Obsah: Úvod...3 1 Právní úprava podnikání...5 1.1 Právní úprava podnikání v Polsku...5 1.2 Právní úprava podnikání v České republice...5 2 Právní formy podnikání...5 2.1 Právní formy podnikání v Polsku...6 2.1.1 Samostatné podnikání (Osoba samostatně výdělečně činná - Indywidualna działalność gospodarcza )...6 2.1.2 Civilní společnost (Spółka cywilna )...7 2.1.3 Veřejná obchodní společnost (Spółka jawna )...8 2.1.4 Partnerská společnost (Spółka partnerska )...9 2.1.5 Komanditní společnost (Spółka komandytowa )...10 2.1.6 Komanditní akciová společnost (Spółka komandytowo-akcyjna )...11 2.1.7 Společnost s ručením omezeným (Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością ) 12 2.1.8 Akciová společnost (Spółka akcyjna )...13 2.2 Právní formy podnikání v České republice...14 2.2.1 Fyzická osoba ( Živnostenské podnikání )...14 2.2.2 Sdružení podnikatelů bez právní subjektivity...15 2.2.3 Veřejná obchodní společnost...15 2.2.4 Komanditní společnost...16 2.2.5 Společnost s ručením omezeným...16 2.2.6 Akciová společnost...17 2.2.7 Družstvo...18 3 Registrace podnikání...19 3.1 Registrace v Polsku...19 3.1.1 Evidence činnosti...20 3.1.2 Registrace u statistického úřadu...21 3.1.3 Založení bankovního účtu...21 3.1.4 Registrace ne finančním úřadě...21 3.1.5 Registrace u správy sociálního zabezpečení ( ZUS )...24 3.1.6 Úřad bezpečnosti práce...24 3.1.7 SANEPID ( hygienická kontrola )...25 3.2 Registrace podnikání v České republice...26 4 Daňový systém...27 4.1 Daňový systém v Polsku...27 4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob...27 4.1.2 Daň z příjmů právnických osob...29 4.1.3 Daň z přidané hodnoty ( VAT )...30 4.1.4 Daň z nemovitostí...31 4.1.5 Sociální pojištění...31 4.2 Daňový systém v České republice...31 4.2.1 Daň z příjmů fyzických osob...31 4.2.2 Daň z příjmů právnických osob...34 4.2.3 Daň z přidané hodnoty ( DPH )...35 4.2.4 Daň z nemovitostí...35 4.2.5 Sociální pojištění...35 5 Začátek podnikání fyzické osoby...36-1 -
5.1 Začátek podnikání fyzické osoby v Polsku...36 5.2 Začátek podnikání fyzické osoby v České republice...37 5.3 Porovnání začátku podnikání v ČR a Polsku...38 6 Daň z příjmů fyzických osob...39 6.1 Daň z příjmů fyzických osob v Polsku...39 6.2 Daň z příjmů fyzických osob v ČR...41 6.3 Porovnání daní z příjmů fyzických osob v Polsku a v ČR...43 7 Založení, vznik, a prosperita společnosti s ručením omezeným...44 7.1 Založení a vznik společnosti...44 7.1.1 Založení s.r.o. v Polsku...44 7.1.2 Založení s.r.o. v České republice...46 7.1.3 Porovnání nákladů a rychlosti vzniku s.r.o...48 7.2 Zaměstnávání pracovníků a odvody na sociální zabezpečení...50 7.2.1 Zaměstnávání pracovníků a odvody sociálního pojistného v Polsku...50 7.2.2 Zaměstnávání Pracovníků a odvody sociálního pojištění v České republice...53 7.2.3 Porovnání nákladů podnikatele na mzdy...55 7.3 Korporátní daň...58 7.3.1 Korporátní daň v Polsku...58 7.3.2 Korporátní daně v České republice...60 7.3.3 Porovnání korporátní a srážkové daně v Polsku a ČR...62 8 PEST analýza...63 8.1 Analýza ekonomických faktorů...63 8.1.1 Hrubý domácí produkt...63 8.1.2 Inflace...64 8.1.3 Nezaměstnanost...65 8.2 Sociálně kulturní faktory...66 8.2.1 Demografický vývoj...66 8.2.2 Míra vzdělanosti obyvatelstva...67 8.2.3 Vývoj životní úrovně...68 8.3 Politicko - právní faktory...69 8.3.1 Daňová politika...69 8.3.2 Korupční prostředí nebo právní prostředí...71 8.4 Technologické faktory...72 8.4.1 Výdaje na vývoj a výzkum...72 8.5 Vyhodnocení PEST analýzy...73 8.5.1 Příležitosti a hrozby ČR...73 8.5.2 Příležitosti a hrozby Polska...74 9 Závěr...75 Seznam použité literatury...77 Seznam tabulek...79 Seznam obrázků...80-2 -
Úvod Malé a střední podniky ( SMEs ) jsou páteřním systémem ekonomiky každého státu v Evropě. V Evropské Unii je registrováno cca 23 miliónů malých a středních podniků, které představují 99 % všech společností v EU a jsou zaměstnavateli přibližně 75 miliónů lidí 1. Když budeme pokračovat ve statistice podnikatelské struktury EU zjistíme, že asi 93 % všech evropských podnikatelských subjektů v Evropě zaměstnává méně než 10 zaměstnanců ( tedy podle pojetí Evropské komise ( EC) se jedná o mikropodnik nebo také velmi malý podnik ( VSE ), 6 % evropských podnikatelských subjektů zaměstnává méně než 50 zaměstnanců ( tzn. Jde o malé podniky ) a 1 % tvoří střední podniky ( tj. podniky s 50-249 zaměstnanci ), jen 0,1 % jsou podniky, které mají více než 250 zaměstnanců 2. Zaměstnanost je pak ze 2/3 tvořena v malých a středních podnicích a z 1/3 v podnicích velkých.podíl zaměstnanosti ve velkých evropských podnicích má klesající tendenci ( důvody jsou různé od kulturně a sociálně roztříštěného trhu Evropy až po existenci legislativních překážek pro fúze a akvizice jednotlivých států - hlavně v oblastech národních legislativních překážek v ochraně před nepřátelským převzetím ). Z toho logicky vyplývá přesun zaměstnanců do SMEs.Drtivá většina nových pracovních míst je vytvářena právě v mikropodnicích. Proto se všechny státy evropské unie snaží o větší stimulaci SMEs, a to i v souvislosti s přijatou Lisabonskou strategií 3. Výjimku netvoří ani státy, které přistoupily k EU v roce 2004, mezi nimi také Česká republika a Polsko ( viz. Příloha č.1 ) i taky je zřejmá dominance mikropodniků jako hlavního zaměstnavatele. Polsko je země, s kterou máme mnoho společného Polsko je naším tradičním obchodním partnerem. Oba státy jsou členy OECD ( Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ) a V4 ( Višegrádská čtyřka ). Po 2.světové válce postihl Polsko podobný osud jako Českou republiku komunistický režim a tudíž i plánovaná ekonomika a velmi malá možnost podnikání. Obě republiky se také dočkaly změny. Po roce 1990 prošly oba státy obrovskou změnou, a to jak politickou, tak ekonomickou. Polsko trpělo v roce 1990 ohromnou hyperinflací ( prakticky úplně zmizely staré dluhy ), mělo zastaralý průmysl a velmi zastaralé zemědělství. V Polsku mimo jiné proběhla 1 [ 30 ] www.naseevropa.cz/portal/port_data_new.nsf/927b725e08d36a78c1256ea50030ae62/016d95d5d4257210c12570c0005ca682?opendocument 2 Podle doporučení Evropské komise 2003/361/EC se rozdělují SMEs na : Kategorie Počet zaměstnanců ( v přepočtu na plný prac.úvazek ) Roční obrat Bilanční suma roční rozvahy Středně velký Max. 249 50 milionů 43 milionů podnik Malý podnik Max. 49 10 milionů 10 milionů Mikropodnik Max. 9 2 miliony 2 miliony Někdy se také uvádí hledisko nezávislosti tzn. Podnikatelský subjekt nesmí být vlastněn z více jak 25 % jiným podnikatelským subjektem, který nesplňuje podmínky SME. 3 Lisabonská strategie byla přijatá v březnu roku 2000 a určila strategický cíl EU do roku 2010, a to: stát se nejvíce konkurenceschopnou a nejvíce dynamickou znalostní ekonomikou světa, která bude schopná dosáhnout udržitelného ekonomického rozvoje s vyšším počtem a lepší kvalitou pracovních míst a zároveň vyšší sociální soudržností. - 3 -
komercializace státních podniků ( tj. jejich převod na a.s. a následný prodej ), v roce 1991 byla založena Varšavská burza ( podle Lyonského vzoru ) 4. Roky transformace přežily oba státy a dokonce začaly bojovat o příliv přímých zahraničních investic ( FDI ) jednak investičními pobídkami, jednak daňovou konkurencí (tj. odlišnými daňovými sazbami a konstrukcí daňových systémů ). Cílem této práce je porovnání podnikatelského prostředí ( podnikatelských podmínek ) v obou zemích z hlediska SMEs ( jednak z hlediska podnikatele,který podniká jako fyzická osoba a pak z pohledu podnikatele, který má s.r.o. na příkladu fiktivních společností )..Mohla by se stát inspirací pro podnikatele, kteří se rozhodují, že si založí společnost v Polsku. Nejprve porovnání existujících právních forem podnikání v obou zemích, porovnání časové a finanční náročnosti procesu založení firmy pro začínající podnikatele je totiž seznámení se s legislativou a podmínkami hospodářské činnosti základem úspěchu. Dalším faktorem, který ovlivňuje podnikání jsou náklady cílem je jejich minimalizace, a to včetně minimalizace daňového zatížení.daně potažmo daňové zatížení je stimulem podnikatelských subjektů k určitému druhu chování na trhu ( např. v oblasti zaměstnanosti, úspor investic, ).Proto je součástí této diplomové práce komparace daňových systémů ( respektive jejich částí ) v těchto dvou státech včetně systémů sociálního zabezpečení. Součástí je i PEST analýza obou zemí, protože SMEs jsou velmi citliví na kvalitu podnikatelského prostředí, a při rozhodování podnikatelů hraje velmi důležitou roli. 4 [ 33 ] Open Economy Analysis dostupné online na: www.people.cornell.edu/pages/khs7/docs/poland_final.doc - 4 -
1 Právní úprava podnikání 1.1 Právní úprava podnikání v Polsku V Polsku je hlavním právním aktem Zákon o svobodné hospodářské činnosti ( ustawa o swobodzie Dzialalności Gospodarczej ) z 2.července 2004. Hospodářskou činností se podle polského zákona rozumí: Stavební výdělečná činnost Výrobní výdělečná činnost Obchodní činnost Činnost v oblasti služeb Vyhledávání a dobývání nerostného bohatství Zákon o svobodné hospodářské činnosti upravuje činnost fyzických, právnických osob a organizačních jednotek, které nejsou právnickými osobami. Dalšími důležitými dokumenty jsou prováděcí pokyny k tomuto zákonu a Kodex obchodních společností ( Kodeks Spólek Handlowych, Dz.U. 94/2000 ), Občanský zákoník (Kodeks Cywilny, Dz.U. 16/1964 ) všechny předpisy v platném znění. K provozování některých podnikatelských činností je nutné získat souhlas státu, a to ve formě koncese ( používá se u podnikání, které má strategický význam pro celou zemi a v případě bezpečnosti občanů ), licence, povolení. 1.2 Právní úprava podnikání v České republice V České republice upravuje podnikání: Zákon o živnostenském podnikání ( č. 455/1991 Sb. v platném znění ), Obchodní zákoník ( č.513/1991 Sb. v platném znění ) a Občanský zákoník ( č. 40/1964 Sb. v platném znění ). 2 Právní formy podnikání Před založením firmy si musí budoucí podnikatel rozmyslet, zda : chce podnikat sám nebo s někým jakému druhu podnikání se chce věnovat v jakém rozsahu se bude podnikání věnovat potřebuje počáteční kapitál a v jaké výši je ochoten riskovat celý svůj majetek nebo chce raději oddělit majetek soukromý od majetku podnikatelského jak finančně, legislativně a časově náročné je založení firmy jaká bude míra zdanění vygenerovaného zisku existuje nějaká zveřejňovací povinnost a jak lehce lze získat další kapitál povinnost vedení účetnictví, povinnost auditu - 5 -
jak obtížné je ukončení vybraného typu podnikání 2.1 Právní formy podnikání v Polsku V Polsku existují následující právní formy podnikání: 2.1.1 Samostatné podnikání (Osoba samostatně výdělečně činná - Indywidualna działalność gospodarcza ) 5 Forma podnikání, která znamená pro podnikatele největší možnost samostatnosti, jak v řízení, tak v samotných podnikatelských aktivitách. OSVČ provozuje podnikatelské aktivity na vlastní účet a vlastní riziko. Tuto formu podnikání využijí osoby, které nechtějí vytvářet velké podniky.osoby, které začínají s podnikáním. Nebo lidé, kteří volí sebezaměstnávání jako přechodné období. Hlavními výhodami OSVČ: Jednoduché provádění změn v rámci podnikání Jasné rozdělení práv a povinností Velmi nízké náklady související se založením resp. Registrací firmy Možnost výběru mezi různými formami zdanění příjmů ( např. využití paušalizované formy zdanění - viz. 4.1.4.3) Krátký čas potřebný k založení ( ukončení ) podnikání Není potřeba počáteční kapitál Relativně velká pružnost a možnost rychlé reakce na případné změny Jako všechno má svůj rub a líc, tak i podnikání jako OSVČ má své negativní aspekty. Tím prvním je, že za chod firmy je zodpovědný sám podnikatel a v případě neúspěchu musí veškeré své závazky zaplatit z vlastní kapsy ( ručí celým svým majetkem ). Dalšími negativy jsou: Nepříliš výhodné zdanění fyzických osob ( u vyšších příjmů viz. níže) Časově velmi náročné ( v případě, že podnikatel nemá žádné zaměstnance, to pro podnikatele znamená být stále v pohotovosti ) Rozvoj společnosti a její budoucnost je určována a plně závisí na jedné osobě Povinnost odvádět příspěvky na sociální pojištění ( ZUS ) bez ohledu na příjmy Vysoké riziko Nelze vytvořit velikou firmu 5 [ 26 ] ustawa o swobodzie Dzialalności Gospodarczej ( čl. 23- čl.45 ) dostupné online na: http://firma.onet.pl/bap/teksty/020704a.htm [ 26 ] Prawo działalności gospodarczej ( zákon z 19.listopadu 1999 ) dostupné online na: http://firma.onet.pl/bap/teksty/191199a.htm#r2 [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 6 -
2.1.2 Civilní společnost (Spółka cywilna ) 6 Jedná se o sdružení osob podle občanského zákoníku ( kodeks cywilny ze 23.05.1964 ). Toto sdružení nemá právní subjektivitu. Společnost zakládají společníci ( dva nebo více ) podpisem dohody o založení společnosti,v níž se zavazují dosáhnout společného hospodářského cíle. Společenskou smlouvu musí sepsat podle vzoru uvedeného v článcích 860-875 Kodeksu cywilnego. Hlavně musí obsahovat: Jména společníků místo a obsah činnosti rozsah činnosti rozsah odpovědnosti společníků ( kdo, za co zodpovídá a kdo společnost zastupuje ) výši vloženého kapitálu jednotlivých společníků ( vkladem nemusí být jen peníze, ale například i poskytnutí služeb, předání vlastnictví ) podíl na zisku a případných ztrátách ( ve většině případů je tento podíl závislí na procentuálních podílech společníků pokud není uvedeno jinak, dělí se společníci o zisk rovným dílem a obdobně je to v případě, Když má firma závazky, společníci ručí svým osobním majetkem a samozřejmě také majetkem společnosti. Věřitel má potom právo výběru, zda bude jeho pohledávka uhrazena z majetku sdružení nebo z osobního majetku společníků, případně kombinací obou alternativ. Podílu a vyplacení zisku se je možné domáhat až po zrušení sdružení. V případě, že byla společnost založena na delší období, mohou společníci požádat o vyplacení zisku na konci každého účetního roku) dobu, na kterou je společnost založena způsob jejího rozpuštění. Při zakládání občanské společnosti není stanovena maximální hranice vkladu. Pokud chce podnikatel ze sdružení vystoupit má tříměsíční výpovědní lhůtu, s účinností na konci účetního roku.nebo z vážných důvodů, pak s okamžitou účinností. Jestliže je sdružení tvořeno pouze dvěma osobami, znamená vystoupení jedné z nich i ukončení činnosti sdružení. Sdružení lze v podstatě kdykoliv transformovat v jinou obchodní společnost. A to buď na základě dohody společníků,anebo z objektivních důvodů tzn., že ve dvou bezprostředně po sobě následujících letech dosáhne čistý příjem společnosti 800 000. V tomto případě jsou společníci povinni nejpozději do tří měsíců po skončení druhého roku zažádat rejstříkový soud o přeměnu společnosti na veřejnou obchodní společnost.žádost musí podepsat všichni společníci. Tato právní forma podnikání dovoluje podnikatelům možnost vedení zjednodušeného účetnictví ( za podmínky, že čisté příjmy nepřekročí částku 250 000 za rok - v případě paušálu nebo 800 000 za rok v případě vedení knihy příjmů a výdajů ). Samozřejmě si podnikatelé mohou dobrovolně zvolit podvojné účetnictví. Mezi další výhody vyplývající z této právní formy podnikání patří: využití několika osob a jejich myšlenek přímé řízení 6 [ 38 ] Spółka cywilna dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1723.php [ 29 ] Spółka cywilna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_cywilna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 7 -
nízké náklady potřebné k registraci relativní volnost ve formulování obsahu společenské smlouvy konkrétní společnosti zapojení všech společníků možnost výběru z různých forem zdaňování daň z občansko - právní činnosti ( v případě této formy podnikání je 1% z hodnoty vkladu ) Mezi nevýhody patří: každý účastník sdružení se musí zaregistrovat samostatně sdružení nemá právní nárok na vlastní název v případě, že by společníci chtěli vystupovat pod společným jménem ( názvem ) musí každý z účastníků sdružení nahlásit toto vybrané jméno ( název ) jako svůj vlastní při vyšších ziscích nevýhodné zdanění fyzických osob vysoká rizikovost ( osobní zodpovědnost účastníků sdružení za závazky společnosti ) 2.1.3 Veřejná obchodní společnost (Spółka jawna ) 7 Je jedna z nejčastěji používaných forem osobní obchodní společnosti tj. společnost, která funguje na bezprostřední účasti a fungování společníků, kteří vkládají do společnosti majetek, zastupují společnost v obchodních jednáních a pracují pro její úspěšný rozvoj. Jedná se o smluvní sdružení dvou nebo více lidí. Stejně jako v případě civilní společnosti ani veřejná obchodní společnost nemá právní subjektivitu společníci ručí za závazky společnosti celým majetkem., proto se vyskytuje velmi zřídka. Společenská smlouva musí obsahovat: ázev a sídlo společnosti Vymezení vkladů jednotlivých společníků Dobu, na kterou je společnost založena Podnikatelský plán Smlouva musí být písemná, jinak je neplatná. Po uzavření smlouvy je nutná registrace u rejstříkového soudu. Veřejná obchodní společnost musí mít v názvu jména všech společníků s dovětkem s.j.. Společníci se podílejí na zisku a ztrátách stejným dílem, bez ohledu na hodnotu nebo druh svých vkladů tuto skutečnost lze zohlednit v zakladatelské smlouvě, a odvodit podíl na zisku od velikosti vkladu. Společníci mohou žádat o vyplacení podílu ze zisku na konci roku pokud společnost vykazovala ztráty je nutné, a tím se zmenšil i podíl kapitálu, je nutné nejprve doplnit tento podíl. Každý ze společníků veřejné obchodní společnosti (s.j. ) má každý rok právo požádat o vyplacení úroků ve výši 5 % své kapitálové účasti. Na vyplacení úroků má nárok i v případě, že je společnost ztrátová. Další výhody: 7 [ 29 ] Spółka jawna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_jawna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 8 -
Jednoduchý proces založení ( na sepsání smlouvy není potřeba notář ) Každý ze společníků má právo kontrolovat a zastupovat společnost Nevýhody: Neomezené ručení Vede povinně podvojné účetnictví Daň z příjmů fyzických osob ( u vyšších příjmů vysoké odvody ) 2.1.4 Partnerská společnost (Spółka partnerska ) 8 Jedná se o specifický typ veřejné obchodní společnosti oproti veřejné obchodní společnosti, která je pro všechny, je partnerská společnost jen pro vybraná povolání, a to: Advokáti Architekti Lékárníci Stavební inženýři Auditoři Pojišťovací makléři Daňový poradci Účetní Lékaři Zubaři Veterináři Notáři Pečovatelky Porodní asistentky Právní poradci Patentový znalci Odhadci majetku Soudní překladatelé a tlumočníci Sepsání společenské smlouvy musí být notářsky ověřeno a smlouva musí obsahovat: Vymezení povolání, které vykonávají partneři v rámci společnosti Předmět činnosti společnosti Jména a příjmení partnerů, kteří nesou neomezenou odpovědnost za závazky společnosti ( v případě, že takoví partneři existují ) Firmu a sídlo společnosti Dobu trvání společnosti Vymezení vkladů a jejich hodnoty u jednotlivých partnerů V případě,že firmu zastupují jen někteří partneři, jejich jména a příjmení Při registraci společnosti u rejstříkového soudu je nutné předložit dokumenty, které potvrzují oprávnění každého partnera k vykonávání svobodného povolání. 8 [ 29 ] Spółka partnerska dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_partnerska/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 9 -
Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Název této společnosti musí obsahovat jméno alespoň jednoho z partnerů, dovětek partnerská společnost nebo a partner(ři) ( zkratka sp.p.) a volné povolání, které společnost vykonává. Partnerská společnost může být založena pro vykonávání více než jednoho povolání ( např. spojení architektů a stavebních inženýrů ). Výhody partnerské společnosti: Každý partner zodpovídá pouze za své činy a své případné omyly Partner také nepřebírá zodpovědnost za závazky společnosti, které vznikly v důsledku omylů jiných partnerů, případně zaměstnanců ( 1 článek č.95 polského Zákona o obchodních společností ) Nevýhody partnerské společnosti: Daň z příjmů fyzických osob Nutnost vést podvojné účetnictví Pro sepsání společenské smlouvy je potřeba notář Partnerskou společnost mohou založit pouze fyzické osoby Zákaz konkurence mezi partnery 2.1.5 Komanditní společnost (Spółka komandytowa ) 9 Komanditní společnost se na polském trhu vyskytuje jen sporadicky. I tato společnost stejně jako sdružení ( civilní společnost) není právnickou osobou. Společníky jsou : komplementáři ( ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem ) a komandisté ( je omezené ručení a to do výše komanditní sumy.snížení této sumy nemá právní účinek k věřitelům, jejichž pohledávky vznikly ještě před zápisem snížení vkladu do rejstříku ). Komplementáři také komanditní společnost zastupují navenek. Komanditní společnost může být utvořena i s právnickou osobou jako komplementářem. Název firmy pak musí obsahovat plné znění jména oné právnické osoby s doplňujícím označením komanditní společnost. V případě, že je komplementářem společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost a komandistou společník této společnosti, nemůže komandista vložit do této komanditní společnosti své podíly z akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva musí být provedena formou notářského zápisu a musí obsahovat: ázev a sídlo společnosti Předmět činnosti společnosti Dobu, na kterou je společnost zakládána Vymezení vkladů a jejich hodnot u jednotlivých komplementářů ( peněžní i nepeněžní vklady u nepeněžního vkladu musí být upřesněn předmět plnění ( tzv.aport )). Částku, kterou je určena odpovědnost komandistů vůči případným věřitelům 9 [ 29 ] Spółka komandytowa dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_komandytowa/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 10 -
Společnost samotná vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku. Za náklady, které vzniknou před zápisem do rejstříku ručí všechny osoby, které byly přítomny a jednaly jménem společnosti. Když chce do společnosti vstoupit další společník bude ručit za závazky společnosti, které existovali i před jeho vstupem do společnosti. V případě, že bude komplementářem společnost s ručením omezeným ( tedy právnická osoba ), může být konstrukce komanditní společnosti utvořena podle německého vzoru. Tzn. Jeden podnikatel jako komplementář ( formou společnosti s ručením omezeným, ve které je jediným podílníkem ) a současně komandista. V tomto případě se bude jednat o osobní společnost( z toho vyplývají hlavně daňové výhody ), kterou bude řídit jediný člověk. Další výhody komanditní společnosti: Možnost podnikání ve větším rozsahu Možnost volby formy zdaňení ( např. paušál ) Silná právní ochrana Mezi komandisty neplatí zákaz konkurence Nevýhody komanditní společnosti: Společnost musí vést podvojné účetnictví Založení společnosti je časově a finančně nákladnější ( notářský zápis ) Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem i majetkem společnosti 2.1.6 Komanditní akciová společnost (Spółka komandytowoakcyjna ) 10 Opět se jedná o osobní společnost, ve které je alespoň jeden ze společníků ( komplementář ) zodpovědný za závazky společnosti celým svým majetkem a alespoň jeden společník je akcionářem ( obdobné společnosti existují např. v Německu a Francii ). Oproti komanditní společnosti získává komanditní akciová společnost majetek emisí akcií. Vznik takovéto společnosti se datuje zápisem do obchodního rejstříku. I v případě komanditně akciové společnosti může být komplementářem právnická osoba. Zakladatelé společnosti podepisují status společnosti, který musí mít notářky ověřen. Status musí obsahovat: Sídlo a název společnosti Dobu, na kterou je společnost založena ( pokud je stanovena ) Předmět činnosti společnosti Hodnotu základního kapitálu a způsob jeho shromáždění Bližší určení vkladů komplementářů 10 [ 29 ] Spółka komandytowo-akcyjna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_komandytowo_akcyjna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 11 -
Počet a nominální hodnota akcií ( a určení zda se jedná o akcie na jméno nebo na majitele ) Jména a příjmení komplementářů a jejich kontaktní adresy Organizace valné hromady Pokud je počet akcionářů větší než dvacet pět, pak je nutné ustanovení dozorčí rady ( tu určuje a odvolává valná hromada a jejími členy nemohou být komplementáři ani pro ně pracující zaměstnanci ). Výhody této právní formy: Je vhodná pro libovolně veliký podnik Velmi snadný zisk kapitálu ( emise akcií ) Akcionáři nejsou zodpovědní za závazky společnosti Nevýhody: Povinný minimální kapitál ve výši 50 000 PLN Povinnost vést podvojné účetnictví Časově a finančně náročnější založení ( nutné notářské ověření ) Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem Akcionáři a komplementáři se účastní na zisku společnosti podle vkladů do společnosti. 2.1.7 Společnost s ručením omezeným (Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością ) 11 Nejpopulárnější a nejrozšířenější právní forma podnikání v Polsku. Společnost může založit jedna nebo více osob. Důvodem pro vznik společnosti s ručením omezeným nemusí být pouze hospodářská činnost. Ve většině případů se jedná o spojování kapitálových prostředků pro realizaci nějakého záměru. Aby mohla společnost s ručením omezeným vzniknout je potřeba sepsat společenskou smlouvu, vložit základní kapitál, ustanovit dozorčí radu, vybudovat organizační strukturu, zápis do obchodního rejstříku Krajského soudu. Společenská smlouva musí obsahovat: Firmu a sídlo společnosti Předmět podnikání Výše základního kapitálu ( minimálně 50 000 PL nominální hodnota podílu je minimálně 500PL ) Dobu, na kterou je společnost založena ( pokud existuje ) Počet a nominální hodnotu podílů jednotlivých společníků Jestli může mít jeden podílník víc než jeden podíl ( pokud mají podílníci více než jeden podíl, pak musí být všechny podíly stejně velké a nedělitelné ) 11 [ 29 ] Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_zoo/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 12 -
Sepsáním zakladatelské listiny vzniká přechodná forma společnosti. Tato společnost může zahájit podnikatelskou činnost. Nutný je zápis do rejstříku obchodního soudu. K návrhu na zápis do rejstříku obchodního soudu je potřeba doložit: Společenskou smlouvu ( zakladatelskou listinu ) Potvrzení, že byly vloženy vklady v plné výši všemi společníky Jména společníků a jejich hodnoty podílů Notářsky ověřené podpisové vzory jednotlivých společníků Společnost s ručením omezeným má právní subjektivitu tzn., že ručí svým majetkem za své závazky. Hlavní orgány společnosti s ručením omezeným: Vedení ( voleno se souhlasem společníků, členy vedení mohou být společníci, ale i libovolné osoby, vedení také zastupuje společnost na veřejnosti, a proto mají členové vedení větší zodpovědnost než společníci např. pokud by byla neúčinná exekuce vůči společnosti, ručí za závazky vedení společnosti zákon taxativně vyjmenovává výjimky, kdy se může člen vedení vyvázat ze zodpovědnosti ) Dozorčí rada nebo revizní komise ( povinná, jestliže je základní kapitál vyšší než 50 000 PLN a počet společníků je vyšší než 25 ) Valná hromada Výhody společnosti s ručením omezeným: Omezená zodpovědnost společníků ( do výše vkladů, pokud není členem vedení ) Jednoduché získávání kapitálu ( např. přijetí nového společníka ) Velmi nízké daně ( daň z příjmů právnických osob 19% ) Nevýhody společnosti: Složitý a finančně nákladný proces vzniku Vysoký základní kapitál Vedení účetnictví v plném rozsahu a povinnost auditu Vyplácené dividendy jsou ještě jednou zdaněny srážkovou 19% daní z příjmů fyzických osob 2.1.8 Akciová společnost (Spółka akcyjna ) 12 Jedná se opět o kapitálovou obchodní společnost. Kapitál akciové společnosti je rozdělen do akcií ( minimální nominální hodnota akcie je 1 zloty ). Akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pro založení společnosti je důležité sepsání statutu (- společenské smlouvy, která musí být notářsky ověřena ). 12 [ 29 ] Spółka akcyjna dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/samozatrudnienie_sc/spolka_akcyjna/ [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 13 -
Akciovou společnost může založit jedna nebo více osob, a to i ke kulturním a charitativním účelům. Výhody akciové společnosti: Akcionáři neručí za závazky společnosti Velmi snadný přístup ke kapitálu Nízká sazba daně z příjmů právnických osob Nevýhody akciové společnosti: Časově náročné založení společnosti Vysoký základní kapitál 500 000 PLN Povinné vedení účetnictví v plném rozsahu Povinnost zveřejňování výroční zprávy Vyplacené dividendy podléhají 19% srážkové dani z příjmů Povinný finanční audit 2.2 Právní formy podnikání v České republice Právní řád České republiky rozlišuje tyto právní formy podnikání: 2.2.1 Fyzická osoba ( Živnostenské podnikání ) 13 Podle Zákona o živnostenském podnikání ( č. 455/1991 Sb. ) je živnostenské podnikání: Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem." Podle této právní úpravy se v České republice rozlišují živnosti: a) Ohlašovací : ty se dále děli na živnosti volné ( vydání živnostenského oprávnění je realizováno na základě splnění všeobecných podmínek, které stanovuje zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění ) - řemeslné ( živnostenský list je vydán po doložení odbornosti buď vzděláním nebo praxí ) - vázané ( živnostenský list je opět vydán na základě doložení odbornosti- praxí a vzděláním. tyto živnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 2 zákona č.455/1991sb. ) b) Koncesované koncesovanou živnost lze provozovat na základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese Pro podnikatele, který podniká jako fyzická osoba v České republice, pak vyplývají totožné výhody a nevýhody jako pro polskou fyzickou osobu. 13 [ 13 ] Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str. 68-14 -
2.2.2 Sdružení podnikatelů bez právní subjektivity 14 Právně je toto sdružení upraveno Občanským zákoníkem ( č.40/1964 Sb., v platném znění ). Okamžikem sepsáním smlouvy nevznikne samostatný právní subjekt. Výhody sdružení: Sdružení může vzniknout velmi jednoduše Lepší přístup ke kapitálu ( sdružování kapitálu ) Více informací a podnikatelských zkušeností Nevýhody sdružení: Složité majetkové a vlastnické vztahy mezi jednotlivými členy Snadnější možnost stát se plátcem DPH ( pro povinnost plátcovství se sčítá obrat všech členů sdružení ) V případě ukončení sdružení komplikace při vypořádání mezi jednotlivými účastníky sdružení 2.2.3 Veřejná obchodní společnost 15 Jedná se o společnost, kterou zakládají minimálně dvě osoby ( společníci ).Společníkem může být jak právnická, tak fyzická osoba. Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Veřejnou obchodní společnost upravují 76 a následující Obchodního zákoníku. Výhody : Není potřeba základní kapitál Jednoduché založení Společník může relativně jednoduše ze společnosti vystoupit Vygenerovaný zisk je rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů fyzických osob 16 Nevýhody: Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem Pro společníky platí zákaz konkurence ( podle 84 Obchodního zákoníku lze zákaz konkurence upravit ) Veřejnou obchodní společnost lze založit pouze za účelem podnikání Komplikovanější při zániku společníka 14 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str.69 15 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str.70 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( 76-92e ) 16 Jestliže jsou zisky vysoké, je vysoká i sazba důchodové daně a s tím se pojí i vysoké odvody pojistného na sociální zabezpečení výhoda se pak stává nevýhodou - 15 -
2.2.4 Komanditní společnost 17 I komanditní společnost musí založit minimálně dva společníci: komplementář ( který ručí za závazky společnosti celým svým majetkem ) a komandista ( ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu minimální výše vkladu je 5000,-Kč ). Z omezeného vkladu komandistů vyplývá pouze jejich kontrolní pravomoc. Výhody komanditní společnosti: Není nutný základní kapitál Pro komandisty neplatí zákaz konkurence Společnost lze změnit na veřejnou obchodní společnost Zisk se dělí podle společenské smlouvy, a v případě komplementářů ( fyzických osob ) podléhá dani z příjmů fyzických osob Nevýhody komanditní společnosti: Neomezené ručení komplementářů Podíl na zisku komandistů je zdaněn korporátní daní na úrovni společnosti a 15% srážkovou daní dochází tak k dvojímu zdanění těchto podílů Je nutné sepsat společenskou smlouvu 2.2.5 Společnost s ručením omezeným 18 Jedná se o nejjednodušší kapitálovou společnost. Založit ji může 1 až 50 osob. Právně upravuje společnost s ručením omezeným 105 a následující Obchodního zákoníku. Společnost samotná je založena sepsáním a podepsáním společenské smlouvy ( musí mít podobu notářského zápisu ) a musí obsahovat: Firmu a sídlo společnosti Předmět podnikání Výši základního kapitálu a výši vkladů jednotlivých společníků ( a samozřejmě i způsob a lhůtu splacení vkladů ) Určení společníků ( tj. u právnických osob uvedení názvu a sídla firmy, u fyzických osob jméno a bydliště ) Určení správce vkladů Jména a bydliště jednatelů a způsob, jakým jednají jménem společnosti Jména a bydliště členů 1. dozorčí rady ( v případě, že se zřizuje ) Výhody s.r.o.: Omezené ručení společníků Společník může vložit do společnosti i nepeněžní vklad Mezi společníky neplatí zákaz konkurence ( pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak ) 17 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str.70-71 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( 93-104e ) 18 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str.71-72 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( 105-153e ) - 16 -
Podíly na zisku, které jsou vyplacené společníkům, nepodléhají sociálnímu pojistnému Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a minimálně 30 % každého peněžního vkladu v úhrnné výši 100 000,- Kč. ( pokud je společnost založena jednou osobou musí být před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, splacen základní kapitál v plné výši ) Nevýhody s.r.o.: Nutný počáteční kapitál ( min. 200 000,-Kč ) Časově náročnější založení společnosti ( 1. uzavření společenské smlouvynotářský zápis, dále složení základního kapitálu u správce vkladů, zisk živnostenského oprávnění, zápis do obchodního rejstříku, registrace u příslušného finančního úřadu ) Finančně náročnější založení ( notářský zápis, živnostenské listy ) Dvojí zdanění podílů společníků ( 1. Daní z příjmů právnických osob a poté 15% srážkovou daní u zdroje ) Povinné účetnictví v plném rozsahu 2.2.6 Akciová společnost 19 Opět se jedná o kapitálovou společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo do určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost může být založena i jednou osobou, pokud se jedná o právnickou osobu. V případě fyzických osob musí být zakladatelé minimálně dva a musí být sepsána zakladatelská smlouva. Zakladatelská smlouva musí obsahovat: Firmu a sídlo podnikání Předmět podnikání Výši základního kapitálu Počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu ( případně druhy akcií ) Upisované vklady jednotlivých zakladatelů U nepeněžních vkladů způsob a výše ocenění. Jestliže se zakládá akciová společnost na základě výzvy k upisování akcií musí zakladatelská smlouva obsahovat Dobu a místo upisování akcií Postup při upisování akcií, které převyšují navrhované základní jmění Způsob svolávání ustanovující valné hromady upisovatelů Místo a dobu pro splácení části upsaných akcií a její výše Výhody akciové společnosti: Snadný přístup ke kapitálu Akcionáři neručí za závazky společnosti Dividendy nepodléhají pojistnému sociálního pojištění 19 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str. 72 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( 154-220 zc ) - 17 -
Nevýhody a.s.: Velmi vysoký základní kapitál ( minimálně 2 000 000,-Kč, pokud se společnost zakládá na základě veřejné nabídky, pak základní jmění činí minimálně 20 000 000,-Kč ) Časově a finančně velmi náročné založení společnosti Zákaz konkurence pro členy představenstva Povinné vedení účetnictví v plném rozsahu a ověřování roční uzávěrky auditorem Povinně je sestavována výroční zpráva V případě vyplácení dividend dochází k dvojímu zdanění (24% daň z příjmů právnických osob a 15% srážková daň u zdroje ) 2.2.7 Družstvo 20 Družstvo je právnická osoba, založená za účelem podnikání nebo k zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb jednotlivých členů družstva. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, musí mít nejméně 5 členů ( v případě,že se jedná o fyzické osoby. U právnických osob stačí dva členové ). Družstvo má stanovy, které obsahují: Sídlo a název družstva Předmět podnikatelské aktivity Tvorbu a použití nedělitelného fondu Vznik a zánik členství Práva a povinnosti členů k družstvu a družstva ke členům Výše základního členského vkladu Orgány družstva, počet jejich členů, délku působnosti členů v daném orgánu družstva Způsob použití zisku a úhrada případné ztráty Základní jmění družstva je minimálně 50 000,-Kč. Hlavní výhody družstva: Relativně nízký základní kapitál Členové neručí za závazky družstva Přijetí nebo vystoupení člena je jednoduché Rovné postavení členů družstva Nevýhody: Vytváření nedělitelného fondu Dvojí zdanění v případě vyplacení podílů na zisku Zákaz konkurence pro členy kontrolní komise a členy představenstva 20 [ 8 ] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2 str. 73 [ 12 ] Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění ( 221-260 ) - 18 -
3 Registrace podnikání 3.1 Registrace v Polsku 21 obrázek 1. Schéma registrace podnikání v Polsku 1. Evidence hospodářské činnosti ( u příslušného místního úřadu ) 2.Registrace u statistického úřadu ( přidělení čísla REGON ) 3.Zřízení bankovního účtu 4.Registrace u příslušného fin.úřadu 5.Správa sociálního zabezpečení 21 [ 39 ] www.weh.cz/resources/zalozeni_firmy.pdf - 19 -
3.1.1 Evidence činnosti 22 3.1.1.1 Evidence hospodářské činnosti Registrace u úřadů: Obchodní inspekce Inspektoráty bezpečnosti práce SANEPID ( hygienická kontrola ) V závislosti na vykonávané hosp.činnosti Podnikatelé, kteří podnikají jako fyzické osoby, případně podnikají formou civilní společnosti se registrují ( zapisují ) do evidence hospodářské činnosti. Do této evidence se podnikatel zapíše u příslušného místního úřadu ( podle místa bydliště ) a přihláška obsahuje: Označení data zahájení činnosti Označení předmětu podnikání dle polské klasifikace činností ( PKD ) Označení podnikatele a pokud má evidenční číslo PESEL Trvalé bydliště podnikatele, místo a adresa hlavní provozovny Za první žádost se platí 100 PLN, každá další případná změna 50 PLN. Nejprve musí podnikatel podat žádost o zaregistrování své činnosti. Na základě této žádosti je proveden zápis do evidence hospodářské činnosti. Zápis samotný je vyřízen do 14 dnů. Zapsání do hospodářské evidence je nutné pro získání čísla REGON a čísla NIP a pro zřízení podnikatelského bankovního účtu. Případné změny je nutné nahlásit evidenčnímu orgánu do 14 dnů od jejich vzniku. 3.1.1.2 Evidence ( rejstřík ) podnikatelů Tento rejstřík je součástí Krajského soudního rejstříku. Do tohoto rejstříku se zapisují společnosti veřejné, partnerské, komanditní, akciově komanditní, s ručením omezeným a akciové. Žádost o zápis je nutné podat do 7 dnů od zjištění důvodu k zápisu. Rejstřík je veřejný. Za podání první žádosti na zápis do rejstříku podnikatelů se platí 1 000 PLN ( za každou další změnu 400PLN ). Všechny zápisy do rejstříku podléhají ohlašovací povinnosti, a to v Hospodářském a soudním věstníku. Za první ohlášení je poplatek 500 PLN, za další 250 PLN. Žádost o zápis posoudí soud do 14 dnů ode dne podání návrhu. Pokud soud žádost zamítne z formálních důvodů lze se proti tomuto rozhodnutí do 7 dnů odvolat. 22 [ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1384.php - 20 -
3.1.2 Registrace u statistického úřadu 23 Podnikatelé, kteří podléhají evidenci hospodářské činnosti mohou zažádat o přidělení čísla REGON 24 na příslušném obecním úřadě, v momentě, kdy podávají návrh na zápis do evidence. V takovém případě zastupuje obecní úřad podnikatele a musí nejpozději do 3 dnů poslat žádost o zápis do REGON na statistický úřad ( příslušného vojvodství). Nebo může podnikatel podat žádost na statistickém úřadě sám osobně, případně poslat žádost poštou. Podnikatelé musí podat žádost do 14 dnů od zápisu do evidence (respektive rejstříku). Statistický úřad musí podnikateli nejpozději do 7 dnů poslat potvrzení o zápisu a přidělit číslo REGON. Číslo REGON je přiděleno podnikateli jen jednou jestliže podnikatel ukončí činnost a bude ji chtít někdy obnovit, provede se pouze aktualizace údajů. Přidělení čísla REGON je bezplatné. 3.1.3 Založení bankovního účtu Bankovní účet není nutný pro každého podnikatele.nutností se stává v okamžiku, kdy podnikatel žádá o vrácení DPH ( to lze jedině přes bankovní účet ) a v případě zdaňování příjmů podle všeobecných zásad. Pro zřízení účtu je třeba: o Razítko o Identifikační průkaz o Potvrzení o zápisu do příslušné evidence respektive rejstříku o Potvrzení REGON 3.1.4 Registrace ne finančním úřadě 3.1.4.1 Daňové identifikační číslo ( IP ) Od roku 1996 podléhají všechny právnické, fyzické osoby a společnosti bez právní subjektivity daňové evidenci a získávají daňové identifikační číslo ( NIP 25 ). Na příslušném finančním úřadě musí podnikatel ještě před zahájením podnikání podat žádost o přidělení NIP. V tomto okamžiku se podnikatel také musí rozhodnout o způsobu zdanění daní z příjmů ( paušál, daňová karta, lineární daň, zdaňování podle všeobecných zásad viz. Kapitola 3.1.4.3 ). K zisku NIPu potřebuje podnikatel: Identifikační průkaz 23 [ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1385.php 24 Číslo REGON je obdoba našeho IČO 25 NIP je obdoba našeho čísla DIČ - 21 -
Potvrzení o zápisu do evidence ( rejstříku ) Číslo REGON Smlouvu o bankovním účtu Dokument, který potvrzuje vlastnictví nebo nájem prostor, kde bude společnost sídlit Každý podnikatelský subjekt může získat pouze jeden NIP. Číslo NIP musí být finančním úřadem přiděleno nejpozději do 1 měsíce od data podání žádosti. 3.1.4.2 Registrace plátcovství VAT ( DPH ) K plátcovství DPH se musí podnikatelský subjekt registrovat do 20.dne následujícího měsíce od začátku podnikání. K registraci musí předložit: Číslo REGON Právní formu podnikání Obchodní název společnosti Datum zahájení podnikatelské činnosti Za registraci k DPH se finančnímu úřadu platí 170 PLN. 3.1.4.3 Výběr formy zdaňování příjmů O výběru formy zdaňování rozhoduje charakter podnikatelské činnosti. 3.1.4.3.1 Zdaňování podle všeobecných zásad 26 Je určeno pro fyzické osoby a civilní společnosti, pokud si sami nevyberou jinou formu zdanění ( např. paušál ). Daň z příjmů je placena podle progresivní sazby. Základem daně je zisk ( tj. rozdíl mezi příjmy a náklady ). Poplatník, který zdaňuje své příjmy podle všeobecných zásad, je povinen vést účetní knihu nebo knihu příjmů a výdajů. Nejjednodušší forma evidence je kniha příjmů a výdajů. Zakládá se dnem zahájení činnosti a finanční úřad je nutné informovat do 20 dnů od jejího založení. Kniha musí být v místě podnikání, v případě, že bude kniha mimo prostory podnikání je nutné uvědomit finanční úřad. Pokud příjmy podnikatele v daném účetním období překročí 800 000, je podnikatel povinen vést účetní knihu. V účetní knize se evidují všechny finanční operace. 26 [ 29 ] Podatkowa księga przychodów i rozchodów dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/kpr/ - 22 -
3.1.4.3.2 Paušální daň 27 Této formy zdaňování příjmů mohou využívat, ti podnikatelé, jejichž příjmy za dané účetní období nepřekročily 250 000. Zákon taxativně vyjmenovává druhy hospodářských činností, které nemohou využít zdaňování formou paušálu ( např. vedení směnáren, lékáren, ) Základem daně paušální platby je příjem. Sazby paušálů: 20 % z příjmů ze svobodných podnikání a z příjmů z titulů podnájemního a nájemního vztahu 17 % z příjmů, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 bod 2 zákona o paušální dani z příjmů ( např. příjmy za poskytování služeb nemateriální povahy ) 8,5 % z příjmů z většiny druhů služeb ( v oblasti gastronomie prodej nápojů s obsahem alkoholu nad 1,5 % ) 5,5 % z příjmů ze stavební činnosti a tvůrčích činností 3 % z příjmů ze služeb v oblasti obchodu a gastronomie ( s výjimkou prodeje nápojů s obsahem alkoholu nad 1,5 % ) Vypočítaný paušál je možné snížit o zaplacené odvody na zdravotní pojištění ( maximálně do výše 7,75 % základu vyměřeného odvodu ). Při používání paušálního zdanění příjmů není možné využít splitting ( společné zdanění manželů ). Podnikatelé platí daň měsíčně, ke každému 20.dni v následujícím měsíci, mimo prosince ( tj. v době ročního daňového přiznání ). Roční přiznání se podává do 31.ledna následujícího roku. Pokud příjmy podnikatele nejsou vyšší než 25 000, má tento podnikatel možnost platit paušál čtvrtletně. 3.1.4.3.3 Daňová karta 28 Největší uplatnění nabízí tato forma zdanění podnikatelům, jejichž podnikatelská činnost je činností vedlejší. I u této formy zdanění je nutné informovat finanční úřad o využívání daňové karty.příslušný finanční úřad vydá rozhodnutí o výši daně z příjmů ( tj. o sazbě daňové karty ). Tyto sazby závisí: Na počtu zaměstnanců, které podnikatel zaměstnává Na druhu podnikatelské činnosti Na počtu obyvatel v místě, kde je podnikatelská činnost vykonávaná Podnikatelé, kteří využívají daňové karty musí pravidelně platit zálohy příslušnému finančnímu úřadu. Od záloh si odečítají platby na zdravotní pojištění. Kromě odpočtů zaplacených částek zdravotního pojištění není možné využít žádné jiné slevy na dani nebo odpočty. Není také možné využít společné zdanění manželů. Od 1.ledna 2002 jsou podnikatelé, využívající této formy zdanění, povinně plátci DPH. 27 [ 29 ] Ryczałt od przychodów ewidencjonowanych dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/ryczalt/ 28 [ 29 ] Karta podatkowa dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/karta_podatkowa/ - 23 -
3.1.4.3.4 Lineární daň 29 Od roku 2004 mohou polští podnikatelé, kteří neprovozují zemědělskou činnost využít 19% lineární sazby daně z příjmů fyzických osob. Tuto formu zdanění nemohou také využít: o Lidé, kteří poskytují služby na základě manažerských smluv o Lidé, kteří vykonávají služby bývalému zaměstnavateli outsorcingovým způsobem U lineární daně nemohou využít podnikatelé slevy na dani, jedinou odpočitatelnou položkou jsou platby na sociální a zdravotní pojištění. Ani u lineární sazby daně nelze uplatnit společné zdanění manželů. 3.1.5 Registrace u správy sociálního zabezpečení ( ZUS ) 30 Registraci u správy sociálního zabezpečení musí podnikatel provést nejpozději do 7 dnů od zahájení podnikatelské činnosti. K registraci potřebuje: Identifikační průkaz Rozhodnutí příslušného finančního úřadu o evidenci NIP Číslo bankovního účtu Potvrzení o přidělení čísla REGON Podnikatel, který nepobírá rentu a zabývá se jednou činností, povinně platí penzijní pojištění, důchodové zabezpečení a úrazové pojištění. Platby na nemocenské pojistné nejsou povinné. Další povinnou platbou jsou odvody na zdravotní pojištění. Pokud podnikatel pobírá důchod nebo rentu je pro něj povinné pouze úrazové pojištění a zdravotní pojištění. V případě, že podnikatel je souběžně zaměstnán ne základě pracovní smlouvy a podniká a jeho příjmy musí si platit zdravotní pojištění. Podnikatelský subjekt, který provozuje několik hospodářských činností souběžně, je povinen platit zdravotní pojištění za každou tuto činnost zvlášť. Všichni podnikatelé musí odvádět také povinné platby sociálního pojištění za své zaměstnance ( jen v případě,že příjmy zaměstnance jsou minimálně na úrovni minimální mzdy ). Platby sociálního a zdravotního pojištění jsou splatné do 15. dne v bezprostředně následujícím měsíci. 3.1.6 Úřad bezpečnosti práce Touto registrací musí projít každý podnikatel, který má zaměstnance. Pro podnikatele z této registrace vyplynou požadavky v oblastech protipožární ochrany, hygieny práce a bezpečnosti práce. 29 [ 29 ]Pełna księgowość dostupné online na: www.msp.money.pl/zakladam_firme/podatek_ksiegowosc/pelna_ksiegowosc/ 30 [ 38 ] ABC Przedsiębiorcy dostupné online na: www.vat.pl/pages/i/1388.php - 24 -
3.1.7 SA EPID ( hygienická kontrola ) Registrace je povinná pro podnikatele, kteří podnikají v oblasti gastronomie,prodeji potravin nebo v provozování potravinových stánků. - 25 -
3.2 Registrace podnikání v České republice Od 1.srpna 2006 se zjednodušila registrace budoucích podnikatelů a vznikly Centrální registrační místa ( CRM ) na příslušných živnostenských úřadech. To znamená, že podnikatel přijde na živnostenský úřad a vyplní jednotný registrační formulář a na CRM zařídí další potřebná ohlášení a registrace ( např. vůči finančnímu úřadu registrace k příslušným daním, vůči ČSSZ, vůči Zdravotní pojišťovně, Živnostenskému úřadu, úřadu práce ). Situaci před 1.srpnem 2006 zachycuje tabulka 6 v kapitole 5.2. obrázek 2. Jak funguje centrální registrační místo Zdroj: www.blansko.cz/urad/odbory/zivnostensky/crm.php - 26 -
4 Daňový systém Drtivá většina daňových soustav vyspělých zemí prošla v 80. a v 90. letech transformací. Většinou se jednalo o zjednodušení daňových zákonů, převod obratové daně na DPH a snížení sazeb daní z příjmů právnických a fyzických osob výjimkou nebyly ani tyto dvě porovnávané země. V rámci Evropské unie jsou vyvíjeny značné snahy o sblížení daňových systémů jednotlivých států ( tzv. harmonizace ). Harmonizace má své příznivce stejně tak jako odpůrce. Hlavními argumenty proti harmonizaci jsou především vyšší sazby daní ( analogie s nedokonalou konkurencí respektive s monopolem ), vyšší daňové sazby způsobí pokles motivace k práci a investicím ( Laferova křivka ) pokles růstu ekonomiky. Členské státy mohou mít nižší příjmy státních rozpočtů ( jednak v důsledku odlivu zahraničního kapitálu do daňově příznivějších destinací a také kvůli nižší motivaci k práci ). Dalšími negativními aspekty je ztráta fiskální autonomie členských zemí a harmonizace nezabraňuje nadměrné expanzi ve veřejném sektoru 31. 4.1 Daňový systém v Polsku Daň definuje v Polsku Daňový řád ze dne 29.srpna 1997 jako obecně závazné, povinné a nenávratné peněžní plnění ve prospěch státního rozpočtu, vojvodství, okresu nebo obce. Konstrukce daňového systému: Přímé daně: Daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, dědická daň, darovací daň, daň z občanskoprávních činností, zemědělská daň, lesní daň, daň z nemovitostí, daň z vlastnictví psů a silniční daň Nepřímé daně: DPH, akcízová ( spotřební ) daň a daň z her 4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob 32 4.1.1.1 Právní předpisy Tato oblast je regulována dvěma zákony: zákonem o dani z příjmů fyzických osob a zákonem o paušální dani z příjmů fyzických osob. Důležitá jsou ještě prováděcí nařízení ministra financí a vyhlášky, ve kterých jsou ukazatele důležité pro výpočet daní. 4.1.1.2 Adresáti daní Neomezené daňové povinnosti podléhají fyzické osoby, které mají v Polsku bydliště nebo se zde zdržovaly v příslušném daňovém roce více než 183 dní zdaňován je celosvětový příjem. Non-rezidenti potom podléhají omezené daňové povinnosti ( tj. zdaňovány jsou příjmy, které vygenerovala fyzická osoba na území Polska ). Případné dvojí zdanění příjmů upravují smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 31 [ 3 ]NERUDOVÁ, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie.praha:aspi,a.s.:2005,s.19 32 [ 9 ] ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych ze dne 26.července 1991, v platném znění - 27 -