UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Diplomová práce 2012 Bc. Pavel Vltavský

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky Bc. Pavel Vltavský Sociální bydlení nedílný segment bytové politiky a jeho koncepční řešení ve Statutárním městě Opava Diplomová práce Praha 2012

Autor práce: Bc. Pavel Vltavský Vedoucí práce: PhDr. Vilém Novotný, Ph.D. Oponent práce: Rok obhajoby: 2012 Hodnocení:

Bibliografický záznam VLTAVSKÝ, Pavel. Sociální bydlení nedílný segment bytové politiky a jeho koncepční řešení ve Statutárním městě Opava. Praha, 2012. 155 s. včetně příloh. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Vilém Novotný, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Sociální bydlení nedílný segment bytové politiky a jeho koncepční řešení ve Statutárním městě Opava se zabývá problémem zvyšujícího se počtu jedinců či skupin, kteří mají problém se získáním důstojného bydlení či s jeho udržením na běžném trhu s byty v České republice. Po roce 1989 došlo k transformaci bytového fondu a významně se změnila jeho vlastnická struktura. Segment sociálního nájemního bydlení však u nás téměř neexistuje, pojem sociálního bydlení není zakotven v našem právním rámci a neexistuje jednotná a funkční koncepce pro Českou republiku jako stát. V západní Evropě má přitom sociální bydlení tradici již od 19. století a v současnosti je z celkového počtu nájemních bytů celých 18 % vyčleněno jako bydlení sociální. V kontextu aktuálního vývoje a ekonomických souvislostí je zřejmé, že část populace si stabilně nebude schopna vlastními silami zajistit a udržet vlastní bydlení. Bydlení je přitom jednou ze základních sociálních potřeb, bez které není možný rozvoj jak osobní, tak celé společnosti. Bydlení je tak považováno za specifický statek, na který není možno nahlížet pouze s optikou ekonomických kritérií. Z těchto důvodů je v diplomové práci akcentováno, že sociální bydlení by v České republice mělo být nedílnou součástí bytového fondu. Na podporu tohoto tvrzení je podrobně zmapováno formování sociálního bydlení v městě Opava prostřednictvím obecního bytového fondu.

Abstract The diploma thesis "Social Housing - an integral segment of the housing policy and its conceptual design in the Statutory City of Opava" deals with the problem of increasing numbers of individuals or groups who have problems with obtaining decent housing or with the maintenance of the current housing market in the Czech Republic. After 1989, the transformation of housing and significantly changed its ownership structure. Social rental housing segment, however, in our almost non-existent, the concept of social housing is enshrined in our legal framework and no common concept and function for the Czech Republic as a country. In Western Europe, while social housing tradition since the 19th century and is now the total number of rental housing for 18 % allocated as social housing. In the current situation and economic context, it is clear that a stable population will be unable to provide themselves and maintain their own housing. Housing is yet one of the basic social needs, which is not possible without the development of both individual and society. Housing is considered as a specific asset to which not only can be viewed through the lens of economic criteria. For these reasons, it is accentuated in the thesis that social housing in the Czech Republic would be an integral part of the housing stock. In support of this assertion is mapped in detail the formation of social housing in the city of Opava through municipal housing stock. Klíčová slova sociální bydlení, bytová politika, instituce, nájemní bydlení, obecní bytový fond, ubytovny, nájemce Keywords social housing, housing policy, institutions, rental housing, council housing stock, accommodation, tenant Rozsah práce: 172 866 znaků včetně mezer

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia. V Praze dne 1. 5. 2012 Pavel Vltavský

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Vilému Novotnému, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a rady při zpracování této diplomové práce.

TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: SOCIÁLNÍ BYDLENÍ NEDÍLNÝ SEGMENT BYTOVÉ POLITIKY A JEHO KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ VE STATUTÁRNÍM MĚSTĚ OPAVA SOCIAL HOUSING - SEGMENT INTEGRAL HOUSING POLICY AND ITS CONCEPTUAL SOLUTION IN STATUTORY CITY OF OPAVA DIPLOMANT: Bc. Pavel Vltavský KONZULTANT: PhDr. Vilém Novotný, Ph.D.

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu Bydlení z hlediska lidských potřeb je charakteristické svým silným sociálním akcentem. Neuspokojení této potřeby sebou nese řadu společenských důsledků a sociálních problémů. Bydlení je nezastupitelným statkem se specifickými vlastnostmi. Vzhledem k vývoji především nájemního bydlení a ekonomické situace obyvatel v České republice je však zřejmé, že pojem sociální bydlení nebo chcete-li bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel bude stále častěji zmiňovaný a diskutovaný. Dlouhodobá koncepčně a dostatečně neřešená situace přerůstá v sociální problém, který není možné řešit bez provázanosti, spolupráce a nastavení normativního systému jejich aktérů, tzn. státu, obcí, komerčních vlastníků bytových domů, odborných organizací, etc. a rovněž těch, kterých se to týká nejvíce, tedy samotných potencionálních a hlavně potřebných zájemců o sociální bydlení. Stejně jako v celé ČR není v současné době ani v Opavě koncepčně rozvinutý systém sociálního bydlení, který by dostatečným způsobem reagoval na potřeby občanů města. Za veřejně politický problém tak lze označit existenci vymezených skupin obyvatel, které mají problémy se získáním a udržením důstojného bydlení na běžném trhu. Takové vymezení bude korespondovat s faktem, že na uspokojení potřeby bydlení není možné nahlížet pouze z úhlu ekonomických kritérií. Je nezbytné zde zahrnout i aspekty sociální, které jsou s ekonomickými zcela rovnocennými. Tuto ideu zahrnuje i Charta sociálních práv člověka zemí Evropské unie, ve které je bydlení řazeno mezi základní práva jedince. Jedna z hlavních otázek alokace sociálního bydlení je jeho vymezení. Jedná se zde o stanovení podmínek pro zařazení jednotlivců a rodin do statutu sociálního bydlení. Pohledy a přístupy vevropě, resp. v EU jsou z pohledu jednotlivých států odlišné a mohou vykazovat značné rozdíly. Důležitým aspektem sociálního bydlení je také jeho podíl na trhu s byty jednotlivých států, který má spojitost s vlastnickou skladbou bytového fondu. V diplomové práci bych se tak rád zabýval problematikou v oblasti bydlení s akcentem na bydlení sociální. V současnosti se stále více jedinců i rodin potýká s problémy při uplatnění na trhu s byty, kde důvodem je aktuální ekonomická situace, sociální prostředí, demografický vývoj a další faktory. Důraz v práci bude kladen na možné způsoby řešení bytové otázky o ohrožených skupin, metodika vymezení takových skupin a využití možností veřejného sektoru a jeho institucí při navrhovaných opatřeních. Obsahem práce bude rovněž koncepce bytové politiky a legislativa v oblasti

bydlení v České republice, sociální bydlení v Evropě, v ČR a ve Statutárním městě Opava. V práci mám záměr se zabývat aktéry daného tématu, kde hlavním teoretickým východiskem při zkoumání tohoto veřejně politického problému bude insitucionalismus racionální volby. Aktéry jsou tedy především stát a jeho instituce, obce, neziskové organizace, občané, etc. a v širším pohledu i ustálené pravidla a normy ve společnosti. 2. Teoretická východiska Pro teoretická východiska mám záměr využít především teorii institucionalismu. V práci se chci zabývat uspořádáním a vlivu formálních struktur, norem a pravidel ve vztahu k dané problematice a také vlivu institucí na zúčastněné aktéry. Institucionální podmínky mají značný vliv vymezení veřejně politických problémů, ovlivňují způsoby a rychlost jejich řešení, rovněž ovlivňují lidské jednání. V práci bude principiálně využit přístup institucionalismu racionální volby, konkrétní výkladový rámec IAD framework od Elinor Ostromové. Vycházím zpředpokladu, že instituce v nejširším smyslu významně ovlivňují a strukturují jednání politických aktérů a jejich identifikaci. Zvolený přístup se jeví pro zkoumání daného problému jako vhodný především z důvodu, že instituce mají významnou a nezastupitelnou roli při překonávání a eliminaci tržních selhání, zabývají se a řeší problematiku omezené racionality aktérů, kladou důraz na zájmy (Sabatier 1999, s. 35-71). K tématu tak bude přistupováno z pohledu, že instituce nejsou jen neutrální, ale jednání aktérů při prosazování jejich zájmů významně modifikují a filtrují. Institucionalismus racionální volby vidí v institucích formální soubory pravidel, které zprostředkovávají interakce exogenně odvozených zájmů. Instituce mají zcela zásadní roli, když utvářejí pohnutky, preference i identity aktérů (Pollack, 2001, s. 231-234). Budou vymezeny pojmy instituce a organizace, aktérů, arén a jejich vliv na danou problematiku, vzájemnou interakci (Howlett, Ramesh, 2003, s. 53-86, Fiala, Schubert, 2000, s. 51-55). 3. Cíle diplomové práce Za veřejně politický problém považuji skutečnost, že existují určité skupiny jedinců (sociálně slabí, senioři, mladé rodiny, zdravotně a duševně postižení, etc.), kteří nejsou schopni si bydlení zajistit vlastními silami na běžném trhu a mají tak ztížený přístup k důstojnému bydlení nebo jsou přímo ohroženi ztrátou bydlení. Hlavním cílem

diplomové práce bude analyzovat a identifikovat jednání a postoje institucí a to, jak ovlivňují racionalitu zájmů, chování a jednání aktérů při formování aktuálního stavu dané problematiky. Analýza bude a priori vztažena k městu Opava, jako kontext bude uvedena aktuální situace v České republice. Práce má umožnit pochopení souvislostí v interakci aktérů a institucí, jejich roli na formování jednání, na stanovování pravidel, etc. 4. Výzkumné otázky a hypotézy Hlavní výzkumná otázka: - Jaký je vliv institucí na jednání aktérů a racionality jejich zájmů. Dílčí výzkumné otázky: - Jak se transformoval bytový trh v ČR po roce 1989 - Jak se vyvíjel segment sociálního bydlení v západní Evropě a jak v ČR po roce 1989 - Které ekonomické, sociální a politické faktory ovlivňují rozhodování a kroky aktérů v daném tématu, jaké jsou důsledky 5. Metody a prameny V diplomové práci chci provést analýzu vývoje, příčin, důsledků a aktuálního stavu problému, tzn. jakých skupin se problém dotýká, jací aktéři a vjakých arénách v problému figurují, jaké jsou klíčové názory aktérů a jak se vzájemně aktéři ovlivňují s institucemi. V diplomové práci tak chci provést analýzu stávající bytové politiky ve Statutárním městě Opava v kontextu aktuálního stavu v České republice. Zabývat se budu především funkcionalitami institucí, které do této problematiky vstupují, jejich interakcemi s aktéry tématu a jejich vlivu na utváření a filtraci názorů a rozhodnutí aktérů. Dále se budu zabývat analýzou dokumentů, především odborné literatury, článků v odborných časopisech a internetových zdrojů, které mají vazbu zejména na vymezení sociálního bydlení v České republice, jejich determinanty a dále se zabývají působením institucí, aktérů a jejich vlivem na formování této problematiky. Nedílnou součástí bude, jako podpůrný prvek pro uchopení tématu, provedena analýza statistických dat, zejména údajů vypovídajících o ekonomických a množstevních veličinách (výše příjmů, ceny nájemného bydlení a souvisejících služeb, množství

bytových jednotek a jejich zařazení, etc.) a analýza příslušných zákonů a vyhlášek, které pomohou zasadit problematiku do právního rámce (vymezení funkce bydlení, právo na bydlení, práva a povinnosti vlastníků i nájemců). V diplomové práci budou dále využity polostandardizované rozhovory s aktéry vymezované problematiky. Analýzy, komparace a deskripce v diplomové práci se tak budou především zabývat funkcemi, vlivem a interakcemi institucí a aktérů bytové politiky, tzn. důvody, které vedou k stále rostoucí potřebě zajištěné bydlení pro skupiny či jednotlivce, kteří si jej nejsou schopni zajistit vlastními silami a prostředky, vývojem cen na trhu s bydlením, právním rámcem v dané oblasti, vývojem cen médií a služeb spojených s bydlením, vývojem mezd a dalšími souvisejícími determinanty. Součástí práce bude rovněž vymezení cílových skupin, včetně metodologie takového vymezení. 6. Předpokládaná struktura diplomové práce 1) Úvod - Základní atributy problematiky bydlení. 2) Teoretická východiska základní Instiucionalismus racionální volby funkce institucí, jejich vliv na formování, identifikaci a jednání aktérů a na jejich utváření názorů. 3) Metody Metoda analýzy institucí a aktérů, jejich interakcí a formování zájmů, názorů a identit aktérů, dále analýza souvisejících dokumentů, statistických dat, zákonů, etc., polostandardizované rozhovory, komparace vymezených dat, deskripce současného stavu s vhledem do minulosti. 4) Deskriptivní část deskripce bytové politiky a sociálního bydlení v ČR po roce 1989 v komparaci se základními atributy v bytové politiky a sociálního bydlení v Evropě, deskripce bytové politiky v městě Opavě. 5) Analytická část analýza příčin a důsledků problému, institucí aktérů a jejich interakcí, dokumentů, statistických dat, zákonů, indikátorů, etc., polostandardizované rozhovory, komparace vymezených časových úseků vývoje na trhu s bydlením. 6) Závěry Zhodnocení efektivity možných řešení, zpětná vazba, celkové shrnutí.

7. Základní literatura k tématu 1. BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J., VALIŠ K. Bydlení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Brno Kraví hora. 1997. 124 s. ISBN 80-210-1586-1. 2. COLEBATCH. H. K.: Úvod do POLICY. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal. 2005. 141 s. ISBN 80-86598-79-9. 3. FIALA, P., SCHUBERT, K. Moderní analýza politiky. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal. 2000. 170 s. ISBN 80-85947-50-1. 4. HOWLETT, M., RAMESH, M. Studying Public Policy. 2. vyd. Ontario: Oxford University Press. 298 s. ISBN 0-19-541794-1. 5. JEHLIČKA, O. ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 3. vydání: Praha: C.H. Beck. 1996. 888 s. ISBN 80-7179-063-X. 6. KELLER, J. Sociologie organizace a byrokracie. 2. vyd. Praha: Slon. 2007. 182 s. ISBN 978-80-86429-74-8. 7. KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2005, 504 s. ISBN 80-7357- 050-5. 8. LUX, M. et al. Bydlení věc veřejná. 1. vyd. Praha: Slon. 2002. 287 s. ISBN 80-86429-12-1. 9. LUX, M. Sektor sociálního bydlení v zemích EU. Praha: Sociální politika. 2001. 78 s. ISBN 80-75672-12-1. 10. POLÁKOVÁ, O. a kol. Bydlení a bytová politika. 2 vyd. Praha: Ekopress. 2006. 168 s. ISBN 808 692 9055. 11. REKTOŘÍK, J. aj. Ekonomika a řízeni odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress. 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2. 12. SABATIER, P. A. Theories of the Policy Process. Colorado, Boulder: Westview Press. 1999. 289 s. ISBN 0-8133-9986-6. 13. SLAVATA, D. Bytová politika obcí ve vybraných regionech a možnosti jejího hodnocení na základě zvolených ukazatelů. Ostrava: VŠB TU Ostrava. 2003. 82 s. ISBN 80-248-0431-X. 14. VESELÝ, A., NEKOLA, M (ed). Analýza a tvorba veřejných politik. 1. vyd. Praha: Slon. 2007. 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5. 15. DUPAL, J. Bytová situace a přístupy mladých lidí k získání bytu na lokální úrovni. Sociologický časopis, 2005, roč. 41, č. 2, s. 317-326.

16. LUX, M. O spokojenosti českých občanů s užívaným bydlením. Sociologický časopis, 2005, roč. 41, č. 2, s. 227-252. 17. LUX. M. ed. 2001. Social Housing in Europe 2000. International Workshop. Sociologický ústav AV ČR. Praha. s. 7. 18. POLLACK, M. A. International Relations Theory and European Integration. Journal of Common Market Studies, roč. 39, č. 2. 2001. ISSN: 0021-9886, s. 221 224. 19. SUNEGA, P. Efektivnost vybraných nástrojů bytové politiky v České republice. Sociologický časopis, 2005, roč. 41, č. 2, s. 271-299. 20. SUNEGA, P. Existuje v ČR sektor sociálního nájemního bydlení? In Sborník z Mezinárodní konference o sociálních aspektech bydlení, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 113-120. 21. VALENTOVÁ, B. Vývoj sociálního bydlení s důrazem na jeho zacílení na určité sociální vrstvy obyvatelstva. Sociologický časopis, 2005, roč. 41, č. 2, s. 301-315. 22. Koncepce bytové politiky: schválena vládou usnesením ze dne 16. března 2005 č. 292. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. 23. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 24. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. 25. Zákon č. 172/1992 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. 26. Zákon č. 211/2000 Sb. ze dne 21.06. 2000, o ustanovení Státního fondu rozvoje bydlení. 27. Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 28. Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. 29. Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. 30. http://www.mpsv.cz 31. http://www.mmr.cz 32. http://www.mvcr.cz 33. http://www.opava-city.cz 34. http://www.czso.cz/ 35. http://www.disparity.cz

V Praze dne Konzultant: Diplomant: Podpis: Podpis:

Obsah ÚVOD...1 1 VYMEZENÍ PROBLÉMU...4 1.1 VYMEZENÍ A ANALÝZA PROBLÉMU... 4 1.2 POPIS PROBLÉMU... 8 2 CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY...11 2.2 HLAVNÍ VÝZKUMNÝ CÍL... 11 2.3 DÍLČÍ VÝZKUMNÉ CÍLE... 11 2.4 VÝZKUMNÉ OTÁZKY... 12 2.5 HLAVNÍ VÝZKUMNÁ OTÁZKA (OBECNÁ):... 12 2.6 DÍLČÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY (SPECIFICKÉ):... 12 3 METODOLOGIE A ZDROJE DAT...13 3.1 METODOLOGIE... 13 3.2 METODY VÝZKUMU... 15 3.3 ZDROJE DAT... 15 4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA...17 4.1 TEORIE SOCIÁLNÍHO STÁTU... 17 4.2 TEORIE SOCIÁLNÍ EXKLUZE... 19 4.3 INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA... 22 5 SOCIÁLNÍ BYDLENÍ V ZÁPADNÍ EVROPĚ...24 5.1 HISTORICKÝ EXKURZ VÝVOJE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ... 24 5.2 AKTUÁLNÍ SOCIÁLNÍ BYDLENÍ V ZÁPADNÍ EVROPĚ... 26 6 NÁJEMNÍ BYDLENÍ V ČESKÉ REPUBLICE...31 6.1 TRANSFORMACE BYTOVÉHO FONDU PO ROCE 1989... 31 6.2 DEFINICE A FORMY BYDLENÍ... 33 6.3 STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU... 36 6.4 PRÁVNÍ RÁMEC BYDLENÍ... 39 6.4.1 Historický vývoj a mezinárodní kontext... 40 6.4.2 Právní rámec nájemního bydlení v ČR... 42 7 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI...46 8 PŘÍPADOVÁ STUDIE FORMOVÁNÍ OBECNÍHO SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V OPAVĚ POHLEDEM INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZY VÝKLADOVÝ RÁMEC IADF...50 8.1 ÚVODNÍ INFORMACE, VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 50 8.2 STAVY SVĚTA (BIOPHYSICAL CONDITIONS)... 53 8.2.1 Strategické dokumenty... 54 8.2.2 Praxe v okolních městech... 54 8.2.3 Analýza městských ubytoven... 56 8.2.4 Analýza městských bytů... 59 8.2.5 Analýza ubytovacích kapacit v Seniorcentru Opava, p.o.... 63 8.3 ATRIBUTY SPOLEČNOSTI (ATTRIBUTES OF COMMUNITY)... 65 8.3.1 Analýza demografických údajů... 65 8.3.2 Územní členění Statutárního města Opavy... 66 8.3.3 Analýza struktury obyvatel SMO... 67 8.3.4 Analýza hlavních aktérů... 69 8.3.5 Analýza a vymezení cílových skupin pro sociální bydlení... 71 8.3.6 Analýza odhadu poptávky cílové skupiny po sociálním bydlení... 72

8.3.7 Výzkumné šetření v ubytovacích zařízeních města Opavy... 77 8.3.8 Výzkumné šetření mezi nájemníky obecních bytů... 79 8.4 AKTUÁLNÍ PRAVIDLA (RULES-IN-USE)... 80 8.4.1 Aktuální nájem v obecních bytech a předpoklady vývoje... 81 8.4.2 Úprava nájmu z pohledu právního rámce... 81 8.4.3 Úprava nájmu z pohledu finančního... 85 8.4.4 Pravidla pro získání nájmu obecního bytu... 90 8.5 SITUACE JEDNÁNÍ (ACTION SITUATION), INTERAKCE (INTERACTIONS)... 92 8.6 VÝSLEDKY (OUTCOMES)... 94 8.7 HODNOTÍCÍ KRITÉRIA (EVALUATIVE CRITERIA)... 95 ZÁVĚR...97 RESUMÉ...100 SUMMARY...101 POUŽITÁ LITERATURA...102 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...108 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK...109 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ...111 SEZNAM SCHÉMAT...112 SEZNAM OBRÁZKŮ...113 SEZNAM PŘÍLOH...114 PŘÍLOHY...115

Úvod Bydlení je pro většinu lidí spojeno s pocitem osobní svobody, seberealizace a s vnímáním domova. Člověk se k němu a v něm získaným hodnotám zcela přirozeně rád vrací. Je to pro něj oblast důvěrně známá, prožívá ji v reálném soužití sblízkými členy rodiny, lokální (sousedské) komunity a přátelských part. Bydlení je reálný prostor svobody konání, prvotním předpokladem životní jistoty a bezpečnosti i sociální stability společenství. Proto mají bydlení a domov také vysoké postavení v hodnotové struktuře lidí. 1 Základní funkce bydlení je možné charakterizovat následně: Reprodukční funkce biosociální povahy jde o aktivity spojené s uspokojováním základních potřeb, jsou přímo spojené s užíváním obydlí a uspokojují potřeby, jako jsou ochrana člověka a rodiny před nepřízní přírody, nežádoucími vlivy civilizace; zajišťování výživy členů rodiny; zajištění přiměřeného spánku a vhodného odpočinku jednotlivých členů rodiny; realizace vlastního rodinného života včetně sexuálních procesů, rození dětí a jejich výchovy; péče o čistotu a zdraví; společenské vazby v rodinném a přátelském prostředí. Reprodukční funkce sociálně-ekonomické povahy jedná se o úsilí na získání samostatného bytu, pracovní a technické aktivity při výstavbě či rekonstrukci; aktivity spojené s užíváním bytu, s jeho provozem a také péče o kvalitu domovního a životního prostředí; využívání služeb sociální a technické infrastruktury; pracovní aktivity spojené se zajišťováním prvotních potřeb bydlení; sousedské vztahy a společenské kontakty; příprava na práci, studium a intelektuální pracovní aktivity v obytném prostředí; pro tuto skupinu potřeb a aktivit je typická značná závislost na vnějším obytném prostředí a jeho vybavenosti; také se zde výrazně prosazují tržní principy při získávání bytu. 1 BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J., VALIŠ K. Bydlení. Brno, 1997, s. 14. 1

Sociálně-kulturní funkce jedná se o zájmovou a rekreační činnost, která významně ovlivňuje kvalitu lidského potenciálu a jeho tvůrčí schopnosti; tyto potřeby se rozvíjejí zejména při zajištění biosociálních a sociálněekonomických potřeb; rozvíjejí se tam, kde je společnost již ekonomicky vyspělá a kulturně stabilizovaná; jde např. o občanskou seberealizaci jednotlivců a rodin, zájmové aktivity, společenské kontakty a zábavu, rekreační a sportovně rehabilitační činnost, kulturní rozvoj lidí v jejich celoživotním a osobním vzdělávání apod. 2 Bydlení z hlediska lidských potřeb je tedy charakteristické svým silným sociálním akcentem. Neuspokojení této potřeby s sebou nese řadu společenských důsledků a sociálních problémů. Bydlení je nezastupitelným statkem se specifickými vlastnostmi. Vzhledem k vývoji především nájemního bydlení a ekonomické situace obyvatel v České republice (dále jen ČR) je však zřejmé, že pojem sociální bydlení nebo-li jinak řečeno bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel bude stále častěji zmiňovaný a diskutovaný. Ačkoliv mnohé ušlechtilé ideje konceptu státu blahobytu vzaly již dávno za své smutnou realitou rozpočtových deficitů, nezkrotitelné inflace a zvyšující se nezaměstnanosti v druhé polovině 70. let, nutnost jistých regulatorních opatření na trhu s bydlením mimo ojedinělé krajně liberální výstřelky některých intelektuálů připouští zpravidla i ti, kteří ke státním intervencím do svobodných tržních vztahů chovají vysokou nedůvěru. I oni totiž dobře vědí, že příliš vysoká sociální a příjmová nerovnost ve společnosti, projevující se zprostředkovaně i na trhu s bydlením, je v demokratické společnosti dlouhodobě neudržitelná, jelikož s růstem nerovnosti roste napětí a s růstem napětí i podpora nejrůznějších forem politického extremismu. Odhlédneme-li zcela od citu, je v racionálním zájmu každého, kdo v danou chvíli vyhrává, pomáhat poraženým; jiným, vědečtějším jazykem tento záměr zformuloval americký sociolog J. Rawls ve svém díle The Theory of Justice. 3 2 REKTOŘÍK, J. aj. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha, 2002, s. 201. BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J., VALIŠ, K. Bydlení. Brno, 1997, s. 21. 3 LUX, M. et al. Bydlení věc veřejná. Praha, 2002, s. 11. 2

Takové vymezení koresponduje s faktem, že na uspokojení potřeby bydlení není možné nahlížet pouze z úhlu ekonomických kritérií. Je nezbytné zde zahrnout i aspekty sociální, které jsou s ekonomickými zcela rovnocennými. Jedna z hlavních otázek alokace sociálního bydlení je jeho vymezení. Jedná se zde o stanovení podmínek pro zařazení jednotlivců a rodin do statutu sociálního bydlení. Pohledy a přístupy v Evropě, resp. v Evropské unii (dále jen EU) jsou z pohledu jednotlivých států odlišné a vykazují rozdíly. Důležitým aspektem sociálního bydlení je také jeho podíl na trhu s byty jednotlivých států, který má spojitost s vlastnickou skladbou bytového fondu. 3

1 Vymezení problému 1.1 Vymezení a analýza problému V ČR je aktuálně podpora veřejného sektoru a tedy i veřejných financí zaměřena ve větší míře na segment vlastnického bydlení. To s sebou přináší výrazné omezení možností pro sociálně slabší domácnosti získat přiměřené bydlení s jasně vymezenou a garantovanou podporou státu. Systém sociálního bydlení tedy není ze strany organizačních složek státu jasně formulován (vyjma definice v souvislosti se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) pro novou bytovou výstavbu). Sociální bydlení je tak definováno pouze na úrovni obcí s tím, že přístupy mohou být vtéto oblasti různé. 4 Tématem nájemního a sociálního bydlení se zabývám dlouhodobě, a to jak z profesního hlediska, tak v průběhu celého studia na vysoké škole. K tomuto tématu jsem vtomto časovém průběhu shromáždil množství dat, které byly částečně zapracovány i do některých seminárních prací. Tyto poznatky společně s novými jsou nyní pokladem pro zpracování této práce. Za veřejně politický problém považuji skutečnost, že určité skupiny jedinců (sociálně slabí, senioři, mladé rodiny, zdravotně a duševně postižení atd.) mají ztížený přístup k důstojnému bydlení, nebo jsou přímo ohroženy ztrátou bydlení. Pro tyto skupiny není v rámci celé ČR, a tedy ani ve městě Opava, ve srovnání se zeměmi EU koncepčně řešen dostatek vhodného a dosažitelného bydlení viz graf č. 1. Z grafu vyplývá, jak značný je podíl sociálního bydlení v rozvinutých zemích EU oproti ČR, kde takový sektor není koncepčně vůbec řešen a jeho zastoupení je sporadické (pouze různě velké části obecních bytových fondů, odhad je cca 0,6 %). Údaje v grafu jsou z roku 1996, ovšem jak je patrné z následujících informací (viz kapitola 5 Sociální bydlení v západní Evropě), jsou vzhledem k ustálenosti segmentu sociálního bydlení v této oblasti stále aktuální. 4 LUX, M. et al. Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR. Praha, 2010, s. 4. 4

Graf č. 1: Sociální nájemní bydlení (v % z celkového bytového fondu) Sociální nájemní bydlení (v % z celkového bytového fondu) 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Niz Něm VB Rak Šve Dán Fr Fin Irs Bel It Por Luc Špa Řec Zdroj: European Observation Unit for Social Housing, 1996. V těchto souvislostech nelze rovněž nezmínit další atributy, které jsou pro kontext podstatné. V období po roce 1989 došlo k transformaci trhu s nemovitostmi, která s sebou přinesla v oblasti bydlení řadu změn. Významně se snížila role státu, ať už se jedná o zánik systému v přidělování státních bytů, omezení výstavby nových bytů, převod části bytového fondu na obce či snížení státních dotací. Vzhledem k vývoji v oblasti bydlení po roce 1989 je však zřejmé, že se jedná o segment, který není možné ponechat pouze na působení tržních sil. Stát zde má stále nezastupitelnou a velmi důležitou roli, byť v jiné rovině než před rokem 1989. Jak je v této práci zmiňováno, bydlení je nezastupitelným statkem se specifickými vlastnostmi. Vzhledem k vývoji především nájemního bydlení a ekonomické situace obyvatel v ČR je však zřejmé, že pojem sociální bydlení nebo-li bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel bude stále častěji zmiňovaný a diskutovaný. Dlouhodobá koncepčně a dostatečně neřešená situace přerůstá v sociální problém, který není možné řešit bez provázanosti, spolupráce a nastavení normativního systému jeho aktérů, tzn. státu, obcí, komerčních vlastníků bytových domů, odborných organizací, atd. a rovněž těch, kterých se to týká nejvíce, tedy samotných potencionálních a hlavně potřebných zájemců o sociální bydlení. 5

Podle odhadu Terplanu, akciové společnosti zabývající se bydlením a územním plánováním, se od roku 1991 (rok sčítání lidu) do současnosti zvýšil počet domácností v nechtěném spolužití (také nebydlících domácností) ze 170 tisíc na 280 až 300 tisíc domácností (7-7,5 % všech českých domácností podle údaje z roku 1991). Bytový nedostatek se přirozeně dotýká převážně velkých měst; v těch však žije téměř polovina české populace. Rozsah bytové výstavby bezprostředně po roce 1990 prudce poklesl: do roku 1990 započatá bytová výstavba dosahovala hodnoty mezi 55 a 60 tisíci bytů ročně, v roce 1991 však již pouze 10 899 bytů, v roce 1992 pak 8429 bytů, v roce 1993 klesala na 7574 bytů, atd. Od roku 1993 sice dochází k nárůstu bytové výstavby (v roce 1994 10 964 bytů, v roce 1995 to bylo 16 548 bytů, v roce 1996 již 22 680 bytů a v roce 1997 na 33 152 bytů, atd.); tu však tvoří převážně výstavba rodinných domů a bytů do soukromého vlastnictví. 5 Pro lepší srovnání lze uvést, že v letech 1991 2001 přibylo celkem 121 997 obydlených bytů a v letech 2001 2011 již pouze 66 532. 6 Pokud nebydlící domácnosti nemají dostatečné množství finančních prostředků k pořízení vlastního (popř. družstevního) bytu, na čemž z hlediska evropského srovnání není vůbec nic zvláštního, a pokud i nabízené finanční nástroje pro pokrytí výdajů na koupi jsou pro tyto domácnosti dočasně nebo trvale nepřístupné, nezbývá jim, stejně jako je tomu obvyklé i v evropských zemích, než se obrátit na nájemní sektor, nejlépe sociální nájemní sektor. 7 Ekonomická recese ještě prohloubila potíže se zajištěním sociálního bydlení. Stát dosud nevytvořil odpovídající finanční nástroje pro změnu v této oblasti a samosprávy obvykle nemají zájem či dostatek peněz řešit situaci komplexně. Zájem obcí o současně platné dotace na výstavbu podporovaných bytů se dlouhodobě soustřeďuje na chráněné byty pro seniory a bytová politika obcí cílená na osoby s omezenými příjmy se obecně využívá spíše k zajištění bydlení bohatších z chudých, tedy co nejméně rizikových nájemců. Jenže právě skupina rizikových nájemců z řad lidí bez práce se stále rozrůstá. Finanční podpora sociálního bydlení naráží na limit de minimis. Proto je při 5 LUX, M. et al. Bydlení věc veřejná. Praha, 2002, s. 11. 6 ČSÚ. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-00>. 7 LUX, M. et al. Bydlení věc veřejná. Praha, 2002, s. 11. 6

úvahách o nastavení systému nutné v co největší míře využít už stávajících bytových kapacit a zavedených sociálních služeb. Když se v roce 2007 v Dobříši jednalo o přípravě konceptu sociálního bydlení Ministerstva pro místní rozvoj, shodli se účastníci, že úloha obcí a krajů bude spočívat zejména v zajištění vazby systému sociálního bydlení na střednědobé komunitní plány a informační činnosti. 8 Zde se ovšem nelze spokojit se zjednodušeným konstatováním a často veřejně prezentovaným názorem, že sociální bydlení by v České republice měly v rámci svých možností a kompetencí zajišťovat především obce. Vždyť přeci v rámci navrácení majetku obcím disponují mj. dostatečně velkým bytovým fondem. Prvním důvodem pro odmítnutí tohoto zjednodušujícího názoru je skutečnost, že když v roce 1991 došlo zákonem k převodu 877 000 bytů ze státního bytového fondu do majetku obcí (bylo to 23,5 % celkového bytového fondu), nebyl tento převod majetku doprovázen pro obce závaznými pravidly pro hospodaření s byty ani adekvátním finančním posílením obecních rozpočtů. Dalším důvodem je problematika praktické realizace práva na přiměřené bydlení a současně řešení sociálního začleňování, které je z velké části v rukou obcí. Pro obce jsou zde velmi podstatná ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, který ve svém 2 odst. 1 stanoví, že obec je veřejnoprávní korporací a v odst. 2 uvádí, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby všech svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Dle 35 odst. 2 téhož zákona obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obce rovněž musí akceptovat zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který ve své hlavě druhé upravuje základní zásady jakéhokoli postupu správního orgánu, pokud tento vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Obec jako subjekt územní samosprávy a veřejnoprávní korporace je tedy zatížena povinnostmi, které její pozici oproti postavení ryze soukromoprávního pronajímatele výrazně modifikují. 8 MODERNÍ OBEC. Sociální bydlení a jeho trendy. Dostupné z: <http://vyhledavani.ihned.cz/109-45346790-on-soci%e1ln%ed+bydlen%ed-m00000_d-46>. 7

Pokud obec jedná ve vztahu k některé skupině svých občanů, které identifikuje např. na základě odlišné etnicity tak, že o ně rovnocenně nepečuje (v samostatné působnosti), dostává se do rozporu se zákonem. 9 1.2 Popis problému Stejně jako v celé ČR není v současné době ani v Opavě koncepčně rozvinutý systém sociálního bydlení, který by dostatečným způsobem reagoval na potřeby občanů města. Za veřejně politický problém tak lze označit rostoucí počet skupin a jednotlivců mající problémy se získáním a udržením důstojného bydlení na běžném trhu ve městě Opava. Situace je zachycena níže, kde pro vymezení a strukturaci problému je využita metoda Strom problémů 10, který vymezuje hlavní příčiny a důsledky současného stavu. Hlavní příčiny problému jsou především: Vysoká výše nájmů v bytech Statutárního města Opavy (dále jen SMO) Opava v rámci Moravskoslezského kraje (dále jen MSK) patří mezi města s nejvyšším, v minulosti regulovaným nájmem 11, který rostl velmi rychle cena nájmu za m 2 a měsíc v obecním bytě v roce 2008 byla 26,07 Kč, v roce 2009 vyšplhala na 32,95 Kč a v roce 2010 byl nájem ve výši 50,02 Kč. 12 Tomuto skokovému růstu neodpovídá vývoj výše průměrné měsíční mzdy. Ta sice dlouhodobě roste, ovšem pomalým tempem (např. v roce 2008 byla 22 593 Kč, v roce 2009 vzrostla téměř o tisíc korun výše na 23 488 Kč a v roce 2010 o necelých pětset korun výše na 23 951 Kč). 13 K výši nájmů rovněž nepříznivě přispívá způsob výběru nájemců na uvolněné byty SMO výběrové řízení, kde podmínka je nabídka uchazeče s uvedením výše finanční částky, kterou je 9 MVČR. Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení. Dostupné z: <www.mvcr.cz/soubor/extremismus-identifikace-zasadnich-problemu-pdf.aspx>. 10 VESELÝ, A., NEKOLA, M. (ed). Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, 2007, s. 218-220. 11 DISPARITY. Analýza regionálních disparit ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení mezi okresy a vybranými obcemi uvnitř vybraných krajů. Dostupné z: <http://www.disparity.cz/data/usr_048_default/zprava_aktivita_a1004.pdf>. 12 MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY. Odbor majetku města, informace poskytl vedoucí oddělení správy a evidence budov. 13 ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda 2000 2010. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/mzda_v_kc>. 8

ochoten zaplatit městu jako první měsíční úhradu na nájemném bytu (nejnižší nabídka je stanovena jako 12ti násobek stávajícího nájemného). 14 Ekonomická situace vymezených skupin v Opavě aktuálně existuje 267 sociálně znevýhodněných osob a 86 rodin 15, které jsou závislé na pobírání různých dávek, potencionálně ohroženo je 3634 uchazečů o zaměstnání (Opava má 11% nezaměstnanost) 16. Opava má přitom v rámci MSK jedny z nejvyšších nákladů na bydlení vůči průměrným ročním příjmům (cca 28 32 %). 17 Nevhodně strukturovaný bytový fond SMO SMO vlastní celkem 595 bytových jednotek, ze kterých je pouze 45 určeno výhradně pro seniory. Dále provozuje celkem 44 jednotek v ubytovnách. Žádostí o ubytování je však evidováno cca 190 a tento údaj má stále vzestupnou tendenci. 18 Neexistence státní podpory a koncepce sociálního bydlení v ČR není definován pojem sociální bydlení (vyjma vymezení pro DPH), nejsou vymezena práva a povinnosti stran, není poskytována podpora sociálního bydlení na centrální úrovni. Z těchto základních příčin vyplývají důsledky, které lze spatřovat především v tom, že dochází k růstu počtu jedinců ve vymezených skupinách. Při akceptaci specifičnosti bydlení jako statku a jeho silného sociálního akcentu (viz odst. 1) má formulovaný veřejně politický problém tendenci podílet se na negativních dopadech na dotčené jednotlivce a skupiny. Ty lze spatřovat především v dysfunkcích fungování rodin, rozpadu rodin, zhoršeném prostředí pro výchovu dětí, dále v možném zhoršování zdravotního stavu (např. psychické problémy). Sociální bydlení je tak realizováno v drtivé většině případů pouze za účasti segmentu veřejného sektoru (obce), a to sporadicky, na základě dobrovolnosti a dle nejednotných koncepcí. 14 MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY. Odbor majetku města, informace poskytl vedoucí oddělení správy a evidence budov. 15 MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY. Odbor sociálních věcí, informace poskytla vedoucí oddělení správy poplatků a dávek. 16 Zdroj: ÚŘAD PRÁCE V OPAVĚ. 17 DISPARITY. Analýza regionálních disparit ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení mezi okresy a vybranými obcemi uvnitř vybraných krajů. Dostupné z: <http://www.disparity.cz/data/usr_048_default/zprava_aktivita_a1004.pdf>. 18 MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY. Odbor majetku města, informace poskytl vedoucí oddělení správy a evidence budov. 9

Česká republika nemá zákon o sociálním bydlení, který by přesně definoval pojem sociální bydlení, vymezil jeho cílovou skupinu, rozdělil pravomoci a kompetence a uložil také konkrétní povinnosti. Současná právní úprava je roztříštěná a právní předpisy upravují pouze jednotlivé aspekty sociálního bydlení. Díky vzájemné neprovázanosti jednotlivých nástrojů se naopak rozšiřuje podstandardní bydlení, prohlubuje sociální izolace a tvoří nová ghetta. 19 Aktuálně platná situace vede ke kritickému nedostatku vhodného bydlení, kde podmínky jsou nastaveny jinak, než na běžném trhu s byty. Schéma č. 1: Strom problémů Riziko ztráty bydlení Nespokojenost s užívaným bydlením jako základní lidské potřeby Zvýšení rizika patogenních a deviantních sociálních jevů Růst počtu jedinců a skupin, které mají problémy se získáním či udržením bydlení Riziko zhoršeného zdravotního stavu (např. psychické problémy) Nízký standard ubytování vymezených skupin Vznik ghet, sociálně vyloučených lokalit Disfunkce fungování rodin, rozpady rodin, zhoršené prostředí pro výchovu dětí Rostoucí počet skupin a jednotlivců mající problémy se získáním a udržením důstojného bydlení na běžném trhu ve městě Opava Vysoká výše nájmů v bytech města Opavy Ekonomická situace vymezených skupin Nevhodně strukturovaný bytový fond města Opavy Neexistence státní podpory a koncepce SB Nevyhovující systém přidělování bytů města Opavy Zdroj: autor Nepoměr mezi růstem ceny nájmů a služeb k růstu příjmů Nezájem soukromého sektoru o poskytování SB Nízký podíl SB v ČR ve srovnání s EU 19 EPRAVO. V České republice chybí sociální bydlení i zákon, který by ho upravoval. Dostupné z: <http://www.epravo.cz/top/clanky/v-ceske-republice-chybi-socialni-bydleni-i-zakon-ktery-by-houpravoval-57108.html />. 10

2 Cíle práce a výzkumné otázky Za veřejně politický problém považuji skutečnost, že existují určité skupiny jedinců (sociálně slabí, senioři, mladé rodiny, zdravotně a duševně postižení, etc.), kteří nejsou schopni si bydlení zajistit vlastními silami na běžném trhu a mají tak ztížený přístup k důstojnému bydlení, nebo jsou přímo ohroženi ztrátou bydlení. Současně je zřejmý rostoucí počet takových skupin a jednotlivců. 2.2 Hlavní výzkumný cíl Hlavním výzkumným cíle práce je identifikovat jak instituce ovlivňují racionalitu zájmů, chování a jednání aktérů při formování aktuálního stavu dané problematiky (instituce jako klíčový koncept jsou definovány v kap. 4.3). Vycházím přitom ze základní teze, že v České republice existuje skupina domácností či jednotlivců, kteří jsou ohroženi ztrátou či udržením bydlení. Identifikace bude a priori vztažena k městu Opava, konkrétně k formování sociálního bydlení v rámci obecního bytového fondu. Jako kontext bude uvedena aktuální situace v ČR. Práce má umožnit pochopení souvislostí v interakci aktérů a institucí, jejich roli na formování jednání, na stanovování pravidel, etc. 2.3 Dílčí výzkumné cíle Účelem dílčích výzkumných cílů je lepší pochopení příčin a souvislostí daného problému, zasazení do právního rámce, etc. Jedná se především o následující dílčí výzkumné cíle: Deskripce a analýza dosavadního průběhu problému, současného stavu a očekávaných výsledků proč dochází k situacím, kdy roste počet jedinců a skupin ohrožených ztrátou bydlení. V rámci analýzy bude provedeno hodnocení ekonomických a sociálních ukazatelů a vývoje institucí, legitimity, etc. Deskripce transformace bytového trhu v ČR po roce 1989 a dalších událostí, které se v období od roku 1989 významně podílely na formování daného problému v kontextu vývoje problému v západní Evropě. Podrobná deskripce a analýza stavu problematiky v městě Opava (formou případové studie). 11

Analýza aktérů a jejich jednání. Ta bude provedena prostřednictvím institucionální analýzy, výkladový rámec IADF. Cílem bude analyzovat racionalitu jednání aktérů a jejich postoje k dané problematice, tj. ke způsobu využití obecního bytového fondu v Opavě v kontextu nájemního a sociálního bydlení 2.4 Výzkumné otázky Pro naplnění cílů práce je třeba hledat odpovědi na výzkumné otázky, které s daným tématem bezprostředně souvisí. Jedná se o následující otázky: 2.5 Hlavní výzkumná otázka (obecná): Jak instituce ovlivňují jednání aktérů sociálního bydlení v Opavě. 2.6 Dílčí výzkumné otázky (specifické): Jak se transformoval bytový trh v ČR po roce 1989 Jak se vyvíjel segment sociálního bydlení v západní Evropě a jak v ČR po roce 1989. Které ekonomické, sociální a politické faktory ovlivňují rozhodování a kroky aktérů v daném tématu, jaké jsou důsledky. 12

3 Metodologie a zdroje dat 3.1 Metodologie Metody, které budou pro účely této práce zvoleny, jsou v kontextu vymezených cílů výzkumu a výzkumných otázek. Podkladem empirické části diplomové práci budou teoretická východiska získaná především studiem odborné literatury, veřejnoprávních dokumentů, odborných časopisů, etc. Teoretický koncept vychází z poznatků o sociálním bydlení a bude doplněn i o další související vazby, především o vazby ekonomické, právní, vazby aktuální politiky, historického vývoje, etc. Základním principem empirické části pak bude institucionální analytický rámec, konkrétně IADF viz dále. Bude provedena analýza vývoje, příčin, důsledků a aktuálního stavu problému, tzn. jakých skupin se problém dotýká, jací aktéři a v jakých arénách v problému figurují, jaké jsou klíčové názory aktérů a jak se vzájemně aktéři ovlivňují s institucemi, a to na základě zjištěných skutečností v empirické části práce a v případové studii. V diplomové práci tak chci provést analýzu stávající bytové politiky ve SMO s akcentem na formování sociálního bydlení. Zabývat se budu především funkcionalitami institucí, které do této problematiky vstupují, jejich interakcemi s aktéry tématu a jejich vlivu na utváření a filtraci názorů a rozhodnutí aktérů blíže kapitola 4 Teoretická východiska. K tomuto rámci se váže výběr metod, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Konkrétní výzkumný design bude realizován prostřednictvím případové studie formování obecního sociálního bydlení v Opavě. Případová studie se bude zabývat hloubkovým zkoumáním problému z různých perspektiv. Bude tak analyzovat složitost a komplexitu formování sociálního bydlení v Opavě v kontextu reality a faktů a bude založena na výzkumu s využitím různých metod. Primárním účelem této studie bude hluboké porozumění danému tématu. 20 Součástí studie bude v rámci kvalitativních metod provedena mj. analýza demografických údajů, ubytovacích kapacit v majetku města Opavy a analýza cílových 20 JELÍNKOVÁ, M. Případová studie. In. NEKOLA, M., GEISSLER, H., MOURALOVÁ, M., eds. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha, 2011, s. 196. 13

skupin pro sociální bydlení. Dále bude v rámci využití kvantitativních metod realizováno výzkumné šetření pomocí dotazníků (ubytovny města Opavy) a polostrukturované rozhovory suzavřenými otázkami (nájemci obecních bytů). Následně bude provedena analýza těchto primárních zdrojů. V souvislostech výše uvedeného bude pro možnost zasazení daného tématu (formování sociálního bydlení ve městě Opavě) do širšího kontextu pomocí kvalitativních metod provedena analýza sekundárních datových zdrojů a dokumentů, především odborné literatury, článků v odborných časopisech a internetových zdrojů, které mají vazbu zejména na vymezení sociálního bydlení v ČR, jejich determinanty a dále se zabývají působením institucí, aktérů a jejich vlivem na formování této problematiky. Dále v této části práce bude provedena obsahová analýza dat, které obsahují údaje vypovídající o ekonomických a množstevních veličinách (výše příjmů, ceny nájemného bydlení a souvisejících služeb, množství bytových jednotek a jejich zařazení, etc.) a analýza příslušných zákonů a vyhlášek, které pomohou zasadit problematiku do právního rámce (vymezení funkce bydlení, právo na bydlení, práva a povinnosti vlastníků i nájemců). Případová studie bude pojata jako případová studie rozhodujících příčin a bude se zabývat především zkoumáním příčin a následků 21 (vzhledem k dané problematice se tento typ studie jeví jako nejvhodnější). Analýzy, komparace a deskripce v diplomové práci se tak budou především zabývat funkcemi, vlivem a interakcemi institucí a aktérů bytové politiky, tzn. důvody, které vedou k stále rostoucí potřebě zajištění bydlení pro skupiny či jednotlivce, kteří si jej nejsou schopni zajistit vlastními silami a prostředky, vývojem cen na trhu s bydlením, právním rámcem vdané oblasti, vývojem cen médií a služeb spojených s bydlením, vývojem mezd a dalšími souvisejícími determinanty. Případová studie tak bude zpracována z pohledu institucionální analýzy, konkrétní výkladový rámec Institutional Analysis and Development Framework od Elinor Ostromové 22 vyhodnocení analyzovaného materiálu v kontextu vlivu institucí na daný problém. 21 JELÍNKOVÁ, M. Případová studie. In. NEKOLA, M., GEISSLER, H., MOURALOVÁ, M., eds. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha, 2011, s. 203. 22 OSTROM, E. Background on the Institutional Analysis and Development Framework. Policy Studies Journal, 2011, roč. 39, s. 7-27. 14

3.2 Metody výzkumu Při výzkumných činnostech v kontextu výše uvedeného budou v práci využity následující metody: obsahová analýza dokumentů (právní, ekonomické, statistické souvislosti); analýza dosavadního průběhu problému a současného stavu; komparace řešení sociálního bydlení v západní Evropě; analýza historického vývoje sociálního bydlení; analýza formování sociálního bydlení v Opavě (design, výzkum, případová studie) výzkumné šetření mezi nájemci bytového fondu prostřednictvím dotazníku a rozhovorů. 3.3 Zdroje dat Při zpracování tématu budou využity dostupné teoretické poznatky jako sekundární zdroje z knižních publikací, odborných časopisů a sborníků, internetových zdrojů, souvisejících zákonů a vyhlášek a rovněž empirické poznatky především z Magistrátu města Opavy (dále jen MMO) jako zdroje primární (v případové studii). Data budou analyzována a budou využita následujícím způsobem: Knižní publikace jsou důležité zejména pro správné pochopení pojmu bydlení jako specifického statku a pro deskripci jeho funkcí. Pomohou pochopit funkce a nezastupitelnost sociálního bydlení, jeho pojímání v různých zemích západní Evropy a ČR. V knižních publikacích jsou rovněž uvedeny data, která budou vodítkem pro vymezení, strukturaci a analýzu problému, dále pro metodologii, argumentaci, stanovení indikátorů, varianty navrhovaného řešení, způsobu evaluace a hodnocení možných rizik. Z knižních publikací jsou dále dostupné informace pro teoretická východiska, zejména institucionální analýzu. Data z odborných časopisů a sborníků nabízejí podrobnější argumentaci vedoucí především k návrhům řešení tématu. Jedná se hlavně o Sociologický časopis, kde je např. celé č. 2 v ročníku 2005 věnováno aspektům sociálního bydlení (studie, recenze, výzkum, stati, etc. od předních odborníků na danou problematiku). Údaje z těchto zdrojů pomohou objasnit pozice jednotlivých sociálních vrstev, kterých se problematika týká, dále popisují situaci ohledně 15

sociálního bydlení v ČR z různých úhlů pohledu. Pro návrhy řešení tématu jsou důležité především údaje o propustnosti sociálních vrstev a modely několikastupňového bydlení. Lze rovněž získat informace o efektivitě používaných nástrojů v bytové politice a o míře spokojenosti sužívaným bydlením. Vzhledem ke zpracovávanému tématu je velmi přínosný výzkum ohledně přístupu mladých lidí k bydlení na lokální úrovni, zvláště pak jeho kvantitativní výstupy. Získané data budou využity, jak jsem již uvedl výše, především při návrzích řešení problému a jeho variantách, dále při stanovení cílů a indikátorů, při deskripci aktérů a jejich analýzy a rovněž při výběru hodnotících kritérií. Internetové zdroje (především Český statistický úřad, příslušné ministerstva a další organizační složky státu) poskytnou zdroje, které budou využity převážně při kvantifikaci údajů potřebných pro argumentaci existence, závažnosti a průběhu popisovaného problému. Jejich využití tak bude při prezentaci statistických a ekonomických údajů, právních názorů, oficiálních stanovisek ministerstev a dalších organizačních složek státu a veřejnoprávních subjektů jako významných aktérů v daném problému. Zákony, vyhlášky zde jsou uvedeny především zákonné normy, které budou použity jako prvky při zasazení problému do právního rámce. Tvoří jakési mantinely, mezi kterými je třeba na daný problém a jeho řešení nahlížet. Informace z MMO tyto odkazují na zdroje, které umožní problém konkretizovat na danou lokalitu. Budou využity především v případové studii a k deskripci a analýze aktuální situace v dané lokalitě. 16