Systémy P+R cesta k bezpečnějším komunikacím velkoměst

Systémy P+R cesta k bezpečnějším komunikacím velkoměst Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Dusíme se!, Je tu hrozný hluk!, Tam se zase stala nějaká nehoda! to je jen pár výroků, které můžeme slyšet dnes a denně nejen v našich velkoměstech, ale především tam. V době psaní tohoto textu (polovina listopadu 2011) nás v Ostravě opětovně trápil smog a co se týče dopravních nehod tak jen pro ilustraci pár čísel: v první dekádě listopadu bylo na ostravskou policii nahlášeno 101 dopravních nehod [1], při které zahynul pouze 1 člověk *, 1 osoba byla těžce zraněna a 22 osob lehce zraněno, přičemž hmotná škoda byla vyčíslena na cca 5,7 miliónů Kč. Dá se těmto problémům zabránit? Odpověď není a nemůže být jednoznačná. Anebo můžeme alespoň zmírnit nepříznivé dopady silničního provozu na kvalitu ovzduší, bezpečnost na komunikacích atp.? Zde je odpověď poměrně jednoduchá: ano. Otázkou však zůstává, jakým způsobem a zda to bude fungovat. Příčin výše uvedených problémů může být několik. Co se týče například zmíněného smogu tak na vině jsou jednak hutní a energetické podniky a lokální topeniště a jednak automobilová doprava. Je zřejmé, že omezit úplně automobilovou dopravu je nemožné (zásobování, zdravotnictví atp.), ale existují možnosti, jak ji omezit alespoň částečně. Je však nutné, aby řidičům byla umožněna nějaká alternativa a ne pouze striktní opatření. Jinými slovy, aby samotní řidiči pochopili, že například využití hromadné dopravy je především v podzimních a zimních měsících velmi přínosné pro životní prostředí v našich městech. Musí to však být pro ně nějakým způsobem zajímavé (např. cenově, časově atp.). Pokud si takový řidič přijíždějící do města spočítá, že je pro něj levnější a rychlejší nechat svůj automobil na některém ze záchytných parkovišť a poté pokračovat hromadnou dopravou, lze předpokládat zlepšení situace co se zmiňovaného smogu, hluku a bezpečnosti týká. Nicméně musíme nabídnout kvalitní a promyšlený systém, jako je například systém záchytných parkovišť typu P+R, o kterém bude pojednávat následující text. Význam označení P+R (mnohdy psáno P&R) je v anglickém jazyce Park and Ride. Česky řečeno Zaparkuj a jeď (výrazem jeď je myšleno jeď hromadnou, obvykle městskou, osobní dopravou). Tento systém umožňuje kombinovat přepravu osobním automobilem mimo město a na okraji města, s městskou hromadnou dopravou do centra města. Je však nutná existence atraktivních a kapacitních záchytných parkovišť v blízkosti zastávek městské hromadné dopravy a to hlavně u hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. třídy apod.). * Uvozovky u slova pouze jsou zde z pochopitelných důvodů zcela na místě! Navíc je otázkou, zda do této skupiny nebude zařazen někdo další, jelikož i účastník dopravní nehody, který je zraněn, ale zemře do 30 dnů po nehodě, je následně považován za usmrceného. 1

Ve světě jsou tyto systémy poměrně dobře rozvinuté, avšak ani v České republice nezůstáváme pozadu. V následujícím textu se zaměříme na systém P+R v našem hlavním městě a zmíníme se rovněž o městě Ostrava. Text byl vytvořen v rámci projektu ESF Rozvoj v oboru dopravní inženýrství a je určen především studentům středních škol, kteří mají zájem o problematiku dopravního inženýrství. 2. Základní pojmy Definujme si na tomto místě základní pojmy z oblasti parkování a odstavování vozidel ve smyslu příslušných norem, tj. ČSN 73 6056 [2], ČSN 73 6058 [3] a ČSN 73 6110 [4]. Parkování (viz obr. 1 vlevo) umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní komunikace zpravidla po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu (v dalším textu normy se z důvodu zjednodušení pro pojmy odstavování a parkování používá jednotně pojem parkování). Odstavování; dlouhodobé stání (viz obr. 1 vpravo) umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní komunikace zpravidla v místě bydliště, popř. v sídle provozovatele vozidla po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. Obr. 1 Parkování (vlevo) a odstavování vozidel (vpravo) Zdroj: internet Parkovací stání plocha určená k odstavení nebo parkování jednoho vozidla; technické řešení parkovacích a odstavných ploch je shodné, proto se v dalším textu normy používá pouze pojem parkovací stání. Jednotlivá garáž (viz obr. 2 vlevo) objekt, popř. oddělený prostor, který slouží k odstavení nebo parkování silničních vozidel, má nejvýše tři stání a může mít jeden společný vjezd. Řadová garáž (viz obr. 2 uprostřed) objekt, popř. oddělený prostor, který slouží k odstavení nebo parkování silničních vozidel a má více než tři stání; stání se řadí vedle sebe v jedné řadě nebo ve dvou řadách za sebou a každé stání v první řadě má samostatný vjezd; prostory se samostatnými vjezdy jsou od sebe stavebně odděleny. Hromadná garáž (viz obr. 2 vpravo) objekt, popř. oddělený prostor, který slouží k odstavení nebo parkování vozidel a má více než tři stání; stání jsou řazena buď u vnitřní komunikace, nebo ve více řadách za sebou na celé ploše podlaží, nebo ve více podlažích. 2

Obr. 1 Jednotlivá (vlevo), řadová (uprostřed) a hromadná garáž (vpravo) Zdroj: internet P+R (Park and Ride; zaparkuj a jeď ; viz obr. 3 vlevo) parkovací plocha určená pro osobní vozidla cestujících, kteří zároveň používají vozidla veřejné osobní linkové dopravy (stání na dobu kratší než 24 hodin). K+R (Kiss and Ride; polib a jeď ; viz obr. 3 vpravo) pruh/záliv určený k uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou pro vystoupení/nastoupení cestujících (krátkodobé stání na dobu nepřesahující 10 minut). Obr. 3 Parkoviště P+R (vlevo) a K+R (vpravo) Zdroj: internet 3. P+R v Praze V hlavním městě Praha jsou do systému tzv. Pražské integrované dopravy (dále jen PID) zahrnuta i vybraná záchytná parkoviště typu P+R [6]. V současnosti se jedná o parkoviště Skalka I, II, Zličín I, II, Nové Butovice, Opatov, Chodov, Ládví, Rajská zahrada, Černý Most I, II, Palmovka, Radotín, Nádraží Holešovice, Běchovice a Depo Hostivař. Vyjma parkovišť Radotín a Běchovice jsou všechny u stanic metra. Po ukončení provozu metra, tj. přibližně v 1 hodinu v noci se parkoviště uzavírají s tím, že všechny automobily si řidiči musí vyzvednout (až na výjimky). Neučiní li tak, musí řidič zaplatit poplatek v částce 100 Kč. Doplňkovou službou na všech záchytných parkovištích P+R je služba B+R (Bike and Ride), což je obdoba systému P+R, ale určena pro cyklisty. Ti zde mají možnost bezplatného odstavení jízdního kola. Cena za parkování na parkovištích P+R zapojených do systému PID platná v den poskytnutí služby do ukončení denního provozu parkoviště je 20 Kč. Držitelé předplatních jízdenek PID pro pásmo P+0, Všechny uvedené ceny jsou platné ke dni 16. 11. 2011 podle [6]. 3

nebo uživatelé, kteří mají právo na bezplatnou přepravu v pásmech P+0 si zakoupí pouze parkovací lístek pro automobil. Ostatní uživatelé parkoviště, kteří nejsou držiteli předplatních jízdních dokladů, nemají právo na bezplatnou přepravu v pásmech P+0 a chtějí parkoviště využít, si zakoupí spolu s parkovacím lístkem běžné jízdné dle Tarifu PID. O obsazenosti parkovišť P+R se zájemce může informovat buď na internetových stránkách (viz obr. 4) nebo na informačních tabulích (viz obr. 5). Obr. 4 Informace o obsazenosti parkovišť P+R v Praze na internetových stránkách Zdroj: [7] Zdroj: internet Obr. 5 Informace o obsazenosti parkovišť P+R v Praze na informačních tabulích 4. P+R v Ostravě V Ostravě je situace oproti Praze diametrálně odlišná. Přesto i zde lze nalézt vybraná místa, která nesou označení P+R. V tomto systému je zařazeno např. parkoviště v prostoru u Hlavního nádraží v Ostravě Přívoze a parkovací dům KOMA v Ostravě Svinově (viz obr. 6), který je umístěn na ulici Bílovecké před vlakovým nádražím Ostrava Svinov a o kterém se zde zmíníme podrobněji. 4

Obr. 6 Parkovací dům KOMA v Ostravě Svinově: celkový pohled (vlevo) a schéma vnitřního uspořádání [8] (vpravo). Zdroj: autor, [8] Parkovací dům se skládá ze tří mezikruží, každé z nich obsahuje speciální palety, na kterých jsou umístěny odstavené automobily. Průměr takového parkovacího domu je 26,5 m a do jednoho patra lze umístit až 21 osobních automobilů. Postup při odstavení vozidla je následující. Řidič přijede k jedné ze tří závor (volné místo zvoleného mezikruží je signalizováno zeleným světlem viz obr. 7). Díky detektoru umístěného ve vozovce před závorem se tato závora automaticky zvedne a zároveň se otevřou vrata. Poté může řidič se svým vozidlem vjet na paletu s tím, že předtím musí z vozidla vystoupit všichni spolujezdci. Obr. 7 Parkovací dům KOMA v Ostravě Svinově: vjezd (vlevo) a vnitřní pohledy (uprostřed a vpravo) Zdroj: autor Při vjíždění na paletu (viz obr. 8 vlevo) se řidič orientuje podle světelné signalizace (viz obr. 8 vpravo). Poté musí vypnout motor, zařadit rychlost, zajistit ruční brzdu a opustit odbavovací prostor (výstup z vozidla je pouze z místa řidiče). Poté si z parkovacího stojanu (viz obr. 9) odebere parkovací lístek a může odejít. Vozidlo je poté s pomocí obsluhy zaparkováno do volného místa v parkovacím domě. 5

Zdroj: autor Obr. 8 Parkovací dům KOMA v Ostravě Svinově: paleta (vlevo) a světelná signalizace (vpravo) Obr. 9 Parkovací dům KOMA v Ostravě Svinově: parkovací stojan Zdroj: autor Chce li řidič následně svým vozidlem odjet, musí nejdříve zaplatit příslušný obnos u obsluhy, která zajistí vyparkování jeho vozidla. Proces vyparkování trvá cca 2 až 3 minuta, v závislosti na tom, ve které části parkovacího domu se automobil nachází. Video postupu parkování v parkovacím domě KOMA bude účastníkům promítnuto na přednášce, zájemci si však mohou prohlédnout jiné video, které je ke zhlédnutí na internetu na stránce http://www.youtube.com/watch?v=7ljct7thjzc. Cena za hodinu parkování je 20, Kč [8] s tím, že od započaté 6. hodiny se již parkovné neúčtuje. Za den tak řidič zaplatí maximálně 100, Kč. Další ceny jsou následující: za 7 dní 700, Kč a za 30 dní 2 000, Kč (od 21. dne se parkovné neúčtuje). Měsíční parkování pro abonenty ** vyjde zájemce na 1 500, Kč. Poznámka: Vzhledem k tomu, že autor tohoto textu není autorem tohoto videa, nenese autor textu odpovědnost za funkčnost citovaného odkazu! Všechny uvedené ceny jsou platné ke dni 16. 11. 2011 podle [8]. ** Abonent = předplatitel. 6

5. Telematické aplikace pro systém P+R Problematika telematických aplikací pro systém P+R je poměrně rozsáhlá. Zaměřme se zde pouze na způsoby navádění vozidel na záchytná parkoviště. Toto navádění se provádí dvěma způsoby: statickým způsobem a dynamickým způsobem [5]. Statické navádění Statické navádění vozidel na parkoviště Park and Ride se provádí pomocí neproměnného dopravního značení, jehož základem jsou tři typy informačních tabulí (A, A1 a B). Typ A (viz obr. 10) je velkoplošná informační tabule o základním rozměru 1 500 x 2 000 mm nebo 1 500 x 1 000 mm (ve stísněných poměrech i jiný rozměr) a používá se jako předběžná informace ve větší vzdálenosti před parkovištěm Park and Ride, před důležitým distribučním bodem z hlediska orientace nebo na jiných významných bodech z hlediska navádění na parkoviště Park and Ride. Na této informační tabuli je umístěna dopravní značka č. IP 13d Parkoviště P+R, dodatková tabulka č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla, název parkoviště, druh návazné hromadné dopravy do centra a vzdálenost k uvedenému parkovišti. Obr. 10 Vzorové provedení informační tabule typu A Zdroj: [5] Typ A1 (viz obr. 11) je předběžná informační tabule (návěst) na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. U tohoto typu je pro lepší orientaci ve vyšších rychlostech (130 km/h) uvedena pouze dopravní značka č. IP 13d "Parkoviště P+R", dodatková tabulka č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla, název parkoviště a vzdálenost. Doporučuje se uvádět maximálně 3 za sebou následující parkoviště tak, aby počet informačních prvků na informační tabuli nebyl vyšší než 10 až 11. Výška písma je 300 mm. Tabule se umísťuje ve vzdálenosti minimálně 1000 2000 m před odbočením na parkoviště. 7

Obr. 11 Vzorové provedení informační tabule typu A1 Zdroj: [5] Typ B (viz obr. 12) je dopravní značka č. IP 13d "Parkoviště P+R" v základních rozměrech 700 x 500 mm doplněná o dodatkové tabulky č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla, č. E 7a nebo E 7b Směrová šipka, č. E 12 "Text" s názvem parkoviště a č. E 3a "Vzdálenost". Na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla jsou dopravní značky ve zvětšeném provedení ve vzdálenosti 2 000 m, (min. 1 000 m) a dále budˇ na začátku nebo v průběhu klínu mezi průběžným a odbočovacím pruhem. Obr. 12 Vzorové provedení informační tabule typu B Dynamické navádění Zdroj: [5] Pro dynamický způsob navádění na parkoviště Park and Ride se navrhují informační tabule obsahující neproměnné dopravní značky a zařízení pro proměnné provozní informace. Zařízení pro proměnné provozní informace jsou navrženy tak, aby údaje na nich uvedené byly co nejvíce shodné s údaji na již stávajících informačních tabulích. Rozeznáváme 4 typy: D1 až D4. Typ D1 (viz obr. 13) je navržen jako zařízení pro proměnné provozní informace (návěst) na místních komunikacích. Je zde umístěna dopravní značka č. IP 13d "Parkoviště P + R" doplněná o dodatkovou tabulku č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla. V části obsahující provozní informaci je uveden název parkoviště, vzdálenost a proměnný symbol o počtu volných míst na parkovištích, pro které je naváděcí systém určen. 8

Zdroj: [5], internet Obr. 13 Vzorové provedení informační tabule typu D1, vč. příkladu (vpravo) Typ D2 (viz obr. 14) se použije na rychlostních komunikacích nebo jiných vícepruhových, zpravidla směrově rozdělených komunikacích, před místem odbočení na konkrétní parkoviště. Zařízení pro proměnné provozní informace se umísťuje mezi stávající dopravní značení před začátkem, na začátku, nejpozději v průběhu klínu mezi průběžným a odbočovacím pruhem na parkoviště, nebo před odbočením na komunikaci k parkovišti. Obr. 14 Vzorové provedení informační tabule typu D2 Zdroj: [5] Na informační tabuli je umístěna dopravní značka č. IP 13d "Parkoviště P+R" doplněná o dodatkovou tabulku č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla. V části obsahující provozní informace je uveden název parkoviště, vzdálenost a proměnný symbol VOLNO/OBSAZENO, informující o volném či obsazeném parkovišti. V případě možnosti využití ještě jiného parkoviště, provozní informace obsahuje i název tohoto parkoviště a proměnný symbol informující o počtu Typ D1 a D2 se vzhledem k jejich provedení a velikosti předpokládá převážně v místech mimo zástavbu. Typ D3 (viz obr. 15) se užije obdobně jako informační tabule typu A a B. Dopravní značka č. IP 13d "Parkoviště P+R" je doplněná o dodatkové tabulky č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla, č. E 7a,b "Směrová šipka", č. E 12 "Text" s názvem parkoviště, č. E3a " Vzdálenost". Provozní informace uvádí počet volných míst. Tento příklad se netýká přímo parkoviště P+R, ale svým provedením je stejné! 9

Zdroj: [5], internet Obr. 15 Vzorové provedení informační tabule typu D3, vč. příkladu (vpravo) V rozhodujícím bodě před odbočením na konkrétní parkoviště je dopravní značka č. 13d "Parkoviště P + R" doplněná o dodatkové tabulky č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla, č. E 7a,b "Směrová šipka" a č. E 12 "Text" s názvem parkoviště, č. E3a "Vzdálenost". Provozní informace obsahuje proměnný symbol VOLNO/OBSAZENO. Typ D3 se předpokládá v intravilánu v zástavbě. Typ D4 (viz obr. 16) se užije v případě, kdy návaznou dopravou je železnice. Zařízení pro proměnné provozní informace v tomto případě obsahuje dopravní značku č. IP 13d "Parkoviště P+R" doplněnou o dodatkové tabulky č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla a č. E 12 "Text" s názvem parkoviště. Provozní informace obsahuje dva po sobě jdoucí reálné časy odjezdů vlaků do centra. Časový údaj tvoří proměnné symboly. Zdroj: [5], internet Obr. 16 Vzorové provedení informační tabule typu D4, vč. příkladu (vpravo) Ve spodní části zařízení pro proměnné provozní informace je umístěn proměnný display (doporučená velikost 3 řádky x 20 znaků) umožňující zobrazit další provozní informace (například Výluka na trati, Použijte P+R apod.) a dopravní značka č. IS 24c "Komunální cíl" s textem "Nádraží" a piktogramem nádraží. 10

Dynamické navádění pomocí zařízení pro proměnné provozní informace se tedy osazuje: jako předběžná informace o parkovištích P+R na příjezdové trase k těmto parkovištím, převážně ve směru do centra města, v místě odbočení na parkoviště P+R z rychlostních nebo vícepruhových komunikací, v důležitých distribučních bodech, kde dochází k rozdělení směru jízdy na jednotlivá parkoviště P+R, v bodech, kde dochází ke změně směru jízdy na parkoviště P+R odlišně od radiálního směru do centra, při odbočení na parkoviště P+R tam, kde při obsazeném parkovišti by musel následovat návrat na původní trasu, jako poslední značka před odbočením na parkoviště P+R, bezprostředně před vjezdem na parkoviště. Zařízení pro proměnné provozní informace (zejména poslední před odbočením na parkoviště) musí být umístěny vždy tak, aby vozidlo v případě obsazeného parkoviště mohlo dále bez zbytečného či obtížného manévrování pokračovat v cestě na další parkoviště (není li, pak směrem např. do centra). Naváděcí systém musí umožnit libovolně kombinovat statický a dynamický způsob navádění podle zvolené důležitosti místa informace, výměnu stávajících informačních tabulí za zařízení pro proměnné provozní informace, případně jejich doplňování při rozšiřování systému nebo podle finančních možností zřizovatele. 6. Návrh parkovacích a odstavných ploch Návrh parkovacích a odstavných ploch se řídí jednak normou ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel [2] a jednak normou ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací [4]. Parkovací stání pak podle těchto norem dělíme následovně: - a) podle kategorie vozidel určena zejména pro: o osobní vozidla, o lehká užitková vozidla (dodávky), o nákladní vozidla, o autobusy, o motocykly, o jízdní kola, - b) podle skupin uživatelů určena např. pro: o rezidenty a abonenty, o zákazníky, zaměstnance, hosty, o zásobování, dopravní obsluhu, o osoby těžce pohybově postižené a osoby doprovázející dítě v kočárku, - c) podle vztahu k pozemní komunikaci umístěny: o na parkovacích pruzích podél jízdního pásu (podélné stání), o na parkovacích pásech podél jízdního pásu (kolmé nebo šikmé stání), Rezident = osoba bydlící nebo sídlící v dané lokalitě. Abonent = předplatitel. 11

o o o na středním dělicím pásu směrově rozdělené pozemní komunikace, na samostatném parkovišti s podélným, šikmým nebo kolmým řazením parkovacích stání, v jednotlivé, řadové nebo hromadné garáži. Odstavné a parkovací plochy můžeme dělit také takto: - odstavné stání: o plocha pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá (v místě bydliště nebo sídla provozovatele) umístění do 500 m, - parkovací stání: o plocha pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací po dobu, kdy se vozidlo používá (po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, ): krátkodobé do 2 hodin umístění do 200 m, dlouhodobé nad 2 hodiny umístění do 300 m. Odstavné a parkovací plochy se zřizují: - pro osobní automobily, motocykly, mopedy u všech potenciálních zdrojů a cílů dopravy (obytné objekty, administrativní i výrobní celky, školy, občanská vybavenost), - pro autobusy u turisticky atraktivních lokalit, výstavišť, čerpacích stanic PH, motorestů, sportovních zařízení, v provozovnách dopravců, na záchytných parkovištích, - pro nákladní automobily u čerpacích stanic pohonných hmot, motelů, hraničních přechodů, v areálech výrobních podniků a přepravců. Lokalizace odstavných a parkovacích stání: - pro vozidla skupiny 1 (osobní automobily, motocykly, mopedy a jejich přípojná vozidla) se mohou umísťovat v obytných částech měst, - pro vozidla skupiny 2 (autobusy, nákladní automobily, speciální automobily) mohou být mimořádně umístěna v obytných částech měst za dodržení hygienických požadavků (hasiči, policie, sportovní stadiony), jinak se musí umísťovat jen mimo obytné části, - pro vozidla skupiny 3 (tahače, přípojná vozidla, jízdní soupravy, kloubové autobusy, traktory a samojízdné pracovní stroje) se musí umísťovat mimo obytné části měst, Norma ČSN 73 6056 [2] uvádí mj. rozměry příslušných parkovacích míst, jak ukazují schémata na obr. 17 (přesné hodnoty rozměrů viz [2]). A C B D Obr. 17 Parkovací stání s kolmým (A), šikmým (B) a podélným řazením (C), Zdroj: [2] 12

vč. znázornění přesahu přední, resp. zadní části vozidla nad přilehlou plochu (D) Určitý počet míst musí být vyhrazený pro vozidla přepravující těžce pohybově postižené osoby viz obr. 18. Na obr. 19 jsou uvedeny symboly k označení dalších vyhrazených parkovacích stání určených pro konkrétní skupinu vozidel, tj. pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku (A), pro vozidla šetrná k životnímu prostředí, tj. pro vozidla částečně nebo plně nahrazující zážehový či vznětový motor elektromotorem (B), pro minivozy (C), pro vozidla řízená ženami, tj. v místech se sníženým rizikem násilného přepadení (D) a pro vozidla s pohonným systémem LPG a CNG (E). Zdroj: [2] Obr. 18 Parkovací stání s kolmým řazením pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené (vpravo symbol pro označení takového parkovacího místa) A B C D E Obr. 19 Symboly pro označení vyhrazených parkovacích míst Zdroj: [2] A jak se vlastně určí počet parkovacích a odstavných míst? K tomu slouží příslušná tabulka v normě ČSN 73 6110 [4] (viz obr. 20). Uveďme si rovnou jednoduchý výpočet pro parkoviště určené bytovému domu o šesti bytech (každý pro dvoučlennou rodinu a o velikosti 44 m 2 ). Odstavná stání: druh stavby: bydlení/obytný dům (činžovní) účelová jednotka: byt do 100 m 2 počet účelových jednotek na 1 stání: 1 (byt) 1 stání odpovídá 1 byt, kolik stání (x) odpovídá 6 bytů? 1 1 výpočet: = x = 6 stání x 6 Parkovací stání: druh stavby: obytné okrsky účelová jednotka: obyvatel počet účelových jednotek na 1 stání: 20 (obyvatel) LPG = Liquefied Petroleum Gas (zkapalněný ropný plyn), CNG = Compressed Natural Gas (stlačený zemní plyn). 13

1 stání odpovídá 20 obyvatelům kolik stání (x) odpovídá 12 obyvatelům? 1 20 12 výpočet: = x = = 0,6 = & 1stání x 12 20 z toho 100 % (tj. 1) krátkodobých a 0 % (tj. 0) dlouhodobých stání Celkem je tedy potřeba 7 stání, z toho 6 odstavných (pro obyvatele bytů) a 1 parkovací (pro návštěvníky). Obr. 20 Doporučené základní ukazatele výhledového počtu odstavných a parkovacích stání podle ČSN 73 6110 [4] výřez Zdroj: [4] Zmiňme se ještě o specializovaném software pro návrh parkovacích a odstavných míst. Tím je např. program ParkCAD, jehož prostředí i již navržené parkoviště je vyobrazeno na obr. 21. 14

Obr. 21 Software pro navrhování parkovišť ParkCAD Zdroj: internet 7. Návrh garáží Návrh jednotlivých, řadových i hromadných garáží se řídí normou ČSN 73 6058 [3]. Jednotlivé a řadové garáže jsou zpravidla určeny pro parkování osobních vozidel rezidentů rodinných nebo bytových domů, pro nákladní vozidla, autobusy, traktory a samojízdné pracovní stroje a pro automobily určené ke speciálnímu účelu. Hromadné garáže jsou zpravidla určeny pro parkování více osobních vozidel v prostoru obytných, obchodních, komerčních a veřejných budov nebo výrobních a provozních zařízení a také pro parkování v centru sídla nebo v přestupních uzlech veřejné linkové osobní dopravy nadregionálního významu. Poloha garáží a jejich počet je závislý na skupině uživatelů, kterým jsou určeny. Garáže se navrhují tak, aby byla docházková vzdálenost k cíli cesty (byt, nákup, kancelář) co nejkratší. Při návrhu garáží je třeba zajistit, aby vjezd, resp. výjezd do, resp. z garáže neohrožoval bezpečnost dopravy a významně zhoršovat plynulost silničního provozu na pozemních komunikacích. Dále musí být dodrženy základní požadavky na ochranu životního prostředí, zejména ochranu před hlukem, vibracemi, znečištěním ovzduší a ochranu povrchových a podpovrchových vod. Rovněž je třeba zajistit bezbariérový přístup garáží. Je li to v navrhované garáži účelné, rozdělí se parkovací stání podle doby stání vozidel na dlouhodobá stání, pro systém P+R a v odůvodněných případech i systém K+R. Podle druhu vozidel se garáže rozdělují na garáže pro: - osobní vozidla, - lehká užitková vozidla (dodávky), - samostatná nákladní vozidla (bez přívěsu nebo návěsu), - soupravy tahače s návěsem, - autobusy, 15

- traktory a samojízdné pracovní stroje. Podle stavebního uspořádání se garáže rozdělují na: - jednotlivé, - řadové, - hromadné. Podle výšky podlahy k okolnímu terénu se garáže rozdělují na: - nadzemní niveleta *** podlahy nejníže položeného podlaží není níže než 1,5 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu, - podzemní niveleta podlahy nejvýše položeného podlaží je více než 1,5 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu, - kombinované garáže jsou podzemním i nadzemním podlaží. Podle způsobu parkování vozidel se garáže rozdělují na: - s pohybem vozidel vlastní silou (vozidla se pohybují v prostoru garáže silou vlastního motoru), - s automatickým parkovacím systémem (zařízení, které bez přítomnosti řidiče ve vozidle zaparkuje vozidlo v hromadné garáži), - kombinované (mezi jednotlivými podlažími jsou vozidla včetně řidiče přepravována výtahem a po podlaží se pohybují vlastní silou). *** Niveleta = pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby, nejčastěji dopravní cesty nebo vodního toku. U pozemní komunikace obvykle probíhá středem vrchního povrchu komunikace. 16

Z hlediska obsluhy se garáže rozdělují na: - samoobslužné řidič obsluhuje vozidlo v prostoru garáže, - s obsluhou řidič opustí vozidlo před vjezdem do garáže, parkování vozidla provede obsluha garáže. Podle funkčního využití se garáže rozdělují na: - veřejné garáž je určena pro nezpoplatněné nebo zpoplatněné parkování vozidel zpravidla v obchodně zábavních zařízeních, na úřadech, na okraji sídelních útvarů (parkovací domy zařazené do systému P+R), v přestupních uzlech veřejné linkové osobní dopravy nadregionálního významu atp., - neveřejné zpravidla slouží pro parkování vozidel rezidentů nebo služebních vozidel; jsou často součástí budovy s jiným funkčním využitím, - garáže pro speciální účely (např. pro pohotovostní vozidla). Výška průjezdního profilu (na obr. 22 označeno jako volná výška h) musí být zachována v místě všech zařízení v garáži, kde je umožněn pohyb nebo parkování vozidel. Před vjezdem do veřejně přístupné hromadné garáže se navrhuje dopravní značka, která zakazuje vjezd vozidel, jejichž vnější rozměry překračují vyznačenou mez. Obr. 22 Volná/světlá výška nad parkovacím stáním (vlevo) a nad komunikacemi uvnitř hromadné garáže (vpravo) Zdroj: [3] Podobně jako u parkovacích a odstavných míst (viz předchozí kapitola) je i u garáží potřeba dodržet potřebné normativní rozměry. Na obr. 23 jsou uvedeny příklady uspořádání jednotlivé garáže pro jedno (A) a pro tři vozidla (B) a příklady uspořádání řadové garáže v klasickém provedení (C) a v provedení, kdy vozidla mohou být řazena ve dvou řadách za sebou (D). Přesné rozměry jsou uvedeny v ČSN 73 6058 [3]. Obdobně to platí pro hromadné garáže (viz obr. 24). A B C D Obr. 23 Příklad uspořádání jednotlivé a řadové garáže Zdroj: [3] 17

Obr. 24 Příklad uspořádání hromadné garáže Zdroj: [3] V jednotlivých a řadových garážích, ale i v hromadných garážích je možné parkovat dvě vozidla na jednom parkovacím stání v rozdílných výškových úrovních, jak ukazuje obr. 25. Je to vhodné tam, kde jedno vozidlo není určeno pro každodenní používání. Obr. 25 Příklad parkování vozidel ve dvou výškových úrovních Zdroj: [3] Pro překonávání různých úrovní v hromadných garážích slouží tzv. rampy, které dělíme podle [3] následovně: - a) podle překonávané výšky na rampy (viz obr. 26): o celé (překonávají nepřerušeně celou výšku podlaží nebo i více podlaží), o polorampy (překonávají nepřerušeně polovinu výšky podlaží), o vyrovnávací (spojují podlaží s okolním terénem nebo s částí podlaží v jiné výškové úrovni, překonávají zpravidla méně než polovinu výšky podlaží), o šroubovité (překonávají celou výšku hromadné garáže s vjezdy do jednotlivých pater), o parkovací (slouží k umístění parkovacích stání), - b) podle umístění na rampy: o vnitřní (umístěné uvnitř objektu), o vnější (umístěné vně objektu), - c) podle půdorysného tvaru na rampy: o přímé, o zakřivené (kruhové, eliptické, zalomené apod.), 18

- d) podle počtu jízdních pruhů na rampy: o jednopruhové, o dvoupruhové, - e) podle vzájemné polohy ramen a podle směrů jízdy na ramenech umístěných nad sebou na rampy: o jednoduché, o dvojité. Obr. 26 Základní druhy ramp (zleva: šroubovité, parkovací, celé a polorampy) Zdroj: [3] Norma ČSN 73 6058 [3] uvádí také příklady automatických parkovacích systémů v hromadných garážích, jak ukazuje obr. 27 (o prvních z nich byla zmínka v kapitole 4). Zdroj: [3] Obr. 27 Příklady automatických parkovacích systémů v hromadných garážích vertikální systém, tzv. kruhové silo (vlevo) a horizontální systém, tzv. regálový zakladač (vpravo) 8. Závěr V předloženém textu byla stručně popsána problematika návrhu parkovacích a odstavných míst a garáží různých typů s podrobnějším zaměřením na systémy Park and Ride. Tento systém, bude li správně fungovat a bude li dostatečně využíván, může zmírnit negativní dopady silniční dopravy ve městech. Jak již bylo v úvodu zmíněno, je potřeba řidiče automobilů ( potenciální klienty tohoto systému) pozitivně namotivovat, aby pokud možno dobrovolně objevili výhody systému P+R a to nejen pro ně samotné, ale i pro společnost. Pokud si bude řidič vědom, že v místě svého cíle (řekněme v centru města) nebude mít možnost své vozidlo zaparkovat (což je v dnešní době realita) nebo tuto možnost dostane, ale za cenově nevýhodných podmínek, je pak reálné, že zaparkování v okrajových částech 19

města bude jeho jedinou možností. Je však samozřejmé, že v takových místech je nezbytné kvalitní napojení na systém městské hromadné dopravy, tj. dostatečný počet spojů, malý interval atp. Lze konstatovat, že například systém v Praze je již na vyhovující úrovni a snad můžeme očekávat, že i ostatní města budou činit všechna možná opatření pro to, abychom výroky uvedené v samotném úvodu tohoto textu slyšeli pokud možno co nejméně. Literatura [1] Statistiky dopravních nehod. Policie České republiky. Dostupné on line z URL http://aplikace.policie.cz/statistiky dopravnich nehod/default.aspx (citováno 16. 11. 2011) [2] ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. 2011 [3] ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže. 2011 [4] ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. 2006 (+ změna Z1, 2010) [5] Křivda, Vladislav; Olivková, Ivana; Paľo, Jozef; Richtář, Michal. Dopravní telematika. Vysokoškolská učebnice. Žilina: Žilinská univerzita Žilina, Slovenská republika, 2009, 384 s. ISBN 978 80 8070 981 5 [6] Parkoviště P+R. Dopravní podnik hlavního města Prahy. Dostupné z URL http://www.dpp.cz (citováno 16. 11. 2011) [7] Doprava Praha. Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Dostupné z URL http://www.tskpraha.cz/wps/portal/doprava/parkoviste (citováno 16. 11. 2011) [8] KOMA Parking Automatické parkovací systémy. KOMA Industry s.r.o. Dostupné z URL http://www.komaparking.cz/cenik parkovani/ (citováno 16. 11. 2011) Kontakt Ing. Vladislav Křivda, Ph.D., ING PAED IGIP Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava Poruba, Tel.: +420 59 732 1315 vladislav.krivda@vsb.cz, http://kds.vsb.cz/krivda 20