VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Pivovary České republiky jako objekt cestovního ruchu - modelový region kraj Vysočina. Bakalářská práce Autor: Jaroslav Záviška Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc Jihlava 2013

Copyright 2013 Jaroslav Záviška

Anotace ZÁVIŠKA, Jaroslav: Pivovary České republiky jako objekt cestovního ruchu - modelový region kraj Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stran: 73 Tato práce se zaměřuje na zhodnocení pivovarů v modelovém regionu, kraji Vysočina a naplánování zájezdu po těchto místech. Hodnotí potenciální vyuţití pivovarů pro cestovní ruch. Teoretická část je zaměřena na historii pivovarnictví a na sběr informací o jednotlivých pivovarech. Praktická část spočívá v plánu zájezdu, jeho popisu a kalkulace ceny zájezdu. Klíčová slova Pivo, pivovar, cestovní ruch, exkurze, plán zájezdu Annotation ZÁVIŠKA, Jaroslav: Breweries of the Czech Republic as object of tourism model region Vysočina region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. The Department of Travel and Tourism. Supervisor Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Expertise Degree: Bachelor. Jihlava 2012. Number of pages: 73 This thesis is focused on evaluation of breweries in model region, Vysočina region and plan of trip around this places. This thesis rate potencial of use for Tourism Teoretical part is focused on history of brewering and collecting information about individual breweries Practical part consist in plan of the trip, it s descrition and price calculation of the trip. Key words Beer, brewery, tourism, excursion, plan of the trip 1

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/200 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ jako AZ ) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím vyuţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 2

Na tomto místě bych velice rád poděkoval panu profesorovi Chalupovi za jeho trpělivost, vstřícnost a ochotu vţdy pomoci a poradit. Děkuji také všem dalším, kteří mi s tvorbou bakalářské práce pomáhali a ochotně radili a pomáhali. Děkuji své rodině a přítelkyni za trpělivost, kterou se mnou měli po celou dobu průběhu tvorby této práce. 3

Obsah Úvod 6 1. Teoreticko metodologická část... 7 1.1 Cíl práce... 7 1.2 Historie pivovarnictví v České republice... 8 1.3 Výroba sladu a piva... 12 1.3.1 Výroba sladu... 12 1.3.2 Výroba piva... 15 1.4 Analýza současného stavu řešené problematiky... 19 1.4.1 Historie pivovarnictví v kraji Vysočina... 19 1.4.2 Pivovary navštívené v průběhu zájezdu... 22 1.4.3 Pivovary nenavštívené v průběhu zájezdu... 27 1.5 Diskuze literatury a pramenů... 39 2. Praktická část... 40 2.1 Plán zájezdu s tématikou pivovarství v kraji Vysočina... 40 2.1.1 Termín akce... 40 2.1.2 Modelová oblast... 40 2.1.3 Cíl exkurze... 40 2.1.4 Doprava... 41 2.1.5 Stručná charakteristika osob, které se zúčastní exkurze... 41 2.1.6 Trasa exkurze... 41 2.2 Program zájezdu... 42 2.2.1 1. den... 42 2.2.2 2. den... 42 2.2.3 3. den... 42 2.2.4 Ubytování... 43 4

2.2.5 Stravování... 43 2.2.6 Vstupy... 44 2.2.7 Itinerář trasy... 44 2.3 Informační karty měst a navštívených míst... 45 2.3.1 Jihlava... 45 2.3.2 Prohlídka Radničního pivovaru Jihlava... 47 2.3.3 Dalešice... 48 2.3.4 Prohlídka pivovaru Dalešice... 48 2.3.5 Pelhřimov... 50 2.3.6 Muzeum rekordů a kuriozit... 51 2.3.7 Ţeliv... 52 2.3.8 Prohlídka kláštera a klášterního pivovaru Ţeliv... 52 2.3.9 Humpolec... 54 2.3.10 Prohlídka pivovaru Bernard... 55 2.4 Pivní abeceda... 59 2.5 Kalkulace zájezdu... 63 2.5.1 Nepřímé náklady... 63 2.5.2 Přímé náklady... 66 2.5.3 Náklady celkem... 67 Závěr.68 Seznam obrázků... 69 Seznam tabulek... 70 Seznam grafů... 70 Seznam pouţité literatury a pramenů... 71 5

Úvod Téma bakalářské práce, kterou jsem zpracoval, jsem si chtěl vybrat sám. Vybíral jsem si téma takové, aby bylo blízké mým zájmům a bylo pro mě zábavou i ponaučením při jeho zpracovávání. Při výběru tématu jsem zvaţoval také zvolení vedoucího svojí bakalářské práce. Během navštěvování předmětu Prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc. jsem se definitivně rozhodl a poţádal jej o vedení mojí práce. Protoţe se jedná o téma na naší škole dosud nevyuţité, nebylo v začátku jednoduché sbírat a zpracovávat informace. Hodně z nich tak nakonec vychází z mých vlastních zkušeností a znalostí či znalostí nabytých při konzultacích nejen s profesorem Chalupou, ale i se zástupci pivovarů a provozovatelů internetových stránek s pivní tematikou. 6

1. Teoreticko metodologická část 1.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je shromáţdit informace o pivovarech v kraji Vysočina pro potřeby cestovního ruchu. Dalším neméně důleţitým cílem je zpracování zájezdu, který vychází právě z těchto informací o pivovarech. Dílčími cíly práce jsou: - seznámit čtenáře s historií vaření piva v celé České republice a především v kraji Vysočina, - systematicky uspořádat informace o jednotlivých pivovarech pro moţnosti porovnání a jejich vyuţití při plánování zájezdu, - seznámit s postupem výroby piva a tím motivovat k navštívení plánovaného zájezdu, - naplánovat realizovatelný zájezd s exkurzemi ve vybraných pivovarech kraje Vysočina. 7

1.2 Historie pivovarnictví v České republice Pivo je nejstarší kulturní nápoj lidstva. Je to nápoj, o kterém máme první písemné zmínky uţ od historicky nejstaršího známého národu Sumerů. Pivovarnictví má na území České republiky dávnou tradici. Vyvíjelo se od primitivní přípravy v domácnostech přes řemeslnou výrobu a následně na průmyslovou výrobu v strojních pivovarech aţ po současnou moderní velkovýrobu. Přitom základní princip výroby sladu a piva zůstal stále stejný, pouze se měnilo strojně technologické vybavení a druhy sladů a piv. 1 První písemná zmínka o výrobě piva v českých zemích je téměř 1000 let stará. Roku 1088 je datována nadační listina Vratislava II., prvního českého krále, kterou kanovníkům Vyšehradské kapituly je dán desátek chmele na vaření piva. Je však velmi pravděpodobné, ţe pivo se v českých zemích vařilo jiţ dříve, neţ to zmíněná zpráva dokládá. V české kotlině se úspěšně pěstovaly nejen vhodné suroviny na výrobu piva, ale současně také dostatek rostlinných produktů umoţňujících úspěšný chov domácích zvířat. To podstatně ovlivňovalo pokrmové moţnosti a zvyky, v rámci kterých se pivo stalo běţnou potřebou. V těch dobách převládala výroba piva pro vlastní potřebu, v domácnostech, kde pivo vařily převáţně ţeny. Ale podobně jako v domácnostech vařilo se pivo i v komunitách mnichů a kanovníků ve většině klášterů. Od 13. století, kdy docházelo k zakládání královských měst, udělovali panovníci městům různé výsady, kterými podporovali rozvoj řemesel. Jedním z významných práv, kterého se mnohým městům dostalo, bylo právo várečné, podle kterého kaţdý občan vlastnící dům uvnitř města měl právo vařit pivo. Občané mající toto právo právovárečníci později v některých městech vyuţívali společnou nebo městskou varní pánev a vařili pivo podle stanoveného pořádku tzv. na střídu. V patnáctém století dochází ke sporům mezi městy a šlechtou, která se také domáhala práva vařit pivo. Dlouhý spor rozhodl aţ roku 1517 král Ludvík Jagellonský tzv. Smlouvou svatováclavskou, kterou přiznal právo vařit pivo i šlechtě. Je nutno přiznat, ţe toto rozhodnutí znamenalo rozvoj pivovarství, neboť šlechta měla pro rozvoj pivovarů jednak dostatek finančních zdrojů a jednak dostatek surovin ze svých statků. Od 14. století přechází vaření piva do fáze řemeslné výroby, i 1 VEČERNÍČEK NOVÁK, Jaroslav. Dějiny piva od zrození až po konec středověku. 1. Vydání. Brno: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s., 2009, s. 98 ISBN 978-80-251-2019-4 8

kdyţ nejprve za řemeslo byla povaţována pouze výroba sladu, zatímco výroba piva byla v těch dobách povaţována spíše za obchod. Význam piva v těchto dobách je zdůrazněni tím, ţe rozhodnutím krále Karla IV. se patronem českých pivovarníků stal sv. Václav. Však také při různých slavnostech kráčeli pivovarníci a sladovníci v předních řadách mezi váţenými řemeslníky. V 18. století do českého pivovarství úspěšně rozhodujícím způsobem zasáhl významný český sládek F. O. Poupě (1753-1805), který do výroby piva prosazoval zavádění objektivních postupů místo do té doby rozšířené empirie. Jaké oblibě se v těchto dobách pivo těšilo, dokládá skutečnost, ţe v polovině devatenáctého století bylo v Čechách více neţ 1000 pivovarů a pivovárků. V průběhu druhé poloviny 19. století do českého pivovarství úspěšně pronikaly nové vědecké poznatky a technické objevy, vlastní technologie přešla výhradně na spodní kvašení a pivovarství postupně začalo přecházet z výroby řemeslné na výrobu průmyslovou. V roce 1842 začíná vyrábět pivo Měšťanský pivovar v Plzni. V polovině 19. století nastal zlatý věk českého pivovarství, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. Je to období zahájení průmyslové výroby sladu a piva. Vynikající rozvoj českého pivovarství a kvalita jeho výrobků byla podpořena třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení (vyváţela se záhy do 400 zemí) a zajištěním jak vysokoškolské, tak středoškolské výuky pivovarských odborníků. V té době se uvolnila moţnost výstavby pivovarů a v Čechách vzniklo okolo 30 nových měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Postupně se zvyšovala celková výroba piva koncentrovaná do větších pivovarů, malé pivovary zanikaly. Pivo se vyváţelo prakticky do celého světa. 2 V roce 1918 nová Československá republika převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarství jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka. Po válce řada uzavřených pivovarů jiţ neobnovila svoji činnost. 2 Czech beer tours. [online] Vše o pivu. [citováno dne 4.12.2012]. Dostupné také z: http://czech-beertours.eu/cz/historie-ceskeho-piva/ 9

Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně řízen. V době komunistického reţimu nebyly do pivovarů a sladoven vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Přesto pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyváţet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh kapitalistických oblastí světa. Po válce byly na území České republiky postaveny pouze 2 pivovary: Radegast a Most. Druhý jmenovaný byl v roce 1998 uzavřen. Sladoven bylo postaveno 5. Na Slovensku bylo postaveno v období socialistického Československa 8 pivovarů. 3 Od roku 1945 probíhalo postupně a po částech znárodňování podniků pivovarského průmyslu. I po roce 1948 zůstaly některé pivovary mimo znárodnění v jiných společenských formách (komunální podniky, státní pivovary, druţstva aj.), ale i ty byly později začleňovány do jednotlivých národních podniků. Vzniklé a vznikající národní podniky procházely vývojem, častými restrukturalizacemi a reformami, měnily se jejich počty a velikost. Od roku 1960, kdy došlo k novému správnímu rozdělení státu, se pivovarské národní podniky ustálily na počtu 8 (+ Obchodní sladovny a Nealko), ve shodě s tehdy platným krajským uspořádáním, a tak zůstaly n. p. členěny aţ do roku 1989. 4 Po roce 1989 české pivovarství a sladařství prošlo obdobím restitucí, privatizace a různými důsledky mnohdy emocionálních zájmů a záměrů. Stávající podniky byly většinou výrazně restrukturalizovány a některé provozy aţ neúnosně rozvíjeny. Od roku 1994 dochází pak v důsledku přebytku výrobních kapacit k rušení výroby piva v řadě pivovarů a koncem tisíciletí zůstává činných pouze 50 klasických pivovarů. Vedle toho nové moţnosti obchodu a podnikání umoţnily i v českých zemích nebývalý rozvoj vzniku tzv. restauračních pivovarů (minipivovarů). Vzorem takových provozů můţe být tradiční praţský pivovar U Fleků, jehoţ proslulosti v typické úrovni piva i 3 Czech beer tours. [online] Vše o pivu. [citováno dne 4.12.2012]. Dostupné také z: http://czech-beertours.eu/cz/historie-ceskeho-piva/ 4 KRATOCHVÍLE, Antonín. Pivovarství českých zemí v proměnách 20. Století. 1. Vydání. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2005, s. 258 ISBN 80-86576-16-7 10

kuchyně a trvalosti zachování této úrovně, ostatní restaurační pivovary zatím nedosahují. 5 V roce 2003 bylo v České republice 36 sladoven, které vyrobily 483 693 tun sladu. Z toho vývoz činil 213 324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce 2007 48, vyrobily 18 548 314 hl piva, z toho bylo vyvezeno 2 129 848 hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9 l piva. 5 KRATOCHVÍLE, Antonín. Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2005, s. 254 ISBN 80-86576-16-7 11

1.3 Výroba sladu a piva Popis výroby sladu a piva je důleţitou informací pro kaţdého, kdo se o pivovarnictví a pivo vůbec zajímá. V této kapitole tak jsou nejdůleţitější informace pro průvodce i účastníky případné exkurze do pivovaru či sladovny. Kapitola je zpracována na základě vlastních znalostí a zkušeností s výrobou piva. Tyto znalosti jsem doplnil o komentář sládka Rodinného pivovaru Bernard, pana Josefa Vávry, během exkurze v tomto pivovaru. 1.3.1 Výroba sladu Základními surovinami pro výrobu piva jsou voda, slad, chmel a kvasnice. Úplně první surovinou, potřebnou pro výrobu piva je slad. Slad se připravuje ve sladovnách. V minulosti mýval kaţdý pivovar svou vlastní sladovnu, dnes se většinou vyrábí ve velkých společných sladovnách. Slad se vyrábí z obilovin. Nejčastěji se pouţívá ječmen, v menší míře potom pšenice, případně i kukuřice nebo dokonce rýţe. Obrázek 1: Ječné slady Zdroj: vlastní zpracování Výroba sladu probíhá v několika fázích. V začátku se do sladovny přiveze surový ječmen, který se ihned čistí od nečistot a třídí dle velikosti zrn. 12

Na to se ječmen uskladňuje v silech a sýpkách, kde se provětrává, aby se zamezilo poškození jeho klíčivosti. Zde ječmen čeká před máčením. Během máčení leţí ječmen 2-3 dny v tzv. náduvníku, s vodou o teplotě asi 12 C, kde dojde ke zvýšení vlhkosti obilí a tím se rozjíţdí jeho klíčení. Obrázek 2: Náduvník s ječmenem Zdroj: http://www.sladovnabruntal.cz/slad/ Klíčení probíhá na humnech. Tam se ječmen rozprostře na velkou plochu ve vrstvě asi 7-15 centimetrů. Klíčení trvá většinou 4 a více dní, přičemţ se musí ječmen pravidelně obracet. Výsledkem je zelený ječmen, který se musí usušit. Obrázek 3: Klíčení sladu na humnech Zdroj: http://www.sladovnabruntal.cz/slad/ Sušení, nebo také hvozdění je proces, při kterém se sníţí vlhkost ječmene z asi 45 % na pouhých 5 %. To se stane za pouţití horkého vzduchu ve vysokých budovách s komínem, tzv. hvozdu. Sušení trvá zpravidla dva dny. 13

Poslední fází před přesunem sladu přímo do pivovaru je druhé skladování, kde je slad uloţen ještě další více neţ měsíc. Obrázek 4: Popis výroby sladu Zdroj: vlastní zpracování 14

1.3.2 Výroba piva Slad se ze sladovny převáţí do pivovaru, kde je znovu uskladněn aţ do dne, kdy se z něj bude vařit pivo. Na začátku celého vaření se musí slad semlít. To se provádí ve šrotovníku, odkud slad putuje přímo do varny. První fází vaření piva je vystírání, během něhoţ se rozemletý slad smíchává s vodou o teplotě 35 38 C. Tím vzniká hustá kaše, která se nazývá vystírka. Obrázek 5: Vystírací káď Zdroj: vlastní zpracování Další fáze se jmenuje rmutování. Při něm dochází k dělení škrobů na cukry. Probíhá tak, ţe se odebere třetina objemu vystírky, ohřeje se aţ k bodu varu a zase se vrátí. Tento proces se poté ještě jednou opakuje a teplota vystírky se tak zvýší aţ na 75 C. Třetí fází je scezování, kterým vzniká čirá tekutina, tzv. sladina. Zbylým produktem je mláto, které se vyuţívá jako krmivo pro domácí zvířata. 15

Teprve v poslední fázi, nazvané chmelovar se do sladiny přidávají chmelové extrakty, díky kterým sladina zhořkne a je dále pojmenována jako mladina. Obrázek 6: Granulovaný chmel Zdroj: vlastní zpracování Uvařená mladina se pak čerpá na vířivou káď, kde se zchladí na poţadovaných 5-12 C. Do mladiny se poté přidají pivovarské kvasnice a začíná hlavní kvašení, které trvá asi 7 10 dní. To probíhá v otevřených spilkách nebo nově také v cylindro konických tancích. Právě tyto tanky, připomínající velké, uzavřené spilky umoţňují pivu rychleji kvasit a sládkům jednodušeji manipulovat s pivem. Pouţívá je stále více pivovarů i přes rozporuplné názory na jejich vliv při výrobě piva. Obrázek 7: Otevřená spilka Zdroj: http://www.bernard.cz/ 16

Pivo se poté přečerpává do leţáckých tanků, kde dokvašuje při teplotě 1 2 C. Klasická desítka leţí v tanku asi měsíc, vícestupňová piva i 6 a více týdnů. Následuje křemelinová filtrace, během níţ se z piva odstraní zbylé kvasinky. Obrázek 8: Leţácký sklep a leţácké tanky Zdroj: vlastní zpracování Dalším procesem je mikrobiologická filtrace, případně pasterizace. Při pasterizaci pivo ztrácí některé své hodnoty, můţe se změnit jeho chuť a barva. Filtrace tyto hodnoty zachovává, je však sloţitější, pracnější a nepasterované pivo nemá tak dlouhou dobu trvanlivosti, jako pivo pasterované. V poslední době je trendem vynechávat jak pasterizaci, tak i filtraci piva. Vznikají tak piva se zakaleným vzhledem a velmi plnou chutí. 17

Tímto je výroba piva u konce a můţe se začít stáčet. Většinou se pouţívají sudy a skleněné lahve. V poslední době se k pouţívaným obalům přidaly PET láhve. Obrázek 9: Stáčení lahví Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 10: Popis výroby piva Zdroj: vlastní zpracování 18

1.4 Analýza současného stavu řešené problematiky 1.4.1 Historie pivovarnictví v kraji Vysočina Nejstarší zprávou o výrobě piva na Jihlavsku je patrně zmínka z poloviny 14. století. Tato kapitola se však vztahuje ke konkrétním pivovarům, které vyrábí pivo dodnes. Prvním městem, které v dnešním kraji Vysočina získalo právo várečné, byl Havlíčkův Brod právě ve 14. století. I v dalších městech a vsích se pivo vařilo v měšťanských domech. První skutečný pivovar byl zaloţen v roce 1552 v Pelhřimově, kde vyrostla první budova pivovaru. Svůj dnešní název Poutník pivovar získal aţ v roce 2001, kdy se majitelem stala společnost DUP druţstvo Pelhřimov. Nedlouho na to, v roce 1597, vzniká v sousedním Humpolci pivovar patřící pánům z Herálce. Od roku 1991 je tento pivovar v soukromém vlastnictví a nese název Bernard. V posledních letech je se svým výstavem největším pivovarem kraje Vysočina. Ještě před třicetiletou válkou vznikají pivovary v Dalešicích a v Ţelivském klášteře. Ten však svou výrobu přerušil a proto se dnes dá povaţovat za jeden z mladších pivovarů. Velký rozmach pivovarnictví v českých zemích je zaznamenán v 19. století. Na vysočině v té době vzniká první skutečný pivovar v Havlíčkově Brodě, kde tím zaniká měšťanské vaření piva. Stalo se tak v roce 1834. Také v největším městě Vysočiny, v Jihlavě, skončila éra malých pivovarů a v roce 1861 byl otevřen nový jihlavský pivovar. Další současné pivovary Vysočiny vznikají aţ od počátku 21. století. Aţ ne jednu výjimku, se jedná o malé pivovárky. Prvním z těchto moderních pivovarů je Harrach ve Velkém Meziříčí, zaloţený v roce 2004. Funguje v budově hotelu a restaurace Jelínkova vila a kromě klasických leţáků produkuje speciální ochucená piva. Krátce po něm, v roce 2006, vznikl nejmenší pivovar na Vysočině současnosti. Vyrábí pouze 70 hl. piva ročně. Výše zmíněnou výjimkou v nově zaloţených pivovarech je pivovar Chotěboř. Jako jediný přesahuje svým výstavem 10 tisíc hektolitrů ročně. Byl zaloţen v roce 2009 a vyuţívá velmi moderní technologie. 19

Rok 2009 znamená zaloţení pivovárku v Pacově. I tento pivovar, stejně jako většina menších, vyrábí pivní speciály, jako jsou nejrůznější ovocná piva. V roce 2010 byl znovuotevřen pivovar v ţelivském klášteře. Zde se pivo vařilo jiţ v 17. století, ale výroba piva byla několikrát přerušena. Naposled se tak stalo roku 2003 a od roku 2010 funguje pivovar znovu. Hned na následující rok je datován začátek výroby piva na Dţekové ranči. Pivovar funguje při restauraci a penzionu s moţností ubytování svých návštěvníků. Nejmladším pivovarem v kraji Vysočina je Podklášterní pivovar Třebíč. Také v Třebíči fungovalo v minulosti měšťanské vaření piva. Dokonce zde i fungoval větší pivovar, který však v roce 1972 uzavřen a zbourán. Dnešní minipivovar tak funguje v prostorách bývalého lihovaru. V současné době funguje v kraji Vysočina celkem 13 pivovarů. 20

Tabulka 1: Seznam pivovarů v kraji Vysočina Název pivovaru Název piva Obec Rok založení Výstav piva (r. 2012) Rodinný pivovar Bernard Bernard Humpolec 1597 204 500 hl Pivovar Jihlava Ježek Jihlava 1861 140 000 hl Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Rebel Havlíčkův Brod 1834 84 822 hl Pivovar Poutník Pelhřimov Poutník Pelhřimov 1552 23 452 hl Pivovar Chotěboř Chotěboř Chotěboř 2009 13 705 hl Akciový pivovar Dalešice Dalešické Dalešice 1609 5 000 hl Klášterní pivovar Želiv Želivské klášterní Želiv 2010 2 000 hl Ignác, Zigmund, Radniční pivovar Jihlava Zuzana Jihlava 2011 1 000 hl Malostránský pivovar Velké Meziříčí Harrach Velké Meziříčí 2004 1 000 hl Podklášterní pivovar Třebíč Urban Třebíč 2012 700 hl Rodinný minipivovar Pacov Golem, Černý Rabín Pacov 2009 300 hl Džekův ranč Naše pivo Ždírec nad Doubravou 2011 84 hl Pivovar - Kozlíček Javořičské Horní Dubenky 2006 70 hl Zdroj: vlastní zpracování Graf 1: Pivovary kraje Vysočina dle výstavu piva v roce 2012 Zdroj: vlastní zpracování 21

1.4.2 Pivovary navštívené v průběhu zájezdu Radniční restaurace a pivovar Jihlava Radniční pivovar v Jihlavě je jedním z nejnovějších pivovarů na Vysočině. Vznikl na počátku roku 2011 v prostorech někdejší Jihlavské diskotéky Netopýr. Provozuje jej společnost Jihlavský radniční právovárečný pivovar, a.s. Tabulka 2: Základní údaje Jihlavský radniční právovárečný pivovar Základní údaje Jméno pivovaru Jihlavský radniční právovárečný pivovar Adresa Masarykovo náměstí 66/67, Jihlava Založeno 2011 Web http://www.radnicni-jihlava.cz/ Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 1 000 (odhad 2012) Počet vyráběných druhů 19 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 3: Sortiment piva Jihlavský radniční právovárečný pivovar Název piva Obj. alkoholu v % Obal Ignác světlý leţák 12 4,8 KEG, PET, sklo Zikmund polotmavý speciál 13 5,3 KEG, PET, sklo Zuzana ovocný speciál12 Višeň 4,8 KEG, PET, sklo Zuzana ovocný speciál12 Mandarinka 4,8 KEG, PET, sklo Zuzana ovocný speciál12 Hořký pomeranč 4,8 KEG, PET, sklo Zuzana ovocný speciál12 Borůvka 4,8 KEG, PET, sklo Radniční speciál pšenice 12 4,8 KEG, PET, sklo Radniční speciál Cannabis 12 4,8 KEG Radniční speciál Amber Ale 14 5,5 KEG, PET, sklo Radniční speciál Jiskra 10 4,1 KEG, PET, sklo Radniční speciál Pumpkin 12 5,0 KEG Radniční speciál Tmavá pšenice 15 6,1 KEG Radniční speciál Porter 14 5,3 KEG Radniční speciál Velikonoční vídeňský leţák 12 4,8 KEG Radniční speciál IPA 14,95 6,0 KEG Radniční speciál XXI 21 9,1 Sklo Radniční speciál Biére de garde 15 5,8 KEG Vánoční zázvorový speciál s medem polotmavý 12,8 5,3 KEG Zdroj: vlastní zpracování 22

Rodinný pivovar Bernard a. s. Nejstarší doloţená zmínka o zdejším měšťanském pivovarství pochází z roku 1371. Tehdy se však jednalo o vaření piva v jednotlivých měšťanských domech. První archivně doloţená zmínka o pivovaru v Humpolci pochází z 28. září 1559. Tehdy byly ve městě tři malé pivovary, které za právo vaření piva odváděly vrchnosti daně v penězích i naturáliích. Období měšťanského vaření piva skončilo v roce 1597, kdo ho nahradila produkce pivovaru nedalekého heráleckého panství. Několikeré vydrancování heráleckého zámku švédskými vojsky byly pravděpodobně jednou z příčin přenesení pivovaru zpět do Humpolce jako datum znovuotevření pivovaru ve městě je uváděn rok 1690. Se změnami majitelů v pozdějších desetiletích pivovar postupně chátral. Teprve na konci 19. století byl přebudován na moderní podnik, který si aţ do druhé světové války udrţoval velmi dobrou jakost své produkce. Po válce byl pivovar znárodněn a v devadesátých letech v důsledku nedostatečných investic, bylo uvaţováno o jeho zrušení. V říjnu 1991 byl pivovar vydraţen v aukci a noví majitelé se pustili do oţivení pivovaru jeho celkovou rekonstrukcí. Netrvalo dlouho a rodinný pivovar Bernard si tradičním nepasterizovaným pivem Bernard získal širokou oblibu mezi spotřebiteli. V prestiţní soutěţi Czech Top 100 se v roce 2008 stal pivovar jiţ posedmé nejobdivovanější firmou kraje Vysočina zároveň třetí nejobdivovanější firmou v ČR v oboru potravinářského a tabákového průmyslu. Pivo je ceněno pro kvalitní suroviny a specifickou recepturu. Je expedováno do přibliţně 1500 restaurací v České a Slovenské republice a vyváţí se do řady zemí. Pivovar kaţdoročně pořádá řadu akcí. Nejvýznamnější je Bernard Fest, konaný nově o posledním červnovém víkendu, na kterém kaţdoročně účinkují přední české hudební skupiny. Pivovar vyrábí 11 druhů lahvového piva, včetně 4 druhů nealkoholických piv. Dále také 9 druhů sudového piva, přičemţ novinkou je 10 nefiltrované výčepní pivo. 23

Tabulka 4: Základní údaje Rodinný pivovar Bernard Základní údaje Jméno pivovaru Rodinný pivovar Bernard Adresa 5. května 1, Humpolec Založeno 1597 Web www.bernard.cz Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ne Roční výstav piva (hl / rok) 204 474 (2012) Počet vyráběných druhů 15 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 5: Sortiment piva Rodinný pivovar Bernard Název piva Obj. alkoholu v % Obal Tradiční české světlé pivo 10 3,8 KEG, sklo Tradiční český světlý leţák 11 4,5 KEG, sklo Tradiční český světlý leţák 12 4,7 KEG, sklo Bernard s čistou hlavou Švestka 0,5 sklo Bernard s čistou hlavou Višeň 0,5 sklo Bernard s čistou hlavou Free 0,5 KEG, sklo Bernard s čistou hlavou Jantar 0,5 sklo Sváteční leţák s jemnými kvasnicemi 5,0 Sklo Černý leţák s jemnými kvasnicemi 5,1 Sklo Jantarový leţák s jemnými kvasnicemi 4,7 Sklo Bernard s těţkou hlavou OX 5,8 KEG, sklo Nefiltrovaný leţák Bernard 10 4,0 KEG Nefiltrovaný leţák Bernard 12 5,0 KEG Černý leţák Bernard 5,1 KEG Polotmavý leţák Bernard 4,5 KEG Zdroj: vlastní zpracování 24

Akciový pivovar Dalešice S dalešickým pivovarem je spojen jeden z nejslavnějších českých filmů Postřiţiny reţiséra Jiřího Menzela. První zmínky o zdejším pivovaru jsou ze začátku 17. Století. Největší rozmach však začal po roce 1882, kdy panství koupil baron Anton Dreher a zavedl zde řadu technických novinek. Ve své době byl dalešický pivovar jedním z nejmodernějších. Pivo se v něm vařilo aţ do roku 1977, kdy byl uzavřen. O tři roky později areál na krátkou dobu oţil natáčením filmu, poté řadu let chátral. Teprve v roce 1999 byl objekt pivovaru zakoupen současnými majiteli a postupně zrekonstruován. 6 V prostorách bývalé sladovny je umístěna pivovarská hospoda a společenský sál s kapacitou aţ 250 osob. Půdní prostory jsou přebudovány na hotel se 47 lůţky. Součástí prohlídky pivovaru je expozice s kostýmy, fotografiemi a některými předměty ze slavného filmu. Výroba piva byla obnovena v roce 2002. Pivovar se specializuje na sudová kvasnicová piva, která jsou vyráběna ve třech druzích, čtvrtý druh se vyrábí příleţitostně. Tabulka 6: Základní údaje Akciový pivovar Dalešice Základní údaje Jméno pivovaru Akciový pivovar Dalešice Adresa Dalešice 71, Dalešice Založeno 1609 Web http://www.pivovar-dalesice.cz Exkurze Ano Ubytování Ano Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 5 000 (2012) Počet vyráběných druhů 4 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 7: Sortiment piva Akciový pivovar Dalešice Název piva Obj. alkoholu v % Obal Dalešická 11 - světlý leţák 4,2 KEG Dalešické Májové světlý speciál 13 5,0 KEG Fledermaus dalešický 13 tmavý speciál 5,0 KEG Kouřící králík - polotmavý leţák vyráběný příleţitostně 4,0 KEG Zdroj: vlastní zpracování 6 Cesta piva. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava 2008. str. 6 25

Klášterní pivovar Ţeliv s.r.o 11 kilometrů od Humpolce v obci Ţeliv se nachází premonstrátský klášter, zaloţený v roce 1139. Premonstráti tu s většími či menšími přestávkami sídlí od roku 1149. Součástí kláštera je Klášterní pivovar. Je to jediný pivovar v Česku, který patří přímo církevnímu řádu. Klášterů, které by vlastnily pivovar, není ani v Evropě mnoho. Pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit jiţ ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je však datována aţ do 16. století. Pivovar byl zrušen v roce 1907, kdy spolu s objektem kláštera vyhořel. 7 Nově otevřený pivovar vaří pivo od konce roku 2011. Vyráběná piva jsou svrchně kvašená, mají větší obsah alkoholu a jsou nepasterizovaná. Svá jména, Haštal, Salesius, Milo a Drslav, získala podle bývalých Ţelivských opatů, V klášteře Ţeliv je moţné se ubytovat, celková ubytovací kapacita kláštera čítá 150 lůţek. Tabulka 8: Základní údaje Ţelivský klášterní pivovar Základní údaje Jméno pivovaru Želivský klášterní pivovar Adresa Želiv 1, Želiv Založeno 2003, obnoveno 2011 Web http://zeliv.eu/klasterni-pivovar/ Exkurze Ano Ubytování Ano Restaurace Ne Roční výstav piva (hl / rok) 2 000 (2012) Počet vyráběných druhů 5 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 9: Sortiment piva Ţelivský klášterní pivovar Obj. alkoholu v Název piva % Obal Haštal světlý leţák 12 5,0 KEG, sklo Haštal polotmavý leţák 12 5,0 KEG, sklo Haštal tmavý leţák 12 5,0 KEG, sklo Salesius světlý speciál 15 7,0 KEG, sklo Milo speciální světlé pivo American Ale 5,0 KEG, sklo Drslav speciální světlé pivo Abby Ale 6,0 KEG, sklo Zdroj: vlastní zpracování 7 Cesta piva. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava 2008. str. 16 26

1.4.3 Pivovary nenavštívené v průběhu zájezdu Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroba piva v Havlíčkově Brodě má dlouholetou tradici. Jiţ v roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli města Jindřichu z Lipé právo várečné. Majitelé právovárečných domů se postupně sdruţovali a zřizovali si větší pivovary, které byly kompletně vybaveny pro výrobu piva. Koncem 18. století vyly ve městě takové pivovary dva. Jeden z nich však přestal prosperovat a druhý vyhořel. Proto v roce 1834 zakoupili právovárečníci rytířský dům Bukovských (dnešní správní budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tímto rokem je datováno zaloţení pivovaru. Kapacita pivovaru přestala po čase stačit poptávce, a proto bylo rozhodnuto o rozsáhlé rekonstrukci. Ukončena byla v roce 1880, čímţ začaly zároveň novodobé dějiny pivovaru. V roce 1995 byl dořešen spor o vlastnická práva a pivovar se opět dostal do rukou potomkům původních majitelů. Rekonstrukce a investice do výrobního zařízení umoţnily zvýšení výstavu i kvality piva. V areálu pivovaru je do roku 2006 otevřena pivovarská restaurace. Originální lokál se salonkem s kapacitou pro 100 hostů je v historické budově z roku 1723. V létě nabízí hostinec příjemné posezení na dvou zahrádkách s grilem s kapacitou dalších 100 míst. 8 Tabulka 10: Základní údaje Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Základní údaje Jméno pivovaru Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Adresa Dobrovského 2027, Havlíčkův Brod Založeno 1834 Web http://www.hbrebel.cz Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 84 822 (2012) Počet vyráběných druhů 8 Zdroj: vlastní zpracování 8 Cesta piva. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava 2008. str. 10 27

Tabulka 11: Sortiment piva Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Název piva Obj. alkoholu v % Obal Rebel Tradiční (světlé výčepní) 3,9 KEG, sklo Czech Rebel Beer (světlé výčepní) 4,4 KEG, sklo Rebel Originál Premium (světlý leţák) 4,8 KEG, sklo Rebel Černý (tmavý leţák) 4,7 KEG, sklo Rebel Řezaný leţák (řezaný leţák) 4,8 KEG Rebel Haškův C. K. (světlé výčepní) 4,1 KEG, sklo Rebel Sváteční Speciál (světlé speciální pivo) 5,9 KEG, sklo Rebel s kvasnicemi (světlé speciální nefiltrované pivo) 5,0 KEG Rebel Nealko (světlé nealkoholické pivo) 0,5 KEG, sklo Hradecký Votrok (světlý leţák) 4,8 KEG, sklo Hradecká 10 (světlé výčepní) 4,4 KEG, sklo Svitavák Leţák (světlý leţák) 4,8 KEG, sklo Svitavák Výčepní (světlé výčepní) 3,9 KEG, sklo Zdroj: vlastní zpracování 28

Pivovar Poutník Pelhřimov Ve městě Pelhřimově vyrábí zlatavý mok Pivovar Poutník. Jméno tohoto pivovaru je odvozeno ze jména potulného mnicha Pelegrina (latinsky poutník), s nímţ je spojena legenda o zaloţení města. Právo várečné obdrţelo město v roce 1552 a tak jako na mnoha ostatních místech ve středověku se tu piva vařilo v jednotlivých domech. Nedodrţování pravidel a zhoršování kvality piva však vedlo ke sporům a tak právovárečníci tento způsob vaření opustili a ze dvou měšťanských domů vybudovali první pivovar. Koncem 17. století pivovar přesídlil, přiléhal k vnitřní městské hradební zdi. Na konci 19. století pivovar na, tehdy u nás nově zaváděnou, technologii spodního kvašení. Po znárodnění v roce 1948 byl pivovar včleněn do n. p. Jihočeské pivovary. Po roce 1989 ţádali potomci právovárečníků o vrácení pivovaru. Soudní spor se táhl celých 10 let a pivovaru hrozilo uzavření. Soud nakonec rozhodl o privatizaci, pivovar koupila společnost DUP a pivovar dost své obchodní jméno Poutník. 9 Na nádvoří pivovaru se kaţdoročně koná v květnu rockový festival PoutníkFest. Tabulka 12: Základní údaje Pivovar Poutník Pelhřimov Základní údaje Jméno pivovaru Pivovar Poutník Pelhřimov Adresa Pivovarská 856, Pelhřimov Založeno 1552 Web http://www.pivovarpoutnik.cz Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ne Roční výstav piva (hl / rok) 23 452 (2012) Počet vyráběných druhů 3 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 13: Sortiment piva Pivovar Poutník Pelhřimov Název piva Obj. alkoholu v % Obal Poutník světlé výčepní pivo 10, 3,8 KEG, sklo Poutník světlý leţák premium 12, 5,0 KEG, sklo Poutník speciál 14 5,8 KEG, sklo Zdroj: vlastní zpracování 9 Cesta piva. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava 2008. str. 18 29

Malostránský pivovar Velké Meziříčí Ve Velkém Meziříčí se nachází další pivovar se zajímavou produkcí piva. Malostránský pivovar byl vystavěn a zprovozněn v průběhu let 2003 2004 a je součástí objektu bývalého mlýna, dnes hotelu a restaurace Jelínkova vila. První vaření piva se zde uskutečnilo 9. dubna 2004. Po 55 letech tím pivovar navázal na dávnou tradici vaření piva, která se datuje do první poloviny 16. Století, kdy král Ferdinand udělil městu právo várečné. 10 Objemem produkce se pivovar řadí do kategorie minipivovarů. V současné době je moţno ochutnat tři druhy piv, které nesou názvy Velkomeziříčský Harrach. Tento název byl vybrán na základě ankety, kterou vypsal majitel pivovaru před jeho otevřením. V Malostranském pivovaru se vaří výhradně piva českého typu, nefiltrovaná a nepasterovaná. Zdejší pivo je moţné ochutnat v místní restauraci, jejíţ součástí jsou varné nádoby a vaření piva probíhá za provozu restaurace. Tabulka 14: Základní údaje Malostránský pivovar Velké Meziříčí Základní údaje Jméno pivovaru Malostránský pivovar Velké Meziříčí Adresa Třebíčská 342/10, Velké Meziříčí Založeno 2004 Web http://www.jelinkovavila.cz Exkurze Ano Ubytování Ano Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 1 000 (2012) Počet vyráběných druhů 14 Zdroj: vlastní zpracování 10 Cesta piva. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava 2008. str. 8 30

Tabulka 15: Sortiment piva Malostránský pivovar Velké Meziříčí Název piva Obj. alkoholu v % Obal Harrach Světlý leţák 5,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Tmavý leţák 4,8 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Sváteční leţák 5,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Tradiční speciál 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Medový speciál 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Kouřový speciál 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Vídeňský speciál 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Vánoční speciál 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Velkomeziříčský Granát 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Rubín 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Pšeničné pivo 5,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach American Pale Ale 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Stout 6,2 KEG, PET, 2l. Sklo Harrach Kávový leţák 4,5 KEG, PET, 2l. Sklo Zdroj: vlastní zpracování 31

Pivovar Chotěboř Pivovar Chotěboř je zcela nový, moderní pivovar, který s produkcí piva začíná v roce 2009. Je to pivovar nezatíţený historií, který výrobu piva staví na tradiční technologii vaření piva při vyuţití moderních prvků řízení technologických procesů. 11 Současná kapacita pivovaru je 10 000 hektolitrů piva za rok s moţností rozšíření kvasných prostor na maximální kapacitu 25 000 hektolitrů piva za rok. Na tuzemský trh je pivo dodáváno především ve formě filtrovaného nepasterizovaného piva a také jako kvasnicové pivo. Pivo se produkuje v KEG sudech pro restaurace, výčepy a bary a dále v lahvích pro maloobchodní trh. Tabulka 16: Základní údaje Pivovar Chotěboř Základní údaje Jméno pivovaru Pivovar Chotěboř Adresa Průmyslová 1755, Chotěboř Založeno 2009 Web http://www.pivovarchotebor.cz Exkurze Ne Ubytování Ne Restaurace Ne Roční výstav piva (hl / rok) 13 705 (2012) Počet vyráběných druhů 6 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 17: Sortiment piva Pivovar Chotěboř Název piva Obj. alkoholu v % Obal Originál - světlé výčepní pivo 4,1 KEG, sklo Prémium - pivo světlý leţák 5,1 KEG, sklo Černé Prémium - pivo tmavý leţák 4,6 KEG, sklo Polo - pivo polotmavý leţák 4,3 KEG, sklo Speciál - speciální karamelové pivo 6,0 KEG, sklo Patron - nealkoholické pivo 0,5 Sklo Zdroj: vlastní zpracování 11 Pivovar Chotěboř [online]. Pivovar [citováno 4.11.2012] Dostupné z: http://www.pivovarchotebor.cz/hlavni.php 32

Pivovar Jihlava, a.s. Jihlavský akciový pivovar je více znám pod názvem Jeţek. Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je záznam v městské knize z 3. května 1348. Ve středověku bylo ve městě registrováno 123 právovárečných domů. Do konce 19. století se počet zdejších pivovarů sníţil na čtyři a posléze v roce 1860 převzal výrobu jihlavského piva zdejší jediný pivovar. Ten byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860, kdy začal fungovat jako významný hospodářský subjekt. Jihlavský pivovar dnes patří ryze české pivovarnické společnosti Pivovary Lobkowicz. Tabulka 18: Základní údaje Pivovar jeţek Jihlava Základní údaje Jméno pivovaru Pivovar Ježek Jihlava Adresa Vrchlického 2, Jihlava Založeno 1861 Web http://www.pivovar-jihlava.cz Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 140 000 (2012) Počet vyráběných druhů 7 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 19: Sortiment piva Pivovar Jeţek Jihlava Název piva Obj. alkoholu v % Obal Jihlavský Grand 8,0 KEG, sklo Šenkovní 10 4,4 KEG, sklo Linie 4,0 KEG, sklo Pivoj 4,2 KEG, sklo Jeţek 11 4,8 KEG, sklo Jeţek kvasnicový 4,9 KEG Telčský Zachariáš 6,1 KEG, sklo Zdroj: vlastní zpracování 33

Minipivovar Dţekův Ranč Ţdírec nad Doubravou Minipivovar s názvem Dţekův Ranč vznikl, v rámci stejnojmenného ubytovacího a turistického zařízení, ve Ţdírci nad Doubravou roku 2011. Pivo se zde vaří pod dohledem známého a zkušeného sládka Oldřicha Záruby. Sortiment piva není příliš široký, vyrábí se pouze světlý leţák. Jedná se o pivo třináctistupňové nefiltrované, kvasnicové a zároveň nepasterizované. Pivo vystupuje pod značkou Naše pivo, jediným distribučním místem však zůstává samotný pivovar. Objem vyrobeného piva je velmi malý, vaří se pouze jednou za 14 dnů. Cílem majitele pivovaru pana Petra Černého však je vyrábět nepasterizované Naše pivo, s vyváţenou harmonií hořkosti, intenzivní lahodné plnosti a zlatavou barvou včetně chmelové vůně. Tabulka 20: Základní údaje Na ranči Ţdírec nad Doubravou Základní údaje Jméno pivovaru Na ranči Ždírec nad Doubravou Žďárská 22, Ždírec nad Adresa Doubravou Založeno 2011 Web http://dzekuvranc.cz/ Exkurze Ano Ubytování Ano Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 84 (2012) Počet vyráběných druhů 1 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 21: Sortiment piva Na ranči Ţdírec nad Doubravou Název piva Obj. alkoholu v % Obal Naše pivo 13 světlý, nefiltrovaný, kvasnicový, nepasterizovaný leţák Zdroj: vlastní zpracování 6,5 KEG, PET 34

Minipivovar Pacov Minipivovar v Pacově navazuje na tradici bývalého pacovského pivovaru, kde se vařilo pivo jiţ v roce 1528. Dnešní pivovar byl oficiálně zaloţen roku 2009. Majitelé pivovaru však vařili pivo uţ předtím, v domácích podmínkách pro své přátele. Sortiment piva obsahuje leţáky s názvy Pacovský Golem (světlý leţák) a Pacovský Černý Rabín (černý leţák). Hlavním lákadlem jsou ale pivní speciály. Jedná se o ochucená piva s příchutí např. borůvky, mandarinky, limetky nebo speciální medový čtrnáctistupňový leţák. Pivo je k dostání přímo v pivnici minipivovaru. Dále ho pivovar stáčí do KEG sudů, pětilitrových soudků a PET lahví. Tabulka 22: Základní údaje Rodinný minipivovar Pacov Základní údaje Jméno pivovaru Rodinný minipivovar Pacov Adresa Jana Autengrubera 318, Pacov Založeno 2009 Web http://www.minipivovarpacov.cz Exkurze Ne Ubytování Ne Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 400 (2012) Počet vyráběných druhů 8 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 23: Sortiment piva Rodinný pivovar Pacov Název piva Obj. alkoholu v % Obal Pacovský Golem - světlý leţák 12% 4,9 KEG, PET Pacovský Černý Rabín - tmavý leţák 12% 5,5 KEG, PET Borůvkové 12% 4,9 KEG, PET Mandarinkové 12% 4,9 KEG, PET Hořký pomeranč 12 4,9 KEG, PET Mochito 12% 4,9 KEG, PET Limetkové 12% 4,9 KEG, PET Speciál Medová 14% 6,0 KEG, PET Zdroj: vlastní zpracování 35

Podklášterní pivovar Třebíč Právo vařit pivo měla Třebíč jiţ od svého zaloţení v roce 1277. Po staletí se zde pivo vařilo v měšťanských domech a první společný pivovar zaloţilo měšťanstvo pod názvem Várečenstvo města Třebíče v roce 1791. Tento pivovar byl však uzavřen roku 1972 z důvodu havarijního stavu většiny zařízení. Ihned se v Třebíči začalo uvaţovat o opravě pivovaru, ze které však nakonec sešlo a na místě bývalého pivovaru dnes stojí obchodní centrum. Podklášterní minipivovar Urban tak svým zaloţením v roce 2012 navázal po 40 letech na dlouhou historii vaření piva v Třebíči. Pivovar se nachází v objektu bývalého zámeckého lihovaru, který byl rekonstruován od roku 2010 za pomoci příspěvků z fondů Evropské unie. Jedná se tak o velmi atraktivní místo, nad Bazilikou sv. Prokopa, památkou UNESCO. Podobně jako další minipivovary se pivovar Třebíč zaměřuje na vícestupňové pivní leţáky s názvy Urban, Kaplan a Cornel. Speciální je výroba jedenáctistupňového leţáku Urban, do kterého se přidávají nejrůznější příchutě od zázvoru přes kávu aţ ke cannabis. Tabulka 24: Základní údaje Podklášterní pivovar Třebíč Základní údaje Jméno pivovaru Podklášterní pivovar Třebíč Adresa Nad Zámkem 7 Založeno 2012 Web http://www.pivovar-trebic.cz/ Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ano Roční výstav piva (hl / rok) 700 (2012)* Počet vyráběných druhů 14 Zdroj: vlastní zpracování *pivovar ještě nepůsobí na trhu ani jeden celý rok. Jedná se tedy o odhad provozního oddělení Podklášterního pivovaru Třebíč. 36

Tabulka 25: Sortiment piva Podklášterní pivovar Třebíč Název piva Obj. alkoholu v % Obal 11 Světlý leţák Urban 4,5 KEG, PET 12 Světlý leţák Urban 5,0 KEG, PET 13 Polotmavý leţák Urban 5,3 KEG, PET 12 Pšeničný speciál Kaplan 5,0 KEG, PET 14 Tmavý leţák Urban 5,8 KEG, PET 16 Tmavý Porter Corner 6,0 KEG, PET 12 Red Ale Cornel 5,0 KEG, PET 14 IPA (India Pale Ale) Cornel 5,8 KEG, PET 11 Leţák s příchutí Višeň 4,5 KEG, PET 11 Leţák s příchutí - Hořký pomeranč 4,5 KEG, PET 11 Leţák s příchutí Borůvka 4,5 KEG, PET 11 Leţák s příchutí Cannabis 4,5 KEG, PET 11 Leţák s příchutí Káva 4,5 KEG, PET 11 Leţák s příchutí Zázvor 4,5 KEG, PET Zdroj: vlastní zpracování 37

Pivovar Kozlíček Tento minipivovar se nachází ve středu Javořické vrchoviny v obci Horní Dubenky. Zaloţení pivovaru předcházely asi dva roky experimentování s vařením piva v domácích podmínkách. Oficiálně pivovar funguje od roku 2006 a ihned začal dodávat pivo do několika restaurací na Vysočině a v Praze. Pivo je moţné si objednat a vyzvednout přímo v pivovaru v Horních Dubenkách. Stáčí se do KEG sudů o objemech 50 a 30 litrů, do skleněných dvoulitrových lahví s patentním uzávěrem a od roku 2010 také do litrových PET lahví. 12 Tabulka 26: Základní údaje Kozlíček Horní Dubenky Základní údaje Jméno pivovaru Kozlíček Horní Dubenky Adresa Horní Dubenky 145, Batelov Založeno 2006 Web http://www.pivovar-kozlicek.cz Exkurze Ano Ubytování Ne Restaurace Ne Roční výstav piva (hl / rok) 70 Počet vyráběných druhů 6 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 27: Sortiment piva Kozlíček Horní Dubenky Název piva Obj. alkoholu v % Obal Javořický leţák světlý 4,8 KEG, PET, sklo Světlá pšeničná 12 5,0 KEG, PET, sklo Vídeňský leţák 12 4,8 KEG, PET, sklo Javořický speciál polotmavý 5,8 KEG, PET, sklo Javořický speciál tmavý 5,2 KEG, PET, sklo India Pale Ale 6,1 KEG, PET, sklo Zdroj: vlastní zpracování 12 Pivovar Kozlíček [online]. Dostupnost piva [citováno 27.11.2012] Dostupné z: http://www.pivovar-kozlicek.cz/dostupnost-piva.html 38

1.5 Diskuze literatury a pramenů Na vysoké škole polytechnické Jihlava dosud nevznikla ţádná práce, zabývající se pivní turistikou, či pivovarnictvím vůbec. Jedinou diplomovou prací, která se týká řešené problematiky, je práce s názvem Pivní turistika v České republice. Autorkou práce je Ing. Hana Lepková, která tuto práci obhájila v roce 2012. Hana Lepková byla studentkou Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Další kniţní publikace, které jsem při tvorbě práce vyuţil, se většinou specializovaly na historii pivovarnictví v České republice, případně hodnotily současné pivovary České republiky. Mnohdy se informace z těchto publikací popíraly a tak nebylo jednoduché data setřídit a dát do souvislostí. Významným informačním zdrojem pro mě byl internet. Konkrétně webové stránky jednotlivých pivovarů. I na nich se však mohou objevovat nepřesné, či klamavé údaje. Vyuţil jsem proto moţnosti a snaţil se kontaktovat přímo zástupce pivovarů a ověřovat si informace u nich. Tuto komunikaci povaţuji za jeden z nejdůleţitějších informačních kanálů vedoucích ke vzniku této práce. 39

2. Praktická část 2.1 Plán zájezdu s tématikou pivovarství v kraji Vysočina 2.1.1 Termín akce Exkurze po pivovarech kraje Vysočina je plánován na léto roku 2013. 12. 14. července 2013, třídenní zájezd. 2.1.2 Modelová oblast Obrázek 11: Modelová oblast zájezdu, kraj Vysočina Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 2.1.3 Cíl exkurze Plán exkurze zahrnuje návštěvu nejzajímavějších a zároveň nejnavštěvovanějších pivovarů Vysočiny. Jedná se o velké podniky i minipivovary a nabízí účastníkům moţnost porovnat rozdíly výroby ve velkých a malých pivovarech. Exkurze je zaměřená především na poznání pivovaru Bernard v Humpolci. 40

2.1.4 Doprava Dopravu zájezdu zajišťuje firma Mivar Bus, se sídlem na adrese: Palackého 650/16 589 01 Třešť. Ceny dopravy jsou smluvní: 24 Kč/km, cena čekání 140 Kč/hod. Typ vozu je Renault Iliade 49+1. Vybavení vozu: WC, Tónovaná okna, DVD, video, kávovar, ABS, Retardér, klimatizace dvoukompresorová, lednice. Polohovatelná sedadla s bezpečnostními pásy s opěrkami na nohy. Individuální osvětlení, prostorné zavazadlové prostory. 2.1.5 Stručná charakteristika osob, které se zúčastní exkurze Zájezd je plánován pro skupinu 45 osob, převáţně muţi ve věkové skupině 35-50 let. 2.1.6 Trasa exkurze Plán trasy: Jihlava Dalešice Pelhřimov Ţeliv Humpolec Jihlava. 41

2.2 Program zájezdu 2.2.1 1. den - 10:00 - Shromáţdění účastníků Radniční pivovar a restaurace v Jihlavě - Masarykovo náměstí 66/67, přivítání na zájezdu, uloţení zavazadel do autobusu. - 10:30 - Prohlídka Radničního pivovaru, degustace piv, oběd v pivovarské restauraci - 13:30 - Odjezd do Dalešic - 14:45 - Příjezd do Dalešic - 15:30 - Prohlídka pivovaru a pivovarského muzea Dalešice - Ubytování v pivovaru Dalešice 2.2.2 2. den - 8:30 - Odjezd do Pelhřimova - 10:00 - Příjezd do Pelhřimova - osobní volno, sraz u autobusu 11:45-12:00 - Oběd - 13:00 - Návštěva Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově - 16:00 - Odjezd do Ţeliva - 16:30 - Příjezd do Ţeliva - 17:00 - Prohlídka kláštera a pivovaru v Ţelivě - Ubytování v klášteře Ţeliv 2.2.3 3. den - 9:15 - Odjezd do Humpolce - 9:45 - Příjezd do Humpolce - 10:00 - Prohlídka pivovaru Bernard v Humpolci - 12:00 - Oběd - 13:00 - Odjezd do Jihlavy - 13:45 - Příjezd do Jihlavy - Moţnost posezení v pivovarské restauraci v Jihlavě 42

2.2.4 Ubytování 1. noc - Pivovar Dalešice: 860,- Kč/osoba/noc vč. Celková kapacita:18 pokojů / 47 lůţek s moţností přistýlek (celkem 57 lůţek) 2. Noc - Klášter Ţeliv: ubytování v rámci exkurze, cena 970,-Kč/os vč. DPH Celková kapacita:109 lůţek/33 pokojů + 11 lůţek / 2 apartmány + 20 lůţek/tábor 2.2.5 Stravování 1. den - oběd - Pivovarská restaurace Radničního pivovaru Pivovarské menu 90 Kč,- / osoba - večeře - Restaurace pivovaru Dalešice individuální objednávky, cena 100 Kč/osoba 2. den - snídaně v ceně ubytování Pivovar Dalešice - oběd restaurace Střepina, výběr z menu, cena 85 Kč/osoba - večeře v ceně ubytování Klášter Ţeliv Klášterní menu s pivem 3. den - snídaně v ceně ubytování Klášter Ţeliv - oběd hotel Kotyza, výběr z denní nabídky, cena 90 Kč,-/ osoba 43

2.2.6 Vstupy 1. den - Exkurze radniční pivovar 80 Kč/os. - Exkurze Pivovar Dalešice 350 Kč/os. (cena za dva navštívené okruhy prohlídky) 2. den - Muzeum rekordů a kuriozit 110 Kč/os. (cena platí v případě, ţe se jedná o skupinu čítající více neţ 20 osob) - Exkurze Klášterní pivovar Ţeliv cena zahrnutá v ceně ubytování. 3. den - Exkurze Rodinný pivovar Bernard 150 Kč/os. 2.2.7 Itinerář trasy Tabulka 27: Itinerář trasy Den Příjezd Odjezd Místo Km Celkem km 1. 13:30 Jihlava 53 53 2. 14:45 Dalešice 53 9:00 Dalešice 82 135 10:30 14:00 Pelhřimov 15 150 14:30 Želiv 150 44 Použité komunikace Poznámka 405, 403, přivítání, exk. 23, 351, 399 Radniční pivovar exk. pivovar Dalešice, ubytování 351, 23, 405, 403, 523, 602 34, 12925, 12927 osobní volno, Muzeum rekordů a kuriozit exk. pivovar Želiv, ubytování 3. 12924, 9:30 Želiv 12 162 12927, 129, 347 523, 131, 9:45 13:00 Humpolec 26 188 602 exk. pivovar Bernard 13:45 Jihlava 188 ukončení zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování

2.3 Informační karty měst a navštívených míst Následující kapitoly se vztahují k městům a atraktivitám, tedy převáţně pivovarům, které jsou v plánu zájezdu. Tyto texty mohou být pouţity jak pro průvodce, tak především pro účastníky zájezdu, jako informační minimum, které se bude návštěvníkovi hodit. Jako příklad exkurze jsem zvolil exkurzi v Rodinném pivovaru Bernard. Touto kapitolou jsem se zabýval detailněji a je zde popsán průběh celé exkurze, na který se mohou účastníci těšit. 2.3.1 Jihlava Město Jihlava leţí administrativně v okrese Jihlava a náleţí pod kraj Vysočina. Jihlava je obcí s rozšířenou působností. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny. Úředně ţije v katastru tohoto statutárního města zhruba 50800 obyvatel. Jedná se o historické město, které bylo zaloţené ve 13. století jako hornické s těţbou stříbra. Roku 2000 se stalo centrem kraje Vysočina a od roku 2004 zde funguje Vysoká škola polytechnická. Historické jádro je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. V Jihlavě je významný průmysl, zoologická zahrada a hned dva pivovary, Radniční pivovar a pivovar Jeţek. Historické jádro je od roku 1982 městskou památkovou rezervací. 45

Obrázek 12: Modelová oblast zájezdu, město Jihlava Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 46

2.3.2 Prohlídka Radničního pivovaru Jihlava Radniční pivovar v Jihlavě je jedním z nejmladších pivovarů v kraji Vysočina. Zaloţen byl v roce 2011. Vyrábí mnoho druhů, většinou speciálních, piv. Některé z nich však pouze výjimečně nebo příleţitostně. Výstav piva za poslední rok byl 1 000 hl. Prohlídka Radničního pivovaru v Jihlavě prování návštěvníky všemi fázemi výroby a je v ni zahrnutá i řízená ochutnávka. Prohlídka trvá asi 45 60 minut. Program prohlídky: Informace o historii Radničního pivovaru. Informace o právovárečníctví v Jihlavě a o způsobech vaření piva. Dnešní způsoby vaření piva nahlédnutí přímo na varny a spilky. Degustace piv z Radničího pivovaru v Jihlavě ochutnávka 3 druhů piv, včetně odborného výkladu sládka pana Jaroslava Doráţky, v rámci řízené degustace. Obrázek 13: Restaurace a radniční pivovar Jihlava. Zdroj: obrázky Google.cz 47

2.3.3 Dalešice Obec Dalešice s 590 obyvateli leţí v jihovýchodní části kraje Vysočina asi 20 km od města Třebíč. Jméno obce nese údolní nádrţ vybudovaná v letech 1971-1978 na řece Jihlavě pro přečerpávající vodní elektrárnu a pro potřebu jaderné elektrárny. Kromě vyuţití pro energetiku slouţí vodní dílo ke sportovnímu rybaření a v omezené míře téţ k rekreaci. Nedaleko od obce (asi 6 km) byla postavena Jaderná elektrárna Dukovany, která je součástí energetické soustavy Dukovany - Dalešice. Obrázek 14: Modelová oblast zájezdu, obec Dalešice Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 2.3.4 Prohlídka pivovaru Dalešice Pivovar Dalešice je známý především díky natáčení filmu Postřiţiny. Od roku 1999 je vlastní současní majitelé a specializuje se na kvasnicová piva. Výstav piva v roce 2012 byl 5 000 hl. Dalešický pivovar nabízí svým návštěvníkům ubytování a hned tři prohlídkové okruhy. Protoţe se jedná o slavný a zajímavý pivovar, jsou v programu zájezdu hned dva z nich, které se vzájemně velmi dobře doplňují. 48

Program okruhů: 1. okruh - Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví - Parostrojní výroba piva, starý pivovarský provoz, místo natáčení slavné koupací scény z filmu Postřiţiny. Délka prohlídky asi 20-25 min 2. okruh prohlídka nového provozu s ochutnávkou piva přímo ve sklepě - dnešní výroba piva, středověké leţácké sklepy, ochutnávka piv přímo z leţáckého tanku, upomínková sklenice v ceně prohlídky. Délka prohlídky asi 60 min. Obrázek 15: Vstupní brána Akciového pivovaru Dalešice Zdroj: obrázky Google.cz 49

2.3.5 Pelhřimov Okresní město Pelhřimov najdeme v jihovýchodní části kraje Vysočina. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině. Osada Pelhřimov byla zaloţena jiţ ve 13. století, okresním městem se stalo v roce 1850. Během posledních 50 let vzrostl počet obyvatel z 9 tisíc aţ na současných 17 tisíc. V roce 1969 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pelhřimov je velmi dobře známý jako město rekordů a kuriozit, díky slavnému muzeu na Masarykově náměstí a proslavil se také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu reţiséra Oty Hofmana Návštěvníci. Obrázek 16: Modelová oblast zájezdu, město Pelhřimov Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 50

2.3.6 Muzeum rekordů a kuriozit Muzeum bylo otevřeno 1. července 1994 jako jediné zařízení svého druhu ve střední Evropě. Nachází se v pěti nově zrekonstruovaných patrech pelhřimovské Dolní brány na Masarykově náměstí a jsou zde k vidění unikátní exponáty jinde na světě se nevyskytující. Hojně navštěvované muzeum, v tomto roce s jiţ 30 000 turisty, mapuje unikátní výkony českých a světových rekordmanů, z nichţ mnozí jsou zapsáni v České knize rekordů. Správcem Muzea rekordů a kuriozit je Agentura Dobrý den Pelhřimov. Obrázek 17: Dolní brána v Pelhřimově Muzeum rekordů a kuriozit Zdroj: obrázky Google.cz 51

2.3.7 Ţeliv Obec Ţeliv se rozkládá na Českomoravské vrchovině u soutoku řek Trnava a Ţelivka. Je vzdálena 10 km západně od Humpolce. Počet obyvatel přesahuje jeden tisíc. Archeologické nálezy dokazují, ţe zdejší kraj byl osídlen jiţ ve 3. století našeho letopočtu. Nejstarší architektonickou památkou je premonstrátský klášter, ten byl zaloţen v r. 1139, a je dominantou obce dodnes. Součástí kláštera je pivovar s dlouhou historií, znovuotevřený roku 2010 kanonií premonstrátů. Obrázek 18: Modelová oblast zájezdu, obec Ţeliv Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 2.3.8 Prohlídka kláštera a klášterního pivovaru Ţeliv Pivovar v Ţelivě je jediný pivovar patřící církevnímu řádu. Pivo se zde vařilo jiţ od 13. století, nově se zde pivo vaří od roku 2011. Celkový výstav piva v roce 2012 čítal na 2 000 hl. Pivovar a klášter nabízejí několik prohlídkových okruhů. Prohlídka pivovaru a noc v klášteře. Tato kombinace sluţeb nese název "Drslav" a zahrnuje ubytování ve dvoulůţkových pokojích přímo v opatství premonstrátského kláštera a proto je vhodný pro vícedenní zájezdy. 52

Program prohlídky pivovaru a kláštera: - historie klášterního pivovaru - výklad stromu piv, ve kterém jsou obsaţeny základní druhy ve světě vyráběných piv - výklad klasické výroby piva - technologický postup vaření piva v Ţelivské klášterním pivovaru, prohlídka jednotlivých zařízení - kontrolní procesy technologie výroby piva - degustace 6 - ti druhů piva (3 leţáky, světlý speciál, American Ale, Abby Ale) - prohlídka historické části kláštera při svíčkách Obrázek 19: Klášter v Ţelivě Zdroj: obrázky Google.cz 53

2.3.9 Humpolec Humpolec je město, které nalezneme v kraji Vysočina přímo u dálnice D1 na polovině vzdálenosti mezi Prahou a Brnem. První písemné zmínky pochází z roku 1178. Ve 13. - 15. století se stala velmi významnou těţba stříbra a od 17. stol. tradiční soukenická výroba. Ta byla v 19. století natolik rozvinutá, ţe zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". V současnosti ţije ve městě více neţ 10 000 obyvatel. Z turistického hlediska je zajímavé muzeum nejslavnějšího rodáka Aleše Hrdličky a město proslavila také fiktivní postava studenta Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero, které je věnováno muzeum Hliníkárium. Obrázek 20: Modelová oblast zájezdu, město Humpolec Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 54

2.3.10 Prohlídka pivovaru Bernard Pivovar s názvem Bernard navázal na tradici historického vaření piva v Humpolci sahajícího aţ do roku 1597. Se svým výstavem z roku 2012, který činil téměř 205 000 hl je největším pivovarem v programu zájezdu. Exkurze o délce asi 60 minut provádí všemi částmi výroby od varny přes sklepy aţ po stáčírny lahví a sudů. Zahrnuje degustaci nefiltrovaného piva. Ve všedních dnech je zde moţnost navštívit firemní prodejnu, kde je moţné nakoupit pivo i dárkové a upomínkové předměty. Obrázek 21: Vstupní brána Rodinného pivovaru Bernard Zdroj: obrázky Google.cz Následující text popisuje, jak probíhá exkurze po pivovaru Bernard. Tedy, co všechno na návštěvníky čeká. Prohlídka pivovaru Bernard, největšího a jediného průmyslového pivovaru v programu zájezdu, začíná v salónku, kde je připraveno ke zhlédnutí video, popisující cestu zakladatelů pivovaru od jeho znovuotevření roku 1991 aţ do dnešního stavu. Video dokumentuje převratné změny, které proběhly především v rekonstrukci zázemí a technický pokrok, který pivovar zaznamenal. Po skončení videa se prohlídka přesouvá do varny - místa, kde proces výroby piva začíná. Ve varně nás čeká velké teplo stoupající ze 4 měděných kádí. Průvodce nám vysvětlí postup vaření piva ve 4 kádích a připomene základní suroviny, ze kterých se 55

pivo vaří. Dozvíme se, jak dlouho se pivo ve varně vaří, jak se jmenují jednotlivé fáze vaření i kolik sladu se spotřebuje na jednu várku piva. Obrázek 22: Varna Rodinného pivovaru Bernard Zdroj: vlastní zpracování Po opuštění varny nás čeká krátká zastávka v kotelně. Zde se dozvíme, jak se pivovar snaţí co nejekologičtěji vytápět všechny prostory provozu. Následuje sanitační stanice, odkud se zajišťuje čištění veškerého potrubí pro stáčírny sudů a lahví. 56

Další zastávkou piva i naší jsou cylindro - konické tanky. Ty postupně nahrazují otevřené spilky. Avšak v pivovaru Bernard se pouţívají výhradně k přidávání kvasnic a hlavnímu kvašení, nikoliv k dokvašování. To probíhá klasicky v leţáckých tancích. V jedné z nejnovějších budov pivovaru, kde nás přivítá mrazivá teplota 1,5 C je celkem 26 tanků, přičemţ kaţdý z nich má Obrázek 23: Cylindro - konické tanky v Rodinném pivovaru Bernard Zdroj: vlastní zpracování Po pár minutách mezi tanky se přesouváme do sklepa, kde je teplota alespoň trochu přijatelnější. Zde se pivo filtruje, při stáčení z leţáckých tanků. Dozvíme se, jaké jsou výhody a nevýhody filtrace a pasterizace. Pivovar vyrábí i piva nefiltrovaná a tak si ukáţeme, ţe přes filtr vůbec procházet nemusí. Jak zařídit, aby pivo při stáčení do sudů či lahví nepěnilo, se dozvíme u tzv. přetlačného tanku. 57

Ze sklepa se dostáváme zpět nad zem a čekají nás poslední dvě zastávky stáčírny. Jako první přichází na řadu stáčírna sudů. Průvodce nám ukáţe celou cestu prázdného sudu na plnící lince. Jeho vyčištění, opětovné naplnění, kontrolu plnosti aţ po označení datem stáčení a druhem piva. Celý proces trvá jen pár minut a pak se vydáme na prohlídku stáčírny lahví. Opět uvidíme cestu kaţdé lahve přes vyloţení z přepravky, vyčištění, naplnění a uzavření aţ k nalepení etikety a opětovnému vloţení do přepravky. Obrázek 24: Stáčírna sudů v Rodinném pivovaru Bernard Zdroj: vlastní zpracování. To byla naše poslední zastávka na prohlídce a tak se přesuneme opět do salónku, kde nás jiţ čeká malé občerstvení, včetně ochutnávky nefiltrovaného leţáku. 58

2.4 Pivní abeceda Kapitola Pivní abeceda vznikla jako moţný podklad pro výrobu propagačních materiálů pro účastníky zájezdu. Ke kaţdému písmenu abecedy, kromě zřídka pouţívaných Q, X a Y je přiřazen jeden pivní pojem. Mnoho pivních pojmů by si místo v této abecedě zaslouţilo také, a proto v je v kapitole i několik pojmů tzv. pod čarou. Ale druh svrchně kvašeného piva. Mívají jantarovou barvu a velmi plnou chuť. Opakem je, u nás mnohem rozšířenější spodní kvašení, kterým vznikají leţáky. Beer anglický překlad slova pivo. Jedná se v podstatě o mezinárodní pojem, kterým si objednáte pivo kdekoliv na světě. CKT Cylindro konické tanky. Velkokapacitní nádoby, někdy aţ na stovky krychlových metrů. Pouţívají se při moderním způsobu kvašení piva, místo otevřených spilek. Dozrávání jedna z procedur při výrobě piva. Pivo dozrává při nízkých teplotách v uzavřených leţáckých tancích. Poté uţ následuje jen filtrace a stáčení piva. Extrakt původní mladiny (EPM) koncentrace látek, rozpuštěných v mladině (v největší míře sacharidy ze sladu). Tento pojem nahradil dřívější pojem stupňovitost. Zjednodušeně řečeno, 11% pivo má vyšší extrakt neţ 10% pivo a je tzv. hutnější. Filtrace cílem filtrace piva je zamezit jeho dalším změnám po jeho stočení do lahve nebo sudu. Při filtraci jsou odstraněny zbytky kvasnic, které by tyto změny nadále způsobily. Jedná se o šetrnější způsob ošetření, neţ je pasterizace. Granát, granátové pivo druh piva, zpravidla speciál. Díky příměsi tmavých sladů je zbarvený do červena. Humna všeobecně jde o prostor pro mlácení obilí. V pivní terminologii jde o rozsáhlá místa ve sladovnách, kde slad po máčení klíčí. Je zde rozprostřen po velké ploše v tenkých vrstvách a pravidelně se musí obracet. 59

Chmel jedna ze základních surovin pro výrobu piva. Přidává se při vaření piva do sladiny. Tento proces se nazývá chmelovar. Dnes se většinou vyuţívají chmelové extrakty, nikoliv surový chmel. Irské pivo nejoblíbenějším a nejznámějším irským pivem je bezesporu Guiness. Černé pivo vyráběné v Dublinu. Během výroby se malá část ječmene upraţí a tím získává toto pivo výrazně kávovou chuť. Ječmen ze surového ječmene se ve sladovně vyrábí slad. Děje se tak po máčení, klíčení a sušení ječmene. Slad se pak převáţí do pivovaru, kde je první surovinou při výrobě piva. Kvasnice další důleţitá surovina pouţívaná k výrobě piva. Kvasnice se přidávají do mladiny ve spilce nebo v CKT a začíná tím hlavní kvašení. Kvašení trvá obvykle 7 10 dní, poté se kvasnice z piva odfiltrují. Případně se nechávají a vznikají dnes oblíbená nefiltrovaná piva. Leţák druh piva. Jde o pivo spodně kvašené, při nízkých teplotách. Svůj název dostal od procesu leţení v tanku, kde dokvašuje měsíc i déle. Mladina meziprodukt při výrobě piva. Vzniká po vaření piva, respektive po jeho poslední fázi přidání chmele. Nealkoholické pivo kvašený nápoj z obilného sladu, který obsahuje jen velmi malé mnoţství alkoholu nebo alkohol ţádný. U nás můţe být tímto termínem označen nápoj do obsahu alkoholu 0,5%. Obsah alkoholu mnoho lidí si plete pojem stupňovitost (nebo jiţ zmiňovaný EPM) a obsah alkoholu. Klasická desítka má asi 3 4 %, dvanáctka 4 5 % a silnější speciály i více procent alkoholu. Pasterizace všeobecně řečeno metoda konzervace potravin. V pivovarnictví jde o zahřátí piva (obvykle na teplotu 72 C) a tím zničení zbytků kvasnic, to potom způsobí delší trvanlivost. Stále přibývá pivovarů, které svá piva nepasterují, mnohdy ani nefiltrují. Filtrace se provádí také k prodlouţení trvanlivosti, je však šetrnější. Rmutování druhá fáze vaření piva. Část vystírky, vzniklé ve vystírací kádi, se při rmutování přečerpá do rmutovacího kotle, kde se zahřívá. Tento proces se většinou dvakrát opakuje a způsobuje přeměnu škrobů na jednoduché cukry. 60

Slad v podstatě naklíčený usušený ječmen (či jiná obilnina). První surovina nutná pro výrobu piva. Slad se namele, smíchá s vodou a vaří se, později se přidá chmel. Vzniklá vyvařená tekutina je základem pro zlatavý mok. Tuplák termín odvozený z němčiny (doppel), lidový výraz pro něco zdvojeného. V restauracích se pouţívá jako název dvojitého půllitru, tedy litrové sklenice. Usazování kvasnic při výrobě leţáku, tedy spodně kvašeného piva klesají kvasnice ke dnu kádě. Svrchní kvasnice při svrchním kvašení se usazují na povrchu kvasícího piva a jsou nadnášeny CO 2. Vystírání probíhá ve vystírací kádi ve varně. Namletý slad se smíchá s teplou vodou a vzniká tak vystírka, tedy směs, která je základem pro výrobu piva. Vystírka se poté znovu ohřívá při rmutování a po odfiltrování převařeného sladu vzniká základ piva. Weizen někdy také Weissbier je pšeničné pivo, původem z Německa.(pšeničné pivo) jedná se o svrchně kvašené pivo vařené ze sladu s vysokým podílem. Je charakterické intenzivní chutí a vůní. Často jsou silně zakalená. Zelený slad název pro naklíčený ječmen, vzniklý jeho namáčením a klíčením na humnech. Vzniká obvykle sedmý den klíčení a poté se vysouší ve hvozdu. 61

Bock druh piva, konkrétně leţáku. Jde o velmi silná piva, aţ kolem 6,5 % alkoholu. Pochází z Německa, kde slovo bock znamená beran, který je i symbolem těchto piv. Kvasnicové pivo pivo s přídavkem kulturních kvasnic. Je důleţité rozlišovat mezi pivem nefiltrovaným, kde zůstávají i při stáčení původní kvasnice a pivem kvasnicovým, do něhoţ se kvasnice přidávají právě aţ těsně před samotným stáčením. Výčepní pivo pivo vyráběné z ječných sladů, které má s extraktem původní mladiny mezi 8 a 10 % objemu. Stout další druh piva, vyrábí se převáţně v Anglii. Při výrobě se pouţívá upraţený ječmen, pivo má velmi tmavou barvu, hustou pěnu a někdy i ovocnou příchuť. Na Britských ostrovech se podává i nechlazené. Porter - pivo podobné stoutu, původem také z Anglie, konkrétně z Londýna. Má velmi tmavou barvu a je velmi chuťově výrazné. Radler míchaný nápoj tvořený pivem a ovocnou limonádou nebo šťávou. Poměr obou látek je většinou vyrovnaný. V poslední době získává stále větší oblibu. 62

2.5 Kalkulace zájezdu 2.5.1 Nepřímé náklady 2.5.1.1 Cena za ujeté kilometry Cena za ujetý km: 24 Kč Ujeté kilometry: 188 km Objíţďky a přístavné (10%) 18,8 km Celkem kilometrovné: 206,8 Cena za ujeté kilometry celkem: 206,8 km * 24 Kč/km = 4 963,20 Kč 2.5.1.2 Náhrada za čekání Cena za hodinu čekání: 140 Kč Počet čekacích čtvrthodin: - 1. den - 25-2. den - 40-3. den 26 (čekací čtvrthodiny počítané mezi 6:00 a 18:00, případně od přistavení autobusu nebo do jeho odstavení) Celkem čekacích čtvrthodin: 91 čtvrthodin = 22,75 hodin Celkem náhrada za čekání: 22,75 * 140 Kč/hod. = 3 185 Kč 2.5.1.3 Náklady na řidiče a průvodce Ubytování Řidič: 1. den: 860 Kč 2. den: 970 Kč Celkem: 1 830 Kč Průvodce: 1. den: 860 Kč 2. den: 970 Kč Celkem: 1 830 Kč 63

Stravování Řidič: 1. den: oběd + večeře: 90 + 100 = 190 Kč 2. den: snídaně (v ceně ubyt.) + oběd + večeře (v ceně ubyt.): 85 Kč 3. den: snídaně (v ceně ubyt.) + oběd: 90 Celkem: 365 Kč Stravné: 1. den: 30 Kč (zkráceno o 2 * 35 %) 2. den: 39,25 Kč (zkráceno o 3 * 25 %) 3. den: 30 Kč (zkráceno o 2 * 35 %) Celkem: 99,25 Kč Průvodce: 1. den: oběd + večeře: 90 + 100 = 190 Kč 2. den: snídaně (v ceně ubyt.) + oběd + večeře (v ceně ubyt.): 85 Kč 3. den: snídaně (v ceně ubyt.) + oběd: 90 Celkem: 365 Kč Stravné: 1. den: 30 Kč (zkráceno o 2 * 35 %) 2. den: 39,25 Kč (zkráceno o 3 * 25 %) 3. den: 30 Kč (zkráceno o 2 * 35 %) Celkem: 99,25 Kč Částky, ze kterých se počítá stravné, vychází z následující tabulky, platné od 1. 1. 2013. Obrázek 24: Sazby stravného při pracovních cestách, rok 2013 Zdroj: http://www.epis.cz/sazby-stravneho-pri-pracovnich-cestach 64

Obrázek 25: Sníţení sazeb stravného, rok 2013 Zdroj: http://www.kajajan.cz/ Odměna průvodci Odměna průvodci: 1 000 Kč / den 1. den: 584 Kč (alikvotní část pro 14 hodin) 2. den: 1 000 Kč 3. den: 584 Kč (alikvotní část pro 14 hodin) Celkem za odměny průvodci: 2 168 Kč Vstupy: U všech navštívených míst, ve kterých se platí vstupné, je zajištěn vstup průvodce zdarma. Náklady na řidiče a průvodce celkem: 1 830 + 1 830 + 365 + 99,25 + 365 + 99,25 + 2 168 = 6 756,50 Kč 2.5.1.4 Nepřímé náklady celkem Cena za ujeté kilometry celkem: 4 963,20 Kč Celkem náhrada za čekání: 3 185 Kč Náklady na řidiče a průvodce celkem: 6 756,50 Kč Nepřímé náklady celkem: 14 904,50 Kč (včetně DPH) 65