MINIMÁLNÍ PROGRAM PROTIDROGOVÉ PREVENCE ZŠ BEZNICE

Základní škola Beznice, píspvková organizace tel.: 318 682 165 Škola trvale udržitelného rozvoje I. stupn tel./fax: 318 683 608 Rožmitálská 419 e-mail: reditel@zsbreznice.cz, 262 72 Beznice skola@zsbreznice.cz MINIMÁLNÍ PROGRAM PROTIDROGOVÉ PREVENCE ZŠ BEZNICE Vypracovala: Mgr. Kamila Svobodová editel školy: RNDr. Václav Sedláek Garant programu: Mgr. Ivana Popová Beznice, 2010

OBSAH: I.) ÚVOD... 3 II.) CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 3 III.) ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU NA ŠKOLE... 4 IV.) GARANT PROGRAMU A SPOLUPRACOVNÍCI... 4 4.1 PÉE O ROZVOJ ŽÁK... 7 V.) SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY A DALŠÍMI ORGANIZACEMI... 7 VI.) PROPAGACE... 8 5.1 STÁLÉ INFORMACE PRO DTI... 11 VII.) PREVENCE - TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 11 7.1 EPIDEMIOLOGICKÉ STUDIE DROGOVÉ SCÉNY U POPULACE DTÍ A MLÁDEŽE... 11 7.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚINNÝCH PREVENTIVNÍCH OPATENÍ... 12 7.3 METODY... 13 7.4 OBECNÉ ZÁSADY EFEKTIVNÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE... 14 7.5 PRIORITNÍ AKTIVITY UPLATOVANÉ V RÁMCI MINIMÁLNÍHO PREV. PROGRAMU... 14 7.6 PRIORITY PODLE VKOVÝCH KATEGORIÍ... 15 7.6.1 I. skupina žák - 1. 3. roník... 15 7.6.2 II. skupina žák - 4. 7. roník... 15 7.6.3 III. skupina žák - 8. 9. roník... 16 VIII.) PRAKTICKÁ ÁST... 18 8.1 ŠKOLNÍ ÁD... 18 8.2 ŠKOLENÍ... 18 8.3 MIMOTÍDNÍ A MIMOŠKOLNÍ INNOST... 18 8.4 STRUNÝ PEHLED DOSUD REALIZOVANÝCH PREVENTIVNÍCH AKTIVIT... 19 IX.) ASOVÝ HARMONOGRAM PROGRAMU... 20 X.) HODNOCENÍ MPP A EVALUACE ZA UPLYNULÝ ŠKOLNÍ ROK... 22 10.1 EVALUACE... 23 10.2 KRIZOVÝ PLÁN... 24 10.2.1 Prevence a ešení šikany... 24 XI.) PEHLED VYBRANÝCH PLATNÝCH PEDPIS PRO OBLAST PREVENCE SOCIÁLN PATOLOGICKÝCH JEV... 27 XII.) SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY... 30 XIII.) PÍLOHY... 32... 32 14.2 SEZNAM ZAÍZENÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ... 32 14.2.1 Nadje ze sluchátka... 33 14.3 PSYCHOTERAPEUTICKÁ METODA PRO PRÁCI S PROBLÉMOVÝM JEDINCEM... 35 14.4 KROUŽKY ORGANIZOVANÉ VE ŠKOLNÍM ROCE... 36 14.5 SEDM RAD PRO RODIE... 37 14.6 DVACATERO VZKAZ RODIM OD JEJICH DTÍ... 38 2

I.) ÚVOD Na každého z nás jsou v život vyvíjeny nejrznjší tlaky z vnjšího prostedí. Bohužel nemalé ásti dtí a mládeže se z rzných dvod nedaí vyrovnat pimen a zodpovdn s každodenními problémy, osobními a sociálními požadavky, konflikty, školními problémy a ostatními náro nými životními situacemi. ešení pak asto nacházejí ve zneužívání drog a alkoholu, v šikan a násilí, záškoláctví a dalších formách rizikového chování sociáln patologického typu. Pí in, které vedou k nejrznjším experimentm s návykovými látkami, je zna né množství. Podle editele Centra metadonové substituce Jiího Presla je první kontakt s drogou vtšinou ze zvdavosti. Avšak mnohé z nich se vztahují k rodin a sociálnímu prostedí, v nmž je jedinec formován. II.) CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Základní škola Beznice se nachází ve Stedo eském kraji, 18 km od msta Píbram. Školu navštvuje 445 žák, rozdlených do 20 tíd. editelem školy je RNDr. Václav Sedlá ek. Výchovnou poradkyní a školním psychologem je Mgr. Ivana Popová. Metodi kou rizikového chování je Mgr. Kamila Svobodová. Vyu uje se zde podle vlastního Školního vzdlávacího programu, který je už nkolik let pe liv pipravován zdejšími pracovníky školy. Také hodnocení výsledk vzdlávání žák se více piklání ke slovnímu hodnocení toho, co se dtem podailo, jak využívají svých schopností a jak jsou úspšné. Pevádní na známky se vyskytuje mén a používá se pevážn na druhém stupni školy. Škola využila podporu evropských fond a vstoupila do zmny v pístupu ke vzdlávání s názvem Vzdlávání pro konkurenceschopnost. U í se zde tedy v souvislostech a dti získávají kompetence k využívání dosažených znalostí. Žáci devátých tíd si na konci základního vzdlávání odnáší svoje výstupní hodnocení. Své zamení škola soustedí na ekologii a je zapojena do nkolika projekt. V okolí školy byla vybudována nau ná stezka, která zachycuje pedevším rostliny z okolí. Ve škole najdeme dv po íta ové u ebny, keramickou dílnu (vybavenou hrn íským kruhem a keramickou pecí), místnost, kde jsou umístna akvária a terária (zde se nachází rzné druhy akvarijních ryb, želvy, hadi a ještrky). ZŠ Beznice patí k tm školám, kde mají dti adu píležitostí na vhodné vyplnní volného asu. Pokra ovat se bude v ekologických aktivitách, opt bude škola zapojena do programu ekologicky orientovaných škol. V prbhu roku budou tradi n probíhat 3

tematická vyu ování zamená na váno ní a velikono ní svátky, Den Zem a Mezinárodní den dtí. Žáci sedmých a devátých tíd pojedou tradi n na lyžaský zájezd na Šumavu. lenové sportovních kroužk pojedou na cykloturistický zájezd na Horskou Kvildu. Turisté uspoádají v prbhu školního roku i o prázdninách množství zajímavých akcí. I v letošním školním roce škola opt zorganizuje týdenní letní tábor. O prázdninách pojedou lenové vodáckého kroužku na nkterou z našich krásných ek. Žáci tetích a pátých ro ník již tradi n jezdí na týdenní pobyty v pírod první týden v ervnu na Šumavu a do Krkonoš. Žáci šestých tíd se po átkem záí zú astní týdenního adapta ního pobytu ve Všín s vyu ováním zameným na poznávání pírody, který je zárove sou ástí projektu školy U íme v souvislostech. III.) ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU NA ŠKOLE Nabídka drog a alkoholu ve spole nosti je velmi vysoká. Také jejich zna ná spole enská tolerance je pí inou vzrstající spoteby u stále se snižující vkové skupiny dtí a mládeže. Proto je nutností nepodceovat tento nebezpe ný jev, i pesto, že v našem regionu není zneužívání návykových látek mezi dtmi zatím rozšíeno velkou mrou. O úplné absenci však hovoit rozhodn nelze. I zde se objevuje kouení, požívání alkoholu, ale i kouení marihuany a dokonce i tvrdé drogy. I zdejší školu navštvují nkteré dti z málo podntného prostedí. V dnešní dob je rozvedených, neúplných i nefungujících rodin pomrn vysoké procento. asto se setkáváme s tím, že rodina nevnuje dítti dostatek asu a náležitou pé i. V rodinách velmi asto chybí pevn stanovená pravidla chování. Jelikož je Beznice menším mstem, kde se vtšina lidí zná, záškoláctví se ve škole vyskytuje pouze výjime n. Vtší nebezpe í, v poslední dob, zaznamenáváme u zvyšujícího se množství výskytu násilí dtí mladšího vku. Pouze vzájemná spolupráce, nelhostejnost a ochota mže vést k pomoci nejen postiženým dtem a mládeži. Hlavní úkol však spo ívá v primární prevenci. IV.) GARANT PROGRAMU A SPOLUPRACOVNÍCI Všichni pedagogi tí pracovníci vnují pozornost problematice drog, šikany a násilí, poruch chování, záškoláctví, kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, 4

vandalismu, patologickému hrá ství, dále pak projevm rasismu, xenofobie a sektáství a reagují hned pi objevení se prvních náznak nežádoucího chování a vyvozují dsledky. Stejn tak si všímají projev poruch u ení. Informují vedení školy, metodi ku rizikového chování a výchovnou poradkyni. V oblasti této problematiky se u itelé dále vzdlávají. Ú astní se odborných seminá v PC a CEV v Praze, v Plzni a v Píbrami i v individuáln vybraných kurzech. Na škole jsou již šestým rokem rozšíeny služby Školního poradenského pracovišt o innost školního psychologa. Díky grantu EU a zapojení školy do projektu V.I.P. Kariéra a V.I.P II Rozvoj poradenských pracoviš. Nyní zamené zvlášt na prevenci rizikového chování. Školní poradenské pracovišt na ZŠ Beznice tvoí: výchovný poradce a školní psycholog spolu se školním metodikem prevence rizikového chování. Výchovnou poradkyní, metodi kou a školní psycholožkou je Mgr. Ivana Popová. Školní metodi kou prevence rizikového chování je Mgr. Kamila Svobodová. Jakou pomoc nabízí školní psycholog žákm, rodi m, pracovníkm školy a dalším zájemcm? Školní psycholog vykonává innosti konzulta ní, poradenské, diagnostické, metodické a informa ní: Pracuje se žáky, pedagogy i rodi i. Spolupracuje se specializovanými školskými a dalšími poradenskými zaízeními (PPP, SVP, ), dále se zaízeními a institucemi zdravotnickými a sociálními, s orgány státními i nestátními, s organizacemi pé e o dti a mládež. Provádí screening a diagnostiku (pi zápisu do 1. tíd) specifických poruch u ení, chování, nadaných dtí. (screening = metoda vyhledávání odlišností ve schopnostech dítte). Sleduje atmosféru ve škole. Sbírá a analyzuje data ve škole na zakázku vedení školy. Konzultuje a radí v pé i o integrované žáky, pi neúspších v u ení, pi volb povolání, v osobních problémech. Pomáhá pi osvojování technik a hygieny u ení, provádí skupinovou a komunitní práci s žáky. Podporuje spolupráci tídy a tídního u itele. Intervenuje a poskytuje psychoterapii v krizových situacích. 5

Koordinuje preventivní innosti na škole a poradenské služby i mimo školu. Pomáhá pi ešení multikulturní problematiky ve školním prostedí. Poskytuje metodickou pomoc u itelm a rodi m. Vnuje se osvt pro zákonné zástupce i veejnost a informuje je. Participuje na píprav pijímacího ízení na stední školy. Aktivity spojené s prací školního metodika prevence: koordinace tvorby a kontrola realizace Minimálního programu protidrogové prevence ZŠ Beznice (= ucelená sada filosofických pístup, dlouhodobých cíl, akcí a aktivit smujících k prevenci (zne)užívání drog na škole) zajištní spolupráce s odborníky, zajištní stálých informací pro žáky (nástnka, pop. intranet, internet) shromažování materiál ze školení k drogové problematice pedávání informací o drogách a rizicích jejich užívání u itelm, dtem a mladistvým ovlivování jejich postoj a chování v pípadech, že se skute n setkají s drogami, pedávání ohrožených žák do profesionálních zdravotnických služeb monitorování sociáln patologických jev na ZŠ Beznice nov je ve škole zízena elektronická schránka dvry (e-mail: svobokporadna@seznam.cz), kam mohou žáci, pedagogi tí i nepedagogi tí pracovníci školy a rodi e žák psát své dotazy týkající se rizikového chování pozn.: školní metodik prevence se omezuje jen na specifické školní prostedí Garantem programu je výchovná poradkyn a školní psycholog Mgr. Ivana Popová, která se zú astnila mnoha kurz týkajících se této problematiky (nap. kurzu poádaném PPP v Píbrami Drogová prevence a Minimální program protidrogové prevence, Prevence šikanování, 3 ro ník seminá Zdravý životní styl v Praze aj.). V sou asnosti je v dlouhodobém psychoterapeutickém výcviku v práci s problémovými kolektivy. U itelka Výchovy k ob anství a metodi ka rizikového chování Mgr. Kamila Svobodová absolvovala na FF UK v Praze odborný a specializa ní kurz Prevence nežádoucích návyk a závislostí A. Dále byla na seminái diagnostiky CAN Násilí kolem nás a v nás poádaného Linkou dvry Alias v Píbrami. Zú astnila se vzdlávací akce Výjezd na Klí ov. Dále absolvovala vzdlávací akce: nap. Násilí v rodinách a jeho dopad na psychiku dítte, e tla pi stresu a v krizi II.díl. Zakon ila studium k výkonu 6

specializovaných inností v oblasti prevence sociáln patologických jev v délce trvání 250 vyu ovacích hodin ukon ené obhajobou závre né písemné práce a závre nou zkouškou ped komisí (program zahrnuje 250 hodin pímé i nepímé výuky, v etn stáží na odborných pracovištích poskytujících poradenskou, interven ní a lé ebnou pomoc). 4.1 Pée o rozvoj žák Všichni u itelé a pedagogi tí pracovníci dbají o rozvoj osobnosti žák, podporují jejich vývoj sebehodnocení, sebevdomí a seberealizace, schopnost vytváet pátelské vazby, prosociální dovednosti, nenásilné zvládání konflikt. U itelé pedmt Prvouka, Pírodopis, Djepis, Zempis, Chemie, eský jazyk a literatura, Výtvarná výchova a hlavn lovk a svt práce, Výchova k ob anství a Výchova ke zdraví využívají témat v osnovách tchto pedmt a seznamují dti s dalšími informacemi o dané tématice. Zamují se nejen na poskytování informací, ale i na vytváení postoj žák k problematice a osvojování dovedností komunikace, zvládání sociálních vztah a stresových situací, asertivity a odmítání. Cílem je pochopení toho, jaké psychické, zdravotní, sociální a materiální škody zpsobuje rizikové chování. Podle možností zaazují do výuky rzné formy a metody práce ve skupinách, s využitím dalších psychosociálních prvk a technik, které jim poskytuje školní psycholožka Ivana Popová. Mohou využívat videokazety O i had, Drogová závislost a další videopoady poskytované SZÚ v Praze. V.) SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY A DALŠÍMI ORGANIZACEMI Škola bude i nadále spolupracovat s rodi i a veejností. V pípad poteby v této problematice se obrátí na krajského metodika, PPP Píbram, MÚ Píbram, dtského lékae, policii, Linku dvry i na oddlení pé e o dít a rodinu, K-centrum Píbram. Škola spolupracuje s PPP a SVP v Píbrami v oblasti diagnostikování a pé e o dti s poruchami u ení a s poruchami chování, také v oblasti prevence nežádoucích jev. Podle výbru se u itelé ú astní speciálních kurz poádaných SSŠ. Spolupráci a kontakt s poradnou zajišuje výchovná poradkyn. 7

VI.) PROPAGACE MPP je pro všechny pedagogické pracovníky vyvšen na nástnce ve sborovn, dále je k dispozici i v elektronické podob na po íta ích ve sborovn i na webových stránkách školy (www.zsbreznice.cz). Pro rodi e jsou vyvšeny informace o této problematice na nástnce u vstupních dveí školy, na stránkách ŠPP. Informace o problematice rizikového chování jsou zaazeny i na internetových stránkách školy. V letošním školním roce je ve školní hale nástnka zamená na poskytnutí kontakt pi styku s projevy rizikového chování. Novinkou je zízení elektronické schránky dvry, kam mohou své dotazy psát nejen dti, ale také pedagogi tí i nepedagogi tí pracovníci školy a samozejm rodi e žák ZŠ Beznice. Zárove vyšlo nkolik lánk v Beznickém zpravodaji. Jedním z tchto lánk je i následující text: RADY, JAK UŠETIT Jste rodi? asto odkudsi slýcháte slvko DROGY? Vaše dti, zejména když dospívají, asi opravdu vdí o drogách hodn a možná víc než vy nemli byste také nco vdt? Chcete získat alespo základní rady, jak je možné pedejít problémm spojeným s užíváním drog, a nakonec vlastn jak ušetit nebo možná jen jak jim pedejít? Pak práv vám jsou ur eny následující ádky. RADY: 1) Nepodceujte pití alkoholu a kouení alkohol a tabák se sice nesmí prodávat osobám mladším 18. let, ale sami víte, že tyhle první drogy dít okusí už ve školním vku a asto práv v rodin a vaším prostednictvím. 2) Bute opatrní na užívání rzných lék, aby vaše dti nepokládaly za normální, že se každou chvíli bere njaká tabletka pro spaní, pro povzbuzení nebo proti bolestem hlavy a je vždy doma po ruce. 3) Berte výchovu jako jedine nou práci, která se nedá ošidit. Dít v každém vku potebuje citové zázemí a jasná pravidla, co je dovoleno a co ne. Potebuje také vaše porozumní pro své vlastní problémy a v neposlední ad také chápavé a informované vysvtlování svta, ve kterém se pohybuje. Tak z nj mže vyrst osobnost, která dokáže odmítat rzné svody tohoto svta a také drogy. 4) Uvažujte o tom, zda má vaše dít potebné dovednosti a schopnosti, jak elit zdánliv nevinným pokušením a rizikm a pokud ne, v em a jak mu mžete pomoci. Možná pijdete na leccos, co se bude hodit i vám. 8

5) Zdá se vám, že jste si se svým díttem pestali rozumt, že má problémy, které ped vámi tají, že si jdete vzájemn na nervy? Netla te na n, ale nerezignujte. Dávejte najevo, že vás neztrácí, že jste k dispozici. Mže mít pirozené problémy a smutky, ur it nemusí být všechno hned zpsobené drogami ale problémy a smutky mohou pispt ke zranitelnosti v i drogám. Vaše dít i v pubert a dospívání potebuje váš zájem, podporu (teba v pozadí), pocit, že s vámi mže mluvit na rovinu, když bude chtít a potebovat, a že jeho problémy unesete. Také potebuje, možná víc než kdy jindy, srozumitelná pravidla v rodin co od nj o ekáváte a co mže o ekávat od vás. I když s vaším synem nebo dcerou mává puberta, nemusí on nebo ona mávat s vámi. Chovejte se co nejvíc normáln a snažte se neupírat pozornost jenom na nho nebo na ni. Otázka Piznej se, ty nco bereš! by mla patit až k tm posledním, které svému synovi nebo dcei položíte. Ale pokud nevíte nic o jeho kamarádech a kam chodí na to byste se opravdu zeptat mli. 6) A pokud vám již cestu njaký ten problém zkíží, vyhledejte co nejdíve odbornou pomoc. Ideální je, když se rodina na vyhledávání odborné pomoci domluví a pijdou všichni, rodi e i dít. Podezírání a utajování, zbrklé obviování, nátlak a ultimata mohou v rodin zpsobit adu škod. Piznat problém není ostuda, potla it jej a neešit mže vést k neštstí pro celou rodinu. Upravila pro naše podmínky Kamila Svobodová, ZŠ Beznice Zpracováno z publikace vydané o. s. SANANIM a A. N. O. ve spolupráci s ÚM Praha 9: Devt rad, jak ušetit RODIE A ŠIKANA Školní šikanování pedstavuje velmi starý fenomén, jist starý jako škola sama. Ve druhé polovin roku 2001 probhl celonárodní výzkum výskytu šikanování na základních školách. Šetení ukázalo, že v eské republice je šikanováno pibližn 41% žák. Znamená to, že školní šikanování je závažný celospole enský problém. Pedagogi tí pracovníci ZŠ Beznice tento problém nepopírají a nezavírají ped ním o i. Jejich snahou je v asné rozpoznání a následné ú inné ešení. Dležitá je samozejm spolupráce s rodi i. Rodi e by si u svých dtí mli všímat nejrznjších projev, které by mohly být známkou šikany. 9

Mohou to být napíklad zmny chování a nálady dítte, bolesti bicha ped ranní cestou do školy, poni ené pomcky, stálý nedostatek penz atd. A zde je nkolik rad pi podezení, že by mohlo jít o šikanování vašeho dítte: 1. Ideální stav nastane, když se vám dít sví. Pochvalte ho, povzbute, rozptylte jeho obavy o tom, že žaluje. Vyzvednte naopak jeho sílu a odvahu sdlit tyto závažné skute nosti. Pesvd te ho, že mu chcete pomoci a to potom musíte dodržet. Jste jeho jedinou nadjí, nesmíte zklamat. Vyslechnte vaše dít, dejte najevo, že jeho informace berete vážn (i když se vám mohou zdát malicherné i nepodstatné). Odložte veškerou práci, není nic dležitjšího, než situace vašeho dítte. Poskytnte dítti veškerou podporu. Pochopiteln, že odlišíte nap. bžnou klukovskou šarvátku od skute né šikany. 2. Zjistte od dítte dopodrobna, co se stalo, kdy se to stalo a kde. Vyptejte se, kdo všechno byl situaci pítomen. Je dležité, aby rozhovor s díttem probíhal v atmosfée dvry a podpory. 3. Poskytnte dítti veškerou ochranu (nap. pi cest do školy a ze školy, i za cenu, že se budete uvolovat z práce). 4. Poskytnte dítti dostatek pé e, více s ním komunikujte, vnujte se mu ve volném ase, odjete na chatu, chalupu i k prarodi m. 5. Nemáte-li jistotu, že dít nebude ohroženo bhem pobytu ve škole, ponechejte dít doma, ale pozor zvažte, zda v jeho situaci mže být samo. 6. Znovu ubezpe ujte dít, že udlalo dobe, že vám vše sdlilo, mluvte s ním více než díve. 7. Zhodnote a to velice kriticky, co mohlo vyvolat stav, který skon il šikanou. Neobviujte pouze školu, nastavte si zrcadlo pravdy". Neomlouvejte sebe, ani své dít. Se svým zjištním se v první fázi dítti nesvujte, ale pipravujte nápravu. 8. Hledejte, jak dítti dále pomoci prostednictvím píslušného odborníka. Jak postupovat ve vztahu ke škole? Zjistíte-li, že vaše dít je ve škole šikanováno (nejlépe víte-li to nejen od vašeho dítte, ale i hodnovrných svdk, které nebudete v první fázi jmenovat), navštivte školu a to oba rodi e, nebo jeden rodi a nkdo, kdo vás mže podpoit. 10

Podle vašeho zjištní rozhodnte, zda budete informovat tídního u itele nebo rovnou editele školy. Pedejte informace, které máte k dispozici. ZŠ Beznice má odborn pipravené pedagogy. Domluvte proto s nimi a tídním u itelem další postup, stanovte zpsob vzájemné informovanosti. Zdroj: Rodina a škola 10, 6/2005, autor Zuzana Fojtíková http://www.poradenskecentrum.cz/sikana-rodice.html Pro poteby školy upravila Kamila Svobodová 5.1 Stálé informace pro dti Ve škole na viditelném míst je umístna tematická nástnka s názvem Rozcestník. Zde také jsou uveejnny adresy a telefonní ísla na kontaktní místa a stediska pomoci a linky bezpe í (telefonní ísla kontaktních míst jsou zárove vytištny v žákovských knížkách dtí). Dti také mohou své pipomínky a námty na ešení pednést nejen na tídních schzkách, ale i na pravidelných schzkách zástupc tíd s editelem školy. Individuáln se mohou obrátit na tídní u itele a na výchovnou poradkyni, psycholožku Ivanu Popovou. Mohou také využít schránky dvry, kam mohou anonymn vhazovat písemné podnty i stížnosti. V letošním školním roce je možné komunikovat s metodi kou rizikového chování i pes e-mail svobokporadna@seznam.cz, založený pro poteby žák a pro ešení pípadných problém, dotaz i jen tak napsat v rzných emo ních stavech (radost, smutek, strach ). K dispozici mají žáci i rodi e odborné informace na nástnce Školního poradenského pracovišt. Problémy mohou aktuáln konzultovat s psycholožkou po celou dobu vyu ování. VII.) PREVENCE - TEORETICKÁ VÝCHODISKA 7.1 Epidemiologické studie drogové scény u populace dtí a mládeže Nepíznivé trendy: a) stoupající po et dospívajících, kteí mají zkušenost s návykovými látkami a tch, kdo opakovan uvádjí alkoholovou opilost b) stále se snižující vk prvního kontaktu s drogou 11

c) snadná dostupnost drog d) nedostate ná legislativa e) špatná prevence f) vysoká spole enská atraktivita drog g) neklesající tolerance spole nosti ke kouení a alkoholu, ani k experimentování s drogou h) rozšíení nelegálního pstování rostliny cannabis sativa (konopí) i) velmi nízká dvra dtí v u itele a výchovné pracovníky pi poteb svit se s problémy nejen v oblasti drog j) rst po tu kriminálních delikt spojených se závislostí na droze k) zejmost inklinace uživatel drog ke spole ensky nebezpe ným hnutím 7.2 Základní principy úinných preventivních opatení Cílem primární prevence je: psobit na mladou generaci charakterem výchovn vzdlávacím vytváet a upevovat morální hodnoty, zvyšovat odolnost dtí a mládeže v i sociáln patologickým jevm snižovat rizika a vlivy, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj mládeže ovlivovat chování dtí a dospívajících ve smyslu podpory zdraví a nabízení hodnotných volno asových aktivit rozvíjet dovednosti potebné pro život (life skills), které upesuje následující pehled (Nešpor, 2000): Dovednosti potebné pro život ( life skills ) Autoregulace a sebeovlivnní Schopnost se motivovat ke zdravému zpsobu života a vhodn se motivovat i v jiných oblastech. Sociální dovednosti Schopnost elit sociálnímu tlaku (nap. odmítnout vrstevníky, starší nebo nadízené, když nabízejí alkohol nebo jiné návykové látky). 12

Schopnost oddálit uspokojení nebo potšení. Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevdomí. Schopnost plánovat as, vést pimený a vyvážený životní styl. Dovednosti pi zvládání rizikových duševních stav (sem patí zejména bažení, ale i úzkost, hnv, deprese, radost nebo nuda). Schopnost se uvolnit, používat vhodnou relaxa ní techniku, odpo ívat. Další schopnosti pe ovat o vlastní zdraví (výživa, cvi ení, využívání zdravotní pé e, hygiena atd.). Další asertivní dovednosti (zdravé sebeprosazení). Schopnost empatie a porozumní životním situacím. Schopnost komunikace, vyjednávání, nacházení kompromis apod. Dovednosti rozhodování se a schopnost pedvídat následky ur itého jednání. Schopnost vytváet vztahy a budovat si pimenou sí sociálních vztah. Mediální gramotnost. Schopnost elit reklam a dalším negativním vlivm okolí. Schopnost racionáln hospodait s penzi. Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zamstnání a dobrého fungování v nm. Zvládnutí pechodu do nového prostedí nebo nové situace. Rodi ovské dovednosti. 7.3 Metody Nezastupitelné místo v preventivních strategiích uplatovaných na školách a ve školských zaízeních mají metody založené na bázi aktivního sociálního u ení, které je postaveno na práci ve skupin, metody zamené na rozvíjení sebekontroly u dtí a mládeže, tréninkové aktivity, besedy, diskuse, skupinové poradenství, sociáln psychologický výcvik, dramatizace, skupinová psychoterapie, individuální psychoterapie, metody výukové charakteru. Sou ástí pozitivního psobení na žáky jsou i sportovní, kulturní a spole enské aktivity. 13

7.4 Obecné zásady efektivní primární prevence systémová a koordinovaná strategie aplikování preventivních aktivit v dostate n raném vku vkov pimené, rznorodé a aktivizující metody nabízení pozitivních alternativ chování a životních cíl využívání peer prvk výcvik sociáln psychologických dovedností v etn odmítání nabídky nabídka školních i mimoškolních aktivit pro smysluplné využívání volného asu respektování rizikových faktor aktuálnost a pravdivost poskytovaných informací informování o poradenských možnostech sledování efektivity uplatovaných opatení 7.5 Prioritní aktivity uplat ované v rámci Minimálního prev. programu Efektivní prevence musí mít složku informaní, postojovou a dovednostní. dsledné a soustavné vzdlávání žák, u itel a ostatních pracovník ve školství, osvta rodi v oblasti zdravého životního stylu, etické a právní výchovy shromažování materiál ze školení k drogové problematice utváení postoj ke spole nosti, zdravému životnímu stylu a speciáln k zneužívání drog u u itel, rodi a žák vytváení dovedností v sociální komunikaci, zvládání sociálních vztah a stresových situací žák a u itel, dovedností odmítat drogu u žák vytváení optimálních podmínek pro vzdlávací proces, kde je minimalizováno ovlivování rozvoje schopností a osobnosti žák vytváení dvryhodných poradenských služeb pro žáky, u itele a rodi e, které jsou pro n snadno dosažitelné a pln akceptovatelné dostate ná nabídka hodnotných volno asových aktivit uplatování pimené represe Velmi dležitá je koncep nost a soustavnost vlivu na žáka s výraznou pevahou pozitivních motiv, vzor a aktivit, posilujících zdravé zpsoby chování a osobní zodpovdnosti žák za zdraví, nad pílišným varováním a zastrašováním. 14

7.6 Priority podle vkových kategorií Protidrogová preventivní strategie musí respektovat vk a osobní zvláštnosti žák. 7.6.1 I. skupina žák - 1. 3. roník výchova ke zdravému životnímu stylu a základy etické a právní výchovy (zdraví je dležitá hodnota, kterou je teba chránit a podporovat) navozování píznivého psychosociálního klimatu ve škole vnovat pozornost v asnému odhalování poruch u ení a jiných postižení ZNALOSTI: školní ád ve vztahu k lékm základní informace funkcí lidského tla základní informace o lécích a jejich prodeji základní pravidla používání lék a rozpouštdel znalosti o lidech, kteí se prodejem lék profesionáln zabývají pozornost vnovat alkoholu a tabáku informace, kam se obrátit v pípad poteby DOVEDNOSTI: trénovat sdlování pocit základní pravidla bezpe ného chování dovednost, jak a kdy získat pomoc dosplých pochopení ceny zdraví nebát se zdravotnických zaízení POSTOJE: postoj k užívání alkoholu a cigaret postoj k mediální reklam 7.6.2 II. skupina žák - 4. 7. roník výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj etického a právního vdomí, ob anských postoj 15

v postojové a dovednostní složce peer programy všestranný rozvoj osobnosti žáka, vylou ení rizik v problémových tídách aplikace metod aktivního sociálního u ení zvýšený draz na spolupráci s rodi i nabídka volno asových aktivit ZNALOSTI: znát školní ád ve vztahu k lékm, tabáku, alkoholu, drogám znát lidský organismus a vdt, jak o nj pe ovat informace o lécích a drogách legislativa kolem užívání, co je legální a nelegální lidé, kteí mohou pomoci rizika jehel a stíka ek DOVEDNOSTI: nau it rozpoznat rizikové chování schopnost elit tlaku vrstevník nácvik komunikace s dosplými nau it cílen odmítat drogy nau it pijímat a poskytovat pomoc zásady bezpe nosti užívání lék POSTOJE: znát cenu své vlastní osobnosti i cenu ostatních lidí nau it identifikovat uživatele odolnost v i reklamám u it pe ovat o vlastní bezpe nost 7.6.3 III. skupina žák - 8. 9. roník výchova k odpovdnosti za zdraví své i ostatních vytváení eticky hodnotných postoj a zpsob chování využívání skupinové formy psobení a metody aktivního sociálního u ení pozornost rizikovým skupinám žák 16

spolupráce školy pi využívání volného asu dtí, mimoškolní výchova dvryhodné a dostupné poradenství zvýšený draz na spolupráci s rodi i nabídka volno asových aktivit systematická profesní píprava ZNALOSTI: co se stane, když nkdo užije jednotlivé druhy drog informace o drogách + nebezpe í užití (znát odbornou i slangovou terminologii) znát legislativu, co je trestné zneužívání drog ve sportu ú inku alkoholu v rzných situacích sí nabízených služeb DOVEDNOSTI: identifikovat rozhodující rizika komunikace s rodi i komunikace s vrstevníky komunikace s odborníky asertivita poskytování pomoci v pípad poteby POSTOJE: k uživatelm drog v rzných podobách poznání sebe sama, jak se já chovám, jak se mohou chovat ostatní sebepijetí, sebehodnocení, sebevdomí pijímání zodpovdnosti za své chování bezpe nost moje a bezpe nost ostatních 17

VIII.) PRAKTICKÁ ÁST 8.1 Školní ád Ve školním ádu jsou zakotveny zásady zdravého životního stylu a ochrany zdraví. Týkají se jak vzájemného chování, vystupování žák a plnní povinností, tak i konkrétn zákazu kouení a užívání alkoholu a jiných drog v prostorách školy. Pi porušení školního ádu jsou kontaktováni rodi e a udlena výchovná opatení (napomenutí tídního u itele, tídní dtka, editelská dtka, a pípadn snížená známka z chování, návrh na pobyt v diagnostickém ústavu). 8.2 Školení Informace pracovníci získávají individuáln samostudiem odborné literatury, sledováním tématu v odborném tisku, v médiích a na odborných školeních poádaných PPP, KÚ, IPPP R. Seznam doporu ené literatury je uveden v pílohách. 8.3 Mimotídní a mimoškolní innost Škola zajišuje širokou nabídku mimotídních a mimoškolních aktivit (viz seznam kroužk a nepovinných pedmt). Zapojení do ekologických projekt. Projektové vyu ování na téma Den zdraví, Vánoce, Jaro, Den Zem, MDD Dti dtem. Již tradicí se stává adapta ní pobyt žák 6. ro ník v msíci záí s názvem lovk a píroda ve Všín u Rožmitálu pod Temšínem. Krom ozdravného pobytu dtí v pírod pispl tento kurz i k rozvoji sociálních dovedností žák. Probíhá zde realizace projektu s názvem Podej pomocnou ruku. Dti jsou motivovány ke zdravému zpsobu života, pé i o vlastní zdraví a k upevování sociálních vztah mezi vrstevníky. Díky kladnému ohlasu se v této aktivit bude pokra ovat i v následujících letech. Do programu na Škole v pírod a na lyžaských kurzech je zaazen i psychosociální výcvik s tématikou osobnostního poznávání žák, vytváení adekvátního sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení, za lenny jsou i protidrogové prožitkové techniky. 18

8.4 Struný pehled dosud realizovaných preventivních aktivit školení pedagogických pracovník, vzdlávání v oblastech problematiky komunika ní poad zameným na primární prevence drogových závislostí na SOŠ motiva ní programy ob anského sdružení Harmonia Universalis Na rovinu a Sezame otevi se besedy na téma drogy beseda s Policií R upravený školní ád výuka zamená na téma v pedmtech VkO, VkZ, Ch, Z, P, VV, Vl, Prvouka odborné lánky v Beznickém zpravodaji sociáln psychologický výcvik na Škole v pírod 3. a 5. tídy adapta ní pobyt 6. tíd sociáln psychologický výcvik na lyžaských kurzech 7. a 9. tídy velký výbr volno asových aktivit pestrá škála kulturních, spole enských a sportovních aktivit poádaných školou i jinými pozvanými subjekty a organizacemi spolupráce s rodi e a veejností, s ob anskými sdruženími, se sportovními kluby a tlovýchovnými jednotami informace na nástnkách a na internetu pravidelná setkání žák s editelem školy pravidelná spolupráce s PPP Píbram pravidelná spolupráce s Úadem práce v Píbrami poradenská služba výchovný poradce a psycholog Mgr. Ivana Popová komunitní práce se tídními kolektivy skupinová psychoterapie Mgr. Ivana Popová individuální terapie Mgr. Ivana Popová pimená represe pi výskytu nežádoucího chování anketa mezi rodi i dotazník mezi žáky práce Mgr. Kamily Svobodové Postoj dtí k drogám na ZŠ Beznici sociometrická mení ve tídách elektronická schránka dvry svobokporadna@seznam.cz 19

IX.) ASOVÝ HARMONOGRAM PROGRAMU Celoron a prbžn: práce v rámci výukových pedmt dle metodických plán práce v kmenových tídách schzky zvolených zástupc tíd z ad dtí s editelem školy dotazník monitorující pedevším rizikové chování pro zástupce jednotlivých tíd zapojení školy do projektu CHIPS (peer program po záštitou Linky bezpe í) realizace projektu Žijeme ve spole ném svt (globální problémy lidstva, rasismus, nemoci, hlad, bída, ) spolupráce s rodi i a veejností pravidelná mimotídní a mimoškolní innost celostátní ekologické projekty poradenská innost skupinová psychoterapie individuální psychoterapie webové stránky školy (www.zsbreznice.cz) spolupráce s metodiky prevence, s PPP, s Policií a OSPOD a ostatními odborníky za leování prvk multikulturální výchovy do innosti žák elektronická schránka dvry svobokporadna@seznam.cz Aktuáln: projektové vyu ování lánky do Beznického zpravodaje ešení aktuálních problém a situací další vzdlávání k tématu poskytování konzultací pro žáky, rodi e a veejnost práce se tídními kolektivy Záí: školní ád nástnka a stálé informace pro dti 20