ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O. P. S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2014 Dagmar Šandorová

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Vývoj daně z přidané hodnoty v České republice po vstupu do Evropské unie Dagmar ŠANDOROVÁ Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D. 2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu a č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne 10. 5. 2014 Vlastnoruční podpis

Děkuji JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, předání rad a zkušeností z oblasti finančního práva. Dále poděkování patří i panu poručíku Bc. Martinu Stočesovi z Celního úřadu pro Liberecký kraj za poskytnutí odborných rad v oblasti cel. V neposlední řadě děkuji instituci ŠKODA AUTO Vysoká škola, o. p. s. za možnost využití informačního systému ASPI, předání teoretických zkušeností v oblastech managementu, ekonomie, práva, matematiky a statistiky, bez kterých by nebylo možno tuto práci vypracovat.

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 6 Úvod... 7 1 Právní úprava daně z přidané hodnoty... 9 1.1 Vysvětlení pojmu daně z přidané hodnoty a principu jejího fungování... 9 1.2 Předmět daně a dodání zboží... 10 1.3 Územní působnost a místo plnění u zboží a služeb... 12 1.4 Daňové subjekty... 15 1.5 Definice plátce, obrat, uskutečnění zdanitelného plnění... 17 1.6 Sazby daně z přidané hodnoty... 20 1.7 Vysvětlení pojmu zahraničního Reverse charge... 20 1.8 Podání formuláře Přiznání daně z přidané hodnoty... 21 1.9 Nejpodstatnější změny v ě o v časové ose 10 let... 22 2 Modelový příklad... 29 2.1 Porovnání stavu k 31. 1. 2004 a 31. 1. 2014... 29 2.2 Srovnávací analýza indexy... 38 2.2.1 Použití časového indexu... 38 2.2.2 Porovnání na vstupu pomocí odchylky... 39 2.2.3 Porovnání na výstupu pomocí odchylky... 39 3 Vyhodnocení zjištěných změn, výhody, nevýhody z pohledu daňových subjektů... 40 3.1 Provázání výsledků z analýzy s grafem: Přehledu vybraných a vrácených finančních prostředků ze státního rozpočtu daňovým subjektům... 40 Závěr... 42 Seznam literatury... 44

Seznam Tabulek a obrázků Tab. 1 Místo plnění při dodání zboží... 13 Tab. 2 Typy daňových subjektů dle nového a... 16 Tab. 3 Typy daňových subjektů dle starého a... 16 Obr. 1 Počet plátců daně z přidané hodnoty... 18 Tab. 4 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty... 20 Obr. 2 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty... 25 Tab. 5 Výsledné hodnoty z přiznání k.... 38 Tab. 6 na vstupu rok 2004 vs. 2014... 39 Tab. 7 na výstupu 2004 vs. 2014... 39 Seznam použitých zkratek a symbolů ČR EU ZD Česká republika Evropská unie Základ daně Daň z přidané hodnoty Nový Zákon č. 235/2004 Sb. o ve znění účinném k 1. 1. 2014 Starý Zákon č. 588/1992 Sb. o ve znění účinném k 30. 4. 2004 GFŘ SR JCD JSD Generální finanční ředitelství Státní rozpočet Formulář - Jednotná celní deklarace Formulář - Jednotná správní deklarace

Úvod Rozšíření Evropské unie bezesporu ovlivnilo nejen celou řadu různých profesí, ale i vstup České republiky do Evropské unie způsobil změnu přístupu k výkladu tuzemského práva. Pochopit tyto změny je nutností, chceme-li správně aplikovat daňové y, anebo přinejmenším účinně chránit zájmy daňových subjektů. Co předcházelo vstupu? Závazek České republiky k přiblížení právního řádu s právem Evropských společenství vyplynul z článku 69 Evropské dohody, který sbližováním práva podmínil ekonomické zapojení České republiky do Společenství. Přistoupením České republiky k Evropské unii došlo k rozšíření pramenů práva, a to se dotklo i daňové oblasti. Česká republika byla do té doby vázána vlastními y, a mezinárodními smlouvami. Dnem 1. 5. 2004 však došlo k rozšíření vlivu mezinárodního práva a Česká republika se tak musí podle čl. 10 a čl. 10a Ústavy řídit nejenom nařízeními, rozhodnutími a směrnicemi, ale také rozhodnutími Evropského soudního dvora. Se vstupem České republiky do Evropské unie vstoupil v platnost nový o dani z přidané hodnoty č. 235/2004Sb (dále jen nový ). Nahradil tak dřívější o dani z přidané hodnoty č. 588/1992Sb. ve znění účinném do 30. 4. 2004 (dále jen starý ). Česká republika vstupem do Evropské unie tak získala možnost podílet se na společném cíli Evropské unie při harmonizování daní, především daně z přidané hodnoty. Jestliže má fungovat jednotná celní a daňová unie, musí být clo a daň z přidané hodnoty v celé unii shodná. Proto musí český o dani z přidané hodnoty, stejně tak jako y o dani z přidané hodnoty v ostatních členských státech, vycházet ze Směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty, tzv. recast 6. směrnice, která této směrnici předcházela. Zatímco jiné směrnice v některých případech pouze doporučují jak má členský stát postupovat, uvedená směrnice nedává prostor pro improvizaci. V určitých případech má členský stát právo volby, kdy musí stanovení svých podmínek a definic konzultovat s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty (VAT Committee). 7

Cíl bakalářské práce: 1. Definovat nejdůležitější rozdíly v mechanismu uplatňování daně z přidané hodnoty, které jsou zakotveny v novém ě v porovnání se starým em. 2. Prezentovat změny mezi y na modelovém příkladě, s použitím skutečných daňových dokladů. 3. Na základě provedené analýzy definovat zjištěné dopady na daňové subjekty. 8

1 Právní úprava daně z přidané hodnoty 1.1 Vysvětlení pojmu daně z přidané hodnoty a principu jejího fungování Daň z přidané hodnoty tvoří nejvýznamnější část daňového příjmu do státního rozpočtu. Koneční spotřebitelé tuto daň platí při nákupu většiny zboží a služeb. Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní, což znamená, že tuto daň platí státu jiná osoba (plátce) než ta, na kterou dopadají účinky této daně (poplatník). Plátce daně za příslušné zdaňovací období dle jeho registrační povinnosti (měsíční nebo čtvrtletní) odvede rozdíl mezi svými vstupy ze svých přijatých zdanitelných plnění a výstupy za svá uskutečněná zdanitelná plnění, která jsou součástí: 1/ jeho ekonomické činnosti (platí po vstupu ČR do EU) 2/ jeho podnikání (platilo před vstupem ČR do EU) Daňový subjekt tedy odvádí pouze daň z toho, o kolik cena zboží nebo služby stoupne. Pokud daň na výstupu za svá uskutečněná zdanitelná plnění za příslušné zdaňovací období převýší daň na vstupu za svá přijatá zdanitelná plnění, vznikne plátci vlastní daňová povinnost, kterou musí odvést do státního rozpočtu příslušnému správci daně. V opačném případě, kdy daň na vstupu převýší daň na výstupu, vznikne plátci daně nadměrný odpočet a správce daně tuto daň vrátí do 25 dnů po vyměření daně z přidané hodnoty daňovému subjektu na jeho bankovní účet nebo poštovní poukázkou. Tento princip fungování daně z přidané hodnoty platil před vstupem České republiky do Evropské unie. Na stejném principu funguje i po vstupu České republiky do Evropské unie pouze v případě, kdy má daňový subjekt přijatá zdanitelná plnění a zároveň uskutečňuje svá zdanitelná plnění pouze v tuzemsku. 9

1.2 Předmět daně a dodání zboží Předmětem daně dle 2 odst. 1 písm. a) dle nového a je: a) Dodání zboží převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti (dále jen převod nemovitosti ) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Zdanitelné plnění je plnění, které a) je předmětem daně b) není osvobozené od daně. Ve srovnání s legislativou dle starého a účinného do 30. 4. 2004, dle 7 odst. 1): Jsou předmětem daně veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku. Dle odst. 2) za zdanitelná plnění se pro účely tohoto a považuje také a) použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, b) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle 19 odst. 4. c) technické zhodnocení 10

d) vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, g) přeúčtování služeb, které byly poskytnuty s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací h) dodání zahraničního zboží v celních režimech i) předání dovezeného zboží další osobě, jestliže byl dovozcem uplatněn nárok na odpočet daně po propuštění tohoto zboží do volného oběhu, přičemž předmětné zboží zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby. Při porovnání legislativy je patrné, že dochází ke změně v názvosloví u ekonomické činnosti dle nového a a pojmu podnikání dle starého a. Změna je patrná u dovozu zboží, kdy dle starého a podléhá tento dovoz zboží zatížení daní z přidané hodnoty a daň z přidané hodnoty odvádí do státního rozpočtu osoby, jimž má být toto zboží propuštěno. Dle 4 odst. 2 nového a účinného k 1. 1. 2014 se dodáním zboží pro účely daně z přidané hodnoty rozumí: a) Hmotná věc s výjimkou peněz a cenných papírů b) právo stavby c) živé zvíře d) lidské tělo a část lidského těla e) plyn, elektřina, teplo a chlad. Do kategorie hmotných věci patří také hmotné nemovité věci. Dle 2 odst. 2 starého a účinného do 30. 4. 2004 pojem právo stavby není v ě uvedeno. Je tedy patrné, že dochází ke změně v terminologii, nově pak v pojmu právo stavby. Právo stavby může obsahovat pouhé právo postavit na cizím pozemku stavbu (nehmotné prázdné právo stavby), nebo může obsahovat právo mít na cizím pozemku stavbu již postavenou (zhmotnělé materializované právo stavby). 11

1.3 Územní působnost a místo plnění u zboží a služeb Nový dle 3 stanoví: Územní působnost je klíčovým slovem pro správné stanovení předmětu daně, které se váže na místo plnění. Jsou rozlišovány 4 druhy územní působnosti: -tuzemsko, -členské státy Evropské unie, -třetí země, -území stanovené příslušným právním předpisem Evropské unie. Tuzemskem se rozumí území České republiky: Součástí tuzemska jsou samozřejmě i území celních skladů, a to proto, že dodání zboží v celních skladech nebo poskytnutí služeb jsou vzhledem k místu plnění zdanitelná plnění. (Ladislav Pitner a Václav Benda, s komentářem, 2013, str. 25). Evropská unie má v současnosti 28 členských států. Pojem třetí země je u mezinárodního obchodu důležitým termínem. Nicméně, na první pohled není toto označení úplně srozumitelné. Třetí zemí se označuje stát, kterého se týkají ustanoveni mezinárodní smlouvy mezi státy, ale tento stát není sám přímým účastníkem smlouvy. Třetí země jsou tedy pro účely nového a země, které nejsou členem Evropské unie (www.podnikatel.cz) [online]. V praktické části bakalářské práce je územní působnost názorně předvedena v účetních případech v bodech 5, 11 a 12, dle nového a i starého a. V novém ě jsou i taxativně vymezena území, která jsou také chápana jako třetí země. Jejich rozdělení je následující: a) území Evropské unie, která jsou součástí celního území Evropské unie b) území Evropské unie, která nejsou součástí celního území Evropské unie. Při porovnání obou legislativ je patrné, že územní působnost je jednou z nejdůležitějších změn v ě při posuzování předmětu daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci unijním, ve třetích zemích nebo v tuzemsku. V novém ě je klasický dovoz a vývoz aplikován při dodání zboží nebo 12

poskytnutí služby právě při územní působnosti ve třetích zemích. Dle starého a je územní působnost rozdělena pouze na tuzemsko a zahraničí. Územní působnost je úzce spjata s místem plnění, přičemž legislativa zajišťuje, vstupuje-li do obchodního styku subjekt ze třetí země a konečný příjemce se nachází na území EU, aby plnění proběhlo na území členského státu EU. Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti V následující tabulce a níže uvedeném textu je uvedena rozdílnost stanovení místa plnění při dodání zboží mezi starým a novým em. Tab. 1 Místo plnění při dodání zboží Způsob dodání zboží Místo plnění Nový Starý bez odeslání nebo přepravy s odesláním nebo přepravou dodání zboží s instalací, montáží na palubě letadla, lodi či vlaku místo, kde se zboží nachází v době dodání místo zahájení přepravy nebo odeslání místo instalace, montáže zboží místo zahájení přepravy cestujících Zdroj: Meritum Daň z přidané hodnoty 2013, str. 5 7 odst. 1 2b odst. 1c) 7 odst. 2 2b odst. 1a) 7 odst. 3 2b odst. 1b) 7 odst. 4 není v ě uvedeno Dle nového a v 7 odst. 1): Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. 13

Dle odst. 2): Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. Dle odst. 6): Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází. Dle starého a o dani z přidané hodnoty účinného k 30. 4. 2004 v 2b odst. 1) písm. a) : Je místo plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo místem odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje. Dle odst. 2) : Místem plnění při převodu nemovitosti a nedokončené stavby je místo, kde se nemovitost nebo nedokončená stavba nachází. Při porovnání obou legislativ je zřejmé, jak je promítnuta územní působnost do místa plnění, pokud přeprava zboží začíná mimo EU. Ve starém ě přeprava zboží místo dodání neovlivňovala. Při převodu nemovitosti v novém ě chybí termín nedokončené stavby, ale i když není v ě tento termín definován, ve smyslu stavebního a se stavbou rozumí i nedokončená stavba, tj. stavba, která není ještě zkolaudována. Místo plnění při poskytnutí služby Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby dle nového a jsou uvedeny v 9 odst. 1) až 4), kde je uvedeno a přesně definováno, jak je důležité rozlišit pro koho je služba poskytnuta a na koho se váže stanovení místa plnění právě při poskytnutí služby. Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo (podrobněji bude vysvětleno v další části kapitoly, jaký je rozdíl mezi identifikovanou, povinnou a nepovinnou osobou k dani z přidané hodnoty). Místo plnění se tedy přesouvá na příjemce služby pouze v případě, že tento příjemce služby uskutečňuje svou 14

ekonomickou činnost, nikoliv na poskytovatele služby. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani z přidané hodnoty, je místo plnění místo, kde má osoba poskytující službu své sídlo. Následně je uveden příklad pro srozumitelnost výkladu nového a: Plátce daně objedná reklamní služby v příslušném měsíci zdaňovacího období od osoby registrované k dani v Polsku. Doklad je vystaven a doručen plátci. Plátce přizná uskutečnění poskytnutí služby od osoby registrované k dani v Polsku a přijaté plnění uvede do ř. 5 a 43 daňového přiznaní vzor č. 18. Z výše uvedeného vyplývá přesun místa zdanitelného plnění na příjemce služby (Ing. Jana Ledvinková, v příkladech k 1. 5. 2013, 2013). Dle starého a v 2b odst. 3) je definováno, kdy místem plnění při poskytování služeb je místo, kde má právnická osoba poskytující službu své sídlo. Tedy místo plnění se váže na poskytovatele služby, nikoliv na příjemce služby. Ve starém ě není uvedeno rozlišení u osob, pro které je služba poskytována. V porovnání obou legislativ je zřejmá složitost výkladu nového a a nutnost dodržování všech stanovených pravidel. V praktické části této bakalářské práce je v bodu 14 účetního případu názorně promítnut rozdíl dle nového a starého a v modelovém příkladu. 1.4 Daňové subjekty Plátce daně odvádí do státního rozpočtu daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí poplatník konečný spotřebitel při úhradě za zboží nebo přijatou službu. Plátcem daně z přidané hodnoty je každý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání registrovaný jako plátce. Podmínky stanovující nutnost registrace plátce daně jsou uvedeny v odstavci 1.5. V novém ě oproti starému u se objevuje termín osoby povinné k dani a identifikované osoby. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, ale osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, ale uskutečňuje ekonomické činnosti. 15

Identifikovanými osobami se stává osoba povinná k dani, která není plátce nebo právnická osoba nepovinná k dani, pokud uskutečňuje výstupy (služby) do jiného členského státu pro osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě za účelem uskutečňování ekonomické činnosti a místo plnění není tuzemsko, ale území Evropské unie. V následujících tabulkách je uveden rozdíl v identifikaci daňových subjektů porovnáním nového a starého a. Tab. 2 Typy daňových subjektů dle nového a Typy daňových subjektů Nový o osoby povinné k dani 5 odst. 1 skupina spojených osob 5a odst. 1 a 2 osoba povinná k dani - neplátce osoba povinná k dani - plátce identifikovaná osoba pokud nepřekročí obrat, může být osobou osvobozenou od daně 6 až 6f přesahuje stanovený obrat 6g až 6i osoby evidované k dani zahraniční osoby dle 88 osoby nepovinné k dani jsou osoby, které neuskutečňují ekonomickou činnost ve smyslu 5 osvobozená osoba 4 odst. 1 písm. o) osoba neusazená v tuzemsku 4 odst. 1 písm. n) Zdroj: Meritum Daň z přidané hodnoty 2013, str. 15 Tab. 3 Typy daňových subjektů dle starého a Typy daňových subjektů Starý o osoby, které jsou povinny platit daň 3 odst. 1 osoby podléhající dani 4 plátci 5 odst. 1 neplátci osoby ve sdružení - plátci Zdroj: vlastní pokud není překročen stanovený obrat pokud je překročen individuální obrat Pokud je provedeno porovnání obou ů, v novém ě je rozšířen počet osob vztahujících se k příslušenství daně z přidané hodnoty, opět je zde poukázáno na složitější definování plátců, neplátců a osob nepovinných i 16

osvobozených od daně z přidané hodnoty. Rozhodující vliv pro zařazení do jednotlivých kategorií je patrný při porovnání obratu, dále pak i dle územní působnosti v případě, pokud daňový subjekt poskytuje služby v jiných členských státech. Nově se osoba povinná k dani nestává přímo plátcem, je pouze identifikovanou osobou, totéž platí i u obchodní korporace nepovinné k dani. Identifikovaná osoba má ve srovnání s plátcem pouze omezené povinnosti, například v případě neuskutečnění plnění v příslušném zdaňovacím období, identifikovaná osoba není povinna podávat nulové přiznání k dani z přidané hodnoty. Nemá povinnost podávat přiznání k dani z přidané hodnoty v elektronické podobě. 1.5 Definice plátce, obrat, uskutečnění zdanitelného plnění Plátce daně z přidané hodnoty Dle 6 a 94 odst. 1 nového a se plátcem daně stává osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku a jejíž obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. Dle 5 starého a jsou plátci osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč. Dvojnásobné snížení hranice obratu, při jejímž dosažení platí povinnost pro podnikatele zaregistrovat se k dani z přidané hodnoty, přineslo logicky nárůst počtu plátců daně. 17

Obr. 1 Počet plátců daně z přidané hodnoty 600 000 500 000 400 000 412 988 421 865 503 028 508 046 Počet plátců 300 000 200 000 100 000 104 161 139 634 Celkem plátci 0 Z toho měsíční plátci 2003 2004 2012 412988 421865 503028 104 161 Sledované období 2013 508 046 139 634 Celkem plátci Z toho měsíční plátci Zdroj: /www.financnisprava.cz/ Z výše uvedeného grafu a porovnání obou legislativ je názorně vidět, jak se vlivem snížení povinné výše obratu pro registrování nových plátců zvýšil počet registrovaných osob v časové ose deseti let. V roce 2013 se počet registrovaných plátců zvýšil téměř o 95 tisíc plátců daně, oproti roku 2003. Definice obratu Pod pojmem obrat se rozumí souhrn úplat bez daně, včetně č ě dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění. Uskutečněná č plnění jsou: dodání zboží, převod nemovitosti poskytnutí služby. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. 18

Uskutečnění zdanitelného plnění Definice uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby dle nového a v 21 odst. 1): Daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud nestanoví jinak. 2) Dle 21 odst. písm. a) : Dnem dodání dle 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy b) dnem převzetí v ostatních případech c) dnem přenechání zboží k užívání. Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby dle starého a o dani z přidané hodnoty je definováno v 9 odst. 1 písm. a): Při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento nestanoví jinak. V 9 odst. 1 písm. e): Při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve. V 9 odst. 5: Přijetí zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění. Porovnáme-li obě legislativy, je patrno, že dochází ke změně v uskutečnění zdanitelného plnění v případě přijetí nebo poskytnutí zálohy. Dle nového a musí daňový subjekt odvést daň na výstupu v případě, pokud obdrží zálohu na budoucí dodání zboží nebo poskytnutí služby a rovněž si může uplatnit daň na vstupu v případě poskytnutí zálohy na budoucí přijetí zboží nebo služby v rámci tuzemského plnění. 19

1.6 Sazby daně z přidané hodnoty Před vstupem České republiky do Evropské unie činila snížená sazba daně z přidané hodnoty 5 %. Základní sazba byla stanovena ve výši 22 %. Po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004 snížená sazba daně zůstala stávající ve výši 5 % a základní sazba daně z přidané hodnoty se snížila o 3 procentní body, činila 19 %. Tab. 4 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty Období Základní sazba daně Snížená sazba daně 1. 1.1993 31. 12. 1994 23% 5% 1. 1. 1995 30. 4. 2004 22% 5% 1. 5. 2004 31. 12. 2007 19% 5% 1. 1. 2008 31. 12. 2009 19% 9% 1. 1. 2010 31. 12. 2011 20% 10% 1. 1. 2012 31. 12. 2012 20% 14% 1. 1. 2013 - dodnes 21% 15% Zdroj: /www.financnisprava.cz/ Zda změny vývoje sazeb daně z přidané hodnoty ovlivnily daňové povinnosti či nároky na odpočty daně z přidané hodnoty příslušného daňového subjektu je názorně popsáno v praktické části bakalářské práce. 1.7 Vysvětlení pojmu zahraničního Reverse charge Jak již bylo vysvětleno, jak změna v územní působnosti zkomplikovala daňovým subjektům orientaci v daňových ech, tak i systém reverse - charge s sebou přinesl podstatnou změnu v ě o dani z přidané hodnoty. Reverse - charge neboli obrácená daň umožňuje, aby příjemce zboží nebo služby přiznal a zaplatil daň v místě dodání. Odpadá tak složité uplatňování odpočtu daně na území jiného státu nebo dokonce nutnost registrace k dani v zahraničí. Při použití systému Reverse charge, zboží nebo služby nejsou zdaňovány, tak jak je obvyklé jejich dodavatelem nebo poskytovatelem, ale jejich odběratelem nebo příjemcem. Tento mechanismus před vstupem České republiky do EU je u zahraničního obchodu charakterizován tak, že na celních dokladech JCD je vyměřeno clo a daň z přidané hodnoty celním úřadem. Daňový subjekt má povinnost uhradit clo na 20

zvláštní číslo účtu a daň z přidané hodnoty v případě dovozu zboží nebo služeb na jiné číslo účtu. Povinnost úhrady byla do deseti dnů od vydání celního dokladu. Takto uhrazenou daň z přidané hodnoty si mohl český plátce nárokovat až ve svém daňovém přiznání v období, kdy tuto daň uhradil. Z výše uvedené změny vyplývá, že využitím nového a dochází k vylepšení cash flow dovozců. V praktické části této bakalářské práce je změna u systému Reverse charge, způsobu výpočtu cel a příloh celních dokladů, které jsou označeny barevně v textu účetního případu, aby bylo pro porovnání zřejmé, jak je změna promítnuta do obou ů nového a starého. Účetní případy týkající se těchto změn v praktické části na modelovém příkladu jsou charakteristické v bodech: 5 a 14. V bodech 10 a 12 dle nového a a v bodech 5, 9, 10, 12 a 14 dle starého a je názorně porovnáno, jak je promítnuta právě územní působnost, Reverse charge, povinnost daňového subjektu vystavit celní doklady při dovozu a vývozu zboží do třetích zemí a provázanost s celním úřadem. 1.8 Podání formuláře Přiznání daně z přidané hodnoty Dle nového a a informací GFŘ k povinnému elektronickému podávání pro plátce daně z přidané hodnoty dle 101a a č. 235/2044 Sb. pro rok 2014 platí elektronické podávání pro: daňové přiznání (dle vzoru č. 18, v modelovém příkladu je použit tento vzor), dodatečné daňové přiznání a hlášení a to včetně jejich příloh, přihlášku k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů. Povinnost elektronického podávání podle 101a Z se vztahuje pouze na plátce, nikoli na identifikované osoby (MF ČR, 2014) [online]. Dle starého a byla povinnost podávat Přiznání k dani z přidané hodnoty osobně nebo prostřednictvím České pošty s. p.. Pro přiznání daně platil formulář dle vzoru č. 11, jenž je součástí přílohy této bakalářské práce v modelovém příkladu. 21

Při porovnání obou způsobů podání je bezpochyby příznivější elektronické podání. Výhodou oproti starému způsobu je rychlejší přenos dat a informací finanční správě. Přenos dat je zabezpečen prostřednictvím datové schránky u právnických osob nebo pomocí nezaručeného elektronického podpisu aplikací EPO u ostatních daňových subjektů. 1.9 Nejpodstatnější změny v ě o v časové ose 10 let 1.9.1 Změny sazeb daně z přidané hodnoty Od 1. 1. 2010 nabyla účinnosti novela a o dani z přidané hodnoty, která obsahovala změnu základní sazby daně. Tato novela byla součástí a č. 362/2009 Sb. Uvedený byl přijat za účelem změny některých ů v souvislosti s návrhem a o Státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Změna základní sazby daně z přidané hodnoty se zvýšila z původních 19 % na 20 % a výše snížené sazby daně z přidané hodnoty se zvýšila z původních 9 % na 10 %. V důsledku této změny je od 1. 1. 2010 navýšen odvod do státního rozpočtu o jeden procentní bod u obou sazeb daně z přidané hodnoty a současně dochází k zvýšení obchodní ziskové marže. 1.9.2. Změna pravidel pro určení místa plnění daně z přidané hodnoty při poskytování služeb Další novela a o dani z přidané hodnoty byla součástí a č. 489/2009 Sb. Tento byl přijat ve vazbě na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Přijetím a došlo k zjednodušení při určování místa plnění daně z přidané hodnoty při poskytnutí služeb osobám povinným k dani. V 9, který platí s účinností od 1. 1. 2010, a ve kterém došlo k některým změnám po novele od 1. 1. 2013, je zakotven základní obecný princip pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby, a to buď osobě povinné k dani, nebo osobě nepovinné k dani. Změny v novele od 1. 1. 2013 se týkají především definování provozovny pro účely místa plnění při přijímání a využívání služeb a dále následného použití nových pojmů sídlo a identifikovaná osoba. Místem plnění při poskytnutí služeb osobě povinné k dani je místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta (příjemce služby), sídlo, popř. provozovnu (je-li 22

umístěna jinde, než je sídlo nebo místo podnikání), je-li služba poskytnuta této provozovně. Naopak místem plnění při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba, která službu poskytuje (poskytovatel služby) sídlo, popř. provozovnu (je-li umístěna jinde, než je sídlo nebo místo podnikání). V porovnání se starým em výchozí změna spočívá v novém základním pravidle u služeb poskytovaných osobám povinným k dani. Uvedené služby se podle zvláštních pravidel platných do konce roku 2009 zdaňovaly na území jiného státu, než ve státě příjemce. Tyto služby se nově zdaní, popř. osvobodí od daně, ve státě příjemce služby. Naopak ke změně v aplikaci v praxi nedošlo u služeb, které od 1. 1. 2010 nově patří do působnosti základního pravidla, ale i předtím se místo plnění přesouvalo do státu příjemce podle zvláštních pravidel. Jsou to služby právní, poradenské a jiné podobné, reklamní, finanční a pojišťovací, převod práva a některé další. Základní pravidlo při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani se nemění, jelikož i nadále se místo plnění stanoví podle poskytovatele služby. To znamená v místě jeho sídla nebo místa podnikání, případně provozovny, prostřednictvím které se služba poskytuje. V důsledku této změny je kladen důraz na správné stanovení místa plnění, posouzení služby z hlediska poskytovatele nebo příjemce a rozlišení do kategorií osob povinných k dani, nepovinných k dani, osob registrovaných k dani z přidané hodnoty spolu tak s příslušnou územní působností. Rozdílnost a závažnost daňového zatížení daňových subjektů je zřejmé v případě provozovny v jiném členském státě při provádění služeb pro osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, v nutnosti zaregistrování se příslušného daňového subjektu k dani z přidané hodnoty v příslušném unijním státě, kdy budou služby zatíženy a zdaněny daní v jiném členském státě EU a podléhat daňovým ům v této zemi. Nevýhodou pro daňové subjekty je z tohoto pohledu velmi vysoká administrativní náročnost, znalost příslušného daňového a jiné země a s tím spojené náklady na případné tlumočnické služby. 23

1.9.3. Ručení za nezaplacenou daň Generální finanční ředitelství zveřejnilo dne 31. 10. 2013 Informaci k ručení za nezaplacenou daň. Informace tak reaguje na schválené Zákonné opatření Senátu o změně daňových ů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Dle 109 odst. 2 písm. c) a o dani z přidané hodnoty příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň. Jedná se o tyto případy: 1. Pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. 2. Pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle a upravujícího omezení plateb v hotovosti (výše stanovena na 350 000,--Kč), při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. Od 1. 1. 2014 je nutné v případě úplaty za každé zdanitelné plnění v hodnotě nad 700 000,-- Kč prověřit zveřejnění účtu poskytovatele plnění vždy, protože institut ručení za neuhrazenou daň se vztahuje na veškeré platby za zdanitelná plnění. Účet, na který je platba hrazena, musí být v Registru plátců daně z přidané hodnoty zveřejněn ke dni zadání bezhotovostní úhrady (www.finančnisprava.cz) [online]. Ve starém ě před vstupem České republiky do EU tato povinnost v ě nebyla zakotvena. Daňové subjekty opět čelí větší administrativní náročnosti, kontrole příslušných údajů ať již stávajících dodavatelů nebo při uzavírání smluv s novými dodavateli. Tento rozdíl je soustředěn především na eliminaci v boji proti daňovým únikům. 1.9.4. Změny sazeb daně z přidané hodnoty vážící se na novely Postupnými novelami se měnily i výše sazeb daně z přidané hodnoty v časové ose 10 let. Novela a o dani z přidané hodnoty provedená em č. 370/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 týkající se zejména zvýšením sazby daně z dřívějších 10 % na 14 % u snížené sazby daně z přidané hodnoty. Od 1. 1. 2013 24

se zvýšily obě dosavadní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod novelou a o dani z přidané hodnoty em č. 500/2012 Sb. účinnou od 1. 1. 2013, kdy snížená sazba daně oproti dřívější 14 % činí 15 % a základní sazba daně oproti dřívější 20 % činí 21 %. (Ladislav Pitner a Václav Benda, Daň z přidané hodnoty s komentářem k 1. 1. 2013, 2013). Obr. 2 Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty Vývoj sazeb v ČR 1.1.1993-31.12.2013 25% 20% 23% 22% 19% 19% 20% 20% 21% Vývoj v (%) 15% 10% 5% 5% 5% 5% 9% 10% 14% 15% 0% 1.1.1993-31.12.1994 1.1.1995-30.4.2004 1.5.2004-31.12.2007 1.1.2008-31.12.2009 1.1.2010-31.1.2.2011 1.1.2012-31.12.2012 1.1.2013 - dodnes Sledované období Zdroj: zpracováno dle Finanční správy /www.financnisprava.cz/ (2014) 1.9.5 Reverse charge u stavebně montážních prací tzv. tuzemský Reverse charge. Od 1. 1. 2012 se začíná uplatňovat systém samovyměření daně u tuzemského Reverse charge u stavebních a montážních prací. Tato změna je aplikována v praktické části bakalářské práce v bodech 3, 4 a 8 spolu s analýzou zjištěného rozdílu daňové povinnosti u příslušného daňového subjektu s porovnáním daňové legislativy před vstupem do EU. Stavební a montážní práce vymezené v číselných kódech statistické Klasifikace produkce (CZ-CPA) platné od 1. 1. 2008. Tuto klasifikaci lze nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) [online]. 25

Režim přenesení daňové povinnosti je upraven 92 písm. a) a o dani z přidané hodnoty. Tento systém se uplatňuje při dodání zlata plátci (s výjimkou dodání zlata České národní bance), obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k Z, týká se 92c, 92d a 92e Z. Pro poskytovatele plnění použití tohoto režimu znamená, že vystaví daňový doklad příjemci plnění se všemi náležitostmi řádného daňového dokladu až na údaj o výši daně, místo kterého uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. Příjemce plnění je povinen na obdrženém daňovém dokladu doplnit údaj o výši daně (za správnost vypočtené daně odpovídá tento příjemce) a daň přiznat ve svém daňovém přiznání ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Příjemce má zároveň nárok na odpočet daně na vstupu za standardních podmínek pro uplatnění nároku na odpočet ( 72 Z). Pokud má příjemce plný nárok na odpočet daně, znamená pro něj použití zvláštního režimu daňově neutrální transakci (přizná daň na výstupu a zároveň uplatní nárok na odpočet daně na vstupu). Jak poskytovatel, tak příjemce plnění musí též vést zvláštní záznamní evidenci obsahující údaje o uskutečněných či přijatých transakcích podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti a tuto evidenci v elektronické podobě podávat na svůj příslušný finanční úřad společně se svým daňovým přiznáním (ve lhůtách pro podání daňového přiznání). Formát a struktura této evidence jsou uvedeny v Pokynu GFŘ D-4 uveřejněném ve Finančním zpravodaji 2/2011 (lze je též nalézt na internetových stránkách daňové správy na www.mfcr.cz [online]. (Systém ASPI stav k 4. 8.2013 do částky 91/2013 Sb. a 32/2013 Sb. m. s., Uplatňování daně z přidané hodnoty @Zvláštní režimy MER094012CZ poslední stav textu). Při vyhodnocení z pohledu daňových subjektů je kladen důraz na dokonalou znalost problematiky tohoto režimu, k ní příslušných paragrafů dle a o dani z přidané hodnoty, rovněž je kladen velký důraz na administrativní náročnost při vyplňování příslušných formulářů pro správce daně tzv. Výpisů z evidence dodavatele a odběratele (viz Příloha č. 3 a 4). 26

1.9.6 Možnost uplatnění nároku na odpočet daně při pořízení osobního automobilu Další podstatnou změnou v časové ose deseti let od vstupu České republiky do EU byla možnost nároku odpočtu daně z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu. Tento odpočet byl účinný od 1. 4. 2009 dle novely a o dani z přidané hodnoty č. 87/2009 Sb. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 19 % z ceny vozidla si mohl uplatnit subjekt, který byl podnikatelem, musel být plátcem daně z přidané hodnoty, vozidlo muselo být prokazatelně zakoupeno nejdříve dnem účinnosti novely a. Další podmínkou bylo splnění, kdy vozidlo nesmělo být používáno k jiným než podnikatelským účelům a nesmělo se jednat o vozidlo, u kterého neměl plátce při jeho pořízení nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Pokud neměl plátce při pořízení osobního vozidla nárok na odpočet daně, uplatnil při dodání tohoto automobilu i po datu 1. 4. 2009 osvobození od daně, a to v souladu s bodem 3 přechodných ustanovení podle 62 odst. 2 a o dani z přidané hodnoty ve znění platném do dne 31. 3. 2009. V porovnání se starým em neměli podnikatelé možnost uplatnit si daň na vstupu při pořízení osobního automobilu. Rozdíl je shledáván jako pozitivní z hlediska vrácení finančních prostředků od správce daně. Zvyšuje se tak možnost rozvoje podnikání, kdy má podnikatel možnost své finance využít a investovat tak do své firmy. V budoucnu, pokud se podnikatel rozhodne vozidlo prodat, odvede správci daně příslušnou daň na výstupu. Odvedená daň však bude nepochybně nižší, z důvodu opotřebení automobilu za dané období. Aplikace této změny je uvedena v bodu 13 modelového příkladu v praktické části bakalářské práce. 1.9.7 Možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Podstatná novela a o dani z přidané hodnoty s příznivým vlivem pro daňové subjekty je dle 44 a o dani z přidané hodnoty odst. 1 možnost provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení: Plátce jako věřitel, jemuž při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla ve lhůtě 6 27

měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, z tohoto plnění dosud nezanikla, je podle tohoto odstavce oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky při splnění podmínek v písm. a) až d) tohoto odstavce. (Daň z přidané hodnoty s komentářem k 1. 5. 2013, 2013, str. 167). - První nezbytnou podmínkou je, že dlužník se nachází v insolvenčním řízení, insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka a dlužník je plátce. - Druhá podmínka je závazná, kdy musí být věřitelova pohledávka nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku přihlášena v insolvenčním řízení a je k ní přihlíženo. - Třetí podmínkou je neprovázanost osob mezi věřitelem a dlužníkem tj. nesmí to být kapitálově spojené osoby, osoby blízké ani osoby, které podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nově s účinností od 1. 1. 2014 nesmí být společníky téže společnosti, jsou-li plátci. - Poslední nezbytnou formální, ale i časovou podmínkou je, doručení příslušného daňového dokladu dle 46 odst. 1 a o dani z přidané hodnoty tzv. opravného daňového dokladu s příslušnými náležitostmi mezi věřitelem a dlužníkem. V důsledku této novely je ukázáno, jak daňový subjekt může získat své finanční prostředky zčásti zpět dle výše uvedených pokynů a snížit si tak svou daňovou povinnost vůči správci daně. Získané finanční prostředky v rámci zúčtování v příslušném zdaňovacím období tedy může použít pro rozvoj svého podnikání. Aplikace této změny je v bodu 15 modelového příkladu v praktické části bakalářské práce. V časové ose deseti let je celá škála novel a změn v ě o dani z přidané hodnoty, touto prací je poukázáno na ty důležité, s kterými se setkávám v praxi jako soukromá účetní. Aplikace analýzy v praktické části této bakalářské práce navazuje postupně na jednotlivé změny a odráží se tak v příslušných vyplněných formulářích k jednotlivým rokům. 28

Nyní je názorně aplikováno vše, co je popsáno v úvodní části této bakalářské práce příslušného daňového subjektu k 30. 4. 2004 dle starého a a porovnáno s novým em. Je zde popsáno a pomocí účetních případů z praxe vyčísleno, jak změny v legislativě ovlivnily daňovou povinnost případně nadměrný odpočet u jednoho a téhož daňového subjektu. 2 Modelový příklad 2.1 Porovnání stavu k 31. 1. 2004 a 31. 1. 2014 Modelový příklad: Název daňového subjektu: ŠKODA GROUP a.s. tř. Václava Klementa 869 29301 Mladá Boleslav IČ: 67208100 DIČ: CZ67208100 Předmět ekonomických činností: -nákup a pořízení zboží za účelem jeho dalšího prodeje -provádění staveb výstavba bytových a nebytových budov -poradenské práce v oblasti účetních poradců -silniční automobilová doprava -obchodování s cennými papíry Daňový subjekt je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty s měsíčním zdaňovacím obdobím, je účetní jednotkou a jeho sídlo je v České republice. Účetní případy, souhrn za měsíc dle záznamní povinnosti daně z přidané hodnoty, kdy byly vystaveny i přijaty daňové doklady: 29

K 31. 1. 2004 údaje v CZK, tiskopis daně z přidané hodnoty vzor č. 11, který byl platný pro zdaňovací období měsíc v roce 2004, v příloze č. 2 této bakalářské práce. K 31. 1. 2014 údaje v CZK, tiskopis daně z přidané hodnoty vzor č. 18, který je platný od 1. 1. 2013, v příloze č. 1 této bakalářské práce. Za rok 2003 i 2013 vykázal plátce roční koeficient ve výši 1,00 (pro zjednodušení) 1. Tržby za prodej zboží v tuzemsku. Zákon Základ daně Procento Hodnota Řádek Identifikace tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 65 000 22 14 300 445 10 odst. 1 + 9 odst. 1, písm. 65 000 21 13 650 1 13 odst. 1 a) Porovnáním tržeb za prodej zboží v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového a se hodnota snížila. 2. Tržby z prodeje služeb v tuzemsku - účetní poradenské práce. Zákon Základ daně Procento Hodnota Řádek Identifikace tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 52 000 22 11 440 445 10 odst. 1 + 9 odst. 1, písm. 52 000 21 10 920 1 14 odst. 1 e) Porovnáním tržeb za prodej služeb v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového a se hodnota snížila. 30

3. Tržby z prodeje služeb stavebně-montážní práce stavba rodinného domu pro fyzickou osobu občana /podlahová plocha do 350 m2/. Zákon Základ daně Procento Hodnota Řádek Identifikace tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý 500 000 5 25 000 444 10 odst. 1 + 9 odst. 1 písm. f) nový 500 000 15 75 000 2 14 odst. 1 Porovnáním tržeb za prodej služeb stavebně montážních prací v tuzemsku je zřejmé, že uplatněním nového a se hodnota zvýšila 4. Tržby z prodeje služeb stavebně- montážní práce stavba výrobní haly pro osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty provádějící ekonomickou činnost dle nového a a pro plátce dle starého a. Zákon Základ daně Procen Hodnota Řádek Identifikace to tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 750 000 5 37 500 444 10 odst. 1 + 9 odst. 1 písm. f) 750 000* 0 0 25 92a odst. 3 a 5, 92e odst. 1, 2 Výpis z ev. dodavatel viz příloha č. 4 * kód: 43.99.50-Montáž ocelových konstrukčních prvků, text na faktuře: Daň odvede zákazník. V případě nového a byla využita možnost přenesení daňové povinnosti na zákazníka. 5. Pořízení zboží z jiného členského státu EU dovoz zboží ze zahraničí z Německa + bod 14 (starý ) - dovoz zboží od osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě Německu /DIČ-ověřeno v registru plátců daně z přidané hodnoty/ - Německá došlá faktura (nový ). 31

Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 87 380 22% 19 224 303 43, odst. 1 písm. a), odst. 3,4 a 5 56 364 21% 11 837 3 16 odst. 1 43 72 odst. 1 písm. c) Nákup zboží byl uskutečněn ve stejné hodnotě 2 200 EUR. Výši základu daně podle starého a ovlivnila kromě procenta daně hodnota kurzu eura k české koruně v daném období a započítání cla a nákladů na dopravu. Starý : 2 220 EUR * 31,42 = 69 124 CZK + 2 546 CZK + 15170 CZK = 87380 CZK (viz JCD EU_4 2004 dovoz DE příloha č. 7) Nový : 2 220 EUR * 25,62 = 56 364 CZK 6. Tržby za provedenou dopravu v rámci EU, doprava byla započata v tuzemsku v ČR. Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 20 015 osvobozeno 0 430 47, odst. 1 písm. b), odst. od 3 písm. a) 20 000 21 4 200 1 14 odst. 1 Rozdíl mezi starým a novým em byl v možnosti osvobození od v intencích starého a. 7. Prodej cenných papírů v hodnotě CZK 200 000,- Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě 32

starý nový 200 000 osvobozeno od 200 000* osvobozeno od 0 400 28 odst. 2 písm. b) 0 50 51 odst. 1 písm. c), 54 odst. 1 písm. a) * pokud by prodej cenných papírů činil v příslušném roce více než 10 mil. CZK, prodej by byl zdanitelným plněním a musela by být odvedena daň z přidané hodnoty na výstupu) 8. Přijetí subdodávky od osoby registrované k dani z přidané hodnoty: a/stavebně-montážní práce na rodinném domě pro fyzickou osobu občana /váže se k bodu 3/. Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý 200 000 5 10 000 304 19 odst. 1,2 a 3, 19a odst. 1 nový 200 000* 15 30 000 11 44 92a odst. 1,2 a 4 Výpis z ev. odběratel viz příloha č. 3 * částka na došlé faktuře v CZK 200000,-- s textem Daň odvede zákazník KÓD: 43.33.10 Obkladačské práce b/stavebně-montážní práce na výrobní hale /váže se k bodu 4/ Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý 450 000 5 22 500 304 19 odst. 1,2 a 3, 19a odst. 1 nový 450 000* 21 94 500 10 43 72 odst. 1 písm. a) Výpis z ev. odběratel viz příloha č. 3 * částka na došlé faktuře v CZK 450 000,-- s textem Daň odvede zákazník KÓD: 43.99.60 Zednické práce 33

9. Dodání zboží do jiného členského státu EU, hodnota plnění v CZK 75 000,-- /váže se k bodu 5/, týká se změny vlastnického práva. Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý 75 000* 0 0 410 45 odst. 1,2 a 3 nový 75 000 0 0 20 64 odst. 1, 102 Souhrnné hlášení viz příloha č. 5 * JCD EU_1 2004 vývoz D E viz příloha č. 6 Ve starém ě hodnota zboží je základem daně, podle nového a jde o ostatní plnění s místem plnění mimo tuzemsko, s nárokem na odpočet daně. 10. Vývoz zboží do Švýcarska, hodnota plnění v CZK 100 000,-- se změnou vlastnického práva. Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý 100 000* 0 0 410 45 odst. 1,2 a 3 nový 100 000** 0 0 22 66, 33a *JCD EX_1 2004 vývoz CH viz příloha č. 8 **JSD EX_A2014 vývoz CH viz příloha č. 10 34

11. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty došlé faktury: a/došlá faktura za nákup zboží v tuzemsku /váže se k bodu 10 a k bodu 14/ Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 50 000 22 11 000 305 19 odst. 1,2 a 3, 19a odst. 1 50 000 21 10 500 40 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) b/došlá faktura za nakoupený materiál v tuzemsku /váže se k bodu 3 a 4/ Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 200 000 22 44 000 305 19 odst. 1,2 a 3, 19a odst. 1 200 000 21 42 000 40 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) c/došlá faktura za spotřebované vodné v tuzemsku Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 5 000 5 250 304 19 odst. 1,2 a 3, 19a odst. 1 5 000 15 750 41 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) Rozdíl mezi starým a novým em při nákupu zboží a služeb v tuzemsku a následném uplatnění nároku na odpočet daně je ve výši sazby. 35

12. Dovoz - došlá faktura za materiál ze Švýcarska, přičemž materiál byl propuštěn do celního režimu volný oběh a částka je včetně cla. Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 10 700* 22 2 354 303 43 odst. 3,4 a 5 10 000** 21 2 100 7 23 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 7 43 72 odst. 1 písm. c), 33a * JCD IM_42004 dovoz CH viz Příloha č. 9 ** JSD IM_A2014 dovoz CH viz Příloha č. 11 Hodnota základu daně a tím výše při aplikaci nového a je nižší o vyměřené clo, protože v podmínkách nového a bylo vyměřené clo pod hranicí 240 CZK a nebylo vyměřeno. 13. Nákup osobního automobilu pro ekonomickou činnost daňového subjektu v tuzemsku, částka včetně daně z přidané hodnoty v CZK 544500,- Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový U osobních automobilů nebyla možnost uplatnění na vstupu. 450 000 21 94 500 40 13 odst. 1 14. Přijetí služby doprava zboží v Německu od osoby registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě v Německu. 36

Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový 15 710* Vyčísleno a přiznáno v bodě přiznáno 5 Vyčísleno a v bodě 5 12 500 21 2 625 5 303 2b odst. 3 písm. a) nebo b) 9 odst. 1 43 72 odst. 1 písm. c) *JCD EU_2004 dovoz DE viz příloha č. 7 V pojetí starého a byla doprava zboží započítávána do celní hodnoty, protože nebylo možné rozlišit zvlášť částku za zahraničí úsek a zvlášť za úsek tuzemský. 15. Žádost o vrácení daně ve výši 21000,--CZK (základ daně CZK 100000,-) u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, náš subjekt je věřitelem a splňuje všechny podmínky, které jsou závazné pro tuto operaci, přesný popis v teoretické části Zákon Základ Procento Hodnota Řádek Identifikace daně tiskopisu příslušného paragrafu v ě starý nový Nebyla možnost uplatnění snížení na výstupu. -100 000 21-21 000 1 a 33 44 Zatímco při uplatnění nového a má plátce daně možnost snížit daň na výstupu, pokud je jeho dlužník v insolvenčním řízení a současně splňuje všechny podmínky závazné pro tuto operaci dané em, ve starém ě tato možnost nebyla. 37

16. Porovnání přiznání k dani podle starého a nového a. Výsledná daňová povinnost Přílohy starý nový nadměrný odpočet ve výšce 21 088 CZK nadměrný odpočet ve výšce 64 980 CZK Celní deklarace, JCD. Souhrnné hlášení, JSD, Výpis z evidence 2.2 Srovnávací analýza indexy V této části bakalářské práce je provedena srovnávací analýza použitím časového indexu, tzn. o kolik je jedna hodnota ukazatele větší (menší) než jiná hodnota ukazatele. Je porovnávána výsledná daň z přidané hodnoty dle starého a nového a. 2.2.1 Použití časového indexu Výsledná hodnota ukazatele daně z přidané hodnoty u subjektu ŠKODA GROUP a.s. Tab. 5 Výsledné hodnoty z přiznání k. rok Nadměrný odpočet (vratka z FÚ) v CZK 2004 21.088 2014 64.980 i 64980 = 21088 14 / 04 = 3,0814 Nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty (vratka z FÚ daňovému subjektu ŠKODA GROUP a.s.) vzrostl oproti roku 2004 o 208,14 %. V roce 2014 je umožněno daňovým subjektům uplatnit si na vstupu daň z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu. Dalším dopadem zvýšení vratky je způsobeno využitím možnosti snížení své daňové povinnosti na výstupu u věřitele z hodnoty přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení dle uvedených podmínek. 38