ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ

Kritická rešerše archivovaných geologických informací úkol číslo: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Řež 1998 Koordinační středisko programu HÚ Oddělení ukládání odpadů Ústav jaderného výzkumu, 250 68 Řež Tel.:(02)6617 2402; Fax.:(02)6857925;6857552 E-mail:wol@main.nri.cz

Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)... RNDr. František Woller manažer projektu...... Ing. Soňa Konopásková, CSc RNDr. Jiří Slovák koordinátor Programu ředitel divize 400 Výtisk č. 1 Kritická rešerše archivovaných geologických

informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)... RNDr. František Woller manažer projektu...... Ing. Soňa Konopásková, CSc RNDr. Jiří Slovák koordinátor Programu ředitel divize 400 Výtisk č. 2 Kritická rešerše archivovaných geologických informací

číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)... RNDr. František Woller manažer projektu...... Ing. Soňa Konopásková, CSc RNDr. Jiří Slovák koordinátor Programu ředitel divize 400 Výtisk č. 3 Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řěšitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)... RNDr. František Woller manažer projektu...... Ing. Soňa Konopásková, CSc RNDr. Jiří Slovák koordinátor Programu ředitel divize 400 Výtisk č. 4 Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ

Objednatel: Ministerstvo hospodářství České republiky Zhotovitel: Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Rozdělovník: Výtisk č. 1...Ministerstvo životního prostředí, Odbor geologické správy Výtisk č. 2...Ministerstvo průmyslu a obchodu Výtisk č. 3...Správa úložišť radioaktivních odpadů Výtisk č. 4...Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.

OBSAH 1. ÚVOD... 1 1.1. Charakteristika předkládané zprávy... 1 1.2. Cíle úkolu Kritická rešerše... 1 2. REKAPITULACE PRŮBĚHU PRACÍ NA ÚKOLU... 2 2.1. Práce podle prováděcího projektu... 2 2.2. První metodická změna projektu a její náplň... 3 2.3. Druhá metodická změna a její náplň... 3 2.4. Seznam zpráv v rámci úkolu vypracovaných a v makuláři předaných objednateli... 3 2.5. Způsob zpracování grafických příloh... 4 2.5.1. Geologické mapy... 5 2.5.2. Účelové mapy prozkoumanosti... 6 2.5.3. Mapa geologických indicií... 6 3. PROGRAM RZ2... 7 3.1. Společná pravidla uplatněná v rámci programu... 7 3.2. Souborné výstupy zpracování... 8 3.3. Přírodní poměry oblasti... 9 3.4. Nástroje... 9 3.5. Dodatky... 9 4. PŘEHLED MNOŽSTVÍ ZÍSKANÝCH A ZPRACOVANÝCH INFORMACÍ... 11 5. VÝSLEDKY KRITICKÉ REŠERŠE... 13 6. VÝBĚR OBLASTÍ PRO REALIZACI DALŠÍ ETAPY PRACÍ... 16 6.1. Výběr oblastí podle hodnocení informací jednotlivých geovědních disciplin... 17 6.1.1. Shrnující poznámky... 17 6.1.2. Hodnocení jednotlivých oblastí... 20 Větrný Jeníkov (oblast č. 4)... 20 Západně od Třeště (oblast č. 5)... 23 Severně od Nové Bystřice (oblast č. 6)... 25 Klenovský masív (oblast č. 7)... 27 Třebíčský masív (oblast č. 8)... 30 Blatná (oblast č. 10)... 32 Milevo - Brod (oblast č. 12)... 35 Sedmihoří (oblast č. 13)... 37 Tisý úsek (oblast č. 14)... 39 Čistecký úsek (oblast č. 15)... 41 Kdyně (oblast č. 16)... 44 Severovýchodně od Milevska (oblast č. 30)... 46 Jihlavský masív (oblast č. 31)... 49 6.1.3. Celkové zhodnocení... 51 6.2. Výběr oblastí podle hodnocení pracovníků ÚJV... 52 6.3. Srovnání obou způsobů hodnocení... 54 7. VYMEZENÍ PERSPEKTIVNÍCH LOKALIT... 55 7.1. Perspektivní lokalita Růžená (č. 5/1)... 55 Ŕež, únor 1998

7.2. Perspektivní lokalita Klenová (č. 6/1)... 56 7.3. Perspektivní lokalita Kunějov (č. 6/2)... 57 7.4. Perspektivní lokalita Lodhéřov (č. 7/1)... 57 7.5. Perspektivní lokalita Tis u Blatna (č. 14/1)... 58 7.6. Perspektivní lokalita Blatno (č. 14/2)... 59 7.7. Perspektivní lokalita Chyšky (č. 30/1)... 59 7.8. Perspektivní lokalita Vlksice (č. 30/2)... 60 8. ZÁVĚR... 62 PŘÍLOHY Příloha 0: Vysvětlivky k mapám perspektivních lokalit Příloha 1: Situace perspektivní lokality Růžená (5/1) Příloha 2: Situace perspektivních lokalit Klenová (6/1) a Kunějov (6/2) Příloha 3: Situace perspektivní lokality Lodheřov (7/1) Příloha 4: Situace perspektivních lokalit Tis u Blatna (14/1) a Blatno (14/2) Příloha 5: Situace perspektivních lokalit Chyšky (30/1) a Nadějkov (30/2) Ŕež, únor 1998

1 1. ÚVOD 1.1. CHARAKTERISTIKA PŘEDKLÁDANÉ ZPRÁVY Předkládaná zpráva Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. úkolu 59 94 0001) je zpracovaná jako sumarizace celého věcně i časově rozsáhlého úkolu. Požadavek na vznik této zprávy uplatnil objednatel v počátečním stadiu prací na úkole. Svým způsobem je možno tuto zprávu považovat za vyvrcholení celého úkolu kritické rešerše, protože v ní poprvé jsou prezentovány názory autorského týmu na perspektivnost jednotlivých prověřovaných oblastí, resp. jsou navrženy perspektivní lokality, které jsou z geovědních hledisek vhodné pro realizaci další etapy prací ve smyslu Obecného projektu geologických aktivit. 1.2. CÍLE ÚKOLU KRITICKÁ REŠERŠE Podle projektu prací je cílem úkolu Kritická rešerše archivovaných geologických informací: získání úplného přehledu o archivovaných geologických informacích pro jednotlivé specifikované oblasti, jejich kritické zhodnocení a vytvoření syntetického obrazu každé ze studovaných perspektivních oblastí.... Získané výstupy pak podle projektu budou využity pro: výběr oblastí či jejich částí (lokalit) pro realizaci dalších etap průzkumu, zpracování prováděcích projektů průzkumu, stanovení chráněných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. 2. REKAPITULACE PRŮBĚHU PRACÍ NA ÚKOLE 2.1. PRÁCE PODLE PROVÁDĚCÍHO PROJEKTU Prováděcí projekt kritické rešerše archivovaných geologických informací byl schválen KPDVN při radě surovinové politiky Odboru surovin s geologické správy Ministerstva hospodářství ČR v srpnu 1994. V projektu je proveden a zdůvodněn výběr 13 oblastí z původně 27 ČGÚ vymezených (Kříž J. a kol., 1991). Z vybraných oblastí je 12 tvořeno granitoidy, jedna pak baziky. Jednalo se o následující oblasti (číslování ponecháno podle výše uvedené zprávy ČGÚ): Čís. oblast hornina geol. jednotka 4. Větrný Jeníkov granitoidy centrální masív 5. Z. od Třeště granitoidy centrální masív 6. S. od N. Bystřice granitoidy centrální masív 7. Klenov granitoidy klenovský masív 8. Třebíč granitoidy třebíčský masív 9. Říčany granitoidy středočeský pluton? 10. Blatná granitoidy středočeský pluton 11. Zvíkov. Podhradí granitoidy středočeský pluton 12. Milevo - Brod granitoidy kladrubský masív

2 13. Sedmihoří granitoidy kladrubský masív 14. Tis granitoidy čist.- jesenický pluton 15. Čistá granitoidy čist.- jesenický pluton 16. Kdyně gabroidy kdyňský masív Prováděcí projekt předpokládal před zahájením rešerše sestavení kartotéčního lístku, sestavení hodnotících kriterií a sestavení ukládacího programu. Na kontrolním dnu úkolu, který se konal 8. března 1995 byly objednatelem s drobnými připomínkami schváleny jak kartotéční lístek, tak návrh kriterií a ukládacího programu. Uvedené materiály upravené podle připomínek kontrolního dne byly předloženy OSGS Ministerstva hospodářství ČR ve formě etapové zprávy ke dni 30. dubna 1995. V návaznosti na schválení a předání výše uvedených materiálů byla zahájena kritická rešerše na dvou vybraných oblastech. Vybrány byly: oblast Blatná (č.10), která patří mezi rozsahem největší a u níž byla předpokládána vysoká hustota prací, oblast Sedmihoří (č. 13), která naopak patří mezi plošně nejmenší a byla u ní předpokládána nízká hustota prací. Jedním z důvodů, proč byly vybrány vlastně extrémní oblasti, byla potřeba upřesnit skutečnou pracnost pro jednotlivé, na rešerši zúčastněné, disciplíny. Zprávy o výsledcích kritické rešerše dvou vybraných oblastí byly předloženy objednateli k datu 15. srpna 1995. Obě zprávy byly projednány na kontrolním dnu, který se konal dne 20. října 1995. Kontrolní den přijal řadu důležitých závěrů a metodických upřesnění a konstatoval na základě předložených výsledků, že v kritické rešerši je možno pokračovat postupným zpracováváním ostatních oblastí. Přijaté závěry a metodická upřesnění byly zpracovány do metodické změny projektu. 2.2. PRVNÍ METODICKÁ ZMĚNA PROJEKTU A JEJÍ NÁPLŇ Metodická změna projektu byla objednateli předložena v prosinci 1995. Tato obsahovala následující upřesnění: dílčí zprávy z jednotlivých oblastí nebudou obsahovat hodnocení nadějnosti, to bude provedeno v samostatné zprávě na závěr prací, petrografická nomenklatura bude projednána s pracovníky ČGÚ, dopracována a prezentována ve formě samostatné zprávy, rešerše seismologie, neotektoniky a geodynamiky bude zpracována s ohledem na charakter vstupních informací odděleně od ostatních oblastí a předložena ve formě samostatné zprávy. V metodické změně upozornil zhotovitel na účelnost náhrady oblastí Říčany a Zvíkovské Podhradí oblastmi méně exponovanými z hlediska střetů zájmů. Popisovaná metodická změna obsahovala harmonogram celého úkolu i harmonogram, podle kterého byly objednateli předávány makuláře jednotlivých zpráv

3 s tím, že o způsobu reprodukce zpráv a zejména mapových příloh bude rozhodnuto až při oponentuře závěrečného hodnocení celého úkolu cca v dubnu 1997. Metodická změna zároveň obsahovala zpřesněný rozpočet. 2.3. DRUHÁ METODICKÁ ZMĚNA A JEJÍ NÁPLŇ V červnu 1996 byla předložena druhá metodická změna projektu, která zdůvodňovala nahrazení oblastí Říčany a Zvíkovské Podhradí oblastmi SV od Milevska a Jihlavský masív. Tato změna byla schválena OSGS MH ČR dopisem č.j. 8743/96-73 ze dne 20. 6. 1996. Nově zařazeným oblastem byla pro snazší orientaci přidělana čísla 30 (oblast SV od Milevska) a 31 (oblast Jihlavský masív). 2.4. SEZNAM ZPRÁV V RÁMCI ÚKOLU VYPRACOVANÝCH A V MAKULÁŘI PŘEDANÝCH OBJEDNATELI V dosavadním průběhu prací na úkole byly řešitelským kolektivem zpracovány a odběrateli předány následující podklady: Etapová zpráva obsahující návrh hodnotících kriterií a kartotéčního lístku - předáno 25. 4. 1995. Zásady nomenklatury, klasifikace a typologie plutonitů. Kritická rešerše archivovaných geologických informací, Geodynamika, seismologie a dálkový průzkum Země - předáno 24. 7. 1996. Kritická rešerše archivovaných geologických informací z jednotlivých oblastí. Následující tabulka uvádí datum uzávěrky prací a odevzdání makuláře zprávy z každé oblasti. Číslo Uzávěrka Datum Název oblasti oblasti prací předání 4. Větrný Jeníkov 30.7.96 30.8.96 5. Západně od Třeště 31.10.96 27.11.96 6. Severně od Nové Bystřice 31.7.96 30.8.96 7. Klenovský masív 31.5.96 8.7.96 8. Třebíčský masív 31.5.96 8.7.96 10. Blatná 30.6.95 15.8.95 12. Milevo - Brod 31.1.96 28.2.96 13. Sedmihoří 30.6.95 15.8.95 14. Tis 31.3.96 29.4.96 15. Čistá 31.3.96 29.4.96 16. Kdyně 31.1.96 28.2.96 30. Jihlavský masív 31.10.96 27.11.96 31. Severovýchodně od Milevska 31.10.96 27.11.96 2.5. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÝCH PŘÍLOH

4 Následující pasáž se týká pouze podkladů, které budou po reprodukci tvořit samostatné mapové přílohy zprávy o rešerši každé oblasti. Jejich výčet i základní zpracování jsou shodné pro všechny oblasti. Kromě toho je text každé zprávy vybaven textovými přílohami podle individuální potřeby či nutnosti. Jako mapový podklad pro zpracování příloh byly použity xeroxové kopie základních map ČR, resp. základních map ČSSR v měřítkách 1 : 25 000 a 1 : 50 000. Důvodem pro toto rozhodnutí byla skutečnost, že jak nejnovější mapování ČGÚ, tak veškeré podklady Geofondu i databáze spravovaná družstvem GEOMIN jsou zobrazené v tomto listokladu. Gauss-Krügerův listoklad je použit pouze pro starší edice map ČGÚ a některé podklady DIAMO. V rámci zpracování kritické rešerše každé oblasti byly objednány a získány následující podklady: Šlichové a prvkové mapy s analytickými daty a pro účely této rešerše sestavené mapy prvkových a minerálních asociací v měřítku 1 : 50 000, které zpracovalo se souhlasem objednatele družstvo Geomin Jihlava. Databáze ostrých dat ve vazbě na výše uvedené mapové podklady včetně výsledků analýz řečištních sedimentů (ČGÚ Praha) a výsledků geochemie z databáze DIAMO. Od tehdejšího Geofondu ČR a NIS - středisko Geofond byly získány následující mapové podklady v měřítku 1 : 50 000: mapy vrtné prozkoumanosti (s detaily v různých měřítkách, s členěním vrtů podle hloubky), mapy hydrogeologické prozkoumanosti, mapy hydrogeologických objektů mapy chráněných území, mapy dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území a ložisek, mapy poddolovaných území, mapy sesuvných území. Od Geofondu ČR byly získány následující baze dat s vazbou na výše uvedené mapové výstupy: baze dat ASGI/ASTI obsahující záznamy o dokumentech uložených v Geofondu, baze dat vrtů, baze dat hydrogeologické prozkoumanosti, baze dat poddolovaných území, baze dat ložisek nerostných surovin, baze maloplošných CHKO. Veškeré uvedené podklady jsou až do dalšího rozhodnutí uloženy v archivu zpracovatele. Další uvedené podklady byly zpracovány řešitelským týmem.

5 2.5.1. Geologické mapy Pro geologické mapy (příloha č. X/1 ve všech zprávách za jednotlivé oblasti) bylo použito měřítko 1 : 25 000. Jako základní podklad pro sestavení těchto map byly použity geologické mapy ČGÚ měřítek 1 : 25 000 a 1 : 50 000. Díky pochopení pracovníků ČGÚ byly kromě vytištěných map obou uvedených měřítek získány barevné xeroxové kopie autorských originálů dosud nevytištěných map. Zpracovatel má tedy k dispozici geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 ze všech zpracovávaných oblastí a z některých oblastí či jejich částí mapy v měřítku 1 : 25 000. V průběhu zpracovávání geologických map pro účely kritické rešerše se ukázalo, že není možné bez značných zásahů do geologické náplně map kombinovat měřítko 1 : 25 000 a zvětšeninu mapy 1 : 50 000. Při sestavování map nastávaly tedy dvě situace: Celá oblast je pokryta mapováním v měřítku 1 : 25 000, které je možno použít jako základ geologické mapy. Tato situace je optimální, i když výjimečná (oblast Blatná a Kdyňský masív). Oblast je jen částečně pokryta mapami v měřítku 1 : 25 000 nebo mapy tohoto měřítka nejsou vůbec dostupné. V tomto případě bylo jako základního podkladu pro geologickou mapu použito zvětšeniny geologické mapy v měřítku 1 : 50 000. Při překreslování map bylo v nepodstatné míře zjednodušeno členění kvartérních sedimentů (nikoliv jejich rozsah) a v některých případech bylo zjednodušeno i členění metamorfovaných hornin v okolí granitoidů (zejména s ohledem na někdy rozdílné legendy sousedních listů). V případě, že kritickou rešerší byl ve zpracovávané oblasti zjištěn mapový podklad přiměřeného plošného rozsahu (ne např. mapa ložiska v měřítku 1 : 2 000 na ploše 0,5 km 2 ), který byl hodnocen jako využitelný, byla jeho náplň zakomponována do popisované přílohy. Tato situace nastala např. na oblasti Blatná a Čistá. Pokud tato situace nastala, je vždy na vysvětlivkách ke geologické mapě uvedena citace podkladu, který byl k doplnění použit. 2.5.2. Účelové mapy prozkoumanosti Účelové mapy prozkoumanosti (příloha č. X/2-6 každé dílčí zprávy) jsou sestaveny v měřítku 1 : 25 000. Pro lepší přehlednost jsou mapy sestaveny zvlášť pro každou geovědní disciplinu, která se na rešerši podílela, tedy pro: geologii, geofyziku, geochemii, petrografii a mineralogii, hydrogeologii, inženýrskou geologii a geotechniku.

6 V účelových mapách prozkoumanosti jsou zobrazeny pouze podklady, které jsou hodnocené jako využitelné bez výhrad a využitelné. Podklady hodnocené jako nevyužitelné nejsou v mapách uvedeny. 2.5.3. Mapa geologických indicií Tato mapa, která je v každé dílčí zprávě označena jako příloha č. X/7, prezentuje ve schematickém vyjádření faktory, které se jeví z geologického hlediska jako výrazně negativní pro hodnocení celé oblasti. Svojí náplní vychází z geologické mapy a obsahuje ve schematickém vyjádření: tektonické linie, pásma drcení a mylonitizace, horninové žíly, hydrotermální žíly a projevy, kry hornin pláště, litologické změny granitoidních či gabroidních hornin. 3. PROGRAM RZ2 INTERPRETACE ARCHIVOVANÝCH GEOLOGICKÝCH INFORMACÍ Tuto kapitolu zpracoval RNDr. Jiří Křesťan, CSc, autor programu RZ2. Program RZ2 je nástrojem pro společnou interpretaci údajů, anotovaných v rámci projektu Kritická rešerše a geologických dat uložených v registru vrtů a hydrogeologické databance Geofondu. Data, uložená v datové bázi mohou být využívána jednak interaktivně, jednak mohou vystupovat v tiskových sestavách nebo být zobrazována v účelových mapách. Program byl napsán s využitím vývojového prostředí Borland - Delphi (verse 2.01), jde tedy o 32-bitovou aplikaci, provozovatelnou na rychlých osobních počítačích s 32-bitovou sběrnicí pod operačními systémy Windows 95 nebo Windows NT (verse 4.0). Pro zápis dat využívá standardní DBF-soubory (DBASE V) a to prostřednictvím universálního rozhraní Borland Data Base Engine (dále jen BDE), čímž je umožněno eventuelně v budoucnosti je jednoduše konvertovat do výkonnějších databázových systémů (Oracle, Informix a pod.). Na definování jednotlivých algoritmů zpracování v rámci programu RZ2 se vedle autora programového řešení podíleli ing. Miroslav Hercík, RNDr. František Woller a RNDr. Jaroslav Skopový z Ústavu jaderného výzkumu Řež. 3.1. SPOLEČNÁ PRAVIDLA UPLATNĚNÁ V RÁMCI PROGRAMU K ovládání jednotlivých oken v rámci zpracování slouží především tzv. řídící tlačítka umístěná vždy v pravém horním rohu každé obrazovky. Tlačítko tužka je využíváno pro ukončení vícenásobných výběrů nebo pro potvrzení

7 předcházejícího zápisu. Tlačítko disketa je vyhrazeno pro eventuelní zápis údajů do datové báze. Tlačítkem nůžky lze jakoukoliv operaci přerušit bez zápisu změn do datové báze. Konečně pomocí tlačítka otazník si lze kdykoliv v průběhu zpracování vyžádat on-line nápovědu. Prvá dvě uvedená řídící tlačítka se uživateli zpravidla zpřístupňují až po realizaci všech předpokládaných povinných operací. K vyžádání on-line nápovědy pro kteroukoliv položku hlavního menu programu lze použít klávesu F1. V tomto případě bude zobrazována část nápovědy, odpovídající položce menu, na které se právě nachází kursor. Souhrnně si lze uživatelskou příručku programu zpřístupnit v položce Dodatky / Uživatelská příručka hlavního menu programu. Nápověda programu zcela odpovídá pravidlům Windows, lze ji tedy tisknout, doplňovat atd. Pro prohlížení se doporučuje změnit aktuální font nápovědy na small. K řízení chodu programu je převážně používána třítlačítková myš. Pokud kdekoliv v dokumentaci je použit termín kliknutí / dvojkliknutí, pak se tímto pojmem rozumí kliknutí/ dvojkliknutí levým tlačítkem myši. Pokud se v některých operacích využívají i další tlačítka (střední a pravé), pak je to v textu vždy výslovně uvedeno. Program RZ2 předpokládá systémové nastavení obrazovky na rozlišení 1024 x 768 (large font), dále pak tečku jako oddělovač desetinných míst v reálných číslech. Na pevném disku užívaného počítače musí být nadto řádně nainstalován firemní produkt Borland DataBase Engine (adresář Program Files\Borland\Common Files\BDE) a pro potřeby eventuelní ruční modifikace dat i produkt Borland DataBase Desktop (adresář Program Files\Borland\DataBase Desktop). 3.2. SOUHRNNÉ VÝSTUPY ZPRACOVÁNÍ (PŘEHLEDY) Jak již bylo výše zmíněno, uložená data mohou vystupovat v tiskových sestavách a mapách. Mezi sestavami je nejobsažnější tzv. základní sestava, obsahující základní informace o anotovaných podkladech. Ve standardizované sestavě vystupují citace podkladů ve formě standardní literární citace. Konečně v hodnotící sestavě vystupuje vedle názvu podkladu výpis hodnocení navazujících datových oddílů. Pro výpis lze vybrat podklady z libovolného počtu oblastí, zpracovávaných v rámci rešerše, tento výchozí výběr lze pak dále interaktivně upřesnit podle následujících hledisek : čísla podkladu v libovolné oblasti, období dokončení podkladu, jmen autorů podkladu, hodnocení jednotlivých datových oddílů, typu, významu a náplně podkladu, názvu realizující organizace, názvu archivu, kde je podklad uložen, čísla mapy 1 : 50 000 ke které podklad přísluší.

8 Všechny uvedené sestavy vystupují vzestupně setříděné. Pokud podklady obsahují objekty uložené v registru vrtů Geofondu nebo v hydrogeologické databance Geofondu, pak lze lokalizaci těchto objektů vykreslovat i v mapách. Na těchto mapách vedle lokalizace objektů lze vypisovat názvy objektů, jejich hloubky, schematicky znázorňovat provedené zkoušky, vypisovat zastižené hladiny a pod. Výběr objektů do map lze opět upřesnit pomocí poměrně rozsáhlé škály hledisek, pokrývající veškeré informace, jež jsou obsaženy v tzv. BA-záznamu Geofondu (zastižené útvary, provedené testy, druh objektu atd.). Mapy lze doplňovat o listoklad map 1.25.000, digitalizovanou situaci (místa, silnice, řeky a pod. pokud existují), definované obrysy a další doplňky. Mohou být kresleny buď přímo prostřednictvím Windows nebo mohou být zapisovány do DXF-souborů pro jejich dodatečné interaktivní doplňování nebo začlenění do různých geografických informačních systémů. 3.3. PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI (PŘÍRODNÍ POMĚRY) Do tohoto oddílu jsou postupně zařazovány operace, jež mají umožnit zpracovateli v rámci vybrané oblasti operativní využívání dat, převzatých z Geofondu. K interaktivnímu studiu geologických poměrů vybrané oblasti slouží okno, obsahující dvoustránkový záznamník, obsahující na první stránce soupis všech podkladů, anotovaných v oblasti, s vyznačením existujících datových oddílů. Obsah kteréhokoliv z nich lze jednoduše zobrazit v dceřinném okně (v otevřené řeči) a eventuelně i vytisknout. Pokud jsou pro vybraný podklad k disposici data z registru vrtů Geofondu, pak se příslušné objekty zobrazí na mapě, nacházející se na druhé stránce záznamníku. Základní údaje o každém z nich lze získat po přiblížení kursoru k příslušné lokalizaci, nezkrácenou geologickou dokumentaci v otevřené řeči dle GAzáznamů pak po dvojkliknutí na vybraném objektu. Pokud vybraný podklad obsahuje i objekty v hydrogeologické databance Geofondu, pak jejich plošnou lokalizaci lze vyvolat po vyvolání operace Hydrogeologie. S ohledem na komplikovanost dat v hydrogeologické databance může uživatel využítat data jen dle předem připravených masek (chemie, hydraulické parametry a pod.). 3.4.NÁSTROJE V průběhu řešení úkolu Kritická rešerše byla data ukládána a kontrolována pomocí programu RZ1. Jednalo se o 16 bitovou aplikaci, napsanou pro použití v operačním systému WINDOWS 3.11. Tento OS byl špičkový v době zahajování kritické rešerše, dnes však je již překonán 32-bitovými operačními systémy WINDOWS 95 nebo WINDOWS-NT (verse 4.0). Tento program byl napsán tak, aby mohl být distribuován na jednotlivá pracoviště, na kterých se anotace podkladů realizovaly bez zvýšených nároků na technickou úroveň využívaných osobních počítačů. Interpretační program RZ2 byl již připravován pouze pro řešitelské pracoviště, jež provádí zhodnocení anotovaných podkladů a které s ohledem na rozsah a závažnost

9 soustředěných dat a potřebu jejich průběžné aktualizace až do zahájení průzkumných prací ve vybrané oblasti je pro tyto účely náležitě technicky vybaveno. Do tohoto oddílu jsou proto soustředěny operace, umožňující aktulizaci datové báze již na 32-bitové úrovni (zápis nových nebo oprava dříve zapsaných podkladů, kontrola integrity a pod.), dále pak testy, jejichž potřeba vyvstala až v době detailní interpretace uložených dat. 3.5. DODATKY Vedle tisku uživatelské dokumentace programu RZ2, která je napsána tak, aby mohla být současně využita jako on-line nápověda, jsou v dodatcích obsaženy : prohlídka nebo výpis používaného číselníku (soubor TEZAURUS.REZ, umístěný v systémovém adresáři COM aktuální domény), prohlídka nebo výpis veškerých datových struktur použitých pro zápis anotovaných údajů s detailním popisem jednotlivých položek, prohlížení nebo výpis anotace kteréhokoliv podkladu na základě obvyklého autorského rejstříku. Z této závěrečné nabídky lze rovněž vyvolat produkt Borland DataBase Desktop, který lze s výhodou uvážlivě použít pro aktulizaci dat v kterémkoliv DBF-souboru datové báze kritické rešerše. K disposici je rovněž procedura, konvertující texty zapsané v DBF-souborech s využitím kódové stránky 1250 (Microsoft) do universální kódové stránky 852. 4. PŘEHLED MNOŽSTVÍ ZÍSKANÝCH A ZPRACOVANÝCH INFORMACÍ V následujícím tabelárním přehledu je uvedeno množství podkladů, které byly pro každou z 13 zpracovaných oblastí zhodnoceny. Zároveň je uvedeno množství vrtů na území každé oblasti, které byly získány z databáze Geofondu a jsou uloženy v účelové databázi (program RZ2). V případě počtu vrtů v jednotlivých oblastech se údaj zjištěný rešerší archivních informací může lišit od počtu vrtů z databáze Geofondu. Rozdíl je dán skutečností, že v místech s vysokým počtem vrtů (ložiskové průzkumy) nebyly pro účely databáze Geofondu anotovány všechny vrty. V tabelárním přehledu jsou uvedeny i počty vrtů na 1 km 2 a počty podkladů na 1 km 2. Jakkoliv má údaj o počtu podkladů na jednotku plochy diskutabilní hodnotu, považujeme jej přes to za určitou informaci o prozkoumanosti oblasti. Vysoký počet vrtů na 1 km 2 u některých oblastí signalizuje vždy rozsáhlejší ložiskově průzkumné aktivity. Podle našeho mínění vysvětlení vyžaduje pouze vysoká hustota vrtů na oblasti Tiský úsek (oblast č. 14). Ta je dána skutečností, že obrys oblasti

10 vedený vně geologické kontury granitoidů zasáhl částečně do prostoru, ve kterém byla realizována řada geologických průzkumů ložiska cihlářských surovin Žihle. Kromě toho je v tabulce uveden i počet obyvatel v oblasti. Počty obyvatel jsou uvedeny podle Statistického lexikonu obcí České republiky (Český statistický úřad 1992). Detailní členění počtu obyvatel podle sídel je uvedeno v každé dílčí zprávě v tabulce u kapitoly 5. Pokud se počtu obyvatel týká, je uveden vždy celkový počet obyvatel na území katastru bez ohledu na to, jakou částí zasahuje katastr do vymezené oblasti. Je tedy uvedeno veškeré dotčené obyvatelstvo. Při hodnocení tohoto údaje je třeba mít na zřeteli, že počty mohou být v některých případech zkresleny přítomností většího sídelního celku, který sám leží mimo oblast a jeho katastrální území zasahuje do vymezené oblasti jen menší částí. Výše uvedený případ nastal například u oblasti Kdyně (oblast č. 16), kdy katastr obce Nýrsko s 4 182 obyvateli zasahuje na území oblasti pouze cca 5%. Obdobná je situace u oblasti Třebíčský masív (oblast č. 8), kdy katastr obce Velké Meziříčí s 10 138 obyvateli zasahuje do území oblasti pouze cca 5%, a u oblasti Jihlavský masív (oblast č. 31), kdy katastr obce Brtnice s 2 265 obyvateli zasahuje do oblasti pouze cca 15% a katastr obce Luka nad Jihlavou s 2 164 obyvateli zasahuje do oblasti cca 35%. V případě všech dalších oblastí je průměrná hustota obyvatelstva pod celostátním průměrem (130,6 obyvatel na km 2 ), většinou dokonce velmi výrazně.

11 Tabulka: Sumarizace základních údajů o rozloze oblastí a množství informací. hustota hustota Oblast název oblasti plocha počet počet vrtů počet číslo km 2 vrtů obyvatel podkladů na km 2 obyvatel na km 2 4. Větrný Jeníkov 65,0 91 278 4,3 3 577 55,0 5. Západně od Třeště 106,0 108 137 1,3 7 680 72,4 6. Severně od Nové Bystřice 84,5 91 228 2,7 4 693 55,5 7. Klenovský masív 52,2 41 14 0,3 2 840 54,4 8. Třebíčský masív 162,0 136 100 0,6 24 636 152,0 10. Blatná 126,2 238 383 3,0 8 584 68,0 12. Milevo - Brod 55,0 90 89 1,6 2 654 48,2 13. Sedmihoří 21,9 66 39 1,8 813 37,1 14. Tiský úsek 44,0 54 186 4,2 3 368 76,5 15. Čistecký úsek 61,8 117 99 1,6 6 589 106,6 16. Kdyně 37,2 102 67 1,8 6 115 164,4 30. Severových. od Milevska 121,5 168 153 1,3 6 026 49,6 31. Jihlavský masív 43,6 124 226 5,2 6 793 155,8 Celkem 980,9 1 426 1 999 84 368 Průměr na oblast 75,5 109,6 153,8 6 490 Geodynamika, seismologie 825 Cekem 2 251

12 5. VÝSLEDKY KRITICKÉ REŠERŠE Jak bylo výše uvedeno, cílem úkolu Kritická rešerše archivovaných geologických informací bylo jednak shromáždit a kriticky zhodnotit veškeré dostupné geovědní informace, jednak s použitím vhodných informací provést výběr oblastí vhodných pro další etapy průzkumu a v oblastech vymezit lokality pro eventuální realizaci etapy nedestruktivního průzkumu a tento výběr zdůvodnit. Pokud se týká prvního z vytčených cílů (shromáždění a kritické zhodnocení dostupných informací), výsledky této aktivity jsou komentovány v kapitole 6. předkládané zprávy. Informace a jejich hodnocení jsou uloženy v databázi, ze které je možno pomocí speciálně pro účely popisovaného úkolu sestaveného programu (RZ2) získat potřebné informace v nejrůznějších sestavách (viz kapitola 3. této zprávy). Kriteria pro stanovení využitelnosti jednotlivých informací či jejich skupin pro popisovaný cíl byla stanovena před začátkem prací na úkole a spolu s kartotéčním lístkem předána objednateli ve formě etapové zprávy v počáteční stadiu prací na úkole. Tato kriteria nebyla už v průběhu dalších prací měněna. Rozdělení informací na: využitelné bez výhrad, využitelné s výhradami, nevyužitelné, využitelnost nelze stanovit je tedy jasně definováno pro jednotlivé druhy informací. Považujeme za účelné zdůraznit, že využitelnost informací je chápána výhradně ve smyslu jejich využitelnosti pro účely geologických prací při výběru lokality pro hlubinné úložiště. Vzhledem k tomu, že veškeré dostupné informace byly pořizovány s jiným záměrem, není výjimečná situace, že např. informace bez výhrad využitelná v ložiskovém průzkumu či v inženýrsko-geologickém průzkumu pro založení povrchové stavby je pro účely hlubinného úložiště hodnocená jako nevyužitelná. Tato skutečnost je dána jednak charakterem informace samotné, jednak požadavkem snížení nejistot na úroveň nižší, než jaká je účelná pro jiné typy geologických prací. Tyto informace budou využívány v budoucnosti, zejména při sestavování prováděcích projektů nedestruktivní etapy prací. Umožní zpracovateli projektu rychlou orientaci v dříve provedených pracích ( 10 a další vyhlášky č. 121/1989 Sb.) a fundované rozhodnutí, které z archivovaných informací je možno převzít a tím dosáhnout jednak úspory času potřebného na realizaci prací, jednak snížení finanční náročnosti projektu při současném zamezení duplicity prací. Pokud bude časová prodleva mezi dokončením kritické rešerše a zahájením prací na prováděcích projektech nedestruktivní etapy průzkumu delší (což se dá reálně očekávat), je potřebné, aby pro splnění účelu zmíněného v předešlém odstavci byla kritická rešerše oblastí, u nichž se předpokládá další etapa prací, periodicky aktualizována.

13 Druhým, minimálně stejně významným cílem úkolu kritická rešerše je výběr oblastí vhodných pro provedení dalších prací a vymezení lokalit uvnitř těchto oblastí. Tento výběr je možno provést pouze na základě některých informací. K zodpovědnému výběru oblastí pro realizaci další etapy prací resp. pro vyřazení některé z oblastí je třeba využít jen takových informací, které dostatečně věrohodně dokumentují, že horninové prostředí nemá vlastnosti potřebné pro budoucí hostitelskou strukturu. Jedná se zejména o následující: homogenita hornin, tektonické porušení, přítomnost horninových a hydrotermálních žil a přeměn, dostatečný hloubkový dosah, seismickou stabilitu, zájmy chráněné zvláštními předpisy. Tímto výčtem je zároveň konstatováno, že na výběru oblastí se na etapě kritické rešerše zúčastněné geovědní discipliny podílejí různou měrou. Maximální tíha tohoto rozhodování leží na geologii, petrografii, geochemii, geofyzice a klasifikaci střetů zájmů. S ohledem na skladbu dostupných informací jen malou roli hraje v tomto rozhodovacím procesu hydrogeologie. V průběhu prací na kritické rešerši totiž nebyly získány informace o hydrogeologických poměrech v hloubkách, které se blíží předpokládané hloubce situování hlubinného úložiště (500-1000 m pod úrovní terénu). Hydrogeologické informace z hloubek maximálně cca 100 m pod terénem není možné pro tuto selekci použít. Inženýrskogeologické informace jsou rovněž dostupné pouze z přípovrchových partií a navíc byly pořízeny pro použití, které je značně odlišné od námi sledovaných cílů. Geotechnické informace obecně jsou poměrně vzácné a navíc značná část informací o fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin byla získána z ložiskových průzkumů na kamenivo a dekorační kámen. Tomu odpovídá také hloubka, ze které jsou informace dostupné. Navíc je třeba při hodnocení těchto informací mít na zřeteli, že při ložiskových průzkumech je běžnou praxí neprovádět technologické zkoušky na makroskopicky nevhodných partiích vrtných jader. Tedy získané informace z inženýrské geologie a geotechniky nejsou takového charakteru, aby některé z nich bylo možno seriozně uplatnit jako vylučující kriteria. Značný význam, zejména s ohledem na množství získaných dat má rešerše inženýrskogeologických a geotechnických podkladů pro první z obou cílů, které rešerše sledovala. Rešerše a kritické zhodnocení dostupných hydrologických a klimatologických dat nemá na selekci oblastí žádný vliv, protože není s ohledem na charakter sledovaných veličin schopna poskytnout vylučující informace. Rešerše těchto dat má tedy význam především pro první, výše uvedený cíl kritické rešerše. Důležité informace pro selekci některých oblastí poskytla rešerše dat z geodynamiky, seismologie a dálkového průzkumu. Jak už bylo konstatováno, tato rešerše nebyla prováděna ve vazbě na jednotlivé vymezené oblasti, ale pro celou dotčenou část Českého masívu a pro významné strukturně-geologické celky ležící mimo naše území. Z dat, které byly v rámci popisované rešerše shromážděné mají pro výběr

14 oblastí největší význam data seismologická. S ohledem na pozici oblastí, které byly v rámci rešerše sledovány lze ve stručnosti konstatovat relativně častý (na poměry Českého masívu) výskyt seismických jevů v západních a jihozápadních Čechách ve vazbě na tektonické linie, které omezují chebsko-domažlický příkop. 6. VÝBĚR OBLASTÍ PRO REALIZACI DALŠÍ ETAPY PRACÍ Jak již bylo řečeno, výběr oblastí pro další etapu prací a vymezení lokalit v rámci těchto oblastí je pravděpodobně nejvýznamnějším výstupem realizované kritické rešerše archivovaných geologických informací. I když se v souvislosti s ukládáním vysoce aktivních odpadů ve světě uvažují i testují různá geologická prostředí, specifika geologického vývoje, stavby a složení České republiky vykrystalovala již v ranných etapách úvah o potenciálním umístění úložišť v názor, že pro naši republiku připadají v úvahu nejen na prvním místě, ale v podstatě výlučně plutonická tělesa. Z těch pak pro rozlohu těles, jejich četnost, homogenitu složení, příznivé geotechnické parametry, hloubkovou stálost i tektonickou stabilitu byla - až na podružné výjimky - pozornost koncentrována na granitoidy. Výsledky následných studií a úvah potvrdily, že neexistují reálné důvody, aby na výše zmíněné premise bylo třeba cokoliv měnit. Cílem realizované rešerše bylo shromáždit všechna relevantní geologická (s.s.), tektonická, petrografická, geochemická, hydrogeologická, inženýrskogeologická, geofyzikální a geodynamická data o třinácti oblastech, na něž byl zúžen původně širší výběr, který vycházel z prací realizovaných ČGÚ (Kříž J. a kol.1991). Z těchto třinácti oblastí jich dvanáct připadá na granitoidy. Pouze jediná oblast, zařazená do třináctičlenného souboru, z něho svým petrografickým charakterem zřetelně vybočovala příslušností k horninám gabroidním až ultrabazickým. Její zařazení lze dnes hodnotit jako test, který jasně potvrdil, že orientace na jiné druhy plutonitů než na granitoidy nemá v podmínkách České republiky věcné opodstatnění. Ale ani rozhodující část souboru, sestávající z dvanácti granitoidních oblastí, se evidentně neukázala z hlediska vhodnosti pro úložiště jako vnitřně vyrovnaná. Rešeršní studie zřetelně prokázala, že geologické předpoklady některých oblastí jsou nepochybně vyšší, jiných nižší a v případě některých pak dokonce zjevně nevyhovující. Zásadním problémem výběru je stanovení kriterií. S ohledem na charakter úkolu, jehož cílem bylo shromáždit a zhodnotit existující informace, je stanovení kriterií prakticky neřešitelnou záležitostí, protože: sortiment i množství informací se výrazně liší nejen mezi oblastmi, ale výrazně kolísá i v rámci jedné oblasti, aniž jsme schopni tuto skutečnost jakkoliv ovlivnit, množství i využitelnost informací je velmi různá u různých geovědních disciplin, není možné definovat jednotku informací a tuto uplatnit při stanovení hustoty informací v oblasti (prozkoumanosti),

15 nedostatek informací sám o sobě není možno považovat za kriterium snižující perspektivnost oblasti. Je pochopitelně možné stanovit celou řadu různých pseudokriterií a podpořit je číselným hodnocením či přidělenými váhami. Při tomto postupu však vždy dříve či později narazíme na některý z výše uvedených nedostatků, nebo vytvoříme kriteria sice objektivní avšak nelogická. Je samozřejmě možné např. při hodnocení petrografické homogenity oblasti použít kriterium, které bude hodnotit, do kolika polí diagramu QAP se promítají dostupné modální analýzy. Toto kriterium ovšem narazí jednak na různou (většinou nízkou) hustotu informací, jednak na fakt, že průmětné body ležící v rozích čtyř na sebe navazujících polí mohou reprezentovat horniny, které jsou si svým složením bližší, než průměty hornin ležící v rozích téhož pole. Podobných případů je možno uvést celou řadu. Po zvážení tohoto stavu se řešitelský tým rozhodl pro výběr oblastí s použitím dvou následujících postupů: každý člen řešitelského týmu provedl hodnocení každé oblasti z pohledu své discipliny a na základě získaných informací klasifikoval oblast z pohledu možnosti vybudování HÚ VAO a VP ve třech stupních takto: - plně akceptovatelné (1), - ještě akceptovatelné (2), - neakceptovatelné (3), součtem jednotlivých hodnocení pak bylo stanoveno pořadí perspektivnosti jednotlivých oblastí, při čemž použití stupně 3 v hodnocení oblast z dalších úvah vylučuje, pracovníci ÚJV stanovili ve spolupráci s prof. F. Fediukem, DrSc 8 kriterií, která vycházejí z požadavků na vlastnosti hostitelské struktury a oklasifikovali je stupni 1-3 podle stejného systému, jako je uveden v předcházejícím odstavci. Zcela úmyslně nebyla jednotlivá kriteria vážená, protože každé z nich označené stupněm 3 je kriteriem vylučujícím (snad s výjimkou střetů zájmů). I v tomto případě byly oblasti seřazeny na základě výsledků součtu hodnocení jednotlivých kriterií. 6.1. VÝBĚR OBLASTÍ PODLE HODNOCENÍ INFORMACÍ JEDNOTLIVÝCH GEOVĚDNÍCH DISCIPLIN 6.1.1. Shrnující poznámky Jak už bylo několikrát konstatováno, různé geovědní discipliny mají s ohledem na charakter rešerší získaných informací různou možnost vyjádřit se k výběru vhodných oblastí, či sestavit pořadí oblastí s ohledem na jejich snižující se vhodnost. Tato skutečnost je dána jednak charakterem informací, které každá z disciplin sleduje a hodnotí, jednak množstvím a využitelností dostupných informací. Souborné hodnocení informací získaných v rámci kritické rešerše ukázalo, že zásadní pro výběr oblastí jsou informace geologické, petrografické a geofyzikální a

16 informace týkající se střetů zájmů. Objektivnost výběru oblastí u těchto disciplin je dána prakticky pouze množstvím dostupných využitelných informací. U ostatních na rešerši zúčastněných disciplin je situace poněkud odlišná. Z pohledu geochemie patří mezi důležité vlastnosti horniny její mineralogické složení, to je zastoupení horninotvorných, akcesorických a sekundárních minerálů a jejich chemická charakteristika. Z hlediska problematiky vzdálených interakcí jsou zvláště důležité poznatky o uplatnění hydratovaných minerálů (obsahujících chemicky vázanou vodu). Podobně je tomu s obsahem fluid - je třeba mít informace o vlhkosti (tj. obsahu a složení pórové vody), obsahu plynů a přítomnosti paleofluid (plyno-kapalných inkluzí v minerálech). Všechna fluida mohou, zejména při působení tepla, proniknout do úložiště a urychlit korozi kontejneru a tím únik radionuklidů a i změny v charakteru pole vzdálených interakcí. Míra migrace radionuklidů rovněž závisí na advektivních a difuzivních vlastnostech horniny, tj. propustnosti, pórovitosti, tortuozitě, vztahu mezi vlastním úložištěm a hlavními puklinovými zónami či jinými důležitými hydrologickými jevy. V granitických horninách je hlavní migrační cestou pro radionuklidy právě systém otevřených puklin, kterými proudí podzemní voda. Při posuzování vlastností horniny je tedy nezbytně nutný popis sítě puklin, jejich propustnosti, přítomnost a složení asociací puklinových minerálů (zvláště nízkoteplotních). Rovněž je nutný podrobný průzkum sítě mikrotrhlin. Mikrotrhliny výrazně přispívají k retardaci radionuklidů díky tzv. difúzi do mrtvých pórů. Sorpční vlastnosti horniny významným způsobem ovlivňují retardaci radionuklidů. Chemické reakce horniny s vodou, na příklad rozpouštění silikátů a přeměna na sekundární minerály (živce - jílové minerály), rozpuštění solí apod., mohou výrazným způsobem měnit sorpční vlastnosti horniny. Proto jsou nezbytné poznatky o chemickém složení minerálů, jejich strukturních a fyzikálních vlastnostech a jejich uplatnění v hornině. Velmi důležitým geochemickým parametrem je i oxidačně - redukční charakter prostředí (redox - potenciál Eh a redox kapacita), který je determinován přítomností oxidace schopných látek v podmínkách daného prostředí. K dalším, vlastně základním geochemickým parametrům, patří obecné charakteristiky hornin jako je zastoupení hlavních a stopových prvků, jejich rozdělení mezi přítomné minerální fáze (se zvláštním zřetelem na uplatnění radioaktivních izotopů U, Th, K atd.), přítomnost alterovaných zón a popis migrace prvků v nich. Pro poznání vývoje masívu a jeho možného využití pro účely HÚ jsou pak důležité poznatky izotopové geochemie (geochronologická data, výzkum stabilních izotopů, přirozená radioaktivita hornin atd.). Cenné údaje přináší i termodynamické studium přítomných minerálních asociací (určení p - t podmínek vzniku horniny, popř. její alterace).

17 V rámci kritické rešerše archivovaných podkladů byla proto pro jednotlivé studované oblasti shromažďována a posuzována data mající vztah k výše zmíněné problematice. Již předem lze konstatovat, že z geochemického hlediska obsahovaly posuzované materiály jen velmi sporadicky informace, podle kterých by se bylo možno jednoznačně rozhodnout pro určitou lokalitu. Většina dat má jen orientační význam, je využitelná jen pro základní charakteristiku těles a může sloužit pouze jako podklad pro další výzkum. Přesto je možno, na základě kritického posouzení archivních materiálů, některé vymezené oblasti z geochemického hlediska vyloučit jako nevhodné pro účely vybudování HÚ. Na rozdíl od jiných geologických disciplín nelze podle zpracovaných hydrogeologických informací provést objektivní hodnocení vybraných oblastí, získané informace můžeme využít pouze jako nepřímé pomocné kritérium. Vedle nevyrovnané kvality hydrogeologických dat a nedostačující hustoty průzkumných prací, je hlavním omezujícím faktorem využitelnosti archivních údajů malý hloubkový dosah zdrojů informací (hydrogeologické vrty nepřekročily hloubku 80 m, ojediněle 100 m). Obecně vzato, v případě hydrogeologie nemusí být malá hustota prozkoumanosti důvodem k vyloučení dané lokality z výběru. Je třeba si uvědomit, že naprostá většina u nás realizovaných hydrogeologických prací byla účelově zaměřena na vyhodnocení vodohospodářsky významných hydrogeologických struktur, nebo řešila hydrogeologii ložiskově významných zón (tj. prostorově heterogenní prostředí). Naproti tomu hydrogeologické hodnocení kandidátní lokality pro potenciální úložiště sleduje opačný cíl, totiž vyhledání homogenní struktury s co nejmenší propustností. Ve vztahu k výše uvedenému lze tedy konstatovat, že oblasti s malou hustotou realizovaných hydrogeologických prací můžeme obecně považovat za hydrogeologicky deficitní a jako takové již primárně vyhovující z hlediska daného účelu. Za přímá vylučující kriteria, mající vztah k hydrogeologii, lze považovat pouze existenci velkoplošných PHO vodního zdroje, příp. CHOPAV. Lokální ochranná pásma individuálních zdrojů takovým kritériem nejsou. V některých oblastech byl v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu proveden geofyzikální průzkum hydrogeologicky perspektivních zón. Předpokládaná přítomnost těchto struktur je rovněž důvodem k vyřazení lokality z dalšího výběru. Kritická rešerše archivovaných inženýrskogeologických a geotechnických informací představuje první komplexní zhodnocení dosavadních prací. Množství ani kvalita získaných informací z jednotlivých oblastí nemohou být v tomto oboru hlavním kritériem výběru lokality pro úložiště. Jejich využití při zpracování prováděcích projektů však přinese výrazné snížení nákladů v dalších etapách průzkumu. Inženýrskogeologické a geotechnické posudky se z převážné většiny zabývají pouze sedimentárním, většinou kvartérním pokryvem a jen jejich malá část zasahuje do horninového masívu. Informace těchto prací lze v dalších etapách průzkumu spolu s lokálně zastoupenými inženýrskogeologickými a pedologickými mapami využít při

18 sestavování nových inženýrskogeologických map zájmových území a později při výstavbě nadzemní části úložiště. Informace o geotechnické kvalitě svrchní části horninového masívu poskytuje malá část posudků zabývající se např. průzkumem pro zakládání přehrad, či hlouběji založených objektů event. dálnice. I v těchto posudcích je však problematice horninového masívu věnována menší pozornost než komplexu nadložních zemin. Hlavní, i když z hlediska geotechnického neúplné, informace byly čerpány z technologických částí zpráv o geologickém průzkumu a výpočtu zásob kamene, které obsahují hojné výsledky fyzikálně-mechanických zkoušek vzorků hornin odebraných ze stávajících lomů či vrtů do hloubek až 80 m pod povrchem. Díky strukturně-geologickému vývoji Českého masívu a z něho plynoucí stabilitě můžeme vylučující kriteria pro výběr lokalit z pohledu geodynamiky, seismologie a dálkového průzkumu zúžit na seismické jevy. Přes poměrně nízkou hustotu dat (data jsou navíc pochopitelně nakoncentrovaná v seismicky aktivnějších oblastech) lze konstatovat, že v oblastech zpracovávaných v rámci kritické rešerše nelze očekávat makroseismické efekty 8 o MSK a vyšší. Tato hodnota je všeobecně považována za neúnosnou pro území, v nichž má být situováno jaderné zařízení. Z tohoto pohledu považujeme za účelné uplatnit kriterium seismicity pouze pro oblasti v blízkosti regionálních zlomů, na nichž byly seismické jevy pozorovány. Pokud se týká střetu zájmů, jsou v předkládané zprávě vzaty v potaz pouze střety se zájmy chráněnými zvláštními předpisy. 6.1.2. Hodnocení jednotlivých oblastí Níže prezentované hodnocení je podáno ve formě komentáře, který byl zpracován pro každou na rešerši zúčastněnou disciplinu s výjimkou hydrologie, klimatologie, inženýrské geologie a geotechniky. Výjimky byly zdůvodněny dříve. Pro každou oblast je provedena sumarizace jednotlivých dílčích hodnocení. VĚTRNÝ JENÍKOV (oblast č. 4) Základní charakteristika Oblast je součástí největšího plutonického tělesa Českého masívu, tzv. moldanubického plutonu, jmenovitě jeho severní větve zvané centrální masív. Výrazně převažující část skalního podkladu je tvořena stejnoměrně zrnitými, jen místy slabě porfyrickými dvojslídnými monzogranity, jejichž specifickou akcesorií bývá andaluzit. Podružné partie kolem Boršova mají povahu biotitických granodioritů. Žilný doprovod plutonu je vyvinut slabě a je zastoupen hlavně aplity a pegmatity. Do oblasti zasahují kry metamorfitů. Geologický kontext naznačuje, že výchozová část plutonu nepředstavuje příliš hluboké patro pod původním stropem intruze, takže stálost či spíše zkvalitňování situace směrem do hloubky lze pokládat za velmi pravděpodobné.

19 konstatuje, že pro podstatnou část oblasti je podle výsledků geologického mapování charakteristická přítomnost rozsáhlých ker metamorfitů. Další pozoruhodná skutečnost, která plyne z mapy M. Veselé, je poměrně nízký počet tektonických linií uvnitř oblasti, ač v jejím těsném okolí na východě i západě je tektonické postižení hornin výrazné. Na základě archivního studia nelze konstatovat, do jaké míry je tato skutečnost podmíněna geologickým vývojem a do jaké míry odráží nerovnoměrnou hustotu odpovídajících informací. V minulosti ověřované rudní indicie u Branišova i na jiných místech jsou dalším projevem nehomogenity celé oblasti. hodnotí oblast Větrný Jeníkov jako ještě akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2-3) s tím, že by (byť s obtížemi) bylo v případě nutnosti možné vybrat na jejím území relativně homogenní méně porušenou lokalitu. Z pohledu petrografie lze za hlavní klady považovat skutečnost, že nejrozšířenější hornina oblasti je značně stejnorodý, strukturně téměř izotropní, středně zrnitý granit, jehož velmi dobré fyzikálně-mechanické vlastnosti jsou dlouhodobě prověřeny rozsáhlou lomařskou činností a širokým uplatněním zdejšího kamene ve stavebnictví. Za hlavní zápory lze naopak považovat fakt, že oblast je vzhledem k osní výchozové části moldanubického plutonu umístěna poněkud excentricky k východu, blíže ke kontaktu s krystalickými břidlicemi moldanubika, které tu do plutonu četnými krami, septy a xenolity zasahují. Tyto metamorfity jsou značně pestrého složení - od rul, migmatitů a hornin granulitové povahy přes kvarcity a erlány až po amfibolity. Tím je homogenita skalního podkladu silně a bez vrtného průzkumu nepředvídatelně narušována. Nevyjasněná zůstává pozice odchylné granodioritové facie v okolí boršovského lomu, která by mohla být zdrojem určitých komplikací. Z pohledu petrografie lze konstatovat, že při eventuálním výběru zúženého výseku pro další etapu je nutno se v každém případě vyhnout východní polovině rešeršní oblasti. V západní polovině oblasti by však při nedostatku jiných vhodnějších lokalit bylo možno o určitém vhodném úseku uvažovat. Oblast lze tedy hodnotit jako ještě akceptovatelnou (2). Geofyzika konstatuje, že z regionálních a aerogeofyzikálních podkladů vyplývá, že linie geofyzikálních nehomogenit a anomálií, které indikují tektoniku a poruchy, leží většinou na okraji vytypované zájmové oblasti. Území je proťato pouze jednou diskontinuitní linií z-v směru. Anomální linie při okraji sledují většinou směry osy centrálního masívu. Rovněž vodivé tektonické linie stejného směru, mapované podle pozemního geoelektrického průzkumu ČSUP, leží vně zájmové oblasti, ovšem z toho důvodu, že tento průzkum nebyl prováděn v zájmové ploše (ale východně od ní). V zájmové ploše samé jsou geofyzikální obrazy monotónní, což by mohlo potvrzovat homogenitu a neporušenost granitoidního tělesa nebo velmi malé kontrasty jejich projevujících se fyzikálních vlastností. To potvrzují i aeroradiometrické a aeromagnetické mapy, které ukazují na nemagnetičnost zastoupených typů hornin (řídké jsou tedy výskyty magnetičtějších bazických těles). Radiometrické anomálie, které stojí za zmínku, se nachází opět pouze na východ od zájmové plochy, kde byl také prováděn intenzivní průzkum na uran. Tyto jsou projevem složitější geologické situace s výskyty U mineralizace. Velký tíhový