Na úvod Milí čtenáři, letní sezóna již začala. Ano, sice je ještě jaro, tedy podle kalendáře, ale pohled z okna či na zpocená trika v našich skříních mluví za vše. Léto nám už několik let po sobě dokazuje, že má, buď slušně řečeno, nepořádek ve svém harmonogramu, a přišlo o nějaký ten termín dříve, nebo si jaro sbalilo všech svých pět švestek a celému tomuhle systému zamávalo adios, ať už to znamená cokoliv. I přes ty horké dny si pro vás 2. B připravila květnové číslo školního časopisu Mates. Všichni jsme se snažili a vypotili ze sebe to nejlepší (:p), a proto si válení na sluníčku můžete zpestřit křížovkou, kterou si budete luštit při pochutnávání na upečené masové bábovce, jejíž recept zde též najdete. OBSAH: Reportáž z EBG 3 Šance prosadit se 4 Záhady ve světě Černobyl 5 Záhady ve světě Plum Island 6 Exkurze Osvětim a Krakow 7 Exkurze Sběrný dvůr Třinec 9 Studenti čtou a píší noviny 10 Nejoblíbenější seriály současnosti 13 Co je to golf? 14 Těšínský Majáles 15 Liga mistrů 16 Módní blázinec 18 Ach, ta móda 19 Počítač přítel člověka? 20 Vtipy 21 Recepty 22 Umění stínů 26 Ekonomická křížovka 27 Zábava pro vás 28 Ekonomická křížovka řešení 29
Reportáž z EBG J e 22. dubna. 2014 a dnešní den bude soutěžní. Je krásný slunečný den a my se právě nacházíme před budovou Základní školy Slovenská v Českém Těšíně, kde se koná 18. ročník soutěže fiktivních firem EBG. EBG je zkratka pro European Business Game. Tuto soutěž pořádá naše obchodní akademie a je to regionální kolo. Právě vstupujeme do třídy, kde se všechno bude odehrávat. Stoly pro porotce jsou nachystané. Týmy ještě zkoušejí, zda funguje technika. Diváci jsou žáci druhého ročníku Obchodní akademie a Ekonomického lycea naší školy. Poslední učitelé došli a může se začít. Nejdřív se představují porotci, většinou absolventi Obchodní akademie v Českém Těšíně. Nejznámější porotkyní pro diváky je učitelka angličtiny Jana Poloková, která bude hodnotit týmy v prezentaci v anglickém jazyce. Teď dochází na losování pořadí. Pro diváky, kteří nechápou smysl téhle soutěže, mám lehké vysvětlení. Týmy představují svoje nápady na fiktivní firmy porotcům a snaží se je přesvědčit, že jejich nápad je ten nejlepší. Ukazují jim ekonomické a účetnické rozpoložení firmy. Pak porotci udělují otázky ohledně firmy a ten, kdo porotce nadchne nejvíc, vyhrává. Máme tu šest týmů a ten nejlepší pojede na finálové kolo do Itálie. V regionálním kole soutěží pět týmů z Českého Těšína a jeden tým dojel až z Krnova. Týmy se prezentují a vypadá to, že si daly na všem záležet. Už 3 týmy své prezentace dokončily a teď čeká všechny pauza. Přestávka končí a na řadě jsou další týmy. Poslední tým skončil prezentaci svého projektu a porotci se jdou poradit do zasedací místnosti budovy. Dnes se budou vyhlašovat 2 ceny. První cena bude udělena soutěžícím, které ocení diváci, výherci vyhrají drobné cennosti. Druhá cena je ta hlavní, a to je zájezd do Itálie. Diváci dohlasovali a přicházejí porotci s verdiktem. Slovo si bere ředitelka Obchodní akademie v Českém Těšíně, Ing. Kristina Bončková. Po děkování porotcům a studentům, kteří vynaložili hodně sil a udělali projekty, se dostáváme k hlavní cenně. Chvilka napětí. Nejúspěšnější projekt je z dílny dívčího týmu z 3. A z Obchodní akademie v Českém Těšíně. Jejich projekt se zaměřuje na zlepšení fyzické kondice. Velký potlesk diváků je blahem pro uši vítězného týmu, který se podívá do Itálie. Gratulace ale patří všem účinkujícím, kteří odvedli skvělou práci. Jiří Tomeček 3
Šance prosadit se Do tohoto čísla školního časopisu Mates jsme si připravily rozhovor s Mgr. Martou Kukucz o projektu Šance prosadit se, která je do tohoto projektu zapojena. Jak škola na projekt přišla? Návrh jsme dostali od naší absolventky Ing. Nogové. Paní ředitelka zajistila dotace. Jak projekt funguje? Žáci se zúčastní kurzu, který zahrnuje 2 hodiny výuky angličtiny týdně během celého školního roku zcela zdarma. Týden před odjezdem do Anglie máme zajištěno ubytování v Řece, kam přijedou rodilí mluvčí, aby se žáci rozmluvili a připravili se. Poté se na 3 týdny odjíždí do Anglie. Co budou žáci v Anglii dělat? Během 3 týdnů žáci pracují ve firmách v Anglii, kam se dopravují sami. Musí si zajistit jízdenky a celkově dopravu. Jezdí také na výlety po celé Anglii, například do Londýna. Jakou práci budou žáci vykonávat? Záleží opravdu na žácích, zda jsou komunikativní a na jaké úrovni jazyk ovládají. Mohou pracovat kdekoliv. Hlavně je možnost změny práce, pokud ji nebudou zvládat. Je zde možnost i změny ubytování, pokud nám rodina nějakým způsobem nevyhovuje, třeba má dotyčný student alergii na kočky apod. Jak dlouho pobyt trvá? Tři týdny. Dva týdny v srpnu a jeden v září. Jaká je cena? Celý projekt je hrazen, takže je pro studenty zcela zdarma. Kolik studentů se může dostat do Anglie? Do kurzu se nám přihlásilo 40 žáků z 3. ročníků, ale nyní již kurz navštěvuje 15 žáků. Jelikož prostředky pro ubytování máme jen pro 12 žáků, odjede jich jen 12, ale předběžného kurzu se zúčastní 15 žáků. Proč by se žáci měli v dalším školním roce přihlásit? Je to velká motivace, protože žáci se během pobytu starají o sebe sami, dopravují se sami, jak už bylo zmíněno. Je to velká zodpovědnost. Po celou dobu pobytu je přítomen pedagog, který je připraven řešit jakékoliv problémy, pokud by nastaly. Uplatníme nějak účast v kurzu v budoucnosti? Žáci si vylepší angličtinu, vyzkouší si pobyt v cizině. Zúčastnění získají potvrzení EUROPASS, který mohou uplatnit jako praxi v zahraničí v životopisech. Paní profesorce děkujeme za rozhovor a velice užitečné informace. Určitě se budeme chtít zúčastnit! Nikola Lisztwanová, Tereza Bogaczová 4
Černobyl Světoznámá havárie Černobylské elektrárny se stala 26. dubna 1986 v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu. Tehdy to byla ještě část Sovětského svazu. Jedná se o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky a jednu ze dvou havárií stupně 7, tj. nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES (tou druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011). Černobylská elektrárna je umístěna 2 km od města Pripjať a 18 km od města Černobyl. Pripjať je také známé město nejen kvůli tomu, že zde žily rodiny pracujících v Černobylské elektrárně, ale také se tam již mohou pořádat exkurze, samozřejmě jen na některá místa, ale pokud podstoupíte řadu školení, mohou vás vzít také přímo do elektrárny. Samozřejmě nesmí při tom chybět dozimetr (tj. přistroj na měření dávkového ekvivalentu radioaktivity). Toto město je velmi zpustošené, přezdívá se mu také Největší město duchů. Přesně tak, řekl jsem duchů, přeci nikdy nevíte, zda existují a při takovém výbuchu mohlo vzniknout mnoho zmutovaných lidí, kteří tam žijí dodnes, ale nikdo o nich neví, jelikož kráčet jen tak do reaktoru je velmi nebezpečné, takže se mohou lehce před člověkem skrývat. Někteří lidé tam žili ještě pár měsíců a let, nechtěli se stěhovat, většina místo opustila, ale stále byli jedinci, kteří toto místo nechtěli opustit. Ještě dnes se rodí lidé s postižením způsobeným genetickými mutacemi u lidí, kteří dostali dávku radioaktivity z této havárie. Lidé v tamním městě měli jen pár minut na evakuaci, jestli vůbec, takže tam po nich v panelácích a domech zbylo mnoho osobních věci, čímž myslím fotografie, různá alba a mnoho dalšího. Je také o tom natočen film hororového vyznění Chernobyl Diaries (Černobylské deníky). Mě osobně toto město velmi fascinuje a velmi rád bych se tam vydal někdy na exkurzi, proto tomuto místu dávám doporučení, především pro milovníky záhad. 5
PLUM ISLAND Místo vypadá velice pěkně, ale jen tak se tam nedostanete. Není nebezpečné kvůli přízrakům nebo střežené kvůli pokladu, ale na vině je zcela něco jiného. Co je tento kousek země, nacházející se 3 km severovýchodně od Long Islandu ve státě New York, vlastně zač? Oficiálně tu má stát centrum pro výzkum zvířecích nemocí, ale mnoho lidí se obává, že tomu tak není. Má jít o tajnou vládní laboratoř, která vyvíjí biologické zbraně a kvůli tomu se stává časovanou bombou! Mají zde probíhat testy nejen na zvířatech, ale i na lidech! Navíc je místo otevřené, poblíž jezdí trajekty a nebylo by těžké na něj zaútočit. A i to mělo být v plánu. V roce 2008 byla zatčena pákistánská teroristka, které se říká Lady Al Qaeda. Prý u sebe měla dokumenty, které obsahovaly názvy příštích terčů. Včetně Plum Islandu V roce 1978 došlo k úniku virů. Byly to viry slintavky a kulhavky (co umějí tyto epidemie, se ukázalo např. v Británii 2001, Číně 2006 nebo na Taiwanu 1997 - musela být vybita spousta hospodářských zvířat. A navíc se do vody dostaly kontaminované odpadní látky. V červenci 2008 bylo nalezeno tělo neznámého tvora, které dostalo označení Příšera z Montauku. A není to jediné tělo, které bylo nalezeno. V lednu 2010 bylo při pobřeží ostrova údajně nalezeno zmutované lidské tělo, které mělo prodloužené prsty a 5 velkých děr v hlavě. O koho asi šlo? Pravdu se asi nedozvíme, pokud se tam nevypravíme A pokud bychom se tam vůbec dostali. Co všechno asi vlády různých zemí tají? Dominik Rusz, Jiří Drong 6
Exkurze Osvětim a Krakow nezapomenutelný zážitek Dnes, 7. května, se my, studenti 2. ročníků, zúčastníme exkurze do Osvětimi, kde se nachází bývalý koncentrační tábor, a do Krakowa. V 8 hodin ráno máme sraz na autobusovém stanovišti v Českém Těšíně, kde se ještě počítáme a říkáme si poslední detaily. Konečně přijíždí autobus, který začal studenty nabírat už ve Vendryni a v Třinci. Rychle si najdeme místo a už vyrážíme na hodinovou jízdu po dálnici do Polska. Cestu si užíváme, povídáme si s přáteli, posloucháme hudbu a svačíme. Když se objeví tabule s nápisem Osvětim, všichni jsou hodně zvědaví na to, co nás tam čeká. Před vstupní budovou do tábora je plno turistů různých národností: Češi, Poláci, Němci a překvapivě i několik návštěvníků z Číny či Vietnamu, kdo ví. Po chvilce čekání každý z nás dostává sluchátka, do kterých nám paní profesorka bude tlumočit slova z polštiny. Teď nás čeká dvouhodinová prohlídka budov tábora a seznámení se životem tady nejen teď. V budovách vidíme obrazy a různé dokumenty, seznamující nás s běžným dnem lidí, kteří zde museli žít. Procházíme místy, kde za 2. světové války zahynulo více než 1,5 milionu lidí z tehdy Němci okupované Evropy, především Židů. Díváme se na baráky, ve kterých tito uvěznění lidé dožívali své životy, místa jejich nevýslovného utrpení. Vidíme autentické fotky, které pořídili buď Němci sami, nebo tajně fotili vězni a zachovaly se jako memento pro dnešek, jako např. přeživší děti, na kost vyhublé ženy (vážily pod 30 kg!), selekci Židů v BIRKENAU BŘEZINCE, fotografie vězněných mužů, žen i dětí a mnoho jiné fotodokumentace. Díváme se na vlasy, které vězňům stříhali při příjezdu do tábora (je zde vystaveno na dvě tuny vlasů původně při osvobození tábora tam bylo na hromadě přes 7 tun). Ve velkých vitrínách vidíme za sklem také boty, protézy, kufry, nádobí, oblečení, brýle a jiné věci. Zastavujeme se u popravčí zdi, kde bylo zastřeleno mnoho vězňů. U jednoho z baráků je zachována šibenice, kde byli vězni věšeni a hned vedle je malé pódium, kde hrála táborová hudba pro pobavení dozorců. Procházíme kolem strážní věže a ostnatých, původně elektrickým proudem nabitých drátů. Jdeme do míst, která jsou působivá svou ponurostí a umocňují stísněné pocity dvě zachované spalovací pece a plynová komora, kde zahynulo plynem ZYKLON B velké množství lidí, procházíme kolem vily, kde bydlel velitel tohoto koncentračního tábora HESS. Končíme prohlídku Osvětimi AUSCHWITZ a odjíždíme autobusem do pobočného koncentračního tábora BRZEZINKA BIRKENAU, což je AUSWITZ II. a je jen 3 km od Osvětimi. Po exkurzi nás čeká ta příjemnější část dne, prohlídka Krakowa. Chodíme po náměstí a prohlížíme si památky a na závěr, jako správné ženské, hned vyrážíme do nákupního centra. Výlet jsem si moc užila, byl to poučný a moc krásný a zvláštní zážitek. Krakow je nádherný a věřím, že jsem tam nebyla naposledy. Petra Grocholová 7
PÁR FOTOGRAFIÍ Z OSVĚTIMI 8
Exkurze ve sběrném dvoře Třinec Je pátek 2. března a dnes se koná exkurze do sběrného dvora Nehlsen v Třinci. V 9 hodin ráno máme sraz na autobusové zastávce v Třinci na Tyrské. Odsud se přesouváme před vstup do sběrného dvora, kde se setkáváme s naší průvodkyní. Je to blonďatá dáma středního věku s vytříbeným vkusem v oblékání. Seznamuje nás s obecnými informacemi o sběrném dvoře, jako je: den založení, funkce sběrného dvora a podobné náležitosti. Výklad trvá poměrné dlouho, ale nikomu to nevadí, protože je krásný slunečný den a všichni mají dobrou náladu. Aby ne, když se místo učení jenom projdeme po sběrném dvoře, dozvíme se pár informací a poté se můžeme odebrat domů. Konečně víme několik podstatných informací, které se týkají sběrného dvora, a vstupujeme dovnitř. Všude je plno budov s odpadky všeho druhu a různých nákladních aut, bagrů a kamionů. Musíme si pospíšit, aby nás nepřejelo právě jedno z těch obrovských a hrůzostrašných aut. První zastávkou je budova s kompostem. Velmi to tady smrdí, všichni se drží za nosy a paní průvodkyně nepřestává mluvit. Na přání mé i mých spolužáků se přesouváme na další zastávku naší exkurze. Zde vidíme směs komunálního odpadu. V kontejnerech se povalují odpadky, které lidé běžně vyhazují do odpadkových košů, ale i malé spotřebiče jako je lednice, televize či mikrovlnná trouba. Po půlhodinové chůzi zatuchlou smradlavou skládkou naše exkurze končí a my odcházíme domů. Kristýna Šedová 9
V minulém pololetí jsme psali příspěvky do Mladé fronty DNES, redakce zveřejnila ve třech kolech projektu různá témata. Každý jsme napsali minimálně 2 příspěvky, některé uvádíme i v našem časopisu Studenti čtou a píší noviny na téma: Volby jako základ právního státu Pro mě osobně jsou volby důležité, protože tihle lidé, co jsou jakoby nad námi a mají o hodně práv více než my a různé výhody a rozhodují, kolik, kde a co budu platit či nakupovat, podle mě určitě hodně ovlivňují můj život, i když to jakoby neustále nepociťuji. Někdy to vypadá tak, jakby politici úplně zapomínali na to, že jsou voleni lidmi, proto by se měli na ně ohlížet déle než jen první rok po svém zvolení. Osobně mi připadá, že by bylo dobře, kdybychom měli větší právo zasahovat i do zákonů, které vydají politici, a většina lidí s jejich rozhodnutím nesouhlasí. Ještě nemůžu volit, tudíž moc o tom nerozhoduji, a to mě mrzí. Dále si myslím, že se změní jen jména lidí a stran, ale povaha lidí se nemění, lidé mají v sobě chuť po moci, když mají peníze, roste jim ego a myslí jen na sebe. Pokud se lidé nezmění nebo nepřijde politik, který nechce jít do politiky kvůli penězům, není šance, aby se měla líp i ta nejspodnější vrstva obyvatelstva - čím více chudých, tím člověk, co má peníze, má větší moc a roste mu ego a kdo se chce mít hůře, když se má líp než většina. Hodně lidí na vše, včetně politiků, nadává a stěžují si - ale takoví jsou Češi - když jim někdo bere a všimnou si toho, jsou strašně zlí a chamtiví, jenže kdyby byli oni na místech politiků, tak jací by byli? Úplně stejní, možná ještě horší. Ať je člověk jakkoliv hodný nebo skromný, tak tolik peněz a taková moc, co mají politici, musí ovlivnit každého. Někdy bych chtěl být na jejich místě, abych zjistil, jestli jsem jiný než bývalí nebo dnešní politici. Ladislav Molnár Je učitel autoritou? Jaký má být učitel, aby nebyl zlý, ale ani moc hodný? Tuto otázku si klade spousta lidí. Podle mě je nejlepší učitel vyobrazen ve filmu Obecná škola - pan učitel Igor Hnízdo. Tvrdě prosazuje pravidla, ale nebojí se uznat chybu a ukázat, že má city. Málokdo totiž dnes vidí v učiteli člověka. Někteří jej berou jako osobu, co nemá žádné city, zájmy, známé nebo osobní život celkově, někteří učitele berou dokonce i jako nepřítele, ale to proto, že i když ho vidí každý den, skoro o něm nic nevědí. Málokdo ví, co zrovna prožívá, co dělal o víkendu, jakou má rodinu, jak se dokáže bavit atd. Někteří učitelé mají autoritu, ale jsou velice nepříjemní, jiní zase jsou příjemní, ale bez autority. Ideální učitel by měl mít obojí - umět rozeznat situaci, kdy se může s žáky kamarádíčkovat a kdy zas musí mluvit vážně. Proto si myslím, že by učitel neměl být jen kamarád, nebo velitel, ale obojí v jednom. Denisa Raszková 10
Moje škola, moje budoucnost!?,,studuji proto, protože mě to baví! To, je věta, kterou bych odpověděla každému, kdo by se mě zeptal, proč studuji. Ano, ve skutečnosti mě fakt baví, nevadí mi se učit, zjišťovat nové informace, ale ten, kdo umí číst mezi řádky, se dozví i několik informací navíc. Pokud jste na ně ještě nepřišli, já vám je tedy napíšu: Studuji proto, protože se ještě nechci postavit na své vlastní nohy. Nechci si, zatím, vydělávat na své živobytí. Nejdříve si chci udělat maturitu a poté jít na vysokou, ale do té doby: Chci, aby mě šatili, aby mi platili mé koníčky, aby mě sponzorovali. Nejsem lenivá, to ne, vždyť sama chodím na brigády, abych si něco málo přivydělala, abych si přilepšila. Vím, jaké to je si na sebe vydělat. Vím, kolik úsilí stojí vydělat si na nový mobil nebo značkové oblečení. Ano, tohle je krutá pravda pro všechny rodiče, ale určitě s tím počítali, že je děti budou vidět jako banku. Bohužel, nebo bohudík, je to tak. Dominika Hojdyszová Je učitel autoritou? Má být kamarádem nebo raději velitelem? V dnešní době by si každý učitel měl najít cestu ke svým studentům. Studenti by ale na oplátku neměli dělat učitelům naschvály a dělat si z nich legraci. Učitel by měl být vzorem pro studenty. Učitel by si měl své studenty od začátku získat na svou stranu, ne proti sobě. Určitě se studentům bude v hodině dobře učit, pokud po nich nebude učitel hlasitě křičet, když se jim něco nepovede. Právě učitel by měl být ten, kdo učivo studentům vysvětlí, a neponíží je před celou třídu, že takovou lehkou záležitost nevěděli. Často se stává, že učitele vůbec nezajímá, že studenti mají více předmětů a že se nemůžou učit jen do toho jednoho. Učitelé by také neměli dělat nějaké rozdíly mezi studenty a studentkami, například nadržovat oblíbeným studentům, také by se neměli dívat na povolání rodičů, zda jsou inženýři, ministři, atd. (aby nebrali úplatky) ve prospěch studenta. Někteří studenti nejsou až tak dobří, aby všemu v hodině porozuměli, proto by měl učitel dané téma vysvětlit i vícekrát a studenti by se neměli bát na něco se zeptat, když něčemu nerozumí. Pokud učitel vyvolá velký nátlak na studenta, který opravdu učivo nechápe, student se může psychicky zhroutit a škola se mu zhnusí. Student se pak může ocitnout mezi nesprávnými lidmi a začít chodit za školu, z tohoto důvodu ho pak můžou i vyloučit ze školy. A proto si myslím, že studenti mají do školy chodit rádi, a ne s donucením nebo strachem, že budou zase ponižování a utlačováni jinými studenty nebo učitelem. Lucie Puczoková 11
Ctíme jiné kultury Ctít jiné kultury bychom měli, ale jen do určité míry. Nemůže nikdo po nás chtít, abychom nejedli vepřové, pokud to nenařizuje naše kultura. Ale ani my nemůžeme nařizovat někomu, aby dělal to, co jeho kultura nebo náboženství nedovoluje. Přizpůsobit se něčí kultuře je věc asi každého jednotlivce. Když bude někdo bydlet v cizině, měl by dodržovat určité zásady a zvyky daného národa. Pomůže mu to lépe se začlenit do dané společnosti. Ale totéž by měl dodržovat člověk, který se přistěhuje do naší země. Neměl by se chovat tak, jak se choval předtím, měl by si zjistit tamní zvyky a tradice, než se někam přestěhuje. Aby se nepřestěhoval tam, kde by nemohl dodržovat své tradice a pak by byl nucen kvůli tomu porušit tamní zákony. Michal Kajsar Moje škola, moje budoucnost!? Je učitel autoritou? Má být kamarádem nebo raději velitelem? Učitel kamarádem, nebo snad velitelem? Tato otázka se mi dostala do rukou a opravdu jsem nad ní začal přemýšlet. Námětem je to velmi zajímavé téma a určitě zaujalo mnoho lidí. Vyslechl jsem si několik příběhů starších. V dávnější době, přibližně před padesáti lety, když ještě naši rodiče a nynější učitelé chodili do školy, to bylo úplně jiné než v současné době. V tehdejší době byli učitelé samozřejmě velikou autoritou a samozřejmě velitelem. No ano, jen se zamyslete, v mnoha filmech z tehdejší doby můžeme vidět, jak jsou učitelé přísní a žáci sedí v pozoru a pozorně poslouchají, co učitel povídá. Dokonce používal rákosku, když někdo zlobil. Děti si mnohé nedovolily a byly disciplinované. Kéž by se dalo totéž říci o dnešní době. Samozřejmě z mého hlediska by měl býti učitel jak autoritou, tak kamarádem a také velitelem v jednom. Rozumím, určitě je to velmi těžké, ale rád bych podotkl, že jsou učitelé, kteří si dokáží zjednat ve třídě řád, zřídit si respekt a také býti kamarádem, ale to dokáže jen málo učitelů. Jsou také učitelé, kteří si zřídí respekt písemnými pracemi, aneb daného zlobivce vyzkouší ústně u tabule. Nebo jsou také učitelé, již vypráví dlouhé příběhy a dokáží zaujmout a přitom naučit děti, což je podle mého nejlepší, opravdu si velmi rád poslechnu historky. Jsou zde ještě také učitelé, kteří jsou přísní a zřídí si ve třídě disciplínu, jež může dopadat na děti v podobě stresu! Samozřejmě nesmím zapomenout na učitele, kteří prostě dovypráví, co potřebují, a je jim jedno, zda děti řádí nebo jsou hodné, prostě oznámí termín prověrky, a kdo umí, umí. Samozřejmě z mého hlediska bych si představoval učitele, jenž je spravedlivý, přátelský a vyrovnaný. Věřím, že pro učitele je velmi stresující něco ty duté hlavičky naučit, ale ve většině případů to dopadne dobře! Dominik Rusz 12
NEJOBLÍBENĚJŠÍ SERIÁLY SOUČASNOSTI Který je ten tvůj? Doby, kdy v televizi vysílali Dynastii nebo Dallas, pamatují spíše ti starší spoluobčané. Celá rodinka večer usedala k televizi a sledovala příběhy amerických magnátů se zatajeným dechem. Za sebou máme i éru mýdlových oper a kýčovité romantiky. Jaké seriály frčí dnes? Dodnes se smějeme tomu, že když u nás na vesnici dávali Esmeraldu, venku jste nenašli živáčka. Byly to časy, kdy se díly nahrávaly na VHS, pokud to někdo nestihl včas domů. A dnes? Je těžké si vybrat, na co se dívat dřív. Některé seriály se staly kultovními a hlášky z nich se používají v běžném životě. Všechny díly jsou běžně dostupné online a některé velmi oblíbené seriály televize opakují pořád dokola. Kreslené rodinky si nás získaly. Mezi naprostou špičku mezi seriály můžeme bezesporu zařadit Simpsonovy. Žlutá rodinka je s námi už přes dvacet let a pořád je populární. V seriálu se vystřídalo nespočet známých tváří. Ačkoli byly postavy kreslené, propůjčily jim hvězdy alespoň svůj hlas. Simpsonovi, jako kreslený seriál pro dospělé, mají v současné době další úspěšné konkurenty: potrhlou rodinku Griffinových a kosmickou Futuramu. Žebříček: 1. Simpsonovi 2. Teorie velkého třesku 3. Hra o trůn 4. Jak jsem poznal vaši matku 5. Přátelé 6. Futurama 7. Dr. House 8. Upíří deníky 9. Kravaťáci 10. Sběratelé kostí A existuje mnoho dalších seriálů, každý je jiný, a proto tu možná nenajdete ten svůj oblíbený. Denisa Raszková, Michaela Szotkowská 13
CO JE TO GOLF? Golf je venkovní sport, ve kterém samostatný hráč (případně malá skupinka) hraje malým golfovým míčkem do jamky. Používá při tom různé hole, kterých může mít maximálně 14. Pravidla golfu definují, že hra spočívá v tom, že hráč musí míček dostat z odpaliště do jamky na co nejnižší počet ran. Přestože byl golf považován za hru pro elitu, v současné době získává širokou popularitu a počet hráčů po celém světě stále roste. Jak je známo, golf vznikl ve Skotsku. Po 112 letech se golf vrací do letních olympijských her. Golfové hřiště se skládá z 9 nebo 18 jamek, ale hráč při turnaji musí odehrát 18 jamek. Pokud se tedy hřiště skládá z 9 jamek, jde se hřiště 2x. Na hřištích se také mohou vyskytovat různé překážky, např. bunker (tj. písek), voda, out atd. Tyto překážky nám mohou velice zkomplikovat hru trestnými ranami. Každá jamka má svůj par. Existuje par 3,4,5 a každá je jinak dlouhá. Když hráč zahraje 4 rány na paru 4, označuje se to tedy jako par. Chtěla jsem vám trochu přiblížit, o čem vlastně golf je, a doufám, že vás tento sport aspoň trošku zaujal. Klára Kaminská 14
TĚŠÍNSKÝ MAJÁLES Je 30. dubna 2014, nacházíme se v Českém Těšíně, kde se koná jako každým rokem Majáles. Pro ty, kteří nevědí, oč jde, Majáles se dá jinak nazvat jako oslava maturantů, že došli do čtvrtého ročníku střední školy a také oslava příchodu máje a krásných školních let. Průvod začíná u Těšínského gymnázia na Frýdecké ulici. Studenti prochází celým Českým Těšínem a končí na náměstí ČSA, kde je postaveno pódium pro vystoupení studentů ze všech středních škol. Celým programem provází kašpárek, který účinkuje také v Těšínském divadle. Mezi prvními čísly se představují hraná čísla. Poté přichází chlapci z kroužku Parkour Gravity Defeaters, kteří předvádějí zajímavé skoky, salta a podobně. Po jejich vystoupení se připravují střední školy, nejdříve všechny zaujmou zpěváci a skupiny z Gymnázia. Dále předvádí své vystoupení studenti českotěšínské Obchodní akademie, diváky okouzlí svými tanci a vynikající zpěvačkou. Poslední studenti reprezentují Albrechtovu střední školu také se zpěváky. Na konci hlavního programu oznamuje organizátor Majálesu večerní program v Džupli, kde zpěváci a amatérské kapely znovu předvedou své dovednosti. Také všechny zve na další večerní program v klubu Bagsy, kde se uskuteční diskotéka jako závěr Majálesu. Studenti si Majáles velice užili, nejenom tím, že se vyfešákovali do různých kostýmů, ale oddechli si od školy a přípravy k maturitě. Letošním maturantům přejeme u maturity hodně štěstí! Nikola Lisztwanová, Tereza Bogaczová 15
Liga mistrů 24. května 2014 se v portugalském hlavním městě Lisabon přepisovala historie Ligy mistrů. Mezi sebou se utkaly dva týmu z Madridu. Byly to týmy Real Madrid a Atletico Madrid. Tento zápas byl pro oba týmy takové velké derby. V lize skončilo lépe Atletico, které bylo po skvělé sezóně první. Real skončil třetí a udržel si vstup do milionářské soutěže. Další věcí je, že týmy mohly získat double. Bílý balet, který vyhrál Španělský pohár, by po zisku ušaté trofeje získal double. Atletico zvítězilo v lize a zisk trofeje v Lize mistrů by pro ně byl skvělým zakončením sezóny. A pro Real Madrid byl tenhle zápas speciální, protože by získal už desátou trofej v soutěži. Žádný tým nemá tolik finálových výher jako Real Madrid. Cesty do finále pro oba celky byly odlišné. Real Madrid svým excelentním výkonem zničil předchozího výherce soutěže Bayern Mnichov. Atletico prošlo přes Chelsea, kde chyběla opora v bráně, Petr Čech. Finálový zápas byl také nesmírně důležitý pro pár hráčů na obou stranách. Největší hvězdou Realu Madrid je bezpochybně Cristiano Ronaldo, který překonal rekord svého největšího rivala Messiho. Ronaldo dokázal vstřelit gól každému soupeři, proti kterému hrál. Jeho bilance před finále byla 16 branek. V Atleticu museli řešit problém, který je postihl v posledním zápase v La lize. Zranění nejlepšího střelce Diega Costy a dalším zraněným byl obávaný Ardan Turan. 16
Večer nastal a v Lisabonu začínalo Madridské derby o krále Evropy. Oba týmy nastoupily v nesmírně silných sestavách. V sestavě Atl. Madrid chyběl Turan, který nestihl doléčit svá zranění. Obávaný Costa se nakonec objevil na trávníku. Znělka zazněla, kapitáni si podali ruce a nizozemský rozhodčí mohl utkání začít. V úvodních minutách se hrál opatrný fotbal. Nikdo nechtěl udělat chybu, která by znamenala brzké vstřelení gólu. Míč měli na svých kopačkách více hráči Bílého baletu. Nastala 9. minuta a trenér Atletica Diego Simeone musel řešit vážný problém. Důležitý Diego Costa podcenil své zranění a musel odejít ze hřiště, kde ho nahradil Adrian. 30 minut uběhlo a na hřišti převládali hráči Realu. Více drželi míč, nahrávky měli přesnější, ale žádná velká šance zatím nebyla. Atletico v posledních letech zdokonalilo obranu a je těžké se přes ni dostat. První velká šance nastala v 28. minutě, kde mohl proměnit přímý kop Ronaldo, ale jeho střelu chytil gólman Courtois. Real pořád držel míč na nohou a v 32. minutě se Bale rozhodl, že to vezme sám na sebe a došel až na vápno, ale jeho střela neměla s přesností nic společného. V 36. minutě se k rohovému praporku dostal hráč Atletika. Odcentroval a hráči Realu odhlavičkovali pouze na šestnáctku, kde čekal Juanfran, který hlavičkoval zpátky do vápna, kde v důrazu vyhrál Godin a překoval Ikera Casillase, který špatně vyběhl proti balónu. Atletico se dostala do vedení 1:0. První poločas už nenabídl nic důležitého. Do druhého poločasu vstoupili lépe hráči Atletica, ale vstřelit další gól se jim nedařilo. Další hrozbou pro gólmana Courtoisa byl další přímý kop Ronaldo. Ten svůj druhý pokus zkoušel vzduchem, ale brankář vyrazil na roh. Trenér Realu Carlo Ancelotti se v 59. minutě rozhodl pro dvojité střídání. Do hry nastoupil Španěl Isco a Brazilec Marcelo. Tito hráči jsou víc útočně aktivní, což mělo za účel podpořit útok a vstřelit vyrovnávající branku. Hra se odehrávala na polovině Atletica, kde měli neustále balón hráči Bílého baletu. Tlak na bránu Atletica byl stále větší a větší, a to vyústilo v nebezpečnou šanci, kde se objevil Ronaldo, který nehraje svůj povedený zápas. Ronaldo dostal přesnou přihrávku na hlavu, ale střela hlavou neohrozila bránu. Po pár minutách se znova Real Madrid dostal do šance, kde Bale ukázal svou rychlost, pláchl obránci, ale trefil spíš trávník než míč. Po šanci se diváci dočkali dalšího střídání na straně Realu a do hry nastoupil Morata. Atletico se taky dočkalo střídání a to v 83. minutě a do zápasu se podíval Alderweireld. Už to vypadalo, že Atletico své tažení v Lize mistrů zakončí vítězstvím, ale nastala 93. minuta a roh bude odehrávat hráč Realu Modrič. Odcentroval a na míč si naskočil bravurně stoper Ramos a tím poslal zápas do prodloužení. Na hráčích už 90 minut bylo znát, ale Bílý balet jakoby po gólu našel zdroj další energie a tím přidal na svých výkonech. První půle prodloužení nenabídla žádné gólové akce. Ve 110. minutě přišel skalp pro hráče Atletika. Di Mária vystřelil na gólmana, který střelu vykryl do vzduchu, ale tam číhal před brankou Bale, který umístil míč do levého růžku. Tento gól byl pro hráče Realu důležitý, protože začali více hrát a Atletico už jenom se usilovalo k bránění a odkopávání. Zbývaly poslední 2 minuty do ukončení zápasu, ale Real pokračoval v nesmírném tlaku a to zapříčinilo další gól do sítě Atletika. Krásnou individuální akci zakončil obránce Marcelo. Hráči Atletika už se modlili, aby rozhodčí zapískal konec, ale další ránu přidal Ronaldo. Ve vápně byl faulovaný a míč si postavil k pokutovému kopu. Nezklamal a přesnou ránou završil zápas. Jeho neskutečná bilance dovršila 17 branek za celou soutěž a zapsal do historie. Oslavy byly namístě. Real Madrid odehrál skvělý ročník v Lize mistrů a zaslouženě vyhrál finále. Hráči Atletika mají také velké uznání, kam až došli. Byl to nádherný zápas, kde padlo 5 gólů. Real Madrid může slavit svůj jubilejní 10. titul v milionářské soutěži. Jiří Tomeček 17
Módní blázinec V dnešním světě se dá očekávat už asi všechno. Pokrok je k nezastavení a nové věci budou stále přibývat a peníze ubývat. Především se vše odehrává v módě. Nemyslím tím pouze módu oblékání, ale také elektronickou. Návrháři vymýšlejí stále novější a bláznivější typy oblečení, které otřásají světem. Ve světě je mnoho typů lidí. Některým je absolutně fuk, co si obléknou nebo jak vyzdobený mají zrovna mobil, jestli vůbec nějaký mají. Poté zde máme lidi, kteří se oblékají podle toho, co se jim líbí nebo se snaží alespoň sladit barvy, no v některých případech se cítím jako auto mezi semafory. Nakonec nám zbyli módní fanatici, věřte mi, ti by pro poslední módu i zabili. V naší republice takových lidí moc není, zatímco v Americe jich je hromada. Myslím, že takoví lidé ani nespí. Pořád vyhledávají poslední módu, ti musí mít určitě veliké kruhy pod očima, no jo, tak proto tolik makeupu! Jednou jsem se procházel v USA v ulicích New Yorku a pozoroval lidi. Opravdu jsem tam viděl všechny typy lidí, které jsem vyjmenoval. Ale na jedny jsem přeci jen zapomněl, no přeci na nepatřičné lidi. Tito lidé jsou pravým opakem módních fanatiků. Ti by si vzali klidně oblek a k tomu čepičku s vrtulkou a vyšli by do společnosti. Móda je opravdu prevít. Působí na některé jedince opravdu negativně. Z filmů můžeme například znát, že se někteří lidé, bohužel i někteří zaměstnavatelé, dívají na to, jak se oblékáte a dokonce vás podle toho i soudí. Nemyslím tím u soudu, jen v hlavě. Díky bohu, že je takových lidí na světě málo. Samozřejmě, že tak trochu záleží na tom, jak se člověk obléká, přece jen nenaverbujeme do kanceláře nějakého člověka, který vypadá jak bezdomovec. Tím se nesnažím být zaujatý vůči bezdomovcům, je mnoho způsobů, jak se jím stát, ale ve většině případů si to zavinili sami. To jsem trochu odběhl od tématu. Někteří lidé jsou až takoví blázni, že za oblečení utratí více peněz než za jídlo nebo další věci potřebné pro život člověka, doufám, že mají alespoň toaletní papír. Už ve filmech můžeme vidět většinou u dívek ve věku od patnácti let, jak běhají až třikrát týdně po obchodech a po sekáčích. Když to berou jako zábavu, je to fajn, ale když to dosáhne až fanatismu, je z toho opravdu mela. Já si myslím, že nejideálnější je být typem člověka, který si obléká to, co se mu líbí. Když to ještě dobře zkombinuje, nebude vypadat ani jako semafor a ani jako blázen. Tato cesta je nejlepší. Slaďte své oblečení, nepřežeňte to s doplňky ani s barvami a budete vypadat jako sebejistý člověk na svém místě. Dominik Rusz 18
Ach, ta móda! Ty tam jsou časy, kdy odhalená paže či vykukující kotník byl považován za společenskou nevkusnost, hraničící dokonce i s erotickým harašením, jež dostávalo do kolen všechny kolem jdoucí muže. Děvčata, již se takto oblékla, měla zaručený mravní poklesek ve společnosti, neboť jejich oděv byl probírán mezi, a nejen starším, obyvatelstvem a drby se jen rozšířily dále. Samozřejmě, že se našlo jen pár výjimek, jež vybočovaly z obyčejného zajetého dresscodu a odhalovaly se dobrovolně. Ty pak buď můžeme považovat za módní průkopnice, nebo za součást jiné společnosti(ehm...) Tato extempore se však objevují v každé době. Nevím, zdali jste si toho všimli, pokud ovšem nevnímáte slepě, co se kolem vás děje, ale poslední dobou se, hlavně v šoubyznysu, rozmáhá trend - čím více kůže ukážeš, tím více in jsi, který se rozšířil v Americe (Kde jinde lidé chodí na tak skvělé nápady než tam?) Za průkopkyni tohoto stylu by se dala považovat Madona. Rebelka ze slušné katolické rodiny, která už dál nechtěla být slušná. Chtěla být slavná a pro slávu, jak je zřejmé, lidé udělají cokoliv. Proto utekla z domu a vydala svou první desku. A aby se proslavila ještě více, na svých koncertech takřka rvala objem svého hrudníku do špičatých podprsenek a její vystoupení spíše připomínalo vyvolávání Ďábla. V Madoně se zhlédla další umělkyně, a to bývalá Disney hvězda Miley Cyrus. Proslavila se hlavně svou životní rolí Hannah Montany. Bohužel lidé si Miley zaškatulkovali jako slušnou dívku s dlouhými hnědými vlasy a úsměvem od ucha k uchu. A to byl kámen úrazu. Proto si nechala své dlouhé kadeře zkrátit a nabarvit na blond, zhubla a začala takřka nezřízeně řádit. Natočila videa, kde kouří marihuanu, ukazuje nevyhovující obsah, který není určen pro děti a vyplazuje svůj legendární jazyk. Nezpívá špatně, ale její vystoupení vypadá jako z vykřičeného domu. Není divu, že rodiče dospívajících dětí podepisují proti ní petice. Ale už to aspoň není ta malá Hannah. Vážně, doba se mění, ale díky těmto umělkyním mladé dívky i chlapci považují něco takového za normální. Svlékat se na veřejnosti ale přece není normální. Opravdu se bojím toho dne, kdy přijdu domů a uvidím svou malou desetiletou dceru v podprsence, sukni a na pěticentimetrových podpatcích tancovat v obývacím pokoji, protože to odkoukala od Miley, a protože je tohle teď normální! Dominika Hojdyszová 19
Počítač přítel člověka? V dnešní době má počítač doma snad každý. Je to dobře, nebo snad špatně? Počítač je zdrojem informací, někdy dobrých, ale někdy i těch špatných. Počítač může být prostředkem pro spřátelení i pro šikanu. Tento stroj nám může zjednodušit, ale i zkomplikovat život. Záleží jen na nás, jak s ním budeme pracovat a jestli mu dovolíme náš život zkomplikovat. Dneska už skoro nikdo nečte knihy, všechno najde v počítači na internetu. No jo, ale co knihovny? Vždyť když všechno najdeme na internetu, proč bychom potom chodili do knihoven? To nemluvím o tom, co teprve knihkupectví. Schválně, kdy jste si naposledy koupili nějakou knihu? Knihkupce už asi převážně živí studenti, kteří si musí kupovat učebnice. V počítači najdeme také i jiné informace. Třeba co se stalo a děje ve světě. Je tenhle druh informací vždy pravdivý? Ten, kdo už dnes nekupuje noviny, se vše doví na internetu. Nemusí tedy jít do obchodu a pak s sebou zpět tahat štos papírů s informacemi. V pohodlí domova si sedne k počítači a vše, co ho zajímá, si tam jednoduše najde a přečte. A co takhle sociální sítě? Je to velmi komunikativní druh stránek na internetu, kde najdeme snad všechny lidi. Můžeme se také dovědět informace o lidech na sociálních sítích, ovšem jen ty, které tam sami napíší. Spousta lidí tráví hodně času na sociálních sítích. Je to správné? No, zdravé to určitě není. Lidé potom trpí nespavostí, skoliózou páteře i vadou zraku. To vše jen proto, že sedí nesprávně na židli a pořád koukají do monitoru. K čemu je člověku třeba tisíc přátel na facebooku, když spoustu z nich třeba vůbec neviděl? Díky tomu, že existují sociální sítě, si už lidé vůbec neuvědomují, které věci by se bez problémů publikovat mohly a které by se neměly. Pak není divu, že můžeme na sociální síti najít třeba fotku dívky téměř nahé. K čemu nám je tisíc přátel na sociální síti, když ve skutečném životě nemáme skoro nikoho? Mladí lidé sedí většinu času u počítače a nemají pak čas na své skutečné přátele. To většinou vede k tomu, že o ně přijdeme. Pokud přijdeme o své skutečné přátele, kdo nás pak bude rozesmívat, když nám bude do pláče? A kdo s námi bude zažívat krásné chvíle? Počítač? Počítač si s sebou nemůžeme vzít třeba k moři a užívat si společně vody. Nemůžeme si s počítačem venku zahrát fotbal. Otázkou tedy je: je počítač náš přítel, nebo spíš nepřítel, kvůli kterému přicházíme o své přátele? Pro mě je počítač přítel, ale jen s mírou. Nic se nemá přehánět. Upřednostňuji komunikaci face to face. Své skutečné přátele mám mnohem radši a žádný počítač nás nemůže rozdělit. Mí přátelé pro mě mají o hodně větší cenu. A jak to máte vy? Dovolíte, aby stroj rozdělil vás a vaše přátelé? Diana Lukáčová 20
VTIPY Přijde Pepíček domů a povídá: "Mami, představ si, že jsem dostal jedničku z fyziky. Máma: "Opravdu?" Pepíček: "Nee, jen si to představ." Víte, proč blondýna má na břiše brýle? Protože zjistila, že má slepé střevo. Blondýnka se ráno probudí a vyděšeně křičí: "Pane Bože, já nevidím!" Potom otevře oči a říká: "Jo, aha." Recepty MUFFINY Ingredience: 1 ks vejce 1 balíček prášku do pečiva 0,5 hrnku oleje 2 hrnky polohrubé mouky 1 hrnek mléka 1 hrnek cukru 1 balíček vanilkového cukru Postup přípravy receptu na muffiny: V míse vyšleháme cukr, vanilkový cukr a vejce. Přidáme olej, přilijeme mléko a promícháme. Potom přidáme prosátou mouku a prášek do pečiva. Nakonec plníme košíčky na muffiny skoro do plna. Do těsta můžeme přidat kousky čokolády, ořechy, rozinky, marmeládu nebo přidáme lžíci kakaa nebo nastrouhanou kůru z citronu. Pokud nemáte formu na muffiny, můžete použít 2-3 papírové košíčky v sobě, aby vám těsto v troubě nevyteklo. Muffiny pečeme 25-30 minut při 150 C Andrea Klosková, Denisa Cieslarová 21
VANILKOVÉ TYČINKY SUROVINY: 30 dkg hladké mouky 25 dkg másla nebo hery 6 lžic bílého přírodního vína vanilkový cukr na obalení POSTUP: Na vál prosejeme 30 dkg mouky, rozsekáme do ní máslo, přidáme víno a zpracujeme v tužší těsto. Hotové těsto necháme asi 30 minut v chladničce odpočinout. Odpočaté těsto lehce vyválíme na vále poprášeném moukou na plát tlustý asi 4 mm, z kterého vykrajujeme asi 5 cm dlouhé a 1 cm široké tyčinky a klademe je na tukem potřený a moukou vysypaný plech. Tyčinky pečeme v předehřáté troubě asi 10 až 12 minut. Upečené tyčinky ihned vyndáme z plechu a ještě horké obalujeme v moučkovém cukru promíchaném s vanilkovým cukrem podle chuti. Pak už stačí jen počkat, až tyčinky vychladnou a můžou se sníst. SKOŘICOVÉ VĚNEČKY SUROVINY: 18 dkg másla 18 dkg hladké mouky 18 dkg cukru 1 vejce 1 žloutek špetka skořice 1 lžička rumu POSTUP: Na vále zpracujeme rozdrobené máslo, mouku, cukr s vejcem a žloutkem. Těsto ochutíme skořicí, rumem a jemně nastrouhanou citrónovou kůrou. Husté, hladké těsto necháme chvíli odpočinout, pak je tence vyválíme a formičkou vykrajujeme věnečky. Dáme je na máslem potřený a moukou vysypaný plech, potřeme je vejcem a po okraji můžeme věnečky posypat jemně nasekaným kandovaným ovocem. Věnečky zvolna upečeme v předehřáté troubě. 22
MINI VĚNEČKY SUROVINY: TĚSTO: 1 sklenice oleje 6 vajec 2 sklenice vody 250 g hladké mouky KRÉM: 750 ml mléka 3 vanilkové pudinky 2 vanilky (nebo vanilkový cukr) 1 lžíce rumu 200 g moučkového cukru 175 g másla POSTUP TĚSTO: Olej a vodu necháme projít varem a vmícháme mouku. Do vychladlé směsi zamícháme 6 vajec. Z těsta nastříkáme na plech s pečícím papírem věnečky a pečeme při 250C asi 10 minut. Po upečení dáme vychladnout. Vychladlé je rozkrojíme vodorovně a naplníme krémem, který si připravíme během chladnutí. POSTUP KRÉM: Mléko a pudinky uvaříme na kaši, přistrouháme vanilku (popřípadě přidáme vanilkový cukr) a necháme zchladnout. Zvlášť utřeme cukr a tuk, postupně vmícháme zchladlou kaši a dochutíme rumem. Poté už stačí jen naplnit věnečky krémem a podáváme (můžou se na povrchu posypat moučkovým cukrem). Lukáčová Diana 23
Prošívaná deka Suroviny: Těsto: 4 vejce 1 hrnek cukru krupice 2 hrnky polohrubé mouky 2 lžíce kakaa 1 sáček vanilkového cukru 1 sáček prášku do pečiva ½ hrnku slunečnicového oleje Tvarohová náplň: 1 vejce, 3 lžíce cukru krupice 2 polotučné tvarohy ½ sáčku vanilkového pudinku 3 lžíce mléka Postup: Těsto: Žloutky utřeme s cukrem, mouku promícháme s kakaem, vanilkovým cukrem a práškem do pečiva. Postupně zašleháme do žloutkového krému, spolu s olejem a ½ hrnkem vlažné vody. Potom ušleháme sníh ze 4 bílků a opatrně přidáme. Náplň: Tvaroh rozmícháme s vajíčkem, cukrem a pudinkem. Podle potřeby přidáme mléko. Takto ochuceným tvarohem zdobíme křížem krážem těsto. Pečeme na 180 asi 35 minut. Sabina Borovská, Adéla Hradecká 24
RECEPTY NAŠÍ KUCHYNĚ Nemáte rádi sladké? Nevadí, máme pro vás MASOVOU - BÁBOVKU-HANKU Základní ingredience: Kuřecí maso Sýr (nastrouhaný) Anglická slanina Vejce Různé salámy Sůl, pepř, příp. koření jaké máte rádi Pažitka Apod. Postup: 1. Do formy na bábovku vložíme pečící papír. 2. Naskládáme osolené a popepřené maso (nejlépe kuřecí). 3. Na to naskládáme samé dobroty: vejce, sýr, salám, šnytlík, nezapomeň na slaninku, aby to nebylo suché a bylo to a la bůček lajt 4. Uzavři masíčkem a zalij vejcem. 5. Šup do trouby na cca 1,5 hodiny při 250-ti stupních peč. Fantazii a chutím se meze nekladou! Přejeme dobrou chuť. Dominika Hojdyszová a Karolína Kantorová 25
Každý z nás má nějaké své koníčky, kterým rádi věnujeme svůj volný čas, ke kterým se rádi vracíme. Koníček tohoto muže se však liší od těch běžných, protože si takzvaně hraje se stíny. Larry Kagan, tvůrce těchto nevšedních kreací, vytváří svá díla pomocí ocelových drátků, které spojuje tak, aby výsledná socha vrhala realistický stín něčeho úplně jiného. Spolupracuje se světlem, které pokud je dobře nastavené, tak chuchvalec drátků může vrhat třeba stín letadla, psa, nebo dokonce basketbalisty. Abychom však mohli jeho díla pochopit, musíme se dívat pozorně, tedy s dobrým světlem. 26 Aneta Heczková