Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

OSNOVA: 1. Nákup 2. Řízení zásob 3. Logistika 4. Prodej a marketing

1. NÁKUP Základní funkce a úkoly nákupu Nákupní marketing, jeho zásady a nástroje Marketingový nákupní proces a jeho fáze Strategické řízení nákupu

ZÁKLADNÍ FUNKCE A ÚKOLY NÁKUPU Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (popř. zařízení, strojních celků) a služeb pro výrobní i nevýrobní činnosti podniku Materiály: suroviny, pomocné materiály, doplňkový materiál (mazadla, kancelářské potřeby), náhradní díly, obaly, nářadí apod. Sluţby: výrobní (opravy, údržba, čištění ); nevýrobní (komunikace, marketing, analýzy )

NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Nákupní marketing - zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikosti (resp. frekvenci) dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech

NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Nákup musí být aktivním článkem v procesu plnění hlavních (strategických) cílů podniku Je třeba vytvořit a využívat informační základnu o vstupech a dodavatelích Pracovníci zajišťující nákup musí být odborně kompetentní Dodavatel = partner - spojenec, resp. férový protihráč

NÁKUPNÍ MARKETING, JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE Marketingový mix = souhrn marketingových nástrojů U nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix

NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ MIX Informační soubory o cenách, produktech, dodavatelích, dodacích podmínkách Výzkum dodavatelů, volba dodavatelů, komunikace s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o dalších dodavatelsko odběratelských vztazích Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem

NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 2. VÝROBKOVÝ MIX A MIX SLUŢEB Kvalita, sortiment, funkčnost, spolehlivost, úspornost, substituce, normy standardizace Poskytované služby: druhy, sortiment, pružnost, pohotovost, garance, opravy

NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 3. CENOVÝ A KONTRAKTAČNÍ MIX Výše a změny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, daňové a celní sazby, cenová vstřícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitutů

NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX 4. LOGISTICKÝ MIX Dodávková cesta: články, spolehlivost, rizika, pružnost, hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cestě Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipulační jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace

MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (1) 1. poznání potřeby nákupní impuls 2. identifikace nezbytnosti, charakteru a rozsahu potřeby 3. kupní rozhodnutí 4. specifikace výrobku nebo služby 5. výzkum nabídek nákupní výzkum trhu (dodavatelů) 6. volba dodavatele (nabídky) 7. rozhodnutí a formulace podmínek dodávek, zadání objednávky

MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES A JEHO FÁZE (2) 8. logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku 9. kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávky, případná reklamace 10. finanční vypořádání, úhrada dodávky 11. hodnocení výkonu dodavatele

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ NÁKUPU Dlouhodobá nákupní strategie = předpoklad nezávislosti podniku na tržních partnerech Možné priority: minimální náklady; zrychlování obratu zásob; maximální materiálová hospodárnost; minimalizace rizika nekrytí potřeb; pružná kombinace více dodavatelských zdrojů atd.

2. ŘÍZENÍ ZÁSOB Úkol řízení zásob Strategické a operativní řízení zásob Optimalizace zásob Moderní přístupy k řízení zásob

ÚKOL ŘÍZENÍ ZÁSOB Zajistit dostatečnou úroveň zásob nezbytnou pro plynulou výrobu a eliminaci výkyvů v dodávkách a ve výrobě Zásoby by měly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál)

STRATEGICKÉ A OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB Strategické řízení: Řízení potřeb zásob = součást řízení aktiv podniku Jaký objem finančních zdrojů lze vyčlenit = součást finančního řízení podniku Operativní řízení: Udržování konkrétních druhů zásob v požadované výši, kvalitě a struktuře

DRUHY ZÁSOB Běţná (obratová) - pořízení najednou, čerpání v dávkách Pojistná eliminace výkyvů na straně vstupu i výstupu strategická (havarijní) zásoba -má zajistit fungování podniku při nepředvídatelných událostech, jako je např. krytí spotřeby při kalamitách v zásobování, při stávkách, konfliktech, nedodávky surovin atd.

DRUHY ZÁSOB (1) technologická zásoba vzniká tehdy, byl-li již proces výroby ze strany výrobce ukončen, ale výrobek ještě není schopen uspokojovat poptávku zákazníka, neboť před použitím vyžaduje ještě jistou dobu skladování. Př. sýry,pivo, víno, musí určitou dobu zrát spekulativní zásoba se utváří za účelem dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem

Dodávkový cyklus, ČNZ časová norma zásob ČNZ (na kolik dnů nám průměrně stačí zásoba materiálu) ČNZ = c/2 + Zp + Zt c = dodávkový cyklus (počet dnů mezi dvěma dodávkami) p = pojistná zásoba (pro případ výkyvů v dodávkovém cyklu) t = technologická zásoba (tam, kde nelze mat. vydat ihned do zásoby není nutná )

ZÁKLADNÍ BILANČNÍ ROVNICE ZÁSOB ZDROJE = POTŘEBY zdroje = Z p + D; potřeby = M + Z k Z p + D = M + Z k Z toho: D = M + Z k Z p Zásoba suroviny na počátku období (Z p ) Spotřeba suroviny (M) za období Zásoba suroviny na konci období (Z k ) Celková výše dodávky (D) suroviny v období

OPTIMALIZACE ZÁSOB Minimalizace celkových nákladů na dodávky, skladování a udrţování zásob Náklady na dodávku: stejné pro každou dodávku (příprava dodávky, komunikace, průzkum trhu, přejímka, kontrola, fakturace) Náklady na skladování a udrţování zásob: náklady vázanosti prostředků (úroková míra), provoz skladů, evidence, pojištění, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti apod.)

OPTIMALIZACE ZÁSOB

PŘÍKLAD Celková roční potřeba dodávky určité suroviny do podniku (D) je 1 480 tun, náklady na 1 dodávku zásob (N d ) 2 000 Kč a roční náklady na skladování 1 tuny zásob (N s ) jsou 200 Kč. Vypočítejte optimální velikost jedné dodávky (d OPT ), resp. optimální počet dodávek za rok.

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Použije se tzv. Harrisův-Wilsonův vzorec: d 2* D* N / OPT d N s d OPT = 2 * 1 480 * 2 000 / 200 = 29 600 = 172 tun Počet dodávek = 1 480 / 172 = 8,6; tj. po zaokrouhlení 9 dodávek ročně

PŘÍKLAD č.2 Optimální velikost dodávky v podniku je 625 kusů při předpokládané spotřebě 2500 ks za rok. Pojistná zásoba byla stanovena v podniku 80 ks a technická na 75 ks. Cena za měrnou jednotku materiálu činí 4,50 Kč / 1ks. Zjistěte :a) frekvenci dodávky za rok? b) dodávkový cyklus ( počet dnů)? c) časovou normu zásob? d) Urči normovanou zásobu na základě stanových informací? ( zaokrouhli na celé číslo) e) Normativ zásob ( v jaké úrovni by měly být zásoby na skladě udržovány)? f) Zjistěte počáteční stav na skladě na základě bilančního principu v případě, že bylo do skladu nakoupeno 2000 ks materiálu?

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU a) Frekvence dodávky = 2500 / 625 = 4 x krát b) Dodávkový cyklus = 360 / 4 = 90 dnů c) Časová norma zásob = c/2+ Zp + Zt = 90/2 + 80 + 75 = 200 dní d) průměrná denní spotřeba = S/ 365 = 2500/ 365 = 6, 849 normov. zás. = Nz = čnz x průměrná spotřeba = 200 x 6,849 = 1 369, 86 e) Normativ zásob = 4,50 x 1 369,86 = 6 164,37 Kč. Bilanční rovnice : PS = Spotřeba + KZ - Nákup PS = 2500 + 1370 2000 = 1870 ks.

MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ ZÁSOB (1) JIT ( JUST-IN-TIME) vers. JUST-IN-CASE Přísná kontrola kvality Pravidelné a spolehlivé dodávky Blízkost výroby Spolehlivá komunikace Operativní informace o průběhu výroby Spolupráce dodavatele a odběratele

MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ ZÁSOB (2) Metoda ABC: roztřídění sortimentu materiálů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoroční spotřeby Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány

MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ ZÁSOB (3) A: 5-15 % druhů zásob má 60-80% podíl na celkové spotřebě B: 15-25 % druhů zásob má 15-25% podíl na celkové spotřebě C: 60-80 % druhů zásob má 5 15% podíl na celkové spotřebě

3. LOGISTIKA Logistika: řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy), včetně souvisejících informací Řídí veškerý materiálový tok podnikem (včetně toku od dodavatelů a k odběratelům) a příslušný tok informací

LOGISTIKA Zahrnuje: dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajišťování příslušných informací (včetně evidence a kontroly) Logistické řetězce: sladěné posloupnosti logistických systémů, jimiž prochází materiálový tok Zvlášť důležité je sladění míst styku systémů

4. PRODEJ A MARKETING Prodej Marketing (definice, marketingové řízení, výzkum trhu) Marketingový mix (výrobek, cena, distribuce a komunikace)

PRODEJ Zjišťuje potřeby na trzích produkce a prodejem produktů je uspokojuje Zahrnuje: výzkum trhu, komunikaci se zákazníky (včetně působení na ně za účelem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen atd.

MARKETING Marketingová koncepce řízení = filozofie podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení = součást strategického řízení podniku

MARKETING Marketingové řízení: Plánování - marketingová situační analýza, stanovení marketingových cílů, formulování strategií, sestavení plánu Realizace - vytvoření marketingové organizace a realizace plánu Kontrola - měření výsledků, porovnávání s plánem, hodnocení a analýza zjištěných skutečností

MARKETING Výzkum trhu důležitá součást marketingu Marketingový výzkum zahrnuje: příprava výzkumu, sběr informací, analýza informací a prezentace výsledků Metody získávání informací: dotazování (ústní, telefonické, písemné) a pozorování Analýza dat: matematicko-statistické metody Objekt marketingového výzkumu = kupní chování Při výzkumu kupního chování se používá segmentace zákazníků

MARKETINGOVÝ MIX Marketingový mix = marketingové nástroje ovlivňující kupní rozhodování Prvky marketingového mixu: výrobek (Product) cena (Price) distribuce (Place) komunikace (Promotion)

MARKETINGOVÝ MIX Trvalé získání zákazníka koncept 4 C: Hodnota pro zákazníka (Customer Value) Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost) Pohodlí pro zákazníka (Convenience) Oboustranná komunikace (Communication)

VÝROBEK (1) Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakter (= komplexní výrobek) Ţivotní cyklus vyjadřuje tržní reakce na výrobek v průběhu času (pronikání, rozšiřování, ustálení, ústup)

Fáze ţivotního cyklu výrobku I. Fáze zavádění výrobku - začíná okamžikem uvedení nového výrobku na trh.poptávka v této době velmi nízká a velmi rozsáhlá reklamní kampaň. Spotřebitel se má o výrobku dozvědět a zkusit ho. Cílem je v této fázi zvyšovat podíl výrobku a tím i zisk. Cena se stanovuje podle segmentu trhu a je nutná výborná market. strategie. II. Fáze růstu informovanost o výrobku se zvýšila, prodej stoupá a distribuce probíhá do více oblastí. Zisk se dosahuje vyšším prodejem. Intenzivnější je reklama a propagace výrobku. Výrobek může být dále zdokonalován, cena může být i snížena a tím nutí konkurenci, aby přišla na trh s podobným výrobkem.

Fáze ţivotního cyklu výrobku (1) III. Fáze zralosti výrobku trvá déle než předcházející fáze a ještě se dále rozděluje na dospělost (zvyšuje se prodej, zisk je stejný) a nasycenost (prodej zůstává, zisk klesá). Většina zákazníků zná daný výrobek, a proto poptávka je nejvyšší, náklady jsou na nejnižší úrovni, nejvyšší je zisk. Konkurence na trhu je vysoká a reklama zdůrazňuje výjimečné vlastnosti výrobku. Jestliže se dosáhne vrcholu, začíná poptávka klesat a tím i zisk. Firma má vždy snahu tuto fázi prodlouţit tím, ţe se hledá nové trhy, snaží se výrobek modifikovat, mění styl prodeje atd. IV. Fáze úpadku = útlumu sniţuje se poptávka v důsledku změn na trhu zvýšil se technický pokrok, změny ve vkusu atd. Výrobek kupuje pouze skupina věrných zákazníků, proto klesá prodej a je velmi nízká cena, která má získat nějaké další zákazníky. Nebezpečí výroba zastaralého výrobku můţe poškodit image firmy.

VÝROBEK (2) Výrobkový mix = sortiment (souhrn) výrobků, které podnik nabízí na trhu Sortiment je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů Výrobková analýza = důležitý analytický nástroj posouzení a řízení sortimentu výrobků

VÝROBEK (3) Hodnocení výrobků: podle rentability počítané ze zisku (Z/Tržby), vychází z kalkulace úplných nákladů podle rentability počítané z hrubého rozpětí (HR/Tržby), vychází z kalkulace přímých nákladů Objektivnější výsledky: ukazatel rentability počítaný z hrubého rozpětí

CENA (1) Cena = množství peněz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu Pro zákazníka: hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu přináší

CENA (2) Základní principy tvorby cen jsou: podle nákladů podle poptávky podle konkurence Pozor na cenovou elasticitu (neboli pruţnost) poptávky!

DISTRIBUCE Distribuční politika = soubor postupů a operací (včetně jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití (určení) Distribuce umísťuje zboží na trhu tzv. distribuční cestou Distribuční cesta může být přímá nebo nepřímá, s mezičlánkem, resp. mezičlánky, jimiž mohou být prostředníci (ti si produkty kupují) či zprostředkovatelé

KOMUNIKACE (1) Marketingová komunikace zahrnuje: záměrné a cílené vytváření a používání informací k působení na zákazníky (k ovlivňování jejich kupního chování)

KOMUNIKACE (2) Složky marketingové komunikace: Reklama neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií Podpora prodeje časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů Osobní prodej přímá osobní komunikace se zákazníkem Public relations vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků Přímý marketing přímý (nikoli osobní) kontakt se zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)

KOMUNIKACE (3) Event marketing pořádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka Guerillový marketing nekonvenční cesty k oslovení potenciálních zákazníků; zákazník věnuje kampani pozornost, aniž by si byl vědom, že jde o komunikaci Virální marketing šíření reklamního sdělení e-maily, SMS, ICQ apod. Mobilní marketing využívá nástrojů mobilní komunikace (SMS, MMS, ) ve formě např. soutěží, bonusů a odměn Product placement umísťování produktů přímo do děje televizních a filmových příběhů

Téma 6: VÝROBA

OSNOVA: 1. Vymezení výroby a výrobního systému 2. Členění výrob 3. Produkční funkce 4. Výrobní kapacita 5. Nové výrobní systémy 6. Produktivita podnikových systémů

1. VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU VÝROBA = soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci VÝROBNÍ SYSTÉM = soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba

Technologie Pracovníci Materiály Výrobní zařízení Produkce Energie Odpad hmotný tok informační tok

VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola těchto oblastí Výroba zásadním způsobem ovlivňuje efektivnost podniku a jeho konkurenční schopnost.

VYMEZENÍ VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU Převyšuje-li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finanční kapacity Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, mělo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje

2. ČLENĚNÍ VÝROB a) PODLE CHARAKTERU TECHNOLOGICKÉHO PROCESU Chemicko-technologické, biologické a biochemické Mechanicko-technologické

ČLENĚNÍ VÝROB b) PODLE DIFERENCOVANOSTI PRODUKTŮ A VYRÁBĚNÉHO MNOŢSTVÍ Výroby hromadné Výroby sériové Výroby kusové

ČLENĚNÍ VÝROB c) SAMOTNÁ VÝROBA SE ČLENÍ NA Hlavní výrobu Vedlejší výrobu Doplňkovou výrobu Přidruţenou výrobu Kromě základních výrobních procesů probíhají v podniku pomocné a obsluţné procesy

3. PRODUKČNÍ FUNKCE Produkční funkce = vztah mezi vstupem (vstupy) a výstupem (výstupy) podniku Modelem je funkce: vyjadřuje vztah mezi rozsahem vstupů (výrobních faktorů) a výstupem, tj. produkcí, resp. její hodnotou

PRODUKČNÍ FUNKCE Tvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda a jak se produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby mění či nemění Produkční funkce ovlivňuje nákladovou funkci

NEMĚNNÁ PRODUKTIVITA

KLESAJÍCÍ PRODUKTIVITA

ROSTOUCÍ PRODUKTIVITA

PROMĚNLIVÁ PRODUKTIVITA

4. VÝROBNÍ KAPACITA vyjadřuje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního zařízení za určité období a za určitých podmínek výroby

VÝROBNÍ KAPACITA (Q p ) Je určena: Výkonností výrobního zařízení (tzv. kapacitním výkonem) a Vyuţitelným časovým fondem

VÝKONNOST VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ (v p ) vyjadřuje maximálně dosaţitelné mnoţství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínek Např. výkonnost aparátů v chemickém provozu závisí na rychlosti reakce a na účinnosti přeměny surovin na výsledný produkt

VYUŢITELNÝ ČASOVÝ FOND (T p ) Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané zařízení mohlo nebo mělo být v činnosti: Kalendářní fond (T k ) = celá délka sledovaného období, vyjádřená ve dnech nebo v hodinách Nominální časový fond (T n ) = kalendářní fond po odečtení nepracovních dní Vyuţitelný časový fond = T p = (T n - T opr )

STANOVENÍ VÝROBNÍ KAPACITY Výrobní kapacita = součin výkonnosti a využitelného časového fondu Q p = v p * T p

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI ŘÍZENÍ VÝROBNÍHO PROCESU Skutečně dosažené výsledky x Plánované, normované, příp. maximálně dosažitelné hodnoty Srovnání se provádí pomocí poměrných čísel: skutečná úroveň / plánovaná úroveň Vyjadřuje se v %

VYUŢITÍ VÝROBNÍ KAPACITY Celkové vyuţití výrobní kapacity = (Q s / Q p ) * 100 = integrální využití = k c Splnění normy výkonnosti = (v s / v p ) * 100 = intenzivní složka = k i Vyuţití stanoveného časového fondu = (T s / T p ) * 100 = extenzivní složka = k e k c = k i * k e

PŘÍKLAD Kapacitní výkon výrobního zařízení je 1 tuna produkce za hodinu. Využitelný časový fond je 8 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 7 250 tun, přičemž výrobní zařízení bylo v provozu 7 530 hodin. Vypočítejte: výrobní kapacitu za rok celkové (integrální) využití výrobní kapacity časové (extenzivní) využití výrobní kapacity výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Q p = 1 * 8 000 = 8 000 t za rok k c = 7 250 / 8 000 = 90,6 % k e = 7 530 / 8 000 = 94,1 % v s = 7 250 / 7 530 = 0,963 t/hod. k i = 0,963 / 1 = 96,3 % k c = k i * k e = 0,963 * 0,941 = 90,6 %

5. NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY Přechod od dosavadní operační koncepce řízení k nové koncepci procesní Roste význam informací a znalostí Využívají se moderní komunikační prostředky Zaměření na procesy jako celky a na řízení jejich efektivnosti

NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY Velký potenciál pro zvýšení produktivity = úspora mezioperačních časů, tzn. eliminace operací nepřidávajících hodnotu Je třeba vytvořit plynulý tok operací přidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in- Time Podniky využívající tuto filozofii = podniky světové třídy (World Class Company)

CHARAKTERISTIKY NOVÝCH VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ Štíhlé, bezztrátové procesy Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát) Řízení kvality Řízení zákazníkem Vývoj a konstrukce výrobků pro zákazníka a pro vyrobitelnost Znalostní organizace Štíhlé řízení Úplná zaměstnanecká účast Integrace dodavatelů Dokonalá informační podpora štíhlých systémů

6. PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ Produktivita = účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě, obecně vyjádřená poměrem (výrobní) výstup / (výrobní) vstup Měří se za určitý časový interval

PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ Produktivita technickoekonomická a produktivita technická Produktivita mikroekonomická a produktivita makroekonomická Produktivita celková a produktivita parciální

PRODUKTIVITA PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ Pro řízení podniku mají hlavní význam: Produktivita práce, např. přidaná hodnota / pracovníci Celková produktivita a parciální produktivity, např. hodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spotřeby a vázání vstupu (všech druhů nebo určitého druhu)

PRODUKTIVITA PRÁCE Prací se v tomto ukazateli rozumí pouze ţivá práce Ukazatele produktivity práce: přidaná hodnota / pracovníci (jejich počet či počet odpracovaných hodin, či osobní náklady) čistá produkce, tj. přidaná hodnota bez odpisů / pracovníci (jejich počet či počet odpracovaných hodin, či osobní náklady) Přidaná hodnota = výnosy za produkci (tržby) - náklady na veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby

CELKOVÁ A PARCIÁLNÍ PRODUKTIVITY Ukazatele pracují s ekonomickými náklady Odrážejí jak účinnost spotřeby, tak i drţení (vázání) výrobních faktorů Lze je využívat při analýze úrovně i vývoje tvorby ekonomické přidané hodnoty (EVA)

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 info@vsem.cz www.vsem.cz