VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Daňové zatížení vy brané fir my

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Daňové zatížení vy brané fir my Bakalářská práce Autor: Iva Macháčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2014

Anotace Předmětem bakalářské práce Daňové zatížení vybrané firmy je analýza daňového zatížení a identifikace prvků, které by se mohly zlepšit. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. První část je zaměřena na základní pojmy, daně a jejich dělení. Detailně je analyzován daňový systém České republiky s jednotlivými daněmi. Následující část obsahuje studii daňového zatížení společnosti od roku 2010, která si nepřeje být jmenována. Shrnutí hodnotí daňovou situaci firmy a určuje doporučení pro její další vývoj. Klíčová slova daň, poplatník, zákon, Česká republika Annotation The subject of the thesis Tax burden of chosen company is to analyse a tax burden and to identity those elements that could be improved. This thesis consists of the theoretical and the practical part. The first part is focused on the basic terms, taxes and their division. In detail is analysed a tax system of the Czech Republic with it s particular taxes. The following part comprise the study of the tax burden of the company since 2010, which doesn t want to be named. The resume reviews the company s tax situation and determinates some recommendations of it s further development. Keywords tax, taxpayer, law, Czech Republic

Ráda bych poděkovala všem, kteří při mně stáli po celou dobu studia a podporovali mě. Velký dík patří především rodině a přátelům. Děkuji zároveň i Ing. Ireně Fatrové za její cenné rady, připomínky a čas, který mi při psaní této bakalářské práce věnovala.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 12. 2013... Podpis

Obsah Úvod...8 TEORETICKÁ ČÁST...9 1 Daň...9 1.1 Charakteristika, základní pojmy...9 1.2 Funkce daní... 11 1.3 Třídění daní... 11 1.4 Daňové teorie... 14 2 Daňový systém ČR... 18 2.1 Legislativní a procesněprávní úprava daní... 18 2.2 Daňová politika... 18 2.3 Daňová kvóta... 19 2.4 Daňová správa... 20 3 Daně v ČR... 22 3.1 Přímé daně... 22 3.2 Nepřímé daně... 28 PRAKTICKÁ ČÁST... 34 4 Představení společnosti... 34 5 Daně ve firmě... 35 5.1 Daň z příjmů právnických osob... 35 5.2 Daň z přidané hodnoty... 36 5.3 Silniční daň... 40 5.4 Mzdové náklady... 41 6 Daňové zatížení firmy... 49 6.1 Rok 2010... 49 6.2 Rok 2011... 50 6.3 Rok 2012... 51 6.4 Porovnání zákonných odvodů s výnosy a ziskem... 52 6.5 Změny v roce 2013... 55 6.6 Osobní návrh a doporučení... 57 Závěr... 61

Seznam použitých zdrojů a citací... 63 Seznam obrázků... 66 Seznam tabulek... 66

Úvod Daně, často diskutované téma, které se neustále vyvíjí. S daněmi se setkáváme neustále, ať už ve formě srážek mezd nebo při placení v obchodě. Daně jsou zkrátka všude okolo nás. Ve většině případů nemůžeme výši daní ovlivnit. Daňová sazba je pevně dána zákonem a my, jako poplatníci, ji musíme všichni respektovat. Člověk by měl znát alespoň základní termíny, které se týkají daní, aby se v nich mohl orientovat. Pokud například člověk nepřizná své všechny příjmy při podání daňového přiznání, bude mít problém s finančním úřadem a dalšími institucemi. Je lepší těmto problémům předejít. Samozřejmě existují i různá osvobození, kdy se daň nemusí platit, to vymezuje příslušný zákon. Při výpočtu daně z příjmů fyzické osoby lze za určitých podmínek využít i různé slevy na dani. Problematika daní je podle mého názoru velice rozsáhlá a zajímavá, proto jsem se rozhodla na ni zpracovat svou bakalářskou práci. Má bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části nejdříve vysvětlím základní pojmy, které se týkají daní, jejich historii, funkce. Zaměřím se na daňový systém České republiky a stručně charakterizuji jednotlivé daně vybírané na území České republiky. V praktické části provedu analýzu jednotlivých daní placené vybranou společností s ručením omezeným. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň, veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a úrazové pojištění zaměstnanců. Po rozebrání těchto vybraných daní zhodnotím daňové zatížení v jednotlivých letech 2010 2012. Zpracuji i vazbu daňového zatížení na výnosy a zisk. Zároveň nastíním změny pro rok 2013. Nakonec se pokusím nalézt místa, kde by spol. s r. o. mohla snížit své daňové zatížení. Firma si nepřeje zveřejňovat své obchodní jméno. Pro lepší orientaci využiji tabulek a grafického znázornění. 8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Daň Daň ovlivňuje obyvatele na celém světě, bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání. Daně se začínaly vybírat v době, kdy vznikaly první organizované státy. V tomto období to nebyly příjmy veřejného rozpočtu, jako je tomu v dnešní době, ale sloužily pouze pro financování potřeb panovníka. Na přesné definici se ekonomové, právníci či my, obyčejní lidé, neshodneme. 1.1 Charakteristika, základní pojmy Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). (Kubátová, 2006. str. 16) Povinnost platit daň vyplývá ze zákona. Zároveň se poplatníkovi přímo tato daň nikdy nevrátí, maximálně ve formě různých dávek nebo příspěvků ze státního rozpočtu. Tuto definici můžeme chápat tak, že v době, kdy daň platíme, ještě není známo, na co se výnos z daně použije. Výjimkou v některých státech jsou tzv. asignační daně. To znamená, že si poplatník může vybrat, na jaký účel má být jeho částka použita. Současně si poplatník nemůže nárokovat určitou protihodnotu za odvedenou daň do veřejného sektoru. Daň je tudíž jednostranným transferem peněz od soukromého sektoru k sektoru veřejnému. (Hamerníková, 2004, 166) Daň patří mezi tzv. daňové příjmy. Do těchto příjmů můžeme zařadit též cla a povinné příspěvky na sociální zabezpečení. Daňové příjmy tvoří největší podíl ve veřejných rozpočtech. V celém daňovém procesu se vyskytuje složitá terminologie, proto je dobré, se v základních pojmech orientovat a především je nezaměňovat. Zde uvádím nejčastější pojmy, se kterými se můžeme setkat. 9

U každé daně je zákonem stanoveno: a) subjekt daně (poplatník nebo plátce daně), b) objekt daně (předmět), c) daňová sazba, způsob výpočtu daně, d) slevy na dani, případně osvobození od daně, e) nezdanitelné minimum ze základu daně, f) způsob placení, splatnost daně, g) místo výběru daně. (Lajtkepová, 2009, str. 53) Subjektem daně je fyzická nebo právnická osoba. Poplatník je daňový subjekt, který platí daň ze svého předmětu daně, přičemž se přepokládá, že daň krátí jeho vlastní důchod. Naproti tomu plátce odevzdává daň vybranou nebo sraženou od jiného subjektu, přičemž on sám tím nemá krácen svůj důchod. (Hamerníková, 2004, str. 167) Předmět daně je přesně vymezen zákonem, zároveň je v něm uvedeno i to, co je od daně osvobozeno. Tím můžeme jasně určit, co se stává daňovým základem, z čehož se pak platí daň. Základ daně je stanoven v určitých jednotkách, např. pro daně důchodové jsou to Kč, pro daň z nemovitosti m² a pro silniční daň cm³ apod. Daňová sazba je určována v %, setkáme se však i se sazbou, která je uváděna v Kč. Jestliže vynásobíme upravený základ daně daňovou sazbou, získáme daň. Z té může být následně odečtena sleva a tím dojde ke snížení celé daňové povinnosti. Pro představu lze celý proces výpočtu daně zjednodušeně popsat v jednotlivých krocích. 1. krok: určení předmětu daně, 2. krok: vyloučení osvobozených částek (základ daně), 3. krok: odečtení odčitatelných položek (upravený základ daně), 4. krok: vypočtení daně pomocí daňové sazby (daň), 5. krok: odpočet slevy na dani (daň po slevě). (Hamerníková, 2004, str. 168) 10

Mezi základní způsoby placení daní řadíme samovyměření, vyměření daně finančním úřadem či celním úřadem a srážka daně u zdroje příjmů. Se samovyměřením je spjato daňové přiznání, které podává poplatník na příslušném finančním úřadu. 1.2 Funkce daní Daně jsou úzce spjaty nejen s veřejnými financemi, ale i s veřejným sektorem. Pomáhají jim plnit 3 základní funkce: alokační, redistribuční a stabilizační. Alokační funkce je funkcí historicky nejstarší. Už v dávných dobách potřeboval panovník získat finanční prostředky, aby ufinancovat potřeby státu. Stejný princip je i dnes. Vláda musí nalézt peněžní prostředky, ze kterých jsou následně financovány veřejné výdaje. Jde zároveň i o optimální rozdělení mezi soukromou a veřejnou spotřebu. Funkce redistribuční má za úkol zmírňovat nerovnosti ve společnosti. To znamená, že bohatší platí daně a tyto prostředky jsou následně skrze vládní transfery přerozděleny k chudším jedincům. Vláda se tímto snaží stírat rozdíly mezi obyvatelstvem. Stabilizační funkce souvisí s vyrovnáváním cyklických výkyvů v ekonomice. Především si klade za cíl cenovou stabilitu a dostatečnou zaměstnanost. Prostřednictvím této funkce vláda usměrňuje výši daňových příjmů. 1.3 Třídění daní Daně lze třídit z několika hledisek. Každá firma si sama volí, jaké dělení se pro její účely nejvíce hodí. Kubátová (2009) ve svém díle rozebírá nejpoužívanější kategorie daní, a to: dle způsobu uložení, kde se setkáváme s daněmi přímými a nepřímými. Dále třídění podle objektu, tj. z čeho se daň platí. Další hlediska jsou vztah k poplatníkovi, dopad neboli progrese, vztah sazby k základu. Nesmíme zapomenout na třídění podle daňového určení, které dělí daně na sdílené a svěřené. Známé je též dělení podle OECD. 11

1.3.1 Třídění daní podle způsobu uložení V tomto hledisku klasifikujeme daně na přímé a nepřímé. Za daně přímé považujeme ty, které nám zkracují důchod, a není možnost jejich přesunu na jiný subjekt. Člověk platící přímé daně (důchodové, majetkové) se nazývá poplatník. U nepřímých daní dochází k tomu, že subjekt odvádějící tuto daň si nekrátí svůj vlastní důchod. Prostřednictvím zvýšení ceny přenáší tuto povinnost na jiný subjekt. Velice zjednodušeně lze říci, že člověk, který si koupí zboží v obchodě, je poplatník (musí zaplatit vyšší cenu a přichází o část svého důchodu), zatímco prodejce je plátce daně, který musí odvést daň příslušnému finančnímu úřadu. Za nepřímé daně považujeme daně spotřební daně, daň z přidané hodnoty a cla. 1.3.2 Třídění daní podle objektu Objektem daně rozumíme zejména určení předmětu, na který se daň vztahuje. Daně jsou placeny z příjmů (důchodů), ze spotřeby a z majetku. Jediná věc, která prozatím zdaněná není, je volný čas. Historicky známé jsou daň z hlavy nebo daně tzv. výnosové hrazené podnikajícími subjekty. Daní z hlavy se rozumí daň uložená každému poplatníkovi bez ohledu na jeho příjem. Je pro všechny stejná. Daň výnosová postihuje určitý typ výnosu, jako je např. výnos ze zemědělské usedlosti, ze živnosti apod. (Kubátová, 2009, str. 31) 1.3.3 Třídění podle vztahu k poplatníkovi Platební schopnost poplatníka je pro toto třídění rozhodující, dělí daně na osobní a in rem (= na věc ). Osobní daně vychází z platební schopnosti konkrétního poplatníka, jsou adresné. Lze je určit na základě důchodu, ze kterého jsou daně odvedeny. Do skupiny osobních daní řadíme daně důchodové hrazené fyzickými osobami. Naopak daně hrazené právnickými osobami nazýváme daně in rem. Do této kategorie spadají spotřební daně, výnosové daně, DPH a daně majetkové. U těchto daní není respektována platební schopnost poplatníků. 12

1.3.4 Třídění daní podle dopadu (progrese) Tato klasifikace je spojena s potřebou spravedlnosti. Proporcionální daně se s růstem příjmu nemění a daň zůstává stejná, odvádí se stejné %. Naopak u progresivní daně dochází ke zvýšení míry zdanění. Čím vyšší důchod, tím vyšší daň. Nejméně používané je daň regresivní, kdy se při zvyšujícím důchodu snižuje míra zdanění. 1.3.5 Třídění daní podle vztahu sazby k základu Vztah mezi daní a daňovou základnou rozděluje daně na specifické (jednotkové), ad valorem (=k hodnotě) a daně stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu. Daně specifické jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu). (Kubátová, 2009, str. 33) V podstatě to znamená, že čím vyšší je daňový základ, tím vyšší bude daň. Platí to zejména u daně pozemkové a u spotřebních daní. Daně ad valorem se určují podle ceny zdaňovaného základu. (Kubátová, 2009, str. 33) Hlavním představitelem daně ad valorem je všem známá DPH. Je stanovena jako procentní podíl z ceny výrobků. Vlivem inflace ceny rostou, avšak daňová sazba je stále stejná. Daně stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu jsou daně paušální a z hlavy. (Kubátová, 2009, str. 34) Povinnost platit tyto daně vychází už z toho, že subjekty, platící tyto daně, žijí. 1.3.6 Třídění daní podle daňového určení Podle rozpočtu, kam které daně plynou, rozlišujeme daně nadstátní (evropské), státní, vyšších územněsprávních celků a v neposlední řadě daně municipální. Celostátně platné daně, které plynou do rozpočtů nižších úrovní, jsou tzv. svěřené daně. Rozdělují se mezi státní rozpočet, kraje či obce. V České republice se jedná o daně z příjmů a DPH. 13

1.3.7 Třídění daní podle OECD OECD je mezinárodní organizace, která klasifikuje daně do šesti hlavních skupin a dalších podskupin. Toto dělení slouží pro mezinárodní srovnávání daňových charakteristik různých států. V současné době má OECD 34 členských států, mezi které patří od roku 1995 i Česká republika. (www.oecd.org) 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 3000 Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 5000 Daně ze zboží a služeb 6000 Ostatní daně (Kubátová, 2006, str. 23) Součástí tohoto dělení jsou i příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky na zdravotní pojištění. 1.4 Daňové teorie S daněmi se setkáváme v běžném životě. Téměř každý den, aniž bychom si to uvědomovali, musíme platit daně. Většinou jsme v roli poplatníka, kdy platíme daň z předmětu vymezeného zákona. Daně platíme jednorázově či opakovaně. V případě jednorázové daně se jedná o daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Opakující se daně se musí platit po dobu, dokud přetrvává předmět daně. Typickým příkladem je daň z příjmů. V této souvislosti se často vyskytuje pojem tzv. den daňové svobody. Jednoduše tento pojem vysvětlit tak, kolik dní vydělává člověk na stát a od jaké doby pracujeme na sebe. Den daňové svobody nastal v České republice 11. června 2013. Pro lepší představu uvádím následující graf, kde je znázorněn DDS od roku 2000. V Dánsku nastal DDS až 1. 8. 2013, v Jižní Koreji už 27. 4. 2013. (www.dendanovesvobody.cz) 14

Obrázek 1: Den daňové svobody v ČR od roku 2000 (zdroj: www.dendanovesvobody.cz) 1.4.1 Daňové principy Daňové zásady se u autorů liší, v podstatě jsou však stejné. Záleží na jejich výkladu a rozpracování jednotlivých částí. Většinou se uvádí kolem pěti kritérií s různými obměnami. Základní daňové principy mohou být: Spravedlnost (korektnost) daní, Efektivnost daní, Daňová výtěžnost, Stabilita daňového práva (daňová jistota), Právní průhlednost a perfektnost. (Lajtkepová, 2009, str. 40) V následujících řádkách více provedu detailnější rozbor prvních dvou uvedených principů spravedlnost a efektivnost daní. 15

1.4.1.1 Spravedlnost daní Daně jsou spravedlivé tehdy, když dochází ke spravedlivému přerozdělení příjmů, spotřeby či bohatství. V současnosti se mluví o dvou zásadách spravedlivého zdanění. První zásada je princip prospěchu ze zdanění. To znamená, že odvedená daň by měla být stejně vysoká jako užitek ze zdanění ve formě veřejných statků zabezpečovaných státem. Tato zásada je v praxi téměř nemožná. Princip platební schopnosti je druhá zásada. Jak už název sám napovídá, poplatníci by měli platit daně dle svých finančních možností v souladu s horizontální a vertikální spravedlností. Vertikální spravedlnost hovoří o tom, že bohatší poplatník by měl platit vyšší daně než poplatník s nedostatkem finančních prostředků. Princip horizontální spravedlnosti klade důraz na to, aby poplatníkům se stejnou schopností platit daň byla vyměřena stejná daň. 1.4.1.2 Efektivnost daní Efektivností rozumíme požadavek, aby celkové náklady na daňový systém byly co nejnižší. Pojem efektivnost nesmíme plést s efektem daně. Všechny daně mají důchodový efekt, který vždy snižuje disponibilní příjem. Naopak substituční efekt najdeme u všech daní s výjimkou paušálních. Tento efekt se vytváří důsledkem zkreslení cen, kdy spotřebitel vyhledává levnější statky. Poplatníci by neměli platit vyšší částku daně než tu, která uspokojuje veřejné potřeby. Náklady zdanění, které by měli být co nejnižší, zahrnují administrativní náklady a nadměrné daňové břemeno. Administrativní náklady přímé nese sám veřejný sektor. Jsou to např. náklady na daňovou administrativu, náklady statistických úřadů, soudní moci při vymáhání daňových nedoplatků, náklady vlády a parlamentu na schvalování daňových zákonů apod. (Lajtkepová. 2009, str. 43) Administrativní náklady nepřímé nesou sami poplatníci. Jsou to např. náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví atd. (Lajtkepová, 2009, str. 43) Aby daňoví poplatníci nemuseli platit daň, provádí substituci, jejímž důsledkem vzniká nadměrné daňové břemeno. Výše nadměrného břemena daně je závislá na velikosti daně, elasticitě nabídky a elasticitě poptávky. 16

Daňové břemeno lze rozdělit mezi jednotlivé poplatníky. Potom hovoříme o daňovém dopadu. Ten může být absolutní, kdy rozdělíme celkovou částku daně, nebo relativní rozdělujeme procenta. Daňovému dopadu předchází daňový přesun, který může být částečný, plný, nulový a více než stoprocentní. Daň lze přesunout dopředu, dozadu nebo souběžně dopředu a dozadu. Daňové břemeno poplatníka Daň Nadměrné daňové břemeno Administrativní náklady Přímé Nepřímé Obrázek 2: Složení daňového břemene poplatníka (zdroj: Peková, 2008, str. 374) 17

2 Daňový systém ČR Co jiná země, to různá míra daňového zatížení. Vybírají se rozdílné daně a státy mají odlišné uspořádání daňových systémů. Daňové systémy jsou ovlivněny různými faktory, které jsou rozděleny do několika skupin. Kubátová (2009) uvádí faktory ekonomické, politické, kulturněhistorické, administrativní a institucionální, technický pokrok a globalizaci. V současné době je snaha zharmonizovat daňové systémy v rámci společného trhu Evropské unie. Při budování daňových systémů se musí brát ohled i na mezinárodní podmínky. 2.1 Legislativní a procesněprávní úprava daní Hmotněprávní úprava je v České republice upravena daňovými zákony, s kterými se postupně seznámíme. Autoritu zákonů podporují a upřesňují další předpisy, smlouvy, vyhlášky a dohody. Procesněprávní úpravy se řídí Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový rád, ve znění pozdějších předpisů. Proces daňového řízení sestává ze čtyř za sebou jdoucích fází, které se mohou navzájem prolínat. V první řadě je to řízení přípravné, následuje řízení vyměřovací, placení daní a v případě potřeby řízení vymáhací. Za porušení zásad daňového řízení jsou určeny pokuty. Zásady daňového řízení jsou: mlčenlivost, správce daně musí vždy vycházet ze skutečného stavu věcí a ne z formální stránky, rovnost daňových subjektů před správcem daně, spolupráce subjektu se správcem daně a další. (Kubátová, 2009, str. 44) 2.2 Daňová politika Daňová politika státu je nedílnou součástí fiskální politiky. Pomocí daňových nástrojů stát usměrňuje a formuje ekonomické a sociální procesy ve společnosti. Prostřednictvím 18

daňové politiky jsou naplňovány nejen fiskální úkoly, ale zároveň i redistribuční a stabilizační funkce. Ke stěžejním úkolům daňové politiky patří: zajišťování růstu hrubého národního produktu, zabezpečování plné zaměstnanosti a stability cen, přispívání k rovnováze vnějších vztahů, stimulace a zvýhodňování určitého okruhu investic, ovlivňování rozsahu, struktury a forem výroby, usměrňování výše spotřeby (spotřební daně), rozmístění sociálních prvků (daň z příjmů), podpora toku zahraničního kapitálu. (Vybíhal, 1995, str. 179) Jak vyplývá z výše uvedených bodů, měla by daňová politika působit proti inflaci a stagnaci politiky. Míra úspěšnosti daňové politiky se odvíjí krom jiného i od daňového systému. Za základnu systémů se pokládají daňové zásady, které lze podle Vybíhala (1995) rozdělit do 3 skupin. Za finančně-politické zásady považuje především dostatečnost finančních prostředků, pružnost daňových zatížení, odpovědnost a průhlednost vazeb v rámci jednotlivých daní i mezi daněmi vzájemně. Národohospodářské zásady tvoří volba přijatelného objektu zdanění, administrativní nenáročnost správy daní, efektivní alokace peněžních prostředků, dále věcná a osobní daňová únosnost. Poslední skupina zásad se skládá z úměrnosti vůči finančním možnostem subjektu daně, všeobecnosti daní, solidárnosti a zmírňování majetkových rozdílů. 2.3 Daňová kvóta Ukazatel daňová kvóta slouží pro mezinárodní srovnávání daňového zatížení. Daňová kvóta může být jednoduchá či složená. O jednoduché mluvíme tehdy, pokud jsou v čitateli zlomku pouze příjmy z daní. Složená daňová kvóta obsahuje v čitateli celkové příjmy daňového charakteru. Daňové zatížení tedy zahrnuje daně, povinné příspěvky na 19

sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a cla. Strukturu daňové kvóty určuje tzv. daňový mix. Z hlediska druhů daní se používá třídění podle OECD, důležitá je i struktura daňových výnosů dle daňového určení. Daňová kvóta říká, kolik z každé koruny nově vytvořené hodnoty se vybere jako daň. Pomocí ní můžeme porovnávat země v čase i prostoru. (Kubátová, 2009, str. 49) V roce 2012 byla v ČR složená daňová kvóta 35%, v roce 2013 by se měla podle průzkumů pohybovat okolo 35,5 %. Výhled na další roky je pouze orientační. Nejdříve by se mělo daňové zatížení zvýšit na 35,7 %, poté by mělo postupně klesat. Pokles by měl být v roce 2016 způsoben nahrazením sazeb DPH ze stávajících 15 % a 21% na jednotnou sazbu 17,5%. Tyto informace uvádí Ekonomický server ČTK (www.financninoviny.cz). Obrázek 3: Vývoj složené daňové kvóty v ČR (zdroj: FinančníNoviny.cz, vlastní zpracování) 2.4 Daňová správa Od 1. ledna 2013 jsme z informací Ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz) zaznamenali změny v daňové správě. Od tohoto data je nově účinný Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, v platném znění., podle kterého došlo k restrukturalizaci daňové správy. Z tohoto zákona lze zjistit údaje o orgánech Finanční 20

správy ČR, jejich vymezení, působnost a vedení. Orgány Finanční správy se musí řídit Daňovým řádem (Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění) i dalšími předpisy, např. správním řádem. Finanční správa by měla být chápána jako jednotné inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů. Finanční správa si klade za cíle zejména zlepšení činnosti správy daní, využívání informačních technologií, zjednodušení správy příjmů a zlepšení efektivity vymáhání. 2.4.1 Orgány finanční správy Uspořádání daňové správy se až do konce roku 2012 řídilo Zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění. Daňová správa byla podřízena Ministerstvu financí a skládala se z třístupňového systému územních finančních orgánů. Jednalo se o: Generální finanční ředitelství, 8 finančních ředitelství, 199 finančních úřadů a Specializovaný finanční úřad. Od 1. ledna 2013 je zrušen Zákon o územních finančních orgánech. Tím došlo i ke změně výše uvedených finančních orgánů, podřízenost ministerstvu financí zůstává i nadále. Orgány Finanční správy ČR jsou letos nově: Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství, Specializovaný finanční úřad a 14 finančních úřadů dle Zákona o Finanční správě České republiky č. 456/2011 Sb.. (www.financnisprava.cz) 21

3 Daně v ČR Daňovou soustavou země rozumíme soustavu daní vybíraných na území státu. Celá daňová soustava podléhá Daňovému řádu, kde jsou blíže popsány postupy správců daní. Zároveň jsou zde zahrnuty práva a povinnosti daňových subjektů účastnících se daňového řízení. Daně vybírané na území ČR dělíme na přímé a nepřímé.. 3.1 Přímé daně Přímé daně jsou spjaty s konkrétní PO nebo FO. Zdaňuje se jejich důchod či majetek. Dělí se na daně důchodové a majetkové. U přímých daní je nemožný přesun na jiný subjekt. Pro přehlednost uvádím schéma. V současné době mají přímé daně menší podíl na příjmech rozpočtů. Přímé daně Důchodové daně Majetkové daně Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z nemovitosti Daně z převodu majetku Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Obrázek 4: Schéma přímých daní v ČR (zdroj: vlastní zpracování) 3.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob se řídí Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Dle 2 jsou poplatníci daně všechny fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště či se zde obvykle zdržují. Obvykle zdržující se znamená, že pobyt trval déle jak 183 dní v roce. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy získané v ČR i na příjmy ze zahraničí. O těchto lidech mluvíme jako 22

o daňových rezidentech. Ti, kteří zde pobyli méně jak 183 dní zdaňují pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. O těch mluvíme jako daňových nerezidentech. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7), c) příjmy z kapitálového majetku ( 8), d) příjmy z pronájmu ( 9), e) ostatní příjmy ( 10). (Marková, 2013, str. 9) U poplatníka, který má více druhů příjmů v kalendářním roce, je základem daně součet dílčích základů daně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) jsou nejčastějším příjmem. Tímto příjmem rozumíme příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru. Dále pak příjmy za práci členů družstev, odměny členů statutárních orgánů a příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Pokud zaměstnavatel umožní zaměstnanci používat bezplatně motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, zvyšuje se příjem zaměstnance o 1 % ze vstupní ceny automobilu. V 7 nalezneme příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud poplatník neuplatní skutečně vynaložené výdaje, může uplatnit paušální výdaje ve výši 80 %, 60 %, 40% či 30 % dle ZDP. Nejvyšší částka výdajů, kterou lze uplatnit, je 800 000 Kč. Příjmy z kapitálového majetku ( 8) nelze snížit o výdaje, které byly nutné na jejich vynaložení. Pro ilustraci uvádím pár příkladů těchto příjmů - podíly na zisku, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček. Základem daně u příjmů z pronájmu ( 9) je příjem z pronájmu nemovitostí, bytů a movitých věcí snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Lze uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů, nejvýše do částky 600 000 Kč. 23

Mezi ostatní příjmy ( 10) řadíme příjmy, které se nevyskytují v 6 až 9. Můžeme sem zahrnout příjmy z příležitostných činností, příjmy z jednorázového odškodnění. Příjmy jsou osvobozeny tehdy, pokud jejich částka nepřesáhne 20 000 Kč. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení příjmů. V tomto dílčím základu daně nelze prokázat ztrátu. Sečtením dílčích základů daně vzniká daňový základ, který můžeme upravit o nezdanitelné části základu daně ( 15) a odčitatelné položky od základu daně ( 34). Po odečtení zaokrouhlíme snížený základ daně na celá sta Kč dolů, vynásobíme daňovou sazbou 15 %. Od výsledné daně můžeme lze odečíst slevy na dani ( 35ba) a využít daňové zvýhodnění ( 35c). Nakonec získá poplatník výslednou daňovou povinnost, případně daňový bonus, který upraví o již zaplacené zálohy a dostane daňový nedoplatek nebo přeplatek. Tabulka 1: Slevy na dani v roce 2013 Sleva na dani uvedené v 35ba ZDP Roční slevy v roce 2013 Sleva na poplatníka 24 840 Kč Sleva na manžela/manželku 24 840 Kč Sleva na poplatníka s invaliditou 1. nebo 2. stupně Sleva na poplatníka s invaliditou 3. stupně Sleva na poplatníka držitele průkazu ZTP/P Sleva na studenta 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč (zdroj: Marková, 2013, str. 48; vlastní zpracování) Vývoj daňové sazby daně DPFO prošel mnoha změnami. Od 1. ledna 2008 až do současnosti je jednotná sazba 15%. DPFO se však počítá z tzv. superhrubé mzdy, což znamená, že se hrubá mzda se navyšuje o zdravotní (9 %) a sociální (25 %) pojištění hrazené zaměstnavatelem. (www.portal.gov.cz). Ve skutečnosti je tedy odváděna daň ve výši 20,1 %. Dříve se daň počítala pouze z hrubé mzdy. Zároveň je uzákoněno solidární zvýšení daně o 7 %, které upravuje 16a ZDP. 24

Obrázek 5: Vývoj sazby DPFO v ČR (zdroj:businessinfo.cz, vlastní zpracování) 3.1.2 Daň z příjmů právnických osob Poplatníky daně z příjmů právnických osob vymezuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační složky státu, podílové fondy a fondy obhospodařované penzijní společností a transformovaný fond. (Marková, 2013, str. 20) Pokud mají PO na území ČR sídlo, zdaňují příjmy získané na území ČR i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Zdaňovacím obdobím pro výpočet DPPO je kalendářní rok, hospodářský rok či účetní období. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Od základu daně lze odečíst dle 34 daňovou ztrátu, pokud vznikla bezprostředně v pěti 25

předcházejících období, a 100 % výdajů vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Takto snížený ZD lze snížit o hodnotu darů, nejvýše 5 % ze sníženého ZD. Upravený ZD se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Sazba daně pro DPPO je v roce 2013 stanovena ve výši 19 %. Obrázek 6: Vývoj sazby DPPO v ČR (zdroj: BusinessInfo.cz, vlastní zpracování) Jestliže daňová povinnost v předchozím období překročila hranici 30 000 Kč, je firma povinna platit zálohy na daň z příjmů. 3.1.3 Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti je upravena Zákonem ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitosti tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Zdaňovací období je kalendářní rok. Daňové přiznání se musí podat do 31. ledna příslušného roku. Pozemky na území ČR zapsané v katastru nemovitostí jsou předmětem výše uvedené daně. Osvobozeny jsou vodní plochy s výjimkou těch chovných, pozemky stanovené pro obranu státu, lesní pozemky s ochrannými lesy a zastavěné pozemky, kterými se zabývá daň ze staveb. Vlastníci jsou ve většině případů poplatníci. Základem daně je 26

cena pozemku získaná vynásobením skutečnými m² a cenou půdy stanovené ve vyhlášce; u hospodářských lesů a chovných rybníků se skutečné m² násobí částkou 3,80 Kč. U ostatních pozemků je ZD skutečná výměra k 1. lednu zdaňovacího období. Sazby daně jsou uvedeny v % nebo v Kč. Pohybují se od 0,25 % 0,75 % či od 0,20 Kč do 5,00 Kč za každý m². Zároveň mohou být SD zvýšeny koeficientem dle počtu obyvatel. Předmětem daně ze staveb jsou byty, stavby a nebytové prostory. Poplatníkem je vlastník vyjmenovaných objektů. Základ daně ze stavby tvoří výměra půdorysu nadzemní části stavby v m². U nebytového prostoru se jedná o výměru plochy v m² pronásobenou koeficientem 1,20. Sazby daně jsou určeny za m². I u této daně lze zvýšit koeficient dle velikosti obce. 3.1.4 Daně z převodu nemovitostí Mezi daně z převodu nemovitostí patří daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně jsou řízeny Zákonem ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, dle pozdějších předpisů. Při určení daňové sazby se přihlíží k příbuzenskému vztahu mezi oběma osobami. Tyto příbuzenské vztahy jsou rozděleny do 3 skupin. Do 1. skupiny řadíme rodiče, děti a manžele. Do 2. skupiny řadíme strýce, tety, neteře, synovce, sourozence, zetě, snachy, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů. Ve 3. skupině jsou ostatní PO a FO. 3.1.4.1 Daň dědická Poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví či jeho část. Předmětem daně je majetek získaný děděním věci nemovité, movité, peněžní prostředky, cenné papíry. Základ daně tvoří cena majetku ponížená o dluhy zůstavitele, osvobozený majetek a další. 3.1.4.2 Daň darovací Daňovým poplatníkem je nabyvatel majetku. Předmět daně tvoří bezúplatně získané nemovitosti, movitý majetek a jiné majetkové prospěchy. Za ZD se považuje cena majetku snížená o dluhy, osvobozený majetek a cla. 27

3.1.4.3 Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem může být nabyvatel, prodávající či oba současně. V případě společného jmění manželů jsou oba poplatníky a platí stejnou částku. Předmětem daně je přechod či převod vlastnictví k majetku. Pokud jde o výměnu nemovitostí, platí se jedna daň, ta z vyššího převodu. ZD je zjištěná cena platná v den získání nemovitosti. U této daně je SD ve výši 4 % ze ZD. 3.1.5 Silniční daň Silniční dani podléhají dle Zákona ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, silniční motorová vozidla registrovaná v České republice používaná pro účely podnikání. Poplatníkem daně může být FO nebo PO. Možností pro určení základu daně je několik. Základem daně osobních automobilů je zdvihový objem motoru, vyjádřený v m³. U nákladních vozidel se sazba určuje dle počtu náprav a nejvyšších povolených hmotností na ně. Zákon vyměřuje roční peněžní sazby daně. Zdaňovací období pro silniční daň je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává zpětně, do konce ledna následujícího roku. Během běžného roku platí poplatník čtvrtletně zálohy na daň. 3.2 Nepřímé daně Nepřímými daněmi jsou daně ze spotřeby. Jsou obsažené v cenách výrobků a služeb. Výrobci a obchodníci se snaží daň přesunout na konečné spotřebitele. Nepřímé daně dělíme na daně všeobecné a daně selektivní. Hlavním představitelem všeobecných daní je daň z přidané hodnoty. Přidaná hodnota je přínos subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží či služeb. (Kubátová, 2009, str. 66) Selektivní daně lze rozdělit na daně spotřební a ekologické. Spotřební daně postihují jen vybrané zboží. Skupinu spotřebních daní tvoří daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Akcízy jsou ukládány jednorázově. Při nepřímém výběru daní nelze zohlednit platební schopnost poplatníků. Kategorii ekologických daní zastupuje daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. 28

Nepřímé daně Universální daně Selektivní daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Ekologické daně Daň z minerálních olejů Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Daň z lihu Daň z pevných paliv Daň z piva Daň z elektřiny Daň z vína a meziproduktů Daň z tabákových výrobků Obrázek 7: Schéma nepřímých daní v ČR (zdroj: vlastní zpracování) 3.2.1 Daň z přidané hodnoty DPH upravuje Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů v souladu s předpisy Evropské unie. Touto daní je zdaněno veškeré zboží a služby. Plátcem se stává ta osoba, u které dojde k překročení obratu částky 1 000 000 Kč během 12ti po sobě jdoucích měsíců. Za zdaňovací období je považován kalendářní měsíc, v některých případech kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období. Při platbě, které podléhá DPH, je prodejce povinen vydat tzv. daňový doklad. Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, 29

d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně. (Marková, 2013, str. 127) Základní sazba DPH je určena v roce 2013 na 21 %, sníženou sazbu stanovuje zákon na 15 %. Mezi zboží a služby podléhající snížené dani patří například služby cestovních kanceláří, sběr komunálního odpadu, ubytovací služby, potraviny a nealkoholické nápoje, léky, pohřební služby, provozování závodních jídelen a mnoho dalších, které jsou vyjmenovány v přílohách zákona o DPH. 30

Obrázek 8: Vývoj sazeb DPH v ČR (zdroj: BusinessInfo.cz, vlastní zpracování) Jelikož v praktické části bude analyzováno daňové zatížení stavební firmy, musím se zmínit i o novince z roku 2012, kdy stavební firma musí dle 92e zákona o DPH přenést daňovou povinnost. Jedná se o režim reverse charge, jehož základní principy jsou popsány v 92a zákona o DPH. Zásadním rozdílem oproti běžnému zdaňování je, že plátce, pro kterého bylo uskutečněné plnění, je povinen přiznat a zaplatit daň na výstupu. Při běžném postupu bez přenesení daňové povinnosti - obvykle přiznává a platí daň plátce, který dané plnění uskutečnil. Tento režim se může uplatnit tehdy, pokud je poskytovatel i příjemce zdanitelného plnění z tuzemska. Ten, kdo poskytne zdanitelní plnění, je i nadále povinen vydat daňový doklad. Nebude však vyplňovat částku DPH. Na daňovém dokladu se musí objevit zpráva, že částku daně musí doplnit a současně i přiznat plátce, pro kterého je plnění poskytováno. Poskytovatel i příjemce si musí vést evidenci o poskytnutých/přijatých plnění v rámci reverse charge a následně tuto evidenci odevzdat správci daně. (www.financnisprava.cz) 3.2.2 Spotřební daně Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, se zabývá zdaňováním vybraných výrobků, mezi které patří minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky, a způsobem jejich označení. Správcem daní je Celní 31

správa České republiky a její orgány. Daňovou povinnost zjistíme jako součin základu daně příslušnou sazbou. Jinak je tomu u piva a tabákových výrobků. Vyjma dovezených produktů platí pro spotřební daně kalendářní měsíc jako zdaňovací období. Daňové přiznání se podává pro každou daň samostatně, nejdéle do 25. dne od konce zdaňovacího období. Povinnost zaplatit daň je do 40. dne. Při dovozu je daň splatná do 10ti kalendářních dnů od doručení dokumentu o vyměření cla a dalších poplatků. 3.2.2.1 Daň z minerálních olejů Základ daně z minerálních olejů je množství vyjádřeno v 1 000 litrech. Pro těžké topné oleje a zkapalněné ropné plyny je ZD vyjádřen v tunách. Sazba daně je uvedena v Kč pro každý typ. 3.2.2.2 Daň z lihu Za základ daně z lihu považujeme množství lihu v hektolitrech etanolu. V zákoně jsou uvedeny čtyři sazby daně pohybující se od 14 300 Kč do 28 500 Kč/hl etanolu. 3.2.2.3 Daň z piva Základ daně tvoří množství piva v hektolitrech. Základní sazba daně z piva je určena na 32 Kč/hl. Zákon též vymezuje i různé snížené sazby pro malé pivovary, které jsou rozčleněny dle počtu vyrobených hektolitrů za rok. 3.2.2.4 Daň z vína a meziproduktů Hektolitry vína a meziproduktů představují základ této daně. Zákon třídí vína na šumivá, tichá a meziprodukty. Tichá vína mají stanovenou nulovou sazbu daně na hektolitr. U šumivých vín a meziproduktů to je 2 340 Kč/hl. 3.2.2.5 Daň z tabákových výrobků U tabákových výrobků se platí procentní a pevná část daně. Základy daně jsou tedy dva. Pro procentní část daně je základem cena pro konečného spotřebitele. Pro pevnou část daně je stanoven ZD jako množství uvedené v kusech. Procentní sazba daně je 27 %, pevná část je u cigaret 1,16 Kč/ks. 32

3.2.3 Ekologické daně Ekologické daně jsou zavedeny v daňové soustavě ČR od roku 2008. Nejdůležitější věci týkající se ekologických daní jsou uvedeny v Zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dohled nad ekologickými daněmi provádí celní správa. U všech tří daní je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. 3.2.3.1 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Nomenklatury plynu vyjmenované v zákoně se stávají předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Základ daně tvoří množství plynu v MWh. V roce 2020 by se měla daňová sazba vyšplhat až na 264,80 Kč/MWh. V období do konce roku 2014 je sazba pro plyn, který slouží k pohonu motorů, 34,20 Kč/MWh. Zbylé kategorie plynů jsou zdaňovány sazbou 30,60 Kč/MWh. 3.2.3.2 Daň z pevných paliv Předmětem daně jsou všechna pevná paliva, mezi která patří uhlí, brikety, koks a další. Množství pevných paliv slouží coby základ daně, jenž je vyjádřen v GJ spalného tepla. Tyto GJ se přebírají ze vzorku měření laboratoří. Daňová sazba se rovná 8,50 Kč/GJ. 3.2.3.3 Daň z elektřiny Předmětem daně, jak už název napovídá, je elektřina, která je vyjádřena v MWh, jakožto základ daně. Sazba je stanovena je určena ve výši 28,30 Kč/MWh. 33

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Představení společnosti Firmou, kterou se budeme zabývat, je společnost s ručením omezeným. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku v únoru 2010. Je to tedy poměrně mladá firma se sídlem v Malém Beranově. Předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Firma má jediného jednatele, který jedná v plném rozsahu, samostatně svým jménem, a je stoprocentním vlastníkem. Základní kapitál, který byl složen, je 200 000 Kč. Společnost vznikla původně v Ostravě. Již v roce založení, v roce 2010, došlo ke koupi společnosti a změně obchodního jména. Firma se následně přestěhovala na Vysočinu. Na českém trhu společnost provádí kompletaci staveb. Zajistí kompletní výstavbu domů, a s ní spojených prací například zateplení, zámkovou dlažbu, oplocení, či rekonstrukce bytů, půdních prostor i kanceláří. Při zpracování projektové dokumentace dává firma přednost nízkorozpočtovým domům. Po domluvě společnost zajistí koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi. V neposlední řadě se firma zabývá prodejem stavebnin. Stavební činnost je v roce 2013 v útlumu. Firma je zapsána v Seznamu odborných dodavatelů a může uskutečňovat projekty financované z programu Zelená úsporám. 34

5 Daně ve firmě V této části bakalářské práce analyzuji daně, které společnost odváděla v letech 2010 až 2012. 5.1 Daň z příjmů právnických osob Stanovení a výpočet této daně se řídí zákonem o dani z příjmů. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem. Tzn., že hospodářský výsledek se stanoví jako rozdíl výnosů a nákladů a dále se pak upravuje. Do výnosů firma zahrnuje především tržby za prodané zboží a platby za provedené stavby či rekonstrukce. V interním předpisu si účetní jednotka stanovila, že odpisový plán účetních odpisů se bude rovnat odpisům daňovým. Firma využívá ke stanovením daňových odpisů zrychlenou metodu. Pro lepší přehlednost uvádím tabulku, z které se při výpočtu daně vychází. Tabulka 2: Daň z příjmů právnických osob v letech 2010-2012 Daňová povinnost 2010 2011 2012 Výnosy 1 961 458 Kč 4 144 615 Kč 4 455 807 Kč -Náklady 1 675 395 Kč 3 708 155 Kč 4 080 228 Kč Výsledek hospodaření před zdaněním 286 063 Kč 436 460 Kč 375 579 Kč + Náklady daňově neuznatelné 0 Kč 0 Kč 0 Kč -Výnosy nezahrnované do ZD 0 Kč 0 Kč 0 Kč +/- Rozdíl mezi účetními a daň. odpisy 0 Kč 0 Kč 0 Kč Základ daně 286 063 Kč 436 460 Kč 375 579 Kč Odčitatelné položky ( 34, 20) 0 Kč 0 Kč 0 Kč Upravený a zaokrouhlený ZD 286 000 Kč 436 000 Kč 375 000 Kč x sazba daně (19 %) Daň z příjmů 54 340 Kč 82 840 Kč 71 250 Kč Slevy na dani ( 35) 0 Kč 0 Kč 0 Kč Uhrazené zálohy 0 Kč 43 600 Kč 66 400 Kč Přeplatek (+)/Nedoplatek (-) - 54 340 Kč - 39 240 Kč - 4 850 Kč (zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování) 35

Firma se při výpočtu daně z příjmů právnických osob nepotýká s žádnými složitostmi. Vše je jasné a přímo definované. Společnost má všechny příjmy daněné, nevyskytuje se žádný případ, kdy by se jednalo o osvobození od daně. Základ daně se pouze zaokrouhlí na celé tisíce Kč dolů a tím získáme upravený základ daně, který se pro všechny 3 roky vynásobí sazbou 19 %. Vynásobením získáme daňovou povinnost, kterou je firma povinna uhradit příslušnému finančnímu úřadu. Firma nezaměstnává žádné pracovníky se zdravotním postižením. Výsledná daňová povinnost se upravuje o zaplacené zálohy na dani, které firma musí od roku 2011 odvádět. Jelikož v roce 2010 byla daňová povinnost větší jak 30 000 ale menší 150 000 Kč, musí společnost platit v roce 2011 pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. V roce 2012 dochází stejné situaci s placením záloh. 5.2 Daň z přidané hodnoty Společnost je čtvrtletním plátcem DPH, povinnost podat daňové přiznání a uhradit daň je nejpozději k 25. dnu po skončení zdaňovacího období. Od 1. ledna 2013 je změna v tom, že pro nově vzniklé účetní jednotky platí zdaňovací období kalendářní měsíc. Firmy, které již na trhu fungují, si nemusí upravovat zdaňovací období z kalendářního čtvrtletí na měsíční. Nové firmy mohou při stanovených podmínkách zažádat o změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Ubylo tedy čtvrtletních plátců DPH a narostl počet těch, kteří DPH hradí měsíčně. Společnost zůstala u čtvrtletního zdaňovacího období. Veškerá přijatá i uskutečněná zdanitelná plnění podléhají základní sazbě. Stavební firma nerealizovala žádné stavby, které by podléhaly snížené sazbě daně (např. stavba pro sociální bydlení). Jak se u stavebních firem dá předem odhadnout a zde se mi to potvrdilo, v zimních měsících společnost mnoho odvedených výkonů neměla. Spíše se jí daří v letních měsících, kdy lze pracovat na stavbách venku. Z firemních podkladů jsem zpracovala následující tabulky, které zobrazují uskutečněná a přijatá zdanitelná plnění po jednotlivých čtvrtletích. 36

Tabulka 3: DPH v roce 2010 Období Daň na vstupu Daň na výstupu Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 1.Q 60 251 Kč 24 037 Kč -36 214 Kč 2010 2.Q 49 194 Kč 138 764 Kč 89 570 Kč 3.Q 71 396 Kč 179 384 Kč 107 988 Kč 4.Q 31 427 Kč 50 106 Kč 18 679 Kč Celkem 212 268 Kč 392 292 Kč 180 023 Kč (zdroj: firemní materiály, vlastní zpracování) Tabulka 4: DPH v roce 2011 Období Daň na vstupu Daň na výstupu Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 1.Q 71 999 Kč 74 528 Kč 2 529 Kč 2011 2.Q 247 223 Kč 213 095 Kč -34 128 Kč 3.Q 179 517 Kč 461 168 Kč 281 651 Kč 4.Q 89 028 Kč 80 132 Kč -8 897 Kč Celkem 587 767 Kč 828 923 Kč 241 156 Kč (zdroj: firemní materiály, vlastní zpracování) Tabulka 5: DPH v roce 2012 Období Daň na vstupu Daň na výstupu Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 1.Q 28 148 Kč 24 197 Kč -3 951 Kč 2012 2.Q 115 830 Kč 113 828 Kč -2 002 Kč 3.Q 80 466 Kč 226 214 Kč 145 748 Kč 4.Q 54 536 Kč 32 129 Kč -22 407 Kč Celkem 278 980 Kč 396 368 Kč 117 388 Kč (zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování) Základní sazba po celé sledované období byla ve výši 20 %. Jak lze z tabulek vyčíst, firma nejvíce prosperovala vždy ve 3. čtvrtletí příslušného roku, kdy DPH překročila částku 100 000 Kč. 37

Obrázek 9: DPH ve firmě v letech 2010 2012 (zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování) V uvedeném grafu znamenají záporné hodnoty nadměrný odpočet, kladné hodnoty daňovou povinnost. V roce 2010 firma vykázala nejprve v 1. kvartálu nadměrný odpočet, jelikož více nakupovala, než prodávala a odváděla výkony. Po zbytek roku se dostala do vyšších hodnot z hlediska tržeb, tudíž musela odvést více na DPH a vznikla jí daňová povinnost. Tato situace byla způsobena tím, že firma pracovala delší dobu na větší zakázce, a po ukončení prací tuto zakázku fakturovala. Rok 2011 střídavě kolísal. Nejprve v 1. čtvrtletí vykázala firma větší daň na výstupu, tudíž jí vznikla daňová povinnost. V 2. čtvrtletí se firmě zvýšily zakázky a výkony. Musela i více nakupovat materiál a suroviny potřebné pro stavební práce, čehož byl důsledek nadměrný odpočet. Období od července do září můžeme považovat za nejúspěšnější kvartál roku 2011. Daň na výstupu mnohonásobně překročila daň na vstupu, a firmě opět vznikla daňová povinnost. Koncem roku firma začala nakupovat opět zásoby na příští sezónu a z hlediska DPH se dostala do nadměrného odpočtu. V 1. pololetí roku 2012 firma více nakupovala materiál a zboží potřebné na pokrytí zákaznických zakázek a nárokovala si nadměrný odpočet DPH. Ve 3. čtvrtletí opět nastala situace, že firma více uskutečňovala zdanitelná plnění a vznikla daňová povinnost z důvodu fakturace velké zakázky. Poslední čtvrtletí roku 2012 bylo ve znamení nadměrného odpočtu. 38

Následující tabulka ukazuje, jak by DPH vypadalo, kdyby firma nevyužila režim přenesení daňové povinnosti. Tabulka 6: DPH v roce 2012 bez režimu přenesení daňové povinnosti Období Daň na vstupu Daň na výstupu Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 1. Q 71 680 Kč 60 572 Kč -11 108 Kč 2012 2. Q 250 247 Kč 244 529 Kč -5 718 Kč 3. Q 195 258 Kč 516 996 Kč 321 738 Kč 4. Q 98 095 Kč 69 065 Kč -29 031 Kč Celkem 615 280 Kč 891 161 Kč 275 881 Kč (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování) Tabulka 7: Srovnání DPH v roce 2012 s využitím reverse charge a bez režimu reverse charge Období Bez reverse charge S reverse charge Úspora 1. Q 11 108 Kč 3 951 Kč 7 157 Kč 2012 2. Q 5 718 Kč 2 002 Kč 3 716 Kč 3. Q -321 738 Kč -145 748 Kč 175 990 Kč 4. Q 29 031 Kč 22 407 Kč 6 624 Kč Celkem -275 881 Kč -117 388 Kč 193 487 Kč (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování) Firma ušetřila na DPH v roce 2012 částku 193 487 Kč a to z důvodu uplatnění režimu reverse charge přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce zdanitelného plnění. Společnost prováděla subdodávky pro podnikatele a tudíž byla daň na výstupu 0 Kč. Tím vznikla úspora, kterou museli dodatečně dodanit příjemci zdanitelného plnění. Uvádím grafické zobrazení pro lepší představu úspory. 39