České vinařství po vstupu do EU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav regionální a podnikové ekonomiky České vinařství po vstupu do EU Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. Vypracoval: Ladislav Skopal Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma České vinařství po vstupu do EU vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 24. dubna 2010.. Ladislav Skopal

Poděkování Úvodem této bakalářské práce chci poděkovat prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc., za cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, které mi poskytla při zpracování této práce. Současně děkuji i pracovníkům oddělení registru vinic ÚKZÚZ ve Znojmě za poskytnuté datové zdroje a konzultace.

Abstrakt SKOPAL, L. České vinařství po vstupu do EU. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá otázkami vývoje českého vinařství po vstupu České republiky do Evropské unie. Charakterizuje postavení odvětví vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu podmínek společného trhu EU a obecné charakteristiky konkretizuje a dokumentuje na vývoji daného odvětví v podoblasti Znojemské. Specifikuje základní projevy formování agrobyznysu ve vývoji trhů v rámci jednotlivých fází komoditní vertikály. Hodnotí vývoj vinohradnictví a vinařství v ČR před a po vstupu ČR do EU v souvislosti s aplikací opatření společné organizace trhu s vínem. V rámci řešení analyzuje změny tržního řádu vína a vývoj relevantních trhů komoditní vertikály v širších ekonomických souvislostech. Charakterizuje jeho vliv na změny ekonomických podmínek pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské. Klíčová slova: réva vinná, vinařství, společná organizace trhu s vínem, agrobyznys Abstract SKOPAL, L. The Czech viticulture after the entrance of The Czech Republic to EU. Bc. Dissertation. Brno, 2010. The aim of my thesis is to consider the issues connected with developement of the Czech viticulture after the entrance of the Czech Republic to European Union. It characterizes the situation of the Czech viticulture in context of common market of EU. It concretizes the common characterization on the developement of viticulture in subregion of Znojmo. It specifies basic manifestations of forming of agribusiness in developing markets in various stages commodity vertical. It evaluates a developement of Czech winegrowing and viticulture before and after the entrance of The Czech Republic to European Union in relation with the application of measure of common organization of the market in wine. The solution analyzes the changes in market regulation of wine and development of relevant markets of commodity vertical in the broader economic context. It characterizes the influence on changes of economic conditions of winegrowing in subregion of Znojmo. Key words: vine, viticulture, common organization of the market in wine, agribusiness

Obsah 1 Úvod... 9 2 Cíl a metodika práce... 11 3 Přehled zkoumané problematiky... 13 3.1 Stručně k historii vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě...13 3.2 Charakteristika současného vinohradnictví a vinařství v ČR...15 3.2.1 Plochy vinic a vinařské oblasti... 15 3.2.2 Produkce vinných hroznů a vína... 20 3.2.3 Spotřeba stolních hroznů a vína... 24 3.2.4 Výroba a třídění vín v ČR... 25 3.2.5 Hroznové víno v komoditní vertikále... 29 4 Vlastní práce... 31 4.1 Vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu společného trhu EU...31 4.1.1 České vinařství před vstupem do EU... 31 4.1.2 Vinařství a vinohradnictví v Evropské unii... 32 4.1.3 Společná organizace trhu s vínem... 36 4.1.4 Tržní řád komodity víno v EU a cenová tvorba... 39 4.1.5 Zásahy do podnikání a obchodu uvnitř EU... 41 4.1.6 Celní unie a vnější obchodní politika EU... 41 4.1.7 Pravidla pro výrobu a kontrolu vývoje vinařského potenciálu EU... 42 4.1.8 Změny podmínek v českém vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU... 43 4.1.9 Registr vinic a jeho kontrola... 45 4.1.10 Trh s vínem a postavení ČR... 47 4.1.11 Vývoj zahraničního obchodu moštových hroznů a vína v rámci ČR... 48 4.2 Analýza vývoje odvětví vinohradnictví a vinařství v podoblasti Znojemské...50 4.2.1 Plochy vinic... 51 4.2.2 Produkce vinných hroznů a vína... 54 4.2.3 Vývoj podoblasti Znojemské v kontextu vývoje českého vinohradnictví a vinařství... 56 5 Závěr... 58 6 Použité zdroje... 64 7 Přílohy... 66

Vysvětlivky a použité zkratky Seznam zkratek MZe Ministerstvo zemědělství České republiky SZIF Státní zemědělský intervenční fond SV ČR Svaz vinařů České republiky ČR Česká republika EU Evropská unie NM Stupeň normovaného moštoměru ES Evropské společenství V.O.C. Víno originální certifikace WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace) ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce SAPS Single area payment scheme (systém jednotné platby na plochu) INTRASTAT Systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy EU DPH Daň z přidané hodnoty TARIC Systém integrovaného tarifu Evropské unie NK Nařízení komise Použité zkratky jednotlivých členských států EU AT BG CY CZ DE ES FR EL HU IT LU MT PT RO SL SK UK Rakousko Bulharsko Kypr Česká republika Německo Španělsko Francie Řecko Maďarsko Itálie Lucembursko Malta Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Velká Británie

Zařazení členských států v rámci používaných agregací: EU 15 EU 12 Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Finsko, Velká Británie, Řecko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko Bulharsko, Česká republika, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko

1 Úvod Pěstování vinné révy a její zpracování na víno má na území České republiky dlouholetou tradici a nezastupitelnou roli v zemědělství a agrárním sektoru ČR i v současnosti. I v tomto tradičním a svým způsobem specielním odvětví, které je hodnoceno jako rodinné stříbro známé svou kvalitou doma i v zahraničí, dochází k významné změně podmínek v rámci celé komoditní vertikály navazující na produkci vinných hroznů a to zejména v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii. Vstup do EU, rozšiřování jednotného trhu a plné převzetí pravidel Společné zemědělské politiky se promítá i do podmínek formování zemědělství a agrárního sektoru. Současně se mění nároky na zaměření agrární politiky i na kritéria volby ekonomických nástrojů, které jsou používány v rámci této politiky. Prvky nové ekonomiky se vyskytují i zde, na rozdíl od původních přístupů zaměřených na zajištění ochrany zemědělců před konkurencí mimo EU. Tyto nové prvky se opírají o poznání procesů změny ve vývoji konkurenčního prostředí v sektoru výroby potravin. Tento sektor je natolik důležitý a významný, že rozvíjí novou podobu agrárních trhů ovlivňující všechny subjekty zapojené do komoditních vertikál nejen v Evropě, ale i na světových trzích. Takovýto vývoj lze vidět i u komodity réva vinná víno, která je v rámci Společné zemědělské politiky EU regulována systémem společné organizace trhu s vínem. I když tato společná organizace je do určité míry vedena snahou ze strany Evropské unie o udržení tradice pěstování i ochranu této komodity proti dovozům méně kvalitních vín ze třetích zemí, hlavním záměrem je produkci vína regulovat z důvodu nadprodukce. Proto jsou používány nástroje k regulaci nabídky, jako je například zákaz rozšiřování vinic a přiznávání destilačních prémií pro část sklizně, z níž nebylo vyrobeno víno. Produkce vinných hroznů a vína je kromě výše uvedených omezujících opatření stále významněji ovlivňována konkurencí pěstování a výrobou vína ze třetích zemí, kde se vyrábí levné a méně kvalitní víno ve velkých množstvích díky lepším klimatickým podmínkám a často levnější pracovní síle při jejím pěstování a zpracování. 9

Vinohradnictví a vinařství v ČR vycházelo z původního zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nebyl slučitelný s předpisy Evropské unie. Nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství již naplňuje evropské právo a zharmonizoval naše vinohradnictví a vinařství se zeměmi Evropské unie. Z tohoto nového zákona vyplývají limity a pravidla, která ovlivňují tržní řád a tím i vývoj vinohradnictví a vinařství v rámci celé České republiky, jejích vinařských oblastí a podoblastí. S rostoucí konkurencí na světovém trhu jsou pěstitelé a zpracovatelé vinné révy nuceni zaměřit na kvalitnější vína, které by přinesla větší příjem a tedy i užitek. Jestliže má vinohradnictví a vinařství dosáhnout v dnešní době úspěchu, je nutné vytvářet předpoklady pro konkurenceschopnost a to včetně vývoje a stabilizace vazeb s partnery v rámci celého komoditního řetězce. Otázkou, do jaké míry se promítá změna podmínek po vstupu ČR do EU ve vinohradnictví a vinařství, se zabývá tato bakalářská práce. 10

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat změny podmínek pro pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské po vstupu ČR do EU v souvislosti s aplikací opatření společné organizace trhu s vínem. V rámci řešení analyzovat změny tržního řádu vína a vývoj relevantních trhů komoditní vertikály v širších ekonomických souvislostech. Pro naplnění výše uvedeného cíle byl zvolen metodický postup, který je charakterizován následujícími okruhy, postupně vedoucími k naplnění daného cíle této práce. 1. V první části bakalářské práce je charakterizováno odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice. Tato část je zaměřena na obecnou charakteristiku komodity a její historie. 2. Další část práce je věnována současné situaci vinohradnictví a vinařství v ČR, kde jsou prezentovány výsledky analýz týkajících se vývoje ploch vinic, struktury vinic dle velikosti, věkové struktury vinic, produkce a spotřeby vinných hroznů a vína. 3. Následně jsou charakterizovány vinařské oblasti ČR, výroba vína, třídění vína a vývoj v komoditní vertikále vína. K řešení výše uvedených problémů bylo nezbytné prostudování odborné literatury i vymezení okruhu dat pro charakteristiku vývoje daného odvětví a jejich zpracování v časových řadách; v této souvislosti bylo třeba využít i poznatky získané studiem předchozích zemědělských předmětů. 4. V druhé části - vlastní práci - je analýza zaměřena na hodnocení podmínek a vývoje odvětví v podoblasti Znojemské. - v této souvislosti jsou specifikovány změny podmínek vinohradnictví a vinařství v rámci České republiky po vstupu ČR do EU, které také ovlivňují vývoj v analyzované podoblasti Znojemské. - je charakterizován vliv společné organizace trhu s vínem, - vývoj vinohradnictví a vinařství v EU a - zásahy ovlivňující trh s vínem po vstupu ČR do EU. 11

Výsledky jsou prezentovány s využitím grafů a tabulek, které umožnily znázornit a interpretovat stávající vývoj, důležité výkyvy a vliv příslušných faktorů na těchto trzích po vstupu ČR do EU. Použité typy grafů byly sloupcové, spojnicové i výsečové a to podle potřeby sledované charakteristiky. Podklady pro vypracování této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury. Pro sledování vývoje relevantních trhů komoditní vertikály byla využita a zpracována data z dostupných zdrojů. Jednalo se především o Situační a výhledové zprávy vydávané Ministerstvem zemědělství, které uvádějí celkové informace, nenabízejí však informace v požadovaném pohledu jednotlivých podoblastí. Pro účely konkrétní charakteristiky a analýzy vývoje podoblasti Znojemské bylo využito dalších zdrojů, především údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského oddělení registru vinic. Další aktuální informace byly získávány z internetových zdrojů. 12

3 Přehled zkoumané problematiky Réva vinná patří k nejstarším kulturním liánovitým rostlinám, jejíž význam byl znám již ve starověku. Plodem vinné révy je bobule, které se používají pro výrobu vína nebo pro přímou konzumaci. Původní formou révy vinné byla réva planá ssp. silvestris, která měla menší bobule než její nynější forma, nazývaná réva ušlechtilá vitis vinifera, která se někdy označuje jako réva evropská. Historická bádání dokazují, že uvedení révy ze stavu planého do kulturního nastalo současně se zavedením jejího zpracování v oblastech staré východní civilizace. Prameny uvádějí, že k těmto oblastem byla nejblíže Malá Asie a Zakavkazí, je tedy možno s jakousi určitostí předpokládat že je zde pravlast pěstované révy. [4] Základní faktory ovlivňující kvalitu vinné révy obecně jsou teplota, sluneční svit, vlhkost a obsah živin v půdě. Osvědčilo se pěstování na svazích kopců, umožňující zachycení a vyšší využití slunečního svitu, což se pozitivně projevuje ve vyšších výnosech i kvalitě této komodity. Pro Českou republiku, zvláště pak pro jižní Moravu, jsou tyto podmínky typické a projevují se i ve vysoké kvalitě produkce vinných hroznů. 3.1 Stručně k historii vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě Literární prameny uvádějí jako první vinice na našem území ty, které byly vysázeny u obce Mušov pod Pálavskými kopci. Z tohoto místa se postupně pěstování révy vinné rozšiřovalo po celé Moravě, a to již od 3. století n.l. za vlády římského císaře Marcuse Aurélia Probuse. V Čechách se vinařství rozvíjelo později, ve středověku, nejdříve na Mělnicko a později Žernosecko a Litoměřicko. V českých zemích bylo rozšířeno z Burgundska. Největší rozkvět vinohradnictví a vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době již byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Pěstování révy vinné bylo upraveno a řízeno vlastním právem tzv. horenským právem, což byly předpisy o sousedském právu, o trestech, o vzdělání vinic, o správě viničních hor a daních z produkce. [4] 13

Konec 19. století přinesl nákazu houbových chorob a nebezpečí roztočů, což přineslo slabou úrodu a kvalitu vína. Rozšířil se neznámý škůdce révokaz, který žije na kořenech révy vinné a tyto rostliny pak ničí. Došlo ke zničení velké části vinic a jediným řešením byla změna na americkou odrůdu révy vinné, která je proti škůdci odolná. V průběhu třicátých let dvacátého století se zakládala vinařská družstva na pomoc rekonstrukce vinohradnictví. Vinařská družstva vykupovala od vinařů hrozny a víno. Hrozny zpracovávala a vyráběla z nich různé druhy vína. Vykupovaná vína míchala s víny vlastními a ty pak prodávali do hospod, vináren jako sudová vína. V době kolektivizace zemědělství došlo ke zrušení původních vinařských družstev a zakládaly se vinařské závody. V Československu byly 2 vinařské závody Český a Moravský. V těchto závodech se vykupovala vinná réva z JZD, od drobných pěstitelů, statků a následně se vyrábělo víno. Využíván byl i odpad, který byl upravován jako krmivo. Období socialismu ve velkovýrobním stylu přispělo ke snížení počtu keřů na jednom hektaru. Bez ohledu na mikroklimatické podmínky se zakládaly velké parcely vinic pro přizpůsobení velkovýrobní mechanizaci. Při výrobě se používal řepný cukr a stabilizační látky. Cenu a kvalitu vína stanovovala státní správa. Následovala,,sametová revoluce přinášející návrat k soukromému vlastnictví. Velkovýrobny byly rozděleny mezi soukromé vlastníky. V roce 1995 byl schválen v České republice první vinařský zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Zavádí povinnou evidenci vinic a výroby vína. Následně byla v roce 2000 vydána novela zákona č. 216/2000 Sb., která upravuje první vinařský zákon, aby měl parametry odpovídající předpisům ES. Se vstupem České republiky do EU byl přijat nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který obsahuje podmínky a pravidla společné organizace trhu s vínem, podrobněji charakterizované v této práci. 14

3.2 Charakteristika současného vinohradnictví a vinařství v ČR 3.2.1 Plochy vinic a vinařské oblasti V současné době plocha vinic České republiky činí 17 419 ha, na kterých pěstuje 19 336 pěstitelů. České vinařství se dělí na vinařské oblasti a podoblasti. Vinařské oblasti jsou rozděleny na Čechy a Moravu, podrobnější specifikaci uvádí obr. 1. Obr. č. 1 Mapa vinařských oblastí a podoblastí Zdroj: MORAVIA VITIS s.r.o. [23] Každá oblast se rozděluje na vinařské podoblasti. Česká oblast zahrnuje Litoměřickou a Mělnickou. Plocha této oblasti je dnes cca 685 ha. Podstatně významnější a větší je Moravská oblast. Vinařská oblast Morava je rozprostírá na cca 16 734 ha plochy. 15

Oblast Morava se rozděluje na 4 podoblasti Mikulovská, Znojemská, Slovácká a Velkopavlovická viz obr. 2. Obr. č. 2 Mapa vinařské podoblasti oblast Morava Zdroj: MORAVIA VITIS s.r.o. [23] Rozdílná rozloha obou vinařských oblastí se promítá i ve výměře ploch, plochy osázených vinic a počtu pěstitelů, jak dokumentuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Počet vinařských obcí, plocha osázených vinic a počet pěstitelů k 31. 12. 2008 Vinařská oblast Plocha osázených vinic (ha) Počet pěstitelů Počet vinařských obcí Oblast Čechy Mělnická 384 83 37 Litoměřická 288 48 29 Ostatní 12 25 - Celkem Čechy 685 154 66 Oblast Morava Mikulovská 4 454 2 499 30 Slovácká 4 335 8 408 115 Velkopavlovická 4 772 7 209 75 Znojemská 3 156 1 140 91 Ostatní 17 53 - Celkem Morava 16 734 19 183 311 Celkem ČR 17 419 19 336 377 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] 16

Každá podoblast se dělí na vinařské obce. Nejvíce obcí je v podoblasti Slovácké, kde se nachází 115 vinařských obcí z celkového počtu 377 v celé ČR. Počet pěstitelů pěstujících vinnou révu se zmenšuje, zatímco k 31. 12. 2007 bylo 19 517 pěstitelů, o rok později se tento stav snížil na 19 336 pěstitelů vinné révy. Tento úbytek ovlivňoval i výměru vinic v ČR, která se snížila o 256 ha na 17 419 ha plochy osázených vinic. Tento klesající trend se vyskytuje ve všech podoblastech a jen podoblast Mělnická se udržuje na stejně hodnotě ha vinic (tabulka 1). 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 do 0,1 ha do 0,2 hado 0,5 ha do 1 ha do 5 ha nad 5 ha Osázená plocha Počet pěstitelů Obr. č. 3 Struktura velikosti vinic a počet pěstitelů k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Z uvedeného porovnání na obr. č. 3 lze strukturu velikosti vinic podle výměry a počty pěstitelů hospodařící na vinicích charakterizovat takto: největší počet pěstitelů hospodaří na ploše menší jak 0,2 ha, naopak na výměře 5 ha a větší je počet pěstitelů podstatně menší, protože na takto velkých plochách vinic hospodaří jen velké vinařské firmy. Problémem českého vinohradnictví je však nevyhovující věková struktura vinic, kde je malé procento mladých vysazených vinic do 4. roku věku. Naopak počet přestárlých a starých vinic se nadále zvětšuje, což představuje nemalou hrozbu pro české vinařství. 17

Staré vinice od 30 do 50 let 24% Přestárlé vinice nad 50 let 1% Mladé výsadby do 4. roku 3% Plodné vinice do 30 let 38% Mladé plodné vinice od 4. do 10. roku 34% Obr. č. 4 Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Z obrázku č. 4 je zřejmý problém vysokého počtu starých vinic od 30 do 50 let, které pěstitelé opouští, protože mají nízkou výnosnost. Věkovou strukturu vinic se částečně dařilo zlepšovat podporou výsadby nových vinic v letech 2002 až 2004 Vinařským fondem a MZe ČR, kteří podporovali výsadbu před vstupem České republiky do EU. Tato podpora se promítla ve výsadbě vinic, jak dokumentuje následující obr. č. 5. 2000 1 608,37 1 899,63 1500 1 078,31 1000 706,11 500 529,2 268,93 277,52 378,57 132,02 154,15 163,19 139,04 248,15 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obr. č. 5 Výsadby vinic v ČR v letech 1997 2008 (v ha) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] 18

Značný podíl zvýšení výsadby vinic se skutečně projevil v letech 2002 2004, ale tento stoupající trend začal už v roku 1999. V těchto letech došlo k výsadbě více jak 6 150 ha vinic. Podpora plynula z MZe ČR a z Vinařského fondu na restrukturalizaci vinic. Po vstupu České republiky do Evropské unie tyto podpory skončily. Podpora vinohradnictví v podmínkách EU je zajišťována prostřednictvím SZIFu v rámci víceletých projektů. Jak vyplývá z předcházejícího obr. č. 5, tyto projekty jsou v České republice málo úspěšné a realizované, neboť od roku 2005 až do roku 2009 je podíl výsadby nových vinic každoročně podstatně nižší v porovnání s rokem 2004, kdy výsadba byla o 1 750 ha vyšší. 19

3.2.2 Produkce vinných hroznů a vína Plocha plodných vinic v ČR se pohybuje na úrovni 17 tis. ha a průměrná sklizeň vinných hroznů dosahuje v posledních dvou letech téměř 100 tis. tun. Z vinných hroznů na území ČR v roce 2008 bylo vyrobeno zhruba 840 tisíc hl vína. Tabulka č. 2 Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2000 2008 v ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Plocha (ha) 11 236 11 317 10 794 11 825 12 967 14 247 15 519 17 008 16 302 Sklizeň (t) 66 937 68 346 56 682 67 412 69 733 62 597 57 635 99 030 98 323 Výnos (t/ha) 5,96 6,04 5,25 5,7 5,38 4,39 3,71 5,82 6,03 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Vývoj ha výnosů vinných hroznů se v letech 2000 2008 pohyboval v rozmezí od 3,71 t/ha v roce 2006 do 6,03 t/ha, což uvádí tabulka č. 2. Největší pokles byl v letech 2005 2006, tj. po vstupu ČR do EU vlivem nepříznivého počasí. V roce 2008 se však průměrný ha výnos hroznů pohyboval již nad úrovní 6 t/ha, jak dokumentuje obr. č. 6. Diferenciace výnosů u jednotlivých podniků byla vysoká, ha výnosy se pohybovaly od 2,2 t/ha až do 16,1 t/ha. Výnos t/ha 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Obr. č. 6 Vývoj ha výnosů vinných hroznů v ČR v letech 1984 až 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Základní informaci a přehledy o vývoji produkce zajišťuje Svaz vinařů České republiky (dále SV ČR) pomocí výběrového šetření o sklizni hroznů. Kupř. v roce 2008 20

provedl SV ČR v 88 členských podnicích s celkovou plochou 3 806 ha plodných vinic (tj. 1/5 plochy plodných vinic). V předešlém roce šetření probíhalo v 99 podnicích s celkovou plochou 4 113 ha plodných vinic, což představovalo 1/4 plochy plodných vinic. Tyto práce probíhají v podobném rozsahu i počtech zkoumaných subjektů každý rok. Výsledky tohoto šetření SV ČR v období let 2004 2008 prezentuje následující tabulka. Tabulka č. 3 Výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2004-2008 Rok Průměrný výnos (t/ha) Průměrná cukernatost ( NM) Průměrná cena (Kč/kg) Podíl modrých hroznů na produkci (%) vinařská oblast Čechy 4,5 18,5-42 2004 vinařská oblast Morava 5,6 18,4 13,6 31 Česká republika celkem 5,4 18,4 13,6 34 vinařská oblast Čechy 3,8 19,8 13 51 2005 vinařská oblast Morava 4,6 19,5 11,3 30 Česká republika celkem 4,4 19,5 11,3 33 vinařská oblast Čechy 4,3 20,6-43 2006 vinařská oblast Morava 3,7 21,2 13,5 36 Česká republika celkem 3,7 21,2 13,5 36 vinařská oblast Čechy 4,9 20,7 18,5 43 2007 vinařská oblast Morava 6,6 19,1 12,3 38 Česká republika celkem 5,8 19,1 12,3 38 vinařská oblast Čechy 5,2 19,5 15 49 2008 vinařská oblast Morava 6,6 19,7 12 36 Česká republika celkem 6,03 19,7 12 36 Zdroj: SVZ réva vinná a víno Průměrná cukernatost hroznů sklizených v posledních deseti letech činí již 19,0 NM. Průměrná cukernatost hroznů od roku 1995 trvale narůstá. Dle cukernatosti se rok 2008 rovná k ročníkům 2000, 2003 a 2005. V roce 2008 bylo na Moravě dosaženo o 20 % vyšších výnosů než v Čechách. Více než polovina podniků vyrábí z modrých hroznů růžové víno. Pro výrobu růžového vína bylo použito asi 5 % modrých hroznů, které činí 2% sklizených moštových hroznů ve vinařské oblasti Morava. Víno je možné vyrábět pouze z odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize, nejnovější odrůdy byly zapsány v roce 2008 a celkový počet zapsaných odrůd je 62, z toho 26 odrůd bílých moštových, 20 modrých moštových, 9 stolních a 7 typů podnožové révy. Moštové odrůdy jsou určeny pro výrobu jakostních vín, stolní odrůdy 21

mohou být pěstovány za účelem produkce hroznů k přímé spotřebě a podnože jsou určeny ke štěpování. [5] V následujícím obrázku č. 7 vidíme procentní zastoupení těchto odrůd v ČR. Moštové modré 33% Stolní 1% Ostatní 2% Moštové bílé 65% Obr. č. 7 Struktura ploch vinic v ČR k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Podnožové 1% V roce 2004 se výnos modrých a bílých hroznů významně nelišil, cukernatost bílých odrůd byla o 0,4 NM vyšší než u modrých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila o cca 2,80 Kč/kg ve prospěch modrých odrůd. V roce 2005 byla cukernatost hroznů bílých odrůd o 0,7 NM vyšší než u modrých hroznů. Průměrná cena se lišila asi o 3,4 Kč/kg ve prospěch modrých hroznů. V roce 2006 se výnos modrých a bílých hroznů pohyboval kolem 3,7 t/ha, což bylo zřejmě způsobeno neobvykle mrazivou zimou, cukernatost se pohybovala kolem 21,2 NM, což je o 2,6 NM více než v loňském roce. Průměrná cena 13,50 Kč/kg hroznů se zvýšila o 2,2 Kč/kg, což bylo dáno vyšší cukernatostí hroznů, nižším výnosem a extrémně nízkou cenou v minulém roce. [8] V roce 2007 výnos modrých hroznů činil 7,1 t/ha a bílých hroznů 6,3 t/ha. Tento rozdíl lze vysvětlit nižším průměrným věkem porostů s odrůdami modrých hroznů a jejich nižší cukernatost. V Čechách bylo dosaženo o 26 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě. V roce 2008 se průměrný výnos moštových hroznů dle zdrojů SV ČR pohyboval kolem 6,6 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků kolísaly od 2,2 t/ha do 16,1 t/ha. [6] Vývoj produkce vinných hroznů má stoupající tendenci z důvodu zvyšujících se výnosů a plochy vinic. Důležitou roli zvyšujících výnosů zaujímá kvalitní péče o vinice, která se stále zvyšuje. 22

100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 Obr. č. 8 Produkce vinných hroznů ČR ve vinařských letech (t) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2007/2008 Z obr. č. 8 je patrná nízká produkce vinných hroznů ve vinařských letech 2001/2002, 2004/2005 a 2005/2006 vlivem špatného počasí a následných nízkých výnosů. Vrchol produkce činil 99 030 tun vinných hroznů v roce 2006/2007. Na předcházející produkci vinných hroznů navazuje produkce vína. Výroba vína se pohybovala do vinařského roku 2004/2005 na průměrně stejné hodnotě. Ve vinařském roce 2005/2006 nastal pokles produkce a tento stav se promítl i v produkci dalšího roku 2006/2007. Následný rok byl největší vzestup produkce vína za posledních několik let, kdy se výroba vína zvýšila na hranici 840 tisíc hl vína, jak lze vidět z obr. č. 9. 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Obr. č. 9 Produkce vína ČR ve vinařských letech (v hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] 23

3.2.3 Spotřeba stolních hroznů a vína V České republice se pohybuje spotřeba stolních hroznů podle statistik na úrovni 4 kg na obyvatele. Vývoj spotřeby stolních hroznů v roce 2003 dosáhl 3,3 kg na osobu, v roce 2006 to bylo již 4,2 kg na osobu. Stagnace a mírný pokles této komodity nastal v roce 2007 na úroveň 3,8 kg objemových na osobu. 20 15 10 5 0 Stolní hrozny (kg/obyv.) Víno (l/obyv.) 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obr. č. 10 Spotřeba vinných hroznů a vína na obyvatele Zdroj:SVZ Réva vinná a víno Předchozí obr. č. 10 dokumentuje zvyšování každoroční spotřeby vína na obyvatele. Zajímavé je porovnání spotřeby vína v roce 1990 a 2007. Rozdíl mezi těmito roky činí 3,7 litrů vína na osobu. Tento stoupající trend poptávky se očekává i v následujících letech z důvodu zvyšující se popularity tohoto produktu. Vývoj nabídky a poptávky po vínu, jak uvádí následující obr. č. 11, je nevyhovující z důvodu tvorby zásob. Převážná část nabídky je tvořena dovozem vína ze zahraničních států. Protikladem značného dovozu je vývoz z ČR, který činí jen minimální část celkové poptávky. 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Celková poptávka Celková nabídka 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 Obr. č. 11 Vývoj nabídky a poptávky po vínu (tis. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] 24

V období 2005 2009 se nabídka vína zvýšila přibližně o 1 mil. hl vína, zatímco spotřeba jen o 300 tisíc hl vína. Z tohoto důvodu stoupl objem zásob v tomto období o více jak polovinu z 556 tis hl. na 1210 tis. hl vína. 3.2.4 Výroba a třídění vín v ČR Proces výroby vína dokumentuji na charakteristice výroby bílého vína, jak jej uvádí prof. Kraus [9]. Neexistuje totiž zcela jednoznačný přístup k výrobě vína obecně, vinaři v tomto procesu využívají svých znalostí a zkušeností, které respektují specifičnost každého vína. Technologický postup výroby obecně začíná sklizní hroznů, pokračuje odzrňováním, drcením a naležením drtě. Následuje lisování, odkalení moštu, dále úprava moštu, kvašení, stáčení, školení a stabilizace vína. Technologický postup končí lahvováním a skladováním. K jednotlivým krokům podrobněji: První důležitou podmínkou výroby kvalitních vín je určení správného termínu sklizně hroznů. Nezáleží jen na cukernatosti, ale i na zdravotním stavu hroznů a obsahu kyselin. Réva vinná se sklízí ručně nebo mechanizovaně. Mechanizovaná sklizeň je rychlejší, ale méně šetrná než ruční sklizeň, která umožňuje výběr a třídění hroznů již ve vinici. Drcením hroznů se oddělí třapina od bobulí. Odzrněnou drť je možné nechat naležet, čímž se usnadňuje lisování. Moderní podniky používají horizontální pneumatické lisy oproti malým vinařům, kteří upřednostňují vřetenové lisy. Získaný mošt je kalný, neboť obsahuje úlomky slupek a dužniny. Odkalení pomocí dekantace probíhá usazením kalu u dna nerezové nádrže a odsáváním čistého moštu. U získaného moštu lze upravovat cukernatost nebo obsah kyselin. U vín přívlastkových není povoleno zvyšování cukernatosti. 1 Cukernatost lze měnit jen 1 Po vstupu České republiky do EU a rozdělení na vinařské oblasti Čechy a Morava se změnilo povolení o změně cukernatosti moštu. 25

u stolních a jakostních vín přídavkem sacharózy, zahušťovaného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu do moštu nebo do rmutu. Při kvašení moštu probíhá přeměna cukrů (glukóza a fruktóza) na etanol a oxid uhličitý. Pro bezproblémové kvašení se používají čisté kultury kvasinek. Během tvorby alkoholu kvašením dochází k omezení činnosti kvasinek. Jakmile nastane 15-17 % objemových alkoholu, činnost kvasinek se zcela zastavuje. Je nutno odvádět oxid uhličitý z místnosti, protože může dojít k upadnutí do bezvědomí, dosáhne-li plyn koncentrace 15 % objemu. Po dokončení kvašení vzniká mladé postupně zrající víno. Při první stáčení se z vína vypuzuje oxid uhličitý a promíchají se vzniklé vrstvy, vytvořené zvláště ve velkých nádobách. Současně je možné přistoupit i k prvnímu spojování různých partií téže odrůdy ze stejných míst původu, případně k tvorbě cuvée z různých odrůd. [9] Důležité je provádět síření vín, které ošetří víno. K zušlechťování a stabilizaci vín se používá čiření vín prováděné aktivním uhlím, bentonity nebo želatinou. V konečné fázi je víno plněno v plnících zařízeních do sterilních lahví. 26

Třídění vín v ČR Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, se vína třídí do následujících jakostních tříd - stolní víno, zemské víno, jakostní víno odrůdové, jakostní víno známkové, jakostní víno s přívlastkem (kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno). Zatříděna jsou dle požadavků na minimální cukernatost hroznů a obsahu alkoholu, jak je uvedeno níže (tabulka č. 4). Tabulka č. 4 Jakostní třídy pro česká a moravská vína Jakostní třídy Minimální cukernatost hroznů Přirozený obsah alkoholu Stolní víno 11 NM 6,5 % obj. Zemské víno 14 NM 8,3 % obj. Jakostní víno odrůdové 15 NM 8,9 % obj. známkové 15 NM 8,9 % obj. Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno 19 NM 11,3 % obj. pozdní sběr 21 NM 12,5 % obj. výběr z hroznů 24 NM 14,3 % obj. výběr z bobulí 27 NM 16,1 % obj. výběr z cibéb 32 NM 19,0 % obj. ledové víno 27 NM 16,1 % obj. slámové víno 27 NM 16,1 % obj. Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1.díl [7] Další kategorie vín charakterizuje tabulka č. 5, jedná se především o šumivé víno (jakostní šumivé víno, jakostní šumivé víno stanovené oblasti, pěstitelský sekt, aromatické jakostní šumivé víno, aromatické jakostní víno šumivé stanovené oblasti), perlivé víno a likérové víno. Je zde uvedena i kategorie vín s označením V. O. C. Jedná se o víno originální certifikace umožňující zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který v tomto ohledu čerpal z francouzského vzoru. Označení se snaží vyzdvihnout kvalitu a charakter vín pocházející z určitých vinařských poloh. Víno originální certifikace smějí produkovat členové sdružení vinařů. 27

Tabulka č. 5 Další jakostní třídění vín Jakostní třídy Šumivé víno Jakostní šumivé víno = sekt Jakostní šumivé víno stanovené oblasti = sekt stanovené oblasti Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní víno šumivé stanovené oblasti = aromatický sekt stanovené oblasti Perlivé víno = jakostní perlivé víno Likérové víno = jakostní likérové víno Víno originální certifikace = V. O. C. nebo VOC Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1.díl [7] Kvalitu vína ovlivňuje vinohradník již ve vinici svou péčí. Nejdůležitější je sklízet hrozny ve správném termínu sklizně v nejlepší zralosti dané odrůdy. Vína se třídí při zpracování, kde se zjistí množství cukernatosti a podle tohoto parametru se vína zatřídí do jakostních tříd. Jedná se o cukernatost moštu v kilogramech na 100 litrů moštu. Všechna kategorie vín musí pocházet z vinic vhodných pro tvorbu jakostních vín stanovené oblasti a zároveň nesmí objem slizně překročit výnos 12 tun z hektaru za vinařský rok. Všechny vína musí být vyráběna ve stejné vinařské oblasti, tento předpis se netýká vín stolních a zemských. Cukernatost pro jakostní vína s přívlastkem musí být kontrolována inspektorem České zemědělské a potravinářské inspekce. Někdy dochází k mylnému přesvědčení, že čím vyšší přívlastek, tím lepší víno. Ovšem samotný přívlastek ještě nezaručuje kvalitu vína. Víno je výsledkem působení mnoha činitelů a jeho harmonii utváří kombinace několika faktorů. [7] 28

3.2.5 Hroznové víno v komoditní vertikále Celkově lze proces výroby a zpracování charakterizovat odpovídající komoditní vertikálou, ve které lze zobrazit základní vazby a vztahy technologického charakteru, ale odvozovat i tržní souvislosti v rámci této vertikály. Obecné schéma komoditní vertikály vína lze znázornit takto: Dovoz moštových hroznů Zemědělská prvovýroba (pěstování vinné révy) Moštové hrozny Stolní hrozny Zpracování dle relevantní technologie Stolní víno Zemské víno Jakostní víno Jakostní víno s přívlastkem Šumivé víno Perlivé víno Dovoz stolních hroznů Likérové víno V.O. C. Dovoz zahraničních vín Obchodní síť Domácí spotřeba Vývoz Obr. č. 12 Komoditní vertikála hroznového vína Jak vyplývá z uvedeného schématu, procesu výroby vína až ke spotřebě vína se účastní a celý proces ovlivňují různé subjekty, které se podílejí na konkrétním 29

formování trhů. Na začátku komoditní vertikály vína stojí zemědělci, kteří jsou pěstitelé vinné révy. Vyprodukované hrozny se dělí na moštové a stolní hrozny pro přímou spotřebu. Stolní hrozny putují do obchodní sítě a pro domácí spotřebu. Moštové hrozny z domácí produkce nebo dovezené z jiných států jsou přepraveny ke zpracování dle relevantní technologie. Takto vyprodukované víno putuje přes obchodní síť ke konečnému spotřebiteli nebo je vyváženo do zahraničních států. V komoditní vertikále hroznového vína také dochází k dovozu stolních hroznů nebo zahraničních vín přes obchodní síť ke konečné spotřebě. Podle Bečvářové a Lechanové [1] s narůstajícím stupněm finalizace ve zpracování základní suroviny klesá podíl ceny placené zemědělcům (pěstitelům vinné révy) na celkové spotřebitelské ceně potravin. Zpracovatelské podniky mají přímou vazbu na dodavatele suroviny a charakteristiky z ekonomického hlediska pro zpracování suroviny podle zmíněných autorek jsou: individuální produkt, tvůrce ceny a tvorba přidané hodnoty. Tím je u dané komodity ve vertikále rámcově a institucionálně definován agrobyznys. Jak uvádí Bečvářová [3] podle zakladatelů této teorie Davise a Goldberga (1957), agrobyznys zahrnuje nejen zemědělskou prvovýrobu. Je to souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce vyrobených produktů, to znamená výrobní činnosti, dále zpracování, skladování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s přecházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku. Z toho vyplývá, že do podmínek výroby a zpracování vinných hroznů zasahují dva rozhodující faktory, a to globalizace trhů a jejich projevy v utváření tržního prostředí v rámci agrobyznysu a agrární politika, zasahující do podnikatelského prostředí výrobců a zpracovatelů hroznového vína. 30

4 Vlastní práce Kromě vlivu agrobyznysu se v rámci trhu konkrétní komodity promítá vliv agrární politiky, která zasahuje do možností rozvoje trhu. České vinohradnictví a vinařství a jeho vývoj jsou v této etapě více než světovým agrobyznysem ovlivňovány Společnou zemědělskou politikou. Po vstupu České republiky do Evropské unie byla přijata pravidla společné organizace trhu s vínem a povinnost dodržovat tržní řád EU charakterizovaný v této kapitole. Dále je zde analyzován vývoj daného odvětví a vliv společné organizace trhu na změny ekonomických podmínek pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské. 4.1 Vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu společného trhu EU Po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 se českým vinohradníkům a vinařům otevřel přístup na širší evropský trh. Stali se součástí vnitřního trhu EU, na kterém lze dodávat vlastní výrobky na trh jiné členské země. Na druhé straně musí čelit velké konkurenci z vyspělých vinařských států, které disponují stejnou možností volného dodávání zboží na český trh. Pro regulaci a vyrovnání podmínek všech států EU bylo přijato opatření společné organizace trhu s vínem. 4.1.1 České vinařství před vstupem do EU Před vstupem do Evropské unie nejvíce ovlivňovalo přizpůsobení se tržnímu prostředí a příprava celého odvětví vinařství. To spočívalo především ve schvalování legislativních norem, modernizaci zpracování hroznů a vína a obnově produkčního potenciálu vinic. MZe připravovalo nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nabyl účinnosti dnem vstupu ČR do EU. Připravoval se v souladu s nařízením Rady ES a Komise ES. Hlavní změnou nového právního předpisu byl především zákaz výsadby nových vinic v členských státech Evropské unie, založení registru vinic, povinné hlášení o zásobách a výrobě vína, o produkčním potenciálu a sklizni hroznů a nastolení institutu Správy výsadbových práv. 31

Před vstupem do EU byla zařazena vinařská oblast Čechy do vinařské zóny A a vinařská oblast Morava do zóny B. Vinaři mohli doslazovat hroznové mošty o 7kg/100 litrů moštu, ale po vstupu se tato hodnota změnila podle vinařských zón a to tak, že výrobci vína v zóně A mohou doslazovat hroznové mošty na výrobu stolního a jakostního vína maximálně o 5,9 kg sacharózy na 100 litrů moštu, v zóně B pak maximálně 4,2 kg/100 litrů moštu. Naopak přislazování moštů pro výrobu vína s přívlastkem bylo zakázáno již před zavedením těchto nových norem. Nový zákon stanovuje zákaz rozšiřování nových vinic s výjimkou obnovy vinic na základě práva na opětovnou výsadbu na dobu až 8 let. Důležitou změnou v tomto novém zákoně je, že udává zákaz prodeje hroznů a vína z neregistrovaných vinic. Po velkém poklesu vinic v roce 1989 a její následnou velkou stagnaci se plocha vinic v ČR začala podstatně rozšiřovat v letech 2002 2004. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k datu 30. 6. 2003 registroval 10 469 pěstitelů vinné révy s plochou 13891 ha. Největší počet ha vinic bylo zaznamenáno v Mikulovské oblasti a následuje Velkopavlovická, Znojemská a Mutěnická. Ve srovnání regionů byla většina ha vinic v Moravském regionu, který činil 13 384 ha oproti 507 ha v Českém regionu. Průměrné stáří registrovaných vinic činilo 18,4 let, zatímco podíl přestárlých vinic činil 43%, plně plodných 42% a mladých 15%. Převažoval podíl bílých odrůd s 71% proti 29% modrých odrůd. V nově vysazovaných odrůdách už nebyl značný rozdíl: podíl výsadby s bílými odrůdami byl 56% a modrými odrůdami byl 44%. Produkce vinné révy se pohybovala v rozmezí 3,2 6,2 t/ha za předchozích 10 let před vstupem do EU, přičemž dlouhodobý průměr u nás činil 6,4 t/ha. Vypovídalo to o poklesu výnosnosti produkce. Vyrobilo se 269 697 tis. hl vína z české produkce a spotřeba vína se pohybovala na úrovni 16 litrů na osobu za rok, což pokrylo 50 % spotřeby. 4.1.2 Vinařství a vinohradnictví v Evropské unii V Evropské unii se nalézá 45 procent všech světových vinic. Celosvětová výměra vinic dosahuje v současné době cca 7,2 7,6 mil. ha a Evropa se na této výměře podílí z 60%. V následujícím grafu lze vidět vývoj plochy evropských vinic. 32

4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. č. 13 Plocha vinic v EU v letech 2000-2008 Zdroj: FAOSTAT Database Results V Evropě plochy vinic mírně klesají v porovnání se zámořskými státy, kde se výměry vinohradů zvyšují a to zejména v USA, Austrálii, Chile a Číně. Největší pokles evropských vinic byl zaznamenán v roce 2007. Následující tabulka dává přehled o plochách, produkci a výnosech jednotlivých států EU. Tabulka č. 6 Vinohradnictví ve vybraných zemích EU v roce 2000 Země Plocha tis. ha Produkce tis. t Výnos t.ha -1 Belgie a Lucembursko 1,3 23,0 17,7 Francie 873,5 7 626,6 8,7 Itálie 876,0 8 869,5 10,1 Německo 101,5 1 658,6 16,3 Portugalsko 257,0 900,0 3,5 Rakousko 48,1 303,9 6,3 Řecko 124,0 1 200,0 9,7 Španělsko 1 341,0 6 641,3 5,0 Velká Británie 0,8 1,4 1,7 EU CELKEM 3 623,3 27 224,6 - Zdroj: FAOSTAT Database Results Vinohradnictví a vinařství Evropské unie se prokazatelně liší od českého ve výnosech vinných hroznů. Česká republika nikdy v letech 2000 2008 nedosáhla úrovně výnosů vinných hroznů EU. 33

Výnos t/ha 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. č. 14 Vývoj ha výnosů vinných hroznů v EU v letech 2000 až 2008 Zdroj: FAOSTAT Database Results Vývoj ha výnosů vinných hroznů v Evropské unii se v letech 2000 2008 pohyboval v rozmezí od 6,8 t/ha v roce 2002 do 8 t/ha. Jak dokumentuje obr. č. 14, největší pokles byl zaznamenán v letech 2002, 2007 a 2008. Víno se nepěstuje na celém území Evropské unie, protože rozdílné klimatické podmínky v chladnějších zemích jsou nevyhovující pro pěstování révy vinné. Z tohoto důvodu jsou nejseverněji položenými producenty vína Lucembursko, Rakousko a Německo. Největší producenti vína jsou státy ležící na jihu Evropy jako je Francie, Itálie a Španělsko. Tito producenti vyprodukují více vína, než spotřebují. Nadbytek produkce byl snížen v letech 2004-2007 přijetím 12 nových členských států z důvodu vyšší spotřeby, což dokumentuje následující graf. 200 150 100 50 Produkce Spotřeba 0 2001 2007 2001 2007 EU 15 EU 12 (staré členské země) (nové členské země) Obr. č. 15 Produkce a spotřeba vína v EU (mil. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] 34

Z předcházejícího obr. č. 15 je vidět, že v produkci vína se Česká republika pohybuje mezi státy EU s nízkou produkcí této komodity. Naopak nejvyšší produkci vykazují vinařské velmoci jako Francie, Itálie a Španělsko, jak je uvedeno níže (obr. č. 16). 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 BG CZ DE EL ES FR IT CY LU HU MT AT PT RO SL SK UK Obr. č. 16 Produkce vína (v 1000 hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6] Nejsilnější a nejvýznamnější vinohradnictví a vinařství se nachází ve Francii. V této vinařské velmoci najdeme 27 procent vinic EU, které vyrobí 34 procent celkového množství vína. Hodnota vinařské produkce ve Francii je na velmi dobré úrovni, která se pohybuje na 49 procentech hodnoty evropské produkce. Naopak podíl méně kvalitních odrůd a technologických postupů ve Španělsku vede převážně k orientaci na pěstování levných stolních vín, což se odráží na ukazateli hodnoty vinařské produkce 9% hodnoty produkce v EU viz tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Podíl plochy vinic a produkce vína vybraných zemí EU (k 1.4.2002) Země Podíl na ploše osázených vinic v EU Podíl na množství vína vyrobeného v EU Francie 27,0 34,0 49,0 Španělsko 34,0 16,5 9,0 Itálie 25,0 36,0 25,0 Portugalsko 7,4 4,1 4,5 Německo 3,0 6,0 10,0 Zdroj: Eurostat Podíl na hodnotě vinařské produkce v EU 35

Zahraniční obchod EU se provádí vůči třetím zemím. Dlouhodobý trend je nepříznivý jak je vidět z následujícího grafu každoroční nárůst dovozu vína do EU se zanedlouho vyrovná vývozu z EU, což představuje velkou hrozbu pro zahraniční obchod a vývoj trhů EU. 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Dovoz Vývoz Obr. č. 17 Vývoj dovozu a vývozu vína v EU (mil. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [4] 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Největší export vína z EU je prováděn do USA a Ruska. Převážnou část vína v EU produkuje 5 států Francie, Itálie, Španělsko, Německo a Portugalsko. Ostatní státy EU produkují cca 4% vína. 4.1.3 Společná organizace trhu s vínem Společná organizace trhu s vínem vytváří podmínky umožňující reagovat na požadavky trhu při zohlednění zájmů spotřebitelů. Uvnitř členských států a mezi členskými státy udržuje rovnost příležitostí vinařských a zpracovatelských podniků. Rozdíly mezi členskými státy EU představují nemalé překážky při vytváření společné organizace trhu s vínem. Ta musí brát v úvahu nejen rozdílné klimatické podmínky v jednotlivých zemích, ale také množství použitých odrůd a tradiční postupy při výrobě vína. Vzhledem k nadprodukci vína na evropském a světovém trhu je konkurence mezi pěstitelskými oblastmi relativně silná. První společná organizace trhu s vínem byla zavedena v roce 1970 a od té doby prošla několika změnami, naposledy v roce 2008. Tato společná organizace trhu 36

s vínem je v rámci společné zemědělské politiky jednou z největších a nejkomplexnějších, protože kromě opatření k cenám, intervencích a obchodu ošetřuje navíc i další specifické záležitosti, jako jsou produkce, přeprava nebo výrobní postupy. [11] Společná organizace trhu s vínem platí pro následující výrobky: hroznová šťáva (včetně moštu), ostatní hroznový mošt, mimo částečně prokvašeného, také zastavený bez alkoholu, víno z čerstvých vinných hroznů včetně dolihovaného vína, čerstvé vinné hrozny (neplatí pro stolní hrozny), vinný ocet, matolinové víno, vinné kaly, matoliny hroznů révy vinné. Podoba společné organizace s vínem v roce 1999 se snažila zohlednit nejnovější trendy na evropském a světovém trhu a byla založena na těchto principech: regulace nabídky vína vzhledem k tomu, že Evropská unie se stále potýká se nadprodukcí vína, jsou veškerá rozšiřování vinic zakázána do roku 2010. podpora kvality vína opatření na podporu kvality pravidla při výrobě vína, ochrana zeměpisných označení výrobních oblastí, zákaz mísení evropských a dovážených vín nebo zákaz lisování vinných kalů. mechanismy regulace trhu regulace trhu podporou soukromého skladování, přiznávání destilačních prémií pro část sklizně, z níž nebylo vyrobeno víno. Byla zavedena i krizová destilační opatření v případě narušení trhu následkem značných přebytků. Současná podoba společné organizace trhu s vínem byla vytvořena při reformě v roce 2008, která reagovala na neustálé přebytky vína a na obrovské množství peněz, 37

které musela EU vynakládat na jejich likvidaci. Předchozí reforma z roku 1999 omezující rozšiřování vinic se ukázala jako nedostatečná. Evropská unie se delší dobu potýká s nadprodukcí vína, proto je do roku 2010 zakázáno rozšiřování vinic, což se zachovalo z předchozí reformy společné organizace trhu s vínem. Od 1. ledna 2016 budou veškerá omezení na výsadbu vína zrušena a konkurenceschopní pěstitelé vína tak budou moci zvýšit svojí produkci. Některé státy mohou zachovat jistá omezení až do roku 2018. V současné době je povolena pouze opětovná výsadba na obnovu vinic. Zákaz je převážně zacílen proti dalšímu rozšíření vinic produkující nekvalitní stolní vína. Každý členský stát Evropské unie totiž získal práva na novou výsadbu pro kvalitní vína stanovené pěstitelské oblasti, pro něž poptávka vykazuje rostoucí trend. Zvláštní pozornost je věnována začínajícím mladým producentům, EU zároveň finančně podporuje odchod z vinohradnické činnosti či poskytuje náhradu ušlých ztrát při zachování krajiny. Členské státy mohou také iniciovat projekty, které povedou k přechodu od vinic k jinému způsobu hospodaření. Ty mohou zahrnovat i přechod na kvalitnější produkci díky přeměně odrůdové skladby a zlepšení pěstitelských metod. [25] Podle nové reformy mají členské státy možnost samy přizpůsobit opatření na svém území konkrétním situacím. Jedná se například o propagaci vín ve třetích zemích, podpora inovací, restrukturalizace čí modernizace, krizový management, atd. [25] Kvalita vyráběného vína je v Evropské unii již dlouhou dobu středem pozornosti. Mezi opatření na podporu politiky kvality patří mj. soubor daných enologických pravidel, jež je třeba zachovávat při výrobě vína. Týkají se například přidávání látek do vína nebo zvyšování stupně alkoholu atd. Dále se jedná o ochranu zeměpisných označení výrobních oblastí, koncept jakostních vín je založen na vínech s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původu, zákaz mísení evropských a dovážených vín či zákaz lisování vinných kalů (usazenin), které zhoršují výslednou kvalitu vína. [25] V kategorii stolních vín, kde dosud byla garance odbytu poměrně vysoká, což vedlo k akumulaci přebytků, přistoupila Evropská unie k postupnému snižování intervenčních opatření. Výroba vína je ze své povahy velmi závislá na klimatických podmínkách. Množství a kvalita sklizně hroznového vína se mohou rok od roku výrazně 38

lišit. Evropská unie proto reguluje trh podporou soukromého skladování, dále přiznáváním destilační prémie pro tu část sklizně hroznů, z níž se nevyrobí víno. Evropská unie zavedla i tzv. krizové destilační opatření v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. To bude postupně ukončeno podle uvážení členských států v letech 2011 2012. [25] Ke snížení přebytku vína a k dramatickému poklesu produkce především konkurence neschopného vína přispívá dobrovolný režim klučení, který potrvá po dobu tří let. Cílovou rozlohou pro klučení je 175 tis. hektarů vinic. Byla odsouhlasena určitá kritéria pro,,stop stav v jednotlivých členských státech. Doslazování je povoleno, oproti předchozím obdobím je snížena jeho maximální míra. O její zvýšení mohou členské státy za mimořádných okolností požádat. [25] Současná politika má za cíl zvýšit konkurenceschopnost evropských vinařů, zlepšit pověst evropských vín a zvýšit podíl evropských producentů vína jak uvnitř EU, tak v zahraničí. Zároveň usiluje o zjednodušení pravidel a jejich větší transparentnost a efektivnost, aby tak došlo k vyrovnání nabídky a poptávky. Důležitou součástí reformy je snaha o zachování tradice vinařství a jeho environmentální role ve venkovských oblastech. [25] 4.1.4 Tržní řád komodity víno v EU a cenová tvorba Komodita víno má v EU zaveden tržní řád pouze pro stolní víno. To znamená, že jednotné předpisy a sledování cen platí pouze pro stolní víno. Sledování tržních cen ostatních produktů vinohradnictví a vinařství řeší legislativa jednotlivých členských států odlišně. Všechna ostatní sledování cen vyplývající z nařízení ES má charakter pouze statický. Ke statickým informacím patří i údaje potřebné ke stanovení tzv.,,orientační ceny stolního vína. Na tuto cenu pak navazují další ceny z ní vypočítané, jako například,,výkupní cena, která představuje 92% orientační ceny a,,minimální cena, která představuje 82% orientační ceny. Orientační cena stolního vína platí pro celý hospodářský rok. Je stanovena na základě průměru orientačních cen posledních dvou hospodářských let a na základě cenového vývoje během běžného hospodářského roku. [26] 39