocemi srdečně-cévního systému a plic, starší lidé a kojenci. Studie věnované dlouhodobým chronickým účinkům pevných částic v ovzduší prokazují účinky ještě závaţnější především v podobě ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti na onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Na výsledky rozptylové studie je nutno pohlíţet jako na podíl ze stávajících imisních koncentrací, nikoliv jako na budoucí další přírůstky k imisním koncentracím, protoţe doprava a produkce prachu v daném objemu jiţ v lokalitě probíhá. Dosah vlivů záměru je sledovatelný, avšak má lokální působnost. Ekonomické a sociální aspekty vlivů na obyvatelstvo Ekonomické a sociální aspekty vlivů na obyvatelstvo jsou nevýznamné záměr nepřináší vysokou zaměstnanost. Narušení faktoru pohody Manipulace s uhlím jako stacionární zdroj a doprava s ním související se projevuje negativně na pobytové pohodě obytné zástavby v těsném sousedství areálu. Toto obtěţování má nespojitý proměnný charakter závislý zejména na mnoţství uvolňovaného prachu, proto lze konstatovat, ţe významný podíl tohoto obtěţování nemoţno v území eliminovat nebo alespoň minimalizovat. Vlivy na veřejné zdraví shrnutí Vlivy Typ ovlivnění Odhad významnosti vlivu Hluk při provozu a přímé, dlouhodobé, dopravy s ním Mírně nepříznivý vliv lokální související Ovlivnění kvality ovzduší Sociální a ekonomické Faktory pohody přímé, dlouhodobé, lokální přímé, dlouhodobé přímé, dlouhodobé, lokální Středně silný nepříznivý vliv, občasné překračování imisních limitů Zanedbatelné dopady. Ovlivnění psychického stavu obyvatelstva v daném případě závisí na osobním přístupu ovlivněných osob, v lokalitě poblíž záměru je středně významné, ve větší vzdálenosti nevýznamné Vlivy na obyvatelstvo se na základě přiloţených studií jeví jako středně významné, dotýkající se lokální části obytné zástavby obce. Tyto vliv jsou vratné, trvající po celou dobu provozu záměru.

40 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší byly komentovány zčásti jiţ v předchozím oddílu. Imisní limity V současné době jsou platné imisní limity, stanovené Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Vzhledem k poloze území jsou v oblasti platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V následující tabulce jsou uvedeny imisní limity znečišťujících látek, které při provozu záměru přicházejí v úvahu. Tab.č. 20 Imisní limity ochrana zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 g/m 3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 g/m 3 - Oxid uhelnatý Maximální denní osmihodinový průměr 10 mg/m 3 - PM 10 24 hodin 50 g/m 3 35 PM 10 1 kalendářní rok 40 g/m 3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 g/m 3 - Pro výpočet matematického modelu rozptylu škodlivin bylo zvoleno celkem 1457 referenčních bodů v síti 3000 x 2500 m s krokem 100 m (v okolí záměru síť 300 x 200 m s krokem 10 m), ve kterých byl proveden výpočet doplňkové imisní zátěţe. Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě. Pro hodnocení vlivu na obyvatelstvo bylo zvoleno 8 doplňkových referenčních bodů (viz zákres v rozptylové studii nejbliţší obytná zástavba). Výškopis lokality byl stanoven z digitálního modelu terénu lokality. Do výpočtu je zahrnuta doprava vyvolaná záměrem na výše uvedených komunikacích, sekundární prašnost vyvolaná pohybem nákladních aut a mechanismů, drcení, třídění a manipulace s vytříděným uhlím, nakládka a vykládka nákladních vozidel a vagónů. Jiné zdroje nejsou do výpočtu zahrnuty. Proto lze vypočtené hodnoty interpretovat jako doplňkovou imisní zátěţ lokality po realizaci záměru, ovšem s vědomím, ţe se jedná o činnost, která jiţ je v území provozována (byť bez potřebného povolení), a proto při jejím dalším povolení nedojde ke zhoršení kvality ovzduší v obci proti současnému stavu. Emise PM 10 jsou silně ovlivněny aktuální vlhkostí povrchu skládky, zde je vysoká nejistota vyhodnocení skutečných, zejména ročních imisí prachových částic frakce PM 10. Pro výpočet bylo uvaţováno 100 suchých dní při provozu skládky bez zařízení na sniţování emisí (zvlhčování). Účinnost zvlhčování na omezení emisí suspendovaných částic frakce PM 10 je uvaţována 90 %. Výpočet modelu znečištění ovzduší je zatíţen řadou nejistot. V prvé řadě se jedná o stanovení sekundární prašnosti, skutečné dopravní zátěţe, dále pak o jednotkové emise vozidel (skladba vozidel z hlediska plnění emisních norem) a chybu samotného výpočtového modelu. V souhrnu můţe chyba výpočtu dosáhnout několika desítek procent.

41 Výsledkem výpočtu rozptylové studie jsou následující hlavní charakteristiky znečištění ovzduší pro kaţdý referenční bod: 1. Příspěvek maximální hodinové koncentrace NO 2 2. Příspěvek maximální hodnoty denní koncentrace PM 10 3. Příspěvek průměrné roční koncentrace NO 2, PM 10 a benzenu Hodnoty vypočtených koncentrací byly porovnány s imisními limity a s imisním pozadím. Nejvyšší vypočtené hodnoty V následujících tabulkách je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot doplňkové imisní zátěţe posuzované lokality (bez ohledu na umístění) s platným imisním limitem (bez meze tolerance) a očekávaným imisním pozadím. Nejvyšší hodnoty imisních koncentrací jsou vypočteny přímo v areálu skladu. Mimo areál skladu jsou vypočtené koncentrace znečišťujících látek významně niţší. Rozloţení imisí v lokalitě je zřejmé z grafických příloh. Maxima imisních koncentrací mohou být ve skutečnosti na jiných místech skladu, záleţí na konkrétním místě nakládky a na umístění třídící linky, která je dominantním zdrojem prachu (mimo sekundární prašnost bez zvlhčování). Tab.č. 21 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků PM 10 pouţití zvlhčování Maximální hodnota průměrné denní koncentrace [ g/m 3 ] Průměrné roční koncentrace [ g/m 3 ] Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Imisní pozadí % pozadí 515,7 50 1031 67,7 40 169 ~ 25 271 Tab.č. 22 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků PM10 bez zvlhčování Maximální hodnota průměrné denní koncentrace [ g/m 3 ] Průměrné roční koncentrace [ g/m 3 ] Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Imisní pozadí % pozadí 635,7 50 1271 234 40 585 ~ 25 936 Tab.č. 23 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků NO2 Maximální hodinové koncentrace [ g/m 3 ] Průměrné roční koncentrace [ g/m 3 ] Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Imisní pozadí % pozadí 73,0 200 36,5 5,47 40 13,7 ~ 14 39,1

42 Tab.č. 24 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků benzenu Průměrné roční koncentrace [ g/m 3 ] Vypočtená hodnota příspěvku Imisní limit % limitu Imisní pozadí % pozadí 0,0947 5 1,9 ~ 2 4,7 Vypočtené hodnoty ve vybraných referenčních bodech V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků, vypočtené ve vybraných referenčních bodech, a to u nejbliţší obytné zástavby. Touto zástavbou jsou rodinné domy v okolí záměru. Umístění referenčních bodů (profilů) je znázorněno na obrázku: Vybrané referenční body Popis jednotlivých profilů 1. Rodinný dům č.p. 80 2. Rodinný dům č.p. 328 3. Rodinný dům č.p. 280 4. Rodinný dům č.p. 281 5. Rodinný dům č.p. 276 6. Rodinný dům č.p. 297 7. Rodinný dům č.p. 256 8. Bytový dům č.p. 287