Zhodnocení hospodaření obce Vyškov

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení hospodaření obce Vyškov Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Lucie Bartůňková Aneta Vojtková Brno 2013

Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí bakalářské práce, Ing. Lucii Bartůňkové, za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále děkuji zaměstnancům Městského úřadu ve Vyškově za poskytnutí potřebných materiálů.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Zhodnocení hospodaření obce Vyškov vypracovala samostatně s použitím literatury a zákonů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2013...

4 Abstract VOJTKOVÁ, Aneta. Evaluation economy of municipality Vyškov. Bachelor thesis. Brno, 2013. Mendel University in Brno, Faculty of Business and Economics. Bachelor thesis deals with the management of municipality Vyškov in the years 2008 2011. Own work includes analysis of revenue and expenditure the municipal budget in each year and the financial analysis of financial statements. Recommendations for improving the economy of the municipality are based on obtained informations. Keywords Economy of the municipality, budget, revenue, expenditures, financial analysis of municipal firm. Abstrakt VOJTKOVÁ, Aneta. Zhodnocení hospodaření obce Vyškov. Bakalářská práce. Brno, 2013. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Bakalářská práce se zabývá hospodařením obce Vyškov v letech 2008 2011. Vlastní práce obsahuje rozbor příjmů a výdajů rozpočtu obce v jednotlivých letech a finanční analýzu účetních výkazů. Následně jsou na základě zjištěných informací navržena doporučení pro zlepšení hospodaření obce. Klíčová slova Hospodaření obce, rozpočet, příjmy, výdaje, finanční analýza municipální firmy.

OBSAH 5 Obsah 1 Úvod 10 2 Cíl práce a metodika 11 2.1 Cíl práce.................................. 11 2.2 Metodika................................. 11 3 Literární rešerše 12 3.1 Charakteristika obce........................... 12 3.1.1 Klasifikace obcí.......................... 12 3.1.2 Působnost obcí.......................... 12 3.1.3 Orgány obcí............................ 13 3.2 Rozpočet obce.............................. 15 3.2.1 Závěrečný účet.......................... 16 3.2.2 Rozpočtová skladba....................... 17 3.3 Příjmy rozpočtu obce........................... 20 3.3.1 Daňové příjmy.......................... 20 3.3.2 Nedaňové příjmy......................... 21 3.3.3 Kapitálové příjmy........................ 21 3.3.4 Přijaté transfery......................... 21 3.4 Výdaje rozpočtu obce.......................... 22 3.4.1 Běžné výdaje........................... 22 3.4.2 Kapitálové výdaje........................ 22 3.5 Financování................................ 22 3.6 Finanční analýza............................. 23 3.6.1 Analýza poměrových ukazatelů................. 23 3.6.2 Ukazatele podle zákona 420/2004 Sb............... 26 4 Vlastní práce 28 4.1 Charakteristika obce Vyškov....................... 28 4.2 Analýza rozpočtu obce.......................... 30 4.2.1 Rozpočtové příjmy........................ 32 4.2.2 Rozpočtové výdaje........................ 37 4.3 Finanční analýza............................. 41 4.3.1 Ukazatele autarkie........................ 41 4.3.2 Ukazatele rentability....................... 41 4.3.3 Ukazatele likvidity........................ 42 4.3.4 Ukazatele financování...................... 43 4.3.5 Ukazatele investičního rozvoje (útlumu)............ 44 4.4 Návrhy na zlepšení hospodaření obce.................. 45 4.4.1 Dotace............................... 45 4.4.2 Aquapark............................. 50 4.4.3 Volné peněžní prostředky.................... 51

OBSAH 6 5 Závěr 53 6 Literatura 55 Přílohy 58 A Rozvaha 2008-2011, aktiva 59 B Rozvaha 2008-2011, pasiva 61 C Příjmy 2008-2011 63 D Výdaje 2008-2011 64

SEZNAM OBRÁZKŮ 7 Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení příjmů 20 Obrázek 2: Rozdělení výdajů 22 Obrázek 3: Znak Vyškova 28 Obrázek 4: Daňové příjmy v tis. Kč 32 Obrázek 5: Kapitálové příjmy v tis. Kč 35 Obrázek 6: Přijaté transfery v tis. Kč 35 Obrázek 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč 37

SEZNAM TABULEK 8 Seznam tabulek Tabulka 1: Běžný rozpočet 19 Tabulka 2: Kapitálový rozpočet 19 Tabulka 3: Počet obyvatel města Vyškova k 31. 12. 2011 29 Tabulka 4: Schválené příjmy a výdaje v tis. Kč 30 Tabulka 5: Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč 30 Tabulka 6: Rozpočtové příjmy v tis. Kč 31 Tabulka 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč 31 Tabulka 8: Rozpočtové příjmy v tis. Kč 32 Tabulka 9: Nedaňové příjmy v tis. Kč 33 Tabulka 10: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2008-2009 v tis. Kč 39 Tabulka 11: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2010-2011 v tis. Kč 40 Tabulka 12: Dílčí hodnoty ukazatelů autarkie v tis. Kč 41 Tabulka 13: Ukazatele autarkie 41 Tabulka 14: Dílčí hodnoty ukazatele rentability v tis. Kč 42 Tabulka 15: Ukazatel rentability 42 Tabulka 16: Dílčí hodnoty ukazatelů likvidity v tis. Kč 42 Tabulka 17: Ukazatele likvidity 42 Tabulka 18: Dílčí hodnoty ukazatelů financování v tis. Kč 43 Tabulka 19: Ukazatele financování 43 Tabulka 20: Dílčí hodnoty ukazatelů investičního rozvoje v mil. Kč 44 Tabulka 21: Ukazatele investičního rozvoje 44 Tabulka 22: Přijaté investiční dotace 46 Tabulka 23: Rozpočet nákladů na zimní stadion v tis. Kč 49 Tabulka 24: Hospodářský výsledek aquaparku v tis. Kč 50

SEZNAM TABULEK 9 Tabulka 25: Vývoj peněžních prostředků na běžných účtech v tis. Kč 51 Tabulka 26: Úroková sazba a roční úrok k 6. 5. 2013 52

1 ÚVOD 10 1 Úvod Už od pravěku se lidé seskupovali v tlupách a chránili si svá území. Později ve středověku vznikala města převážně kolem pevností, díky kterým se obyvatelé cítili bezpečně před útokem cizinců. Tato města byla královská nebo jejich autoritou byl biskup či feudál, který o nich rozhodoval. V dnešní době jsou v České republice základním územním samosprávným celkem obce, které v rámci své samosprávy rozhodují o svých záležitostech, získávají prostředky z daní nebo místních poplatků a provozují služby k naplnění potřeb obyvatelů. Tento výkon samosprávy zabezpečují orgány obcí. Obce vykonávají i státní správu v rámci přenesené působnosti, na jejíž výkon obdrží finance ze státního rozpočtu. Tyto příjmy však u většiny obcí nepokryjí provozní výdaje a obce musí hledat jiné zdroje pro uskutečnění svých projektů. Proto často vedle hlavní činnosti provozují také vedlejší, hospodářskou činnost, která však musí být zisková. Obce také poskytují svůj majetek k pronájmu, žádají o dotace ze státního a krajského rozpočtu, nebo v krajním případě získávají finance emisí komunálních obligací, či přijmou úvěr. Zabývat se efektivitou hospodaření už nepatří jen do soukromého sektoru. Z důvodu decentralizace veřejné správy, je třeba zabývat se také hospodárností jednotlivých obcí. Cílem decentralizace je přiblížit výkon veřejné správy obyvatelům obce, tedy těm, kteří za tento výkon platí. Díky tomu jsou mnohem lépe rozpoznatelné potřeby občanů a je možné efektivněji vynakládat veřejné prostředky a zlepšovat kvalitu veřejných služeb. Členové zastupitelstva obce proto musí znát pravidla o zacházení s obecními financemi, umět sestavit rozpočet obce a hospodařit s obecním majetkem v rámci základních právních předpisů. Před schválením rozpočtu příjmů a výdajů na následující rok je dobré provést finanční analýzu účetních výkazů a rozpočtu obce, díky které je zastupitelstvo schopno zhodnotit majetkovou situaci obce, rozpoznat faktory které ovlivnily hospodaření a určit vhodnou skladbu příjmů a výdajů tak, aby byly veřejné prostředky vynakládány efektivně. Ve své bakalářské práci se zabývám hospodařením obce Vyškov. Nejprve porovnávám rozpočet plánovaný a skutečný, rozpočtové příjmy a výdaje. V následující kapitole provádím finanční analýzu, která je přizpůsobená potřebám obce. Na základě těchto zjištění formuluji opatření, díky kterým by mohlo být hospodaření obce v příštích letech efektivnější.

2 CÍL PRÁCE A METODIKA 11 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této práce je zhodnotit hospodaření obce Vyškov v letech 2008 až 2011 prostřednictvím finanční analýzy účetních výkazů a analýzy rozpočtu obce. Následně navrhnout konkrétní opatření, která přispějí k efektivnějšímu hospodaření vybrané obce v příštích letech. 2.2 Metodika Bakalářská práce se skládá ze dvou částí a to z teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena literární rešerší, která metodou deskripce charakterizuje obec a její působnost. Další kapitola se zabývá hospodařením obce. Je zde popsáno sestavení rozpočtového výhledu a rozpočtu, obsah závěrečného účtu a třídění rozpočtové skladby. Následuje rozdělení rozpočtových příjmů a výdajů. Literární rešerše je zakončena finanční analýzou určenou pro municipální firmy. Obsahuje analýzu poměrových ukazatelů, kterými jsou ukazatele autarkie, rentability, likvidity, financování a ukazatele investičního rozvoje. V praktické části jsou komparační metodou v letech 2008 2011 vyhodnoceny rozdíly mezi rozpočtem plánovaným a skutečným, následuje porovnání schválených a skutečných rozpočtových příjmů a výdajů. Nejdůležitějším bodem je provedení finanční analýzy. Pro její sestavení jsou použity údaje z rozvahy a rozpočtu příjmů a výdajů obce v jednotlivých letech. Metodou indukce jsou formulovány návrhy, díky kterým by mohlo být hospodaření obce v dalších letech efektivnější.

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 12 3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika obce Obec je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích ), ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec je veřejnoprávní korporací, která vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní odpovědnost. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. 3.1.1 Klasifikace obcí Obec jako jednotka územní samosprávy (v širším pojetí) může nabývat různých úrovní: obec (v užším pojetí), která je nejnižší úrovní územní samosprávy, městys, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády, město, jestliže má obec více než 3 000 obyvatel, statutární města, která jsou vyjmenována v zákoně o obcích. Mohou se členit na městské obvody či městské části, hlavní město Praha, které má zvláštní postavení. (Kadeřábková, 2012) 3.1.2 Působnost obcí Samostatná působnost V rámci samostatné působnosti spravuje obec dle zákona o obcích samostatně své záležitosti. Těmi jsou zejména zabezpečení veřejného pořádku, ochrana bezpečnosti, zdraví a majetku, stanovení podmínek pro pořádání veřejnosti přístupných sportovních a kulturních akcí, či zajištění a udržování čistoty veřejných prostranství a ochrana životního prostředí. Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost. Přenesená působnost Státní správu vykonává obec jako přenesenou působnost. Na plnění úkolů v přenesené působnosti dostávají obce ze státního rozpočtu příspěvek, který ale ve většině případů nepokrývá skutečné náklady. Příkladem přenesené působnosti je evidence občanů, řízení o přestupcích či vydávání občanských průkazů. (Provazníková, 2009) Obce lze podle zákona o obcích rozlišovat podle svěřeného rozsahu výkonu státní správy:

3.1 Charakteristika obce 13 Obce se základním rozsahem přenesené působnosti (obce I. stupně), který vykonávají všechny obce. Obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) vedle přenesené působnosti v základním rozsahu vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem také pro okolní obce. Pro tyto obce je typická působnost matričního nebo stavebního úřadu. Obce s rozšířenou působností (obce III. stupně), které po zrušení okresních úřadů převzaly velkou část jejich působností. Jedná se zejména o tyto činnosti: evidence a vedení registru obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, živnostenské oprávnění, výplata sociálních dávek, sociálně-právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství, doprava a silniční hospodářství. U malých obcí je časté, že nejsou schopny z různých důvodů úkoly přenesené působnosti vykonávat. V takovém případě může obec uzavřít se souhlasem krajského úřadu veřejnoprávní smlouvu, prostřednictvím které přenese tyto úkoly na jinou obec ve stejném obvodu obce s rozšířenou působností. (Kadeřábková, 2012) 3.1.3 Orgány obcí Zastupitelstvo obce Obec je podle zákona o obcích spravována zastupitelstvem obce. Při stanovení počtu členů zastupitelstva se přihlíží k počtu obyvatel obce a velikosti územního obvodu. Počet členů zastupitelstva je nejméně 5 a nejvíce 55. Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením. K platnému usnesení zastupitelstva obce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva obce, které je veřejné, svolává a řídí starosta. Zastupitelstvo obce rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech patřících do samostatné působnosti. Jedná se především o schvalování programu rozvoje obce, rozpočtu a závěrečného účtu, zřizování a rušení právnických osob, příspěvkových organizací a organizačních složek obce, či vydávání obecně závazných vyhlášek.

3.1 Charakteristika obce 14 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, za výkon své činnosti zodpovídá zastupitelstvu obce. V obci se rada nevolí, pokud zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se schází dle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Radě obce je vyhrazeno např. zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, vydávat nařízení obce, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce. Starosta obce Starosta zastupuje obec navenek. Je volen zastupitelstvem z řad jejich členů. Starosta se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. (Horzinková, 2010) Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena a zaměstnanci obce. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. (Čmejrek, 2007) Tajemník V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje dle Horzinkové (2010) funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Výbory Zastupitelstvo obce zřizuje dle zákona o obcích finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Pokud v obci podle posledního sčítání lidu žije nejméně 10 % občanů hlásící se k jiné národnosti než české, zřizuje se výbor pro národnostní menšiny.

3.2 Rozpočet obce 15 Komise Rada obce může ze zákona o obcích zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají členové komise radě obce. Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. 3.2 Rozpočet obce Rozpočet lze chápat jako plán určený k finančnímu a hospodářskému řízení obce. S rostoucím podílem vlastních příjmů oproti dotacím roste také význam rozpočtu. Základním úkolem osob odpovědných za hospodaření obce je co nejefektivněji využít finanční zdroje tak, aby byly co nejhospodárněji alokovány a aby byla co nejlépe uspokojena veřejná potřeba. Základní pravidla a předpoklady efektivního a transparentního fungování veřejných rozpočtů: jasné vymezení odpovědnosti, stabilita a předvídatelnost rozpočtové politiky, spolehlivé prognózy o disponibilních prostředcích na daný rok, vyvážený systém rozdělení veřejných prostředků, zahrnující solidaritu, motivaci podnikatelských subjektů a efektivnost, rovnoměrné rozdělení veřejných prostředků, modernizace systému rozpočtování, účetnictví, vykazování, definice kontrolních mechanizmů zadlužování (Ministerstvo financí se zabývá monitoringem hospodaření obcí). (Kašpárková, 2012) Obec hospodaří podle zastupitelstvem schváleného rozpočtu, který je součástí veřejných rozpočtů a slouží k financování veřejných výdajů. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (Horzinková, 2010) Rozpočtový výhled slouží pro střednědobé finanční plánování. Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech ), se sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na dva až pět let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku.

3.2 Rozpočet obce 16 Rozpočet se podle zákona o rozpočtových pravidlech sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit: finančními prostředky z minulých let, úvěrem, příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku. Peková (2011) charakterizuje hospodaření s rozpočtovými prostředky tímto vztahem: F 1 + P V = F 2 F 1 = stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období F 2 = stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období P = příjmy V = výdaje Platí-li vztah F 2 > F 1, vytvářejí se rezervy pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Pokud je F 1 > F 2, znamená to použití minulých rezerv nebo návratných příjmů k vyrovnání rozpočtové bilance. Jak uvádí Kašpárková (2012), měl být rozpočet z dlouhodobého hlediska vyrovnaný, případně přebytkový, kdy se tvoří rozpočtová rezerva. Dlouhodobě schodkový rozpočet se musí vyrovnat z rezerv tvořených v minulých letech, v horším případě z návratných finančních prostředků. Zde ale hrozí riziko zadlužení a vážné problémy se splácením dluhu včetně úroků. Nevyužité rozpočtové prostředky se dle autora nepřevádějí do dalšího rozpočtového roku, ale tvoří výsledek hospodaření. Během rozpočtového roku obec odkládá nákupy z důvodu možných nepředvídatelných okolností, ale na konci roku jde často o neefektivní výdaje, které jsou uskutečňovány kvůli možnosti propadnutí přidělených prostředků a z obavy před krácením finančních prostředků v následujícím roce. Proto dochází ke konci rozpočtového roku ke zvýšení výdajů. 3.2.1 Závěrečný účet Závěrečný účet obsahuje údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku, plnění rozpočtu příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, tvorbu a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření a hospodaření s majetkem. (Horzinková, 2010) Obec je dle Provazníkové (2009) povinna nechat si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok kontrolorem, a tím je buď krajský úřad, auditor nebo auditorská společnost. Kontrolor vyhotoví zprávu o přezkoumání hospodaření obce

3.2 Rozpočet obce 17 za uplynulý rok, která je součástí závěrečného účtu. Kontrolor v závěru zprávy uvede, zda jsou z hlediska budoucího vývoje hospodaření územního celku patrné možnosti vzniku rizik, která by měla negativní vliv na hospodaření. Tato rizika mohou být zhoršující se ekonomická situace dlužníků obce nebo osob, za které obec převzala záruky. V závěru zprávy je též uvedeno, jaký podíl činí pohledávky a závazky na rozpočtu územního celku a jaký je podíl zastaveného majetku na celkovém majetku. Zpráva také uvádí zhodnocení hospodaření založených právnických osob. Pokud ze zprávy o přezkoumání hospodaření vyplývají nedostatky, které nejsou závažného charakteru, je zastupitelstvo obce povinno přijmout nápravná opatření. Tyto nedostatky musí být do stanovené lhůty odstraněny. Pokud se tak nestane, obec riskuje uložení pořádkové pokuty za nesplnění zákonem stanovených povinností. (Kašpárková, 2012) 3.2.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je tvořena analytickým členěním účtů. Kašpárková (2012) uvádí zásady rozpočtové skladby: zásada jednotnosti - jednotná soustava v celém systému veřejných rozpočtů, zásada závaznosti - udává strukturu a formát soustavy, cash princip - členění příjmů a výdajů, brutto princip - příjmy a výdaje v hrubém vyjádření, zásada dlouhodobé stability třídění zřetel na spolehlivost a významnost získaných statistických informací, zásada kompatibility rozpočet zkoordinován s českými i mezinárodními účetními a statistickými standardy. Rozpočtová skladba představuje jednotné třídění příjmů a výdajů z hlediska: odpovědnostního příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol, druhového - všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů (příjmy, výdaje a financování), odvětvového - výdaje se třídí podle odvětví, příjmy se dělí na nedaňové a kapitálové, konsolidačního příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. (Provazníková, 2009)

3.2 Rozpočet obce 18 Kašpárková (2012) dělí peněžní operace z pohledu druhového členění na: 1. Inkaso nebo platba inkasem rozumíme přijetí peněžních prostředků od poskytovatele, který je mimo okruh rozpočtového hospodaření. Platbou jsou poukázané peněžní prostředky směřující vně rozpočtové hospodaření. 2. Konečná (nenávratná) nebo návratná operace konečná (nenávratná) operace je taková, ze které nevzniká pohledávka nebo závazek. Naopak z návratné operace vzniká pohledávka nebo závazek. 3. Domácí nebo zahraniční operace nerozhoduje zde měna, v jaké je peněžní operace realizována, ale územní hledisko. 4. Opětovaná nebo neopětovaná plnění toto členění rozvíjí konečné (nenávratné) operace. Opětované operace jsou založeny na protiplnění, jakým jsou například dodané služby. Neopětované operace nejsou založeny na protiplnění, jde například o inkasa daní. 5. Povinná nebo dobrovolná operace povinné operace jsou uvedeny v závazných právních předpisech. Uskutečnění dobrovolné operace závisí pouze na rozhodnutí zastupitelstva. 6. Běžné nebo kapitálové operace kapitálové operace jsou vázány na dlouhodobý majetek, pořízený jako akt rozpočtové politiky. Kapitálovými operacemi je i přijetí či poskytnutí investiční dotace. Běžné operace jsou vázány na provozní příjmy či výdaje. 7. Aktivní a pasivní operace aktivní operace se vztahují k věřitelskému postavení. Pasivní operace jsou vztaženy k závazkům, např. přijatý úvěr. 8. Operace realizované jako akt rozpočtové politiky nebo akt řízení likvidity podstatou operace realizované jako akt rozpočtové politiky je uspokojení veřejné potřeby. Patří sem například půjčky občanům na bytovou výstavbu, půjčky související s vytvořením nových pracovních míst, či nákup akcií společnosti s cílem podílet se na řízení společnosti ve prospěch veřejného zájmu. Vratné peněžní operace sloužící k zabezpečení finančních prostředků jsou definovány jako akt řízení likvidity a jsou označovány jako financování. Většina obcí sestavuje zvlášť běžný rozpočet a zvlášť kapitálový rozpočet. Toto oddělení běžného a investičního hospodaření umožňuje analyzovat, na co jsou vynakládány daňové a nedaňové příjmy a rozhodovat o nutnosti využití návratných zdrojů. (Provazníková, 2009) Běžný rozpočet Běžný (provozní) rozpočet je podle autorky bilance běžných, každoročně se opakujících příjmů a výdajů. O dobrém hospodaření značí nerovnost, kdy běžné příjmy jsou vyšší než běžné výdaje. Pokud je běžný rozpočet sestaven jako vyrovnaný, značí to fakt, že obec je svými běžnými příjmy schopna financovat pouze běžné výdaje.

3.2 Rozpočet obce 19 Tabulka 1: Běžný rozpočet Příjmy Daňové: svěřené daně sdílené daně místní daně a správní poplatky Nedaňové: uživatelské poplatky za služby příjmy z pronájmu majetku příjmy od vlastních nez. organizací zisk z podnikání Výdaje veřejné služby veřejný pořádek vzdělání péče o zdraví bydlení komunální služby výdaje na podnikání ostatní běžné výdaje (nahodilé) placené úroky běžné dotace jiným rozpočtům Přijaté transfery: běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace ze státních fondů transfery od územních rozpočtů ostatní běžné příjmy Zdroj: Provazníková, 2009. Kapitálový rozpočet V kapitálovém rozpočtu jsou zachyceny příjmy a výdaje, které se vztahují k financování investičních potřeb. Jsou zpravidla jednorázové, neopakovatelné a přesahují období jednoho rozpočtového roku. V praxi je velmi časté, že obcím chybí příjmy na financování investic, a musí proto rozpočet doplnit o návratné příjmy. Tabulka 2: Kapitálový rozpočet Příjmy příjmy z prodeje majetku kapitálové přijaté dotace příjmy z půjček příjmy z emise obligací přebytek běžného rozpočtu dary na investice Výdaje výdaje na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům nákup obligací, akcií poskytnuté střednědobé a dlouhodobé půjčky splátky dříve přijatých půjček krytí deficitu běžného rozpočtu Zdroj: Provazníková, 2009.

3.3 Příjmy rozpočtu obce 20 3.3 Příjmy rozpočtu obce Obrázek 1: Rozdělení příjmů Zdroj: Češková, 2011. 3.3.1 Daňové příjmy Daňové příjmy je z povahy výnosů možné členit na sdílené a svěřené. Příjem ze sdílené daně není závislý na výši daňového výnosu na území samosprávy. Naopak dle tzv. solidaritního principu je celostátní výnos na sdílených daní mezi územně samosprávné celky rozdělen podle zákonných pravidel. Mezi sdílené daně patří podíl na: dani z přidané hodnoty, dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, samostatné výdělečné činnosti a kapitálových výnosů, dani z příjmů právnických osob. Svěřené daňové příjmy odpovídají výši výnosu z území samosprávy. Patří sem vybraná daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob za obce. Daň z nemovitostí je jediná daň, jejíž výši může obec částečně ovlivňovat. (Čmejrek, 2007) Mezi daňové příjmy řadíme místní poplatky. Mají fakultativní charakter, což znamená, že zastupitelstvo obce rozhoduje, zda se budou vůbec vybírat. Jejich význam spočívá nejen v možnosti příjmu, ale také v regulaci. Poplatky se zavádí

3.3 Příjmy rozpočtu obce 21 obecně závaznou vyhláškou. Místní poplatky tvoří poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za ubytovací kapacity, za užívání veřejného prostranství, za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, ze vstupného či za provoz výherního hracího přístroje. (Provazníková, 2009) 3.3.2 Nedaňové příjmy Jedná se o příjmy nárazové, které neplynou z povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce. Mezi příjmy z vlastní činnosti patří příjmy z poskytování služeb a výrobků, z prodeje zboží či ze školného. Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku zahrnují příjmy z prodeje majetku pořízeného z běžných prostředků, zejména materiálu, zásob. Ostatní nedaňové příjmy jsou přijaté neinvestiční dary, pojistné náhrady, přijaté příspěvky na neinvestiční účely a přijaté splátky půjčených prostředků od státního rozpočtu, rozpočtů územní úrovně, obyvatelstva a ze zahraničí. Nepatří sem aktivity obce, které jsou hospodářskou činností. (Kašpárková, 2012) 3.3.3 Kapitálové příjmy Tyto příjmy plynou z prodeje dlouhodobého majetku, z přijatých příspěvků a darů na pořízení dlouhodobého majetku, z prodeje dlouhodobého finančního majetku za účelem rozpočtové politiky. Řadíme sem také příjmy z prodeje akcií, majetkových podílů a dluhopisů. (Češková, 2011) 3.3.4 Přijaté transfery K financování přenesené působnosti slouží dle Provazníkové (2009) zejména dotace a správní poplatky vybírané za provedené úkony. Dotace lze dělit podle způsobu, jakým je obce získávají. Na nárokové dotace mají obce automaticky nárok, aniž by o ně musely žádat. V případě nenárokových dotací musí obce splnit určitá kritéria a o dotace žádat. Přijaté transfery lze dělit také na investiční a neinvestiční. Neinvestiční přijaté transfery nejsou určeny k pořízení dlouhodobého majetku. Jedná se o příjmy poskytované ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů, či zahraničních vztahů. Jde zejména o dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci nebo dary. Investiční přijaté transfery slouží k pořízení investičního majetku. (Kašpárková, 2012)

3.4 Výdaje rozpočtu obce 22 3.4 Výdaje rozpočtu obce Obrázek 2: Rozdělení výdajů Zdroj: Češková, 2011. 3.4.1 Běžné výdaje Běžné výdaje tvoří přibližně dvě třetiny celkových výdajů obce a jejich podíl stále roste. Mezi běžné výdaje lze zařadit výdaje na chod obecního nebo městského úřadu, provoz škol, údržbu ulic, náměstí, veřejných prostranství, provoz veřejného osvětlení, hřbitova, obecní policie, podpora místní kultury, sportu, atd. (Čmejrek, 2007) Neinvestičními nákupy jsou podle Pekové (2011) opakované výdaje za zboží a služby, energie, poskytnuté zálohy na neinvestiční nákupy, nájemné a náklady spojené s pracovní silou, jako jsou mzdy či pojistné. Mezi neinvestiční transfery řadí transfery podnikům a obecně prospěšným organizacím, transfery rozpočtům, vlastním fondům, obyvatelstvu a transfery do zahraničí. Neinvestičními půjčkami jsou půjčené prostředky jiným subjektům na neinvestiční účely. 3.4.2 Kapitálové výdaje Mezi investiční nákupy patří výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, nákup akcií a majetkových účastí. Investičními transfery jsou neopakované výdaje charakteru dotací a příspěvků podnikům, rozpočtům, obyvatelstvu a do zahraničí na investiční účely. Investiční půjčky jsou návratně poskytnuté prostředky na investiční účely. (Češková, 2011) 3.5 Financování Financováním se rozumí přijetí finančních prostředků návratné povahy za účelem úhrady schodku hospodaření a jejich následné splátky. Jedná se také o návratně

3.6 Finanční analýza 23 poskytované půjčky jiným subjektům, příjmy z jejich splátek, výdaje na nákup cizích akcií a dluhopisů za účelem maximálního zhodnocení přebytku hospodaření a zhodnocení dočasně volných finančních prostředků formou úroků a dividend. Podstatou financování je umístění volných peněžních prostředků na peněžní či kapitálový trh, za účelem zvýšení majetku obce. Jde o maximalizaci výnosu při únosné míře rizika. Není zde rozhodující veřejný zájem, ale zisk. Mezi financování patří také opravné položky, které nemají charakter příjmů a výdajů a změna stavu peněžních prostředků na vlastních účtech. (Kašpárková, 2012) Základním vztahem v rozpočtové skladbě je dle Pekové (2011) rovnice: 3.6 Finanční analýza PŘÍJMY VÝDAJE = PŘEBYTEK (SCHODEK) = FINANCOVÁNÍ Finanční analýza je nedílnou složkou finančního řízení, poskytuje důležité informace o finanční a majetkové situaci municipální firmy. Jejím hlavním cílem je identifikovat finanční situaci. Odhaluje pozitivní a negativní faktory, které ovlivnily hospodaření. Základními zdroji dat pro finanční analýzu jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu a příloha účetní závěrky. Pro potřeby finanční analýzy municipální firmy je třeba zohlednit specifika, která jsou s ní spojena, a proto je většina poměrových ukazatelů upravena pro potřeby nepodnikatelského prostředí. Velkým rozdílem oproti ziskovému sektoru je otázka ziskovosti. Hlavní činnost obcí je založena na financování ze státního rozpočtu a jejím cílem není dosahovat zisku, ale vyrovnaného hospodaření. Obec má i možnost vykonávat doplňkovou (hospodářskou) činnost za účelem využití majetku a odbornosti zaměstnanců. Tato doplňková činnost však musí být provozována jako zisková a zisk z ní musí být využíván pro podporu hlavní činnosti.(otrusinová, 2011) 3.6.1 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele patří k nejčastěji využívaným ukazatelům v hodnocení finanční situace. Ukazatele autarkie Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů A = Neinvestiční příjmy 100 (1) Neinvestiční výdaje

3.6 Finanční analýza 24 Autarkie vyjadřuje míru, v níž je obec soběstačná z hlediska pokrytí výdajů hlavní činnosti z dosažených příjmů. Tento příjmově výdajový princip však může zkreslit výsledek v případě, že příjmy zahrnuté do výpočtu souvisí s výnosy jiného než hodnoceného období. Ideálním výsledkem je 100 %, kdy jsou výdaje zcela pokryty. Neinvestiční příjmy zjistíme součtem MD účtů 241 a 261, které slouží pro zachycení příjmů z hlavní činnosti, po očištění o investiční příjmy. Neinvestiční výdaje jsou součtem stran D účtů 241 a 261, po očištění o investiční výdaje. Míra příjmů z neinvestiční dotace na celkových provozních příjmech A n = Neinvestiční dotace 100 (2) Neinvestiční příjmy Neinvestiční dotace jsou konečným stavem účtu 691 (výkaz zisku a ztráty ř. 57). (Kraftová, 2002) Ukazatele rentability Rentabilita nákladů doplňkové činnosti R ndc = Hospodářský výsledek z DČ Náklady na DČ 100 (3) Tento ukazatel je považován za nejpřísnější ukazatel efektivnosti. Do jeho výpočtu vstupují hodnoty z doplňkové činnosti, protože na rozdíl o činnosti hlavní musí vykazovat zisk. Pokud by se výsledek tohoto ukazatele blížil k záporným hodnotám, je nutné učinit změny v hospodaření, jinak by obec měla ukončit doplňkovou činnost. Hospodářský výsledek doplňkové činnosti je rozdílem konečných stavů účtů třídy 6 a účtů třídy 5 (výkaz zisku a ztráty ř. 62, sloupec 2). Náklady doplňkové činnosti jsou součtem účtů třídy 5, vztahujících se k doplňkové činnosti (výkaz zisku a ztráty ř. 31+60+61, sloupec 2). Míra pokrytí ztráty z HČ ziskem z DČ M pz = Hospodářský výsledek z DČ Ztráta z HČ 100 (4) Ukazatel míry pokrytí ztráty je použitelný pouze v případě, kdy je hlavní činnost ztrátová. (Kraftová, 2002)

3.6 Finanční analýza 25 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity značí, zda je obec schopna převést svůj majetek na finanční prostředky a splácet z nich své krátkodobé závazky. Pokud jsou ale hodnoty toho ukazatele příliš vysoké, vznikají oportunitní náklady vyplývající z nezhodnocených finančních prostředků. Běžná likvidita (likvidita III. stupně) L III = Oběžná aktiva Krátkodobé závazky (5) Tento ukazatel předpokládá zpeněžení oběžného majetku k úhradě krátkodobých závazků. Doporučovaná hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1,5-2,5. Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) L II = Peníze a jejich ekvivalenty + krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky (6) Oproti běžné likviditě neobsahuje nejméně likvidní oběžné aktivum, tj. zásoby. Standartní hodnotou tohoto ukazatele je u municipalit rovnost, tedy pokud osciluje kolem 1. Okamžitá likvidita (likvidita I. stupně) L I = Peníze a jejich ekvivalenty Krátkodobé závazky (7) Okamžitá (peněžní) likvidita poměřuje pouze peníze a jejich ekvivalenty, jakožto nejlikvidnější aktivum a krátkodobé závazky. Hodnota by se měla pohybovat kolem 0,2. (Otrusinová, 2011) Ukazatele financování Finanční nezávislost Finanční nezávislost = Vlastní kapitál 100 (8) Celkový kapitál V případě obcí je třeba dbát na uchování a rozmnožování vlastního kapitálu a sledovat jeho poměr k celkovým zdrojům, aby bylo zachováno postavení státu jako většinového vlastníka. Ukazatel finanční nezávislosti dosahuje u územně samosprávných celků nad 70 %. Hodnota pod 30 % značí nestabilitu.

3.6 Finanční analýza 26 Věřitelské riziko Věřitelské riziko = Cizí kapitál 100 (9) Celkový kapitál Ukazatel věřitelského rizika poměřuje množství cizího kapitálu k finančním zdrojům. (Kraftová, 2002) Ukazatele investičního rozvoje (útlumu) Charakterizují hospodaření s dlouhodobým majetkem. Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku Koeficient opotřebení dl. majetku = 1 ΣZůstatkové ceny dl. majetku ΣPořizovací ceny dl. majetku (10) Tento ukazatel slouží pro určení potřeby investičních prostředků. Čím větší hodnota, tím větší nutnost získání investic. Pro zpřesnění ukazatele lze ve výpočtu použít pouze majetek odepisovaný. Potom je tedy hodnota ukazatele ovlivněna zvoleným způsobem odepisování. Míra investičního rozvoje Míra investičního rozvoje = Investice celkem (brutto) Odpisy (11) Míra investičního rozvoje udává poměr mezi potřebou investičních dotací a vlastními zdroji. Ukazuje roční míru tvorby investičního majetku z odpisů. Čím větší investiční rozvoj, tím méně jsou odpisy dostačující jako zdroj krytí investic. Obec si musí hledat jiné zdroje. (Kraftová, 2002) 3.6.2 Ukazatele podle zákona 420/2004 Sb. Zpráva o výsledku hospodaření musí podle 10, odst. 4, písm. b) zákona č. 420/2004 Sb. o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí obsahovat uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku. Tyto ukazatele slouží potřebám zastupitelů územních samosprávných celků při posuzování vývojových trendů některých oblastí hospodaření. Podíl pohledávek na rozpočtu Podíl pohledávek na rozpočtu = Pohledávky 100 (12) Rozpočtové příjmy

3.6 Finanční analýza 27 Pohledávky: dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky. Rozpočtové příjmy: Příjmy celkem po konsolidaci + zisk po zdanění z hospodářské činnosti. Podíl závazků na rozpočtu Závazky: Podíl závazků na rozpočtu = Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky 100 (13) Rozpočtové příjmy Podíl zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku Podíl zastaveného majetku = Zastavený majetek Celkový majetek 100 (14) Zastavený majetek: Zastavený movitý a nemovitý majetek, doložený výpisem z listu vlastnictví a úvěrovými smlouvami. Celkový majetek: (Máče, 2012) Stálá aktiva

4 VLASTNÍ PRÁCE 28 4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika obce Vyškov Obrázek 3: Znak Vyškova Zdroj: Znaky u nás. Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Archeologické nálezy potvrdily trvalé osídlení již od doby kamenné. První písemnou zmínkou je biskupská listina z roku 1141 a první zmínka o Vyškově jako městě je od konce 13. století. Během husitských válek byl Vyškov dobyt a zpustošen husity. Období 16. a počátku 17. století znamenalo pro město hospodářský rozkvět. Z řemesel se rozšířilo soukenictví, hrnčířství a řeznictví. V 17. století, během třicetileté války, bylo město dvakrát obsazeno Švédy a zcela vypleněno. Koncem 17. století dosáhl Vyškov největšího rozkvětu za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ten k vyškovskému zámku přistavěl rozsáhlé křídlo, kde zřídil obrazárnu a rozšířil zámeckou zahradu. Byla zde i biskupská mincovna. Tehdy se Vyškovu přezdívalo Moravské Versailles. Elektrický proud zde byl zaveden v roce 1925, vodovod v roce 1935 a v roce 1936 zde byla zřízena vojenská posádka. Kvůli druhé světové válce se Vyškov stal jedním z nejhůře postižených měst v zemi. V dnešní době má Vyškov 14 částí a je obcí s pověřeným obecním úřadem. Leží v nadmořské výšce 245 metrů asi 30 km severovýchodně od Brna a zaujímá více než 5 000 hektarů rozlohy. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 bylo zaznamenáno 21 598 obyvatel. Centrem města je Masarykovo náměstí. Díky výhodnému dálničnímu spojení zde vznikly dvě průmyslové zóny po obvodu města, které zaměstnávají tisíce pracovníků z Vyškova a okolí. Výrazně tak ovlivňují nezaměstnanost, která se na Vyškovsku pohybuje kolem 8 %. Průmyslová zóna Sochorova je zaměřena na těžší výrobní průmysl, zatímco zóna Nouzka je využívána pro výrobní služby. Městské kulturní středisko pořádá pro veřejnost řadu kulturních akcí, jako například divadelní představení a koncerty. Za účelem zábavy lze navštívit kino So-

4.1 Charakteristika obce Vyškov 29 kolský dům, Zoopark či DinoPark Vyškov, hvězdárnu a aquapark. Za účelem vzdělávání je zde zřízena Knihovna Karla Dvořáčka nebo Dům dětí a mládeže. Výstavy pořádá Galerie turistického informačního centra a Galerie V rohu. Muzeum Vyškovska, které sídlí v budově zámku, obsahuje sbírky historické, archeologické a sbírky výtvarného umění. Nejrůznější druhy vojenské techniky si lze prohlédnout v Muzeu letecké a pozemní techniky. Ve Vyškově je celá řada úřadů a institucí. Sídlí zde Celní úřad, Finanční úřad, Katastrální úřad, Městský úřad Vyškov, Obchodní a hospodářská komora Vyškov, Okresní hygienická stanice, Okresní ředitelství Policie ČR, Okresní správa sociálního zabezpečení, Okresní soud, Okresní státní zastupitelství, Okresní veterinární správa, Úřad práce, Stavební úřad a Městská policie. Město Vyškov zřizuje příspěvkové organizace, kterými je 10 mateřských škol, 6 základních škol, Správa majetku města Vyškova, Knihovna Karla Dvořáčka, Zoopark a Městské kulturní středisko. Právnické osoby založené městem jsou Vyškovské služby, s. r. o., VYTEZA, s. r. o. a Centrum sociálních služeb, o.p.s. Společnosti s majetkovou účastí města jsou Respono, a.s. a Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Vyškov uzavřel smlouvy o partnerské spolupráci s městy Michalovce (Slovensko), Döbeln (Německo), Jaroslaw (Polsko) a Virovitica (Chorvatsko). Mezi těmito městy probíhá výměna folklorních souborů, setkání podnikatelů partnerských měst, nebo školní výměnné pobyty. Starostou je od roku 2012 Ing. Karel Goldemund. 27 členů zastupitelstva zvolilo devítičlennou radu města, 3 místostarosty a tajemníka. Zastupitelstvo také zřizuje finanční a kontrolní výbor. Tabulka 3: Počet obyvatel města Vyškova k 31. 12. 2011 Počet obyvatel Počet obyvatel ve věku 0-14 let 15-59 let 60-64 let 65 a více let Celkem 21 598 2 902 13 877 1 511 3 308 Muži 10 504 1 482 6 875 686 1 334 Ženy 11 094 1 420 7 002 825 1 974 Zdroj: Regionální informační servis.

4.2 Analýza rozpočtu obce 30 4.2 Analýza rozpočtu obce Podklady pro analýzu rozpočtu obce a finanční analýzu byly poskytnuty Městským úřadem ve Vyškově. Jednalo se o závěrečný účet, rozvahu a výkaz zisku a ztrát z let 2008 2011. Tabulka 4: Schválené příjmy a výdaje v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Schválené příjmy 601 624,00 640 013,00 341 427,00 461 051,00 Schválené výdaje 685 045,00 707 209,00 341 427,00 481 714,00 Rozdíl -83 421,00-67 196,00 0,00-20 663,00 Financování 83 421,00 67 196,00 0,00 20 663,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Rozpočet pro rok 2008 schválilo zastupitelstvo jako schodkový s tím, že schodek byl kryt z přebytku hospodaření roku 2007. V roce 2009 byl také schválen schodkový rozpočet, který byl kryt ze zůstatků na bankovních účtech k 1. 1. 2009. Jedině v roce 2010 byl rozpočet schválen jako vyrovnaný. Schválený schodek rozpočtu 2011 byl kryt zůstatkem na běžném účtu, zůstatkem sociálního fondu a zůstatkem fondu bydlení. Tabulka 5: Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Skutečné příjmy 752 333,00 615 768,00 489 815,00 517 778,00 Skutečné výdaje 769 508,00 681 575,00 469 852,00 504 135,00 Rozdíl -17 175,00-65 807,00 19 963,00 13 643,00 Financování 17 175,00 65 807,00-19 963,00-13 643,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Schválené příjmy a výdaje byly v každém z rozpočtových let několikrát upravovány. V letech 2008 a 2009 se podařilo snížit schválený schodek rozpočtu a v letech 2010 a 2011 skončil skutečný rozpočet dokonce přebytkem. Průměrně se skutečné příjmy zvýšily oproti příjmům schváleným o 19 %. V roce 2010 došlo k největšímu rozdílu, když se skutečné příjmy lišily od schválených o 43 %. V roce 2008 to bylo způsobeno významným překročením příjmů z prodeje nemovitostí o 111 mil. Kč. Neméně významnou položkou jsou transferové příjmy, u kterých je rozpočet překročen o 18 mil. Kč. Rok 2009 je jediný, ve kterém došlo ke snížení skutečných příjmů oproti schváleným. Jedním z důvodů jsou daňové příjmy, které byly naplněny pouze na 86 %

4.2 Analýza rozpočtu obce 31 schválených. Propad u sdílených daní, v porovnání s původně schváleným rozpočtem je 38 mil. Kč. Tabulka 6: Rozpočtové příjmy v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Schválené příjmy 601 624,00 640 013,00 341 427,00 461 051,00 Upravené příjmy 794 690,40 633 026,50 527 533,90 508 815,40 Skutečné příjmy 752 333,00 615 768,00 489 815,00 517 778,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Roku 2010 bylo zaznamenáno nejvýraznější překročení rozpočtu u přijatých transferů, kde je rozdíl 125 mil. Kč. Došlo k přijetí dotací na příspěvek na péči a dotací na dávky sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, se kterými nebylo zamýšleno. V roce 2011 byly skutečné příjmy překročeny o 57 mil. Kč. Došlo k navýšení nedaňových příjmů o 2 200 tis. Kč zejména díky přijatým neinvestičním darům. Rozpočet kapitálových příjmů byl překročen o 18 mil. Kč díky prodeji nemovitostí. Nejvýznamnější nárůst nastal u přijatých transferů a to o 40 mil. Kč Tabulka 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Schválené výdaje 685 045,00 707 209,00 341 427,00 481 714,00 Upravené výdaje 876 111,40 700 222,50 527 855,90 526 824,40 Skutečné výdaje 769 508,00 681 575,00 469 852,00 504 135,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Oproti schváleným výdajům se skutečné výdaje zvýšily průměrně o 12 %. Roku 2008 byly uskutečněny neočekávané výdaje zejména z titulu opravy bývalé synagogy, čištění odpadních vod a nakládání s kaly. V roce 2009 byly skutečné výdaje dokonce nižší než výdaje schválené. Stalo se tak kvůli neuskutečnění plánovaných oprav místních komunikací. V roce 2010 byla zaznamenána největší změna mezi schválenými a skutečnými výdaji, a to o 37 %. Došlo k provedení odložených oprav komunikací z roku 2009. Roku 2011 se skutečné výdaje zvýšily zejména kvůli opravám chodníků, které ve schváleném rozpočtu nebyly zahrnuty.

4.2 Analýza rozpočtu obce 32 4.2.1 Rozpočtové příjmy Tabulka 8: Rozpočtové příjmy v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Daňové příjmy 288 528,00 262 954,00 299 663,00 221 215,00 Nedaňové příjmy 26 306,00 21 163,00 21 330,00 43 592,00 Kapitálové příjmy 250 449,00 45 058,00 13 279,00 28 332,00 Přijaté transfery 187 050,00 286 593,00 255 543,00 224 639,00 Celkem 752 333,00 615 768,00 589 815,00 517 778,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Daňové příjmy Obrázek 4: Daňové příjmy v tis. Kč Dopady hospodářské krize se v roce 2009 na rozpočtu projevily velmi negativně, a to zejména v oblasti sdílených daní. Největší podíl na sdílených daních zaujímá daň z přidané hodnoty. Ve všech sledovaných letech je příjem z DPH stabilní a dosahuje průměrné výše 85 mil. Kč, což je 30 % daňových příjmů. Druhou největší položkou sdílených daní je daň z příjmů fyzických osob, která tvoří také 30% sdílených daní. Daň z příjmu právnických osob v roce 2008 dosahovala výše 57,8 mil. Kč, ale v roce 2009 tento významný příjem poklesl na 39 mil. Kč a v roce 2011 dosáhl dokonce jen 33 mil. Kč.

4.2 Analýza rozpočtu obce 33 Mezi svěřené daně patří daň z příjmů právnických osob za obce a daň z nemovitosti. Zatímco daň z nemovitosti byla v roce 2008 9,8 mil. Kč a v dalších letech byl zaznamenán vždy nárůst o další milion, daň z příjmů právnických osob za obce se po roce 2009 dramaticky snižovala. V roce 2008 dosáhla výše 50 mil. Kč, v roce 2009 dokonce 58,8 mil. Kč, ale v roce 2010 to bylo jen 13 a v roce 2011 7 mil. Kč. Mezi poplatky je nejvýznamnější položkou poplatek za likvidaci komunálního odpadu, který každoročně přinese do rozpočtu 10 mil. Kč. Na území Vyškova působilo v roce 2008 19 provozovatelů výherních hracích přístrojů a příjmy z nich dosáhly částky 6 957 tis. Kč. V následujících letech se snížil počet provozovatelů na 14, ale počet přístrojů zůstává stejný. V roce 2010 byl zaznamenán výrazný pokles objemu správních poplatků z odboru správních a vnitřních věcí o 320 tis. Kč. Příčinou je snížení počtu poplatků z matriky a cestovních dokladů. Nedaňové příjmy Tabulka 9: Nedaňové příjmy v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 Poskytování služeb a výrobků 883,00 999,00 1 049,00 1 639,00 Prodej zboží 215,00 230,00 78,00 90,00 Ostatní příjmy z vlastní činnosti 412,00 253,00 1 454,00 1 004,00 Pronájem 6 922,00 10 265,00 7 033,00 21 865,00 Úroky, podíly na zisku a dividendy 1 791,00 636,00 316,00 397,00 Kurzové zisky 3,00 1,00 2,00 0,00 Sankční platby 4 371,00 4 419,00 9 748,00 5 098,00 Vratky transferů 653,00 1 131,00 552,00 72,00 Neinvestiční dary 5,00 41,00 67,00 703,00 Příspěvky a náhrady 10 917,00 2 775,00 642,00 842,00 Ostatní nedaňové příjmy 134,00 413,00 389,00 11 882,00 Celkem 26 306,00 21 163,00 21 330,00 43 592,00 Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008 2011. Příjem z poskytování služeb a výrobků se v roce 2011 zvýšil oproti roku 2010 o 56 % díky zavedení služby odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly. Ta do rozpočtu přinesla 785 tis. Kč.

4.2 Analýza rozpočtu obce 34 Položka prodej zboží souvisí s turistickým informačním centrem, které pořádá občasné zájezdy. Mezi ostatní příjmy z vlastní činnosti patří komunální služby a územní rozvoj. Město Vyškov pronajímá pozemky, budovy a movitý majetek. V roce 2010 došlo k propadu v příjmech z pronájmu nebytových prostor, kvůli započtení výdajů na opravy provedených nájemcem Sdružení Piafa Vyškov, ve výši 211 tis. Kč. Dále bylo tomuto sdružení sníženo nájemné o 129 tis. Kč. V roce 2011 vzrostly příjmy z pronájmu oproti roku 2010 o 210 %, vlivem zavedení položky nájem bytového fondu, která činí 13 844 tis. Kč. V roce 2008 byly příjmy z úroků 1 791 tis. Kč, v roce 2009 už to byly jen 514 tis. Kč. Tento propad je způsoben velmi nízkými úrokovými sazbami a daleko nižším zůstatkem na běžném účtu. Příjmy z podílu na zisku a dividend jsou součástí rozpočtových příjmu jen v roce 2009. Tvoří částku 122 tis. Kč a odpovídají vypořádacímu podílu při ukončení členství města Vyškova ve Středomoravském lesním družstvu Niva. Nejvýraznější položkou přijatých sankčních plateb jsou příjmy z odboru dopravy, které jsou každoročně téměř 3 mil. Kč a příjmy od městské policie, ve výši 1 mil. Kč. Přijaté vratky transferů jsou vratky dotací od neziskových organizací, které nebyly vyčerpány. Tyto dotace jsou poskytovány na tělovýchovnou činnost, vzdělávání, kulturu a prevenci proti návykovým látkám. Na položce neinvestiční dary je výrazný příjem jen v roce 2011, kdy město Vyškov přijalo dar 478 tis. Kč na sběr a svoz komunálních odpadů a 200 tis. Kč na péči o vzhled obce a veřejnou zeleň. Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady tvoří příspěvky na silnice, vodní díla, pohřebnictví, územní plánování, bezpečnost a veřejný pořádek. Mezi ostatními nedaňovými příjmy jsou v roce 2011 splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací, které jsou ve výši 11 518 tis. Kč. Kapitálové příjmy Výše kapitálových příjmů je v roce 2008 ovlivněna prodejem bytových domů, ze kterého bylo inkasováno 221 735 tis. Kč. Prodejem pozemků bylo získáno 28 714 tis. Kč. V roce 2009 se neuskutečnil předpokládaný prodej bytových domů, proto příjmy z jejich prodeje klesly na 31 667 tis. Kč, což je propad o 86 % oproti roku 2008. V roce 2010 byly příjmy z prodeje bytových domů dokonce jen 4 759 tis. Kč. Roku 2011 byl zaznamenán nárůst kapitálových příjmů na 28 332 tis. Kč zejména díky prodeji zahrad a pozemků.

4.2 Analýza rozpočtu obce 35 Obrázek 5: Kapitálové příjmy v tis. Kč Přijaté transfery Přijaté transfery kromě dotací obsahují i převody z vlastních fondů hospodářské činnosti. Obrázek 6: Přijaté transfery v tis. Kč

4.2 Analýza rozpočtu obce 36 Investiční transfery od krajů byly v roce 2008 celkem 3 350 tis. Kč. Tvořily dotace na cyklostezku, bezbariérový přístup do Sokolského domu, a dotace na výstavbu lezecké stěny. V roce 2009 dosahovaly tyto transfery výše 8 mil. Kč a byly určeny na výstavbu splaškové kanalizační sítě. V roce 2010 poskytl kraj Vyškovu 1 mil Kč na koupi cisternového automobilu. V následujícím roce investiční transfery z Jihomoravského kraje činily 15 077 tis. Kč a byly využity na vzdělávání pro konkurenceschopnost a nástupní prostory podchodu. Investiční transfery ze státního rozpočtu byly v letech 2008 a 2009 poskytnuty na rozšíření splaškové kanalizační sítě. V roce 2010 byly přijaty transfery na výstavbu a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací ve výši 14 786 tis. Kč. V roce 2011 bylo získáno ze státního rozpočtu 6 664 tis. Kč na cyklostezku. Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti tvoří v roce 2008 převod výsledku hospodaření za rok 2007 ve výši 13 268 tis. Kč a dočasný převod z fondu bydlení ve výši 16 264 tis. Kč, určený k překlenutí časového nesouladu mezi dosaženými příjmy a realizovanými výdaji v hlavní činnosti. V roce 2009 byl převeden výsledek hospodaření za rok 2008 ve výši 12 498 tis. Kč, z rezervních fondů bylo převedeno 5 001 tis. Kč a dočasný převod z fondu bydlení činil 103 008 tis. Kč. V roce 2010 bylo převedeno z výsledku hospodaření roku 2009 2 613 tis. Kč a z fondu bydlení 49 004 tis. Kč. V roce 2011 tvořil převod výsledku hospodaření jen 1 080 tis. Kč a z fondu bydlení bylo převedeno 47 566 tis. Kč. Neinvestiční transfery od krajů jsou druhou nejnižší položkou přijatých transferů. V roce 2008 bylo přijato 1 304 tis. Kč, které financovaly úpravu přechodů u základních škol, zkvalitnění služeb Turistického informačního centra, mezinárodní pěvecký festival, opravu studny na Masarykově náměstí, podporu komunitního plánování v oblasti sociálních služeb a činnost jednotky dobrovolných hasičů. Roku 2009 tvořily neinvestiční transfery 657 tis. Kč. Byly určeny na propagaci vybraných místních částí Vyškova, obnovu horní části věže radnice, podporu projektu Family point, projekt Asistent pro volný čas dětí a mládeže a zvýšení přírodovědné gramotnosti dětí ZŠ. V roce 2010 kraj poskytl 2 543 tis. Kč na Vzdělávání pro konkurenceschopnost, úhradu ztráty vzniklé poskytováním žákovského jízdného, projekt Virtuální prohlídka města Vyškova a zabezpečení akceschopnosti dobrovolných hasičů. Na tyto položky poskytl kraj také transfery v roce 2011 a to ve výši 3 004 tis. Kč. Neinvestiční transfery od obcí jsou poskytovány na základně veřejnoprávních smluv na projekt Regiontour a obsahují také uhrazené neinvestiční náklady za dojíždějící žáky. Neinvestiční transfery ze státního rozpočtu jsou nejvýznamnější položkou přijatých transferů. Ve všech zkoumaných letech obsahovaly dotace na výkon přenesené působnosti v oblasti sociálních služeb a sociálně-právní ochrany dětí, na dávky sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, na výstavbu zpevňujících dřevin a obnovu kulturních památek. V roce 2008 činily 144 522 tis. Kč a kromě výše uvedených položek jsou zde zahrnuty i dotace na volby do Parlamentu ČR a do zastupitelstva v obcích. V roce 2009 plynulo ze státního rozpočtu celkem 144 113 tis. Kč, mimo jiné na projekt Czech POINT a výdaje spojené s přípravou a konáním voleb do

4.2 Analýza rozpočtu obce 37 Evropského parlamentu. Roku 2010 bylo ze státního rozpočtu získáno 154 494 tis. Kč a v roce 2011 to bylo 150 166 tis. Kč. 4.2.2 Rozpočtové výdaje Obrázek 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč Dopady hospodářské krize se v roce 2009 na rozpočtu projevily velmi negativně, a to zejména v oblasti sdílených daní. Proto bylo nutné toto snížení příjmů vyrovnat snížením plánovaných výdajů. Tímto nepříznivým vývojem byl ovlivněn i rozpočet v roce 2010, který kryje především mandatorní výdaje. V roce 2009 došlo ke snížení výdajů oproti roku 2008 o 11 %, v roce 2010 už to bylo snížení o 40 % oproti výdajům v roce 2008. Roku 2011 se finanční situace začíná zlepšovat a výdaje se zvýšili oproti roku 2010 o 7 %. Výdaje města Vyškova jednotlivých rozpočtových let jsou rozděleny dle odborů, které mají následující funkce: Odbor majetkoprávní a investiční Zajišťuje přípravu a realizaci investičních akcí města a oprav nemovitého majetku, zabezpečuje podklady, nutné pro schvalovací, povolovací a předávací řízení staveb, provádí výběrové řízení na projektování, dodávku a technický dozor staveb a koordinátora bezpečnosti práce, zabezpečuje podklady pro provedení změn v katastru nemovitostí a jedná s katastrálním úřadem, vede evidenci nemovitého majetku, provádí vidimaci a legalizaci listin, zajišťuje činnost Czech POINT. Odbor komunálního hospodářství Povoluje skládky, prodeje na veřejném prostranství, zajišťuje údržbu chodníků