VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Michaela Duchoňová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Michaela Duchoňová Vývoj produktové nabídky společnosti Plzeňský Prazdroj Bakalářská práce 2016

Vývoj produktové nabídky společnosti Plzeňský Prazdroj Bakalářská práce Michaela Duchoňová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: duchna.michaela@gmail.com Praha 2016

Bachelor s Dissertation The development of product offers at Pilsner Urquell Michaela Duchoňová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: 2016-04-16 E-mail: duchna.michaela@gmail.com Prague 2016

Prohlašuji, Že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj produktové nabídky společnosti Plzeňský Prazdroj zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne 21. 04. 2016 Michaela Duchoňová

Ráda bych tímto poděkovala vedoucí práce Ing. Blance Zimákové za její odbornou pomoc a cenné rady, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce.

Abstrakt DUCHOŇOVÁ, M. Vývoj produktové nabídky společnosti Plzeňský Prazdroj *Bakalářská práce+, Vysoká škola hotelová. Praha 2016. 60s. Bakalářská práce se zabývá produkty společnosti Plzeňský Prazdroj se zaměřením na ochucená piva a na momentálně nejrychleji rostoucí kategorii alkoholických nápojů cidery. Cílem práce je shrnout produktové portfolio společnosti. Porovnat prodej produktů společnosti Plzeňský Prazdroj za období od roku 2012 do roku 2015 se zaměřením na ovocná piva a cidery. Má práce obsahuje teoretickou část, která je zaměřená obecně na pivo, historii pivovarnictví, výrobu piva a potřebné suroviny, vymezení pojmu cider a ochucená piva. Analytická část zahrnuje tři subkapitoly. První subkapitola je zaměřena na společnost Plzeňský Prazdroj a její produkty. V druhé subkapitole analyzuji prodeje ciderů a ochucených piv v letech 2012 až 2015. Data pro analýzu jsem získala přímo od společnosti. Třetí subkapitola zahrnuje dotazníkové šetření, které přibližuje téma i ze subjektivního hlediska spotřebitelů. Na základě výsledků analytické části navrhuji pivovarům zaměřit se více na kategorii ciderů, která je momentálně nejrychleji rostoucí skupinou. Klíčová slova Cider, ochucené pivo, pivní trh, pivo, pivovarnictví, Plzeňský Prazdroj

Abstract DUCHOŇOVÁ, M. The development of products offers of the Pilsner Urquell company. The Institute of Hospitality Management in Prague, 2016. 60p. This bachelor s dissertation deals with products offered by Pilsner Urquell with the focus on flavoured beers and on the currently fastest growing category of alcoholic drinks - cider. The aim is to summarize the product portfolio of the company. Product sales of Pilsner Urquell are compared within 2012 to 2015 period with a focus on flavoured beers and ciders. My work contains its theoretical part, which is generally focused on beer, the history of brewing beer production and the required raw materials, the definition of cider and flavoured beers. The analytical part includes three sections. The first subchapter focuses on the Pilsner Urquell company and its products. In the second subchapter I analyse the sales of ciders and flavoured beers between 2012 and 2015. I obtained the data for this analysis directly from the company. The third subchapter includes a survey, which approaches the topic as well as from opinions of individual consumers. Based on the results of the analysis I suggest that breweries focus more on the category of ciders which is currently the fastest growing group. Keywords Beer market, beer, brewing, cider, flavoured beer, Pilsner Urquell

OBSAH Úvod... 13 1 Teoretická část... 15 1.1 Historie piva... 15 1.2 Pivovarnictví v ČR... 16 1.3 Charakteristika piva... 16 1.4 Suroviny na výrobu piva plzeňského typu... 17 1.4.1 Slad... 17 1.4.2 Chmel... 17 1.4.3 Voda... 18 1.4.4 Kvasinky... 18 1.5 Proces vaření piva... 18 1.6 Pivo a zdraví... 20 1.7 Ochranné známky... 21 1.8 Chráněné označení České pivo... 22 1.9 Členění piv... 22 1.10 Ovocná piva Radlery... 23 1.11 Cider... 24 2 Analytická část... 25 2.1 Pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj... 25 2.1.1 Základní údaje o společnosti... 25 2.2 Pilsner Urquell... 26 2.3 Gambrinus... 27 2.3.1 Charakteristika piva Gambrinus... 28 2.3.2 Produktové portfolio pivovaru Gambrinus... 28 2.4 Velkopopovický Kozel... 30 2.4.1 Historie... 30 2.4.2 Charakteristika... 31 2.4.3 Produktové portfolio pivovaru Kozel... 31 2.5 Radegast... 32 2.5.1 Historie... 32 2.5.2 Charakteristika... 33

2.5.3 Produktové portfolio pivovaru Radegast... 33 2.6 Ostatní produkty... 33 2.6.1 Cider Kingswood a Kingswood Dry... 36 2.6.2 Postup výroby cider Kingswood... 36 2.6.3 Varianty Kingswoodu... 37 2.7 Gastronomické koncepty společnosti Plzeňský Prazdroj... 37 2.8 Analýza časové řady prodeje... 39 2.8.1 Cidery... 40 2.8.2 Radlery... 42 2.9 Dotazníkové šetření... 45 2.9.1 Základní informace o dotazníkovém šetření... 45 2.9.2 Rozbor otázek... 45 3 Návrhová část... 54 Posouzení hypotéz... 54 Závěr... 57 Literatura... 60 Příloha

SEZNAM ZKRATEK CO2 - Oxid uhličitý PET Polyethylentereftalát SZPI - Státní zemědělské a potravinářské inspekce CHZO - chráněné zeměpisné označení EPM extrakt původní mladiny

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Celkový prodej ciderů v hektolitrech... 40 Graf 2 Procentuální rozdělení trhu Cideru... 41 Graf 3 Cena za 0,5L Cideru... 42 Graf 4 Celkový prodej Radlerů v hektolitrech... 43 Graf 5 Procentuální rozdělené trhu Radlery... 44 Graf 6 Cena za 0,5L Radlery... 44 Graf 7 Otázka číslo 1... 46 Graf 8 Otázka číslo 2... 46 Graf 9 Otázka číslo 3... 47 Graf 10 Otázka číslo 4... 48 Graf 11 Otázka číslo 5... 49 Graf 12 Otázka číslo 6... 49 Graf 13 Otázka číslo 7... 50 Graf 14 Otázka číslo 8... 51 Graf 15 Otázka číslo 9... 51 Graf 16 Otázka číslo 10... 52 Graf 17 Hypotéza 2... 54

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Proces výroby piva Plzeňský Prazdroj... 20 Obrázek 2 Gambrinus nepasterizovaná 10... 28 Obrázek 3 Gambrinus 10... 29 Obrázek 4 Gambrinus Excelent 11... 30 Obrázek 5 Kozel Světlý 10... 31 Obrázek 6 Kozel 11... 31 Obrázek 7 Radegast original... 33 Obrázek 8 Frisco Night Okurka a máta... 34 Obrázek 9 Fénix... 34 Obrázek 10 Kingswood... 37

ÚVOD Každá země má své symboly a legendy. Mezi ty české patří Pilsner Urquell, podle kterého se vaří více jak dvě třetiny světové produkce piva. Plzeňský pivovar je nejzásadnějším pivovarem v Čechách, jehož produkce pokrývá polovinu české spotřeby a produkty jsou vyváženy do více než 50 zemí všech kontinentů. Jeho historický vývoj je silně spjat i s českým vývojem, slávou a úpadkem. Od založení roku 1842 prošel mnoha změnami, ovšem jeho věhlas, sláva a kvalita je stejná. Vedle správné obchodní a marketingové strategie je nejdůležitějším faktorem pro úspěch Plzeňského Prazdroje na českém pivním trhu postoj pivovaru ke komplexní péči o pivo po celou dobu než se dostane z pivovaru až ke konečnému spotřebiteli. Téma Vývoj produktové nabídky společnosti Plzeňský Prazdroj jsem si vybrala pro bakalářskou práci z důvodu, že je mi velmi blízké. Již na střední škole jsem psala maturitní práci na téma Plzeňský Prazdroj, protože mám ráda pivo a hlavně od této společnosti. Mojí nejoblíbenější značkou je Kozel. Zaměření na ochucená piva a cidery jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti tématu a kvůli neustálým změnám v poptávce na trhu. Další inspirací k výběru tohoto tématu je můj starší bratr, který absolvoval Vysokou školu hotelovou v Praze 8, pátým rokem pracuje pro firmu Plzeňský Prazdroj. V současnosti jako manažer pro klíčové zákazníky. Cílem práce je shrnout produktové portfolio společnosti. Porovnat prodej produktů společnosti Plzeňský Prazdroj za období od roku 2012 do roku 2015 se zaměřením na ovocná piva a cidery. Hypotézy: H1: Domnívám se, že prodej ciderů od roku 2012 do roku 2015 je větší než alkoholických ochucených piv. H2: Předpokládám, že nejoblíbenější produkt u segmentu 18-25let je cider Kingswood. Práce je členěna do tří částí, teoretické, analytické a návrhové. V úvodu první části se zaměřím na historii piva od prvopočátku až k pivovarnictví v ČR. Teoretická část obsahuje dále subkapitoly o vymezení pojmu pivo, výrobě piva obecné i speciální metodě Plzeňského Prazdroje, vliv piva na zdraví člověka, popis ochranných známek, závěrem 13

vymezuji pojem ochucená piva a cidery. Druhá kapitola, obsahující analytickou část mé práce, je rozdělena do tří hlavních subkapitol. První subkapitola představuje firmu v základních faktech, pivovary spadající pod společnost Plzeňský Prazdroj a jejich produktové portfolio, závěrem jsem uvedla několik gastronomických konceptů, které zaštitují pivovary. Druhá subkapitola uvádí údaje o časovém vývoji prodeje ovocných piv a ciderů v letech 2012 až 2015. Doplňují ji i údaje o vývoji cen. V této kapitole jsou všechna data k potvrzení či vyvrácení první hypotézy. Třetí subkapitola analytické části obsahuje mé dotazníkové šetření, které přiblíží danou tématiku i ze subjektivního hlediska konzumentů. Taktéž v této části potvrdím, či vyvrátím stanovené hypotézy. Závěrečná třetí kapitola bude obsahovat návrhy, které vyplynou z výsledků analytické části. 14

1 TEORETICKÁ ČÁST První část mé bakalářské práce je věnována teoretickým poznatkům. Jednotlivé kapitoly popisují historii piva a pivovarnictví ve světě i u nás, definice a charakteristiky piva, jeho význam pro zdraví, problematiku legislativy, fáze výroby piva obecně i speciální Plzeňskou metodu. Dále vliv piva na zdraví člověka, ochranné známky a závěrem se zaměřím na ovocná piva a cidery, které v další části analyzuji. 1.1 Historie piva Pivo je jedním z nejstarších nápojů vyráběných člověkem. Po většinu své historie to však byl tmavý, kalný nápoj, který měl daleko k pivu, jaké známe dnes. Existují důkazy, že se pivo vařilo ve starověkém Sumeru 1 už před 6000 lety. Vůbec nejstarším receptem na světě je právě sumerský návod na výrobu piva. Jak šel čas, předali Sumerové umění vařit pivo svým nástupcům: Babyloňanům. Ti začali zkoušet pracovat s příchutěmi do piva například přidávali datle a různé další plody, aby jeho chuť patřičně zlepšili. Aby se zvýšila kvalita piva, utopili staří Babyloňané špatné pivovarníky přímo v jejich pivu pochybné kvality. Babyloňané začali své pivo dovážet do Egypta. Jeho obyvatelé konzumovali pivo skrz slámu, aby se jim do úst nedostaly nepříjemné, hořké kousky. Ani velmi nízká kvalita nápoje lidi od pití piva neodradila. Egypťané se scházeli v pivnicích a pivo se stalo národním nápojem prvkem, který spojoval nejvyšší i prosté vrstvy obyvatel. Pivo se používalo i v medicíně. Starověký lékařský dokument sepsaný přibližně 1600 let před naším letopočtem popisuje přes 700 receptur, z nichž 100 obsahuje slovo pivo! Spolu se sílícím řeckým a římským impériem se Evropou i mimo ni šířila popularita piva. Slovo beer ostatně pochází z latinského bibere, což v češtině znamená pít. Během dalšího tisíce let byla výroba piva zemědělskou záležitostí. Až ve středověku se z pivovarnictví stal rostoucí průmyslový obor. Původně to byli evropští mnichové, kdo hlídal umění vaření piva. Hlavním místem výroby piva se stala střední Evropa, a to zejména Čechy, které lze považovat za centrum vaření piva celého světa. 1 Území dnešního Iráku 15

Středověké české království bylo kosmopolitní křižovatkou Evropy a mělo všechny ingredience potřebné k vaření piva. S tím, jak zde rostla popularita piva, se pivovarnictví stalo důležitou součástí hospodářství celého regionu a pivovarníci se začali hlouběji věnovat samotnému procesu vaření piva i jeho dalšímu zlepšování. 1.2 Pivovarnictví v ČR Dávná historie vaření piva v Čechách a na Moravě se odvíjela stejně jako jinde v Evropě. Důležitý byl rozvoj zemědělství a postupné ukončování kočovného života lidí. Jeho významnou součástí byla i výroba kvašených nápojů. Ve středověku mohli pivo vařit všichni měšťané i šlechta. Postupně se však práva na vaření svazovala a počet tzv. právovárečných domů se snižoval. V pivovarnictví začali ve velkém podnikat zejména příslušníci nižší šlechty, kteří konkurovali městským pivovarům. Velké rozepře se vedly o dodržování tzv. mílového práva, které zakazovalo konkurenci řemesel do vzdálenosti 7 až 9 kilometrů od městských hradeb. Po celá staletí byla u nás skoro všechna piva svrchně kvašená, až do roku 1842, kdy došlo k přelomové události bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva Pilsner Urquell. Výstavbou tohoto plzeňského pivovaru se budu později zabývat více. V roce 1841 bylo na našem území 1052 pivovarů a spodní kvašení používalo 15 z nich. Za 23 let, v roce 1884, bylo pivovarů 927 a spodní kvašené používalo 925 z nich. Za dvacet let se tedy kompletně změnil způsob vaření piva a pivní trh ovládl ležák. Nyní je celosvětově převažujícím pivem spodně kvašený světlý ležák plzeňského typu, vařený nejen velkými pivovary, ale i středními a malými pivovary. 1.3 Charakteristika piva Pivo je lihový nápoj připravený neúplným vykvašením zcukernatělého a chmelem okořeněného sladového výluhu. Pivo se pije ve stavu mírného dokvašování, obsahuje 2 až 7% alkoholu, 0,3-0,5% CO2 a 3 až 12% extraktu. (Johnová, 2002) 16

Oficiální definice piva dle zákona vyhlášky Ministerstva zemědělství ze dne 23. února 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí Pivo je pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. 1.4 Suroviny na výrobu piva plzeňského typu 1.4.1 Slad Slad je vyráběn zejména ve vlastních pivovarech Plzeň a Radegast, část sladu (majoritně speciální barevné slady) se nakupuje. Pro výrobu sladu se používá jarní dvouřadý ječmen a pro jednotlivé značky se preferují definované odrůdy ječmene. Při výrobě sladu z ječmene se ječmen nejprve namočí, aby do sebe natáhl vodu a mohl začít klíčit. Hlavním cílem sladování je aktivace nahromaděných enzymů potřebných ve varním procesu k výrobě sladiny. Při klíčení se tedy škrob v zrnu částečně štěpí na cukry. V posledním kroku sladování se naklíčený ječmen usuší (hvozdění) a je připraven pro vaření sladiny. Hotový slad vlastní výroby i nakoupený slad musí opět splňovat předem dané limity, aby byla zajištěna správná kvalita dané značky. 1.4.2 Chmel Pro Pilsner Urquell se používá žatecký poloraný červeňák ve formě pelet, pro ostatní značky kombinace chmelových pelet a chmelového extraktu. Chmelová peleta je granule, která vznikne lisováním usušených a rozemletých chmelových hlávek očesaných na chmelnici. Pelety jsou dodávány v alobalových sáčcích, kde je vzduch nahrazen dusíkem. Extrakt je potom výluh z chmele pomocí etanolu nebo CO2, který má konzistenci medu. 17

Výluh obsahuje velké množství hořkých látek pocházejících z chmele. Extrakt je dodáván v plechovkách nebo plechových sudech. Výhodou těchto forem chmele je jeho mnohem vyšší kvalita, neboť nedochází ke ztrátám hořkých látek z chmele manipulací a oxidací na vzduchu. Další výhodou chmelových pelet a extraktů je mnohem lepší manipulace se zkoncentrovaným množstvím než s velkými žoky 2 sušeného chmele, kde je mnohem vyšší riziko ztráty hořkých látek z chmelových hlávek. 1.4.3 Voda Plzeňský Prazdroj používá vodu z vlastních studní, která má parametry vody kojenecké a je takzvaně měkká, což je pro vaření piva nejvhodnější. V pivovarech, kde není taková voda samozřejmostí, musejí varní vodu vždy před použitím upravovat (membránová filtrace nebo rezervní osmóza), aby získala nejlepší parametry pro pivo. Jelikož vaří piva i v licenci 3, dochází v licenčním závodě k úpravě vody na stejné parametry, jako má v mateřském závodě. Pro výrobu světlých ležáků je měkká plzeňská voda zárukou kvality (obsahuje nízké hodnoty minerálních látek). 1.4.4 Kvasinky Pilsner Urquell má unikátní kmen kvasinek. Kvasinky jsou mikroorganismy (jednobuněčné houby), který během kvašení piva přeměňují jednoduché cukry (vznikají štěpením škrobu a složitých cukrů ve varně) na alkohol a oxid uhličitý CO2. Vedle toho vzniká i řada dalších látek, které přímo určují chuťové vlastnosti daného piva. Kvasinky si v pivovaru sami množí v tzv. propagačních stanicích, kde z jedné kvasinky vznikají miliony dalších. Velmi důležité je udržovat všechny prostory, kde se manipuluje s kvasinkami, naprosto sterilní, což moderní pivovar dokonale splňuje. 1.5 Proces vaření piva Nejprve zde uvedu obecně platný postup vaření piva a poté postup dle společnosti Plzeňský Prazdroj. Výroba piva se dělí na výrobu sladu a výrobu piva. Cílem výroby sladu je přeměnit škrob na cukr a tím vytvořit předpoklady pro alkoholické kvašení. Výroba sladu zahrnuje: čištění 2 Nejstarší neurčitá jednotka objemu užívaná v různých zemích zejména pro zemědělské plodiny, jako je chmel, káva, rýže, bavlna apod. Slovo pochází z latinského slova saccus pytel 3 Vaření piva v zahraničí se stejnými parametry jako v mateřském pivovaru 18

a třídění ječmene, máčení v náduvnících, klíčení na humnech, sušení na hvozdech, odkličování a drcení. Vaření, které začíná vyluhováním rozemletého sladu v teplé vodě, přičemž se stále míchá ve vystírací kádi. Výsledek je zcukřování vystírky, které se zesiluje rmutováním. Po filtraci do scezovací kádě vzniká sladina. Vařením sladiny vzniká mladina, která se dále zpracovává a přečerpá do kvasírny. Kvašení probíhá za teploty kolem 5 C přibližně týden. Dokvašování probíhá v tancích při teplotě kolem 2 C. Během téměř konečného procesu pivo dozrává a získává typické chuťové vlastnosti, proces trvá přibližně měsíc. Nakonec se pivo filtruje a stáčí. Proces vaření piva ve společnosti Plzeňský Prazdroj má přísné parametry, které musí být splněny, aby byly dodrženy standarty výroby, tzn. jedno pivo jako druhé. Zde se ukazuje výhoda moderního výrobního zařízení, na kterém se mnohem lépe zachovávají parametry tradičních receptur a výrobních postupů. Všechny značky společnosti se obecně vyrábí tzv. spodním kvašením, což znamená, že kvasinky po ukončení kvašení piva sedimentují na dno kvasné nádoby. Každá značka piva má svou kuchařku, podle níž se pivo vyrábí. Na obrázku 1 je znázorněn proces vaření piva. Vaření začíná mletím sladu na sladový šrot, který se smíchá s vodou (vystírání 4 ). Část této směsi (rmut 5 ) se přečerpá do kotle, kde se postupně uvede do varu s dodržením určitých časových prodlev zajišťujících dokonalé štěpení na jednodušší cukry. Po uvedení rmutu do varu a povaření se přečerpá zpět k původnímu podílu. Podle počtu těchto cyklů se označuje proces jako jedno, dvou nebo třírmutový postup. Výsledkem rmutování je sladina, která je opravdu sladká vlivem rozpuštěných zkvasitelných cukrů vytvořených působením enzymů sladu na sladový škrob. Sladina se poté povaří s chmelem, který zajistí hořkost a chmelovou vůni piva, a tím sladina přechází v mladinu. Mladinu je následně nutné vyčeřit a ochladit před přidáním kvasinek. Kvasinky nakonec přemění rozpuštěný cukr v alkohol a CO2. Takto vzniklé mladé pivo se přečerpá do ležáckých tanků, kde pivo ještě pomalu dokvašuje a vznikající CO2 se rozpouští ve zrajícím pivě a pivo tak získává správně chuťové vlastnosti. Pivo je poté třeba zfiltrovat a odstranit zbytky kvasinek, kalů apod. Nakonec je pivo stočeno do přepravních obalů a dodáno zákazníkovi. 4 Míchání sladového šrotu s vodou a následující zapářka 5 Směs sladového šrotu s vodou podrobená rmutování, tj. působení sladových enzymů hlavně na škrob a bílkoviny sladu. 19

Největším nepřítelem piva je kyslík, resp. vzduch a to do fáze kvašení až po konzumaci. Pivo proto nesmí být vystaveno zbytečnému působení vzduchu, neboť dochází k nevratnému poškození jeho chuti a vůně. Obrázek 1 Proces výroby piva Plzeňský Prazdroj Zdroj: Interní dokumenty společnosti Plzeňský Prazdroj Pivo ve společnosti Plzeňský Prazdroj se stáčí do cisteren, KEGů 6, 5litrových soudků, lahví, plechovek a PET lahví. Nejdůležitějšími faktory při stáčení z pohledu kvality jsou sterilní prostředí a minimum kyslíku, který může ohrozit kvalitu piva. Každý výrobek musí být dle zákona správně označen, aby byl zákazník i spotřebitel informován o povaze výrobku a v případě ohrožení spotřebitele mohl být výrobek dohledán a stažen z trhu. 1.6 Pivo a zdraví Pivo je druhým nejrozšířenějším nápojem na světě. Pivo se v dnešní době stává spíše nápojem přinášející do výživy obyvatel, při střídmé konzumaci, významné dietetické a zdravotní vlastnosti. Výběr některých přisuzovaných účinků piva: povzbuzení dýchání a 6 Keg je vratný sud, který je speciálně vyvinutý pro průmyslové plnění a sterilní skladování nápojů. 20

chuti k jídlu, podpora trávicí soustavy, močopudné působení, snížení rizika postižení srdečním infarktem, zvýšení družnosti a zlepšení mezilidských vztahů. Pivo je přírodním prostředkem působícím proti stresu díky nízké koncentraci alkoholu a obsahu chmelových látek. Dále snižuje cholesterol, snižuje krevní tlak, povzbuzuje tvorbu červených krvinek, posiluje kosti, má preventivní účinky proti tvorbě ledvinových a žlučníkových kamenů. Jako střídmá konzumace je považována dávka alkoholu odpovídající asi 1litru piva za den (tj. cca 32g alkoholu/den) pro muže a poloviční množství, tj. asi 0,5 litru piva denně pro ženy. Hlavní negativa požívání piva jsou zejména nadměrná konzumace kvůli obsahu alkoholu. Při vysokých dávkách se poškozují játra, slinivka a nervový systém čímž dochází k psychické i fyzické degeneraci. 1.7 Ochranné známky První spory o známku plzeňského piva začaly již v roce 1853. O šest let později dal Měšťanský pivovar zaregistrovat známku Plzeňské pivo Pilsner Bier a každý sud piva měl tuto známku vyraženou na sobě. Ostatní pivovary, které byly v Plzni posléze založeny, používaly pro své pivo rovněž označení plzeňské pivo. Na popud byla v roce 1898 vytvořena nová ochranná známka pro výrobky Měšťanského pivovaru Prazdroj s obměnou Urquell. Volba známky se postupem času ukázala jako výhodnější. Postupně se známka Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell registrovala v 86 státech. Do této doby vede Plzeňský Prazdroj několik sporů s pivovary, které zneužívají označení Pils, Pilsner, Pilsener. Základ je v tom, že Plzeňský Prazdroj považuje toto za označení původu. Konkurenční pivovary považují toto za označení druhu neboli typu piva. Tím, že je spojí s informacemi vlastního pivovaru, považují to za takzvaný delokalizační dodatek, což úřady v řadě států uznávají. Skupina sládků zemí společného trhu zastupující zájmy národních pivovarských organizací zemí Evropské unie vydala v roce 1990 prohlášení k používání označení pojmů Pilsen, Pils(e)ner a Pils. Toto prohlášení bylo pro společnost velmi nepříznivé, protože označení považovalo za označení světlého typu piva spodně kvašeného s výraznou chmelovou vůní a chutí. V zemích Evropské unie je toto označení piva používáno u 37% celkové produkce 21

piva. Tudíž uvedené spory posilují prestiž a popularitu piv vyráběných v Plzeňském Prazdroji. 1.8 Chráněné označení České pivo Užívání CHZO České pivo s sebou nese nejen dodržování varních postupů a surovinového složení, ale také přísné kontroly SZPI, které se zaměřují na kvalitu, výrobní proces a použití předepsaných surovin. Oprávněnost používání CHZO České pivo na etiketách výše uvedených piv potvrdila SZPI po důkladných auditech a kontrolách přímo ve všech čtyřech pivovarech Plzeňského Prazdroje. K zachování a ochraně jedinečnosti českého piva bylo v roce 2008 na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven u Evropské komise zapsáno oficiální chráněné zeměpisné označení České pivo. To garantuje spotřebiteli prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce použití českých pivovarnických surovin, tradičních postupů a místa výroby Česka. 1.9 Členění piv Způsob členění piv upravuje Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 23. února 2000, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Oddíl 3 PIVO skupiny piv: a) světlá - piva vyrobená převážně ze světlých sladů b) polotmavá - piva vyrobená z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady c) tmavá - viz polotmavá piva d) řezaná - piva vyrobená při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny 22

podskupiny piv: a) lehká - piva vyrobená převážně z ječných sladů, do 7 % hm. EPM, obsah využitelné energie max. 1300 kj/l (na etiketě musí být uveden i obsah sacharidů, tuků a bílkovin a energetická hodnota musí být označena nejen v kj/l, ale též v kcal/l) b) výčepní - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 8 až 10 % hm. EPM c) ležáky - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 11 až 12 % hm. EPM d) speciální - piva vyrobená převážně z ječných sladů, 13 a více % hm. EPM e) portery - tmavá piva vyrobené převážně z ječných sladů, 18 a více % hm. EPM f) se sníženým obsahem alkoholu - piva s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % obj. (1 % hm.) g) se sníženým obsahem cukrů - hluboce prokvašená piva s obsahem alkoholu do 0,75 g / 100 ml a bílkovin do 0,4 g / 100 ml h) pšeničná - piva vyrobená s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu i) kvasnicová - piva vyrobená dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení j) nealkoholická - piva s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % obj. (0,4 % hm.) k) ochucená - s přídavkem látek určených k aromatizaci (bylin nebo bylinných výluhů, ovocného koncentrátu, přírodního aroma, medu aj.), potravních doplňků popř. lihovin nebo jiných alkoholických nápojů (s obsahem alkoholu od 1,2 do 15 % obj. alkoholu, kromě vína a burčáku). Podíl lihovin a jiných alkoholických nápojů nesmí překročit 10 % obj. Dále je piva možno dělit podle způsobu kvašení. Svrchně kvašená piva typu Ale, Stout, Porter a jiné. Spodně kvašená piva typu Pils, Bock, bavorského typu. 1.10 Ovocná piva Radlery Radler (též "ovocné pivo", "ochucené pivo" nebo "pivní mix") je typ míchaného nápoje s nízkým obsahem alkoholu, který vzniká smícháním piva a ovocné limonády nebo šťávy. Poměr obou hlavních složek je obvykle 50 %. Nápoj pochází z Bavorska. Obsah alkoholu obvykle nepřesahuje 2,5 %, existují však i výrobky s vyšším obsahem alkoholu. Dnes se 23

jeho obliba rozšiřuje i do ostatních evropských zemí. Pivovary ho nabízejí v lahvích nebo plechovkách, případně se míchá přímo ve výčepu. 1.11 Cider Cider, nápoj v našich zemích takřka neznámý, je na západ od našich hranic velmi populární. K velkým spotřebitelům cidru patří především Velká Británie. Ta vaří a konzumuje nejvíce cideru v Evropě ročně 382 milionů litrů. Ve Francii, kde se zkonzumuje 128 milionů litrů za rok, snad není jediná hospoda, o restauracích ani nemluvě, kde by cider nebyl na nápojovém lístku. Bretaň, Normandie a Picardie jsou hlavními produkčními regiony. Cider bychom však našli i v Lichtenštejnsku, Belgii, Španělsku i Německu. Mimo území Evropy se cider vyrábí i v Kanadě a Spojených státech amerických. První písemné zmínky o cideru pochází již z období několika let před naším letopočtem, kdy Římané při dobývání Británie narazili na keltské obyvatelstvo, jehož zálibou bylo popíjení alkoholického nápoje z nakvašených jablek. Římané pak znalost výroby přenesli i do dalších částí Evropy. První, kdo dal vzniknout názvu cider, byl ve 4. století svatý Jeroným, který jablečný nápoj označil jako sicera. Po rozšíření jablečných sadů v Evropě se cider začal vyrábět ve velkém. 24

2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část podává ucelený pohled na společnost Plzeňský prazdroj a její produktové portfolio. Tento přehled jsem vytvořila pro potřebu naplnění cíle práce. Pro analýzu řešených cílů jsem kombinovala různé postupy zpracování. Zejména rešerši literatury a informací z dostupných internetových zdrojů, vyhodnocení získaných informací, jak statistických dat společnosti, tak pomocí mého dotazníkového šetření. Dále jsem také využila rozhovory s manažerem pro klíčové zákazníky společnosti, který mi také umožnil přístup k firemním dokumentům o produktech. Cílem je vyhodnotit položené hypotézy a jejich platnost potvrdit či vyvrátit. Analytická část se dělí na tři podkapitoly obsahující představení společnosti Plzeňský Prazdroj a její produktové portfolio, analýzu časové řady prodeje vybraných produktů, dotazníkové šetření pro širokou veřejnost se zaměřením na vybrané produkty společnosti. 2.1 Pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj 2.1.1 Základní údaje o společnosti Plzeňský Prazdroj je významným výrobcem a exportérem českého piva, které vaří ve čtyřech pivovarech, v Plzeňském Prazdroji a Gambrinusu v Plzni, v Radegastu v Nošovicích a pivovaru Velké Popovice ve středních Čechách. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí po celém světě. Sládkové Plzeňského Prazdroje vaří tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický Kozel a do portfolia patří také Primus a Klasik. Mezi nejoblíbenější nealkoholická piva patří pivo Birell, pivní nabídku dále obohacují pivní speciály Master, svrchně kvašené pšeničné pivo Fénix a perlivý nápoj Frisco. Do nabídky patří také osvěžující míchané nápoje z piva a ovocné šťávy Gambrinus Řízný citron nebo Gambrinus Limetka&Bezinka. Název firmy Plzeňský Prazdroj, a. s. Město Plzeň Ulice U Prazdroje 7 PSČ 304 97 Vznik 1. května 1992 25

Identifikační číslo 45357366 Právní forma akciová společnost Obchodní rejstřík vedený Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 227 www stránka www.prazdroj.cz 2.2 Pilsner Urquell S příchodem zlatého piva se zcela změnil názor na pivo. Zlatá revoluce pod dozorem lidí z Plzně odstartovala zlatou éru piva trvající až dodnes. Zprávy o výjimečném plzeňském pivu brzo vyzdvihly význam města jeho na mapě a netrvalo dlouhý čas a pivo se už prodávalo nejenom doma, ale také v zahraničí. Tudíž se dá říct, že Pilsner Urquell je první z celosvětově prodávaných piv. Například ve Spojených státech se prodává už od roku 1873. Pivovar se modernizoval a vyrůstal společně se přibývající poptávkou po pivu. S úspěchem nezbytně vstoupila konkurence na trh zlaté pivo Josefa Grolla se pokusily imitovat jiné značky, které označovaly, že jsou plzeňským pivem bez hlediska na to, zda z Plzně skutečně pocházely nebo ne. Jako plzeňské se dnes druhově značí jakékoli spodně kvašené zlaté pivo. Zhruba dvě třetiny světové produkce světlých piv se prodávají pod označením pils nebo pilsner. Pivovar usoudil, že je třeba se bránit a chránit před podružnými konkurenty, kteří se přiživovali na jeho pověsti. Spoustu let byl lokální nápoj znám pod názvem Plzeňské pivo. V roce 1898 se ale jméno mění na Pilsner Urquell, což znamená Plzeň z původního zdroje Prazdroje. V Plzni se pivovar a jeho pivo stalo oprávněným důvodem k hrdosti. Proto v roce 1892 nechala městská rada u příležitosti 50. výročí výroby Pilsner Urquell vybudovat velkolepé brány, které se později staly jedním ze znaků značky. O osm let později přidělilo město pivovaru právo používat na pivu i svůj znak. Brány a městský znak krášlí etikety dodnes. Roku 1939, poté co překročila Hitlerova armáda hranice, se modernizace pivovaru zastavila a zařízení zůstalo stejné i po celou dobu komunistického režimu. Na padesát let byl pivovar oddělen mimo čas i prostor, zcela bez vlivu globálních trendů lehčích piv. Jeho technologie a výjimečná chuť piva zůstala zcela nezměněna. 26

S postupem času se suroviny a procesy zkoumaly, byly přezkušovány a detailně dokumentovány, což příštím sládkům pomohlo vše dobře pochopit a ocenit chuť pravého originálu. Ve výsledku se dokonalost, kterou vytvořil Josef Groll, předávala dál a dál nedotčená až do posledních let dvacátého století. Po pádu komunistického režimu v roce 1989, se Pilsner Urquell převedl pod správcovství přední pivovarnické skupiny SABMiller. Ta se zavázala uchovat Grollův recept a předat ho i novému tisíciletí. Pivo Pilsner Urquell se tak z národního dědictví stalo i vlajkovou lodí celé skupiny. 2.3 Gambrinus Tradice piva Gambrinus sahá do roku 1869, kdy vznikl v Plzni První plzeňský akciový pivovar nedaleko měšťanského pivovaru. Původ názvu vychází z osoby patrona pivovarníků, vévody Gambrina který se ovšem ve skutečnosti jmenoval Jan Primus. Jeho jméno se někdy psalo jako Gan Primus, z čehož se v průběhu času stalo Gambrinus. Významným předělem v historii pivovaru se stala druhá světová válka, během níž byly pivovaru způsobeny rozsáhle škody, při bombardování nádraží byla zničena budova pivovaru a budoucnost závodu Gambrinus byla nejistá. Tehdejší vedení však dokázalo obhájit jeho význam pro českou zemi a pivovar byl znovu vystavěn na popud Františka Hlaváčka 7. Od roku 1959 pak došlo ke sloučení Gambrinusu a Prazdroje pod jednotné označení závod Plzeň. Posledním klíčovým okamžikem bylo uvolnění trhu v devadesátých letech, kdy se díky proslulosti gambrinuské desítky pivo šířilo obrovskou rychlosti do všech částí země. Dnes je Gambrinus pivní jedničkou s nejširší základnou pravidelných spotřebitelů, Ti chválí na Gambrinusu zejména výbornou chuť a zaručenou kvalitu. V posledních letech Gambrinus 10 zaznamenal negativní vlnu ohlasů, že je takzvané Europivo, na což pivovar reagoval akcí Jsme národ pivních znalců? v níž přelepili etikety Gambrinusu nálepkou a lidem ho podávali jako pivo z nového pivovaru Patron. Drtivá většina testovaných lidí pivo nepoznala a prohlásila o něm, že je výborné, že si na něm někdo dal opravdu záležet a že je poctivě uvařeno s láskou. Nakonec účastníky nechali nálepku 7 Známá je v dnešní době jeho vnučka teniska Hlaváčková 27

sundat a k jejichž údivu to byl právě Gambrinus 10. Účastnici zhodnotili, že lidé dají více na obal než na pravou chuť piva. Já sama jsem se pokusu nevědomky zúčastnila na Prima Fresh festivalu v Praze a pivo jsem také nepoznala. 2.3.1 Charakteristika piva Gambrinus Nejoblíbenější a nejprodávanější pivo v ČR s nejširší spotřebitelskou základnou. Klasický představitel českých piv s historickou tradicí od roku 1869 má všechny charakteristické přednosti piv vařených v Plzni, jimiž jsou především lahodně nahořklá chuť, sytá barva, bohatá pěna a správný říz. V soutěži Zlatý pohár PIVEX 2011 získal Gambrinus Světlý prvenství v kategorii výčepních piv. Nositel chráněného zeměpisného označení České pivo. 2.3.2 Produktové portfolio pivovaru Gambrinus Nepasterizovaný Gambrinus 10 Gambrinuská desítka má být příjemně hořká a má zahnat žízeň. Tři druhy sladu a dvě odrůdy českého chmele, konkrétně Sládek a Žatecký poloraný červeňák, vytvářejí krásně harmonickou kombinaci svěžího, ale hutného těla a příjemné hořkosti, která nabádá k další konzumaci. V provozovnách nahradil jejího předchůdce Gambrinus originál, který Obrázek 2 Gambrinus nepasterizovaná 10 Zdroj: http://www.gambrinus.cz/nase-pivo staženo dne: 6.3.2016 se již nečepuje. Pivo vyobrazuje obrázek číslo 2. Nefiltrovaný ležák Gambrinus Nefiltrovaný ležák je skutečnou chloubou plzeňských sládků. Mimořádná plnost chuti vytvářená přítomností pivovarských kvasinek je přiměřeně doplněná hořkostí. Poznáte jej podle typického kvasničného zákalu a syté zlatavé barvy. I ve vůni se projeví výrazné sladové aroma a při pomalejším doušku ucítíte také příjemnou vůni čerstvých pivovarských kvasinek. Vaří se ze tří druhů sladu a chmelů Sládku a Žateckého poloraného červeňáku. Toto pivo jsem ochutnala přímo v pivovaru a je opravdu nezapomenutelné. 28

Gambrinus nepasterizovaná 12 Tato dvanáctka má plné tělo, které je tvořeno ze tří druhů sladu. Slad plzeňského typu z vlastní sladovny a také slad karamelový a pražený utvářejí intenzivní plnost tohoto ležáku, která je doplňována hořkostí tvořené z jediné odrůdy chmele Sládek. Výsledná harmonie chuti je intenzivní, harmonická, neulpívající. Gambrinus Originál 10 (lahvová) I mimo hospodu tato desítka spolehlivě osvěží. V každé várce se vyvažuje ten správný poměr vlastního českého sladu a chmelové odrůdy, aby chutnala stejně od prvního do posledního doušku a vybízela k dalšímu napití. Tato varianta byla dříve k dostání i čepovaná, v dnešní době pouze v balení, které vyobrazuje obrázek číslo 3. Obrázek 3 Gambrinus 10 Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 Světlý ležák Gambrinus Premium (lahvová) Plnost i hořkost tohoto ležáku se setkávají blízko středu chuťové stupnice. Přestože má plné tělo díky vlastnímu sladu z plzeňské sladovny, jeho plnost se pojí v každém napití s příjemnou hořkostí a neubírá mu na pitelnosti. Excelent 29

Nová evoluční fáze českého piva. Značka, která dýchá s mladou kulturou. Při přípravě piva Excelent od Gambrinusu využívají plzeňští sládci unikátní postup trojitého chmelení. Třetí chmelení se provádí po skončení vaření, kdy mladina začíná chladnout. Excelent si proto zachovává velké množství voňavých chmelových látek a vyniká plnou chutí a svěžím chmelovým aroma. Prodává se také ve verzi láhve 0,33l přičemž je ideální do klubů, viditelné na obrázku číslo 4. Uvařeno v Plzni roku 2008. Obrázek 4 Gambrinus Excelent 11 Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 2.4 Velkopopovický Kozel 2.4.1 Historie První oficiální zpráva o popovickém pivovaru pochází z poloviny 16. století. Rok 1874, kdy byla uvařena první várka piva, je základním datem novodobé historie Velkopopovického Kozla. Po roce 1945 se pivovar stal národním podnikem a v dalších letech se zapojoval do několika výrobně organizačních celků. V roce 1991 získal pivovar samostatnost a v květnu 1992 se proměnil v akciovou společnost. V lednu 1995 získal v akciové společnosti Pivovar Velké Popovice rozhodující majetkový vliv Pivovar Radegast a.s. V březnu roku 1999 byla stvrzena fúze Plzeňského Prazdroje, a.s. s majoritním vlastníkem akcií pivovaru Velké Popovice, společností Pivovar Radegast a.s. Od října 2002 je Pivovar Velké Popovice oficiálně součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. patřící do skupiny SABMiller. 30

2.4.2 Charakteristika Druhé nejprodávanější pivo v ČR. Díky dlouhé úspěšné historii a vynikající kvalitě je Velkopopovický Kozel druhým nejprodávanějším pivem v ČR a nejprodávanější českou pivní značkou ve světě. Světlý ležák Premium opakovaně vítězí v soutěži České pivo mezi světlými ležáky a Zlatý pohár PIVEX 2011 označil Kozla 11 Medium za nejlepší jedenáctku mezi ležáky. V roce 2014 získal Velkopopovický Kozel 11 3. místo v soutěži České Pivo 2014. Nositelem chráněného zeměpisného označení České pivo. 2.4.3 Produktové portfolio pivovaru Kozel Kozel Světlý Velkopopovický Kozel Světlý se vyznačuje hladkou chutí a hodí se k osvěžení během dne či k relaxaci po dobře odvedené práci. Má nádherně zlatavě žlutou barvu. Obsah alkoholu je Obrázek 5 Kozel Světlý 10 Zdroj: http://www.kozel.cz/nase-produkty staženo dne: 6.3.2016 4%. Lahvovou variantu vyobrazuje obrázek číslo 5. Kozel 11 Velkopopovický Kozel 11 vás odmění vypilovanou plnější chutí, která mu neubírá na Obrázek 6 Kozel 11 31 Zdroj: http://www.kozel.cz/nase-produkty staženo dne: 6.3.2016

pitelnosti. Díky třem druhům sladu spojených s jemnou hořkostí chmele získal Kozel 11 mnoho ocenění z prestižních domácích i zahraničních soutěží. Kozel 11 patří k mým nejoblíbenějším produktům, vyobrazen na obrázku číslo 6. Kozel Premium Pivo Kozel Premium je světlý ležák s příjemnou plnou chutí obohacenou jemným chmelovým a sladovým aroma. Stal se tak oceňovanou variantou ne jen u nás, ale i ve světě. Kozel Černý Velkopopovický Kozel Černý je vyráběný podle původní receptury ze speciální směsi tmavých sladů, čisté vody a výběru toho nejlepšího chmele. Karamelizovaný slad dodává pivu jedinečnou rubínovou barvu a sladkou chuť, díky níž je tak ceněn a uznáván po celém světě. Kozel Řezaný 11 Novinka Velkopopovický Kozel Řezaný 11 snoubí jemnou hořkou chuť světlého piva a karamelové tóny piva černého v jedné láhvi. Tento mimořádný pivní zážitek pro vás připravili sládci v Pivovaru ve Velkých Popovicích pečlivým spojením světlého a tmavého ležáku od Kozla. 2.5 Radegast 2.5.1 Historie Moravský pivovar dostal své jméno podle mýtického boha Radegasta, kterého staroslovanské pohanské kmeny uctívaly jako boha ohně, slunce, sklizně a pohostinnosti. Základní kámen pivovaru Radegast byl položen roku 1965 a první várka pak uvařena 3. prosince 1970. Pivovar Radegast je jedním z nejmladších a nejmodernějších pivovarů v České republice. Ročně produkuje přes 2,2 mil. hl. piva a více než 27 tisíc tun sladu. Vyrábí pivo typu klasický český ležák a je rovněž výrobcem kvalitního sladu ve vlastní pivovarské sladovně. Od roku 1999 je pivovar Radegast součástí největší pivovarské firmy v České republice, společností Plzeňský Prazdroj, a.s., která se později stala členem globální skupiny SABMiller. 32

2.5.2 Charakteristika Pivo z těch nejlepších moravských surovin, s unikátním charakterem s výraznou hořkostí je díky tomu odlišné od ostatních pivních značek. Moravská jednička, typická svou hořkostí, která vyhovuje správným chlapům z drsného kraje. Používá nejkvalitnější pivovarské suroviny z Moravy. Značka s velmi loajálními spotřebiteli na Moravě a ve Slezsku, oslovující i nové spotřebitele ve zbytku ČR. Oficiální pivo české hokejové extraligy. Nositel chráněného zeměpisného označení České pivo 2.5.3 Produktové portfolio pivovaru Radegast Radegast Originál Obrázek 7 Radegast original Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 Světlé výčepní pivo s charakteristicky osvěžující hořkou chutí. Vyobrazen na obrázku číslo7. Radegast Ryze hořká 12 K vaření ležáku se používají tři druhy chmele z moravských chmelnic. Kromě odrůd Žatecký poloraný červeňák a Sládek si vybrali i další českou odrůdu Saaz Late, která je díky své vysoké kvalitě považována za budoucnost českého pivovarnictví. Pivo se vaří tradičním dekokčním 8 chráněného zeměpisného označení České pivo. způsobem rmutování a trojitým chmelením. Ležák je držitelem Nefiltrovaný ležák Správně hořký nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák s plnou chutí a charakteristickým lehkým kvasničným zákalem. 2.6 Ostatní produkty 8 Dekokce je výroba pivovarnické sladiny krátkým povařením rmutů. 33

Birell Nejprodávanější nealkoholické pivo v ČR. Unikátní kvasinky produkují minimum alkoholu a dovolují pivům Birell projít celým procesem kvašení a dokvašování, jakým procházejí klasická česká alkoholická piva. Birell je velmi úspěšný na soutěžích, například na soutěži České pivo roku 2011 byl již podruhé v řadě vyhlášen nejlepším nealkoholickým pivem roku, dále na soutěži Pivex 2015 v kategorii nealkoholických piv zvítězil Birell Světlý následovaný Birellem Polotmavým. Ochucené varianty reflektují trendy současného aktivního životního stylu a jsou bez konzervantů, umělých barviv a umělých sladidel. Pochází z pivovaru Radegast. Varianty: Světlý, Polotmavý, Zázvor, Pomelo & Grep, Limetka & Malina, Polotmavý Citron (novinka) Frisco Moderní, jemně perlivý alkoholický drink, oblíbený zejména mezi ženami. Je vyroben z ječmenného sladu a ochucen přírodními aromaty z citrónu a jablek či brusinek, která v kombinaci se sladovou chutí přinášejí výrazné osvěžení. Nově se přechází na varianty Night které jsou vhodné zejména do klubů z důvodu zvýšeného obsahu alkoholu. Jednu z variant vyobrazuje obrázek číslo 8. Varianty: Night Okurka & máta, Night Ananas & Lemongrass, Brusinka, Jablko a citron, Černý rybíz Obrázek 8 Frisco Night Okurka a máta Obrázek 9 Fénix Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/naseznacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/naseznacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 34

Fénix Svěží nefiltrované pšeničné pivo Fénix belgického typu s obsahem 4,7 % alkoholu nabízí spotřebitelům lehčí chuť a svěží aroma díky použití pšeničného sladu, pomerančové kůry a špetky koriandru. Je servírováno v originální sklenici se srpkem pomeranče. Každý si tak svého Fénixe může užít po svém například tzv. na řezníka, kdy se dužina z citrusu vhodí přímo do piva. Značka byla na trh uvedena v únoru 2012 a je určena všem, kteří v sobě chtějí probudit Fénixe. Původ značky je v pivovaru Plzeňský Prazdroj. Lahvové balení vyobrazuje obrázek číslo 9. Master Pravé pivní speciály se specifickou lahodnou hořkostí. Kombinace speciálních druhů sladu vytváří bohatou chuť i neopakovatelně zářivou barvu a naplňuje očekávání pivních gurmánů. V současné době dostupný pouze v čepované variantě. Varianty: Polotmavý 13, Tmavý 18 Primus Světlé pivo, které skvěle uhasí žízeň a osvěží chuťové buňky. Kvalitní plno-sladové světlé pivo vařené z tradičních pivovarských surovin charakteristické vysokou pitelností a osvěžující chutí. Oblíbená značka v segmentu cenově výhodných piv. Obsah alkoholu 3,8 % obj Klasik Nízkostupňové světlé pivo dle tradiční receptury za příznivou cenou. Světlé výčepní pivo, díky intenzivnějšímu prokvašení dává pivu sníženou plnost a vytváří pocit lehkého osvěžujícího piva. Obsah alkoholu 3,8 % obj Swist Swist cola je nealkoholický sycený nápoj kolového typu s harmonickým poměrem sladké a kyselé chuti, který výborně osvěží. V současné době dostupný pouze v sudu KEG 50l. V loňském roce prošla tato limonáda změnou chuťového profilu a přiblížila se chuťově ke konkurenční Kofole. Od loňského roku Prazdroj nově nabízí i Swist malinu. Malinová příchuť se dlouhodobě těší vysoké oblibě. Kopparberg Významnou událostí loňského roku na českém trhu ciderů byl vstup jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců tohoto nápoje, švédské značky Kopparberg. Cidery 35

Kopparberg si i u nás záhy našly řadu příznivců vyhledávajících především kvalitní prémiové nápoje. Kopparberg je prémiový ochucený cider. Je vyráběn v čisté přírodě ve Švédsku, v městečku stejného jména, z jedinečné měkké vody z okolních jezer a z lokálně pěstovaných ingrediencí. Nejprodávanější ochucený cider v Evropě. Vyráběn ve variantách: Hruška, Jahoda & Limetka, Bezinka & Limetka. Plzeňský Prazdroj je v České republice výhradním distributorem. Gambrinus ochucený (radler) Gambrinus Ochucený je osvěžující míchaný nápoj připravený z výčepního piva Gambrinus a ovocné šťávy bez použití konzervantů a přidaných sladidel. Můžete si jej vychutnat ve třech variantách se skutečnou chutí ovoce: Řízný citrón, Limetka & Bezinka a Šťavnatý grep. 2.6.1 Cider Kingswood a Kingswood Dry Pokud je pro vás víno moc silné, pivo moc hořké a limonády moc sladké, možná právě cider bude pro vás to pravé osvěžení. Kingswood navíc neobsahuje lepek, a tak jej mohou pít i celiaci. Cider Kingswood je alkoholický nápoj z jablek rostoucích zejména v sadech. Kingswood Cider byl vyvinut inovačním týmem přímo pro českého zákazníka. Samotnému testování optimální chuti byl věnován téměř rok. Základem nápoje je prokvašený jablečný mošt z plně dozrálých jablek. Obsah alkoholu je 4,5 %, DRY (5 %) Vychutnat si jej můžete čepovaný na led do 0,4l sklenice v některém z podniků nebo jej zakoupit ve skleněné 0,4l láhvi, nově i v plechovce o obsahu 0,33l. Připravovanou novinkou na tento rok je Kingswood Rosé. 2.6.2 Postup výroby cider Kingswood Než se cider dostane ke svým spotřebitelům, musí ujít dlouhou cestu. Vše začíná výběrem vhodných odrůd jablek, které se míchají tak, aby se docílilo vhodného poměru sladkosti, hořkosti, kyselosti a typického jablečného aroma. Při výrobě Kingswoodu, jako čistě jablečného cideru, se jiné ovoce než jsou jablka, nepřidává. Jablečná šťáva je zahušťována na koncentrát, který se nechá částečně prokvasit a těsně před zpracováním naředí dle stanovené receptury. Množství jablek použitých na 1l cideru se může lišit dle kvality sklizně, ale bývá to přibližně 1,4kg jablek na 1l Kingswoodu. Nakonec se cider filtruje, 36

pasterizuje 9 a plní do sudů nebo lahví. Je dobré také vědět, že kvalitní cidery neobsahují umělá sladidla, barviva ani konzervanty. Tuto informaci ale snadno ověříte na každé etiketě. 2.6.3 Varianty Kingswoodu Kingswood Cider - Plná chuť léta s vůní zralých jablek v klasické variantě Kingswoodu. Nejprodávanější varianta Kingswoodu. Lahvová varianta na obrázku číslo 10. Obsah alkoholu 4,5 %. Kingswood Dry - Šťavnatá vůně zelených jablek v osvěžující sušší variantě cideru Kingswood. Novinka minulého léta. Obsah alkoholu 5 %. Kingswoodu Rosé - Zralá červená jablka plná šťavnaté chuti v novém Kingswoodu Rosé. Novinka letošního roku s lehce sladší chutí oproti jejím předchůdcům s obsahem alkoholu 4,5 %. Kingswood Hot Cider Jedná se o speciální koření připravené přímo pro Kingswood pro přípravu horké varianty pro dlouhé zimní večery. Koření se prodává buď samostatně, Obrázek 10 Kingswood Zdroj: http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehled-znacek staženo dne: 6.3.2016 nebo přibalené ke 4 lahvičkách Kingswoodu ve speciální krabičce. 2.7 Gastronomické koncepty společnosti Plzeňský Prazdroj Zde jsem vybrala několik konceptů, které společnost zaštituje. 9 Pasterizace je jednou z metod konzervace potravin, kterou vyvinul v polovině 19. století francouzský vědec Louis Pasteur 37

PUOR Pilsner Urguell Original Restaurant je originální koncept Plzeňského Prazdroje tvořen ve stylu pravé lidové restaurace první republiky a představuje plzeňský ležák v prostředí, které odpovídá české pivní kultuře. Výzdoba interiéru je tvořena dobovými artefakty a kopiemi historických originálů. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell. Nejznámější pobočky se nachází v Praze, Ostravě a Zlíně. Originál Gambrinus 1869 Koncept originálních, stylových a moderně zařízených pivnic Gambrinus Originál 1869. Pobočky, které zaštituje tento koncept, se nacházejí v Praze, Příbrami, Neratovicích a Olomouci. The PUB The PUB Pilsner Unique Bar je franchisingový koncept restaurací, který spojuje kvalitní kuchyni, výborné pivo a skvělou zábavu. V restauracích si můžete načepovat nepasterizované pivo z tanků u jednoho ze stolů vybavených samoobslužným výčepem. Restaurace jsou ideálním místem pro setkání s přáteli při nejrůznějších příležitostech. V provozovně je možno připravit vše od velké firemní akce až po soukromou oslavu narozenin. Tento koncept restauraci je rozšířen po celé České republice i Evropě, zejména v Praze, kde má pět poboček. Dále například České Budějovice, Liberec, Opava, Ostrava, Tábor a nemůže chybět ani v domovském městě pivovaru - v Plzni. Za hranicemi republiky má pobočky v německém hlavním městě Berlíně, rakouském hlavním městě Vídni a rumunském hlavním městě Bukurešti. Kozlovna Kozlovna je vlajkovou lodí Velkopopovického pivovaru Kozel. Výjimečnost každé Kozlovny stojí na třech pevných pilířích, které jsou tankové pivo, poctivé jídlo a originální atmosféra. Výborná česká kuchyně s tradičními recepturami od našich předků. Založená na klasických domácích postupech s důrazem na čerstvost surovin bez použití dochucovadel a umělých přísad. Pocit jedinečnosti dodává i profesionální obsluha. Proškolení výčepní mistři milující pivo čepují vynikající velkopopovickou jedenáctku přímo z tanků. Majestátní socha Kozla, netradiční stoly s kovovými kopýtky nebo i takové detaily jako háčky na oblečení. Všechny tyto elementy ve spojení s materiály dřeva, kůže i kovu navozují příjemnou a nezapomenutelnou atmosféru každé Kozlovny. Kozlovna má velmi širokou základnu 38

poboček, celkově 23. Nejvíce poboček se nachází tradičně v Praze. Koncept restaurací můžeme najít v těchto městech: Beroun, Bystřice Nad Pernštejnem, Čáslav, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Holešov, Humpolec, Jablonec Nad Nisou, Jihlava, Jindřichův Hradec, Nové Město na Moravě, Opava, Písek, Příbram, Sedlčany, Tábor, Třebíč, Velké Popovice, Zlín. Radegastovna Koncept Radegastoven rozvíjí spojení piva Radegast s pohanským bohem slunce, úrody a hojnosti. Hned u vstupu upoutá každého hosta originální atmosféra pravé hospody pro pravé chlapy, což dokazují masivní dřevěné stoly, jednoduše zdobené plechem vyobrazující oheň, dřevěné obložení, jednoduchý kámen ve zdech či symbolicky zaseknutá sekyra do dveří nahrazující kliku. Přímo nad výčepem pak je i posvátný kruh, který symbolizuje slunce. Výrazným prvkem je reliéf slovanského boha Radegasta. Jeho dominantní tvář dohlíží na dění v hospodě a žehná všem milovníkům kvalitního piva. Na čepu je světlý výčepní Radegast Original a ležák Radegast Premium. Nechybí čepované nealkoholické pivo Birell a Velkopopovický Kozel Černý. Vedle piva je Radegastovna oblíbená i pro svoji tradiční kuchyni. Na jídelním lístku najdete českou klasiku, pochoutky k pivu, ale také moravské speciality. Radegastovnu najdeme v Praze, ale i Olomouci, Brandýse nad Labem a Zlíně. Excelent Urban Pub Jeden z nejmladších konceptů společnosti je Excelent Urban Pub. Tento koncept jsem sem zařadila, protože je v blízkosti mého domova a pravidelně ho navštěvuji. Excelent Urban Pub Koley je nejen restaurace pro všechny příchozí, nejen městská hospoda konceptu Plzeňského Prazdroje a jeho značky Excelent, ale místo pro setkání kamarádů a přátel u dobré kávy, obchodní schůzky nedaleko dálnice a večerního posezení ve dvojici nebo v partě přátel. Moderní prostor se díky světlu a interiéru dokáže během chvíle změnit z moderní restaurace v útulný městský PUB. Všechno je zde vyladěné od barové židličky z pivního sudu pro jednotlivce až po společný stůl pro skupinu 12 lidí a venkovní posezení se zahrádkou. 2.8 Analýza časové řady prodeje 39

Druhá část mé analytické části je zaměřena na prodej ciderů a ovocných piv s rozdělením na ON Trade a Off Trade kanály, vývoj ceny u ciderů a ochucených piv společnosti Plzeňský Prazdroj v letech 2012 až 2015. Nejprve Vám představím dělení, které firma využívá. Společnost Plzeňský Prazdroj využívá dělení na dva prodejní kanály a to: On Trade, který zahrnuje všechny provozovny, kde dochází k přímé spotřebě v místě prodeje (hospody, bary, restaurace, kluby, hotely atd.) Off Trade, který zahrnuje obchody, kde si zákazníci nakupují produkty a nespotřebovávají je v místě nákupu, takzvaně odložená spotřeba (supermarkety, hypermarkety, velkoobchody atd.) Tento systém dělení pomáhá společnosti s lepším marketingovým zaměřením na cílové segmenty zákazníků, čímž se navyšují prodané produkty i zisky. 2.8.1 Cidery Vstupní data pro vytvoření grafů pochází z agentury AC Nielson pro Off trade kanál a z agentury Data servis pro On trade kanál. Průzkumy jsou sestaveny přímo pro společnost Plzeňský Prazdroj. Nejdříve se zaměřím na graf celkového prodeje ciderů. Níže v grafu číslo 1 můžeme vidět, jak od roku 2012, kdy byly cidery zavedeny na trh, jejich spotřeba raketově roste, a to ze 731 hektolitrů za rok 2012 až na 73 542 hektolitrů za rok 2015. Graf 1 Celkový prodej ciderů v hektolitrech 40

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat agentury AC Nielson a Dataservis Na grafu procentuálního rozdělení trhu prodeje Cideru číslo 2 na ON trade a OFF trade můžeme vidět, jak v roce 2012 byly Cidery zavedeny na trh a zpočátku se prodávaly pouze na OFF trade kanále, tedy pouze v obchodech. Druhý rok po zavedení na trh se poměr velmi rychle vyrovnal na 47% v provozovnách a 53% v obchodech. Třetí rok byl poměr opět velmi vyrovnaný. Čtvrtý rok dohází k mírnému poklesu prodeje v obchodech, ale zato k nárůstu v provozovnách. Tento jev je možné viděn z důvodu zavedení na trh Cideru Kingswood Hot, který byl ve velkém propagován a podáván na trzích a venkovních akcích po celé ČR. Graf 2 Procentuální rozdělení trhu Cideru Zdroj: Vlastní zpracování podle dat agentury AC Nielson a Dataservis 41

Dále jsem se dostala k informacím ohledně průměrné ceny ciderů za 0,5L. Pro připomenutí - údaje jsou pro 0,5L a ne pro jednu standartní láhev, která má objem 0,4L. Sestavila jsem graf číslo 3, na kterém vidíme, že při zavedení na trh v roce 2012 byla cena 43,2kč. Následující rok byly zavedeny i na On trade kanál, kde byla cena 61,7kč a na Off trade 38,2kč. Další roky docházelo ke snižování ceny až na 49,9kč na On trade a 28,8kč na Off trade. Graf 3 Cena za 0,5L Cideru Zdroj: Vlastní pracování podle dat agentury AC Nielson a Dataservis 2.8.2 Radlery Vstupní data pro vytvoření grafů také pochází z agentury AC Nielson pro Off trade kanál a z agentury Data servis pro On trade kanál, ale pouze pro průměrné ceny radlerů. Celkově prodané hektolitry pochází z průzkumu Asociace pivovarů a sladoven. Průzkumy jsou sestaveny přímo pro společnost Plzeňský Prazdroj. Za druhé jsem zkoumala prodeje a vývoj ceny radlerů. Zde jsem měla k dispozici pro prodej i data od zavedení na trh, což bylo v roce 2007, ale pro komparaci se cidery jsem použila pouze data z roků 2012 až 2015. Nejdříve jako u ciderů uvedu data o celkovém prodeji radlerů v hektolitrech. Mimo graf uvedu údaje při vstupu na trh, v roce 2007 byl prodej 657 hektolitrů. Tento údaj je srovnatelný s prodejem ciderů při vstupu na trh v roce 2012, což bylo 731 hektolitrů. Prodej v letech 2008 až 2010 se pohyboval od 3000 do 4000 hektolitrů. Obrovský vzrůst 42

přišel v roce 2011 na 111 860 prodaných hektolitrů. Na grafu číslo 4 vidíme prodej za roky 2012 až 2015. V roce 2012 byl prodej radlerů na svém vrcholu s neuvěřitelným číslem 395 219 hektolitrů. Následující roky prodej začal klesat, a to na 137 395 hektolitrů v roce 2015. Dá se očekávat, že klesající trend bude nadále pokračovat. Graf 4 Celkový prodej Radlerů v hektolitrech Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Asociace pivovarů a sladoven Následující graf číslo 5, který sleduje procentuální rozdělení trhu skupiny radlerů na On trade a Off trade, ukazuje, že rozdělení je velmi zajímavé z hlediska drtivého prodeje v obchodech a pouze minimální konzumace v restauracích. Oproti konzumacím u ciderů, kde je poměr velmi vyrovnaný. 43

Graf 5 Procentuální rozdělené trhu Radlery Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Asociace pivovarů a sladoven Poslední graf číslo 6 k tomuto tématu je věnovaný průměrné ceně za 0,5L radlerů v letech 2012 až 2015. Bohužel jsem se nedostala k datům v roce 2007, aby bylo porovnání komplexnější. V roce 2012 byla průměrná cena pro On trade kanál 26,6Kč a pro Off trade 15,4Kč. Cena za sledované roky neměla významné výkyvy i přesto mírně vzrostla a to na 28,7kč pro On trade a na 18kč pro Off trade v posledním sledovaném roce 2015. Graf 6 Cena za 0,5L Radlery Zdroj: Vlastní zpracování podle dat agentury AC Nielson a Dataservis Tímto grafem uzavírám druhou kapitolu mé analytické části. Některá data byla pro mě velmi překvapující, například o tak velkém poklesu prodeje ochucených piv neboli radlerů 44

jsem nevěděla. Ovšem nastupující generace ciderů Kingswood, minimálně pro mě, plnohodnotně začíná nahrazovat nejenom v letních měsících oblíbené ovocné radlery, které zaznamenávají velké sezónní výkyvy v prodejích. 2.9 Dotazníkové šetření Třetí část mé analytické části je věnována mému dotazníkovému šetření. Pro sběr dat jsem zvolila elektronické dotazování prostřednictvím internetového portálu www.vyplnto.cz, který jsem využila z důvodu, že jde o český portál a mohla jsem zde dotazovat více jak 100 respondentů 10 i přes to, že šlo o bezplatnou verzi. Pro tyto účely jsem si i nainstalovala aplikaci do mého mobilního telefonu, kde jsem mohla online sledovat vyplňování dotazníku a mohla jsem tímto způsobem dotázat např. i mého dědečka, který nepoužívá internet. Formu dotazníkového šetření jsem volila pro doplnění informací i ze subjektivního hlediska respondentů, které není zanedbatelné. Vyhodnocující grafy jsem převzala z portálu www.vyplnto.cz, kde se údaje automaticky po zakončení šetření vyhodnotí. Cílem šetření bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu. 2.9.1 Základní informace o dotazníkovém šetření Dotazníkové šetření probíhalo tři týdny a to od 09. 03. 2016 do 30. 03. 2016 na internetovém portálu pro zpracování dotazníku www.vyplnto.cz. Celkový počet respondentů se vyšplhal na 284. Dotazník tvořilo 10 povinných a 1 nepovinná otázka. Průměrná doba vyplňování byla 2 minuty a 15 vteřin. Zdroj respondentů byla především sociální síť www.facebook.com, kde jsem sdílela odkaz na můj dotazník, a to navedlo 17,7% respondentů z tohoto serveru. Druhým největším místem pro sběr respondentů byl internetový portál www.divokekmeny.cz, kde tvořil počet respondentů 11,6%. Třetím, neméně významným zdrojem respondentů byl i samotný portál www.vyplnto.cz, kde můj dotazník vyplnilo 9,5% respondentů. Ostatní zdroje tvořily podíl 14,7% a u 33,8% respondentů portál zdroj vyplnění nezjistil. 2.9.2 Rozbor otázek Na začátku dotazníkového šetření jsem se zaměřila na segmentaci respondentů. Otázka číslo 1 řešila pohlaví dotázaných. 10 Server www.survio.com v bezplatné verzi má omezení na 100 respondentů 45

Graf 7 Otázka číslo 1 Zdroj: Vlastní šetření Na grafu číslo 7 znázorňuji procentuální rozdělení všech respondentů. Podíl žen je 56,69% a mužů 43,31%. Lehká převaha žen nad muži není nikterak výrazná, tak se dá říci, že je poměr vyrovnaný. Druhá otázka směřovala k věkovému rozdělení. Z důvodu tématu o alkoholu jsem nezahrnula odpovědi respondentů mladších 18 let, protože v České republice je do této věkové hranice alkohol zakázán. Graf 8 Otázka číslo 2 Zdroj: Vlastní šetření 46

Největší podíl tvoří mladiství ve věku mezi 18 až 26 rokem života, a to 60,21%, což je pro mé potřeby potvrzení či vyvrácení hypotézy velmi důležité. Dále je velmi zastoupen i vzorek respondentů ve věku mezi 27. až 40. rokem života, a to 25,35%. Výrazně méně je respondentů ve věku mezi 41. až 60. rokem života, a to 10,56%. Poslední skupina 60+ let tvořila nejmenší okruh respondentů, a to 3,87%. To vše vyobrazuje graf číslo 8. Třetí otázka je zaměřená na dosažené vzdělání respondentů. Graf 9 Otázka číslo 3 Zdroj: Vlastní šetření Na grafu číslo 9 je znázorněno dosažené vzdělání respondentů. Nejčastěji respondenti disponují středoškolským vzděláním s maturitou, a to 57,04%. Vysokoškolsky vzdělaných na moje dotazníkové šetření odpovědělo 28,52%. Odborné učiliště má vystudováno 8,8% dotázaných. Poslední, nejmenší skupina dotázaných, měla základní vzdělání, a sice pouze 5,63% respondentů. Čtvrtou otázkou v pořadí se dostáváme k jádru řešení. První otázka k tématu, ne pouze informativní, byla na konzumaci radlerů. 47

Graf 10 Otázka číslo 4 Zdroj: Vlastní šetření Na grafu číslo 10 se dostávám k velmi rozdílným odpovědím. Otázka zněla: Konzumujete ochucená piva/radlery? Jelikož hodně mých respondentů nevědělo, že ochucená piva a radlery jsou totéž, zvolila jsem možnost vepsat oboje znění. Nejvíce respondentů 34,77% odpovědělo příležitostně, což jsem definovala na 1x až 3x měsíčně. Druhá nejčastější odpověď byla téměř ne s 32,97% odpověďmi. Tuto odpověď jsem definovala na 1x až 6x ročně. Tato konzumace je již minimální. Třetí nejčastější odpověď byla nekonzumuji. Takto odpovědělo 18,28% respondentů. Odpověď často, kterou jsem definovala na 4x až 6x měsíčně, si vybralo 12,54% respondentů. Poslední varianta byla velmi často, která byla definována na 3x až 4x týdně, tu zvolilo 1,43%. Pátá otázka mého dotazníkového šetření se naopak zabývala konzumací ciderů. 48

Graf 11 Otázka číslo 5 Zdroj: Vlastní šetření Graf číslo 11 vyobrazuje odpovědi ohledně konzumace ciderů. Zde respondenti odpovídali o něco málo k více časté konzumaci. Nejvíce odpovědí znělo příležitostně, a to 32,62%. Druhé místo obsadilo téměř ne s 26,88%. Třetí nejčastější odpověď zněla, nekonzumuji s 22,94%. Předposlední často si vybralo 14,7% respondentů. Na posledním místě stejně jako u radlerů se nachází odpověď velmi často však s větším procentem, a to 2,87%. Šestá otázka řeší období, neboli jaký vliv má sezónnost, kdy respondenti konzumují ochucená piva. Graf 12 Otázka číslo 6 49

Zdroj: Vlastní šetření Nadpoloviční většina zvolila odpověď na otázku především v létě, a to 60,2%. Téměř třetina označila, že radlery nekonzumují. Lehce nad 10% respondenty roční období nerozlišují, a tudíž konzumují radlery celý rok. Poslední místo zaujímá odpověď většinu roku s 5,73%. Z tohoto grafu číslo 12 usuzuji, že konzumenti radlerů jsou senzitivní na roční období. Sedmá otázka opět řešila sezónnost, tentokrát u ciderů. Graf 13 Otázka číslo 7 Zdroj: Vlastní šetření Zde v grafu číslo 13, který opět znázorňuje sezónnost tentokrát ciderů, vidíme menší náchylnost na sezónnost u konzumentů. Odpověď především v létě zvolilo pouze 36,92%. Zbylé odpovědi jsou poměrně vyrovnané. Nepatrně více než u radlerů respondenti odpověděli, že cidery nekonzumují, a to 27,24%. Osmá otázka testovala znalosti respondentů ohledně vybraných produktů společnosti Plzeňský Prazdroj. 50

Graf 14 Otázka číslo 8 Zdroj: Vlastní šetření Zde jsem zjišťovala, jaké povědomí o produktech této značky respondenti mají. Dotázaní mohli označit více odpovědí podle svých znalostí. Největší povědomí mají o Kingswood Cider, a to téměř 80% respondentů. Poté se odpovědi řadily v tomto pořadí: Gambrinus Limetka & bezinka (75%), Gambrinus Šťavnatý grep (67%), Gambrinus Řízný citron (59%), Kingswood Dry (47%), Kingswood Hot Cider (39%). Pořadí horké varianty Kingswood Cideru se jako nováčka na trhu dalo očekávat. Žádný ze sledovaných produktů neznalo pouze necelých 9 % dotázaných. Devátá otázka ověřovala největší oblíbenost vybraných produktů. Graf 15 Otázka číslo 9 Zdroj: Vlastní šetření 51

Nejvíce respondentů s velkou převahou označilo Kingswood Cider za nejoblíbenější produkt. Druhou pozici obsadil Gambrinus Šťavnatý grep. Třetí pozice v grafu číslo 15 patří odpovědi, že žádný z vybraných produktů není jejich oblíbený. Poté se řadí postupně Gambrinus Limetka & bezinka, Gambrinus Řízný citron, Kingswood Dry a na posledním místě Kingswood Hot Cider. Jako celkem zajímavý jev hodnotím, že Kingswood Cider takto mohutně odskočil od všech ostatních produktů. Později se této otázce budu věnovat dopodrobna se zaměřením na věkovou skupinu 18-26let. Poslední desátá otázka řeší, co respondenty vede k zvolení jiných substitučních produktů. Graf 16 Otázka číslo 10 Zdroj: Vlastní šetření Poslední povinná otázka je vyhodnocená na grafu číslo 16. Zde mě zajímalo, co vede respondenty k nákupu konkurenčních produktů. Původně jsem chtěla zařadit i kvalitu, ale nemyslím, že to může soudit široká veřejnost, proto jsem volila tyto možnosti. Nejvíce odpovědí znělo nerozlišuji značku, a to u 30,82%. Druhá nejčastější odpověď byla jiné důvody, což je bohužel velmi nespecifikovatelné. Na třetím místě je cena, tato odpověď je celkem pochopitelná, hlavně u studentů. Předposlední místo obsadila odpověď, že mají respondenti větší povědomí o jiné značce; zde si myslím, že to bude zejména Staropramen Cool. Poslední, ale nemalé číslo (8%) odpovědí bylo, že respondenti kupují zásadně produkty společnosti Plzeňský Prazdroj. Na konci mého dotazníkového šetření měli respondenti možnost volně vyjádřit svůj názor. Odpovědi se týkaly návrhů na nové příchutě jak pro Kingswood, tak pro Gambrinus ochucená piva, dále připomínek ohledně složení i zda jim produkty chutnají či nechutnají. Nejvíce zastoupeny, a to třikrát, byly příchutě: malina, borůvka, jahoda, hruška. Dále se 52