ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2012 Martin Zach

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2012 Martin Zach

ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola Studijní program: B6208R Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu SROVNÁNÍ LEASINGU A ÚVĚRU PŘI KOUPI OSOBNÍHO AUTOMOBILU Martin Zach Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Prostějově, dne 21. 03. 2012 3

Poděkování: Děkuji paní doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4

OBSAH OBSAH... 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 7 1. ÚVOD... 8 2. LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ... 10 2.1 Členění leasingu... 10 2.1.1 Finanční leasing... 11 2.1.2 Operativní leasing... 11 2.1.3 Zpětný leasing... 11 2.2 Cena leasingu a leasingové úročení... 12 2.3 Pojištění leasingu... 13 2.4 Právní úprava finančního leasingu... 13 2.5 Leasing z hlediska daně z příjmů... 14 2.6 Leasing z hlediska daně z přidané hodnoty... 15 2.7 Leasing v účetnictví... 16 3. FINANCOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM ÚVĚRU... 17 3.1 Členění úvěrů... 17 3.2 Úročení úvěru... 18 3.3 Splácení úvěru... 19 3.4 Zajištění úvěru... 20 3.5 Právní úprava úvěru... 21 3.6 Daňové souvislosti financování úvěrem... 21 3.7 Úvěr v účetnictví... 22 4. SROVNÁNÍ VÝHODNOSTI FINANCOVÁNÍ LEASINGEM A ÚVĚREM... 23 4.1 Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr... 23 4.1.1 Časová hodnota peněz... 23 5

4.2 Metoda čisté výhody leasingu... 24 5. ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ PODNIKU XY S.R.O.... 26 5.1 Výpočet dle metody diskontovaných výdajů... 27 5.1.1 Srovnání obou variant financování... 31 5.2 Výpočet čisté výhody leasingu... 33 6. NÁVRH VHODNÉHO FINANCOVÁNÍ PRO PODNIK XY S.R.O.... 35 7. ZÁVĚR... 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 40 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK... 42 SEZNAM PŘÍLOH... 43 6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČLFA ČNB ČR ČVL DPH DzP ZDP Česká leasingová a finanční asociace Česká národní banka Česká republika Čistá výhoda leasingu Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů Zákon o daních z příjmů 7

1. ÚVOD Pořizování dlouhodobého majetku je běžnou součástí podnikatelských aktivit. Financováním investic podniku se rozumí prvotní pořízení, obnova stávajícího či opotřebovaného majetku nebo rozšíření stávajících kapacit. Dlouhodobý majetek přispívá nejen k realizaci hlavního cíle podniku, kterým je dlouhodobá maximalizace tržní hodnoty podniku, ale zároveň podnik dlouhodobě zavazuje a váže finanční prostředky (Synek a kol., 2006). Před realizováním investice se podnik rozhoduje, z jakých zdrojů bude majetek financovat. Pro financování investičních projektů je typické využití interních a externích zdrojů financování. Interní (vnitřní) financování je kryto ze zdrojů podniku, které vznikly jako výsledek jeho ekonomické činnosti. Externí financování je takové financování, kdy jsou kapitálové potřeby podniku financovány ze zdrojů, které přicházejí do podniku z vnějšku. Mezi interní zdroje financování se řadí např. zisk, odpisy a mezi externí zdroje pak například úvěry, vklady vlastníků, leasing. Uvedené externí zdroje lze zařadit do kategorie zdrojů cizích. Ty podnik využívá, pokud nemá dostatek vlastních zdrojů a potřebuje realizovat investice ve větším objemu (Nývltová a Marinič, 2010). U cizích zdrojů se podnik rozhoduje, zda si majetek koupí nebo pronajme. Chce-li majetek vlastnit, využije například možnosti financování pomocí úvěru, v opačném případě pak leasingu. Při rozhodování o tom, kterou možnost financování podnik využije, je základním předpokladem správného rozhodnutí zajištění si dostatečných informací o daných formách financování, na jejichž základě je možné rozhodnout, která z těchto forem bude v daný okamžik nejvýhodnější. Cílem této práce je analyzovat rozhodovací proces podniku XY s.r.o., který je spojen s rozhodováním o formě financování při pořízení osobního automobilu. Jsou zde uvedeny skutečnosti, které tento proces ovlivňují a metody, kterých je možné využít při hodnocení jednotlivých variant financování dlouhodobého hmotného majetku. Navazujícím cílem práce je komparace finančního leasingu a bankovního úvěru při pořízení osobního automobilu. Využije se dvou metod pro hodnocení efektivnosti investic. Jde se o metodu čisté výhody leasingu a metodu diskontovaných výdajů. 8

Současně jsou uvedeny další aspekty, které je nutné respektovat při financování prostřednictvím leasingu a úvěru. 9

2. LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ Leasing je stabilním a vyvíjejícím se segmentem finančního trhu. Jedná se o formu pronájmu majetku. Výraz byl převzat z anglického termínu lease znamenající pronájem nebo také smlouvu o pronájmu (Valouch, 2008). Umožňuje podnikům, které nemají dostatek finančních prostředků, realizovat jejich investiční záměry s ohledem na daňovou optimalizaci. Vlastní zdroje tedy zůstávají k dispozici podniku, který je může vložit do dalšího rozvoje. Jedná se o alternativní formu financování s využitím cizího kapitálu. Leasing na rozdíl např. od úvěru či jiných forem cizího kapitálu odděluje užívání majetku od jeho vlastnictví. Podniku je umožněno po určitou dobu užívání majetku, jenž je ve vlastnictví jiného ekonomického subjektu. Může jej libovolně používat, dále jej pronajmout či z něj mít jiné užitky. Vymezuje se jako třístranný vztah poskytovatele leasingu, příjemce leasingu a dodavatele předmětu leasingu (prodejce). Účelem je zajistit pořízení majetku podle potřeb podniku. Jde o operaci na dobu určitou a za úplatu, s možností přechodu majetku do vlastnictví nájemce po ukončení doby trvání leasingové smlouvy. Z toho vyplývá, že předmět leasingu je po celou dobu pronájmu ve vlastnictví pronajímatele, který jej i odepisuje. Uplatňuje se zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby. Nahrazuje investování a jeho předmětem může být jakýkoliv hmotný i nehmotný majetek. Realizují ho bankovní ústavy nebo specializované firmy (leasingové společnosti). Tento způsob financování je vhodný převážně pro podniky, které v případě, že investují do technologií, mají možnost její častější obměny. Výhodný je také pro firmy, které pro svoji činnost potřebují dlouhodobě nemovitost, kterou však nechtějí vlastnit. Leasingem lze financovat osobní a užitková vozidla, nemovitosti, stroje a zařízení. 2.1 Členění leasingu Mezi hlavní druhy leasingu patří finanční a operativní leasing. Tyto se od sebe v zásadě liší rozsahem přenesených vlastnických a uživatelských rizik, přechodem vlastnických práv po ukončení leasingu a délkou pronájmu. 10

2.1.1 Finanční leasing Finanční (kapitálový) leasing je definován jako pronájem mezi leasingovým pronajímatelem a leasingovým nájemcem. Umožňuje nájemci za úhradu trvale využívat určitou věc nebo soubor věcí, které jsou ve vlastnictví pronajímatele (leasingové společnosti) pro podnikatelské nebo spotřebitelské účely. Odpovědnost za škody na předmětu leasingu a jeho provozu nese nájemce. Po skončení přechází předmět leasingu za kupní cenu do vlastnictví nájemce, a to na základě předkupního práva, které je součástí smlouvy. Tento převod do vlastnictví leasingového nájemce nemusí být uskutečněn. Doba leasingu činí alespoň minimální dobu odpisování hmotného majetku. Je možno použít splátky fixní, rovnoměrné nebo nerovnoměrné. Předem je stanovená výše zůstatkové ceny. Jeli nájemcem podnikatelský subjekt, musí dodržet znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pakliže by se tak nestalo, nemohl by využívat daňového zvýhodnění, které finanční leasing přináší. 2.1.2 Operativní leasing Operativní (provozní) leasing je obchodní operace ujednaná mezi leasingovým pronajímatelem, leasingovou společností a leasingovým nájemcem (Kislingerová a kol., 2007). Jedná se o druh krátkodobého, popř. střednědobého pronájmu, kde doba pronájmu bývá sjednána dle požadavků zákazníka. Bývá podstatně kratší, než je doba životnosti a doba odepisování předmětu. Leasingová smlouva je vypověditelná. Ukončením řádné doby leasingu zůstává předmět leasingu dále ve vlastnictví pronajímatele. Nájemce nemá povinnost předmět odkoupit. Cena nájmu odpovídá ekonomickému opotřebení předmětu. Výhodou je, že nájemce hradí pouze část celkové investice, a to rovnoměrně v průběhu používání. Umožňuje udržet tempo s technickým pokrokem a zamezuje morálnímu zastarávání vozového parku. Výhodné řešení pro časově omezené projekty. Běžně se lze setkat s tzv. full service leasingem, který navíc zahrnuje kompletní péči (tj. opravy, pojištění, evidenci nákladů provozu) ze strany leasingového pronajímatele. 2.1.3 Zpětný leasing Zpětný leasing umožňuje podniku získat finanční prostředky a zdroje z majetku, který již používá ke svému podnikání. Jde o specifickou formu pronájmu, která je založena na zpětném odkoupení předmětu, který již podnik eviduje ve svém 11

majetku. Podnik jako vlastník předmět leasingu prodá leasingové společnosti a následně uzavře leasingovou smlouvu na tento předmět. Získá takto hotovost pro svůj případný rozvoj podnikání. 2.2 Cena leasingu a leasingové úročení Cenou za leasing je leasingová cena, která se platí v pravidelných splátkách. Nejčastější volbou jsou měsíční splátky, ale lze využít i splátek čtvrtletních, případně ročních. Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje splátky pořizovací ceny majetku (v tomto případě automobilu), leasingovou marži pronajímatele (leasingové společnosti) a ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem. Mezi ostatní náklady se zpravidla řadí úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, poplatky bance za vedení úvěrového účtu a další náklady spojené s leasingem (Valouch, 2008). Součástí leasingové ceny je tzv. akontace. Jedná se o první zvýšenou platbu na začátku leasingu. Může mít formu zálohy na budoucí leasingové splátky nebo první navýšenou leasingovou splátku. Je uváděna v procentech z celkové ceny pořizované věci. Výše akontace je určena vztahy mezi žadatelem a leasingovou společností. Akontace může být i nulová. Platí čím nižší akontace, tím vyšší splátky. Celková výše leasingové ceny je dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových splátkách se často objevuje leasingový koeficient. Leasingový koeficient je marže pronajímatele a odráží podíl mezi částkou, kterou nájemce zaplatí a pořizovací cenou předmětu nájmu. Leasingová cena tedy může být dle Kislingerové a kol. (2007) vypočtena následujícím způsobem: P B a (1 r) 1 a (1 r) 2... a (1 r) n a B 1 r (1 r) (1 r) n n 1 r kde: B akontace a pravidelné splátky na konci každého období r úrok za období (leasingové úročení) 12

Pokud jsou leasingové splátky hrazeny častěji než jedenkrát ročně, je žádoucí pro možnost porovnání nabídky leasingového financování s jinými produkty finančního trhu propočítat tzv. efektivní úrokovou sazbu (i). V případě měsíčních leasingových splátek je postup následující: P B n t1 a (1 i) t /12 Zohledníme-li ve vzorci také případný poplatek za sjednání smlouvy (C) a odkupní cenu majetku na konci doby pronájmu (b), pak pro efektivní roční úrokovou sazbu (i) bude platit následující vztah: P B C n t1 a (1 i) t /12 b (1 i) n /12 2.3 Pojištění leasingu Obecně lze říci, že všechny leasingové společnosti vyžadují pojištění předmětu leasingu. Pojišťují proti krádeži pronajímané věci (předmětu leasingu) nebo jejímu poškození. Tento druh se nazývá majetkové pojištění. Dalším základním druhem je pojištění finančních ztrát. Tím je chráněna leasingová společnost proti neplacení svých pohledávek v případě neschopnosti nájemce splácet jeho závazky z důvodu pojistitelných překážek na jeho straně. Jedná se zejména o pojištění leasingových splátek proti ztrátě zaměstnání či pracovní neschopnosti u fyzických osob, pojištění ušlého zisku nebo pojištění pohledávek u právnických osob. Cílem je snížit své kreditní riziko. 2.4 Právní úprava finančního leasingu Podle platného práva může v ČR jako poskytovatel vystupovat jakákoliv obchodní společnost nebo fyzická osoba při splnění základních podmínek pro soukromé podnikání. Základním předpokladem je živnostenské oprávnění k nákupu zboží za účelem dalšího prodeje. Banky jsou k provozování finančního leasingu oprávněny přímo ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Leasingové společnosti nepotřebují ke své činnosti zvláštní licenci. Není na nich uplatňován dohled jako u bank a ani žádný administrativní dozor státního orgánu. 13

Jsou povinny řídit se stejnými předpisy jako obchodní společnosti a fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Leasing není v českém právu výslovně definován. Aplikovanými právními normami jsou zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Uzavírání smluv o finančním leasingu se v současné době řídí kombinací zákonem upravených předpisů, jako jsou např. v Občanském zákoníku: 659-662 týkající se smlouvy o výpůjčce, 663-723 týkající se nájemní smlouvy a v Obchodním zákoníku: 489-496 upravující smlouvu o koupi najaté věci a 630-637 upravující smlouvu o nájmu dopravního prostředku a využitím 273 Obchodního zákoníku, které umožňují ve specifických částech smlouvy odkázat na všeobecné obchodní podmínky vytvořené Českou leasingovou a finanční asociací (Valouch, 2008). Snaha aplikovat finanční leasing na výše uvedená ustanovení vede k problémům, které uvedená ustanovení neřeší (např. zásadní nevypověditelnost smluv, vznik škody atp.). Proto jsou v ČR uzavírány jako inominátní (nepojmenované) smlouvy, jejichž obsah závisí na vůli leasingové společnosti. Většina leasingových pronajímatelů, kteří jsou členy ČLFA používá právně nepojmenované smlouvy dle 269 Obchodního zákoníku. Tímto se snaží vyhnout problematickému výkladu smlouvy nájemní a smlouvy o koupi najaté věci. Inominátní smlouvou rozumíme dohodu všech zúčastněných stran o všech podstatných náležitostech smlouvy (Doubrava, 2003). 2.5 Leasing z hlediska daně z příjmů Problematika přímých daní je u leasingových operací komplexně řešena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje možnost zahrnování specifických forem výdajů do daňově účinných nákladů, a to na straně poskytovatele i příjemce leasingu. Za finanční leasing se považuje pouze takový smluvní vztah, při němž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu leasingu, tzn., že po skončení doby leasingu přejde do vlastnictví příjemce (Děrgel a kol., 2009). Základní podmínkou finančního leasingu pro daňovou uznatelnost výdajů u příjemce i poskytovatele je minimální doba trvání leasingové smlouvy ve výši zákonem stanovené doby odepisování dle 24, odst. 4 ZDP. 14

Po dobu trvání smluvního vztahu je předmět evidován v majetku poskytovatele, který jej také odepisuje rovnoměrnými nebo zrychlenými odpisy. Pro daňovou uznatelnost výdajů u příjemce dále platí podmínka, že kupní cena předmětu po ukončení doby leasingu není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by věc měla při rovnoměrném odepisování k datu prodeje, ale to jenom za podmínky, že předmět již nebyl zcela odepsán. Při splnění všech těchto podmínek smí příjemce zahrnovat leasingové splátky do daňově účinných výdajů rovnoměrně po dobu trvání leasingové smlouvy (Fiala, 2009). 2.6 Leasing z hlediska daně z přidané hodnoty Uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u leasingu upravují jednotlivá ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (Fiala, 2009). Od 1. 1. 2009 je režim zdanění DPH leasingu závislý na ustanoveních v leasingové smlouvě, která upravují právo nebo povinnost odkupu předmětu nájemcem. Pokud z leasingové smlouvy plyne právo odkupu předmětu leasingu nájemcem, považuje se taková smlouva za poskytnutí služby. Zdanitelným plněním jsou pak jednotlivé leasingové splátky, z nichž postupně leasingová společnost odvádí a leasingový příjemce nárokuje DPH k datu UZP jednotlivých splátek. Daňovým dokladem je splátkový kalendář. U leasingových smluv obsahujících ustanovení o povinnosti odkupu předmětu leasingu je poskytnuté plnění považováno za dodání zboží, kdy povinnost odvést DPH a zároveň nárok uplatnit DPH vzniká jednorázově ke dni vzniku práva užívat předmět příjemcem. Leasingová společnost vystaví běžný daňový doklad na celou leasingovou cenu. Leasingový příjemce, je-li plátcem DPH, si může uplatnit odpočet DPH vždy, ať jde o pořízení majetku formou leasingu s právem odkupu nebo leasingu s povinností odkupu. 15

2.7 Leasing v účetnictví České účetní předpisy vycházejí v oblasti leasingu z právního vlastnictví (Fiala, 2009). To znamená, že předmět leasingu vykazuje ve svém majetku a odepisuje skutečný vlastník (pronajímatel) na rozdíl od mezinárodních účetních předpisů, které vycházejí z ekonomického vlastnictví, kdy předmět leasingu eviduje a odepisuje jeho ekonomický vlastník (ten, kdo jej skutečně využívá). Leasing se zpravidla účtuje dvěma variantami. Účtuje se v jednotlivých splátkách, nebo v celém závazku z leasingové smlouvy. V prvním případě se účtují jen jednotlivé splátky včetně akontace podle splátkového kalendáře, a to na účet časového rozlišení a do měsíčních nákladů jsou rozpouštěny ve výši měsíčního daňového nákladu. Celkový závazek z leasingové smlouvy je evidován na podrozvahových účtech, takže se v rozvaze vůbec neobjeví (což poněkud snižuje její vypovídací schopnost), měl by se však objevit jako komentář v textové příloze k účetním výkazům. Tento způsob účtování je zřejmě rozšířenější (a patrně více v souladu s účetními zásadami). V druhém případě nájemce zaúčtuje celkový závazek z leasingové smlouvy na účet dlouhodobých závazků a proti účtu časového rozlišení, jednotlivé splátky pak snižují tento celkový závazek, účet časové rozlišení se s rozpouštěním do nákladů postupně snižuje. 16

3. FINANCOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM ÚVĚRU Vedle financování prostřednictvím leasingu je další variantou externího financování majetku úvěr. Úvěry jsou ve většině případů poskytovány bankovními subjekty. V současné době jsou nabízeny i samotnými leasingovými společnostmi. Zároveň se rozrůstá počet externích zprostředkovatelů úvěrů. Během financování prostřednictvím úvěru vzniká podniku finanční riziko, protože se zavazuje splácet po delší časové období. Poskytování úvěrů patří mezi základní činnosti bank. Tvoří položku v aktivech bank a je významným zdrojem jejich příjmů. Úvěr je nejběžnější forma externího financování. Je to dvoustranný vztah věřitele (poskytovatele úvěru) a dlužníka (příjemce úvěru) na základě úvěrové smlouvy (v souladu s obchodním zákoníkem), kde se obě strany zavazují ke splnění určitých podmínek. Věřitel se zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní plnění a dlužník se zavazuje splatit závazek ve smluveném termínu plus zaplatit úrok. Obvykle je ze strany poskytovatele úvěru požadovaná forma zajištění úvěru. Poskytování úvěrů patří mezi základní činnosti bank. Tvoří položku v aktivech bank a je významným zdrojem jejich příjmů. 3.1 Členění úvěrů Úvěry je možné členit z několika hledisek. Jako základní hledisko, podle kterého se úvěry rozdělují, můžeme považovat délku splatnosti. Obecně se dělí na krátkodobé (s dobou splatnosti do 1 roku), střednědobé (s dobou splatnosti od 1 do 5 let) a dlouhodobé (doba splatnosti více než 5 let). Krátkodobé úvěry jsou využívány zejména k financování provozních potřeb nebo k překlenutí období, kdy se podnikatelský subjekt ocitl v krátkodobé finanční tísni. Střednědobé slouží jak pro provozní, tak investiční účely a dlouhodobé výhradně pro investiční účely. V praxi se lze setkat s více druhy úvěrů. Mezi nejznámější patří následující (Myšková, 2007): Účelový (neúčelový) může být stanoveno konkrétní využití finančních prostředků; Provozní je určen pro financování provozních potřeb, jako je nákup materiálu, náklady na opravy, náklady na mzdy zaměstnanců atp.; 17

Investiční slouží k obnově či rozšíření podniku, patří sem např. výstavba výrobních prostor, nákup zařízení nebo nových technologií; Spotřební (spotřebitelské) umožňuje financování soukromým osobám; Překlenovací slouží k překlenutí určité doby, kdy podnik nedisponuje dostatečnými finančními prostředky (podnik si jím vlastně zajišťuje platební schopnost); Eskontní podstatou je odkup směnky obchodní bankou před lhůtou její splatnosti, za který si účtuje úrok; Kontokorentní umožňuje klientovi čerpat peníze z účtu i v případě, že nedisponuje dostatečným finančním obnosem; Hypoteční je určen k výstavbě, rekonstrukci či nákupu nemovitosti. Úvěry mohou poskytovat nejen bankovní subjekty (obchodní banky), ale i nebankovní instituce či se na poskytnutí podílí tzv. konsorcium. Úvěr může být poskytnut v domácí nebo v cizí měně. 3.2 Úročení úvěru V oblasti poskytování finančních prostředků tvoří úroky značnou část výnosů. Výnosy jsou základem tvorby zisku finančních zprostředkovatelů. Zde se uplatňuje zásada výnosnosti, která je podstatou podnikání. Úrok je možné definovat jako odměnu za dočasné poskytnutí kapitálu. Představuje cenu tohoto kapitálu. Jeho výše se odvíjí od poskytnuté částky a doby, na kterou je poskytnut. Velikost úroku se vyjadřuje úrokovou sazbou, která je procentním vyjádřením zvýšení poskytnuté částky za určitý čas (Revenda a kol., 2008). Úroková sazba je jedním z hlavních parametrů úvěru. Zohledňuje míru rizika a dobu splácení úvěru. Může být stanovena fixní nebo pohyblivá (někdy též nazývaná variabilní) Fixní úroková sazba je pevná a po celou dobu splácení úvěru se nemění. Klient zná přesnou výši úrokových nákladů po dobu trvání úvěru. 18

Pohyblivá úroková sazba se v určitém časovém horizontu mění a bezprostředně se váže: o na určitou úrokovou sazbu (tzv. floating rate) ke změně úrokové sazby dochází současně se změnou sazby, na kterou je vázána; o na určitou tržní referenční sazbu (tzv. variable rate) - úroková sazba se mění v pravidelných intervalech a přizpůsobuje se výši referenční sazby platné na počátku sjednaného intervalu. V praxi lze za pohyblivý způsob úročení označit situaci, kdy banka sice stanovila pevnou úrokovou sazbu, ovšem vyhradila si právo její úpravy během doby splatnosti, dojde-li k výraznějším změnám v tržních úrokových sazbách. Úroková sazba je ovlivňována Centrální bankou (ČNB) resp. výší její úrokové sazby a dalšími faktory jako jsou míra inflace, rizikovost půjčky, poptávka po úvěrech. 3.3 Splácení úvěru Způsob splácení je předem sjednán v úvěrové smlouvě jako základní podmínka. Sjednaný způsob má vliv i na výši úrokové sazby. Čím delší je doba splácení, tím je vyšší úroková sazba. Podnik může nejčastěji využít délku splácení v měsíčních, kvartálních či ročních splátkách. V konkrétních případech může být způsob splácení přizpůsoben potřebám klienta. Obvyklé způsoby splácení jsou: Splácení anuitou jedná se o konstantní částku poskytnutou věřiteli na konci každého období. Tato částka je dána součtem jistiny a úroků. Výši částky lze spočítat dle vzorce: n u (1 u) D n (1 u) 1 a, kde: a zaplacená částka D počáteční výše dluhu u úroková sazba dluhu n počet let splácení 19

Rovnoměrné splácení úvěr je splácen částkami ve stejné výši a v pravidelných termínech. Vezmou-li se v úvahu např. roční splátky, pak jsou úroky dány součinem úrokové sazby (vyjádřené desetinným číslem) a dosud nesplacené výše úvěru; Individuální splátkový plán klient společně s poskytovatelem úvěru se dohodnou na konkrétních podmínkách splácení a termínech jednotlivých splátek. 3.4 Zajištění úvěru Zajištěním úvěru se obecně rozumí veškerá opatření prováděná za účelem snížení rizika spojeného s jeho poskytnutím. Zajištění dává poskytovateli úvěru možnost uspokojit svoji pohledávku, v případě, že dlužník nesplácí (Revenda a kol., 2008). Závisí na požadované výši a typu úvěru. Základním předpokladem zajištění se proti riziku je dostatečná znalost žadatele o úvěr. Důležitými nástroji při zajištění úvěru jsou: prověření úvěrové způsobilosti, tzv. bonity klienta; limitování výše úvěru pro jednotlivé klienty; diversifikace rizika; kontrola úvěrového subjektu a objektu. Základní členění úvěrového zajištění je podle formy (povahy) zajištění a podle svázanosti zajištění s pohledávkou. Toto členění lze dále rozvést (Valach, 2006). Podle formy (povahy) zajištění rozlišujeme na: osobní zajištění vedle příjemce ručí ještě třetí osoba (fyzická či právnická); věcné zajištění dává poskytovateli úvěru právo na určité majetkové hodnoty, vlastněné zpravidla příjemcem úvěru. Podle svázanosti zajištění s pohledávkou na: 20

akcesorické je spojeno se zajištěnou pohledávkou. Zanikne-li pohledávka, automaticky zaniká i zajištění; abstraktní samostatně stojící právo, které je nezávislé na zajišťované pohledávce. S uspokojením pohledávky zajištění nezaniká, subjekt poskytující zajištění má však právo na jeho vrácení. To dává možnost využívat tohoto zajištění k opakovanému poskytování úvěrů (Valach, 2006). Mezi nejčastější typy zajištění patří ručení, směnka, zástavní právo nebo postoupení pohledávky. 3.5 Právní úprava úvěru Právní úprava smlouvy o úvěru je dána ustanoveními 497 až 507 Obchodního zákoníku. Ve smyslu 497 se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky (Děrgel, 2009). Z uvedeného vyplývá, že při sjednání smlouvy dlužník žádné finanční prostředky nezískává, ale musí si o ně požádat do sjednané výše. Předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky a nezbytnou součástí této smlouvy je úhrada úroků. 3.6 Daňové souvislosti financování úvěrem Z daňového hlediska je důležitá především daňová uznatelnost nákladů (výdajů). V případě úvěru jsou jimi úroky z úvěru a také poplatky spojené s uzavřením a vedením úvěrových účtů. Je velmi důležité sledovat aktuální znění daňových zákonů. Úroky z úvěru, jako daňově uznatelný náklad, jsou upraveny v 24 odst. 2 písm. zi) zákona o dani z příjmů, přičemž je nutné uvést novelu zákona o dani z příjmů v 25 odst. 1 písm. w), která je aktuální k 1. 1. 2008 a která definuje, které finanční náklady nejsou daňově uznatelným nákladem (Děrgel, 2009). Před posouzením výhodnosti úvěru je nutné předem zkontrolovat, zda se bude jednat v případě finančních nákladů o daňově uznatelné náklady či nikoliv. Tato skutečnost totiž hraje velkou roli při hodnocení finanční náročnosti úvěru, kterou je pak možné porovnat s ostatními formami financování. 21

3.7 Úvěr v účetnictví Účetní jednotky mohou v rámci závazné směrné účtové osnovy libovolně využít konkrétní syntetické účty (Děrgel, 2009). V účetnictví je zpravidla využíváno zavedeného členění, kde se rozlišují úvěry krátkodobé (splatné do jednoho roku) a dlouhodobé (se splatností delší než jeden rok). Samostatně se úvěry evidují jako bankovní a ostatní (od nebankovních subjektů). Krátkodobé bankovní úvěry se evidují na účtu 231, eskontní na účtu 232 a dlouhodobé bankovní úvěry se evidují na účtu 461. Na účtu 249 se potom účtují ostatní krátkodobé finanční výpomoci a na účtu 479 jiné dlouhodobé závazky. V běžné praxi je úvěr na požádání dlužníka poskytnut převodem na jeho bankovní účet. Potom se účtuje jako při převodu mezi dvěma bankovními účty s využitím účtu 261 peníze na cestě. Alternativou je tzv. účelový úvěr, kdy banka poukazuje peníze třetí straně, tj. věřiteli úvěrového klienta. Úvěrový věřitel tím získává jistotu, že je úvěr využit na smluvený účel. V tomto případě se bude účtovat přímo proti závazku dodavatele. Dlužník, který vede účetnictví, musí u úroků z úvěru ctít zásadu časového rozlišení. 22

4. SROVNÁNÍ VÝHODNOSTI FINANCOVÁNÍ LEASINGEM A ÚVĚREM Finanční teorie a leasingová praxe vytvořila několik možných postupů, které mají sloužit k porovnání těchto dvou variant financování (Valach, 2006). Obecně lze říci, že ekonomická výhodnost leasingu je ovlivňována, stejně jako v případě úvěrového financování, legislativní úpravou daňové soustavy (odpisový, úrokový a leasingový daňový štít), úrokovými sazbami z úvěru a systémem úvěrových splátek, sazbami odpisů a zvolenou metodou odepisování, samozřejmě navrhovanou leasingovou cenou a časovým faktorem, který je vyjádřen diskontní sazbou. Pro srovnání finanční výhodnosti leasingu a úvěrového financování slouží metoda čisté výhody leasingu a metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. 4.1 Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Tato metoda, která je určena pro rozhodování ohledně financování prostřednictvím leasingu nebo úvěru, se skládá ze čtyř kroků. Prvním krokem je určení výdajů, které vzniknou nájemci v souvislosti s leasingem (snížené o daňovou úsporu). Následně se určí výdaje, které vzniknou nájemci v souvislosti s úvěrem (snížené o daňovou úsporu). Dále se vypočte se současná hodnota veškerých výdajů spojených s leasingem a úvěrem. Posledním krokem je výběr té varianty financování, u které jsou nejnižší celkové diskontované výdaje (Valach, 2006). Konečný rozdíl mezi oběma variantami financování pak představuje částku, o kterou je daná varianta dražší či naopak levnější. Pro určení aktualizovaných výdajů obou variant financování se použije tento vzorec. Tento je také nutné upravit o vliv daně. Sazba musí být stejná jak pro aktualizaci výdajů na leasing, tak i výdajů na úvěr. Ve většině případů se pro aktualizaci využívá úrokovou sazba úvěru. 4.1.1 Časová hodnota peněz Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující celkovou hodnotu peněz je čas (Nývltová a Marinič, 2010). Základním předpokladem je fakt, že peněžní částka držená dnes nemá stejnou hodnotu jako v budoucnu, např. koruna obdržená v budoucnu má nižší hodnotu než koruna obdržená dnes. Naopak koruna držená 23

dnes může být okamžitě investována za účelem obdržení úroku. Investovaná částka navýšená o úrok představuje budoucí hodnotu současných peněz (Synek a kol., 2006). BH ) kde: t SH ( 1 i, BH SH (1+i) t i t budoucí hodnota současná hodnota úročitel úroková míra počet období úročení Pro porovnání dvou forem financování je zapotřebí současných hodnot jednotlivých splátek v budoucnu (viz kapitola 2.2). Současná hodnota se určí pomocí odúročitele. 1 (1 i) t 4.2 Metoda čisté výhody leasingu Metoda čisté výhody leasingu je založena na porovnání čisté současné hodnoty investice financované leasingem a financované z úvěru. Pro výpočet čisté výhody leasingu (ČVL) platí následující vzorec (Řežňáková, 2003): ČVL K N t průr t t t1 (1 i) L L d d O popl t d popl t kde: K kapitálový výdaj 24

L t L prům d O t i N popl t leasingová splátka v jednotlivých letech životnosti časově rozlišené leasingové splátky daňový koeficient odpisy v jednotlivých letech životnosti úroková sazba upravená o vliv daně z příjmů doba životnosti poplatek v jednotlivých letech životnosti i u( 1 d) kde: u úroková sazba z úvěru Pokud je kapitálový výdaj vyšší než součet leasingových splátek po zdanění a odpisových daňových štítů v jednotlivých letech (tzn. hodnota ČVL je kladné číslo), pak je leasingové financování výhodnější než úvěrové a naopak. 25

5. ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ PODNIKU XY S.R.O. Společnost XY s.r.o. pořizuje osobní automobil Škoda Octavia Edition CZ 2.0 TSI 147 kw ve výbavě RS. Pořizovací cena vozu je 657 900,- Kč včetně DPH. Vlastnictví vozu by bylo pro podnik výhodou, nikoliv podmínkou. Společnost má nabídku v podobě finančního leasingu a bankovního úvěru. V obou případech činí doba splatnosti 5 let. Společnost není plátcem DPH. Finanční leasing nabízí společnost ŠkoFIN s.r.o. a zprostředkovatelem je společnost Porsche Olomouc, která je autorizovaným prodejcem vozů. Společnost XY s.r.o. má možnost složit akontaci ve výši 10, 20, 30, 40, 50% z pořizovací ceny. Pro účel této práce byla zvolena akontace ve výši 30% z pořizovací ceny vozu, což dělá 197 370,- Kč. Leasingová splátka činí 9 536,- Kč měsíčně, tj. 114 432,- Kč ročně. Ve splátce není zahrnuto zákonné (povinné) ručení a havarijní pojištění. Investiční neúčelový úvěr, nabízený GE Money Bank, bude čerpán jednorázově ve výši pořizovací ceny vozu. Jak již bylo uvedeno, splatnost činí 5 let a úvěr bude splácen konstantní anuitou. Nabízená úroková sazba činí 6,9% p. a. Sjednání úvěru je zdarma a poplatek za vedení úvěrového účtu činí 3 600 Kč ročně. Při rozhodování mezi danými formami financování se respektuje: výše úrokových sazeb daňové zvýhodnění sazba odpisů a metoda odepisování faktor času vyjádřený diskontní sazbou 26

5.1 Výpočet dle metody diskontovaných výdajů Tabulka č. 1 Leasingové výdaje Rok Leasingová splátka Daňově uznatelná splátka Daňová úspora Výdaje na leasing po zdanění 1 311 801 153 905 29 242 282 559 2 114 431 153 905 29 242 85 189 3 114 431 153 905 29 242 85 189 4 114 431 153 905 29 242 85 189 5 114 431 153 905 29 242 85 189 769 525 769 525 146 210 623 315 V prvním roce je do splátky zahrnuta celá částka hrazená předem (tzv. akontace). Akontace je časově rozlišena do doby splácení pěti let, což znázorňuje sloupec Daňově uznatelná splátka. Daňová úspora vzniklá z každé leasingové splátky a poměrné části hrazené předem se získá vynásobením sazbou daně z příjmů právnických osob 19%. Výdaje na leasing po zdanění se vypočtou jako rozdíl leasingové splátky a daňové úspory. Tabulka č. 2 Výdaje spojené s úvěrem při konstantní anuitě Rok Splátka Stav úvěru k 1.1. Úrok Úmor Stav úvěru k 31.12. 1 160 026 657 900 45 395 114 631 543 269 2 160 026 543 269 37 486 122 541 420 728 3 160 026 420 728 29 030 130 996 289 732 4 160 026 289 732 19 992 140 035 149 697 5 160 026 149 697 10 329 149 697 0 800 131 142 231 657 900 27

Splátka se vypočte dle vzorce pro konstantní anuitu. n u (1 u) a D n (1 u) 1 0,069 (1 0,069) 657900 5 (1 0,069) 1 5 160026 Tabulka č. 3 Rovnoměrné odpisy Rok Rok odepisování Odpisová sazba Odpis Zůstatková cena 2011 1 11 72 369 585 531 2012 2 22,25 146 383 439 148 2013 3 22,25 146 383 292 766 2014 4 22,25 146 383 146 383 2015 5 22,25 146 383 0 Odpisy společně s úroky z úvěru a poplatky související s uzavřením a vedením úvěrových účtů jsou daňově uznatelnými náklady, které snižují základ daně. Pro výpočet rovnoměrných odpisů se použije následující vzorec, do nějž se doplní údaje o vstupní ceně dlouhodobého majetku (657 900 Kč) a platná sazba dle odpisové tabulky. VC OS OD, 100 kde: OD VC OS odpis v Kč vstupní cena v Kč odpisová sazba pro daný rok 28

Tabulka č. 4 Výdaje na financování automobilu úvěrem - rovnoměrné odpisy Rok Splátka Úrok Poplatky za správu Odpisy rovnoměrné Celkové snížení daňového základu Daňová úspora Výdaje na úvěr po zdanění 1 160 026 45 395 3 600 72 369 121 364 23 059 140 567 2 160 026 37 486 3 600 146 383 187 468 35 619 128 007 3 160 026 29 030 3 600 146 383 179 013 34 012 129 614 4 160 026 19 992 3 600 146 383 169 974 32 295 131 331 5 160 026 10 329 3 600 146 383 160 312 30 459 133 167 800 131 142 231 18 000 657 900 818 131 155 445 662 687 Sloupec Celkové snížení daňového základu je dán součtem položek odpisů, úroků a poplatků za správu. Daňová úspora se vypočte součinem celkového snížení daňového základu a sazbou daně z příjmů právnických osob 19%. Výdaj na úvěr po zdanění je rozdílem splátky (včetně poplatků za správu) a daňové úspory. Tabulka č. 5 Zrychlené odpisy Rok Rok odepisování Odpisová sazba Odpis Zůstatková cena 2011 1 5 131.580 526.320 2012 2 6 210.528 315.792 2013 3 6 157.896 157.896 2014 4 6 105.264 52.632 2015 5 6 52.632 0 Výpočet zrychlených odpisů se provede dle níže uvedených vzorců. Výpočet odpisu se liší v prvním roce odepisování a v ostatních letech. Stejně jako u rovnoměrných odpisů se volí sazby dle odpisové skupiny. 29

Platí následující vzorce: OD VC, 1 k 1 OD t ZCt 2, k n kde: OD 1 VC ZC k n t odpis v prvním roce vstupní cena zůstatková cena sazba pro zrychlené odepisování počet let, po který je majetek odepisován rok Tabulka č. 6 Výdaje na financování automobilu úvěrem - zrychlené odpisy Rok Splátka celkem Úrok Poplatky za správu Odpisy zrychlené Celkové snížení daňového základu Daňová úspora Výdaje na úvěr po zdanění 1 160 026 45 395 3 600 131 580 180 575 34 309 129 317 2 160 026 37 486 3 600 210 528 251 614 47 807 115 820 3 160 026 29 030 3 600 157 896 190 526 36 200 127 426 4 160 026 19 992 3 600 105 264 128 856 24 483 139 144 5 160 026 10 329 3 600 52 632 66 561 12 647 150 980 800 131 142 231 18 000 657 900 818 131 155 445 662 687 Postup výpočtů je obdobný jako v případě použití rovnoměrných odpisů. 30

5.1.1 Srovnání obou variant financování Tabulka č. 7 Srovnání variant financování - rovnoměrné odpisy Rok Výdaje na leasing po zdanění Výdaje na úvěr po zdanění Odúročitel Současná hodnota výdajů na leasing Současná hodnota výdajů na úvěr 1 282 559 140 567 0,947068 267 603 133 127 2 85 189 128 007 0,896938 76 409 114 815 3 85 189 129 614 0,849462 72 365 110 102 4 85 189 131 331 0,804499 68 534 105 656 5 85 189 133 167 0,761915 64 907 101 462 623 315 662 687 549 818 565 161 Odúročitel se vypočte dle vzorce 1 (1 i) t a použije se úroková sazba očištěná o vliv daně (diskontní sazba), protože celé financování prostřednictvím leasingu a úvěru vychází z peněžních toků po zdanění. i u ( 1 d) 0,069 (1 0,19) 0,5589 Odúročitel pro 1. rok se vypočte: 1 (1 i) t 1 (1 0,05889) 1 0,947068 Současná hodnota výdajů na leasing se vypočte vynásobením výdajů na leasing po zdanění odúročitelem. Obdobně se postupuje při výpočtu současné hodnoty výdajů na leasing. Z výpočtů v tabulce č. 7 vyplývá, že při využití rovnoměrných odpisování je současná hodnota výdajů na leasing je nižší než u uvěrového financování. Rozdíl činí 15 343 Kč. 31

Tabulka č. 8 Srovnání variant financování - zrychlené odpisy Rok Výdaje na leasing po zdanění Výdaje na úvěr po zdanění Odúročitel Současná hodnota výdajů na leasing Současná hodnota výdajů na úvěr 1 282 559 129 317 0,94706835 267 603 122 472 2 85 189 115 820 0,89693846 76 409 103 883 3 85 189 127 426 0,84946203 72 365 108 244 4 85 189 139 144 0,80449860 68 534 111 941 5 85 189 150 980 0,76191516 64 907 115 034 623 315 662 687 549 818 561 574 U varianty zrychlených odpisů vychází i v tomto případě leasing výhodněji, a sice o částku 11 755 Kč. Z obou výše uvedených variant je zřejmé, že současná hodnota výdajů na leasing je nižší než současná hodnota výdajů na úvěr. Leasingové financování se z tohoto hlediska jeví jako výhodnější. Je na místě zmínit, že pokud by se na tuto situaci pohlíželo z hlediska daňové úspory, byla by situace opačná. Daňová úspora u úvěru je vyšší. U leasingu činí 146 210 Kč a u úvěru 155 445 Kč. Rozdíl na daňové úspoře je 9 235 Kč. 32

5.2 Výpočet čisté výhody leasingu Tabulka č. 9 Data pro výpočet čisté výhody leasingu Kapitálový výdaj (K) 657 900 Doba životnosti v letech (t) 5 Daňová sazba (d) 19% Úrok. sazba očištěná o vliv daně (i) 5,589% Leasingová splátka v prvním roce (L t ) 311 801 Leasingové splátky v dalších letech (L t ) 114 431 Daňově uznatelná splátka (L prům ) 153 905 Rovnoměrný odpis v prvním roce (O t ) 72 369 Rovnoměrné odpisy v ostatních letech 146 383 Zrychlený odpis v roce 2011 Zrychlený odpis v roce 2012 Zrychlený odpis v roce 2013 Zrychlený odpis v roce 2014 Zrychlený odpis v roce 2015 Poplatek (popl t ) 131 580 210 528 157 896 105 264 52 632 3 600 Výše uvedené hodnoty dosadíme do vzorce uvedeného v kapitole 4.2. Rovnoměrné odepisování ČVL K N t 1 L L t průr. d d. O popl t (1 i) t d. popl 311801-29242 13750-3600 684 657900 1 (1 0,05589) 114431-29242 27813-3600 684 114431-29242 27813-3600 684 2 3 (1 0,05589) (1 0,05589) 114431-29242 27813-3600 684 114431-29242 27813-3600 684 4 5 (1 0,05589) (1 0,05589) 657900 277863-98740 - 93514-88564 -83876 15343 t t ČVL = 15343 Při zvolené metodě odepisování vychází ČVL kladná. Leasing je výhodnější než úvěr o částku 15 343 Kč. 33

Zrychlené odepisování ČVL K N t 1 L L t průr. d d. O popl t (1 i) d. popl 114431-29242 40000-3600 684 114431-29242 30000-3600 684 2 3 (1 0,05589) (1 0,05589) 114431-29242 20000-3600 684 114431-29242 10000-3600 684 4 5 (1 0,05589) (1 0,05589) 657900 288518-109672 - 95379-82279 - 70304 11755 t t t 311801-29242 25000-3600 684 657900 1 (1 0,05589) ČVL = 11755 ČVL je při použití zrychlených odpisů kladná. Financování prostřednictvím leasingu je zde výhodnější. 34

6. NÁVRH VHODNÉHO FINANCOVÁNÍ PRO PODNIK XY S.R.O. Při srovnávání výhodnosti forem financování je důležité brát v úvahu řadu faktorů, které mohou v důsledku ovlivnit způsob zvolené formy financování. Z předchozí kapitoly je zřejmé, že z finančního hlediska je leasing výhodnější než úvěr, protože současná hodnota výdajů a čistá výhoda leasingu vychází ve prospěch leasingu. Podnik XY s.r.o. by měl zvážit, do jaké míry je pro něj tento peněžní rozdíl klíčový pro rozhodnutí o formě financování a vzít v úvahu další důležité faktory, které by mohly ovlivnit výběr financování. Proto je důležité shrnout si další aspekty konkrétních forem financování. Ve prospěch obou variant financování hovoří úspora finančních prostředků, tzn., že nedochází k jednorázovému velkému vynaložení vlastního kapitálu a podnik může ušetřené finanční prostředky investovat jinam. Nutno zmínit, že u leasingu je nutné uhradit první zvýšenou splátku (akontaci). Z právního hlediska se předmět úvěru v okamžiku pořízení stává majetkem kupujícího společně s právem tento majetek odpisovat. Naproti tomu u leasingu jsou vlastnická práva značně omezena, protože předmět leasingu patří po celou dobu pronájmu pronajímateli (leasingové společnosti). Naopak jsou na nájemce přenášena některá vlastnická práva v podobě rizik v případě odcizení nebo totálního zničení předmětu leasingu. Jakékoliv změny nebo úpravy ze strany nájemce jsou možné jen se souhlasem leasingové společnosti. Leasingová smlouva je vypověditelná jen za určitých podmínek nesoucích sebou doplatek a riziko vysokého penále. Z daňového hlediska je možné za dodržení podmínek stanovené ZDP zahrnout leasingové splátky do nákladů a snížit jimi daňový základ. Nevýhodou leasingu je, že po ukončení leasingu přechází majetek do vlastnictví podniku téměř nebo zcela odepsaný. Podnik ztrácí výhodu daňových odpisů, i když předmět dále využívá. U úvěrového financování jsou úroky z úvěru za dodržení podmínek ZDP daňově uznatelným nákladem. Z administrativního hlediska je leasingové financování obecně časově méně náročné. Bývá vyžadováno méně podkladů, dle kterých je prověřována bonita klienta. Zejména prověření bonity klienta zabere oproti úvěru méně času. Leasingová společnost má podrobnější přehled o situaci na trhu a tak může lépe 35

odebraný majetek dále pronajmout či prodat, než je tomu u banky, která poskytuje úvěry na nejrůznější účely. Žádost o leasing tedy může být jednodušší a rychlejší ve srovnání s úvěrem. Oproti financování prostřednictvím úvěru nebývají vyžadovány poplatky jako např. poplatek za zpracování úvěru či za vedení úvěrového účtu a leasingové splátky mohou být při domluvě s leasingovou společností shodné se skutečnými výkonovými parametry. V praxi to znamená, že nájemce splácí tolik, kolik předmět leasingu vyprodukuje, nebo jaký finanční objem realizuje. Leasingové splátky je také možné po dohodě s leasingovou společností rozložit, pokud je předmět leasingu využíván jen během sezóny. Jako hlavní nevýhoda leasingového financování je označována jeho nákladnost. Do leasingových splátek je nutné započítat finanční službu a zisk leasingové společnosti. Podmínkou u leasingu bývá zpravidla povinnost uzavřít zákonné a havarijní pojištění se smluveným partnerem leasingové společnosti. To může nabídku značně znevýhodňovat. V případě úvěru si podnik sám zvolí, u které společnosti si automobil pojistí a jak nákladné to bude. Obě formy financování mají svá pro a proti. Jak již bylo zmíněno, záleží na uvážení samotného podniku, který z těchto faktorů bude pro podnik rozhodující. I přes nespornou finanční výhodnost leasingu, vyplývající z výsledků v předešlé kapitole a celkové nižší administrativní náročnosti vyřízení by podnik XY s.r.o. neměl podceňovat fakt omezení vlastnických práv, pokud má v budoucnu úmysl provádět úpravy či technické změny. Vlastnictví majetku je pro podnik XY s.r.o. nezanedbatelným faktorem a rozdíl v současných hodnotách budoucích toků není markantní. Proto je zde na místě zvážení uvedené nabídky úvěru od GE Money Bank či doporučení financování dalšími alternativami úvěrového financování. Alternativní volbou by mohl být účelový úvěr, nebo tzv. úvěr na auto, který nabízejí banky i samotné leasingové společnosti. Např. společnost ŠkoFin, u níž má podnik XY s.r.o. nabídku finančního leasingu, poskytuje spotřebitelský úvěr pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele. Při totožných podmínkách, tj. pořizovací ceně, délce splácení, složení 30% pořizovací ceny, vycházejí nižší měsíční platby, a sice 9 097,- Kč měsíčně, resp. 109 164,- ročně proti 9 536,- Kč 36

měsíčně, resp. 114 432,- Kč ročně u leasingu. Uvedené částky jsou bez zákonného a havarijního pojištění. Vyřízení obou žádostí zdarma a na počkání. Zaniká zde tedy výhoda administrativní náročnosti leasingu. 37

7. ZÁVĚR Podnik při pořizování dlouhodobého majetku čelí důležitým rozhodnutím, jakým způsobem majetek financovat, resp. z jakých zdrojů. Tato rozhodnutí mají dlouhodobý charakter a ovlivňují další chod podniku na několik let. Proto je důležité věnovat této problematice financování pozornost. Pořízení osobního automobilu, které je nedílnou součástí podnikatelských aktivit, bývá zpravidla realizováno z externích zdrojů tj. nejčastěji leasingem a úvěrem. Cílem bakalářské práce bylo na základě teoretických východisek analyzovat a porovnat výhodnost financování nákupu osobního automobilu Škoda Octavia Edition CZ 2.0 TSI 147 kw ve výbavě RS (pořizovací cena 657 900,- Kč včetně DPH) podnikem XY, s.r.o. formou finančního leasingu a bankovního úvěru a navrhnout optimální variantu pro daný podnik. Teoretická část je soustředěna do kapitol 2, 3 a 4, které pojednávají o leasingovém financování, financování prostřednictvím úvěru a dále pak o metodách porovnání výhodnosti financování leasingem a úvěrem. V kapitole 2 (Leasingové financování) jsou vysvětleny kromě základních pojmů týkajících se leasingu, leasingové ceny, splácení leasingu i legislativní úprava, daňové a účetní konsekvence. Další část teoretických východisek je věnována financování prostřednictvím úvěru. Stručně se snaží seznámit s nejběžnějšími typy úvěrů, jejich splácení, úročení. Neopomíná uvést právní, daňovou a účetní úpravu úvěrů. V kapitole 4 (Srovnání výhodnosti financování leasingem a úvěrem) jsou uvedeny a blíže vysvětleny dvě metody pro srovnání výhodnosti financování mezi leasingem a úvěr. Jde o metodu diskontovaných výdajů a metodu čisté výhody leasingu. Praktická část je věnována analýze možností financování podniku XY s.r.o., která pořizuje osobní automobil. K dispozici jsou dvě nabídky financování. Finanční leasing nabízený společností ŠkoFin a investiční neúčelový úvěr od GE Money Bank. Následně jsou provedeny výpočty dle výše uvedených metod. Obě metody využívají převedení výdajů na současnou hodnotu. Z výpočtů dle metody diskontovaných výdajů vychází výhodněji finanční leasing o částku 15 343 Kč v případě využití rovnoměrný odpisů, resp. 11 755 Kč v případě zrychlených odpisů. Metoda čisté výhody leasingu vychází pro rovnoměrné i zrychlené 38

odepisování kladná, takže vychází financování opět výhodněji ve prospěch leasingu. V navazující kapitole jsou shrnuty poznatky z výpočtů metodami diskontovaných výdajů a čisté výhody leasingu a uvedeny další nefinanční aspekty, které mohou hrát zásadní roli při výběru konkrétní formy financování. Z uvedených argumentů je obtížné jednoznačně určit, která varianta je z hlediska nefinančních aspektů výhodnější a je zapotřebí aplikovat je na konkrétní podnik. Podniku XY s.r.o. je doporučeno zvážit znovu nabídku úvěru od GE Money Bank nebo zvážit jiné alternativy úvěrového financování. 39

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DĚRGEL, M., MACHÁČEK, I., BRYCHTA, I., 2009. Meritum - Daň z příjmů 2009. Praha: ASPI. DĚRGEL, M. Úvěry v účetnictví. In: Účetní kavárna [online]. [cit. 10. 12. 2011]. 2006 vyd. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd121v97-uvery-v-ucetnictvi/> DOUBRAVA, M., 2003. Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní, 1.vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o. ISBN 80-86131-47-5 FIALA, L. Leasing z daňového a účetního hlediska. In: Účetní kavárna [online]. 2009 vyd. [cit. 10. 12. 2011]. Dostupné z: <http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d5230v7270-leasing-zdanoveho-a-ucetniho-hlediska/?search_query=leasing&search_results_page> KISLINGEROVÁ, E., 2007. Manažerské finance+cd. 2. přepracované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0. Leasing. Právní úprava v ČR. Finanční vzdělávání [online]. [cit. 13. 09. 2011]. Dostupné z: <http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=273> MARKOVÁ, H. 2011. Daňové zákony 2011, úplná znění platná k 1. 4. 2011. 20.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3944-1. MYŠKOVÁ, A. 2007. Srovnání výhodnosti pořízení osobního automobilu pro podnikání formou leasingu a úvěru. Brno: MU, ESF NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. 2010. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3158-2. REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J., 2008. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vydání. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-132-4 ŘEŽŇÁKOVÁ, M., 2003. Finanční management I. část. Brno: VUT v Brně. ISBN 80-214-2487-7. SYNEK, M. a kol. 2006. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck. ISBN 80-7179-892-4. 40

ÚZ č. 770 k 11. 1. 2010. 2010. Daně z příjmů 2010. Ostrava: Sagit. ISBN 978-80- 7208-786-0. VALACH, J. 2006. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2.vyd. Praha: EKOPRESS. ISBN 80-86929-01-9 VALOUCH, P. 2008. Leasing v praxi, praktický průvodce, 3. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2557-4 41

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Tabulka č. 1 Leasingové výdaje Tabulka č. 2 Výdaje spojené s úvěrem při konstantní anuitě Tabulka č. 3 Rovnoměrné odpisy Tabulka č. 4 Výdaje na financování automobilu úvěrem - rovnoměrné odpisy Tabulka č. 5 Zrychlené odpisy Tabulka č. 6 Výdaje na financování automobilu úvěrem - zrychlené odpisy Tabulka č. 7 Srovnání variant financování - rovnoměrné odpisy Tabulka č. 8 Srovnání variant financování - zrychlené odpisy Tabulka č. 9 Data pro výpočet čisté výhody leasingu 42